Výstavba skladů a výrobních hal letos v Česku podle sdružení realitních poradenských firem Industrial Research Forum (IRF) zpomalila. Developeři v prvním pololetí dokončili 139 800 metrů čtverečních těchto ploch, meziročně to je o 36 % méně. Naopak aktivita firem výrazně stoupla, celkem si během prvních šesti měsíců letošního roku pronajaly 628 900 metrů čtverečních skladových a výrobních ploch. Z toho 73 % tvořily nové smlouvy. Jen během druhého čtvrtletí se uzavřely smlouvy na 385 600 metrů čtverečních prostor, to je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 41 procent více. Mezičtvrtletně jde o růst o 58 %. Největší nájemní transakcí uzavřenou ve druhém čtvrtletí 2015 byla expanze společnosti Globus o zhruba 33 500 metrů čtverečních v areálu Prologis Park Prague-Jirny, která bude zajištěna výstavbou nového distribučního skladu na míru. Neobsazených skladů a výrobních hal na konci pololetí mírně ubylo na 6,9 %. Mezičtvrtletně jde o pokles o 0,9 procentního bodu a v meziročním srovnání o 1,88 procen­tního bodu.

Británie chce zakročit proti praní špinavých peněz přes svůj trh lukrativních nemovitostí. Britský premiér David Cameron slíbil, že země odhalí majitele anonymních firem ze zahraničí, které mohou peníze z trestné činnosti skrývat v drahých nemovitostech v Londýně. Nemovitosti v některých částech britské metropole patří k nejdražším na světě. Na zahraniční zájemce se tam vztahují mírnější omezení než jinde, což spolu se stabilním vlastnickým právem činí z londýnských realit atraktivní způsob, jak uložit peníze, které si udrží hodnotu. Britské úřady podle Camerona v následujících měsících vytvoří centrální registr nemovitostí ve vlastnictví zahraničních firem. Londýn prý uvažuje také o zavedení pravidel, která by zahraniční firmy usilující o kontrakty s vládou nutily předložit podrobné informace o své vlastnické struktuře. Právnická společnost Eversheds uvedla, že plánovaná opatření jsou sice vítaná, sama o sobě ale tok peněz napříč realitním trhem zastavit nedokážou. Aby vláda zaznamenala skutečný pokrok, bude se podle expertky na hospodářskou trestnou činnost Polly Sprengerové muset snažit vystopovat „skutečné finální vlastníky“, tedy lidi, kteří stojí za sítí fiktivních firem a profitují z ní.

Výstavba kanceláří v Praze se zpomaluje, ale poptávka firem po nových prostorách naopak roste. Podle analýzy společnosti DTZ jenom v II. kvartálu nová poptávka činila 66 000 metrů čtverečních. Mezi nájemci přitom vedly prim poradenské společnosti, když nejvíce nových pronájmů bylo uzavřeno v Praze 8, 5 a 1. Díky tomu se míra neobsazenosti mírně snížila na současných 16,8 %. „Mnohé společnosti rychle expandují, jiné se chtějí stěhovat do lepších novějších a reprezentativ­nějších prostor. Pražský kancelářský trh ve druhém čtvrtletí absorboval nejvíce volných kanceláří od konce roku 2008, pokud přetrvá tato dynamika poptávky, mohla by se neobsazenost nadále snižovat,“ tvrdí analytici DTZ. Tento vývoj by mohl pokračovat, protože v roce 2016 bude na trh dodáno pouze kolem 55 000 čtverečních metrů nových kanceláří, ovšem letos to bude ještě 190 000 „čtverců“. DTZ aktuálně registruje ve výstavbě na 158 000 metrů čtverečních administrativních ploch, z nichž už je třetina předpronajata.

Developer pražského Palladia, European Property Group, koupil další nákupní centrum, karlovarské centrum Varyáda. Cenu transakce firmy nezveřejnily. O prodeji informovala společnost CBRE, která zastupovala prodávající Invesco Real Estate. Letos jde o páté prodané nákupní centrum v ČR. Majitele už letos změnila také nákupní centra pražský Palladium, brněnský Campus Square, Futurum Kolín a Arkády Pankrác. OC Varyáda bylo otevřeno v březnu 2005 a nabízí přibližně 18 000 metrů čtverečních maloobchodních prostor obsazených hypermarketem Albert a dalšími 65 nájemci.

Investor kritizovaného Paláce Stromovka v Praze 7, firma Lordship, se s vedením radnice ani na páteční schůzce nedohodl na dalším společném postupu. Představitelé městské části Praha 7 projekt i nadále odmítají. Investor mj. nabídnul levné noční parkování v hlídaném podzemí, prostor pro služebnu městské policie, úklid ulic v okolí stavby, vybudovat památníku židovským obětem nacistické okupace a administrativní prostory pro umístění radnice městské části. „Jsou to vstřícné kroky. Bohužel však neřeší hlavní problém, tedy rozpor záměru s nájemní smlouvou. Ten by se dal řešit pouze novým projektem. O tom ta schůzka měla být a bohužel nebyla,” zhodnotil výsledky setkání starosta Čižinský. Jako zásadní vidí to, že projekt neobsahuje byty ani památník. Firma má stavební povolení na první část projektu, kterým jsou podzemní garáže. Nyní čeká na rozhodnutí o stavebním povolení na zbylou část stavby. Povolení má vydat pražský magistrát, lhůta pro rozhodnutí už vypršela. Investor je připraven i na to, že městská část vypoví nájemní smlouvu na pozemky, kde má stavba vyrůst – v tom případě bude požadovat kompenzace . náklady projektu už nyní přesahují 800 mil. Kč. Praha 7 podepsala nájemní smlouvu na pozemky vedle Parkhotelu v roce 2002 s firmou SEN Development. V roce 2006 projekt koupila britská společnost Lordship, jen několik měsíců poté, co bylo na stavbu vydáno platné územní rozhodnutí. Nájemní smlouva je uzavřená na 75 let s možností prodloužení dvakrát o 15 let. Za 105 let investor městské části na nájmu zaplatí kolem miliardy korun.

Developerská společnost Ekospol loni zvýšila tržby meziročně o 24,46 % na 973 mil. Kč. Z výroční zprávy firmy dále vyplývá, že její zisk před zdaněním vzrostl o 104 milionů na 229 mil. Kč. Ekospol loni evidoval vyšší zájem o své byty, prodal jich takřka 800. Celkem se v Praze v roce 2014 prodalo 5 950 nových bytů. Firma loni dokončila a předala klientům 520 nových bytů v pěti etapách tří projektů. Do prodeje nově uvedla 793 bytů ze sedmi etap šesti různých projektů a zahájila výstavbu 378 bytů ve dvou dalších projektech. Loňský rok označil generální ředitel a předseda představenstva Ekospolu Evžen Korec za nejúspěšnější v historii firmy, výnosy kolem jedné miliardy očekává i za letošní rok.

Příprava novely stavebního zákona nabírá zpoždění, mj. ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) obdrželo 1779 připomínek. Z toho 1450 bylo označeno jako zásadní, ty proto musí úřad projednat a vypořádat. Na dnešním setkání s novináři to uvedla ředitelka Odboru stavebního řádu MMR Marcela Pavlová. Kromě velkého množství připomínek má ministerstvo problém také s tím, že k některým bodům novely přišlo i pět připomínek, které si zcela protiřečí. Nejzásadnější změnou, kterou plánované úpravy přinášejí, je sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného, podle dřívější pracovní verze jednotného, povolovacího řízení by se sloučilo nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb. Ministerstvo si od novely slibuje také to, že ulehčí drobným stavebníkům. Umožní například svépomocnou výstavbu u všech typů rodinných domků bez určení zastavěné plochy. Na pozemku rodinného domu nebo domu určeného k rekreaci si bude moci každý postavit bazén nebo skleník pouze na základě jejich umístění bez následného povolování. Novelu ministerstvo pošle úřadu vlády až během října. Původní termín přitom byl konec června.

Sdružení Kverulant.org viní starostu Prahy 15 z korupce kvůli smlouvě s developerem o finančním příspěvku na městskou infrastrukturu. Podalo proto trestní oznámení, informovalo dnes sdružení ČTK. Starosta Milan Wenzl (ANO) odmítl, že by šlo o korupci. Podobná smlouva je podle jeho vyjádření pro ČTK jediná možnost, jak může město z developerské výstavby pro obyvatele něco získat.

Firma Ekospol, která chce stavět bytový dům v Horních Měcholupech, ve smlouvě slíbila po získání všech stavebních povolení zaplatit 2,5 milionu korun. „Je nepřípustné, aby byl na rozhodující správní orgán vyvíjen nátlak v podobě finanční odměny,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel obecně prospěšné organizace Kverulant.org Vojtěch Razima.

„Ekospol poskytne městské části prostředky, pokud po splnění veškerých zákonných podmínek obdrží pravomocné stavební povolení,“ uvedl Wenzl. Samospráva podle něj nemůže do rozhodování stavebního úřadu jako orgánu státní správy nijak zasahovat.

Společnost Ekospol patří mezi dva největší developery na pražském trhu. Za 23 let na trhu postavil přes 9000 nových bytů ve 49 velkých projektech.

Objem přeshraničních investic do komerčních nemovitostí v Evropě v prvním pololetí vzrostl o třetinu na 129 miliard eur (3,49 bilionu korun). Nejvíce se utrácelo za kanceláře, celkem 43 miliard eur (1,16 bilionu korun). Vyplývá to ze zprávy realitní poradenské společnosti Colliers International.

Nejrychleji rostoucím komerčním sektorem bylo maloobchod, který zaznamenal růst investic o 57 procent na 38 miliard eur (1,03 bilionu korun).

Aktivní jsou letos hlavně asijské společnosti, které nakupují převážně v Londýně, klíčových německých městech, Madridu a v Itálii. Podle Colliers International jejich aktivita vzrostla kvůli deregulaci investic v Číně a na Tchaj-wanu spolu s extrémně nízkými výnosy v klíčových asijských městech.

Do Evropy stále častěji směřují také investoři z USA, nejaktivnějším kupujícím je letos zatím společnost North Star Realty Finance. Zájem amerických fondů lákají hlavně severské země, angažují se v nich hlavně Starwood, Colony Capital, WP Carey a Round Hill.

„Tyto výsledky spolu s novými kapitálovými zdroji cílenými na Evropu, extrémně nízkými cenami a pokračujícími monetárními stimuly jsou předzvěstí toho, že rok 2015 bude pro evropské nemovitosti dalším silným rokem,“ uvedl vedoucí přeshraničních investic v regionu EMEA Colliers International Richard Divall.

Praha usiluje o zachování možnosti zapojit developery do výstavby městské infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj ji chce novelou stavebního zákona zrušit. Hlavní město požaduje zachování takzvaných plánovacích smluv stejně jako samostatných pražských stavebních předpisů v připomínkách, které ministerstvu poslalo. Magistrát o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Podle Prahy by měla zůstat zachována možnost uzavřít s investorem smlouvu o vybudování dopravní a technické infrastruktury. „Záběr plánovacích smluv je naopak třeba rozšířit z dosavadní dopravní a technické infrastruktury i na veřejnou vybavenost,“ uvedl náměstek primátorky pro územní rozvoj Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Smlouvy se mohou týkat například kanalizace, komunikací, parků nebo školek.

Stropnickému také vadí, že by Praha měla novelou zákona po více než 200 letech přijít o vlastní stavební předpis a dále se měla řídit jen celostátně platnými normami. „Celostátní předpis je pro Prahu příliš obecný, neboť na místa, která rozhodují, není tolik vidět jako na menším městě nebo v obci. Proto pražské stavební předpisy natvrdo regulují i to, co lze jinde řešit úvahou stavebního úřadu,“ uvedl.

Pražské stavební předpisy vyvolávají v Praze už několik měsíců bouřlivou debatu. Účinnost původních předpisů nakonec kvůli výhradám v lednu pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj. Stalo se tak po mediální roztržce, kterou kvůli regulaci reklamy, již předpisy přinášely, vyvolala billboardová lobby. Ministerstvo zrušení předpisů zdůvodnilo tím, že mají formální nedostatky a chybí notifikace Evropské komise. V červnu pražští radní schválili novelu těchto předpisů, která všechny výtky ministerstva řeší.

Prodej starších domů ve Spojených státech v červnu vystoupil na nejvyšší úroveň za více než osm let, zatímco ceny se dostaly na nový rekord. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo Národní sdružení realitních kanceláří (NAR). Vysoký prodej obytných realit naznačuje, že trh s bydlením i celková ekonomická aktivita v USA ve druhém čtvrtletí oživují.

Počet domů, které prodali jejich dosavadní majitelé, se proti předešlému měsíci zvýšil o 3,2 procenta na celoroční tempo 5,49 milionu. To je nejvyšší údaj od února 2007. V meziročním srovnání byl prodej vyšší o 9,6 procenta.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že červnový prodej se zvýší na 5,4 milionu jednotek. Květnový údaj sdružení NAR zpřesnilo mírně směrem dolů na 5,32 milionu z původně hlášeného počtu 5,35 milionu.

Střední cena prodaného domu vrostla za poslední rok o 6,5 procenta na rekordních 236.400 USD (5,9 milionu Kč). Cena tak podle agentury AP překonala předchozí rekord z července 2006.

Poptávku po domech podporuje příznivý stav pracovního trhu a relativně nízké úrokové sazby. Na trh však přichází málo nových prodejců, takže se snižuje počet domů nabízených k prodeji a roste jejich cena. Vyšší ceny by mohly v příštích měsících prodej zbrzdit.

Při současném tempu prodeje by trvalo pouze pět měsíců, než by se vyprodaly všechny domy, které jsou nyní k dispozici. Před rokem to bylo 5,5 měsíce. Za zdravou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou je považována zásoba nemovitostí na šest měsíců.

Česko je z pohledu investic do komerčních nemovitostí premiantem střední a východní Evropy, v prvním pololetí se zde investovalo 1,2 miliardy eur (32,48 miliardy korun). To je meziročně o 87 procent více a zároveň je to druhý nejlepší výsledek po rekordním roce 2007. S odstupem druhé skončilo Polsko. Vyplývá to z údajů realitní poradenské společnosti JLL.

Statistiku výrazně ovlivnilo dokončení prodeje nákupních center Palladium a Arkády Pankrác. Právě maloobchodní nemovitosti si z celkových transakcí ukrojily 878 milionů eur (23,77 miliardy korun). Jednou z nejdůležitějších regionálních transakcí byl i prodej Campus Square v Brně. Atrium pak prodalo portfolio sekundárních maloobchodních nemovitostí společnosti Peakside.

„Právě probíhající transakce ukazují urputný konkurenční boj o obchodní centra s nejlepšími výsledky, o něž soupeří pestrá směsice domácího, evropského i globálního kapitálu,“ uvedla JLL.

V oblasti industriálních nemovitostí JLL zaznamenala čtyři transakce v celkové hodnotě 85 milionů eur (2,3 miliardy korun). Největší z nich byla akvizice distribučního centra řetězce Penny Market. „Logistický trh je v současnosti v České republice konsolidovaný, což má za následek vyostření konkurenčního boje o menší produkty i narůstající atraktivitu menších portfolií,“ uvedla společnost.

Transakce kancelářských budov dosáhly 79 milionů eur (2,14 miliardy korun) a zahrnují například prodej budovy Riverview od společnosti Skanska a akvizici z většiny prázdné budovy J&T Real Estate na Florenci společnosti Creditas. „V současnosti jsou rozjednány ještě další důležité transakce v oblasti kancelářských budov, výraznější aktivita v tomto sektoru je však limitována nedostatkem dostupných a kvalitních produktů,“ dodala JLL.

Aktivita investorů podle společnosti nepoleví ani v druhé části roku. „Právě rozjednané transakce a množství kapitálu, který cílí na nemovitosti, dává tušit, že rok 2015 by se mohl stát rekordním. Ve snaze zajistit si vyšší výnosy jsou nyní investoři ochotni přijmout i vyšší riziko,“ uvedl vedoucí investičního oddělení JLL pro Českou republiku Stuart Jordan a upozornil na rostoucí aktivitu domácích investorů.

„Nejdůležitějším trendem prvního pololetí se zdá být stále větší zájem ze strany českých fondů kvalifikovaných investorů. Tyto fondy jsou nyní velmi aktivními a konkurenceschopnými hráči na trhu na napříč různými úrovněmi rizik a zajímají se o stále větší nemovitosti. To vše ještě posiluje míru likvidity na trhu a dodává českému trhu nemovitostí na hloubce a vyspělosti,“ doplnil Jordan.

Z okolních zemí skončilo na druhém místě Polsko, kde se v prvním pololetí uskutečnily transakce za 813 milionů eur (22 miliard korun). Následovaly Maďarsko (280 milionů eur, 7,6 miliardy korun), Rumunsko, Slovensko a země jihovýchodní Evropy.

Investice do komerčních nemovitostí ve střední Evropě činily v prvním pololetí 2,21 miliardy eur (59,8 miliardy korun), v loňském rekordním roce to bylo 2,5 miliardy eur (67,67 miliardy korun). Za samotné letošní druhé čtvrtletí investice dosáhly 881 milionů eur (23,85 miliardy korun). Největší objem si ukrojilo Polsko následované Českem, uvedla dnes realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield.

Kancelářských nemovitosti se ve druhém čtvrtletí prodalo za 385 milionů eur (10,4 miliardy korun). To je mezičtvrtletní růst o 158 procent. Obrat u maloobchodních nemovitostí dosáhl 380 milionů eur (10,3 miliardy korun) a u průmyslových 52 milionů eur (1,4 miliardy korun).

Největším uzavřeným portfoliovým obchodem ve druhém čtvrtletí byl prodej středoevropského portfolia víceúčelových nemovitostí společnosti Aviva za 185 milionů eur (pět miliard korun). Nejvyšší jednotlivá transakce byla uzavřena v Praze, kde se nákupní centrum Arkády Pankrác prodalo za 162 milionů eur (4,4 miliardy korun).

Podle Alexandra Rafajloviče ze společnosti Cushman & Wakefield se v Česku zvyšuje míra výnosnosti špičkových kancelářských a maloobchodních nemovitostí. „Očekáváme, že vysoká poptávka po maloobchodních prostorech přispěje v následujících 12 měsících ke vzniku dalších příležitostí mezi stávajícími nákupními centry,“ uvedl.

Partner společnosti Cushman & Wakefield a vedoucí středoevropského investičního týmu James Chapman očekává během července až září dokončení několika významných transakcí. „V předpovědích dalšího vývoje v regionu jsme optimističtí. Důvodem k tomu je velké množství transakcí. I nadále jsme svědky silného přílivu investic do kancelářského a maloobchodního sektoru,“ uvedl.

„Přestože problematická situace Řecka má na eurozónu dopad, dosavadní vývoj naznačuje, že objemy transakcí ve střední Evropě letos převýší hodnotu z loňska a dosáhnou hranice 7,5 miliardy eur (203 miliard korun),“ odhadl Chapman.

Městská část Praha 2 dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 70.000 korun za chybný výběr dodavatele služeb v souvislosti s prodejem bytů. Zakázka je z roku 2012, pokuta je pravomocná. ČTK to zjistila z webu úřadu. S rozhodnutím úřadu se už dnes seznámili radní městské části, o dalším postupu rozhodnou v příštích dnech, uvedla městská část na webu.

Městská část Praha 2 postupovala v zakázce netransparentně. Při posouzení nabídek do protokolu neuvedla, jak dospěla ke zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen firem. S jednou z nich, konkrétně sdružením Privatizace bytového fondu Praha 2, přitom uzavřela smlouvu.

Podle ÚOHS to bylo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a Praha 2 nesmí smlouvu plnit, což platí od data právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí na úřad městské části dorazilo v pátek.

ÚOHS se tendrem z roku 2012 zabýval na základě podnětu sdružení, které tvořila realitní společnost REAL SPEKTRUM a dva pražští advokáti – Filip Směja a Michal Mazl.

V centrech evropských měst je nedostatek velkých kancelářských ploch nad 5000 metrů čtverečních. Jejich dostupnost se navíc za poslední rok snížila o 12 procent, vyplývá z aktuální studie realitní poradenské společnosti Colliers International. Českým trhem kancelářských prostor se studie zabývá jen okrajově.

Největší propad firma zaznamenala v Moskvě, centrálním Londýně, Berlíně, Frankfurtu, Madridu a Lisabonu. „Moskva doslova vypráví příběh dvou měst. Nabízí nejvyšší počet nově postavených prostor v Evropě (50 z celkových 60 dostupných velkých kanceláří v dokončených budovách). Na druhou stranu město zaznamenalo výrazný pokles dostupnosti velkých prostor v projektech, které jsou ve výstavbě,“ uvedl Simon Ford z Colliers International.

Studie v hlavních evropských městech eviduje celkem 723 kanceláří s plochou větší než 5000 metrů čtverečních. Na 71 z nich se nachází v Moskvě, 62 v centrální Paříži a ve čtvrti La Défense, 61 v Amsterdamu a 52 v Mnichově. Z přiložených grafů vyplývá, že v Praze jich je 15.

„Dostupnost se přitom výrazně zvýšila jen v hrstce měst. Díky vysokým objemům výstavby roste zásoba prostor v Istanbulu a Curychu, mírný růst dostupnosti je také v Mnichově,“ píše společnost ve zprávě s tím, že nové prostory jsou dostupnější ve střední a východní Evropě a v Turecku.

Investiční skupina Penta chce začít s výstavbou v okolí pražského Masarykova nádraží do dvou let. Úřady požádala o posouzení první administrativní budovy s kancelářemi a obchody, která má vyrůst v parteru mezi ulicí Na Florenci a nádražím. Magistrátní odbor ochrany prostředí rozhodl, že investor musí zpracovat kompletní dokumentaci EIA posuzující vliv stavby na životní prostředí, zjistila ČTK z databáze EIA. V budoucnu tu má vyrůst nová čtvrť spojující centrum Prahy s Karlínem.

„Jde o přípravné stádium celého projektu Masaryčka. Příprava stavby bude zahrnovat mimo jiné právě získání stanoviska EIA a dalších povolení. Realisticky se dá očekávat, že územní rozhodnutí a stavební povolení budeme mít v horizontu jednoho a půl až dvou let. Tehdy by se mohlo začít s výstavbou,“ řekl ČTK mluvčí Penty Martin Danko.

Bližší informace o projektu nechce Penta zveřejňovat. „Jsme připraveni představit ho veřejnosti včas, až budeme mít všechna povolení a budeme blíže vlastní stavbě,“ uvedl Danko. Podle dokumentu v databázi EIA chce investor postavit jako jednu z prvních budovu s šesti až osmi nadzemními podlažími. Pod zemí by měla vyrůst další dvě až tři podlaží, která mají sloužit jako parkoviště až pro 226 aut. Na střeše mají být terasy.

Záměr předložila společnost Masaryk Station Development, v níž má Penta většinu. Minoritní podíl, 34 procent, vlastní České dráhy, kterým patří většina pozemků v okolí nádraží. Penta chce v rámci projektu Masaryk Station Development vybudovat za miliardy korun takzvaný Central Business District. Přirovnává ho k londýnskému City. Stavět by se mělo ve třech lokalitách v okolí nádraží. První blok budov by měl podle plánů vzniknout v ulici Na Florenci naproti obchodnímu centru Florentinum, které společnost dokončila předloni. Na konci loňského roku zde firma kvůli tomu zdemolovala dům bývalé celnice, který dopravce dlouhodobě nevyužíval.

Ve druhé fázi chce investor zastavět plochy podél obou stran magistrály až po autobusové nádraží. Na to by navázala třetí fáze v ulici Hybernská. Část tamních pozemků patří i České poště.

Investor, který chce stavět novostavbu u Anežského kláštera v historickém centru Prahy, se odvolal k ministerstvu pro místní rozvoj. Nesouhlasí s tím, že magistrát začal přezkoumávat již vydané územní rozhodnutí. Takový postup považuje za nezákonný, zjistila ČTK z odvolání.

Projekt, kterému lidé kvůli původně navrhované barvě fasády přezdívají maršmeloun, vyvolává v Praze silné emoce. Stavbu odsouhlasil stavební úřad Prahy 1. Magistrát následně začal prověřovat územní rozhodnutí, které je předstupněm již vydaného stavebního povolení. Stavbou se navíc zabývá i památková inspekce ministerstva kultury, na kterou se obrátila památkářská asociace ASORKD.

V centru města se v minulosti na protest proti stavbě sešly stovky lidí. Dům navrhl architekt Zdeněk Fránek, projekt se několikrát měnil. Původní podobu projektu z roku 2008, která počítala s prosklenou fasádou, odmítlo na základě názoru Národního památkového ústavu (NPÚ) ministerstvo kultury a zrušilo v roce 2010 povolení pražských památkářů. Nový projekt firmy Praga Progetti e Investimenti s okny do tvaru obličejů ale NPÚ i magistrátní památkáři schválili a na tomto základě bylo vydáno stavební povolení. Autor návrhu odmítá výtky odpůrců, prý nikdy nepočítal s fasádou v růžové barvě, která dala projektu přezdívky po cukrovince.

Stavební úřad zamítl kritizovanou zástavbu proluky nedaleko Holešovické tržnice v Praze 7. Plánovaný komplex výškových budov mezi ulicemi Jateční, Komunardů a Tusarova narušuje charakter území a poškozuje jeho architektonické a urbanistické hodnoty, píše se v rozhodnutí úřadu. Ohledně výstavby se v Holešovicích vedou debaty řadu let. Radnice i někteří místní obyvatelé s ní nesouhlasí. Proluka vznikla zbouráním nižší zástavby. V bezprostřední blízkosti domu s pečovatelskou službou tak několik let je stavební jáma. Investor chce postavit komplex tří osmipodlažních budov, které budou mít další čtyři podzemní podlaží a skoro 200 parkovacích stání. O povolení rozhodoval stavební úřad Prahy 6. Stavitel, firma Bau-Invest Projekt, totiž Prahu 7 obvinil z podjatosti, a magistrát proto nechal rozhodnutí na jiném úřadu, sdělil mluvčí místní radnice Martin Vokuš. Stavební úřad v rozhodnutí uvedl, že není přípustné, aby v místě vznikla 42 metrů vysoká stavba. Projekt navíc nesplňuje podmínky pro zástavbu proluky, nerespektuje charakter lokality a není vhodný z hlediska oslunění. Ze stejného důvodu projekt v červnu odmítli radní Prahy 7. „Výšková hladina v dané lokalitě dosahuje výšky maximálně 25 metrů. Navrhovaný záměr svým výškovým uspořádáním tuto výškovou hladinu výrazně převyšuje a není tímto v souladu s předepsaným zákazem výškových staveb. Požadujeme dodržet zákaz výškových staveb,“ uvedli radní ve stanovisku.

Stavební společnost PSJ postaví na jižním svahu vrchu Bohdalec v Praze 4 luxusní sedmipodlažní terasovitý viladům s 30 byty. Stavbu chce dokončit ve třetím čtvrtletí příštího roku, informovala dnes společnost. Výši investice neuvedla. Luxusní dům v ulici Na Křivce nabídne byty s dispozicemi od 1+kk po 4+kk s plochou od 30 do 120 metrů čtverečních. Největší byty jsou koncipovány jako mezonetové s vlastní zahrádkou v přízemí. Budova s prosklenou fasádou je rozdělena na dvě části po 15 bytech se samostatnými vchody. Dům bude nízkoenergetický, například vytápění a ohřev teplé užitkové vody zajistí tepelné čerpadlo a solární kolektory. Větrání bude řízeno moderním systémem s rekuperací vzduchu. Trh s novými byty v Praze v poslední době výrazně roste. Podle společné statistiky společností Ekospol, Trigema a Skanska Reality lidé loni v Praze koupili 5950 nových bytů, meziročně o 18,6 procenta více. Letos v prvním pololetí se v hlavním městě prodalo rekordních 3550 nových bytů, což je o čtvrtinu více než loni. Na konci letošního prvního pololetí mají developeři připraveno k prodeji dalších 7000 nových bytů. Společnosti se snaží tohoto zájmu kupujících využít a zahajují stále více nových projektů včetně těch luxusnějších. Jihlavská skupina PSJ patří k největším stavebním firmám v Česku, její výnosy za loňský rok přesáhnou devět miliard korun. Podílela se například na výstavbě pražského administrativního areálu BB Centrum, komplexu Zlatý Anděl na Smíchově, administrativní budovy Main Point Karlin nebo Galerie Fénix & Clarion Congress Hotel Prague ve Vysočanech, V Brně firma postavila nejvyšší českou budovu AZ Tower a byla generálním dodavatelem při rekonstrukci Obecního domu či Sovových mlýnů. PSJ se věnuje i vlastním developerským projektům zaměřeným zejména na výstavbu komerčních a rezidenčních budov.

Stavební firmy letos od veřejných institucí mají méně peněz než loni. Objem zakázek zadaných v prvním pololetí klesl o 9,1 procenta na 59,13 miliardy korun. Počet ukončených tendrů naopak mírně vzrostl. Vyplývá to z analýzy inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha, kterou poskytla ČTK. Celkem firmy v pololetí získaly 2851 zakázek, meziročně o 4,5 procenta více. Hodnota inženýrských staveb klesla o 11,2 procenta na 43,34 miliardy korun. Hodnota tendrů na pozemní stavby klesla o 2,7 procenta na 15,79 miliardy korun. Takřka třetina zakázek (30,7 procenta) byla zadána formou dodatků k uzavřeným zakázkám. Hodnota dodatečných stavebních prací byla 3,24 miliardy ko­run.

Statistiku veřejných stavebních zakázek letos výrazně vylepšuje snaha dočerpat peníze z evropských fondů v rámci programového období 2007 až 2014. Letošní rok je poslední, kdy lze tyto peníze čerpat. „Projekty spolufinancované respektive navržené na spolufinancování z fondů EU se týkaly 1666 zakázek v hodnotě 35,996 miliardy korun,“ uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Zdeněk Kunc. Veřejnou zakázku na stavební práce získalo do konce června 997 firem. Největší objem získala Eurovia CS, které státní správa zadala 98 zakázek za celkem 1,778 miliardy korun. Z dalších 65 tendrů za 5,637 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s dalšími firmami. Průměrná cena zakázky klesla na 20,7 milionu korun. Dostala se tak na 87 procent průměrné velikosti zakázky v prvním pololetí 2014. Celkem čtyři zakázky zadané v prvním pololetí přesáhly miliardovou hranici. Největší byla dlouho odkládaná rekonstrukce budovy Národního muzea v Praze. Tu za 1,636 miliardy korun získalo sdružení firem Metrostav, Průmstav a IMOS Brno. Dostavba úseku D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou, kterou s nabídkovou cenou 3,288 miliardy korun získala Skanska, ještě nebyla zveřejněna v Informačním systému o veřejných zakázkách. Promítne se tak až do statistiky za druhé pololetí.