Česká investiční společnost Redside koupila v Praze čtyři kancelářské budovy o celkové rozloze 24 660 metrů čtverečních. Prodejcem byl podle serveru www.justice.cz německý investiční fond Triuva. Kupní cenu ani jedna strana nezveřejnila.

Redside získala sídla centrály společností Pfizer a BNP na pražském Andělu, budovu Vyšehrad Victoria v Praze 4 poblíž Kongresového centra a Budovu E projektu Avenir Business Park v Nových Butovicích. Všechny budovy byly postaveny v letech 2004 až 2008.

Investiční společnost Redside patří do skupiny ASB Group. Ta poskytuje služby mimo jiné v oblasti zakládání společností, účetnictví a daňového poradenství. Redside se zaměřuje hlavně na správu fondů kvalifikovaných investorů. Objem spravovaného majetku firmou Redside přesáhl v roce 2014 miliardu ko­run.

Zástupci ministerstev životního prostředí, dopravy, místního rozvoje a dalších dotčených resortů Evropské komisi předložili návrh na vyřešení sporu ohledně platnosti posudků dopadu 64 významných dopravních staveb na životní prostředí (tzv. proces EIA), pro které EU požaduje kompletně nové posouzení vlivů na životní prostředí – přitom stavby mají tento posudek ještě podle starého zákona z roku 1992, tedy z období před vstupem Česka do EU. Nový zákon splňující podmínky evropské legislativy začal platit teprve vloni. Pokud by se měl být u každé ze staveb celý proces EIA opakovat, dá se předpokládat zpoždění v rozmezí od jednoho do tří let, uvedlo dříve ministerstvo dopravy.

Návrh předpokládá, že se znovu ověří stanoviska zpracovatelů posudku, samotná dokumentace by se ale nově dělat neměla. Původní dokumentace by se ale měla zveřejnit a mohli by se k ní pak dotčené subjekty vyjádřit během územního nebo stavebního řízení.

Městský soud v Praze odmítl žalobu obyvatel Prahy 7, kteří nesouhlasí se stavebním povolením k nadzemní části obchodního a administrativního Paláce Stromovka v Praze 7. Jednání s místní radnicí o podobě stavby dál pokračují, což potvrdil ředitel investora – společnost Lordship – i starosta městské části Jan Čižinský (Praha 7 sobě).

Galerie Stromovka má – po 14 letech příprav – platné stavební povolení pro vybudování garáží. A od září loňského roku i povolení pro nadzemní část projektu, proti kterému se místní neúspěšně ohradili. Radnice dlouhodobě nesouhlasí s podobou budovy, kterou chce britská firma stavět. Vzniknout by měly nejen obchodní plochy, ale také byty a památník. Firma prý navíc porušuje podmínky nájemní smlouvy, kterou má s městskou částí uzavřenou. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po uplynutí smlouvy přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává pět milionů korun.

Prodlužování stavebních povolení by nemělo být automatickým úkonem. Pokud mají účastníci řízení námitky, musí stavební úřad zvážit, zda se v mezičase něco nezměnilo a zda projektu nebrání nějaká nová okolnost. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), který padl ve sporu o stavební povolení domu seniorů v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. „Rozhodnutí v řízení o prodloužení stavebního povolení je výsledkem samostatné a poměrně široké správní úvahy podmíněné žádostí účastníka. Nejedná se o řízení toliko formální, které by vedlo k automatickému prodlužování platnosti stavebního povolení,” rozhodl NSS. Tento výrok by podobných sporech měl sloužit jako vodítko pro úřady i správní soudy.

Podle stavebního zákona pozbývá povolení platnosti, jestliže stavba nezačala do dvou let od jeho právní moci. Dobu platnosti může stavební úřad prodloužit. Už před čtyřmi lety NSS rozhodl, že účelem časového omezení je to, aby stavba začala „v aktuálním, reálném čase“, a nikoliv třeba za deset čidvacet let, kdy se mohou zásadně změnit podmínky v území nebo požadavky na projektovou dokumentaci a technické parametry staveb.

V případě staroboleslavského domu seniorů se před prodloužením stavebního povolení objevila informace o možném výskytu snovačky červenonohé, což je vzácný druh pavouka. Stavební úřad se tím blíže nezabýval, dospěl totiž k závěru, že při prodlužování stavebního povolení není pro podobné námitky prostor. Krajský soud v Praze i Nejvyšší správní soud označily takový výklad za mylný. Úředníci podle jejich mínění musí na základě námitky účastníka řízení zvážit, zda nenastaly nové okolnosti bránící stavbě. „Žalovaný (Krajský úřad Středočeského kraje) měl tedy posoudit, zda se na území nachází snovačka červenonohá a případně zda by její případný výskyt bránil prodloužení stavebního povolení či nikoliv,“ stojí v rozsudku NSS.

Realitní skupina CPI koupila nákupní centrum Bondy v Mladé Boleslavi. Prodávajícím byla společnost Raiffeisen – Leasing, která centrum postavila a osm let vlastnila. Raiffeisenbank poskytla úvěr na část transakce mezi Raiffeisen – Leasing a CPI Property Group,

Akvizicí v Mladé Boleslavi se rozšířila síť nákupních center CPI Property Group zhruba o 16 800 metrů čtverečních s 80 obchody. V objektu je také multikino a náleží k němu i více než čtyři stovky parkovacích míst a kancelářská část s kapacitou 2 800 metrů čtverečních pronajímatelných ploch. CPI patří k největším realitním investorům v Česku, kde je zároveň jedním z největších majitelů maloobchodních ploch. Společnosti patří deset nákupních center, například Olympia v Mladé Boleslavi, pražské Quadrio a Galerie Fénix, IGY České Budějovice či jihlavský City Park. Loni také koupila nákupní centrum Futurum v Kolíně.

V Nymburce začala v sousedství centra výstavba multifunkčního čtyřpodlažního domu Hynek za více než 30 mil Kč. Projekt v ulici Velké Valy by měl být – podle investorské firmy Louda Reality – dokončena do konce roku. Plán na objekt s 12 byty a prodejními prostorami kritizovali lidé z okolí parcely hlavně kvůli zastínění jejich pozemků. Firma proto zvolila nákladnější a technicky náročnější stavbu ve tvaru oblouku, aby co nejméně stínila. Podobný dům nedávno vznikl v nedalekém Kolíně. V takzvaném Centru Vodárna za přibližně 60 mil. Kč je vedle bytů i centrum pro seniory a lidi se zdravotním postižením.

Slovenská vláda začne poskytovat městům a obcím dotace a bezúročné půjčky na výstavbu nájemných bytů pro mladé obyvatele. V první fázi by samospráva měla tímto způsobem získat 1500 takzvaných startovacích bytů, do budoucna se počítá s výstavbou 5000 bytů. K nájemním bytům s rozlohou do 60 metrů čtverečních ze zmiňovaného programu by se mohli dostat mladí lidé do 35 let s příjmy do zhruba 900 eur (24 300 korun) měsíčně, což je o necelých 5 % více, než je průměrná mzda v zemi.

Stát poskytne samosprávě polovinu nákladů na výstavbu bytů ve formě dotace a dalších 50 % ji bezúročně půjčí. V úvodu stát na projekt vyčlení 30 mil. eur (810 mil. Kč).

Státní tajemník (náměstek) ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje František Palko tvrdí, že na pětimilionovém Slovensku připadá na tisíc obyvatel 370 bytů, zatímco v EU to je 420 bytů. „Slovensko potřebuje nové byty. Jen tři procenta z bytového fondu tvoří veřejné nájemné byty,“ řekl Palko.

Rozvoj trhu s byty na Slovensku podpořilo zavedení hypotečních úvěrů a v posledních letech pokles úrokových sazeb. Průměrná cena metru čtverečního bytu na Slovensku ve třetím loňském čtvrtletí dosáhla 1 361 eur. Za byt s rozlohou 60 metrů čtverečních by tak zájemce zaplatil 81 660 eur (2,2 mil. Kč), což odpovídá částce, kterou zaměstnanec s průměrnou mzdou nesníženou o daň z příjmu a povinné odvody vydělá na Slovensku za téměř osm let.

Za všechny technické normy ve stavebnictví se zřejmě bude nově platit.

Za všechny technické normy ve stavebnictví se zřejmě bude nově platit. Schválili to poslanci, když ze stavebního zákona vypustili ustanovení, které uvádělo, že některé normy musí být bezplatně přístupné veřejnosti.

Ministr Mládek mj. argumentoval tím, že většina ostatních technických norem je zpoplatněna. Nedomnívá se proto, že by stavebnictví mělo být preferováno například před strojírenstvím.

Společnost FINEP HOLDING uzavřela s firmou Ungelt Group dohodu o prodeji svých podílů na kancelářských budovách C1 a C2 v projektu City West na Západním Městě. Cenu a podrobnosti transakce nebudou společnosti sdělovat a komentovat. Současně obě firmy společně zahajují výstavbu nové administrativní budovy A1 komplexu City West.

„Překvapila nás rychlost, s jakou jsme spekulativní budovu C2 obsadili. Naše podíly v budovách C1 a C2 jsme prodali a nyní zahajujeme výstavbu nové budovy A1. Ten pak uzavře výstavbu na náměstí Junkových,“ komentuje aktuální plány s výstavbou další budovy Tomáš Pardubický, generální ředitel FINEPu. „City West je projekt, u kterého jsme se společností FINEP od samého začátku. Jedním z faktorů, který rozhodl o našem zájmu je samotné potvrzení úspěšnosti projektu v podobě dlouhého seznamu vysoce bonitních nájemců u těchto budov,“ říká Alexander Adámek ze společnosti Ungelt Group.

Investoři z veřejného sektoru v roce 2015 vypsali výběrová řízení na stavební práce za 94,6 mld. Kč, meziročně o 29,3 % méně. Je to nejnižší hodnota za posledních pět let. Počet veřejných tendrů se podle analýzy společnosti CEEC meziročně snížil o 32,2 % na 2 939. „Údaje v podstatě potvrzují náš dlouhodobý názor. Novináři opakovaně publikují informace o růstu stavebnictví a o dobrých vyhlídkách. Bohužel s výjimkou několika málo specifických oborů, jako jsou například železniční stavby, se tyto informace nesetkávají s realitou,“ uvedl generální ředitel firmy SMP CZ Martin Doksanský. Politici by podle něj měli zabránit jakékoliv možnosti retrospektivního zpochybňování již vydaných územních rozhodnutí podložených pozitivním posouzením vlivu na životní prostředí (EIA). Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je v Česku 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení EIA. Případné zdržení by podle premiéra ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jde asi o 90 mld. Kč. „Mohlo by to přinést další podstatné snížení objemů zadaných zakázek na rok 2016 a ohrožení mnoha stavebních firem,“ uvedl k tomu Doksanský.

V Česku je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), neboť posouzení podle zákona z roku 1992 Brusel považuje za neodostatečné. Takové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Případné zdržení by podle něj ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jde asi o 90 mld. Kč. Vláda se nyní bude snažit s Evropskou komisí vyjednat zvláštní režim pro tyto stavby. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) se zásadní jednání o výjimce pro ČR v Bruselu uskuteční 3. února. Problém nesouladu tuzemského posuzování vlivu na životní prostředí s unijními pravidly řeší EU s Českem už čtyři roky, kdy kvůli tomu zahájila řízení o porušování unijních práv. Dosavadní jednání nicméně k dohodě nedospěla. Česká strana se nyní pokusí evropské úřady přesvědčit k přijetí kompromisu, kdy by pro část z uvedených 64 projektů Česko nový proces EIA udělalo výměnou za to, že u prioritních staveb ji naopak nebude EU vyžadovat. Mezi významné stavby, kterým kvůli neaktuálnímu posouzení vlivů na životní prostředí hrozí zpoždění, patří například část pražského okruhu u Běchovic, chybějící úseky dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic nebo D35 z Opatovic do Ostrova. Nový proces EIA, pokud se nepodaří vyjednat výjimku, by měl absolvovat i poslední chybějící úsek dálnice D1 z Přerova do Říkovic nebo obchvat Lubence.

Vedení Brna nesouhlasí s návrhem zásad územního rozvoje, jak je připravený pro čtvrteční jednání zastupitelů Jihomoravského kraje. Brnu se nelíbí, že kraj hodlá do podzimních krajských voleb schválit svůj územní plán, ale neřeší v něm klíčové dopravní tahy v brněnské aglomeraci. Vyplývá to z dopisu náměstka brněnského primátora Martina Andera (SZ) krajskému radnímu Antonínu Tesaříkovi (KDU-ČSL). Ten je toho názoru, že ze strany Brna jde o zdržovací a blokační taktiku. Kraj podle Andera navrženými zásadami územního rozvoje odsouvá řešení dlouhodobého problému. Jde o trasu nové silnice I/43, která má podle Politiky územního rozvoje ČR spojit dálnici D1 s plánovanou dálnicí Olomouc – Hradec Králové. Zatím není zřejmé, kudy nová čtyřpruhová silnice povede od dálnice D1 k Lysicím. Tranzitní doprava ze severu na jih k dálnici D1 je v současnosti vedená přes Brno a také centrem mnohých obcí, které leží na silnici první třídy I/43. Trasa nové čtyřpruhové silnice první třídy nebude v případě zachování postupu kraje známá dříve než v roce 2019. Kraj totiž chce teprve zadat studii, která posoudí vhodné vedení této komunikace a na ni navazujících dopravních staveb. Její výsledky mají být zapracovány až do aktualizace územního plánu. Teprve poté je možné podle předatavitelů kraje začít nové silnice projektovat.

V Česku je nejvíce realitních zprostředkovatelů v přepočtu na počet obyvatel ze všech zemí EU. Celkem v tuzemsku působí 14 500 realitních zprostředkovatelů a na jednoho tedy připadá 727 obyvatel, což je v EU výrazně nejméně. Druhý nejnižší počet obyvatel na jednoho realitního zprostředkovatele v zemích EU je v Maďarsku (991), následují Irsko (1088), Itálie a Finsko (shodně 1089). Naopak nejvíce jich je v Německu (6694). Z uvedených statistik vycházelo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), když připravovalo věcný záměr zákona, kterým chce realitní zprostředkovatele regulovat. Vláda ho minulé pondělí schválila.

„Ten stav není normální. Nikdo se tedy nemůže divit tomu, že společnost chce, aby to na trhu vypadalo jinak,“ uvedl pro ČTK generální sekretář Asociace realitních Jan Borůvka. „Nikdo nechce nikoho v rámci nového zákona připravovat o práci. Ale je zřejmé, že pokud je u nás tak vysoký počet těch, kteří se touto profesí zabývají, tak nemohou být všichni řádně kvalifikováni. Spotřebitel si zaslouží, aby byl chráněn. A zároveň se tím chráníme i my. Zvýší se tím úroveň našich služeb, a tím pádem i zájem o ně,“ dodal Borůvka.

Návrh MMR počítá se stanovením požadavku na odbornou způsobilost přímo v zákoně o realitním zprostředkování – tou se má rozumět vysokoškolské vzdělání magisterského stupně se zaměřením na realitní činnost, právo nebo oceňování majetku nebo vysokoškolské vzdělání a jeden rok praxe v realitní činnosti nebo středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a tři roky praxe v oboru.

MMR se při návrhu věcného záměru zákona opírala i o výsledky průzkumu, který uskutečnila v červnu a červenci 2014. Ankety se zúčastnilo 2284 respondentů. Na otázku, zda je zapotřebí nastavit pravidla pro výkon realitního zprostředkovatele zvláštním zákonem, odpovědělo kladně 81,4 % spotřebitelů a 76,3 % realitních zprostředkovatelů.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) chce zákon regulující realitní zprostředkovatele vládě předložit ke schválení do konce letošního roku. „Termín účinnosti počítáme nejpozději v červenci 2017,“ doplnila ministryně.

V Ostravě se loni zvýšilo nájemné v bytových domech v průměru o 15 %, z velkých měst v ČR však zůstalo nejlevnější. Nejdražší byla Praha, kde spolu s Brnem vzrostly nájmy shodně zhruba o 10 %. Vyplývá to z průzkumu společnosti UlovDomov.cz, která provozuje internetový portál zaměřený na pronájmy bytů. Pro relevantní srovnání bral v úvahu byty kategorie 2+kk.

Obyvatelé Prahy zaplatili loni průměrně za pronájem bytu 11 000 korun, spolu s měsíčními zálohami na služby za 3 000 Kč tedy14 000 korun. V Brně byly měsíční náklady na bydlení zhruba o 1 500 korun nižší. V Ostravě zaplatili obyvatelé za pronájem bytu a služby celkem 9 900 Kč, zhruba o 30 % méně než v Praze.

Nejvyšší nájem lidé již tradičně zaplatili za pronájem bytů v centrech velkých měst. V Praze se nejdražší byty nacházely na Malé Straně (25 000 Kč), Josefově (20 000 Kč) nebo Hradčanech (18 500 Kč). Naopak pronájem bytu v Šeberově, Miškovicích nebo Klánovicích byl v porovnání s Malou Stranou přibližně třetinový.

V Brně nájemníci nejvíce zaplatili v městských částech Staré Brno (13 000 Kč), Stránice (12 900 Kč) nebo Veveří (12 300 Kč). Naopak nejlevnější pronájmy byly v Maloměřicích (8 500 Kč), Kníničkách (8 000 Kč) a Kohoutovicích (7 500 Kč). V Ostravě se nejdráž pronajímaly byty v Petřkovicích (10 200 Kč), Moravské Ostravě (8 000 Kč) či Heřmanicích (7 900 Kč). Naopak v Hrabůvce zaplatili nájemníci pouze 5 900 korun. V Praze byl loni největší zájem o podnájmy v Nuslích, Střešovicích nebo Holešovicích. V Brně šlo o Ponavu, Černá Pole nebo Zábrdovice. V Ostravě patřily mezi nejvyhledávanější městské části Hulváky, Moravská Ostrava nebo Přívoz.

Několik zchátralých areálů bývalých průmyslových pivovarů na Brněnsku čeká nové využití. Stavebníci aktuálně provádějí demoliční práce na území pivovaru v Jehnicích, kde vzniknou byty. Jiný investor buduje v Sokolnicích u Brna v areálu bývalého pivovaru penzion. Pivovar v Jehnicích byl jedním z největších pivovarů na Brněnsku. Vybudovala jej v 19. století rodina podnikatelů v textilnictví v čele s Theodorem Offermannem, který vlastnil celé místní panství. Iniciály T.O. jsou dodnes ve fasádě hlavní pivovarské budovy, která jediná bude zachována. Ostatní stavby už investor CHECK & CORRECT zbořil. V areálu, který dlouho chátral, chce vybudovat nové byty. Výši investici nesdělil, stejně jako termín dokončení. O něco menší byl pivovar hraběte Mitrovského v Sokolnicích, který zanikl už před válkou. V posledních letech objekt chátral. Nový investor v něm ještě letos otevře minipivovar s restaurací. Budova má sloužit jako penzion. „Počítám, že investice vyjde na zhruba deset milionů korun,“ řekl ČTK majitel objektu Lukáš Roupec. Jako první chce otevřít minipivovar. Změny se patrně chystají i v areálu někdejšího velkopivovaru Moravia na rohu Kotlářské a Štefánikovy ulice v Brně. Objekty vlastní dva majitelé. Bývalou administrativní budovu, která je památkově chráněná jako palác sladovnické rodiny Morgensternových, koupil nedávno nový majitel. Opravená je už fasáda, svoje záměry ale nový vlastník zatím uvést nechce.

Ministerstvo kultury zahájí řízení o možném prohlášení pražského Libeňského mostu za památku. O rozhodnutí ministerstva ČTK informovala mluvčí Simona Cigánková. Do doby, než ministerstvo vydá konečné rozhodnutí, musí Praha s mostem nakládat tak, jako by už památkou byl. Vedení města roky plánuje opravu mostu, která by podle kritiků z řad laiků i architektů znamenala demolici mostu. O osudu mostu budou příští týden jednat zastupitelé.

Most, který spojuje Holešovice a Libeň, vychází z návrhu slavného architekta Pavla Janáka. Podle magistrátních posudků je v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Oprava a rozšíření by měly vyjít na zhruba dvě miliardy korun. V roce 2009 vydaly úřady stavební povolení, o čtyři roky později jeho platnost prodloužily. Stavět se ale stále nezačalo.

Návrh na prohlášení mostu památkou podal již v roce 2004 Národní památkový ústav. Ministerstvo ale tehdy most za památku neprohlásilo s odkazem na to, že jej nelze opravit a zachovat přitom jeho památkové hodnoty. Aktuální podnět podal v lednu Adam Scheinherr za Iniciativu Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. „Ministerstvo podnět vyhodnotilo, shledalo ho důvodným a na jeho základě zahajuje řízení, ve kterém bude třeba opatřit řadu dalších podkladů,“ uvedla mluvčí.

K výzvám České komory architektů a Klubu za starou Prahu, které žádají zachování Libeňského mostu, se v uplynulých dnech připojil i český výbor ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel). Rozšíření mostu o pět metrů trvale odmítá i Praha 7. Památkově chráněné jsou mnohé pražské silniční mosty od Karlova přes most Legií, Hlávkův, Čechův, Mánesův po most přes říčku Rokytku.

„Jsme přesvědčeni, že Libeňský most vždy byl významnou a unikátní památkou. Nyní máme k dispozici i odborný posudek, který říká, že je opravitelný. Opravu je třeba provést rychle. Doufáme tedy, že už nejbližší hlasování zastupitelstva magistrátu rozhodne ve prospěch citlivé rekonstrukce, a že se tedy zastupitelé budou k mostu chovat jako k památce,“ reagoval na rozhodnutí ministerstva kultury starosta Prahy 7.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) projednal ke konci loňského roku 95 procent žádostí od církví na vydání zemědělských pozemků. Církevní subjekty v rámci majetkového vyrovnání požadovaly ve 3503 výzvách 110.778 pozemků a 487 staveb. Pozemkový úřad vydal 44.264 pozemků o celkové výměře 32.729 hektarů a 94 staveb. V šesti krajích už úřad projednal sto procent výzev, řekla dnes novinářům ředitelka SPÚ Svatava Maradová. Dalších přibližně 110.000 hektarů zemědělských nemovitostí vydal podnik Lesy ČR. Z celkových asi 150.000 požado­vaných hektarů jich společnost zhruba 30.000 církvím vydat odmítá a je připravena vést soudní spory. Zatím je podnik účastníkem 69 soudních sporů. Podle informací z dnešní tiskové konference ale bude církvím vydáno méně než před přijetím zákona odhadovaných 200.000 hekta­rů půdy.

Tyto pozemky činily 56 procent původního doloženého majetku, který je v zákoně ohodnocen na 75 miliard; za zbylý majetek, který nemůže být vydán, se poskytuje náhrada ve výši 59 miliard korun, jež se bude vyplácet po dobu 30 let. V prosinci církve, které se státem uzavřely dohodu, dostaly třetí dvoumiliardovou splátku. Stát dnes říká, že půdy bude vydáno méně než zmíněných 200.000 hektarů, protože během účinnosti zákona a podání výzev se zjistilo, že jde o méně pozemků, případně jsou překážky pro jeho vydání.

SPÚ jednal celkem ve 323 soudních sporech a podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Jirsy rok 2016 a další roky budou ve znamení soudních sporů. Žaloby jsou podávány proti rozhodnutí o vydání či nevydání majetku, ale především o určení vlastnického práva státu v případě, že žadatel má za to, že byl porušen blokační paragraf. Určovacím žalobám čelí SPÚ ve 229 případech, v osmi případech Lesy ČR.

Nejvíce výzev zbývá projednat ve Středočeském kraji (19 procent), Moravskoslezském (11 procent) a Jihomoravském (devět procent). Středočeský kraj administroval podle Maradové největší počet pozemků v rámci celé ČR, bylo jich 12.801.

V tomto kraji již také bylo vydáno nejvíce pozemků, 7135, na druhém místě je zatím v počtu vydaných pozemků Jihočeský kraj (6418) a kraj Vysočina (4843). Jihočeský kraj přitom obdržel výzvy na ještě více pozemků než střední Čechy, celkem 14.256. Důležitější byla kvalita rozhodnutí než jejich rychlost, uvedla Maradová k různému stadiu vypořádání výzev v jednotlivých krajích.

Církve v rámci majetkového vyrovnání žádaly také o některé nemovitosti i movité věci z oblasti kulturního dědictví. Národní památkový ústav evidoval téměř 50 výzev. V sedmi případech žádostem vyhověl, k nim patří areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámek v Kroměříži. NPÚ odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov. Národní galerie dostala čtyři desítky žádostí o vydání uměleckých děl. K nejvýznamnějším patřil Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy, které NG církvi vrátila. Soud rozhodl, že NG má vydat církvi gotickou Madonu z Veveří. Zamítavé stanovisko NG vydala i k žádosti o vydání Madony roudnické a Madony michelské.

Tabulka: Oprávněné osoby s nejvyššími počty požadovaných pozemků

Oprávněná osoba Počet pozemků Arcibiskupství olomoucké 2168 Kanonie premonstrátů Teplá 1306 Biskupství ostravsko-opavské 1240 Královská kanonie premonstrátů na Strahově 1218 Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou 1109 Arcibiskupství pražské 1083 Cisterciácké opatství Vyšší Brod 872 Suverénní řád Maltézských rytířů 816

Zdroj: Státní pozemkový úřad

Společnost CBRE jmenovala své nejvyšší vedení. Působí v něm Richard Curran (generální ředitel), Clare Sheils (vedoucí oddělení oceňování CEE), Bert Hesselink (Business Development Director) a Pavel Klimeš (Senior Director Asset Services).

{{nahled(/data/i­mages/id24359–01.jpg)}} Richard Curran je generálním ředitelem CBRE Česká republika s více než 18 letými zkušenostmi na českém trhu komerčních nemovitostí. Do české pobočky společnosti CBRE nastoupil v roce 2004 a od roku 2008 jí vede v pozici generálního ředitele.

{{nahled(/data/i­mages/id24359–02.jpg)}} Clare Sheils je vedoucí oddělení oceňování české pobočky CBRE a řídí také aktivity dalších 13 zemí regionu střední a východní Evropy. Clare zahájila svou profesní kariéru jako certifikovaný znalec v oblasti realit ve Velké Británii a má přes dvanáct let zkušeností s oceňováním všech typů aktiv pro řadu českých i mezinárodních společností.

{{nahled(/data/i­mages/id24359–03.jpg)}} Bert Hesselink zastává v CBRE pozici ředitele pro obchod. Má více než patnáctiletou praxi v oblasti komerčních realit v České republice a Holandsku. Bert je zodpovědný za optimalizaci platformy pro poskytování integrovaných služeb, která pomáhá klientům CBRE transformovat své nemovitosti v konkurenční výhodu a podporu pro hlavní účel jejich podnikání.

{{nahled(/data/i­mages/id24359–04.jpg)}} Pavel Klimeš působí v CBRE na pozici Senior Director Asset Services. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a má více než 30letou praxi na trhu s nemovitostmi. Od roku 2000 byl Pavel odpovědný za provozní služby společnosti EMCM v České republice a na Slovensku a v roce 2007 byl jmenován výkonným ředitelem. V roce 2011 provedlo CBRE akvizici společnost EMCM. Od té doby se Pavel věnuje pouze České republice, kde je zodpovědný za správu maloobchodních nemovitostí. Od roku 2015 je též zodpovědný za správu kancelářských a logistických nemovitostí.

Developer Panattoni Europe, specialista na logistické nemovitosti, byl loni v ČR velmi aktivní. Pro lídra elektronického obchodu Amazon v Panattoni Parku Prague Airport I postavil největší logistickou budovu v české historii, dokončil výstavbu celkem 187 000 m2 průmyslových prostor, dalších téměř 52 000 m2 rozestavěl a vytvořitlna 3 000 stálých pracovních míst. V závěru roku navíc otevřel 2 nové průmyslové zóny: Panattoni Park Prague Airport II a Panattoni D5 Hořovice Park.

„Rok 2015 byl mimořádně bohatý, a to v mnoha ohledech. Budovali jsme souběžně několik projektů, například výrobní haly pro KION Group a Simoldes Plasticos. Zahájili jsme také výstavbu pro BWI Group a dokončili jsme Amazon,“ řekl Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni Europe pro ČR a Slovensko.

Rada města Brna rozhodla o vypsání výběrového řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna. Kancelář začne fungovat letos a bude mít 12 až 15 pracovníků, její rozpočet bude kolem 15 mil. Kč. Na starosti bude mít urbanistický rozvoj, územní plánování a komunikaci s veřejností. Ředitele vybere odborná komise, ve které budou podle Andera i odborníci ze zahraničí, např. ředitel odboru plánování Vídně Thomas Madreiter či šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Petr Hlaváček. V minulosti už v Brně fungoval útvar hlavního architekta, který však město zrušilo v roce 2003 organizační změnou. Brno se řídí více než dvacet let starým územním plánem, který už neodpovídá potřebám města. Předloni zastupitelstvo schválilo velkou aktualizaci dokumentu, avšak krajský soud ji pro nepřezkoumatelnost některých rozhodnutí zrušil.