Termín pro odevzdání nového územního plánu Prahy, takzvaného Metropolitního plánu, se posune z února na konec července. Na návrh Institutu plánování a rozvoje (IPR), který plán zpracovává, o tom v úterý rozhodla nekompletní rada hlavního města. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) ovšem řekla, že s unesením nesouhlasí, hodlá vrátit původní termín odevzdání. A kritizuje IPR za nečinnost. Nejmenované zaměstnance městem zřizovaného institutu obvinila z „politikaření“.

Nový územní plán, který řeší mimo jiné výstavbu a funkční uspořádání města, začala metropole zpracovávat zhruba před třemi roky. Dokončen musí být v roce 2020, kdy končí platnost stávajícího územního plánu.

V souvislosti s odkladem termínu se znovu objevily pochybnosti o tom, zda se městu termín podaří dodržet. „Zákonný termín schválení do konce roku 2020 v tichosti via facti definitivně padá,“ uvedl v návaznosti na usnesení rady bývalý náměstek pro územní plánování a koaliční zastupitel Matěj Stropnický (Trojkoalice/SZ). Primátorka i IPR to ale popírají.

„Stále věřím, že je v našich silách vše zvládnout do roku 2020, avšak nikdo se nesmí za nic schovávat a především IPR musí dělat to, od čeho tu především je,“ reagovala primátorka. „Zjistili jsme výrazné nedostatky, které svou nečinností IPR způsobil, na jejich odstranění měli dost času. Usnesení rady chceme nicméně revokovat a vrátit původní termín, do kdy bude schválený územní plán,“ doplnila. Připomněla, že hospodaření společnosti prověřují auditoři.

IPR tvrdí, že termín pro vydání Metropolitního plánu ohrožen není. „Děláme vše pro to, aby byl výsledný Metropolitní plán konsenzuálním dokumentem, společenskou dohodou o využití území,“ řekl mluvčí Adam Švejda. Institut podle něj organizuje čtvrtou vlnu konzultací s městskými částmi, se kterými hledá společnou řeč, aby minimalizoval počet připomínek.

Metropolitní plán by měl podle autorů přinést mimo jiné výškovou regulaci staveb. Vysoké budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Stavba výškových budov také bude možná jen v předem určených oblastech. Plán zároveň rozdělí metropoli do téměř 800 lokalit. Každá lokalita si pak s sebou ponese pravidla pro následnou výstavbu, nebo ochranu zeleně.

V roce 2015 společnost Prologis pronajala 1,75 mil. m2, což je obdobně rekordní hodnota jako v roce 2014. Společnost podepsala nové nájemní smlouvy na 618 000 metrů čtverečních a prodloužila nájemní smlouvy na 860 000 metrů čtverečních. Zbývající transakce tvořily krátkodobé nájemní smlouvy. Firma zakončil čtvrté čtvrtletí s velmi vysokou 95,4% obsazeností svého portfolia. Míra udržení zákazníků ve střední a východní Evropě se na konci roku 2015 vyšplhala na 87 %, což představuje jeden z nejlepších výsledků v historii společnosti.

Ke konci roku dosáhlo portfolio společnosti 4,17 mil. m2 logistických ploch. Společně s novou výstavbou a novými akvizicemi dosáhlo portfolio firmy na konci roku 2015 rozlohy 4,33 milionu metrů čtverečních.

Společnost Raiffeisen – Leasing na konci loňského roku financovala koupi jednoho z největších pražských hotelů, čtyřhvězdičkového hotelu Don Giovanni Prague. Hodnota transakce byla v řádu stovek miliónů korun. Novým provozovatelem hotelu se stala společnost CZECH INN HOTELS, která ho koupila společně se zahraničními investory od německé firmy DORINT Hotel in Prag. Společnost CZECH INN HOTELS touto akvizicí získala do svého portfolia již sedmnáctý hotel v České republice.

Podle Aloise Laneggera, jednatele společnosti Raiffeisen – Leasing, chce jeho firma v budoucnu pokračovat jak v realizaci projektů, u nichž je společnost Raiffeisen – Leasing financujícím partnerem, tak i v developerské činnosti. V současnosti společnost provozuje nákupní centrum OC Letmo v Brně, tamtéž realizovala z pozice developera první fázi nákupního centra H-Park Heršpická Brno a nyní pracuje na jeho druhé fázi. Kromě toho se podílí na výstavbě bytových projektů v Praze a v Plzni. Letos také úspěšně prodala nákupní centrum Bondy v Mladé Boleslavi, jehož byla developerem a osm let také vlastníkem.

Česká spořitelna poskytla v minulém roce téměř 26 500 hypoték na bydlení v celkovém objemu dosahujících skoro 50 mld. Kč. V meziročním srovnání se objem nově sjednaných hypoték zvýšil o téměř 40 %, šlo tak o největší růst na trhu.

Od poloviny února snižuje banka úrokové sazby, nejnižší pevná sazba pro pětiletou fixaci bude začínat na 1,99 % p. a. a pro hypotéky s proměnnou sazbou od 1,85 % p. a. V období od 15. do 28. února 2016 nabídne banka klientům ke všem novým hypotékám odhad nemovitosti zdarma.

Žižkovští zastupitelé po více než tříhodinovém jednání nepodpořili žádost stovek petentů a části opozice, aby radnice žádala zmenšení developerského projektu společnosti White Hill Development, který má vyrůst u zeleného vrchu Parukářka. Bytový komplex má vyrůst v Jeseniově ulici v areálu bývalých studií a zázemí Českého rozhlasu. Investor původně plánoval dvanáctipatrovou budovu. Podle starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) ale po řadě vyjednávání nakonec projekt zmenšil a slíbil výstavbu veřejného schodiště. A rada mu na základě rozhodnutí výboru pro územní rozvoj dala v lednu svolení. Kritikové projektu nicméně tvrdí, že i budova o sedmi nadzemních podlažích převýší horizont Parukářky a zvýší dopravní zátěž v lokalitě. U zastupitelé tento názor neuspěl. „Stavba u Parukářky je normální obytný dům, nebavíme se o žádné dominantě,” řekl místostarosta Alexander Bellu (ODS) a naopak uvítal postoj investora, který s radnicí jedná. „Absolutně odmítám, že bychom měli vnímat developera jako a priori něco negativního,“ doplnil. Investor se na místě hájil tím, že se pokouší najít kompromis. „Vylepšujeme veřejný prostor a jednáme v souladu s územním plánem. Křivdíte nám. Naše ústupky jsou zásadní,“ uvedl na zasedání Jakub Špetlák z firmy White Hill Development.

V roce 2014 bylo v Česku postaveno zhruba 1 000 pasivních rodinných domů a jejich podíl na všech postavených rodinných domech činil zhruba 10 %. Celkově jich v tomto roce podle Jana Bárty ze sdružení Centrum pasivního domu bylo v tuzemsku již více než 1600. Co se týče podílu na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky spolu s Rakouskem nebo Belgií.

První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu. V Německu je v současnosti podle hrubého odhadu 40 000 pasivních domů, nejvíce na světě. „V Česku se začaly první pasivní domy stavět zhruba před deseti lety. A vůbec největší boom zatím zaznamenaly v roce 2014 se spuštěním programu Nová zelená úsporám,“ připomíná Bárta.

Nejvíce pasivních domů podle něj připadá na rodinné domy, ale stavějí se už i pasivní bytové domy – třeba developerská společnost JRD dokončí v tomto roce velký pasivní projekt v Hloubětíně.

Provizní obrat českého zastoupení společnosti RE/MAX loni meziročně vzrostl o 26 % a představuje tak částku 543 mil. Kč. Podle Davida Krajného, prezidenta RE/MAX pro ČR a SR, je to odraz příznivé situace na českém realitním trhu a také rozhodnutí společnosti pracovat už jen na základě exkluzívních smluv. Český RE/MAX, který má v ČR 113 kanceláří a 1 200 makléřů, loni realizoval transakce v úhrnné hodnotě 15 mld. Kč. Hlavním cílem řetězce pro následující období je výrazný růst v distribuci – navýšení počtu poboček a budování dalších zastoupení v doposud slabších regionech.

Do pražské kanceláře Cushman & Wakefield se po deseti letech vrací Michaela Le Poidevin. Pro Cushman & Wakefield v ČR začala Michaela Le Poidevin pracovat v září 2004, a to na pozici oceňovatelky nemovitostí. V roce 2006 se přesunula do týmu v londýnské centrále. Nyní se vrátila jako seniorní oceňovatelka a manažerka týmu oceňování nemovitostních fon­dů.

Michaela, která je původem Češka, v roce 2012 získala titul MSc z Kingston University. Zároveň je členkou RICS (Royal Institution of Chartered Surveyors). Ve volném čase se věnuje sportu (běh, jóga).

V minulé týdnu společnost Skanska oficiálně otevřela kancelářskou budovu Corso Court, která se současně stala jejím českým sídlem. Budova se nachází v centru zavedené obchodní čtvrti Karlín. Skanska je přitom v budově nejen nájemníkem (dalším jsou firmy Expedia a my Food Market), ale také byla jejím developerem a generálním dodavatelem.

Corso Court je inovativní projekt. U budovy jsou k dispozici kola na vypůjčení a také elektromobil, který mohou sdílet různí uživatelé, projekt tak podporuje alternativní způsoby dopravy. Veškeré služby v budově a jejím okolí jsou propojeny mobilní aplikací, kterou mohou používat nájemci budovy i obyvatelé Karlína.

Společnost Skanska využívá 56 % plochy budovy, která byla plně obsazena ještě před svým dokončením. Budova Corso Court také získala certifikát LEED Platinum – byla ohodnocena 86 body, což je nejvyšší skóre mezi projekty spekulativních developerů v České republice. Kromě významného snížení provozních nákladů, „zelená“ řešení přinášejí přímé výhody uživatelům budovy jsou například používání materiálů uvolňujících jen nízký objem chemikálií, více denního světla a výhledy z okna, systém větrání zajišťující příjemné prostředí nebo sensory pro zjišťování přítomnosti oxidu uhličitého.

Podíl volných kanceláří v Praze letos podle odhadů poradenské firmy Cushman & Wakefield klesne pod 11,5 procenta. Na tak nízké úrovni byl naposledy v roce 2008, kdy se dostal dokonce pod deset procent. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě s tím, že důsledkem bude tlak na růst nájemného. Nyní je podíl volných kanceláří v Praze na úrovni 14,6 procenta, přičemž ještě v polovině loňského roku činil 17 procent.

Nejvyšší dosahované nájemné v centru Prahy by se podle odhadu firmy mělo zvýšit zhruba o euro na 20,5 eura (554 Kč) za metr čtvereční na měsíc. Zároveň klesnou různé pobídky, které pronajímatelé poskytují nájemcům.

Jednou z příčin poklesu množství volných kanceláří je rostoucí poptávka. „Z hlediska mezinárodních firem, které poptávají kanceláře, patří Praha mezi nejvyhledávanější. Nájmy jsou zatím stále relativně nízko a úroveň moderních kancelářských budov je zcela srovnatelná s těmi zahraničními. Rostou však i lokální firmy a obsazují čím dál více kancelářských ploch,“ uvedla vedoucí kancelářského týmu Cushman & Wakefield v Praze Radka Novak.

Dalším důvodem je omezená výstavba kanceláří v letošním roce. Průměrný roční přírůstek za posledních deset let byl 146.000 metrů čtverečních nových kancelářských ploch. Loni stavaři dokončili projekty s kapacitou dokonce téměř 190.000 metrů čtverečních. „Letos by ovšem měli dát k dispozici pouze 32.600 metrů čtverečních podlahové plochy,“ doplnila Novak. Mělo by jít o čtyři nové objekty a jednu rekonstrukci. Největším projektem je Futurama Business Park v Karlíně.

Podle Cushman & Wakefield však půjde letos pouze o krátkodobý výpadek a již v roce 2017 kancelářský trh opět výrazně ožije. Developeři letos plánují zahájit výstavbu poměrně velkých projektů. Jde například o druhou fázi Waltrovky – Mechanika v Praze 5, Visionary v Praze 7, Main Point Pankrác v Praze 4 nebo Butterfly v Praze 8.

Ministerstvo životního prostředí příští týden vyhlásí nové kolo pro žádosti o dotace na zateplování bytových domů v Praze. K dispozici by na ně měly být stovky milionů korun. Žádosti budou přijímány od poloviny března, řekl dnes poslancům ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

„Předpokládáme, že bychom měli k dispozici řádově stovky milionů korun. A bude to širší prostor s větší podporou, než byl v té první výzvě,“ uvedl ministr. Předpokládá, že žádosti se podaří vyřídit úspěšně tak, jako tomu bylo v případě rodinných domů.

Od začátku roku 2014 bylo podle ministra podáno k dnešnímu dni 12.000 žádostí o podporu na zateplení domů ve výši přibližně 2,9 miliard korun. Všechny výzvy byly úspěšné, poznamenal ministr. Zopakoval, že o dotace budou moci lidé žádat Státní fond životního prostředí až do roku 2021, do kdy by se mělo přerozdělit zhruba 27 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

V programu Nová zelená úsporám, který od října nově nabízí kontinuální dotace na zateplení rodinných domů, se do konce loňského roku sešlo 1587 žádostí za více než 343 milionů korun. Největší zájem o příspěvky na energeticky úsporná opatření měli lidé v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejméně žádostí dorazilo z Karlovarského a Libereckého kraje.

Téměř tři čtvrtiny dotačních příspěvků směřují na zateplování, zájem podle ministerstva roste i o dotace pro pasivní domy. Ze zdrojů jsou nejžádanější solární termické systémy. Podle ministra by letos mělo být v programu Nová zelená úsporám k dispozici až 2,85 miliardy ko­run.

Daň z nabytí nemovité věci by měl v budoucnu platit výhradně kupující. Počítá s tím novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, kterou dnes v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Vláda si od této změny slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí. Novelu nyní projedná sněmovní rozpočtový výbor.

Aby daň platil pouze kupující, navrhovala už bývalá vláda Petra Nečase (ODS). V říjnu 2013 ovšem Senát schválil zákonné opatření, které umožnilo současný stav.

Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti již podle současné právní úpravy, a to ve stanovených případech, jako jsou třeba dražby nebo vydržení.

Předloha má také zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Další změna se týká osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození bude vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, nikoliv na rozestavěné.

Novela rovněž mění koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí a od daně osvobozuje nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky ve veřejném zájmu. Zdaňovat se mají pouze ty budovy podle katastrálního zákona, které jsou součástí inženýrských sítí.

Změna zákona má platit od 1. dubna letošního roku. Vláda odhaduje, že v letošním roce vybere stát na dani z nabytí asi deset miliard korun.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura avizoval, že jeho strana předloží návrh na zrušení této daně, případně na její snížení. V současné době se odvádí čtyři procenta ze zákonem stanoveného základu.

Společnost Amazon, která chce v pražských Horních Počernicích postavit centrum pro vrácené zboží, musí pro záměr zpracovat dokumentaci EIA posuzující vliv stavby na životní prostředí. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla pražská radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN). Podle magistrátního posudku by plánovaná stavba mohla mít významný vliv na životní prostředí. Výtky mají i přilehlé městské části. Proti záměru se postavili místní obyvatelé, kteří podepisují petici.

Americký internetový obchod Amazon chce nové centrum otevřít na konci příštího roku. Nové návratové centrum má být umístěno na okraji Prahy v již existující průmyslové zóně P3 Prague Horní Počernice. V hale o rozloze 40.000 m2 firma zaměstná 3000 lidí, z nichž 1000 přejde z centra v Dobrovízi.

„Ukázalo se, že v záměru jsou tak závažné věci, které se týkají životního prostředí, že je správné, když bude projekt posouzen podle zákona o EIA,“ uvedla Plamínková. Výtky se podle ní týkají nejen ochrany životního prostředí, mimo jiné negativního vlivu na přírodní památku Chvalský lom, ale i zvýšení dopravní zátěže a v neposlední řadě i územní rezervy, která počítá s výstavbou vodovodu. Investor námitky odmítá. Jeho aktuální vyjádření ČTK zjišťuje.

Amazon v ČR v roce 2013 otevřel v Dobrovízi centrum vráceného zboží. Od června loňského roku v Praze také funguje česká kancelář firmy. V září pak společnost v Dobrovízi spustila provoz svého prvního českého distribučního centra. Firma původně chtěla postavit distribuční centrum v Brně, od tohoto záměru ale ustoupila.

Praha nechá přepracovat projektovou dokumentaci k rekonstrukci historického Clam-Gallasova paláce. Architektům za to zaplatí 3,6 milionu korun. Rozhodla dnes nekompletní pražská rada, zjistila ČTK. Roky plánovaná oprava památkově chráněné barokní budovy na Mariánském náměstí v centru metropole by podle původního záměru měla vyjít asi na 400 milionů korun.

Rekonstrukce Clam-Gallasova paláce je součástí projektu z roku 2010, v rámci kterého chtělo vedení města v návaznosti na architektonickou soutěž opravit i budovu Nové radnice a samotné Mariánské náměstí. Podle podkladů, které má ČTK k dispozici, by šlo dohromady o investici za více než 1,2 miliardy korun. Město ale před časem kvůli výši nákladů soutěž na zhotovitele zrušilo. Už nyní ale náklady na projektové práce vyšly na desítky milionů.

Clam-Gallasův palác, který byl postaven na přelomu 17. a 18. století, odborníci považují za architektonický skvost. Podle původního záměru měla rekonstrukce napravit nevhodné stavební a technické zásahy z minulých let. Restaurovat se měly interiéry se vzácnou štukovou výzdobou a freskovými malbami. V přízemí měly vzniknout obchody, konat by se zde také mohly dražby, v horních patrech se počítalo s výstavami.

V dalších etapách měla být podle záměru minulého vedení města opravena Nová radnice a Mariánské náměstí. Oprava náměstí ale narazila na nesouhlas památkářů.

Společnost Palmer Capital Continental Europe dokončila akvizici portfolia osmi obchodních center s hypermarketem Albert a dvou přidružených obchodních center na území České republiky pro Lighthouse, jeden z devíti investičních fondů a entit, které má ve své správě. Prodávajícím bylo Atrium European Real Estate. Hodnota transakce je přibližně 100 mil. eur (zhruba 2,7 mld. Kč). Portfolio se skládá z celkové nájemní plochy 86 200 metrů čtverečních, zmíněná obchodní centra jsou v Praze a dalších sedmi českých městech. Společnost Palmer Capital byla založena v roce 1992, je soukromým fondem a správcem komerčních nemovitostních fondů s majetkovou hodnotou ve výši jedné miliardy euro v Evropě a nejsilnějšího portfolia ve střední a východní Evropě.

Stavaři v loňském roce zahájili stavbu 6 848 bytů v bytových domech, meziročně o 2,9 % více. Podíl Prahy se po pětiměsíčním poklesu zvýšil zhruba na 58 %. Počet zahájených staveb rodinných domů meziročně vzrostl o 10,3 %, přičemž více než čtvrtina jich podle údajů ČSÚ připadá na Středočeský kraj. Největší podíl nově zahájených staveb bytových domů připadá na Prahu. Ještě v polovině loňského roku činil 74 %, na konci prosince to bylo 57,7 %. S velkým odstupem následují jižní Morava (12,6 %), Olomoucký (7,2 %), Středočeský (5,7 %) a Plzeňský kraj (4,7 %). V Praze se loni začalo stavět 3 949 bytů v bytových domech, meziročně o 8,9 % více. Tento počet ovšem považují developeři za nedostatečný. „Podle našich odhadů jich za stejnou dobu developeři prodali zhruba 6 500, o dvě třetiny více, než bylo zahájeno,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský. Prodej bytů v Praze loni podle jeho propočtů vzrostl o 15 %, letos očekává nárůst o dalších deset procent. „Pokud se s takto vysokou poptávkou brzy nesrovná také rychlost povolování nových staveb, dojde k převisu poptávky nad nabídkou a tím pádem k růstu cen bytů,“ dodal Kunovský. „Výrazně se tím sníží dostupnost bydlení. Může za to nesmyslně složitý stavebně-povolovací proces, který nemá v EU obdoby,“ doplnil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Počet nově rozestavěných rodinných domů loni vzrostl meziročně o 10,3 % na 13 727. Nejvíce připadá na Středočeský kraj (26 %), následují Jihomoravský (13,2 %) a Moravskoslezský kraj (10,5 %). Podíl Prahy činí necelá 4 %. „Rodinné domy se stavějí spíše v menších městech. Důvodem je jednoznačně cena pozemků,“ uvedl předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali loni firmy a jednotlivci stavět 26 378 bytů, meziročně o 8,3 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 je jich o 39,4 % méně.

Stavební produkce v Česku celkem loni meziročně stoupla reálně o 5,5 %, přitom se na tomto růstu podílely zejména inženýrské stavby. Produkce pozemního stavitelství loni meziročně stoupla o 0,6 %, zatímco v inženýrském o 16,4 %.

Pražský obchodní dům Kotva v tendru irské konsolidační agentury NAMA koupila Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly. Cena přesáhla 80 mil. eur (zhruba 2,2 miliardy Kč). S odvoláním na informované zdroje to napsal deník E15. PSN podle deníku obchodní dům získala v konkurenci českých i zahraničních zájemců. Dosavadního irského vlastníka, společnost Markland, zastupovala poradenská společnost Cushman & Wakefield. Žádná ze zúčastněných stran obchod nekomentovala, píše E15. Současná změna majitele je výsledkem toho, že irští developeři s využitím peněz tamních bank nakupovali nemovitosti všude po Evropě a za hospodářské krize skončila jejich aktiva u bank, protože dluh přestali splácet. Při státem organizované záchraně irských bank se pak tyto reality dostaly do irské státní konsolidační agentury NAMA, která teď organizuje jejich prodej. Akcie Kotvy připadly v 90. letech v kuponové privatizaci později vytunelovanému fondu Trend. Deník připomněl, že V. Skala patřil k zakladatelům fondu. Následovaly soudní tahanice, které vyústily také v arbitráž někdejšího většinového majitele Forminster Enterprises proti státu. Markland získal Kotvu v roce 2005 a do její renovace podle E15 investoval stovky milionů korun, zvláště po vzniku sousedního nákupního centra Palladium. Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975. Obchodní dům je považován za jednu z nejzajímavějších československých budov ze 70. let minulého století. Budova má pět nadzemních podlaží a její půdorys tvoří několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

Příprava zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje se před blížícími se podzimními krajskými volbami stává čím dál více předmětem politického boje kraje a oponentů jeho postupu, především Brna. Kraj se chystá vydat územně plánovací dokument, v němž zůstanou nedořešené trasy klíčových nadregionálních silničních a dálničních tahů v brněnské aglomeraci a budou pouze v územních rezervách. Město Brno, některé městské části a obce v okolí Brna ovšem kraj kritizují za to, že nechá několik dalších let nevyřešenou dopravní situaci v místech, kde už jsou nyní překročené imisní limity z nadměrné dopravy. Kraj s odkazem na stanoviska ministerstev odmítl přistoupit na požadavek Brna z loňského května, které chtělo dopracování ZÚR do konečné podoby. Jihomoravský kraj je jediným v Česku, který za dobu své existence nedokázal vytvořit platný krajský územní plán. Jediný dokument před čtyřmi lety zrušil Nejvyšší správní soud. Nyní je snahou vedení kraje územní plán vydat ještě do voleb, avšak bez vyřešení trasy severojižního tahu R43 včetně návazných dopravních opatření na jihu Brna. Krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL), který má pořízení ZÚR na starosti, vidí za odporem k postupu kraje náměstka brněnského primátora Martina Andera (SZ). Na facebooku dokonce napsal, že „…(Ander) se rozhodl, že už nebude jen paralyzovat Brno s vizí jeho přeměny na skanzen a největší provinční město ČR, ale už i paralyzovat celý Jihomoravský kraj s vizí jeho přeměny v banánovou republiku.“ Požadavek města však schválili brněnští radní a postup Brna podporují také nejpostiženější městské části. „Na radu se obrátili starostové a zastupitelstva již šesti městských částí s žádostí, aby důrazně odmítala odkládání řešení situace využíváním institutu územních rezerv a trvala na svém požadavku schválit krajský územní plán jako celek,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí města Zuzana Taušová. Jedná se o Bosonohy, Brno-jih, Tuřany, Nový Lískovec, Chrlice a Kníničky.

Výstavba nového domu na konci pražské Revoluční ulice podle návrhu architekty Evy Jiřičné je o krok blíž. Památkáři pražského magistrátu souhlasí s demolicí novorenesančního domu, místo kterého by stavba měla vyrůst. Proti se staví Národní památkový ústav (NPÚ), podle něj je dům cennou ukázkou architektury 19. století, byť jeho interiéry byly poničeny přestavbami. Vědecká rada generální ředitelky NPÚ proto s demolicí nesouhlasí. Podle magistrátu ale ústav neposuzuje demolici samostatně, ale v souvislosti s chystanou výstavbou. Argumenty považuje za neurčité, a proto nepřezkoumatelné. Získání stanoviska NPÚ je pro investora povinné, není ale závazné. „Jsme rádi, že můžeme pokračovat v přípravách stavby polyfunkčního domu s paní architektkou Jiřičnou a jejím týmem. Věříme, že tak přispějeme do mozaiky zajímavých pražských staveb a nabídneme Pražanům i turistům místo pro setkávání,” uvedl pro ČTK k vydanému stanovisku ředitel společnosti RSJ PE Lukáš Musil.

Projekt novostavby inicioval před několika lety majitel novorenesančního domu, který dnes Revoluční třídu směrem k Vltavě uzavírá. Projekt pro něj vypracoval ateliér DaM, získal i povolení památkářů. Ministerstvo kultury ale v odvolacím řízení rozhodlo, že by se sousední dům bourat neměl. Před dvěma lety do projektu vstoupila společnost RSJ, původní plán zavrhla a vybrala si Jiřičnou, aby navrhla jiný dům. Architektka loni představila několik variant, které kvůli výtkám památkářů přepracovávala. Návrh počítá také se začleněním pozdně barokního domku v Lannově ulici, přístupný má být průchodem. V novostavbě za stovky milionů korun mají být kanceláře a byty.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků pokračovaly i loni v růstu. Nejvíce zdražily byty, zájem byl hlavně o malometrážní byty v Praze a v krajských městech, naopak nejméně se zvýšily ceny rodinných domů. Z ukazatele HB Index, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že byty za loňský rok zdražily o 6,3 % na hodnotu indexu 103,6. Rodinné domy zdražily jen mírně, index vzrostl meziročně o 2,2 % na 108,2. Index u cen pozemků vzrostl meziročně o 4,4 % na 124,7.

Základní hodnotu indexu 100 bodu představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2008.