Společnost Skanska Property prodala svůj kancelářský projekt Corso Court v Praze 8 – Karlíně. Novým majitelem se stal fond, spravovaný společností pro správu investic Invesco Real Estate. Projekt, který usiluje o získání platinového certifikátu LEED, byl dokončen v červenci 2015. Budova Corso Court, navržená architektem Ricardem Bofillem, nabízí na sedmi podlažích 17 200 m2 kancelářských prostor. Prodej budovy Corso Court potvrzuje rostoucí zájem investorů o vysoce kvalitní projekty. „Po loňském prodeji budovy Riverview je toto druhá nemovitost, kterou jsme prodali společnosti Invesco Real Estate. Doufáme, že nebude poslední,“ říká Marie Passburg, ředitelka společnosti Skanska Property.

Jen pětina českých domácností, které se rozhodnou zateplit dům, využívá některou ze státních dotací. I kvůli tomu je – podle Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) – každý druhý dům zateplený neodborně a trpí vadami, které významně snižují objem úspor, funkčnost nebo životnost tepelné izolace. „Z našich průzkumů vyplývá, že Češi často zateplují bez dotace, protože mají obavy ze složité administrativy, přísných podmínek přiznání podpory nebo výzva již nebyla aktuální, když měli na rekonstrukci svého domu našetřeno,“ uvedla ředitelka AVMI Marcela Kubů. Současně Češi podle asociace zateplení nevnímají jako odbornou práci a svépomocí si na ni troufne 71 % těch, kteří si staví sami. „Rodinné domy, které jsou zatepleny bez dotace a potažmo stavebního dozoru, bohužel často trpí řadou technických závad, které zhoršují základní podmínky bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti. Lidi nejčastěji na zdraví ohrožují vlhkost a plísně, hluk, riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým. Navíc je-li izolace provedena špatně, je to prakticky nevratný stav. V některých případech starších rodinných domů dokonce platí, že je lepší žádné než špatné zateplení,” varuje asociace. Podle M. Kubů je tento stav výsledkem snahy ušetřit za každou cenu: „Nemají projekt na zateplení, stavební dozor, šetří na materiálu, najmou si tu nejlevnější firmu nebo zateplují neodborně svépomocí. To se jim v konečném důsledku nemusí vyplatit, mohou přijít až o polovinu možných úspor za vytápění a riskují, že zateplení bude mít funkční vady.“ Podle ní dobře provedená tepelná izolace zároveň prodlužuje životnost domu o 30 i více let a až o 15 % zvyšuje hodnotu nemovitosti na realitním trhu.

Kancelářská budova Myslbek vznikla v roce 1996 v samotném srdci prvního pražského obvodu, a to přímo na hlavní obchodní třídě Na Příkopech. Byla jednou z prvních porevolučních komerčních novostaveb postavených v centru hlavního města. Autory stavby jsou Zdeněk Hölzel, Jan Kerel a Claude Parent. Ing. arch. Zdeněk Hölzel zavzpomínal na tento projekt, nelehké i zajímavé momenty při stavbě a jak se na budovu dívá nyní, téměř 20 let od jejího vzniku.

„Parcela Myslbek byla prázdná od roku 1936, zbouraly se domy pro stavbu Union banky, pak válka, pak nic. Na parcele se procvičili všichni čeští architekti jako studenti nebo architekti různých investorů. Každý tedy věděl, co na té parcele má stát. Také proto jsme obdrželi tolik reakcí poté, co jsme soutěž vyhráli a začali stavět. Nejhorší moment byl, když naši nedokončenou stavbu napadl v Hovorech z Lán Václav Havel. Od té doby všichni novináři o Myslbeku psali „…, který napadl…“. Já jsem mu zrovna projektoval rodinnou hrobku (po smrti Olgy), a tak jsem s ním často mluvil. Pak mi napsal: „Kdybych věděl, že jste architektem Myslbeku, otřel bych se o jiný barák,” vzpomíná architekt Zdeněk Hölzel a dodává: „Dalším zajímavým momentem bylo určitě jiné myšlení Francouzů, kteří byli investory a dodavateli zároveň. Francouzsky umím dobře a měl jsem pocit, že je znám, ale myslí jinak než my. Milují změnu. Nezajímá je tolik pravdivost ustrojení domu, jako povrch.“ Hölzel odtajňuje, že se v rámci projektu Myslbek inspirovali doslova, kde se dalo, ale měli výhodu v tom, že polovinu času projektovali v Paříži, kde takové stavby již stály. Když se nyní podívá na Myslbek stojí si za tím, co řekl za jeho tvůrce v jednom z rozhovorů již v minulosti. „Líbí se nám čím dál víc, má na Příkopech své místo. Podobný dům v Praze není a škoda, že není tak ceněný. Pýchu cítí každý architekt. Pokud chodíme po Praze, vědomě volíme cesty kolem. Praha je různorodé město uliček a paláců, chtěli bychom, aby se na Myslbeka vzpomínalo jako na důstojného zástupce pražské architektury 90. let.“

Komerční nemovitost Myslbek o rozloze 17 000 metrů čtverečních má 6 nadzemních podlaží a 4 podzemní podlaží, která slouží jako parkoviště s 324 parkovacími místy. Značná flexibilita tohoto objektu se odráží především ve skutečnosti, že dispozice vysoce reprezentativních kanceláří je šitá na míru požadavkům i těch nejnáročnějších nájemníků jako jsou například Plzeňský Prazdroj, American Express, BNP Paribas Fortis SA/NV, Jones Lang LaSalle, Egon Zehnder Czech Republic a několik právnických firem. Projekt Myslbek v sobě zahrnuje také elegantní nákupní pasáž, která spojuje historickou část města s novou centrální obchodní čtvrtí.

Předloni proběhla v rámci Myslbeku významná rekonstrukce, kdy jedním z cílů bylo snížení ekologické náročnosti budovy. Díky tomuto kroku získal Myslbek zelený certifikát BREEAM In-Use International, což je program určený k hodnocení ekologického konceptu již fungujících budov a podporuje mimo jiné vznik dlouhodobých plánů na zvyšování energetické efektivity. Myslbek tak úspěšně figuruje v registru certifikovaných budov České rady pro šetrné budovy.

Nemovitost Myslbek je majetkem společnosti AEW Europe, která v Praze provozuje tři pražské administrativní komplexy: Myslbek na Praze 1, IBC v Karlíně a Smíchov Gate. O správu těchto nejen kancelářských prostor se stará BNP Paribas Real Estate Czech Republic, která se společností AEW Europe dlouhodobě a úspěšně spolupracuje.

Kancelářská budova Myslbek již téměř dvacet let profituje ze své prestižní a reprezentativní polohy v centru hlavního města, zároveň kontinuálně pracuje na zkvalitňování pracovního prostředí, služeb, reflektuje aktuální trendy v rámci komerčních nemovitostí a tím si udržuje své top postavení v rámci kancelářských budov v Praze.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil změnu vlastníka společnosti RPG Byty, které patří více než 43 000 bývalých bytů OKD v Moravskoslezském kraji. Rozhodnutí je pravomocné. Firmu RPG Byty přebírá lucemburská společnost – s transakcí byla dosud spojována investiční společnost Round Hill Capital, ale podle některých názorů je většinovým nabyvatelem firem RPG Byty a RPG Služby investiční poradenská skupina Blackstone, s níž Zdeněk Bakala, který RPG Byty dosud spoluvlastnil, v minulosti spolupracoval. Představitelé sdružení nájemníků přitom tvrdí, že vlastnická struktura nového majitele je nejasná, navíc podle nich ÚOHS rozhodl v příliš krátké době, v níž údajně celou transakci jen stěží mohl spolehlivě prověřit.

RPG Byty jsou největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v ČR. Společnost byty získala od své mateřské firmy spoluvlastněné podnikatelem Zdeňkem Bakalou RPG Industries, která je koupila v roce 2004 spolu se společností OKD. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě prodeje bytů je nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek. To se ale nestalo. Nyní se prodává celá firma. Nynější prodej společnosti kritizovali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i prezident Miloš Zeman.

Každá pátá česká domácnost se potýká s plísněmi. Nejčastěji se vyskytují v koupelnách rodinných a cihlových domů, nejméně pak obecně v panelových domech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Drtivá většina postižených lidí chce podle průzkumu problém s plísněmi řešit. Z toho tři čtvrtiny se jí snaží zbavit svépomocí, zbytek je ochotný si pozvat specializovanou firmu. Pokud domácnost plíseň neřeší, v téměř polovině případů je to kvůli nedostatku peněz. Lidé často ani nevědí, jak přesně se plísně zbavit, nebo na to nemají čas.

Přítomnost plísně v domácnosti přitom negativně ovlivňuje zdraví. Nejhůře jsou na tom děti a starší lidé. „Alergie na plísně se u člověka může projevit kdykoli v průběhu života a poznáme ji podle dýchacích problémů – rýmy, kašle a dušnosti. Mnoho případů této alergie bohužel zůstává neodhaleno a neléčeno,“ uvedl alergoložka a klinická imunoložka Martina Minářová.

Z průzkumu dále vyplynulo, že devět z deseti českých domácností se potýká s nějakým rušivým faktorem, který snižuje komfort bydlení. Vedle plísně jde hlavně o hluk, vlhkost, zatékání, nedostatečné zateplení či osvětlení.

V prvním pololetí letošního roku se ve střední Evropě podle údajů společnosti Cushman & Wakefield postavilo přes 600 tisíc metrů čtverečních nových logistických ploch, loni ve stejném období to bylo 520 tisíc metrů čtverečních. Pronajalo se 2,1 milionu metrů čtverečních (loni 1,9 milionu metrů čtverečních). Celkově dnes v regionu existuje 18,5 milionu metrů čtverečních ploch pro skladování a lehkou průmyslovou výrobu. Největší podíl z této souhrnné výměry připadá na Polsko s takřka 10 mil. metrů čtverečních, Česká republika nedávno překročila hranici 5 mil. metrů čtverečních. Neobsazených je v celém regionu 6,8 % nových ploch logistických areálů, což je nejméně za posledních devět let.

UniCredit Bank podle informací Hospodářských novin prodává budovu na pražském náměstí Republiky. Šestipatrová budova z roku 1998, která nabízí celkem 5 500 metrů využitelných ploch, by měla mít hodnotu kolem 790 mil. Kč – to je částka, za kterou před časem stát vydražil opodál stojící bývalý klášter. Pobočka banky z budovy neodejde, chce si ji od nového majitele pronajmout na minimálně deset let – podle nabídkového prospektu by měla novému vlastníkovi ročně platit na nájemném 36 mil. Kč.

Nemovitost je poslední, kterou UniCredit Bank v Praze vlastní. Banka v minulých letech prodala veškeré své budovy včetně historické budovy bývalé Živnostenské banky v ulici Na Příkopě a své zaměstnance přestěhovala do BB Centra v pražské Michli.

Pražští radní na mimořádné páteční schůzce projednali znění dlouho diskutovaných pražských stavebních předpisů (PSP). Podle vyjádření rady byla do znení PSP zapracovány všechny připomínky ministerstva pro místní rozvoj a předpisy jsou tak připravené na odeslání k notifikaci do Evropské komise (EK). Rada jednala v užším složení, a to po nočním odvolání jejích čtyř členů včetně Matěje Stropnického, který měl agendu plánování a rozvoje města na starosti.

Radim Passer hodlá BB Centrum v Praze-Michli, klíčový projekt jeho firmy Passerinvest, dokončit do sedmi let. Zbývá postavit hotel s kongresovým sálem, tři kancelářské budovy a 300 bytů – jako první by měl přijít na řadu čtrnáctipodlažní hotel, který by mohl být dostaven do tří let „Kromě toho ještě plánujeme tři další rezidenční etapy, kdy by vzniklo 300 nových bytů, muzeum Bible, administrativní budovu Omega navazující na hlavní dopravní tepnu a ještě jednu administrativní budovu. Myslíme si, že je to zvládnutelné řádově do sedmi let. Za předpokladu, že věci v České republice budou fungovat alespoň relativně normálním způsobem,” řekl Passer. Přitom zmínil jako příklad pozemek u frekventované silnice 5. května, kde by měla vyrůst kancelářská budova Omega. Pozemek se firma snaží od státu koupit osmnáctým rokem. „Problém byl v obrovské nestabilitě právního i politického prostředí. Na ministerstvech i státních organizacích s právem hospodařit s pozemkem se střídali ministři a ředitelé jeden za druhým. Řešení, které jste s jedním předjednali a domluvili, tak za chvíli už neplatilo. Nyní se ale zdá, že bychom to mohli dotáhnout do konce,” podotkl Passer. Stát by podle něj mohl na pozemek vypsat transparentní soutěž.

BB Centrum se staví už dvacet let, proinvestovalo se tady 14 miliard korun. Kromě kanceláří a bytů je nyní v areálu křesťanská základní a mateřská škola, společenské centrum a fitness a wellness centrum Balance Club Brumlovka. Developer před několika dny otevřel dokončenou administrativní budovu Delta, dnes zpřístupnil dětské hřiště, které je první částí vznikajícího dvouapůlhektarového parku Brumlovka. Jeho součástí by měl být i prostor pro venčení psů či jezero s modelem Šalamounova chrámu. K dokončení zbývají uý zmíněné stavby. Celkem má komplex mít rozlohu 375 tisíc metrů čtverečních, investiční náklady se vyšplhají na 21 miliard korun.

Zastupitelé hlavního města odvolali na nočním jednání z funkce čtyři z jedenácti radních, mezi nimi i prvního náměstka primátorky Matěje Stropnického (SZ), který byl v radě odpovědný za územní rozvoj města a jeho plánování. S návrhem na odvolání přišla opoziční TOP 09, hlasy opozice (stávající koalice má v zastupitelstvu těsnou většinu) nakonec podpořili i někteří zastupitelé „vládnoucích“ stran ANO a ČSSD. Pokusy o odvolání M. Stropnického i jeho spory s primátorkou byly stálou součástí dění na pražské radnici, nakonec před časem vyústily v omezení jeho kompetencí ve vztahu k stavební legislativě (Pražské stavební předpisy) i Institutu plánování rozvoje (IPR). V radě, která má celkem 11 členů, jich zůstalo sedm včetně primátorky Adriany Krnáčové. Fungovat může rada i v tomto omezeném složení.

Realitní skupina CPI Group chce v pražských Letňanech postavit jedenáctipodlažní dům s 56 byty. Magistrátní odbor ochrany prostředí přitom rozhodl, že firma nemusí zpracovávat kompletní dokumentaci vlivu stavby na životní prostředí. Bytový dům s 11 nadzemními podlažími a dvěma podzemními podlažími má vyrůst při ulici Křivoklátská. Investorem je dceřiná společnost CPI Group BPT Development. Firma už má územní rozhodnutí vydané z roku 2009, které na začátku letošního roku městská část Praha 18 prodloužila o dva roky, výstavba by měla začít na jaře příštího roku.

Letňany jsou v posledních letech vyhledávanou lokalitou, developeři tam postavili několik tisíc nových bytů. Central Group navíc na začátku letošního roku oznámil, že v Letňanech postaví dalších více než 700 nových bytů.

V brněnských Maloměřicích má postupně vzniknout obytný soubor s téměř 200 byty a devíti rodinnými domy za půl miliardy korun. Developer, stavební firma Kaláb, jej umístil na břeh Svitavy mezi Kusákovu a Parkovou ulici. Předpokládá, že stavět začne v roce 2018 a po etapách by měly všechny domy stát v roce 2025, řekl jednatel firmy Tomáš Kaláb.

V dotčeném území je dosud neudržovaná zeleň a patří do záplavové zóny. Developer chce zastavět asi 7400 metrů čtverečních. Osm bytových domů pojatých jako dvojdomy umístí podélně vedle sebe severojižním směrem a rodinné domy tento celek uzavřou ze severu a budou kopírovat tok řeky.

Domy mají být třípatrové, směrem k řece se snižují na dvoupatrové. Téměř polovina z nich bude v uspořádání 2+kk, zbytek budou byty jedno- a třípokojové. Celý komplex bude mít 400 parkovacích míst a předpokládá se, že zde bude bydlet 600 lidí, kteří se budou stěhovat po etapách, jak se budou jednotlivé domy dostavovat. Uprostřed obytného souboru by měl být parčík a hřiště.

V Brně se staví i další menší či větší obytné soubory. Brownfield po bývalé továrně na nábytek nabídne bydlení u Červeného mlýna poblíž Sportovní ulice, velkým obytným souborem se postupně stává oblast kolem ulice Kociánka, kde byla dříve rozsáhlá zahrádkářská kolonie. Před dokončením je výškový dům v Lidické ulici u lužáneckého parku. Nadále se rozšiřuje na okraji Brna například sídliště Kamechy. Developeři však tvrdí, že současná stavební aktivita se může do několika let výrazně utlumit kvůli tomu, že Brno má zastaralý územní plán z roku 1994. Bývalá koalice totiž vytvořila aktualizaci územního plánu s chybami a soud ji zrušil.

Do své další fáze vstoupil již 17. ročník soutěže „Best of Realty – Nejlepší z realit“. V září uzavřel pořadatel soutěže, společnost BEST OF REALTY, příjem přihlášek do letošního ročníku, v následujícím období porota nominovala celkem 37 projektů, které se letos budou v jednotlivých kategoriích ucházet o vítězství. Další čtyři projekty byly nominovány na titul Zvláštní cena poroty. Vyhlášení výsledků a předání ocenění těm nejlepším proběhne ve středu 11. listopadu na slavnostním večeru v budově České národní banky v Praze 1.

V čele osmičlenné odborné poroty soutěže stojí Pavel Kühn (Česká spořitelna – Erste Corporate Banking), který je zároveň i garantem početně nejobsazenější kategorie – Rezidenční projekty. Jury se dále skládá ze zástupců Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a dalších profesních sdružení, agentur pro výzkum trhu, představitelů finančního sektoru, realitních makléřů a poradenských společností. Nominovaných 37 projektů bude soutěžit v pěti základních soutěžních kategoriích : Rezidenční projekty, Nová administrativní centra, Obchodní centra, Hotely a Průmyslové a skladové areál. Největší konkurence je jako každoročně v kategorii Rezidenční projekty, která má letos 17 uchazečů o titul. „Počet nominací, vyšší než v minulém roce, odpovídá dalšímu posunu v rozvoji některých segmentů trhu realit, zejména rezidenčním, kancelářském a logistice,“ říká předseda poroty Pavel Kühn. „Tradičně nejvyšší počet přihlášek měl segment bydlení. Přestože se jednalo především o pražské projekty, potěšitelná je nominace regionálního projektu. Naproti tomu v ostatních kategoriích je zastoupeno mnoho regionů České republiky, což svědčí o dalším rozvoji místních nemovitostních trhů,“ dodává Pavel Kühn. Mezi rezidenčními projekty se mimo jiné utkají Rezidence Vltava (developer: KORTA Prague ze skupiny HORIZON HOLDING), Britská čtvrť – bytový dům 1 (N. J. B. REAL), .142 RADLICKÁ (Real-Treuhand Reality – a Company of Raiffeisenlan­desbank OÖ), viladům Nad Kundratkou (PROSECKÉ SKÁLY) či bytový dům se zdravotnickým zařízením Nad Ryšánkou (ATC DEVELOPMENT). Mezi novými administrativními centry soupeří mimo jiné Meteor Centre Office Park C (developer: CPI Property Group), ARTGEN OFFIGE GALLERY (Art Office Gallery) či Aviatica ( Penta Investments). V kategori hotelů bude soutěžit například Motel One (developer: NP30) či PECR – Apartments hotel (K2 invest). Mezi obchodními centry se o vítězství uchází například Central Kladno (developer: Crestyl real estate) či obchodní centrum FRÝDA (GEMO Olomouc, TK Development). V kategorii skladových a průmyslových areálů se utkají mimo jiné Amazon Fulfilment Centre (developer: Panattoni Europe), VF Corporation – P3 Prague D8 (P3 Logistic Parks) či CTPark Divišov (CTP). Přehled všech soutěžících projektů je uveřejněn na webu soutěže www.bestofreal­ty.cz. Vedle titulů ve zmíněných pěti kategoriích získá Zvláštní cenu poroty projekt, který se v uplynulém období výjimečným způsobem zasloužil o rozvoj českého realitního trhu či jinak obohatil trh a jeho prostředí. Svou speciální cenu tradičně udělí také Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. V rámci letošního galavečera bude nově vyhlášena i cena nazvaná Transakce roku Erste Corporate Banking pod patronací generálního partnera soutěže. Stejně jako vloni bude udělena laická cena – Cena čtenářů. Svůj hlas oblíbenému projektu bez ohledu na kategorii je možné již nyní udělit prostřednictvím webové stránky soutěže (www.bestofre­alty.cz). V této kategorii je – podobně jako v případě Zvláštní ceny poroty a Ceny ARTN – udělována pouze jedna cena pro vítěze. (Více informací najdete na www.bestofreal­ty.cz , Jana Hrabětová 776 168 342, jana.hrabetova­@bestofrealty.cz; Crest Communication Kamila Čadková 222 927 111, kamila.cadkova­@crestcom.cz . )

Podnikatel Sebastian Pawlowski zahájil první oficiální kroky ve sporu s českým státem kvůli zmařené investici do rozsáhlého realitního projektu u Benic na okraji Prahy. Ministerstvu vnitra před časem oznámil, že mu protiprávním postupem českých úředníků vznikla škoda 2,605 mld. Kč, čímž začala běžet lhůta pro smírné řešení, kterou vyžadují pravidla mezinárodních arbitráží. Pawlowski věří v mimosoudní vyrovnání s Českem, pokud by k němu ale nedošlo, je připraven podat 8. prosince 2015 u příslušného soudu ve Washingtonu žalobu. Pawlowski koupil kolem Benic rozsáhlé pozemky, na kterých chce se svou firmou Projekt Sever postavit řadové rodinné domy, viladomy a bytové domy včetně infrastruktury a občanské vybavenosti. Pražští zastupitelé v roce 2010 změnili parcely na stavební. Proti změně územního plánu se ale postavili obyvatelé obce a s žalobou uspěli. Městský soud v Praze a následně i Nejvyšší soud rozhodl, že změna je neplatná. Pozemky tak byly opět určeny pro zeleň, nikoliv pro výstavbu.

Zaměstnavatelé a odbory se obávají, aby chystaná novela stavebního řízení ještě víc neprodloužila lhůty pro povolení staveb, než je tomu dosud. Na jednání s ekonomickými ministry proto požádali, aby ještě před schvalováním novely bylo ověřeno, že plánované změny proces skutečně zefektivní. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je třeba postupovat stejně také u nového zákona o veřejných zakázkách. Za prioritu, kterou je třeba ještě řešit, považuje stavební zákon i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělohrádek. „Zákon je velmi komplikovaný a brzdí některé stavby. Je to i otázka sloučení některých kroků v rámci stavebního řízení tak, aby se stavby dokázaly urychlit,“ uvedl po jednání. Původně měla novela zákona, který se novelizuje podruhé po třech letech, platit už v polovině příštího roku. V září už ale ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo posunout účinnost novely na konec roku 2016 či leden 2017.

Třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je v Ústeckém kraji. V tamních chudinských domech, ulicích a čtvrtích bydlí 36 000 až 38 500 lidí. V regionu je celkem 89 takzvaných vyloučených lokalit. To je 15 % podle zprávy, kterou má projednat vláda, všech těchto míst v ČR.

Ghett v Česku i jejich obyvatel postupně přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 000 lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 000 obyvatel. „Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější,” uvádí zpráva. Zatímco podle ní sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to tak úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště. Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Zpráva shrnuje návrhy opatření a podněty měst a obcí. Podle dokumentu by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne. Města navrhují, aby na kauci úřad práce potřebným poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku. Do budoucna by měl problém řešit systém sociálního bydlení – na MPSV vznikla jejich koncepce, kterou vláda schválila. Radnice chtějí také podporu na vykoupení a bourání vybydlených objektů. Města a obce si stěžují také na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii. Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek. Veřejně prospěšné práce podle zprávy bývají někdy jedinou možností uplatnění lidí z ghett, měla by se proto prodloužit doba poskytování příspěvku na ně a mělo by být možné je využít i opakovaně. Zvýhodnit by se mělo také sociální podnikání. Nutné je upravit možnosti oddlužení.

České banky mají spolu se švédskými nejméně rizikových úvěrů na nemovitosti v Evropě. Finanční ústavy Česku jsou také více ochotné financovat i spekulativní projekty, hlavně u průmyslových nemovitostí. U nich požadují menší množství předem uzavřených nájemních smluv. Vyplývá to z průzkumu financování realitního trhu KPMG Property Lending Barometer.

Kromě průmyslových nemovitostí české banky více financují rezidenční projekty, naopak úvěrování kancelářských budov pokleslo. Banky působící na českém trhu nicméně stále dávají přednost financování hotových projektů, které generují příjem z pronájmu, místo financování nových developerských projektů. „Česká republika se tak řadí po bok západním ekonomikám. Nejmarkantnější rozdíl je mezi ČR a Polskem, kde naopak vzhledem k malé nabídce dokončených projektů převládá financování projektů nových,“ uvedla KPMG.

České banky jsou také ve srovnání s bankami v jiných zemích s vlastní měnou také ochotny ve vyšší míře poskytovat financovaní v eurech. Vůbec poprvé se české banky zapojené do průzkumu shodly na tom, že další vývoj bude pozitivní. „Všechna vyjádření bank také potvrzují, že český realitní trh se přibližuje svými parametry západním trhům. Nemovitosti v České republice se v pokrizovém období vrátily do hledáčku mezinárodních investorů,“ uvedl partner KPMG Česká republika Pavel Kliment. Podle něj konkurencí Česka zůstávají především Polsko, Maďarsko a Slovensko. Kromě bank začínají peníze do realit v Česku dávat jiní investoři. „Strategická důležitost financování nemovitostí pro banky roste. Nízké úrokové sazby a nedostatek vhodných projektů vytvářejí vysoce konkurenční prostředí, na kterém se kromě tradičních tuzemských bank stále více prosazují zahraniční banky, skupiny privátních investorů a fondů,“ upozornil P. Kliment.

Průzkumu se zúčastnilo přes 90 bank a finančních institucí v 21 evropských zemích. Vedle České republiky se do něj zapojily Bulharsko, pobaltské státy, Nizozemsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie. Autoři průzkumu hovořili s vedoucími oddělení nemovitostí, financování projektů nebo řízení rizik bank.

Ve třetím čtvrtletí 2015 bylo podle údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) dokončeno celkem 268 600 m2 skladových ploch v desíti logistických a průmyslových parcích na území České republiky. Jedná se o největší čtvrtletní nabídku nových prostor od roku 2009. Přibližně polovina veškeré nové nabídky pochází z jednoho projektu, budovy Amazonu v Dobrovízi u Prahy, který nabízí 133 000 m2 hrubé pronajímatelné plochy včetně mezaninu a kancelářských ploch. Dalším velkým projektem, který byl dokončený ve třetím čtvrtletí, je skladová hala pro společnost Primark (62 000 m2) v CTParku Bor.

Od začátku roku 2015 se podle IRF nabídka nových průmyslových a skladových ploch vyšplhala na 408 000 m2. Je to více, než bylo dokončeno za celý rok 2014 (388 000 m2). Celková plocha moderních skladových a průmyslových prostor v ČR tak překonala hranici 5,5 milionů m2 a nyní dosahuje 5, 54 m2. Ve výstavbě se nachází celkem 376 800 m2 skladových a výrobních ploch, když spekulativní výstavby se zvýšil na 33 %. V posledním čtvrtletí 2015 je naplánováno dokončení dalších 190 000 m2 nových ploch.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo ve třetím čtvrtletí stabilní a pohybuje se na úrovni 4,25 EUR/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,00 – 9,00 EUR/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 EUR/m2/měsíc.

„Pozemky ukrývají poklady“- takový je název nové knihy Evžena Korce, která v pondělí, 19. října 2015, vstupuje do prodeje. Čtenáři se dozví, jak se stát díky pozemkům miliardářem, zda vlastní Mel Gibson největší soukromý ostrov či nahlédnou do pozadí nejznámějších historických spekulací s pozemky. Kniha navazuje na Korcovy publikace „Co je v domě, není pro mě!“ a „Koupě bytu pod lupou“ a stejně jako tyto knihy přináší užitečné rady a návody včetně pohledu na podvodné praktiky.

Velké administrativní centrum v Bratislavě má vážné problémy se statikou, kvůli kterým provozovatelé objektů museli přistoupit k vystěhování nájemců a vlastníků prostor. Stavba musí podstoupit rekonstrukci. Všichni nájemci obchodního a administrativního centra Apollo Business Center I, které se s pronajímatelnou plochou přes 44 000 metrů čtverečních řadí k největším stavbám svého druhu na Slovensku, se musejí v dohledné době vystěhovat. Mediální zástupce tohoto centra Michal Donath uvedl, že opravy by měly trvat do začátku příštího roku. Budova je na některých místech přetížená až o 50 %.

Apollo Business Center I spolu s větším Apollo Business Center II tvoří největší administrativní komplex ve střední Evropě. Investor Apollo Business Centra, společnost HB Reavis, která například v Praze dokončuje obchodní centrum Metronom, Apollo I prodal v roce 2006 společnosti Hannover Leasing.