Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vypořádalo zatím jen část ze zhruba 1500 zásadních připomínek k novele stavebního zákona. Na dnešním Žofínském fóru o tom informovala ministryně Karla Šlechtová (za ANO). Celkem ministerstvo obdrželo na 2300 připomínek, vypořádat musí pouze ty, které jsou označeny jako zásadní.

Novelu, která slučuje všechny procesy stavebního řízení do jednoho, chtělo MMR poslat do vlády původně v červnu, nyní počítá s říjnovým termínem. K některým bodům novely například přišlo i pět připomínek, které si protiřečí.

Nejzásadnější změnou, kterou plánované úpravy přinášejí, je sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného, podle dřívější pracovní verze jednotného povolovacího řízení by se sloučilo nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb.

Ministerstvo si od novely slibuje také to, že ulehčí drobným stavebníkům. Umožní například svépomocnou výstavbu u všech typů rodinných domků bez určení zastavěné plochy. Na pozemku rodinného domu nebo domu určeného k rekreaci si bude moci každý postavit bazén nebo skleník pouze na základě jejich umístění bez následného povolování.

Všechny dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, což umožní veřejnosti lepší kontrolu nad celým procesem. Původně měla novela platit už v polovině příštího roku. Nyní MMR navrhuje posunout účinnost novely na konec příštího roku nebo leden 2017.

Města se musí v příštích letech připravit na nové hrozby, které souvisí s extrémním nárůstem obyvatelstva. Zatímco nyní žije ve městech polovina obyvatel, v roce 2050 to bude již 70 % světové populace. Obrovská koncentrace lidí na pouhých dvou procentech zemského povrchu s sebou přinese znečištění životního prostředí, dopravní problémy i bezpečnostní rizika např. v souvislosti s dostupností pitné vody. Experti vidí východisko ve Smart City, inteligentním městě řízeném pokročilými technologiemi, které nacházejí uplatnění v dopravě, energetice, ekologii a dalších oblastech. Směrem k Smart City vykročily již stovky sídel po celém světě. V Česku se k nim nyní připojuje Písek. Schneider Electric vstupuje do hry jako průkopník konceptu Smart City, který ročně investuje do vývoje smart-technologií 1 miliardu eur.

Technologie Smart City proti zplodinám a dopravním zácpám

„Podílíme se například na rozvoji udržitelné městské mobility, dodáváme infrastrukturu pro nabíjení elektrických vozidel nebo řídicí systémy pro dopravu, která je v českých i zahraničních městech velkým problémem. Vždyť jen při hledání parkovacího místa, které trvá asi deset minut, vyprodukuje řidič navíc 1,3 kg CO2,“ říká Jaroslav Žlábek, generální ředitel společnosti Schneider Electric, a dodává: „Ekologickou i dopravní zátěž představují také zácpy, v nichž vzniká více zplodin než při plynulém provozu. Například v Madridu se nám povedlo díky našim smart-technologiím snížit dopravní zpoždění o 19 % a zároveň omezit nehodovost.“

Inteligentní město a zabezpečení dodávek vody

Udržitelná městská mobilita ve Smart City není jedinou oblastí, kterou Schneider Electric řeší. Globální leader pro energetický management dodává rovněž inteligentní technologie pro správu budov, měření spotřeby energií nebo řízení vodárenské sítě. „Pro ilustraci, jen v roce 2013 se v České republice ztratilo během distribuce 106,3 milionu kubíků vody, což je skoro jedna Vranovská přehrada. Představuje to také zhruba 18 % celkového objemu vody určené k dodávce. Díky nepřetržitému monitoringu stavu potrubí umíme snížit úniky vody až o 15 % a zvýšit bezpečnost dodávek vody. Dostatek pitné vody bude navíc v příštích letech velkým tématem nejen pro města, ale celé státy,“ říká Jaroslav Žlábek.

Písek jako první Smart City v Česku

Schneider Electric má v oblasti Smart City přes dvě stovky úspěšných realizací po celém světě. Nyní na tomto poli zahajuje spolupráci i s Pískem. Ten se má stát prvním inteligentním městem v Česku, které využívá smart-technologie komplexním a systémovým způsobem. „Z aktuálně řešených projektů chci zmínit rekonstrukci parkoviště, které bude vybaveno systémem pro navádění automobilové dopravy na vyhrazená volná parkovací místa. Ve městě budou brzy dobíjecí stanice od Schneider Electric pro elektromobily a hybridní vozidla. Dále chystáme rekonstrukci veřejného osvětlení a jeho převod na systém Smart. Jednáme rovněž o možnostech využití senzorické sítě na celém území města, jejímž smyslem bude analýza a vyhodnocení získaných dat o dopravě a životním prostředí,“ říká místostarosta Písku Josef Knot.

Komplexní domy pro intenzivní město Yvette Vašourková

Pro středoevropskou modernu představuje městský palác signifikantní typ domu, který se stal symbolem zrodu velkoměsta. Svou hustotou, měřítkem, konstrukcí, prostorovou různorodostí a živelným obsahem stále nabízí udržitelnou formu architektury a zároveň alternativu ke generické stavební produkci. Významnou charakteristikou palácové architektury je její vnitřní život. Moderní městské paláce navíc posilují daný princip tím, že interiér volně zpřístupňují veřejnosti a skrze pasáže zapojují stavby do uliční sítě města.

Architekt Dietmar Eberle definuje, proč je pro budoucí zahuštěné město nevyhnutelné uvažovat o domě ve vrstvách různých aktivit. Hlavním kritériem je ovšem investor-stavitel, jelikož taková architektura může být realizována jen z perspektivy dlouhodobé investice, a ne jako tržní produkt, jak potvrzuje v rozhovoru současný pražský developer Jan Fidler.

Pokud byl konec 19. století ve znamení doby, kdy obyvatelé začali objevovat město, ulice začaly být čisté, zmizely kočáry, zavedly se tramvaje a město se stalo prostorem pro vycházky, promenády, sezení v kavárnách a restauracích, tak dnes, o sto let později, zažíváme déjà vu. Po období navrhování města z pozice řidiče automobilu se snažíme zbavit smogu, špíny a funkčního zónování. V 19. století se rovněž objevuje „flâneur“ – ten, kdo si města užívá. Dnes je to „citywalker“. Vybrané aktuální evropské projekty zhmotňují budoucí obraz intenzivního města pro život.

Skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka ráno zahájila demolici zchátralých budov nádraží Praha-Bubny včetně památkově chráněných částí. Informaci radnice Prahy 7 ráno potvrdil ČTK mluvčí skupiny Jan Burian. Praha 7 demolici označuje za barbarství. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) ČTK později sdělila, že se spolu se starostou Prahy 7 Janem Čižinským ráno setkala s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Kontaktovali CPI, aby alespoň část budov zachovala. Jak na to majitel zchátralého areálu zareaguje, není jasné.

„Pokouším se zvrátit rozhodnutí investora o využití demoličního výměru, které je v platnosti už několik let. Chtěla bych pro Prahu tuto historicky cenou budovu zachovat,“ uvedla Krnáčová.

Burian už ráno ČTK řekl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Práce mají trvat až tři měsíce. Aktuální vyjádření památkářů ČTK shání.

„Budovy jsou v katastrofálním stavu, padají a jsou v nich bezdomovci a feťáci. Demoliční výměr byl vydán před pěti lety a několikrát prodloužen. Naposledy v prosinci 2013, takže jeho platnost vyprší na konci letošního roku,“ uvedl Burian. Firma chce podle něj budovy rozebírat jako stavebnici kousek po kousku.

Vlastníkem i investorem staveb je realitní skupina Orco Property Group, která se potýkala s velkými finančními problémy. Proto projekt výstavby na železničním nádraží Praha-Bubny neustále odkládala, peníze neměla ani na demolici. Změna nastala až po nedávné změně vlastnické struktury firmy, kdy ji fakticky ovládl podnikatel Radovan Vítek. Právě jeho skupinu CPI si Orco najalo jako developera celého projektu.

Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. „Rozhodnutí o demolici učinilo Orco v dubnu letošního roku. V létě probíhaly přípravné práce a výběrové řízení, přičemž s vlastními pracemi začíná vybraná firma právě v těchto dnech. Stav nemovitostí je již dlouhodobě neudržitelný, ale duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu,“ prohlásil Dedera.

Radnice nesouhlasí hlavně se záměrem zbourat bývalé dílny Státních drah, které jsou podle ní technickou památkou. S majitelem proto prý jedná už půl roku. Poslední schůzka, na níž se starosta pokoušel demolici oddálit, se uskutečnila v sobotu. „Přestože ve studiích se počítalo se zachováním dílen, přesně půl roku připravovali demolici, o které však mlčeli. Nevíme o žádném důvodu, proč dílny bořit nyní. Území je ve stavební uzávěře, nic tam mnoho let nevyroste,“ reagoval Čižinský.

Bubny podle něho přijdou o jedinečnou možnost skloubit staré s novým. Čižinský připomněl, že se dřív stavba těšila statutu kulturní památky. Podle něj firma postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví. Demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.

Rozvojové území Bubny-Zátory, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra. Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje na 27 hektarech postavit novou čtvrť. Projekt původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu. Celkově by mělo vyrůst 1,2 milionu metrů čtverečních nadzemních ploch, z toho celá polovina kancelářských a třetina bytových ploch.

Provoz nádraží Praha – Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 až 1873. Kapacita zázemí nádraží, které mělo odlehčit depu na Masarykově nádraží, byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 až 1958. Provoz byl ukončen v roce 2000, od té doby budovy chátrají.

Veřejní investoři letos v červenci poprvé od loňského prosince vypsali zakázky na stavební práce za více než deset miliard korun. Ve Věstníku veřejných zakázek bylo zveřejněno 197 soutěží za 10,5 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research. Za celý rok ale hodnota stavebních zakázek klesla o více než čtvrtinu, podobně se snížil jejich počet.

Za prvních sedm měsíců roku bylo vypsáno 1609 výběrových řízení za celkem 63,4 miliardy korun. Z těchto výběrových řízení bylo pět procent objemu v hodnotě 3,4 miliardy zrušeno. Státní investoři zatím vybrali dodavatele na pětinu soutěží v předpokládané hodnotě 12,6 miliardy korun. Nabídky firem však byly v průměru o 13 procent nižší, proto si rozdělí 10,9 miliardy ko­run.

Stejně jako vypsané zakázky měly klesající tendenci zadané zakázky. V prvních sedmi měsících bylo ukončeno 3172 výběrových řízení za celkem 68 miliard korun. To je meziročně o 2,6 procenta méně co se týká počtu a o 5,4 procenta méně podle objemu.

„Výběrová řízení jsou zdlouhavá – často až neúměrně k hodnotě zakázek, které soutěžíme. V poslední době se navíc ještě zpřísnila kontrola podkladů dodaných investorům. To by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o kontroly technických návrhů nebo rozsahů prací. Převážně se ale hledí na administrativní správnost. S trochou nadsázky se potýkáme s kontrolou správného umístění razítek na listu stránky,“ podotkl technický ředitel společnosti Schindler CZ Vladimír Steiner.

Český statistický úřad dnes zveřejní červencové výsledky českého průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. V červnu průmyslová výroba zrychlila růst, stavebnictví také rostlo, i když tempo mírně zpomalilo. Meziročně se zvýšil i přebytek zahraničního obchodu.

Průmyslová výroba v červnu zrychlila tempo růstu na 8,1 procenta z květnových dvou procent. Šlo o nejvyšší meziroční růst od loňského září. Tahounem průmyslu byla opět výroba aut. Po květnovém propadu se vrátily k růstu tržby z domácího odbytu a také nové zakázky v zahraničí.

Stavební produkce v červnu meziročně stoupla o 7,8 procenta po květnovém růstu o 11,9 procenta. Táhly ji zejména inženýrské stavby, přibylo ale i zahájených a dokončených bytů. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se stavebnictví meziročně zvýšilo o 6,4 procenta, letošní červen měl v porovnání s tím loňským o jeden pracovní den navíc.

Přebytek zahraničního obchodu v Česku v červnu meziročně vzrostl o 0,1 miliardy na 17,8 miliardy korun. Export tuzemských firem meziročně vyskočil o 11 procent. Podle statistiků k dobrým číslům pomohlo zvýšení přebytku u strojů a dopravních prostředků či surovin. Zároveň klesl deficit bilance minerálních paliv.

Rada města Prahy včera odebrala M. Stropnickému, náměstkovi primátorky, další důležitou kompetenci v oblasti územního rozvoje a plánování. Na návrh ČSSD bude Institut plánování a rozvoje (IPR) místo něj mít v gesci přímo primátorka Krnáčová. Podle náměstka Dolínka (ČSSD) jde o hlavně technickou záležitost, nicméně současně konstatoval, že Stropnický postupoval nezákonně, když IPR přímo a závazně úkoloval. Podobně jako před časem, kdy byly prvnímu náměstkovi odebrány kompetence stran Pražských stavebních předpisů (a rovněž přeneseny na primátorku), označil poslední krok rady Stropnický za výsledek tlaku developerů.

Plánovaná fúze poradenských společností Cushman & Wakefield a DTZ byla k 1. září dokončena. Po sloučení do jedné firmy s názvem Cushman & Wakefield vznikl jeden z největších poskytovatelů realitních služeb na světě – společné tržby dosahují 5 mld. dolarů, má celkem 43 tisíc zaměstnanců a ve více než 60 zemích spravuje nemovitosti o ploše přes 399,5 mil. metrů čtverečních a v hodnotě kolem 191 mld. dolarů. V čele nové společnosti stojí předseda a generální ředitel Brett White a prezident Tod Lickerman. Vlastníky nové společnosti jsou investorské skupiny TPG, PAG a OTPP.

Představitelé realitní skupiny CPI Property Group (CPIPG) a čínské firmy CEFC China Energy Company Limited (CEFC) podepsali předběžné ujednání o podmínkách smlouvy (head of terms) o prodej budovy bývalé Živnobanky v ulici Na Příkopě. Samotná transakce bude předmětem dalších dohod.

Pro společnost CEFC znamená akvizice této budovy významný krok v naplňování dlouhodobého plánu expanze do Evropy – Česká republika byla vybrána jako klíčová země pro řízení evropských aktivit, přičemž jako evropská centrála firmy poslouží právě kanceláře v bývalé Živnobance. CPIPG získala budovu v roce 2011 od UniCredit Bank a spustila práce na unikátním redevelopmentu celého objektu v exkluzívní kanceláře a obchodní prostory, když součástí budovy bude i muzeum skla s názvem ZIBA Glass Experience Museum. CEFC a CPIPG se dohodly na pokračování příprav tohoto unikátního projektu.

Podíl firem ze zdravotnictví a farmacie na pronájmu pražských kanceláří roste, nyní je to podle studie DTZ 10 %. Od roku 2010 nové nájemní smlouvy v nových pražských kanceláří přes 40 firem z těchto odvětví a další jsou před podpisem. „Důvodem není jen konjunktura celého odvětví, ale i strategické rozhodnutí managementu některých společností přesunout do české metropole celá oddělení, včetně například IT,” uvedla DTZ. Tito nájemci proti všeobecnému trendu preferují samostatné kanceláře před open-space a nezvykle vysoký počet parkovacích míst. „Tyto společnosti mají vysoký počet obchodních reprezentantů, kteří mají v kancelářích své zázemí, ale hodně času tráví v terénu. Naopak vidíme velmi nízký počet poptávek spojených s administrativou firem, s laboratořemi nebo prostředím pro výzkum a vývoj léčiv. Tuto část svých aktivit i vzhledem k bezpečnosti většina farmaceutických společností řeší odděleně,“ podotkl Václav Bouček z DTZ. Společnosti ze zdravotnictví podle něj vyhledávají reprezentativní prostory. „Požadavky na vysoký standard se odrážejí i ve volbě projektů a lokalit. Nejvíce se jich stěhuje do moderních budov v kancelářských čtvrtích na Praze 4 nebo na Praze 5,“ dodal.

V posledních letech si v Praze pronajaly kancelář nebo přejednaly uzavřené smlouvy například Johnson & Johnson, Jansen Cilag, Baxter, Genzyme, Amgen, PPD, Bristol-Myers Squibb, Medtronic, Richter Gedeon či Alexion Pharma.

Novým ředitelem obchodního oddělení developerské a investiční společnosti PASSERINVEST GROUP se stal Štěpán Smrčka. Na starosti bude mít plánování a kontrolu obchodních aktivit, řízení a rozvoj obchodního týmu a péči o klienty a partnery.

Štěpán Smrčka (34) je absolventem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do společnosti PASSERINVEST GROUP nastoupil v roce 2012, a to na pozici akvizičního specialisty. Později se stal obchodním manažerem kancelářských objektů v BB Centru, multifunkčního areálu na Praze 4.

Štěpán hovoří anglicky a francouzsky. Mezi jeho zájmy patří volejbal, lyžování a lední hokej.

Čistá ztráta česko-lucemburské developerské společnosti Orco Property Group, jejímž největším akcionářem je od loňského května Radovan Vítek, v letošním prvním pololetí klesla na 17,1 mil. eur (zhruba 460 mil. Kč) ze 63 mil. eur před rokem. Celkové tržby podniku se přitom propadly o 56 % na 7,3 milionu eur.

Na pražském Střížkově by mohlo vyrůst nové obytné a obchodní centrum nazvané Plazza Střížkov. Jde o stavbu tří různě vysokých budov mezi ulicemi Teplická a Střížkovská. Oznamovatelem stavby je společnost Oxcorp.

Na Střížkově v Praze 8 mezi ulicemi Teplická a Střížkovská by měly vyrůst tři domy, které budou mít tři, pět a 11 pater. Uvnitř by tak kromě 94 bytů měly být například restaurace, kanceláře, fitness nebo centrum pro rodiče s dětmi. Zastavěná plocha má být 3 203 metrů čtverečních. Zbourány budou objekty, které nyní na pozemku stojí. Opraven má být park, který se nachází v severním cípu pozemku. Ten je podle dokumentace nyní zanedbaný, neudržovaný a rostou tu náletové dřeviny a neslouží tak rekreaci obyvatel.

Kdy by se mělo začít stavět, není z dokumentace EIA jasné. Pouze je v ní uvedeno, že stavba začne do jednoho roku od vydání stavebního povolení a trvat by měla asi 36 měsíců.

Praha 10 je nejžádanější čtvrtí mezi zájemci o nové byty v Praze. Přitom nejprodávanější dispozicí zůstávají byty 2+kk ve velkých developerských projektech.

Od druhého čtvrtletí letošního roku již neplatí letitá pravda, že nejvíce nových bytů v Praze se prodává na území městské části Prahy 9. Novým rezidenčním šampionem české metropole se totiž stala Praha 10, kde se podle statistik společnosti Ekospol ve druhém čtvrtletí prodalo 576 bytů – třetina z 1 700 bytů prodaných za dané období po celé Praze.

Za růstem prodeje bytů v Praze 10 stojí jednoznačně vysoká prodejnost projektu EKOCITY Hostivař společnosti Ekospol, která zde v první polovině letošního roku prodala na rezervační smlouvy 300 bytů. Městská část Praha 9 se v tabulce prodejnosti musela spokojit s druhým místem, když za druhý kvartál se na jejím území prodalo 341 bytů. Za ní pak následovala Praha 5 a Praha 4.

Nejprodávanější dispozicí nových bytů v metropoli zůstaly i ve druhém čtvrtletí letošního roku 2+kk, které se podílely na celkových prodejích 35,4 %. Oproti prvním třem měsícům jejich podíl poklesl, naopak bytům 3+kk a 1+kk podíl na celkových prodejích mírně vzrostl. Podíl bytů 3+kk činil 29,2 % a 1+kk rovných 25 %. Drtivá většina – plných 88 % – nových bytů se prodala v projektech, ve kterých developeři budují 50 a více bytů.

Pramen: Ekospol

Pramen: Ekospol

Stavaři kritizují kvalitu projektové dokumentace, která se zhoršila hlavně u investorů z veřejné správy. Čtyři z deseti projektů musely firmy kvůli závažným nedostatkům přepracovat a kvůli tomu vzrostly náklady na výstavbu až o pětinu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované společnostmi CEEC Research.

Aktuálně hodnotí kvalitu projektové dokumentace ředitelé stavebních firem jako podprůměrnou. Podle třetiny (32 %) z nich se oproti předchozím rokům ještě zhoršila. Mírně nadpoloviční většina (55 %) firem hodnotí kvalitu výstupů projektových firem za stejné jako doposud. Jen každá desátá (13 %) stavební společnost si pochvaluje vyšší jakost projektů. Předanou projektovou dokumentaci bylo nutné kvůli výrazným nedostatkům opravit až ve čtyřech z deseti případů (39 %). Tyto opravy sebou v průměru nesly až 18% navýšení nákladů celé výstavby a bylo nutné je vynaložit tak, aby výsledné dílo bylo navzdory špatné projektové dokumentaci postaveno jako uživatelsky bezproblémové. O rok dříve se tyto vícenáklady pohybovaly kolem 12 %. „Výběrová řízení na dodavatele stavebních prací, kde nejlevnější vyhrává, se stejnou měrou odehrávají na projekčním trhu. Výsledkem je, že v projektové dokumentaci je opravdu to nejnutnější. Pak se snadno stane, že chybí detaily, a to pak muže vest k řadě nepřesností,” uvedl marketingový ředitel Saint Gobain Construction Products, divize Weber Robert Mikeš. Provozní ředitel společnosti Schindler Vladimír Steiner viní ze současného stavu hlavně investory: “Ti netlačí dostatečně na projektanty, aby podle jejich odevzdané práce bylo možno i projekty realizovat. Soutěžení na nejnižší cenu se logicky neustále projevuje v kvalitě výstupů.“

Nájemné v pražských kancelářích přes velké množství volných prostor v příštích letech mírně poroste, do roku 2017 by mělo vzrůst o 2,4 %. Vyplývá to z aktuálního odhadu realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield (C&W). Za poslední rok nájemné kleslo o 3,6 % a aktuálně se pohybuje kolem 19,50 eura za metr čtvereční měsíčně. „V nejbližších 18 až 24 měsících by nájemné za prvotřídní prostory mělo začít růst, především u špičkových projektů a lokalit. Tento vývoj však bude pomalý a projeví se jen u těch opravdu nejlepších projektů,” odhadují analytici C&W. Aktuální situace na pražském kancelářském trhu tomu zatím příliš nenapovídá. Developeři v prvním pololetí dokončili řadu spekulativních projektů bez předem zajištěných nájemců, nabídka tak letos výrazně převyšuje poptávku. Do konce letošního roku má navíc na trh přijít dalších 192 000 metrů čtverečních kancelářských ploch, předpronajata je jedna čtvrtina z nich. Nájemci tak mají možnost volby a mohou tlačit na snižování nájemného. Do karet nájemcům hraje také to, že neobsazených kanceláří je takřka 17 %. „Nicméně většina převisu nabídky připadá na druhořadé prostory vrácené na trh v rámci stěhování do kvalitnějších prostor anebo konsolidací na straně nájemců,“ upozorňuje nicméně analýza C&W. Výraznější změna by měla nastat příští rok. „Díky omezenému rozsahu nové výstavby a zlepšování stavu ekonomiky by v příštím roce měla poptávka značně převýšit nabídku a míra nepronajatosti by se měla vrátit na zhruba 15 procent,“ uvedla Radka Novak z pražské kanceláře C&W. Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze činila na konci druhého čtvrtletí 3,13 milionu metrů čtverečních.

Investice do komerčních nemovitostí v Česku vzrostly v prvním pololetí meziročně o 85 % na 1,25 mld. eur (33,77 mld. Kč). Nejvíce peněz směřovalo do maloobchodního segmentu. Vyplývá to z aktuální studie realitní poradenské společnosti Professionals. Do konce června se tak proinvestovalo 63 % objemu investic za celý loňský rok. „Český investiční trh nabral v letech 2014 a 2015 nový dech a výrazně přispěl k celkovému objemu investic v celém regionu střední a východní Evropy. V tomto roce očekáváme, že celkové investice mohou překročit úroveň z minulého roku a snad dosáhnout i na hodnoty přesahující 2,5 miliardy eur, tedy 67,55 miliardy korun, z roku 2007,“ odhaduje další vývoj zpráva Professionals. Podle poradenské společnosti JLL se v Česku v prvním pololetí do komerčních nemovitostí proinvestovalo 1,2 miliardy eur, DTZ uvedla částku 1,22 miliardy eur.

Výstavba nových kancelářských budov v Praze příští rok klesne o více než dvě třetiny a dostane se na úroveň roku 2010. Zatímco letos developeři dokončí přes 190 000 metrů čtverečních nových kancelářských ploch, příští rok by jich mělo být jen 55 000. Vyplývá to z aktuální studie realitní poradenské společnosti CBRE. Podle ní výstavba vzroste až zase v roce 2017. „Krátkodobě se v roce 2016 výstavba kancelářských prostor sníží na úroveň roku 2010, ale v roce 2017 opět ožije. Za oživením bude stát několik projektů. Například se plánují dostavět kancelářské celky Futurama, Butterfly a Five,” uvedla šéfka kancelářského oddělení společnosti CBRE Katarina Wojtusiak, podle níž podmínky celkově v současnosti nahrávají nájemcům, kteří přemýšlejí o změně kanceláří: „Za poslední roky nepamatujeme tak širokou nabídku budov na trhu a možnosti, které nabízejí nové kancelářské trendy.“ Může za to velká nabídka nových projektů, jen v první polovině letošního roku firmy dokončily například budovy Metronom (30 000 metrů čtverečních) a Delta (40 600), před dokončením jsou projekty Aviatica (27 000) a Enterpise (29 000).

Neobsazenost kancelářských prostor mírně poklesla v druhém pololetí 2015 na 16,8 %, ale podle CBRE bude nadále oscilovat kolem 17 %. „Krátkodobý pokles neobsazenosti je způsoben tím, že některé velké firmy si předpronajaly prostory a stále sedí v těch stávajících. Proto se ve statistikách objevují dvakrát, což neobsazenost snižuje. Po přestěhování se ukáže skutečná míra neobsazenosti a ta naroste,“ vysvětluje Wojtusiak.

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze činila na konci druhého čtvrtletí 3,13 milionu metrů čtverečních. Poměr budov třídy A vůči budovám třídy B dosahoval 69 %. Nejkvalitnější kanceláře AAA zabírají 13 % z celkové výměry.

Politická témata, která nelze řešit před úředníky, neprojednává pražská rada v jednací místnosti, ale v kuchyňce. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) tak na webu magistrátu vysvětlila okolnosti, za kterých minulý týden radní projednávali bouřlivě diskutované pražské stavební předpisy (PSP). „V případě, že je svoláno jednání do kuchyňky, tak proto, že se projednávají politická témata a to v přítomnosti úředníků nejde,” uvedla na dotaz veřejnosti primátorka. O stavebních předpisech se ale podle ní v kuchyňce nemluvilo.

A. Krnáčová minulý týden radě nečekaně předložila vlastní verzi PSP, které několik měsíců připravoval náměstek Matěj Stropnický (Trojkoalice(SZ), a se souhlasem rady převzala tvorbu důležitého dokumentu do své gesce. O den později zveřejnil zastupitelský klub Pirátů neveřejnou nahrávku z jednání rady. Na základě nahrávky zpochybnili průběh jednání a schvalování důležitého dokumentu. Primátorčin návrh totiž neměla Trojkoalice k dispozici předem, radním jej nikdo nepředstavil a neobhájil jej, navíc se ani nediskutovalo o původním návrhu Stropnického, tvrdí Piráti. Část diskuse radních pak neprobíhala v jednací místnosti, ale právě v kuchyňce, kam je podle záznamu svolala sama primátorka. Z kuchyňky se záznamy nepořizují.

Svaz pražských městských částí, který sdružuje 27 radnic, žádá po primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) vysvětlení situace kolem stavebních předpisů (PSP). Postup primátorky, která minulý týden nečekaně předložila vlastní verzi předpisů, je nestandardní a „v naprostém rozporu s proklamovanou snahou vést město transparentně a efektivně“, řekl předseda svazu a starosta městské části Praha-Lysolaje Petr Hlubuček (STAN). Patnáctka starostů Krnáčové navíc poslala dopis, v němž požaduje odvolání šéfa magistrátního odboru územního rozvoje Jana Kábrta. „Považuji za naprosto nepřijatelné, aby tuto důležitou veřejnou funkci zastával pan Kábrt, který svým dřívějším působením zásadně přispěl k zatížení Prahy 11 množstvím předimenzovaných soukromých stavebních záměrů s nulovým přínosem veřejného zájmu,“ píše v dopise starosta Prahy 11 Jiří Štyler (HPP11). Pod dopis se podepsali kromě Štylera například starostové Prahy 4, 7, 12, Slivence nebo Troji a Zbraslavi. Primátorka ale tvrdí, že k odvolání Kábrta neexistuje žádný zákonný důvod. Ve čtvrtek budou o situaci jednat špičky pražské koalice. Doutnající spor v pražské koalici ANO, ČSSD a Trojkoalici (SZ, STAN, KDU-ČSL) se minulý týden rozhořel naplno, když primátorka přišla s vlastní verzí dlouho diskutovaných PSP a navíc iniciovala hlasování, při kterém rada odebrala předpisy z gesce náměstka Matěje Stropnického (Trojkoalice/SZ). Primátorka uvedla, že je Stropnický neschopný, Stropnický zase mluví o spolčení starých přátel z ANO a ČSSD. „Původně avizovaná vůle více spolupracovat s městskými částmi se vedení Prahy nedaří naplňovat,” uvedl Hlubuček. „Postup primátorky i rady ve věci pražských stavebních předpisů se svazu hrubě nelíbí zejména s ohledem na vynaložený čas a finanční prostředky městských částí i hlavního města,“ doplnil. Městské části se v připomínkovém řízení vyjadřovaly k předchozím variantám stavebních předpisů, v současnosti mají pro projednání primátorčina návrhu zkrácenou patnáctidenní lhů­tu.