Developerská společnost JRD, specializují se na nízkoenergetické a pasivní bydlení, chystá první bytový dům, který vytvoří více energie, než spotřebuje. Na diskusním setkání časopisu Stavební fórum a společnosti Skanska Reality to řekl majitel JRD Jan Řežáb, přesnou lokalitu, kde bude dům stát, ovšem neuvedl. Letos v březnu Řežáb uvedl, že by dům měl vyrůst v rámci další etapy projektu Ecocity Malešice. Dům, který navrhl architektonický ateliér Podlipný Sladký architekti, má mít čtyři podlaží. Na každém mají být čtyři až šest bytů. Celkem by tak dům měl přes dvacet bytů. Kolik energie přesně dům vytvoří, zatím JRD neví. „Záleží na tom, jakou technologii zvolíme. Když bude energetický přebytek jedno procento, tak to bude na první ukázání stačit. Záleží na obrovském množství faktorů. Pokud to bude lepší než nula, tak to bude super. Chceme ukázat, že i bytový dům dokáže pokrýt spotřebu vlastní produkcí obnovitelných zdrojů na domě,“ podotkl Řežáb. Developerovi s energetickou koncepcí domu radí Petr Vogel z Ecowattu.

Nízkoenergetické bydlení staví stále více developerů. Například Skanska Reality nyní začala prodávat byty z projektu Botanica K, který označuje za první bytový dům využívající takzvanou šedou vodu. To znamená, že odpadní vodu ze sprch a umyvadel po úpravě využívá ke splachování v záchodech. Dům dokáže využít také dešťovou vodu. „Dokážeme snížit denní spotřebu na jednoho člověka o 25 % na 80 litrů. Roční úspora za celý projekt, kde počítáme s 238 lidmi, tak dosahuje 2 172 metrů krychlových pitné vody. V přepočtu na letošní ceny to činí 170 000 korun ročně,” vypočítal developer projektu Petr Dušta ze společnosti Skanska Reality. Dodatečné náklady na tyto úpravy podle něj dosahují dvou až tří milionů korun, což je 30 000 korun na jeden byt.

Chystaná novela stavebního zákona, jejímž cílem je urychlit povolovací proces, podle ekologických organizací zásadně omezí práva lidí na to, aby se mohli vyjádřit ke stavbám ve svém okolí. Podle zástupců Asociace Zelený kruh by veřejnost mohla být mimo jiné vyřazena z rozhodování o kácení dřevin kvůli velkým stavbám. Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková ale tvrdí, že veřejnosti budou přiznána totožná práva jako nyní. U záměrů kácení dřevin se správní řízení neruší, nýbrž posune do územního řízení. Celkově MŽP novelu považuje v těch částech zákona, které se dotýkají jeho kompetencí, za přijatelný kompromis.

Novelu mělo Ministerstvo pro místní rozvoj původně poslat do vlády v červnu, termín se ale zřejmě protáhne na konec roku. Zásadní změnou má být sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení – do tzv. koordinovaného, podle dřívější pracovní verze jednotného povolovacího řízení, by se sloučilo nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. Má to podle MMR výrazně urychlit povolování staveb i ulehčit drobným stavebníkům.

Novela také navrhuje zrušit povinné veřejné slyšení v rámci procesu EIA. Úřad by tak rozhodoval, jestli se uspořádá nebo ne. Nyní se má veřejné slyšení konat vždy. Podle MŽP ovšem veřejná projednání v rámci EIA znamenají náklady pro státní správu a celkově ho prodlužují. Úřady a soudy rozhodují o stavbách pomalu a komplikovaně. Vondrouš připustil, že je potřeba systém zjednodušit a posílit jejich kapacity, ovšem ne touto novelou. To je i obsahem výzvy Zeleného kruhu a Nadace VIA. Původně měla novela zákona, který se novelizuje podruhé po třech letech, platit už v polovině příštího roku. V září už ale MMR navrhlo posunout účinnost novely na konec příštího roku nebo leden 2017.

Developeři prodali ve třetím čtvrtletí v Praze 1700 nových bytů, o 21,4 % meziročně více. Vyplývá to ze společných dat společností Skanska Reality, Trigema a Ekospol. Za devět měsíců letošního roku se tedy v Praze prodalo 5 250 nových bytů, čímž již překonali výsledek za celý rok 2013. Míří tak i k přepsání loňského rekordu, kdy se v hlavním městě prodalo 5 950 nových bytů. Nejprodávanější i ve třetím čtvrtletí podle Ekospolu zůstaly byty 2+kk, které se na prodejích podílely 37 %. Druhé nejprodávanější byly byty 3+kk, kterých se prodalo 26 %. Byty těchto dispozic dohromady tvoří 60,5 % všech volných bytů. „Trh s novými byty v Praze šlape jako dobře promazaný stroj. Na trhu je velká nabídka superlevných bytů, úroky u hypoték se pohybují na nízkých úrovních a přibývá lidí, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení a nebojí se kvůli tomu zadlužit,” komentoval statistiku generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. Odhaduje, že letos developeři prodají zhruba 7 000 nových bytů. Do statistiky jsou zahrnuty i byty prodané na takzvané rezervační smlouvy.

Vláda schválila koncepci sociálního bydlení, jak ji navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jejím základě má vzniknout očekávaný zákon, který bypodle předpokladů měl platit od roku 2017. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů na jejím území by do něj mělo patřit, dokument neurčuje. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) považuje prosazení normy za zcela zásadní. „My jsme v tomto trochu zpožděni, nicméně pořád ještě nejsme zpožděni natolik, abychom ten zákon neprosadili,“ řekla. Marksová dále uvedla, že většina obcí není schopna poskytnout potřebným adekvátní sociální bydlení. „Myslím si, že Česká republika leží uprostřed Evropy, je to relativně bohatý stát a je naprosto skandální, abychom zákon o sociálním bydlení neměli,“ řekla.

Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, nájemníkům by se věnovali sociální pracovníci. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40% příjmu. Poskytnout by ji měla obec. Podle návrhu koncepce by měl zákon obcím uložit povinnost, že by určité procento bytů na jejich území patřilo do fondu sociálního bydlení. Vyčíslení podílu i termín jeho naplnění ale v dokumentu chybí, stanovit je má až zákon. Autoři koncepce uvádějí, že se o tom bude ještě jednat. V dřívější verzi označili jako optimální 5% podíl. Právě stanovení povinné části a také nejasnosti kolem financování systému vyvolávaly největší spory. Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 mld. Kč. Putovaly by z úvěrů či dotací. Koncepce počítá i se zaměstnáním 696 lidí v úřadech práce, kteří by agendu vyřizovali.

Podle koncepce je přijatelná čekací doba na byt do šesti měsíců. Je to prý ale cílový stav až po dokončení celého sociálního bydlení. V jeho fondu by obec měla byty svoje i od soukromníků. Nájem by neměl překročit úředně stanovené náklady na bydlení. Lidé by dostali smlouvu na dva roky, mohla by se prodloužit. Pokud by podmínky neplnili, museli by byt opustit. Senioři a postižení by měli mít smlouvy na neurčito.

Vláda se v pondělí po téměř čtyřech měsících vrátí k projednávání koncepce sociálního bydlení, kterou vytvořilo ministerstvo práce. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů na jejím území by do něj mělo ale patřit, dokument neurčuje. Vládní strany se na koncepci dosud nedohodly. Přepracování návrhu žádal svaz měst a obcí. Výhrady měla i opozice. „Vyloučeno je, aby rodiny s dětmi žily v nevyhovujících bytových podmínkách. Počet lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či v sociálně vyloučených lokalitách by se měl výrazně snižovat,” uvedli autoři koncepce. Podle nich by díky sociálnímu bydlení mělo ubýt i těch, kteří za bydlení vydávají „nepřiměřeně vysokou část příjmů“. Z koncepce má vycházet zákon o sociálním bydlení, který měl podle plánu začít platit od roku 2017. Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 mld. Kč.

Mezinárodní organizace Transparency International varovala ruskou vládu před chystaným uzavřením veřejného přístupu k informacím o vlastnících nemovitostí. Návrh zákona, který podle ruských médií iniciovala tajná služba FSB, má projednávat ruský parlament a šance na schválení je údajně značná. Autoři návrhu argumentují ochranou osobních dat. Údaje o vlastnících nemovitostí mají být podle návrhu tajné, aby je prý nemohly zneužívat kriminální živly. Přístup k datům v katastru mají mít jen policie a soud. Návrh FSB přichází v době, kdy se v ruském opozičním tisku objevují zprávy o přepychových vilách ministerských činitelů žijících v luxusu, zatímco zbytek národa se potýká s následky vážné finanční krize.

Londýnský investiční fond Kew Capital chystá u Popoviček jihovýchodně od Prahy výstavbu nového městečka s 220 luxusními domy a byty, některé vily navrhli i architekti Richard Meier či Eva Jiřičná. První stavby projektu nazvaného Oaks Prague začnou růst už na začátku roku 2016, řekla mediální zástupkyně pražské developerské firmy Arendon Veronika Ciková. Firma projekt pro nejbohatší klienty s předpokládanými náklady 400 milionů eur (10,84 mld. Kč) představila na veletrhu komerčních nemovitostí Expo Real v Mnichově.

Součástí nového městečka nedaleko Říčan budou kromě 220 domů či bytů například školka, pošta, pekárna, obchod s farmářskými potravinami či restaurace. Investor plánuje vybudovat také golfové hřiště, tenisové kurty a lázně. Ceny budoucích vil a bytů developer nezveřejní, budou předmětem individuálních jednání s klienty, zcela jistě však vysoce nadprůměrné. První obyvatelé by se do Oaks Prague měli stěhovat na jaře 2018. Dokončení celého projektu se očekává v roce 2020.

Skupina CIMEX představila tento týden na mnichovském veletrhu EXPO REAL nový nemovitostní fond kvalifikovaných investorů s názvem Edulios. Fond nabízí možnost přímého spoluvlastnictví komerčních nemovitostí s nadstandardním zhodnocením vložených prostředků. V rámci fondu budou vznikat specializované podfondy s odlišnou investiční strategií zaměřenou vždy na určitý typ nemovitostí – například kancelářské budovy, obchody nebo hotely. Jako první vznikl podfond EDULIOS Alfa zaměřený výhradně na kvalitní výnosové nemovitosti ze segmentu administrativních budov v Praze. Očekávaná výnosnost tohoto podfondu je 6 – 8 %, v jeho čele stojí Martin Skalický. První investicí podfondu je koupě administrativní budovy City WestB1 v pražských Stodůlkách.

CIMEX vlastní řadu kancelářských a logistických kapacit, své společnosti Armando Hospitality Group provozuje tuzemskou hotelovou síť Orea.

Nabídka i poptávka po nových bytech a rodinných domech v Praze i v regionech poroste také v příštích dvou letech. Růstu pomohou i investiční nákupy, které podle ředitelů developerských společností aktuálně představují 24 % realizovaných obchodů v Praze. Vyplývá to z nejnovější ankety společností CEEC Research. Podle ní se v příštích dvou letech bude v Česku stavět více rezidencí než letos. „Největší růst v roce 2016 předpokládají ředitelé developerských společností v Praze, a to o 6,3 %. Mimo hlavní město vzroste nabídka o polovinu (3,0 procenta). Kladný vývoj bude následovat také v roce 2017, a to o 5,3 % v Praze a o 3,2 % v regionech,“ říká Jiří Vacek z CEEC Research. Developeři přitom předpokládají, že takřka stejným tempem poroste i poptávka.

Investiční skupina Penta získala na svůj první pražský realitní projekt, administrativní budovu Florentinum v centru Prahy, nový investiční úvěr 150 mil. eur (4,1 mld. Kč) se splatností na sedm let. Refinancování původního úvěru z roku 2013 (ve výši 3 mld. Kč) poskytly Komerční banka a Česká spořitelna. „Florentinum je dnes obsazené z 97 %. Mimořádné podmínky úvěru dokládají důvěru bank jak k samotnému projektu, tak k naší investiční skupině,” uvedl investiční ředitel Penty pro divizi obchodního rozvoje Petr Palička. Po dvaceti měsících stavby bylo Florentinum otevřeno v lednu loňského roku. K dnešnímu dni je téměř plně obsazeno, mezi nejvýznamnější nájemce patří společnost EY, advokátní kanceláře Havel,Holásek & Partners, Fortuna, Renomia, Veolia, BlueLink (Air France), RSJ, HSBC Bank a Bank of China.

Praha podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) nepotřebuje vlastní stavební předpisy. Podle předsedy komory Pavla Křečka jí stačí kvalitní celostátní norma s modifikací pro památkově chráněné objekty. „Myslím si, že mají být obecně technické požadavky pro celou republiku shodné. Nebo je udělejme pro každý kraj a každé statutární město,” uvedl Křeček. Podle něj mají navrhované předpisy spoustu chyb a pražský magistrát neumí pracovat vizionářsky. Naopak generální ředitel developerského koncernu Trigema Marcel Soural soudí, že podle celostátních předpisů se může v Praze stavět jen velmi komplikovaně. “Někdy padají argumenty, že i Brno staví podle celostátních předpisů, ale to má výjimky. V případě, že by v Praze platily celostátní předpisy, bude trvat několik měsíců či let, než se výjimky vyjednají i pro hlavní město. Bude tady stále období nejistoty, kdy nebudeme schopni připravovat nové projekty, protože je nebudeme mít podle čeho připravovat.“

Skupina Obermeyer, globální projektová kancelář, která v České republice působí prostřednictvím dceřiné společnosti Helika, slučuje své tuzemské aktivity. Architektonická a projekční firma Helika fúzuje se svými dcerami specializovanými na projektový management a systémy technického zařízení budov. Nový subjekt ponese jméno Obermeyer Helika a zastřeší veškeré aktivity skupiny na domácím trhu. Nově vzniklá společnost naváže na činnost společností Helika (ta letos slaví 25. výročí vzniku), ObermeyerAlbis – Stavoplan a Obermeyer HVAC a stane se tak projektově inženýrskou a poradenskou firmou komplexní nabídkou služeb. Generálním ředitelem OBERMEYER HELIKA se stal Milan Licehamr.

Místo lihovaru vznikne na pražském Smíchově areál s 500 byty. Stavět by developer – společnost Goldfin Investment – měl začít v roce 2017, hotovo by měly být přibližně za pět až šest let. Podle informací firmy Zlatý lihovar, která pozemky vlastní, výstavba bude stát 1,25 mld. Kč. Z původních budov více než 150 let starého lihovaru zůstane někdejší varna a padesátimetrový komín. Výroba lihu byla ukončena v roce 2001, od té doby objekt chátrá a v současné době je prázdný.

Na ploše přibližně 2,2 hektaru mezi Strakonickou ulicí a železniční tratí má ve třech etapách vyrůst několik bytových domů s byty od 1+kk do 3+kk a několika většími v horních patrech s výhledy na řeku a Vyšehrad. Ceny bytů se budou pohybovat v průměru kolem 65 000 korun za metr čtvereční, u velkých bytů to bude 125 000 korun za metr čtvereční. Hluk z frekventované Strašnické ulice by podle architekta Tomáše Kaňky měly řešit dvojité fasády domů nebo zeleň po obvodu i uvnitř areálu.

V české metropoli se v prvním pololetí začalo stavět 2 061 bytů ve 26 projektech, což je meziročně o 6 % více. Firmy současně – podle statistik společnosti JLL, která má vlastní vyhledavač bytů homefinder.cz – dokončily 1 451 bytů, což v porovnání s loňským rokem představuje zvýšení o 7 %. „Ve druhé polovině roku se očekává dokončení dalších zhruba 3 300 bytů. Vzhledem k vyššímu objemu zahájených bytů za loňský a letošní rok lze do budoucna očekávat, že počty dokončených bytů v následujících letech překročí hranici 6 000,” uvedla vedoucí oddělení rezidenčních nemovitostí JLL Iva Nováková. Ve druhé polovině letošního roku je naplánovaná výstavba dalších 4 000 až 4 500 bytů, v předprodeji je nyní 2600 z nich. Trend silné poptávky, která se podle JLL začala projevovat již v roce 2014, pokračoval a posílil v první půli letošního roku. „Celkově bylo v bytových domech a vila domech prodáno 3 930 jednotek. Přitom za celý rok 2014 bylo v Praze prodáno celkem 5 808 bytů, což znamená, že výsledky z prvního pololetí 2015 dosahují více než 67 % celkového loňského prodeje,“ dodala Nováková. Největší zájem byl o byty s průměrnou prodejní cenou pod 45 tisíc korun bez DPH za metr čtvereční. Až 58 % všech prodaných bytů za první pololetí 2015 spadá do této cenové kategorie. „Můžeme sledovat, že částečně došlo k poklesu objemu prodaných bytů u nejlevnějších projektů pohybujících se pod úrovní 35 tisíc korun za metrů čtvereční. Na druhé straně mírně vzrostly objemy prodejů ve středním segmentu, v cenách 55 tisíc až 80 tisíc korun za metr čtvereční. Nicméně tyto změny zatím nejsou tak výrazné, jak by se dle některých komentářů v mediích mohlo zdát,” podotkla Nováková.

V České republice už se od začátku roku prodaly komerční nemovitosti za 2,39 mld. eur (64,8 mld. Kč). Česko je tak výrazně před Polskem, kde objem prodeje činí 1,55 mld. eur. Na veletrhu komerčních nemovitostí Expo Real v Mnichově to řekl Kevin Turpin z poradenské společnosti JLL. Celkem se v zemích střední Evropy za první tři čtvrtletí prodaly nemovitosti za 5,5 mld. eur, což představuje meziroční nárůst o 22 % . Lídrem regionu je Česká republika s 43% podílem na celkovém objemu investičních transakcí v regionu. Následuje ji Polsko a Rumunsko.

Trojice obchodních center v Jablonci nad Nisou, Hradci Králové a Znojmě získala nového majitele. Je jím realitní fond NOVA Real Estate, který nemovitosti koupil od společnosti Bluehouse Capital. Kupní cenu ani jedna strana nezveřejnila. Změna majitele se týká obchodních center Orlice park shopping v Hradci Králové, Rýnovka v severočeském Jablonci a hypermarketu Albert ve Znojmě. Celková pronajímatelná plocha všech tří nemovitostí dosahuje téměř 45 000 metrů čtverečních. Klíčovým a dlouhodobým nájemcem v nich je maloobchodní skupina Ahold.

Příliv uprchlíků do Evropy a hlavně Německa má pozitivní dopad na české výrobce modulových staveb. Ti kvůli objednávkám od německých měst prudce zvýšili výrobu, některé závody jsou vytížené až do poloviny příštího roku. Kvůli tomu v minulých měsících nabrali desítky lidí a počet pracovních míst chtějí zvyšovat i nadále. „Evidujeme nárůst výroby o sto až dvě stě procent proti situaci před dvěma lety. Ve druhém čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali zvýšení poptávky po bydlení pro uprchlíky, to už nyní dosahuje 40 % výroby. Podle objednávek vzroste tento podíl v příštím roce až na 70 %,” uvedl marketingový ředitel společnosti Touax Jan Petr. Drtivá většina modulů putuje do Německa, z výrobního závodu Touax v Supíkovicích na Jesenicku tam směřuje aktuálně 90 % výroby. Další objednávky z Německa přibývají. Zájem prý mají nejen velká města jako například Berlín, Mnichov či Hamburk, ale také menší obce, kam německá vláda běžence rozděluje. „Sjednanými zakázkami jsme vytíženi až do poloviny roku 2016 a nové zájemce z Německa musíme odmítat. Navíc registrujeme další poptávky na objekty pro uprchlíky ze Švédska, Rakouska a Maďarska,“ dodal Petr.

Výrazný nárůst výroby pociťuje také další velký výrobce Česko-slezská výrobní. „Nyní vyrábíme 40 kontejnerů denně, zatímco před rokem touhle dobou to bylo 25 až 28. Momentálně vyrábíme nejvíce v historii,“ řekl její ředitel Josef Žáček.

V Česku se ročně vyrobí kolem 25 tisíc modulů, v přepočtu na plochu jde zhruba o 375 tisíc metrů čtverečních. Země tak je v tomto ohledu evropskou velmocí. Působí tu kolem deseti větších výrobců, podobně jako v mnohem větším Německu, a řada menších regionálních.

Od 1. října se vedoucím týmu průzkumu realitního trhu české pobočky realitně poradenské společnosti JLL stává Blanka Vačkova. Na této pozici nahrazuje Ondřeje Novotného, který po sedmiletém působení ve firmě odchází k jednomu z klientů JLL.

Blanka Vačkova má dlouholeté zkušeností z českého i slovenského realitního trhu a patří mezi nejzkušenější analytiky realitního trhu u nás. Během své kariéry v JLL spolupracovala na mnoha projektech, poskytovala konzultantské služby, prováděla průzkumy trhu a studie proveditelnosti a oceňovala nemovitosti pro lokální i mezinárodní klienty. V posledních letech rozšířila svou specializaci také o maloobchodní a rezidenční nemovitosti. Mezi hlavní klienty, pro které Blanka Vačkova pracovala, patří AEW, Prologis, Raiffeisen Leasing, Heitman, Immorent, TK Development, AIG/Lincoln či Skanska.

Blanka vystudovala Karlovu univerzitu v Praze a získala magisterský titul v oborech angličtina a ruština. Je zakládajícím členem sdružení Prague Research Forum a aktivním členem sdružení Industrial Reasearch Forum. Od roku 2014 je členem mezinárodního sdružení International Council of Shopping Centres (ICSC). K jejím koníčkům patří cestování, film a opera.

Ceny nových bytů podle developerů v příštím roce vzrostou průměrně o 6,6 % a v roce následujícícm o dalších 4,9 % – vyplývá z nejnovější Studie developerských společností zpracované společnostmi CEC Research a KPMG Česká republika. „Růst cen předpokládá devět firem z deseti,” říká Jiří Vacek z CEEC Research. O tom, že by mohly ceny bytů a domů klesat, není podle Vacka přesvědčen vůbec nikdo, některé společnosti ovšem ještě cenovou strategii nemají. Hlavním důvodem nárůstu cen bytů bude podle developerů růst nákladů výstavby, tedy růst cen stavebních prací. Toto zvýšení cen již zaznamenalo 64 % firem a pro příští roky (2016 a 2017) s dalším růstem počítá až 85 % všech rezidenčních developerů. Ceny by měly růst až o 5 %. Vliv na růst ceny má i rostoucí poptávka po nových bytech, zejména v Praze, kde by prodeje nových bytů mohly překročit hranici 7 000 bytů.

Podle Českého statistického úřadu vzrostly tržní ceny nových bytů v Praze ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,5 %, což je největší meziroční růst od prvního čtvrtletí roku 2009. ČSÚ vychází ze skutečných prodejních cen zkolaudovaných nemovitostí. Úřad využívá data od ministerstva financí, které shromažďuje údaje od finančních úřadů na základě daňových přiznání k dani z převodu nemovitosti. Jde tak o reálné, skutečně zaplacené ceny. Své údaje zveřejňují také tři z pěti největších developerských společností Ekospol, Skanska Reality a Trigema. Jejich data ukazují na nižší zdražení, statistiku však výrazně ovlivnil jeden velký projekt Ekospolu, který od dubna do června prodal v Hostivaři 200 nových bytů. Bez jejich započítání by prodejní cena nových bytů prodaných ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,1 % na 60 008 korun za metr čtvereční. Tito developeři však do statistiky započítávají i byty prodané na takzvané rezervační smlouvy, které firmy mnohdy ani nezačaly stavět.

Takřka přesně ve 12,00 byl dnes vydražen někdejší hyberniánský klášter v centru Prahy – na jediný příhoz, který pro zahraničního klienta provedl zástupce advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Budovu anonymní vydražitel získal za 790 milionů korun, což byla vyvolávací cena. Dražby se zúčastnili, tedy složili dražební jistinu ve výši 10. mil. Kč, celkem tři zájemci. Celá dražba, organizovanou realitní kanceláří RAK, trvala zhruba hodinu, když drtivou část tohoto času zabral popis prodávaných budov. V jeho rámci se účastníci dražby dozvěděli mj. o existenci studny na dvoře areálu, keramického „uměleckého“ díla i drobných věcných břemenech na budovách. Samotná licitace trvala jen několik minut. V krátkém období před dražbou se realitní odborníci celkem shodovali v tom, že z hlediska komerčního využití je cena areálu příliš vysoká. Ten nabízí jen zhruba 6 000 metrů čtverečních využitelné plochy, navíc v striktním režimu památkové ochrany celého objektu (jde o národní kulturní památku v památkové rezervaci). Předností komplexu je na druhé straně prestižní lokalita a z obchodního hlediska vysoce strategická poloha. Co se budoucnosti vydraženého objektu týká, vedle pravděpodobně dosti problematického komerčního využití podle některých názorů připadá do úvahy i přestavba areálu na reprezentační sídlo nějaké významné globální společnosti.