Developerská skupina Horizon Holding zahájila výstavbu první etapy projektu Rezidence Modřanka v pražských Modřanech. Během čtyř fází probíhající výstavby Rezidence Modřanka vyroste na místě bývalého modřanského cukrovaru celkem 292 bytů a 3 000 metrů čtverečních ploch pro maloobchod a služby. Výsledná podoba projektu zahrnuje čtyři moderní bytové domy postavené do tvaru podkovy, které vytvoří jedinečný soukromý prostor pro rozlehlé travnaté atrium se stromy a dětským hřištěm. Vznikne tak báječné místo pro život rodin s dětmi a trávení volného času. Prodej bytů první etapy Rezidence Modřanka byl zahájen již letos v březnu. Výstavba druhé etapy projektu, která je již také v prodeji, by měla začít přibližně na přelomu roku.

Novým vedoucím oddělení správy nemovitostí a majetku JLL pro Českou republiku a střední a východní Evropu se stal Emmanuel Gluntz. Tuto pozici přebírá od Pavla Scháňky. Emmanuel přichází do JLL ze společnosti Klepierre Czech Republic, kde zastával pozici ředitele pro střední a východní Evropu. Předtím působil ve společnosti AEW Europe jako vedoucí oddělení správy majetku pro střední Evropu a ředitel pro Českou republiku.

Emmanuel žije v Praze a působí v regionu střední a východní Evropy od roku 1999. Magisterský titul v oblasti obchodu, administrativy a financí získal na Lille Business School. Od roku 2013 je poradcem pro záležitosti zahraničního obchodu Francie a členem národní komise sdružení ICSC v České republice. Mezi jeho koníčky patří golf, badminton a kulinářské umění.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nezveřejní, kdo je novým konečným vlastníkem společnosti RPG Byty, které patří více než 43 000 bývalých bytů OKD v Moravskoslezském kraji. RPG Byty přebírá lucemburská společnost Fondy Bydleni – kdo ji ovládá, antimonopolní úřad označil za obchodní tajemství. ÚOHS povolil změnu vlastníka 22. října. V rozhodnutí naznačil, že žádná z firem, která dosud přímo nebo nepřímo RPG Byty vlastnila, nepatří do struktury nového vlastníka. Není jím tedy ani Zdeněk Bakala, který RPG Byty dosud spoluvlastnil. K novému vlastníkovi ÚOHS uvedl, že je u něj obvyklé, že v případě investic do rezidenčních nemovitostí v Evropě zůstává tichým finančním investorem. Obvykle jmenuje investičního manažera, který se zabývá správou a každodenním managementem bytových jednotek, jedná se zúčastněnými stranami, nájemci a managementem lokálních dceřiných společností. K lucemburské firmě, která RPG Byty přebírá, úřad už dříve uvedl, že tato firma „je součástí podnikatelské skupiny, která na území České republiky působí z výše identifikovaných oblastí pouze v oblasti pronájmu nebytových prostor“.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků – měřeny HB indexem – letos pokračují v mírném růstu. Největší zájem u bytů byl o malometrážní byty v Praze a krajských městech. Pozemky pokračovaly v dlouhodobém zdražování zejména v okolí velkých měst. Ceny rodinných domů stouply jen mírně, přičemž trvá zájem o starší domy. „Ceny bytů se tak konečně dostaly nad úroveň z ledna 2010,” uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Z ukazatele HB Index, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že u bytů ve třetím čtvrtletí letošního roku index stoupl o 1,7 procentního bodu na 101,4. Základní hodnotu indexu 100,0 bodu přitom představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2008. Ukazatel HB Index sleduje tři typy nemovitostí: byty, rodinné domy a pozemky v ČR. Rodinné domy během třetího čtvrtletí rostly nejpomaleji, jejich HB Index vzrostl o 0,5 procentního bodu na hodnotu 107,7. „Na trhu se zvyšuje nabídka developerské výstavby a nadále přetrvává zájem o rodinné domy ve zhoršeném stavu, které oslovují zájemce svoji nižší pořizovací cenou a možností postupných úprav dle vlastních představ. I nadále také pokračuje zájem o výstavbu nízkoenergetických domů,“ uvedl Němeček.

HB Index u cen pozemků stoupl ve třetím čtvrtletí o dva procentní body na 123. „Největší zájem je o lokality v okolí velkých měst. Poptávka je však i po levnějších pozemcích bez kompletních veřejných sítí, kde majitelé jako náhradu využívají domácí čističky, tepelná čerpadla a podobně,“ uvedl Němeček.

Na konci třetího čtvrtletí letošního roku podle údajů IRF dosáhla míra neobsazenosti logistických areálů v České republice 5,7 % – jde o jednu z nejnižších dosažených hodnot v rámci industriálního trhu od předkrizového období. Přitom klesla i úroveň hurbé i čisté poptávky – první dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 2015 celkově 344 700 m2, což proti předchozímu roku představuje snížení o 14 %, čistá poptávka (223 100 m2) meziročně klesla o 3 %. Celkově je v současné době na trhu 315 000 m2 moderních skladových a průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Největší novou nájemní transakci uzavřenou ve třetím čtvrtletí roku 2015 představuje předpronájem 28 600 m2 v CTParku Prague East. Nájemcem je logistická společnost, jejíž jméno nebylo zatím zveřejněno. Druhou největší novou transakcí je předpronájem společnosti VF Corporation, která v logistickém areálu P3 Prague D8 rozšíří své stávající, na míru stavěné, prostory o dalších 23 400 m2.

Zlatý důl pro investory do nemovitostí – tak jsou označována evropská portfolia německých otevřených podílových fondů (GOEF), které se jich z legislativních důvodů musejí zbavit do roku 2017. Podle mezinárodní poradenské společnosti Cushman & Wakefield jen v Evropě je osmnáct takových fondů nuceno prodat nemovitosti v hodnotě minimálně 22 mld. eur. bylo 5,1 mld. EUR, od letošního ledna pak 1,7 mld. EUR. GOEF svá portfolia už pomalu rozpouštějí, nicméně v prvním pololetí letošního roku došlo v tomto ohledu k citelnému snížení jejich aktivity. Důvod? Podle Magali Martona ze společnosti Cushman & Wakefield, GOEF využívají aktuální situace na trhu, kde poptávka je vysoká a nabídka naopak nijak závratná: „Manažeři německých podílových fondů jsou si vědomi, že není třeba prodávat za každou cenu. Naopak – zájem investorů zvyšuje hodnotu prodávaných nemovitostí. Období, kdy fondy prodávaly budovy pod jejich tržní hodnotou jen proto, aby se jich zbavily, je pryč. Aktuálně jsou na prodej nemovitosti v objemu zhruba 9 miliard eur. Lze očekávat, že konečné ceny budou vyšší.“ Podle Martona se většina z nejatraktiv­nějších komerčních realit v držení GOEF nachází v Německu, ve Francii a zemích Beneluxu.

Developerská společnost Ekospol žaluje město Roztoky u Prahy kvůli zpoždění plánované výstavby zhruba 500 bytů. Město ji chce regulovat, bojí se například zátěže infrastruktury, připravuje proto regulační plán. Na pozemky Ekospolu uvalilo téměř před devíti lety stavební uzávěru, která trvá dodnes. To Ekospolu podle generálního ředitele Evžena Korce působí škody v řádech desítek milionů korun. Plánovaná intenzita zástavby je ale pro město nepřijatelná – říká místostarosta Roztok Jaroslav Huk. Developer považuje devítiletou dobu uzávěry za nepřípustnou, protože by stavební uzávěra měla být pouze výjimečným nástrojem používaným jen po dobu nutnou k vypracování regulačního plánu. „Požadujeme to, aby regulační plán byl v souladu s územním plánem,“ uvedl ředitel Ekospolu. Vedení Roztok se ale obává, že po dokončení výstavby budou silnice dopravou přetíženy, změní se ráz města a bude z něj satelit Prahy, nicméně souhlasí s tím, že se měl regulační plán připravit dříve. Podle ředitele Korce je však žaloba jedinou cestou k nápravě. Společnost s vedením města rok jednala a poté se obrátila na krajský úřad s žádostí o zrušení stavební uzávěry. Krajský úřad vyzval město Roztoky k jejímu zrušení. Město dosud uzávěru nezrušilo. V roztocké lokalitě Dubečnice připravuje Ekospol výstavbu podle platného územního plánu. Část lokality je určena územním plánem pro výstavbu bytových domů, část pro výstavbu rodinných domů. Územní plán umožňuje v první fázi výstavbu zhruba 500 bytů pro přibližně 1250 obyvatel, v dalších fázích umožňuje výstavbu rodinných domů. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil v roce 2011 stavební uzávěru v části Říčan u Prahy. Soud tak vyhověl majitelům pozemků, kteří tam chtěli stavět rodinné domy. Radnice podle NSS nerespektovala to, že stavební uzávěra musí být jen dočasným opatřením. Na sporné pozemky dopadala pět let, aniž město vyvíjelo nějakou aktivitu.

O železnodrahách a jich nevyhnutelné potřebnosti v Evropě Jan Evangelista Purkyně

Hodlajíce psáti o všeobecných následcích a o důležitosti železnodrah, náleží především na pravé stanoviště se postaviti, a předběžně v mysli sobě představiti, že již skutečně přítomen jest ten stav, v němž značnější místa evropského obchodu jimi spojena budou. Nejde tu o vzdálenost anebo blízkost této doby, ale o to, zdali z takových ve světě proměn výhody takové vzniknou, aby se zdálo potřebné k založení jich se přičiniti. Já tvrdím, že ano! – Povaha nejbytečnější železnodrah jest: zkrácení prostoru pro obchod, zkrácení času, zvýšení síly v rozvážení tovarů, spolu se značným snížením výdatků za převoz. (…)

Přidržím se jenom následujících tří austředí, jenžto již při nejkratších železnodrahách patrné jsou, a u větších rostoucí by měrou se vyjevily. Jsouť zvláště: Předně: Proměna půd a rolí podle povahy železnodrah v ohledu na osady. Za druhé: Zvýšení a oživení činnosti ducha lidského, jenž by tím vůbec se zpravilo, a následujej z toho měšťanská zřízení. Za třetí: Vliv železnodrah na obecný život národův a státův, a povážení jich co základu hlavní doby vyvinutí se nejmocnějších duchovních pohybů našich časův.

Hlavní město Praha pronajímá většinu svých nemovitostí pod cenou. Nevýhodnými pronájmy kanceláří, obchodů a skladů tak město každý rok přichází o 100 až 300 milionů korun. Vyplývá to z analýzy pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). Do městské pokladny z pronájmů nebytových prostor ročně plyne v průměru 101 mil. Kč. Téměř polovina kanceláří ovšem zůstává prázdných.

Ke konci loňského roku vlastnil magistrát více než tisícovku nebytových prostor, z toho 176 000 metrů čtverečních mělo nájemce, 166 000 metrů bylo nevyužitých. Další nemovitosti spravují jednotlivé městské části. Nejvíc nebytových prostor vlastněných městem leží na Starém a Novém Městě a na sídlišti Černý most. Velikostí ploch jsou mimořádné Holešovice a atdy s výměrou 66 000 metrů čtverečních především Holešovická tržnice.

Většina nebytových prostor je pronajímána pod minimální tržní cenou, což je podle analýzy IPR alarmující. Nájemné v kancelářích, skladech a ateliérech navíc neodpovídá atraktivitě lokality. Neexistuje jednotná metodika, podle níž by bylo nájemné stanoveno. Třeba v ceněné lokalitě Židovského města v historickém jádru metropole magistrát pronajímá tři čtvrtiny kanceláří v průměru za 101 – 200 Kč za metr čtvereční a měsíc. Na Starém Městě je dokonce možné najít několik kanceláří, kde se ceny pohybují mezi 51 – 100 Kč. Přitom podle PRF ceny pronájmů kancelářských prostor v centru města činí minimálně 550 Kč za metr a měsíc. Jedním z nejkřiklavějších příkladů neefektivního nakládání s majetkem města je roky prázdný soubor historických domů na Malém náměstí v těsné blízkosti Staroměstského náměstí. Domy dřív sloužily jako kanceláře magistrátu, úředníci se ale v roce 2006 přesunuli do Škodova paláce, kde Praha platí roční nájemné 200 mil. Kč. O pronájem a správu městských kanceláří, prodejen a dalších komerčních prostor se starají správcovské firmy Solid, Liga servis, Centra-Austis a městské společnosti Trade Centre, Kolektory Praha a technická správa komunikací (TSK).

Společnost Skanska Property prodala svůj kancelářský projekt Corso Court v Praze 8 – Karlíně. Novým majitelem se stal fond, spravovaný společností pro správu investic Invesco Real Estate. Projekt, který usiluje o získání platinového certifikátu LEED, byl dokončen v červenci 2015. Budova Corso Court, navržená architektem Ricardem Bofillem, nabízí na sedmi podlažích 17 200 m2 kancelářských prostor. Prodej budovy Corso Court potvrzuje rostoucí zájem investorů o vysoce kvalitní projekty. „Po loňském prodeji budovy Riverview je toto druhá nemovitost, kterou jsme prodali společnosti Invesco Real Estate. Doufáme, že nebude poslední,“ říká Marie Passburg, ředitelka společnosti Skanska Property.

Jen pětina českých domácností, které se rozhodnou zateplit dům, využívá některou ze státních dotací. I kvůli tomu je – podle Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) – každý druhý dům zateplený neodborně a trpí vadami, které významně snižují objem úspor, funkčnost nebo životnost tepelné izolace. „Z našich průzkumů vyplývá, že Češi často zateplují bez dotace, protože mají obavy ze složité administrativy, přísných podmínek přiznání podpory nebo výzva již nebyla aktuální, když měli na rekonstrukci svého domu našetřeno,“ uvedla ředitelka AVMI Marcela Kubů. Současně Češi podle asociace zateplení nevnímají jako odbornou práci a svépomocí si na ni troufne 71 % těch, kteří si staví sami. „Rodinné domy, které jsou zatepleny bez dotace a potažmo stavebního dozoru, bohužel často trpí řadou technických závad, které zhoršují základní podmínky bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti. Lidi nejčastěji na zdraví ohrožují vlhkost a plísně, hluk, riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým. Navíc je-li izolace provedena špatně, je to prakticky nevratný stav. V některých případech starších rodinných domů dokonce platí, že je lepší žádné než špatné zateplení,” varuje asociace. Podle M. Kubů je tento stav výsledkem snahy ušetřit za každou cenu: „Nemají projekt na zateplení, stavební dozor, šetří na materiálu, najmou si tu nejlevnější firmu nebo zateplují neodborně svépomocí. To se jim v konečném důsledku nemusí vyplatit, mohou přijít až o polovinu možných úspor za vytápění a riskují, že zateplení bude mít funkční vady.“ Podle ní dobře provedená tepelná izolace zároveň prodlužuje životnost domu o 30 i více let a až o 15 % zvyšuje hodnotu nemovitosti na realitním trhu.

Kancelářská budova Myslbek vznikla v roce 1996 v samotném srdci prvního pražského obvodu, a to přímo na hlavní obchodní třídě Na Příkopech. Byla jednou z prvních porevolučních komerčních novostaveb postavených v centru hlavního města. Autory stavby jsou Zdeněk Hölzel, Jan Kerel a Claude Parent. Ing. arch. Zdeněk Hölzel zavzpomínal na tento projekt, nelehké i zajímavé momenty při stavbě a jak se na budovu dívá nyní, téměř 20 let od jejího vzniku.

„Parcela Myslbek byla prázdná od roku 1936, zbouraly se domy pro stavbu Union banky, pak válka, pak nic. Na parcele se procvičili všichni čeští architekti jako studenti nebo architekti různých investorů. Každý tedy věděl, co na té parcele má stát. Také proto jsme obdrželi tolik reakcí poté, co jsme soutěž vyhráli a začali stavět. Nejhorší moment byl, když naši nedokončenou stavbu napadl v Hovorech z Lán Václav Havel. Od té doby všichni novináři o Myslbeku psali „…, který napadl…“. Já jsem mu zrovna projektoval rodinnou hrobku (po smrti Olgy), a tak jsem s ním často mluvil. Pak mi napsal: „Kdybych věděl, že jste architektem Myslbeku, otřel bych se o jiný barák,” vzpomíná architekt Zdeněk Hölzel a dodává: „Dalším zajímavým momentem bylo určitě jiné myšlení Francouzů, kteří byli investory a dodavateli zároveň. Francouzsky umím dobře a měl jsem pocit, že je znám, ale myslí jinak než my. Milují změnu. Nezajímá je tolik pravdivost ustrojení domu, jako povrch.“ Hölzel odtajňuje, že se v rámci projektu Myslbek inspirovali doslova, kde se dalo, ale měli výhodu v tom, že polovinu času projektovali v Paříži, kde takové stavby již stály. Když se nyní podívá na Myslbek stojí si za tím, co řekl za jeho tvůrce v jednom z rozhovorů již v minulosti. „Líbí se nám čím dál víc, má na Příkopech své místo. Podobný dům v Praze není a škoda, že není tak ceněný. Pýchu cítí každý architekt. Pokud chodíme po Praze, vědomě volíme cesty kolem. Praha je různorodé město uliček a paláců, chtěli bychom, aby se na Myslbeka vzpomínalo jako na důstojného zástupce pražské architektury 90. let.“

Komerční nemovitost Myslbek o rozloze 17 000 metrů čtverečních má 6 nadzemních podlaží a 4 podzemní podlaží, která slouží jako parkoviště s 324 parkovacími místy. Značná flexibilita tohoto objektu se odráží především ve skutečnosti, že dispozice vysoce reprezentativních kanceláří je šitá na míru požadavkům i těch nejnáročnějších nájemníků jako jsou například Plzeňský Prazdroj, American Express, BNP Paribas Fortis SA/NV, Jones Lang LaSalle, Egon Zehnder Czech Republic a několik právnických firem. Projekt Myslbek v sobě zahrnuje také elegantní nákupní pasáž, která spojuje historickou část města s novou centrální obchodní čtvrtí.

Předloni proběhla v rámci Myslbeku významná rekonstrukce, kdy jedním z cílů bylo snížení ekologické náročnosti budovy. Díky tomuto kroku získal Myslbek zelený certifikát BREEAM In-Use International, což je program určený k hodnocení ekologického konceptu již fungujících budov a podporuje mimo jiné vznik dlouhodobých plánů na zvyšování energetické efektivity. Myslbek tak úspěšně figuruje v registru certifikovaných budov České rady pro šetrné budovy.

Nemovitost Myslbek je majetkem společnosti AEW Europe, která v Praze provozuje tři pražské administrativní komplexy: Myslbek na Praze 1, IBC v Karlíně a Smíchov Gate. O správu těchto nejen kancelářských prostor se stará BNP Paribas Real Estate Czech Republic, která se společností AEW Europe dlouhodobě a úspěšně spolupracuje.

Kancelářská budova Myslbek již téměř dvacet let profituje ze své prestižní a reprezentativní polohy v centru hlavního města, zároveň kontinuálně pracuje na zkvalitňování pracovního prostředí, služeb, reflektuje aktuální trendy v rámci komerčních nemovitostí a tím si udržuje své top postavení v rámci kancelářských budov v Praze.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil změnu vlastníka společnosti RPG Byty, které patří více než 43 000 bývalých bytů OKD v Moravskoslezském kraji. Rozhodnutí je pravomocné. Firmu RPG Byty přebírá lucemburská společnost – s transakcí byla dosud spojována investiční společnost Round Hill Capital, ale podle některých názorů je většinovým nabyvatelem firem RPG Byty a RPG Služby investiční poradenská skupina Blackstone, s níž Zdeněk Bakala, který RPG Byty dosud spoluvlastnil, v minulosti spolupracoval. Představitelé sdružení nájemníků přitom tvrdí, že vlastnická struktura nového majitele je nejasná, navíc podle nich ÚOHS rozhodl v příliš krátké době, v níž údajně celou transakci jen stěží mohl spolehlivě prověřit.

RPG Byty jsou největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v ČR. Společnost byty získala od své mateřské firmy spoluvlastněné podnikatelem Zdeňkem Bakalou RPG Industries, která je koupila v roce 2004 spolu se společností OKD. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě prodeje bytů je nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek. To se ale nestalo. Nyní se prodává celá firma. Nynější prodej společnosti kritizovali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i prezident Miloš Zeman.

Každá pátá česká domácnost se potýká s plísněmi. Nejčastěji se vyskytují v koupelnách rodinných a cihlových domů, nejméně pak obecně v panelových domech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Drtivá většina postižených lidí chce podle průzkumu problém s plísněmi řešit. Z toho tři čtvrtiny se jí snaží zbavit svépomocí, zbytek je ochotný si pozvat specializovanou firmu. Pokud domácnost plíseň neřeší, v téměř polovině případů je to kvůli nedostatku peněz. Lidé často ani nevědí, jak přesně se plísně zbavit, nebo na to nemají čas.

Přítomnost plísně v domácnosti přitom negativně ovlivňuje zdraví. Nejhůře jsou na tom děti a starší lidé. „Alergie na plísně se u člověka může projevit kdykoli v průběhu života a poznáme ji podle dýchacích problémů – rýmy, kašle a dušnosti. Mnoho případů této alergie bohužel zůstává neodhaleno a neléčeno,“ uvedl alergoložka a klinická imunoložka Martina Minářová.

Z průzkumu dále vyplynulo, že devět z deseti českých domácností se potýká s nějakým rušivým faktorem, který snižuje komfort bydlení. Vedle plísně jde hlavně o hluk, vlhkost, zatékání, nedostatečné zateplení či osvětlení.

V prvním pololetí letošního roku se ve střední Evropě podle údajů společnosti Cushman & Wakefield postavilo přes 600 tisíc metrů čtverečních nových logistických ploch, loni ve stejném období to bylo 520 tisíc metrů čtverečních. Pronajalo se 2,1 milionu metrů čtverečních (loni 1,9 milionu metrů čtverečních). Celkově dnes v regionu existuje 18,5 milionu metrů čtverečních ploch pro skladování a lehkou průmyslovou výrobu. Největší podíl z této souhrnné výměry připadá na Polsko s takřka 10 mil. metrů čtverečních, Česká republika nedávno překročila hranici 5 mil. metrů čtverečních. Neobsazených je v celém regionu 6,8 % nových ploch logistických areálů, což je nejméně za posledních devět let.

UniCredit Bank podle informací Hospodářských novin prodává budovu na pražském náměstí Republiky. Šestipatrová budova z roku 1998, která nabízí celkem 5 500 metrů využitelných ploch, by měla mít hodnotu kolem 790 mil. Kč – to je částka, za kterou před časem stát vydražil opodál stojící bývalý klášter. Pobočka banky z budovy neodejde, chce si ji od nového majitele pronajmout na minimálně deset let – podle nabídkového prospektu by měla novému vlastníkovi ročně platit na nájemném 36 mil. Kč.

Nemovitost je poslední, kterou UniCredit Bank v Praze vlastní. Banka v minulých letech prodala veškeré své budovy včetně historické budovy bývalé Živnostenské banky v ulici Na Příkopě a své zaměstnance přestěhovala do BB Centra v pražské Michli.

Pražští radní na mimořádné páteční schůzce projednali znění dlouho diskutovaných pražských stavebních předpisů (PSP). Podle vyjádření rady byla do znení PSP zapracovány všechny připomínky ministerstva pro místní rozvoj a předpisy jsou tak připravené na odeslání k notifikaci do Evropské komise (EK). Rada jednala v užším složení, a to po nočním odvolání jejích čtyř členů včetně Matěje Stropnického, který měl agendu plánování a rozvoje města na starosti.

Radim Passer hodlá BB Centrum v Praze-Michli, klíčový projekt jeho firmy Passerinvest, dokončit do sedmi let. Zbývá postavit hotel s kongresovým sálem, tři kancelářské budovy a 300 bytů – jako první by měl přijít na řadu čtrnáctipodlažní hotel, který by mohl být dostaven do tří let „Kromě toho ještě plánujeme tři další rezidenční etapy, kdy by vzniklo 300 nových bytů, muzeum Bible, administrativní budovu Omega navazující na hlavní dopravní tepnu a ještě jednu administrativní budovu. Myslíme si, že je to zvládnutelné řádově do sedmi let. Za předpokladu, že věci v České republice budou fungovat alespoň relativně normálním způsobem,” řekl Passer. Přitom zmínil jako příklad pozemek u frekventované silnice 5. května, kde by měla vyrůst kancelářská budova Omega. Pozemek se firma snaží od státu koupit osmnáctým rokem. „Problém byl v obrovské nestabilitě právního i politického prostředí. Na ministerstvech i státních organizacích s právem hospodařit s pozemkem se střídali ministři a ředitelé jeden za druhým. Řešení, které jste s jedním předjednali a domluvili, tak za chvíli už neplatilo. Nyní se ale zdá, že bychom to mohli dotáhnout do konce,” podotkl Passer. Stát by podle něj mohl na pozemek vypsat transparentní soutěž.

BB Centrum se staví už dvacet let, proinvestovalo se tady 14 miliard korun. Kromě kanceláří a bytů je nyní v areálu křesťanská základní a mateřská škola, společenské centrum a fitness a wellness centrum Balance Club Brumlovka. Developer před několika dny otevřel dokončenou administrativní budovu Delta, dnes zpřístupnil dětské hřiště, které je první částí vznikajícího dvouapůlhektarového parku Brumlovka. Jeho součástí by měl být i prostor pro venčení psů či jezero s modelem Šalamounova chrámu. K dokončení zbývají uý zmíněné stavby. Celkem má komplex mít rozlohu 375 tisíc metrů čtverečních, investiční náklady se vyšplhají na 21 miliard korun.

Zastupitelé hlavního města odvolali na nočním jednání z funkce čtyři z jedenácti radních, mezi nimi i prvního náměstka primátorky Matěje Stropnického (SZ), který byl v radě odpovědný za územní rozvoj města a jeho plánování. S návrhem na odvolání přišla opoziční TOP 09, hlasy opozice (stávající koalice má v zastupitelstvu těsnou většinu) nakonec podpořili i někteří zastupitelé „vládnoucích“ stran ANO a ČSSD. Pokusy o odvolání M. Stropnického i jeho spory s primátorkou byly stálou součástí dění na pražské radnici, nakonec před časem vyústily v omezení jeho kompetencí ve vztahu k stavební legislativě (Pražské stavební předpisy) i Institutu plánování rozvoje (IPR). V radě, která má celkem 11 členů, jich zůstalo sedm včetně primátorky Adriany Krnáčové. Fungovat může rada i v tomto omezeném složení.

Realitní skupina CPI Group chce v pražských Letňanech postavit jedenáctipodlažní dům s 56 byty. Magistrátní odbor ochrany prostředí přitom rozhodl, že firma nemusí zpracovávat kompletní dokumentaci vlivu stavby na životní prostředí. Bytový dům s 11 nadzemními podlažími a dvěma podzemními podlažími má vyrůst při ulici Křivoklátská. Investorem je dceřiná společnost CPI Group BPT Development. Firma už má územní rozhodnutí vydané z roku 2009, které na začátku letošního roku městská část Praha 18 prodloužila o dva roky, výstavba by měla začít na jaře příštího roku.

Letňany jsou v posledních letech vyhledávanou lokalitou, developeři tam postavili několik tisíc nových bytů. Central Group navíc na začátku letošního roku oznámil, že v Letňanech postaví dalších více než 700 nových bytů.