Neobsazenost kancelářských prostor v centru Prahy meziročně výrazně klesla. „Největší zájem o kanceláře evidujeme na Praze 1,“ říká specialista na kancelářský segment Radek Procházka ze společnosti Prochazka & Partners. Podle statistik této společnosti meziročně klesla neobsazenost na Praze 1 o 5 % z 20 % na 15 %. Poptávku po kancelářích na Praze 1 generují zejména právnické a poradenské společnosti, ale i větší investiční skupiny. Velký zájem je především o kvalitní moderní prostory, které nabízí mj. v centru města nedávno postavené či rekonstruované objekty jako Quadrio, Jungmannova 15, Jindřišská 16 nebo komplex Prague City Centre.

Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v ČR loni meziročně vzrostla o 2,1 % na 62 100 tun a 100 tun tak překonala rekord z roku 2011. V porovnání s rokem 2000 byla loňská spotřeba vyšší o 230 %. „Na dosud nejvyšší spotřebě mají významný podíl ekonomické faktory jako růst investic do stavebnictví a vyšší podpora z fondů státních dotačních programů,“ uvedl předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. Právě stavebnictví se na celkové spotřebě EPS podílí z 85 %. Nejvýraznější položku v odbytu EPS loni tvořily zateplovací kontaktní systémy ETICS. Na jejich výrobu se spotřebovalo téměř 26 000 tun pěnového polystyrenu. Z celkového objemu EPS spotřebovaného ve stavebním průmyslu použili stavaři polovinu na zateplení fasád a 35 % na zateplení podlah a střech.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) vyzvala pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO), aby ji písemně i na osobním setkání informovala o krocích Prahy stran pražských stavebních předpisů (PSP). Krnáčová iniciativu ministryně vítá. Hlavní město nyní řeší připomínky, které k předpisům měla Evropská komise.Ta notifikaci PSP posunula do 24. Května a kvůli obavám z diskriminace dovozců požaduje odůvodnění, proč předpisy, které byly schválené loni, vyžadují spalinové vývody na střechu, když existují i zařízení jako karma či plynová podokenní topidla. „Důsledkem tohoto odkladu je, že návrh nových Pražských stavebních předpisů nemůže být schválen před 24. květnem 2016 a Praha tudíž nemůže dodržet lhůtu ke zjednání nápravy 16. dubna 2016 stanovenou rozhodnutím MMR o pozastavení účinnosti PSP,” uvedla mluvčí ministerstva.

Central Group plánuje na jaře prodat téměř 600 nových bytů v osmi pražských lokalitách a za celý rok 1 300 bytů. Mimo jiné jde o byty v projektech Rezidence Park Nikolajka, Rezidence U Muzea, Letňanské zahrady nebo Nad Volyňkou v Uhříněvsi. Základem nabídky firmy zůstává střední segment, jde o asi 60 % bytů. Příkladem je projekt Letňanské zahrady s průměrnou cenou 45 400 Kč za metr čtvereční. V červnu Central Group plánuje dokončit rezidenci Garden Towers na Žižkově, kde zatím společnost prodala 62 % z celkového počtu 700 bytů. Jde o největší bytový areál v Česku stavěný v jedné etapě. Generálním dodavatelem je Metrostav, zakázka má hodnotu zhruba dvě miliardy korun. Garden Towers obsahuje pět osmnáctipatrových věží propojených šestipodlažním podstavcem se střešními zahradami. Součástí jsou přízemní prostory pro restauraci, kavárnu a minimarket. Průměrná cena bytu je 65 700 korun za metr čtvereční včetně DPH.

Pětina mladých mezi 25 a 34 lety bydlí u rodičů. Dvě třetiny z nich zůstávají doma hlavně z finančních důvodů. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který ve druhé polovině loňska pro finanční skupinu Wüstenrot provedla agentura Data Collect a do kterého se zapojilo 500 lidí. Podobný průzkum loni dělala i agentura STEM/MARK pro Českomoravskou stavební spořitelnu. Podle jejích výsledků u rodičů žila necelá třetina mladých mezi 20 a 30 lety. Podle zjištění agentury Data Collect u rodičů zůstávají víc mladí muži než ženy. Řada z těch, kteří stále bydlí doma, je bez partnera. Mnozí singles se totiž obávají toho, že by jen ze svého příjmu nedokázali hypotéku bez problémů splácet. Podle zástupců finanční skupiny Wüstenrot v poslední době ale hypoték, které si berou jednotlivci, přibývá. Většinou si lidé pořizují jedno či dvoupokojové byty. Bývá to pro ně prý často výhodnější než placení nájmu. Třetině dotázaných na obstarání bytu přispěli rodiče či jiní příbuzní. Jen každý šestý člověk si bydlení financoval sám.

Podle autorů průzkumu je za bydlením s rodiči do vyššího věku někdy i „vychytralost a vyhovující životní styl“. Nákupy a domácnost totiž obstará rodina, takzvaní „mamánci“ pak ušetřené peníze za samostatné bydlení utrácejí za cestování a jiné věci.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK celkem 97 % mladých mezi 20 a 30 lety uvedlo, že podstatnou bariérou pro jejich osamostatnění jsou právě finance. Tři čtvrtiny dotázaných se ale bály i ztráty pohodlí a dvě třetiny nechtěly převzít odpovědnost za svůj život a rozhodovat o něm. Velké části lidí vadilo také oslabení rodinných vazeb. Dvě třetiny rodičů uvedly, že svým potomkům na bydlení spoří. Agentura STEM/MARK také zjistila, že pro polovinu mladých je problematické mít vztah s někým, kdo stále bydlí u rodičů. Sedmi z deseti matek a otců nicméně nevadilo, když si jejich potomek vodil na noc návštěvu domů.

Podle výzkumu Sociologického ústavu akademie věd ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) se mladí, vzdělanější Češi a Češky při rozhodování o koupi či nájmu bytu řídí spíš emocemi než podle znalosti skutečných nákladů. Upřednostňují vlastní bydlení před nájemním. Takové chování by ale mohlo rozkolísat trh s byty. Ke změně přístupu by podle autorů mohla vést třeba dlouhodobost nájmů a podpora sociálního bydlení.

Developerská skupina VGP, která působí ve středoevropském regionu včetně České republiky, vstoupila na konci února do společného podniku se společností Allianz Real Estate. VGP v něm má přesně poloviční podíl. Počáteční hodnota transakce přesahuje 500 mil. eur (13,5 mld. Kč). Nový společný podnik bude spravovat aktiva, která skupině VGP vytvářejí příjmy a jsou umístěná v Německu, Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Allianz Real Estate se zaměřuje na investice do nemovitostí a správu nemovitého majetku. Pod názvem Allianz Real Estate Holding působí od roku 2009. Kromě Evropy má pobočky také ve Spojených státech či v Singapuru.

Ceny nových bytů letos podle ankety společnosti CEEC Research mezi 40 developerskými firmami vzrostou v průměru o 5 %. Kupující budou mít největší zájem o byty 2+kk a 2+1.

Stavební úřad v Praze, která je hlavním bytovým trhem země, povolil za loňský rok stavbu zhruba 4 000 nových bytů, developeři jich ale za stejné období prodali 6 500. „Pokud vezmeme v potaz současný stav schvalování nové výstavby v Praze, je evidentní, že poptávka po nových bytech v hlavním městě brzy převýší nabídku a ceny tak mohou dále růst,“ upozornil partner KPMG Pavel Kliment.

Největší vliv při rozhodování zákazníka podle ankety stále bude mít cena. Na stupnici od nuly do desítky označili oslovení ředitelé tento faktor v průměru známkou 9,0. Velkou váhu mají rovněž lokalita (8,9 bodu), kvalitní dopravní dostupnost (8,5 bodu) a důvěryhodnost developera (8,4 bodu). Nejméně zákazníci dbají na energetickou náročnost stavby (3,5 bodu).

Loni byl v Praze největší zájem byl o byty 2+kk a 3+kk, jejichž cena se v průměru pohybovala mezi 50 000 až 60 000 korun za metr čtvrteční, plyne z dřívější analýzy společností Trigema, Skanska Reality a Ekospol. V Brně průměrná cena dostupných nových bytů byla 55 000 korun za metr čtvereční.

Developerská společnost Aventin zmenšila projekt nákupního centra v bývalém areálu Fruty ve Znojmě. Mezi vlakovým nádražím a Družstevní ulicí má vzniknout objekt, který nabídne zhruba 11 600 metrů komerčních ploch pro obchody a kanceláře, vyplývá z dokumentu zveřejněného pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Z původního plánu stavby developer vyškrtl druhou etapu, v níž chtěl vybudovat dalších 3 155 metrů čtverečních komerčních ploch. Proč developer záměr zmenšil, není jasné.

Aventin je znojemská developerská společnost, která chtěla postavit již před pěti lety velké nákupní centrum v Jihlavě u výpadovky na Pelhřimov. Nyní se zdá, že by stavba mohla začít letos. Výkony společnosti předloni činily 19 mil. Kč, hospodaření skončilo ve ztrátě třetí rok po sobě.

Stavebních firem ochotných přijmout i zakázku bez zisku nebo se zápornou marží letos opět ubylo. Nyní jich je necelá čtvrtina (23 %), přitom ještě v roce 2014 by neziskovou zakázku vzalo 38 % podniků. Přitom ze zakázek provedených v loňském roce jich bylo ztrátových 9 %. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované společností CEEC Research na základě zjišťování u zhruba stovky stavebních firem v Česku. Marže velkých stavebních firem s minimálním ročním obratem 200 mil. Kč by se letos měly zvýšit na 4 % z loňských 3 %. Malé a střední firmy očekávají růst z 9 % na 12 %. Podniky působící v pozemním stavitelství předpokládají růst marží na 11 % po loňských 8 %.

Počet hypotečních úvěrů poskytnutých na koupi obytných nemovitostí ve Španělsku se v loňském roce zvýšil o 19,8 %, což představuje nejprudší tempo růstu od roku 2003. Objem úvěrů poskytnutých na koupi obytných nemovitostí loni stoupl na 25,9 mld. eur (téměř 700 mld. Kč), což je ovšem hluboko pod maximem 188,3 mld. eur z roku 2006.

Boom na realitním trhu byl dlouhou dobu motorem hospodářského růstu ve Španělsku, kolaps trhu v roce 2008 však uvrhl ekonomiku do vleklé recese a připravil miliony lidí o práci. Ceny domů ve Španělsku se v posledních osmi letech propadly o zhruba 40 %, v poslední době však poptávka oživuje díky obnovenému hospodářskému růstu a nízkým úrokovým sazbám.

Hrubý domácí produkt Španělska v loňském roce stoupl o 3,2 %, což představuje nejprudší tempo růstu od začátku ekonomické krize z roku 2008. Španělská ekonomika se vymanila z recese koncem roku 2013 a nyní patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii.

Praha potřebuje dlouhodobou vizi, jak se rozvíjet, co stavět a jakým způsobem investovat do nemovitostí. Uvedlo to 98 % odborníků oslovených v rámci průzkumu, který provedla společnost Deloitte.

„Praha potřebuje vizi a koncepci, aby se nestala skanzenem toho, co už tady bylo postaveno. Pravděpodobně si nikdy nebude konkurovat s Paříží nebo Londýnem, ale v rámci regionu může v porovnání třeba s Budapeští nebo Varšavou brzy začít ztrácet,“ uvedl ředitel oddělení poradenství pro oblast nemovitostí a stavebnictví v Deloitte Miroslav Linhart.

Jako nejbolestivější místo, které omezuje další rozvoj města, odborníci vnímají kvalitu dopravní infrastruktury. „Infrastrukturou je také míněna veřejná doprava, zejména železniční a tramvajová. Silniční infrastruktura je podle názoru některých respondentů naopak předimenzovaná,“ řekl manažer Deloitte Michal Melč.

Pozitivním směrem se podle odborníků rozvíjí Karlín a Smíchov. Na dalších místech se umístily Praha 4 (Pankrác, BB Centrum) a oblast Prahy 13 a 17 (Nové Butovice, Stodůlky, Zličín). „V případě Karlína respondenti pozitivně hodnotili kvalitativní rozvoj veřejného prostoru, která je historicky stabilizovaná a které, paradoxně, výrazně pomohly povodně v roce 2002,“ doplnil Linhart. Naopak negativně odborníci hodnotí oblasti kolem nádraží v Bubnech, na Smíchově, Žižkově a také v okolí Masarykova nádraží. „Respondentům také vadí, že rozvojové lokality v centru města, jako například Rohanský ostrov, stále leží ladem. Negativně vnímají také situaci okolo Václavského náměstí, kterou vnímají jako nevyužitou příležitost a oslabení hodnoty centra města,“ dodal Melč.

Průzkumu se zúčastnilo 153 ředitelů developerských, architektonických a stavebních firem a také zástupce akademické obce.

Obchodní řetezěc Tesco vyčlenil do samostatných společností pět svých nákupních center a pozemky v ČR. Připravuje je tak zřejmě k prodeji, obchody v nich ale bude provozovat dál. Jde o obchodní centra v Praze – Letňanech, Hradci Králové – Pražském Předměstí, Plzni – Východní Předměstí, Pardubicích, Brně – Trnitá, vedle toho také pozemky na pražském Šeberově a v Letňanech. Vyplývá to z Projektu rozdělení (firmy) odštěpením, který společnost zveřejnila v obchodním rejstříku.

Evropská komise posunula do 24. května proces notifikace pražských stavebních předpisů (PSP). Praha má do té doby vyjasnit pravidla pro kouřovody. Komise kvůli obavám z diskriminace dovozců požaduje odůvodnění, proč loni schválené předpisy vyžadují spalinové vývody na střechu, když existují i zařízení jako karma či plynová podokenní topidla. Podle MMR jde o nedorozumění: “Praha sloučila dva odstavce předmětné vyhlášky do jednoho odstavce. Tím uvedla v omyl Evropskou komisi, že všechny kouřovody musí být vyvedeny nad střechu.“ Pokud by Praha zmíněné dva odstavce doslova opsala, komise by podle ministerstva zásadní připomínku neměla, protože celostátní vyhláška už notifikována byla. Předpisyv současném znění schválila městská rada na začátku srpna. V účinnost by po notifikaci měly vejít letos. Proces notifikace se díky požadavkům z Bruselu posunul tři měsíce, původně měl skončit právě v těchto dnech.

Vláda se bude opět zabývat návrhem ministerstva dopravy na vypořádání vztahů mezi majiteli pozemků a vlastníky tuzemských letišť. Ministerská novela zákona o civilním letectví předpokládá, že do jednoho roku od zahájení platnosti se mají majitelé pozemků a letišť dohodnout na prodeji nebo zřízení věcného břemene k pozemkům, případně v této lhůtě zahájit řízení o omezení nebo odnětí vlastnického práva. Diskusi k novele kabinet začátkem února přerušil.

Roční lhůta pro jednání mezi majiteli pozemků a letišť je mnohem kratší, než resort dopravy ještě před meziresortním připomínkovém řízení plánoval. Původně totiž úřad navrhoval pěti až desetileté přechodné období, po jehož konci by automaticky nastupovalo u letišť, jejichž provoz je ve veřejném zájmu, vyvlastnění pozemků.

Samotným vyvlastňováním chystalo ministerstvo dopravy pověřit Úřad pro civilní letectví (ÚCL), proti čemuž se ale postavilo ministerstvo pro místní rozvoj. To požadovalo, aby rozhodovací pravomoc o vyvlastnění zůstalo obcím s rozšířenou působností, jak je tomu v současnosti i v jiných případech. Resort dopravy poté od návrhu ustoupil.

Letité soudní spory o zřízení věcného břemene se podle ministerstva dopravy týkají například letišť v Brně Medlánkách, Kladně, Příbrami nebo ve Vlašimi. Naopak pražská Ruzyně je příkladem letiště, kde se vlastník pozemků s letištěm pře o výši poplatků za jejich využívání, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

V Česku je v provozu 92 letišť, z toho 18 podle materiálů ministerstva dopravy jsou letiště s mezinárodním provozem a čtyři patří armádě. Osm letišť, v Praze a velká regionální letiště jako v Brně nebo Karlových Varech, umožňuje přistávání letadel i za zhoršených povětrnostních podmínek, kdy je třeba pilotovat pomocí přístrojů. Valná většina letišť v tuzemsku pak umožňuje let jen za viditelnosti označovaný jako VFR (Visual flight rules), kdy pilot řídí a naviguje letadlo podle výhledu z kabiny.

Osvobozený prostor Petra Hlaváčková

Tématy prvního čísla roku 2016 jsou architektura a plánování města ve vztahu ke specifickým potřebám žen a mužů. Jejich reflexe může pomoci vytvářet osvobozený veřejný prostor. Nebudeme se však věnovat velkým urbanistickým zásahům do krajiny či města bez vztahu ke každodennosti. Ukážeme malé proměny s velkým dosahem a představíme přístupy, které vedou k vytvoření prostředí příjemného pro různé uživatele s různými požadavky. Jak ulehčit pohyb po městě osobě pečující a zároveň pracující? Jak navrhnout park, který by mohly využívat všechny věkové, genderové i sociální skupiny? Co může ženám žijícím na předměstí přinést Nový urbanismus?

Nejde nám však jen o osvobození fyzického prostoru města, ale i veřejné rozhodovací a profesní sféry v oblasti architektury a plánování. Zde je v současnosti méně žen, a jejich cenné zkušenosti a názory tak nejsou dostatečně slyšet. Otázkou je, jak docílit jejich většího zastoupení ve vedoucích pozicích anebo v architektonických soutěžích, a také to, jestli jsou tyto hierarchické struktury často založené na meritokracii vůbec lákavé. A nabízejí ženám a mužům dostatek možností skloubit rodinný a profesní život?

V historii feministického hnutí můžeme najít mnoho inspirace k proměně klasických institucionálních modelů. Projevuje se také ve struktuře a zaměření některých ženských profesních organizací pro architekturu a urbanismus. Jejich principy jsou založeny na spolupráci v týmu spíše než na hierarchizaci a autoritách, upřednostňují zplnomocňování před mocí, mezioborovost před vymezením disciplín, kritickou teorii před heroickými dějinami umění a sociální přínos architektury před čistotou stylu. Důležitým tématem je také sociální (ne biologická) podmíněnost genderových rolí ve společnosti.

Město je místo proměny a pružnosti forem a s ním spojená politika péče se týká prostorových i tělesných projevů. A tato hlediska umožňují reflektovat rozdílným způsobem životy žen a mužů různého věku a sociálního postavení.

U 98 dopravních staveb v ČR za 130 miliard korun hrozí problémy při čerpání dotací z Evropské unie, řekl dnes novinářům jihomoravský poslanec Jiří Petrů (ČSSD). Dosud se mluvilo o 64 stavbách za 90 miliard. EU u nich požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což může projekty zdržet o několik let. Peníze se však dají čerpat pouze do roku 2020, upozornil předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podle něj jsou tak v ohrožení velké dopravní stavby.

Vláda vyjednává s Evropskou komisí o zvláštním režimu pro tyto projekty. Pokud se jí to nepodaří, Hašek navrhuje jako alternativu čerpat miliardy na regionální vlaky nebo krajské silnice, u kterých většinou EIA není potřeba.

Desítky staveb mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle starého zákona z roku 1992. Evropská komise to kritizuje a požaduje nové posouzení. „Pokud se dohoda nepodaří, na jižní Moravě je v ohrožení například brněnský velký městský okruh v úsecích Žabovřeská, Tomkovo náměstí a Rokytova, ale také obchvat Znojma nebo obchvat Lechovic,“ řekl Hašek. Mezi další stavby po celé zemi patří například část pražského okruhu u Běchovic, chybějící úseky dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic, D35 z Opatovic do Ostrova a také poslední chybějící úsek D1 z Přerova do Říkovic.

Hašek bude apelovat na zástupce ve výboru regionů v EU, aby podpořili dohodu unie s českým státem a stavby v ohrožení nebyly. „Pokud se to nepovede, aby peníze nepropadly, daly by se použít na opravy krajských silnic, na pořízení vlaků pro regionální dopravu, část lze přesunout do regionálního operačního programu pro obce a města nebo na projekty pro zateplování veřejných budov,“ uvedl Hašek. Chce o tom jednat na březnové schůzce hejtmanů s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Jihomoravský kraj má asi 4000 kilometrů silnic nižších tříd. I když je každý rok opravuje, rekonstrukci potřebují stále stovky kilometrů. Kromě toho lidé v regionu jezdí ve starých vlacích. Podle Haška mají problémy se stavem silnic i další kraje, zájem mají také o koupi vlaků.

Veřejní investoři v lednu vypsali výběrová řízení na stavební práce za 6,51 miliardy korun, meziročně o 34,4 procenta méně. Po očištění od vlivu dvou mimořádných zakázek z loňského ledna však hodnota o deset procent vzrostla. Počet zakázek se meziročně zvýšil o 6,8 procenta na 204, nejvíce za posledních pět let. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek.

„Pokles hodnoty oznámených zakázek byl ovlivněn vypsáním dvou velkých tendrů v lednu 2015 zhruba za čtyři miliardy korun od Ředitelství silnic a dálnic a Technické správy hlavního města Prahy,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Konkrétně šlo o stavbu dálnice D3 v úseku Bošilec – Ševětín a rekonstrukci Libeňského mostu.

Veřejní investoři v lednu zadali firmám 192 zakázek za 3,44 miliardy korun, meziročně o 44,8, resp. 33,3 procenta méně. Podle údajů inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha se téměř dvě třetiny zakázek týkaly inženýrského stavitelství. „Ze strany státních investorů přichází minimum zakázek na práce v oboru pozemních staveb. Takovéto zakázky vypisují především soukromí investoři. Mezi firmami, které se tomuto oboru věnují, je tak o práci stále výrazný boj,“ dodal ředitel developerské společnosti O.M.C. Invest Mário Červenka.

Podíl měst, obcí a krajů dosáhl podle ÚRS 54,2 procenta, dalších 33,8 procenta připadalo na vládní sektor.

Loni oznámili veřejní investoři stavební zakázky za 94,7 miliardy korun, meziročně o 29,3 procenta méně. Mezi stavební firmy rozdělili zakázky za 50 miliard korun. Skutečná hodnota zadaných zakázek však byla o osm procent nižší. Po odečtení zadaných a zrušených zakázek tak v systému ještě zbývá 37,5 miliardy ko­run.

Developerská společnost Central Group má zásobu pozemků pro výstavbu zhruba 15.000 bytů. Na akvizice nových pozemků vydává ročně v průměru 1,5 miliardy korun. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda představenstva společnosti Dušan Kunovský. Podle něho má Praha značný potenciál v nevyužitých prostorách, rozšiřování do prostor v okolí města se mu však nelíbí. Chybí mu také odvaha ke schvalování moderních staveb. Loni firma prodala 1009 nových bytů v hodnotě asi 3,5 miliardy korun, letos jich plánuje prodat zhruba o deset procent více. „Mohlo by to být i větší množství, ale absorpce trhu je omezená a my ho nechceme přehltit. Snížily by se tím ceny a tím pádem ziskovost. Možná bychom zastavili projekty někomu jinému, ale nebylo by to zdravé,“ uvedl Kunovský.

Developeři loni v Praze prodali 6500 až 7000 nových bytů. Odhady jednotlivých společností se liší a jednotná metodika zatím neexistuje. Tržní podíl Central Group v počtu bytů se tak pohybuje v rozmezí 14,5 až 15,5 procenta. Za rok 2014 vydělal 587 milionů korun, za loňský rok očekává vyšší částku. Přesná čísla však zveřejní až v polovině roku.

Podle Kunovského by bylo velkou chybou, kdyby se Praha rozšiřovala do prostor v okolí města. „To číslo není naše, ale Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy uvádí, že ve vnitřním městě je potenciál k výstavbě bytů pro 400.000 lidí. A mluvilo se i o větších číslech,“ upozornil Kunovský. Velký potenciál je podle něj v tzv. brownfieldech, tedy nevyužitém území. Většinou jde o průmyslové stavby a sklady. „Nedávno jsme koupili logistický areál Westpoint na pomezí Liboce a Ruzyně. Je to pozemek o rozloze 130.000 metrů čtverečních s velkým potenciálem. Ve Zličíně máme fabriku Praga, ve Vysočanech jsme koupili pozemek bývalé továrny na barvy Tebas,“ doplnil Kunovský. Právě Vysočany jsou podle něj typická čtvrť s množstvím nevyužitých ploch. „Navíc přímo na metru, takže i dopravní zátěž by byla minimální. Ale spousta prostorů je třeba i v Holešovicích nebo v Libni,“ připomněl.

Kunovskému vadí určitá strnulost vedení města při schvalování nových projektů. „Podporuju nové zajímavé věci. Není dobré stavět jenom průměrné stavby, které nikoho sice neurazí, ale zároveň ničím neobohatí. Samozřejmě, historické centrum je nedotknutelné. Ale proč by na okrajích města nemohly vzniknout architektonicky zajímavé stavby? Třeba na pankrácké pláni by mohla vzniknout obdoba pařížské Defense. Ale odvaha chybí,“ uzavřel Kunovský.

Podíl volných průmyslových a logistických ploch v Česku loni meziročně klesl o 1,7 procentního bodu na 5,1 procenta, což je nejnižší údaj od předkrizové úrovně z roku 2007. V rámci střední Evropy (ČR, SR, Polsko, Maďarsko a Rumunsko) tento podíl činil 5,7 procenta. Loni v ČR developeři postavili 550.000 metrů čtverečních nových průmyslových ploch, také nejvíce od roku 2007. Vyplývá to ze studie poradenské firmy Cushman & Wakefield, jejíž výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci.

„Nepronajaté plochy jsou odrazem ekonomiky. Čím je tento ukazatel nižší, tím je na tom ekonomika lépe. Klesající počet volných ploch poukazuje na zvyšující se poptávku nájemců po průmyslových nemovitostech,“ uvedl vedoucí středoevropského průmyslového týmu v Cushman & Wakefield Ferdinand Hlobil. Výměra nově postavených ploch se v porovnání s rokem 2014 téměř zdvojnásobila, proti rekordnímu roku 2007 však byla zhruba poloviční.

„V Česku jsou v současnosti tři hlavní průmyslová a logistická centra. Praha, která je zaměřena především na logistiku, Brno, které se specializuje téměř výhradně na výrobu, a Plzeňsko, které představuje určitý mix,“ doplnil Hlobil. Jako perspektivní vnímá také severní Čechy.

„Zejména v Chebu, Chomutově, Ústí nad Labem a Liberci v posledních 18 měsících registrujeme zvýšenou poptávku. Je to dáno blízkostí Německa,“ dodal Hlobil.

Firmy si v Česku loni pronajaly rekordních 1,4 milionu metrů čtverečních ploch, meziročně zhruba o pětinu více. „Citelným trendem je zvětšování poptávek na velikost budovy. Dnes už nepřekvapí požadavek na 100.000, v určitých případech dokonce až 150.000 metrů čtverečních. To bylo před několika lety ještě nemyslitelné,“ řekl dále Hlobil.

Z jednotlivých developerů se na výstavbě průmyslových a logistických budov v loňském roce nejvíce podílely Panattoni (30 procent), CTP Invest (28 pct), Prologis (19 pct) a VGP (9 pct).

„Ve střední Evropě dnes mají nájemci omezené možnosti, z čeho si mohou vybírat. Na druhou stranu lze v některých lokalitách téměř okamžitě stavět na klíč, protože developeři mají připravené pozemky i projekty. Nájemce si tak může nechat postavit halu na míru svým požadavkům a nemusí se přizpůsobovat existujícím plochám,“ dodal Hlobil.

Kapacity projektových firem v ČR jsou vytížené na 94 %, nejvíce za poslední čtyři roky, a v průměru mají zakázky na dalších šest měsíců. Čtyři z deseti ředitelů těchto firem plánují letos přijímat i ztrátové zakázky. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research na základě průzkumu mezi stovkou tuzemských projektových firem.

„Rozdíly mezi odpověďmi firem podle jejich zaměření jsou v otázce vytíženosti minimální,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Firmy, které se věnují spíše pozemnímu stavitelství, měly vytíženost 93 %, u těch, které se zabývají inženýrským stavitelstvím, to bylo 97 %. „Naše kapacity jsou momentálně využité téměř stoprocentně, i zásoba práce je v porovnání s minulými roky na velmi slušné úrovni,“ doplnil ředitel firmy Centroprojekt Group Martin Drotár.

Projektové firmy mají aktuálně smlouvy na zakázky, respektive práci na dalších šest měsíců. Pro 37 % firem to představuje meziroční navýšení počtu zakázek, 44 % společností je na tom podobně jako loni. Pouze zhruba pětina z nich hlásí pokles. „V posledních letech byly projekční kanceláře nuceny v důsledku nedostatku zakázek a nízkých cen propouštět své zaměstnance. Tento nepříznivý trend se začíná pomalu měnit. Zakázek je více, ovšem ceny za projekční práce jsou stále nízké, což se občas projeví v kvalitě zpracování projektu,“ sdělil obchodní manažer pro ČR a SR společnosti Saint-Gobain Construction Products Daniel Beneš.

Ze zakázek, které projektové firmy v loňském roce uskutečnily, jich bylo 11% ztrátových. Čtyři z deseti ředitelů projektových firem plánují takové zakázky přijímat i letos. Jako důvod nejčastěji uvádějí udržení dlouhodobé spolupráce. Udržení současného tržního podílu není pro ředitele tak podstatné. „Naše společnost v zásadě nechodí do dumpingových cen. Ztrátové zakázky proto představují naprosto minimální podíl v našem portfoliu,“ dodal ředitel divize Projekce pozemních staveb firmy K4 Petr Ščurkevič.