Titul Skleněné peklo pro nejošklivější stavbu posledního čtvrtstoletí dostala v anketě Pražanů budova Crystal na konci Vinohradské třídy. V těsném závěsu se umístil hotel Don Giovanni, který byl za nejošklivější moderní budovu v Praze často označován v minulosti, třetí příčka patří komplexu Quadrio ve Spálené ulici.

Dvě tisícovky Pražanů v anketě pořádané sdružením Arnika vybíraly také stavby podle nich zdařilé – nejvíce hlasů dostala Národní technická knihovna, která získala titul Pražský klenot. Za ní se umístily Tančící dům a nový Trojský most.

„Obecně se dá říci, že lidé příliš nevítají stavby, ze kterých necítí užitek. Mezi takové patří například velké kancelářské budovy, které slouží prakticky jen svým pracovníkům. Specifickým případem je pak stavba na místě, které si lidé zvykli využívat jinak. Domnívám se, že to se stalo v případě pozemku Quadria, který lidé po desetiletí využívali jako náměstí,” říká k výsledkům Michal Křivohlávek, který se v Arnice věnuje územnímu plánování. Praha nyní připravuje nová pravidla, podle kterých se bude dalších dvacet let stavět. Metropolitní plán by měl být po další vlně konzultací dopracován do letošního 30. května. V současnosti mají plán k dispozici pouze zastupitelé hlavního města a starostové městských částí, občané do příprav podle Arniky nahlížet nemohou. Příprava nového územního plánu, takzvaného metropolitního, už Prahu stála zhruba 50 milionů korun. O pořízení nového plánu rozhodli zastupitelé v roce 2012. V účinnost by měl vejít nejpozději na konci roku 2020, kdy končí platnost současného plánu.

Pět nákupních center společnosti Tesco v ČR a pozemky, které společnst zřejmě plánuje prodat, ocenil znalecký posudek firmy NSG Morison po odečtení závazků na celkem 1,32 mld. Kč..

Například tržní hodnota OC Letňany je podle posudku 610 mil. Kč. Hodnota nemovitostí je 6,3 miliardy při závazcích ve výši 5,6 miliardy korun a kauci 56 mil. Kč. Dokument dále uvádí, že roční návštěvnost OC Letňany (od března 2014 do února 2015) činila 6,7 milionu lidí, obsazenost je 97,5 %. Výnosy z pronájmu centra ve finančním roce 2015/2016 dosáhly 13,1 mil. eur.

Obchodní řetězec Tesco letos vyčlenil do samostatných společností pět svých nákupních center a pozemky v ČR. Připravuje je tak zřejmě k prodeji, obchody v nich ale bude provozovat dál. Jde o obchodní centra v Praze – Letňanech, Hradci Králové – Pražském Předměstí, Plzni – Východním Předměstí, Pardubicích, Brně – Trnité a pozemky na pražském Šeberově a v Letňanech. Obchodní řetězec Tesco již prodal svůj obchodní dům v Žilině tamní developerské společnosti, obchod v něm uzavře. Kupce již má i na svůj OD Prešov. Tesco v České republice ve finančním roce 2014/2015 vykázalo ztrátu 3,9 mld. Kč. V předchozím účetním období společnost prodělala také téměř čtyři miliardy korun. Tržby řetězce loni stouply o 1,1 % na 41,7 mld. Kč.

Sociální bydlení by mohlo v Česku potřebovat přinejmenším kolem 181 000 domácností, tedy víc než 4 %. Za střechu nad hlavou vydávají přes dvě pětiny příjmu a po zaplacení nákladů na bydlení jim nezůstane ani životní minimum. Ztráta bydlení by ale kvůli vysokým výdajům a nízkému příjmu mohla hrozit zhruba desetině českých domácností, v nichž žije přes 885 000 dospělých a dětí. Vyplývá to ze zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Ten měl určit domácnosti, které by „mohly představovat cílovou skupinu pro sociální bydlení“. Sociální bydlení má upravit nový zákon. Podle původních plánů Sobotkovy vlády měl platit od ledna příštího roku, termín se zatím o půl roku odsunul. Ministerstvo práce počítalo s tím, že by na pomoc mohli dosáhnout lidé či rodiny, které za přiměřené bydlení dávají přes 40 procent příjmu. Hranice se ale může po jednáních politiků změnit. V Česku je celkem 4,28 milionu domácností. Ve třetině z nich jsou děti. Zhruba pětina bydlí v nájmu, čtyři procenta pak u příbuzných či známých. Víc než dvě třetiny mají sice vlastní či družstevní bydlení, ale asi 611 500 domácností na ně má hypotéku.

Nákupní a zábavní centrum Olympia u Brna je podle Hospodářských novin na prodej nejméně za 350 mil. eur (9 mld. Kč). K tomuto kroku se odhodlali současní vlastníci, firmy ECE a Rockspring, po pěti letech, co centrum spravují. Mluvčí německé společnosti ECE informaci odmítl komentovat a ředitel Olympie Jan Pazour na dotaz ČTK neodpověděl. Odborníci považují Olympii za nejúspěšnější centrum mimo Prahu. Vzniklo v roce 1999 u dálnice D2 blízko Brna a po několika rozšířeních nabízí k pronájmu 200 obchodů, celková pronajímatelná plocha je 89 000 metrů čtverečních. Obě firmy drží v Olympii poloviční podíl, před pěti lety ji kupovali od britské investiční skupiny Somerston. Společnost ECE vlastní v Česku i další brněnské nákupní centrum Vaňkovka a v Praze Arkády Pankrác. O koupi centra mají zájem tuzemské i zahraniční společností. Podle informací deníku je to například realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka. Podle analytiků finančního trhu je nyní ideální doba na prodej obchodních center. Investoři totiž mají peníze a také si je mohou levně půjčit, na druhou stranu mohou současní vlastníci dobře vydělat. Boom prodeje nákupních center začal už loni. Za rekordních 15,6 mld. Kč se prodalo pražské Palladium. V Brně se loni prodalo nákupní centrum Campus Square v Bohunicích. Od developera AIG je získala společnost CBRE Global Investors.

Kancelářský komplex Podvinný mlýn a Kovanecká v pražské Libni o celkové velikosti 10 950 metrů čtverečních změnil majitele. Dosavadní vlastník komplexu, nemovitostní fond CPDP2 patřící do finanční skupiny České spořitelny, jej prodal českému privátnímu investorovi. Nový majitel plánuje kancelářský komplex postupně přestavět, modernizovat a využívat převážně pro účely studentského ubytování. Komplex z roku 1992 tvoří dvě samostatné budovy, které byly dosud využívány jako kancelářské budovy. „Obě budovy by měly projít postupnou přestavbou a modernizací, po jejichž dokončení budou nabídnuty převážně studentům ve formě ubytování. Zčásti pak budou nadále sloužit ke kancelářskému a obchodnímu využití,“ uvedl Marek Votava z realitně-poradenské společnosti 108 Investment Advisory, která prodej komplexu zprostředkovala.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) schválilo 112 projektů na podporu bydlení za 461,7 mil. Kč. Více než polovina z této částky půjde na komunitní bydlení pro seniory a na pečovatelské a tzv. vstupní byty. Na pořízení podporovaných bytů MMR schválilo 52 projektů v celkovém objemu 342,7 mil. Kč.

Dozorčí rada Českých drah schválila prodej většiny svých nádraží Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Nádražní budovy a zaměstnance, kteří se o ně starají, jí dráhy mají převést za 3,31 mld. Kč. Cena vyplývá z nejnovějšího znaleckého posudku. Částku nicméně v loňském roce prakticky stanovila Evropská komise, podle které převod nádraží mezi státem vlastněnými drahami a SŽDC za tuto cenu nebude považovat za nedovolenou podporu.Datum plánovaného převodu zhruba 1500 budov zatím dopravce neuvedl, převod musí ještě posvětit řídicí výbor ČD. Nabídce SŽDC dal kontrolní orgán drah přednost před nabídkou realitní skupiny CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, která za nádraží nabízela čtyři miliardy korun. „Nechceme privatizaci železniční infrastruktury. Nádraží mají sloužit veřejnosti a musí být za rovných podmínek přístupná všem dopravcům. To garantuje jedině stát,“ uvedl předseda rady a zároveň náměstek ministra dopravy Milan Feranec. Součástí prodeje nádražních budov má být i pražské hlavní nádraží, naopak se netýká pražského Masarykova nádraží nebo hlavního nádraží v Brně. U „Masaryčky“ zatím nejsou vyřešeny vlastnické vztahy a převod brněnského nádraží komplikuje nedořešená otázka přesunu stanice do jiné lokality.

Stavebnictví v ČR v únoru zpomalilo meziroční pokles na 2,3 % po lednovém revidovaném poklesu o 10,6 %. Vývoj ovlivnilo mimo jiné inženýrské stavitelství, kde produkce stoupla. U pozemního se ale opět snížila. Přitom v lednu sektor zaznamenal největší pokles od června 2013, na čemž se podepsalo mimo jiné pozemní stavitelství, kde se produkce snížila o 13,5 %.

„Čísla signalizují, že vzestup stavební výroby loni na jaře a začátkem léta byl spíše přechodného rázu. Způsobilo ho dočerpávání prostředků z evropských fondů. Chvíli se zdálo, že útlum v oblasti pozemního stavitelství může být dán přesunem kapacit do stavebnictví inženýrského, právě z důvodů dočerpávání. Nyní se ukazuje, že tato domněnka byla příliš optimistická,” uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Podle analytika ČSOB Petra Dufka se letos rozhodně nedá očekávat tak výrazný růst, jako v loňském roce, kdy stavebnictví vzrostlo o 7,1 %. „Přesto by mělo zůstat v mírně kladných číslech díky zvýšené poptávce po nemovitostech. Ať už těch na bydlení nebo těch komerčních,” dodal Dufek. Počet bytů, které se v únoru začaly stavět, ovšem meziročně klesl o 3,4 % na 1 616. Stavebníci současně dokončili 1 661 bytů, což bylo proti loňskému únoru o 8,6 procenta méně. „Zakázky od developerů vůči stavebním firmám jsou ale zatím stále vysoké a tak pomáhají celému stavebnímu odvětví a snižují jeho klesající trend,“ konstatoval Dušan Kunovský, hlava společnosti Central Group. Podle něj nicméně i bytová výstavba bojuje s problémy: „Tím hlavním je pomalé povolování projektů stavebními úřady. Od nákupu pozemku ke kolaudaci trvá příprava projektu bytového domu v průměru osm let. V řadě případů ještě déle. Některé městské části jsou po posledních volbách navíc ´protirozvojo­vě´zaměřené a povolování jakékoli nové výstavby je zde na bodu mrazu. V únoru klesl počet zahájených bytů v bytových domech, z nichž většina je realizována v Praze, o 22,4 %, přitom prodej nových bytů roste v Praze řádově desetiprocentním tempem.“

Společnost Colliers International jmenovala Ondřeje Vlka novým ředitelem výzkumného oddělení pro Českou republiku. Ondřej se ve své nové pozici zaměří zejména na výzkum trhu a poradenství pro klienty ze všech segmentů realitního trhu.

Před příchodem do Colliers pracoval Ondřej jako investiční analytik v pražské pobočce poradenské společnosti CBRE Global Investors, kde byl odpovědný za analýzu akvizic a prodejů v zemích střední a východní Evropy. Sedm let působil také ve výzkumném oddělení společnosti Jones Lang LaSalle. Ondřej Vlk vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze.

Investiční skupina Penta se rozhodla prodat svůj kancelářský komplex Florentinum u pražského Masarykova nádraží. Skupina již zahájila přípravné práce prodeje, případné zájemce chce oslovit pravděpodobně během května. V nejbližší době vybere poradce prodeje. Podle serveru iHned.cz odhadují realitní makléři cenu Florentina okolo 275 mil. eur, tedy zhruba 7,5 mld. Kč. To by firmě zajistilo návratnost kapitálu v řádu desítek procent. Florentinum je prvním realitním projektem Penty v ČR a stálo zhruba 160 mil. eur. Budova nabízí celkem 49 000 metrů čtverečních hrubé plochy kanceláří v devíti podlažích, 7 860 metrů čtverečních obchodních ploch, 3 426 metrů čtverečních skladů a 602 parkovacích míst. Součástí komplexu je i 3 000 metrů čtverečních velké náměstí a Desfourská zahrada. Na ni navazuje nově otevřený hotel Motel One. Hlavními nájemci jsou společnost EY, AK Havel, Holásek & Partners a firma Renomia.Penta budovu České typografie, bývalého sídla deníku Rudé Právo, koupila v lednu 2010. Stavba začala v březnu roku 2012, zkolaudovaná byla v říjnu 2013.

Igor Klajmon byl podle CIJ Journalu od 1. dubna jmenován novým ředitelem developmentu ve společnosti Sekyra Group. Nahradil Leoše Anderle, který byl povýšen na pozici výkonného ředitele.

Igor Klajmon je absolventem Technické univerzity Brno, první praktické zkušenosti v oblasti realit získal ve společnosti Bovis Land Lease, a to v ČR, Maďarsku, Brazílii apod., později také ve firmě Avestus. Od roku 2012vedl developerský tým v CPI, kde se mj. podílel na projektech obchodně –kancelářského komplexu Quadrio v Praze či hotelu Palais Maeterlinck ve Francii.

Sekyra Group v současné době startuje dva dlouho připravované projekty Smíchov City a Rohan City, připravuje také koncept projektu Žižkov City na území Žižkovského nákladového nádraží.

Minimální mzdy v českém stavebnictví by měly do konce března 2017 vzrůst v průměru o 3 %. Vyplývá to z nové kolektivní smlouvy na léta 2016 až 2019, kterou v Praze podepsali šéfové Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Odborového svazu Stavba ČR. Kolektivní smlouva platí nově i tam, kde odbory nepůsobí. Dohodnutý růst minimálních mzdových tarifů je vyšší než v předchozích dvou letech. Minimální tarif ve stavebnictví v první, tedy nejnižší platové třídě aktuálně činí 9900 Kč. V nejvyšší dvanácté třídě je 26 150 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví v podnicích s 50 a více zaměstnanci loni stoupla meziročně o 6,6 % na 31 730 Kč.

Valná hromada Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí jednomyslně potvrdila stávající složení správní a dozorčí rady ARTN. Funkce prezidentky se patnáctým rokem v řadě ujímá Zdenka Klapalová. Do funkce viceprezidenta byl znovuzvolen Tomáš Drtina, ředitel výzkumné agentury GfK v České a Slovenské republice.

Dozorčí rada ARTN zůstává pracovat ve složení Jan Sadil (Hypoteční banka), Pavel Kliment (KPMG Česká republika) a Zdeněk Válka (Stewart Limited). V devítičlenné správní radě znovu zasednou Gabriel Achour (advokátní kancelář Achour & Hájek), Emil Holub (Clifford Chance), Lenka Kostrounová (ČSOB), Jiří Pácal (Central Europe Holding), Radek Pokorný (bpd development), Petr Palička (Penta Investments) a Marcel Soural (Trigema).

Během valné hromady se členové ARTN poprvé oficiálně seznámili s novým korporátním designem, který byl představen u příležitosti blížícího se výročí 15. let vzniku asociace.

Valná hromada se dále usnesla na klíčových prioritách pro rok 2016, mezi něž patří především další rozvoj členské základny a propagace Trend.

Komerční banka prodává kancelářskou budovu v centru Prahy v ulici Na Příkopě 33. Prodejem nemovitosti o rozloze 16 000 metrů čtverečních byla pověřena společnost Knight Frank. Pobočka KB bude v této budově zachována a zmodernizována v souvislosti s úpravou budovy pro využití jejím novým vlastníkem, sdělila dnes banka ČTK. Budova, která je v sousedství Prašné brány, je kulturní památkou. Podle obchodního ředitele společnosti Knight Frank Davida Sajnera je možné ji přeměnit například na hotel, obchodní dům nebo kombinaci kanceláří a krátkodobého ubytování.. Také UniCredit Bank prodává podle Hospodářských novin svoji budovu na pražském náměstí Republiky. Pobočka banky z budovy rovněž neodejde, chce si ji od nového majitele pronajmout na minimálně deset let. ČSOB v loňském roce dokončila prodeje budov Na Pankráci, Roztylská a Holešovice. K prodeji její administrativní budovy v Kateřinské ulici by mělo dojít letos.

Server Reality.iDnes se spojil s týmem AdInternetu, který mediální skupina Mafra koupila v polovině loňského roku. Portál Reality.iDNES.cz se dlouhodobě orientuje na tradiční řádkovou inzerci a prodej reklamních ploch. AdInternet funguje na bázi výkonnostního marketingového modelu, kdy partnerské realitní kanceláře, developeři nebo jednotlivci platí za služby serveru až v momentě prodeje, nikoliv pouze za zveřejnění nabídky. Veškeré náklady a rizika s tím spojená jdou na vrub AdInternetu.

AdInternet se ze svého původního působení v Praze a Středočeském kraji dostane na úroveň celé republiky. Reality.iDnes.cz nově získají tým odborníků na marketing v on-line prostředí, díky kterému čekají meziroční zvýšení své návštěvnosti o 40 %.

Skupina Crestyl zahájila v sousedství pražského Václavského náměstí demoliční práce pro výstavbu obchodně-administrativního komplexu Savarin. Bourací práce mají trvat do konce letošního roku, celý komplex chce firma dokončit zhruba do pěti let. Na demolice postupně naváže archeologický průzkum. Památkáři trvají hlavně na zachování památkově chráněných objektů a uličních fasád. Ve vnitrobloku mezi Václavským náměstím a ulicemi Na Příkopě, Panská a Jindřišská také zůstane zachována historická jízdárna, Projekt Savarin po dokončení nabídne 15 000 metrů čtverečních – plochy pro obchody, restaurace, odpočinek a zábavu, které doplní kanceláře a parkovací stání. Spolu s historickou jízdárnou zůstane zachován ještě barokní Piccolominiho palác (Savarin) od Kiliána Ignáce Dientzenhofera s průčelím v ulici Na Příkopě. Autorem projektu je architekt Jakub Cigler.

Jaký vliv má soukromý sektor na rozvoj Prahy a českých měst? A jaký by měl mít? Na tyto otázky se pokusí odpovědět ve čtvrtek 7. dubna konference „Vliv soukromého sektoru na urbanismus a územní plán“. Cílem 2. ročníku konference tří partnerů – sdružení odborníků v nemovitostech RICS, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a Klubu investorů – je vytvořit platformu pro dialog mezi soukromým a veřejným sektorem na téma územního plánování. Akce volně navazuje na 1. ročník konference s názvem „Ekonomický růst a urbanismus“.

Na úvodní příspěvek k hlavnímu tématu konference, který přednese Zdenka Klapalová, partnerka společnosti Knight Frank a prezidentka ARTN, bude navazovat diskusní panel s názvem Spolupráce soukromého a veřejného sektoru v rozvoji měst. V panelu by měl být dán prostor zástupcům městské samosprávy, urbanistů, investorů i tvůrcům metropolitního plánu. Do panelu, který moderátorsky zaštítí Marcel Kolesár (Colliers, RICS), pozvání přijali starosta Městské části Praha 6 Ondřej Kolář, urbanista a architekt Pavel Machar z britsko-českého studia Jestico + Whiles, Tomáš Velemínský, ředitel společnosti Erste Group Immorent ČR, Pavel Streblov z Penta Investments, Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a rovněž spoluautor Strategického plánu HMP, a Ondřej Boháč, zástupce ředitele Institutu plánování a rozvoje HMP. Další informace jsou k dispozici na webových stránkách RICS, ARTN a Klubu investorů.

Prezident Miloš Zeman kritizoval požadavek Evropské unie na vypracování nových posudků dopadu na životní prostředí (EIA) pro stavbu dálnic v Česku – tento požadavek EU označil za zbytečnou byrokratickou překážku. „Evropská byrokracie se vyznačuje tím, že se plete do věcí, do kterých jí nic není, jako jsou unifikované rozměry traktorových sedaček,“ řekl M. Zeman.

Prezident uvedl, že problém s EIA se na východě Čech týká stavby dálnice D11 z Hradce Králové směrem k Jaroměři a dál k polským hranicím a stavby R35 od Hradce Králové na Moravu. „Úsek na polské hranice je projektově připraven, pozemky jsou vykoupené, peníze na to jsou a co čert nechtěl, Evropská komise si vymyslela novu EIA a všechno se bude muset zadat znova,“ řekl Zeman.

Česká republika se nyní snaží dojednat výjimku pro stavby, kterým EU neuznává staré posudky EIA. Problémy s posudky na životní prostředí má v Česku 98 dopravních staveb v ČR za zhruba 130 mld. Kč. Dosavadní jednání na pracovní úrovni s Evropskou komisí podle ministerstva dopravy nevedla k pozitivnímu výsledku. Ministerstvo začalo počítat i s variantou, že úřad výjimku nezíská a bude nutné opakování procesu EIA urychlit. Při opakování EIA by se vycházelo z připravené aktuální projektové dokumentace, nezačínalo by se tedy od nuly. Stavby ohrožené zpožděním mají posouzení vlivu na životní prostředí podle starého zákona z roku 1992, tedy z období před vstupem Česka do EU. Nový zákon, který je v souladu s evropskou legislativou, začal platit loni.

Ve věku 65 let zemřela v miamské nemocnici, kde se léčila se zánětem průdušek, britská architektka iráckého původu Zaha Hadid. Její tvorba byla k vidění po celém světě, mezi její poslední projekty patřil například egyptský pavilon na EXPO v Šanghaji nebo plavecký stadion pro olympijské hry v Londýně.

Hadid se narodila v iráckém Bagdádu, na Americké univerzitě v Bejrútu vystudovala matematiku. Později se kvůli studiu architektury přestěhovala do Londýna. Jejím prvním realizovaným dílem byla v roce 1993 hasičská stanice firmy Vitra v německém Weilu nad Rýnem. V průběhu let se stala autorkou řady věhlasných staveb, např. Rosenthalova střediska pro současné umění, ústředí BMW v Lipsku, lanovky v Innsbrucku či výstavního areálu v Zaragoze. Úplně posledním dílem Z. Hadid je Messnerovo muzeum na vrcholu lyžařského střediska Kronplatz v Jižním Tyrolsku. Hadid obdržela jako vůbec první žena Pritzkerovu cenu za architekturu a řadu dalších ocenění.

V Česku byla známá i jako členka poroty, která v březnu 2007 vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné, již legendární „chobotnici“.

Dálnice D49 by měla být podle zlínského hejtmana Mišáka pilotním projektem realizace nového posudku dopadu stavby na životní prostředí (EIA), což zkrátí dobu stavby. Silnice má vést z Kroměřížska na Valašsko a napojit se na slovenskou dálniční síť k Púchovu. Stavba měla být zahájena letos, ale kvůli tomu, že Evropská unie neuznává staré posudky dopadu na životní prostředí, nabere zpoždění.Některé stavby kvůli zpracování nového posudku posunou i o dva až tři roky, ale EIA u D49 by díky prioritě měla být zpracovávána zhruba za půl roku. Na tom, že D49 bude pilotním projektem nového procesu EIA, se dohodla na společném jednání vláda a Asociace krajů ČR.

Stavby ohrožené zpožděním mají posouzení vlivu na životní prostředí podle starého zákona z roku 1992, tedy z období před vstupem Česka do EU. Nový zákon splňující podmínky evropské legislativy začal platit loni.

Problémy s posudky dopadů na životní prostředí má v Česku 98 dopravních staveb za zhruba 130 mld. Kč.