Nové outletové centrum v Česku v blízkosti pražského Letiště Václava Havla se zákazníkům otevře příští rok na podzim pod novým názvem Prague The Style Outlets. Centrum bude mít zhruba 100 obchodů na více než 20 000 metrů čtverečních prodejní plochy. Druhá fáze, dalších až 10 000 metrů čtverečních prodejní plochy, bude uvedena do provozu do dvou až čtyř let. Pronájem i správu centra bude zajišťovat společnost Neinver. Původně vlastník objektu, firma The Prague Outlet, plánoval otevření centra na konec roku 2015. V ČR jsou nyní dvě velká outletová centra: Freeport Fashion Outlet v Hatích u Znojma a pražské Fashion Arena Outlet Center ve Štěrboholích.

Pod kontrolou Jan Kristek

Ve vězení lidé „jí, spí, pracují, studují, hrají, plavou, chodí k doktorovi a navštěvují své rodiny. Také zde mluví, vyjednávají, poslouchají, učí se, vyjadřují názory, mají vztahy, nenávidí a milují. Ve vězení se lidé také dívají, myslí, čtou a poslouchají hudbu, mají pochyby i inspiraci, mají starosti a jsou zneklidňováni, vzrušeni, v depresi, v naději a pláčou a smějí se“, píše Roger Paez, autor věznice Mas d’Enric v Tarragoně (viz strany 28–31), ve své knize Kritické navrhování věznic. Vězení je mikrokosmos, miniaturní svět sám pro sebe. Je to ostrov nebo loď na moři, kterou obývá společnost, jež si díky své izolovanosti musí vyvinout vlastní pravidla… a přesto zvláštním způsobem zrcadlí společnost „tam na druhé straně“. Vězení je heterotopií. Budeme-li hledat rozdíly, lze dojít k závěru, že vězení představuje marginální typ prostoru. Pokud se ale zaměříme na podobnosti, můžeme jej vidět jako paradigma míst, kde je architektura mobilizována s cílem zachytit, regulovat a případně napravit to, co většinová společnost považuje za nepřípustné „anomálie“ ve vztahu k normě. Nejzřetelněji jsou to výchovné a detenční ústavy, psychiatrie, ale také například veřejné prostory se specifickými mechanismy disciplinace a z určitého pohledu i tzv. vyloučené oblasti. Úvodní článek k tomuto číslu končím konstatováním Rema Koolhaase z devadesátých let, že ideologie přebíjí i tu nejradikálnější architekturu.

Jaké poučení nám jako architektům přináší téma „kontroly a dohledu“, se dnes můžete dozvědět na následujících stranách díky ochotě a úsilí přispěvatelů a nasazení redakce. Všem bych chtěl tímto poděkovat.

Hlavní město Praha a radnice jednotlivých městských částí podle analýzy KPMG letos prodají 2 400 obecních, respektive městských bytů, loni to bylo o 400 méně. Nejvíc městských bytů k prodeji se nabízí na Vinohradech, Žižkově a v Praze 9. Praha a městské části vlastní celkem 5,7 % pražského bytového fondu.

Vedení Prahy už několik let pokračuje v privatizaci stovek bytů v panelových domech. Na jejím konci má Praze zbýt 7 000 bytů, především pro sociální účely, kde nájemníci platí zhruba 40 % tržního nájemného. Podle údajů KPMG přešlo po roce 1991 do vlastnictví Prahy 194 000 bytů.

Německý penzijní fond, spravovaný společností Institutional Investment Partners, koupil šest obytných domů v historickém centru Prahy. Jde o více než 6 500 metrů čtverečních obytných a 700 metrů obchodních ploch. Informovala o tom společnost Zeitgeist, která prodej pro fond zajišťovala. Prodané domy pocházejí z let 1600 až 1920 a všechny jsou plně pronajaté. Cenu transakce firma neuvedla.

Obchodní centrum s hypermarketem a několika menšími prodejnami chce postavit ve Šternberku na Olomoucku společnost NIMIRU Development. Firma nákupní komplex vybuduje na pozemcích v průmyslové zóně, které za 26,5 mil. Kč koupila od města. Ve Šternberku s 15.000 obyvateli zatím žádné obchodní centrum postaveno nebylo.Staré objekty na koupených pozemcích firma hodlá zbourat do poloviny příštího roku a zároveň chce získat stavební povolení. Dostavěno má být v roce 2018.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků podle HB Indexu ve druhém čtvrtletí pokračovaly v růstu. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Výrazně vzrostly také ceny pozemků, stejně jako u bytů šlo o nejvyšší růst za pět let. Nejméně zdražily rodinné domy. Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 8,1 procentního bodu na 107,8 bodu (základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010). „Růst cen bytů se zejména v posledních dvou letech mírně zrychluje. Nejrychleji rostly ceny bytů v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Nejpomaleji rostly ceny naopak na Karlovarsku,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Ceny starších panelových bytů podle něj vzrostly dvakrát rychleji než u cihlových bytů. Index cen pozemků vzrostl meziročně o 7,8 procentního bodu na 128,8 bodu. „Ceny pozemků za posledních pět let vzrostly průměrně o pět procent ročně. To z nich činí dobrou a jistou investici s nízkými udržovacími náklady,“ dodal Němeček. Největší zájem byl podle něj o lokality v okolí velkých měst a pozemky s velikostí kolem 850 metrů čtverečních. V Praze to bylo o 250 metrů čtverečních méně.

Celkový objem investic do českých investic podle statistik společnosti CBRE v první polovině roku dosáhl hodnoty 957 mil. eur a dostal se tak o téměř 39 % nad průměrnou hodnotu výsledků prvních pololetí za posledních deset let. Přitom samotná CBRE v současné době monitoruje více než 40 probíhajících transakcí v různých fázích realizace.

„Očekáváme, že pozitivní vývoj na trhu bude přetrvávat i v druhém pololetí a celkový objem investic za rok 2016 může dosáhnout hodnoty 3 miliardy eur, což je pro Českou republiku rekordní hodnota. Maloobchodní sektor si udrží svou popularitu mezi investory. Máme za sebou období s nízkou spekulativní kancelářskou výstavbou, tudíž očekáváme, že se situace na trhu s kancelářskými prostory výrazně zlepší. Mezi přední probíhající transakce patří The Park, Florentinum a Enterprise, které by mohli být uzavřeny ještě v roce 2016,“ komentuje tyto výsledky Chris Sheils z CBRE. Podle něj se také v druhém letošním pololetí změní domicil investorů – zatímco v prvním pololetí trhu dominoval český kapitál, na nějž připadlo 35 % objemu všech realitních investic v ČR, v období do konce roku bude většina transakcí realizována zahraničními investory, mezi nimiž budou aktivní zejména evropské institucionální skupiny.

České stavebnictví v červenci podle údajů ČSÚ klesalo nejrychleji od března 2013. Zrychlilo meziroční pokles na 16,3 % z červnových revidovaných 12,4 %. Přibylo ale stavebních povolení a dokončených bytů, zahájených bytů bylo naopak proti loňskému červenci méně.

V pozemním stavitelství produkce v červenci meziročně klesla o 12,3 %, v inženýrském se snížila o 23,4 %. Bytů bylo v červenci zahájeno meziročně o 15,1 % méně, když stavět se začalo 1 910 bytových jednotek. Nárůst statistici evidují u bytů v rodinných domech, v bytových domech ale zahájených bytů ubylo téměř o třetinu. Dokončených bytů bylo proti loňsku víc o 14 %, celkem 1 772 jednotek.

Na místě zchátralých vil na hranici pražské Letné, Bubenče a Dejvic u křižovatky Špejchar by v budoucnu mohlo stát pět samostatných administrativních budov. Svůj projekt Letná Business Center tady plánuje developer Lordship. Jde už o pátý projekt k využití tohoto území. Předešlé ztroskotaly buď kvůli výhradám k velikosti projektu, nebo kvůli historickým vilám, které tam stojí.

„Pozemky včetně vil jsme začali postupně kupovat od roku 2003, kdy už ale domy byly ve značně špatném technickém stavu. Bohužel, od té doby se zatím nepodařilo nalézt takové řešení, které by umožnilo projekt zahájit,“ uvedl ředitel společnosti Lordship Václav Matoušek. Na otázku, kdy a zda vůbec by se na pozemku začalo stavět, podle něj v tuto chvíli nelze odpovědět.

Podle Matouška by měl každou z pěti budov navrhnout jiný architekt, přičemž zvenčí by měly podobný vzhled. V úrovni ulice se počítá s obchody, restauracemi nebo odpočinkovou zónou, v dalších podlažích by byly kanceláře. Případné umístění bytů v komplexu naráží na legislativní překážky, především hlukovou vyhlášku. Výška domů by neměla přesáhnout 28 metrů, střecha by tak podle požadavku IPR dosahovala úrovně bytového domu Molochov, který stojí vedle stadionu Sparty směrem k Letenskému náměstí.

„Jednáme s takovými osobnostmi současné české architektury jako jsou například Eva Jiřičná, Josef Pleskot, Karel Mrázek či Pavel Hnilička. Ustavíme také komisi, která bude návrhy posuzovat. Jedno z poradních míst jsme navrhli i historikovi architektury Zdeňku Lukešovi,“ dodal Matoušek.

Za současný neuspokojivý stav stavební legislativy je podle představitelů TOP 09 a ODS odpovědné hnutí ANO, které ovládá klíčová ministerstva dopravy a místního rozvoje. Reagovali tak na vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), že vláda už pravděpodobně nestihne přijmout zákon o liniových stavbách. Zákon, který navrhl jeho předchůdce Antonín Prachař (ANO), měl stanovit plán potřeb výstavby strategických komunikací a zjednodušit stavební řízení. Navíc byl součástí programového prohlášení vlády.

„Musel jsem ten zákon stáhnout z legislativní rady vlády, protože měl zhruba 250 nevypořádaných zásadních připomínek. Souhlasím, že takovýto zákon je nezbytně nutný a musíme k němu dojít. Ale problém je, že v Česku do stavebního řízení mluví sedm ministerstev a 14 krajů,“ uvedl v neděli ministr Ťok. Podle něj je proto nutné sáhnout nejprve do kompetenčního zákona a zjednodušit stavební řízení v maximální možné míře nejen pro liniové, ale i všechny ostatní stavby. Podle místopředsedy ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury není chybějící zákon o liniových stavbách pouze problémem ministerstva dopravy, ale spíš neschopností domluvit se s ministerstvem pro místní rozvoj. Přitom oba resorty řídí ministři za hnutí ANO. „Absence nového zákona, který by přípravu staveb usnadnil, se projevuje zejména ve zdlouhavém řízení. K řízení se nyní může vyjadřovat doslova každý, bez ohledu nato, zdali má k tomu oprávněné, nebo jen ideologické důvody,” uvedl Stanjura. Na neúměrně dlouhou délku přípravy dopravních staveb dlouhodobě poukazuje například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten například ve tři roky starém šetření poukazoval na to, že od schválení investičního záměru do dokončení stavby uplyne nejčastěji 12 let.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát nepřijetí tohoto zákona však za velký problém nepovažuje. „Je to spíš mantra koaličních politiků, kteří nejsou schopni podle stávající legislativy fungovat. Stejně tak Ředitelství silnic a dálnic a státní správa, kterou řídí,“ uvedl Laudát. Podle něj se dají stavby připravit i podle dnes platných zákonů, ale dělá se při tom obrovské množství chyb v procesu. Podle Laudáta ministr dopravy Ťok ani jeho lidé v podřízených organizacích nejsou schopni zjednat pořádek tak, aby byly stavby připravovány podle zákona a s nasazením. „Za současný stav na ministerstvu dopravy může hnutí ANO,“ dodal. Zákon o liniových stavbách podle něj v několika bodech naráží na ústavní práva občanů, proto se zastavil už na legislativní radě vlády a do Sněmovny ani nedošel. „Jeho autoři chtějí urychlit stavby tím, že potlačí vlastnická práva majitelů pozemků, vyjádření dotčených osob a ochranu životního prostředí,“ sdělil Laudát.

Developerská firma FINEP postavila v Mongolsku od roku 2013 zhruba 300 bytů, dalších 1 700 jich má v plánu do konce roku 2023. V rozhovoru s ČTK to uvedl generální ředitel společnosti Tomáš Pardubický. „Mongolsko je pro nás energetická vzpruha. Je tam taková budovatelská nálada. Zhruba milion lidí tam žije v tradičních jurtách. A mongolská vláda přišla s nápadem přestěhovat převážnou většinu těchto obyvatel do bytů evropského typu,“ řekl Pardubický a dodal: „V Mongolsku na nás polická garnitura tlačí, abychom investovali více a rychleji, aby se tam byty stavěly. Pomáhají investovat do infrastruktury, vyřizovat povolení. Vědí, že v rámci konkurenceschop­nosti země musí nabídnout lidem kvalitní a moderní bydlení.“ Situace v Mongolsku tak je podle Pardubického opačná než v Česku. Například v Praze v prvním pololetí nevydalo 12 z 22 stavebních úřadů ani jedno stavební povolení. Podle údajů ČSÚ se v Praze v prvním pololetí začalo v bytových domech stavět 522 bytů, meziročně o 80 % méně. Ve stavební legislativě má podle Pardubického před Českem náskok Slovensko. „Schválilo zákon, že developer na veřejnou vybavenost přispívá částkou do výše maximálně 40 eur, tedy zhruba 1080 korun, za metr čtvereční bytové plochy. Je to příjemné jak pro investory, tak obyvatele, tak pro politiky,“ uvedl Pardubický. V Česku tento příspěvek stanoven není. Stát by proto podle Pardubického měl jasně definovat, do jaké míry je za občanskou vybavenost nebo množství zeleně v developerských projektech developer odpovědný.

Město Turnov dostalo jedinou nabídku na koupi bývalého kina Bio ráj. Ve veřejné soutěži ho radnice nabídla za 5,5 mil. Kč. Zájemce chce nevyužívanou budovu přestavět na bytový dům. V bývalém kině v blízkosti Žižkovy ulice by tak mohlo vzniknout kolem 35 bytů. Záměr je v souladu s územním plánem, přesto si radnice zatím není jistá, zda se město se zájemcem o koupi dohodne. Zaplacení požadovaných 5,5 milionu totiž podmiňuje získáním dalších pozemků v okolí budovy. Zdůvodňuje to tím, že je potřebuje k zajištění parkování obyvatel bytů. Městský objekt v areálu bývalých kasáren promítání filmů neslouží od léta 2012, jako biograf skončil po otevření nového kina na Střelnici. Radnice pro dům blízko řeky Jizery nemá vhodné využití. V minulosti se objevila varianta využít ho pro městskou knihovnu, která ale padla. Bývalé kino je příliš daleko od centra Turnova. Neúspěchem skončila i snaha vytvořit z něj lezecké centrum. Město budovu v minulých letech také už několikrát nabízelo k prodeji. Kupce se ale nepodařilo najít ani po snížení ceny z deseti na šest milionů korun.

Praha chystá výstavbu sportovní haly pro gymnastiku. Náklady by se měly vyšplhat na několik desítek milionů korun. ČTK to dnes řekl primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Hala by měla nést jméno sedminásobné olympijské vítězky Věry Čáslavské, která zemřela v úterý ve věku 74 let. Aréna by mohla stát do tří let. Kde přesně bude, zatím není jasné.

„Stavbu haly připravuje město již delší dobu, hala pro sportovní gymnastiku totiž v metropoli chybí. Jméno ponese po paní Čáslavské, které jsem si vážil. Její odchod mne velmi mrzí,“ řekl Dolínek, který má sport ve svých kompetencích.

Magistrát hledá vhodný pozemek, kde by halu postavil. „Jde nám o to, aby se v ní mohly konat závody a aby svou kapacitou dostačovala na pořádání akcí světového formátu,“ řekl Dolínek. Podle něj by měla být hotova nejpozději v roce 2019. Následně Praha najde nájemce arény.

Cena stavby zatím není jasná, bude záležet jednak na konkrétní podobě projektu, zároveň se bude odvíjet od výsledku výběrového řízení, v kterém bude město hledat stavební firmu.

Firma ČSAD Praha, která vlastní autobusové nádraží na Florenci a přilehlé pozemky, plánuje na jednom z těchto pozemků pod magistrálou postavit vlastní kancelářskou budovu Florenc Gate. Společnost Penta chce ale v těchto místech stavět obchodní centrum, které bude součástí rozsáhlého komplexu budov se zatímním názvem Central Business District za 6,5 mld. Kč.

„ČSAD Praha holding jako provozovatel autobusového nádraží Florenc chce projekt Florenc Gate realizovat a bude pokračovat v krocích, které jeho realizaci umožní. S Pentou jsme se chtěli dohodnout tak, aby mohly na pozemcích vzniknout oba projekty. Penta však této možnosti dosud nikdy nevyužila,” sdělil serveru iDnes.cz ředitel ČSAD Pavel Vráblík.

Penta je podle svého mluvčího I. Mravinace na tuto variantu připravena: „Když jsme v květnu představili projekt veřejnosti, jasně jsme řekli, že pro realizaci jeho části u autobusového nádraží se musíme dohodnout s majitelem pozemku. Pokud se tak nestane, bude projekt o tuto část menší.“ Podle Mravinace chce Penta zmíněnou oblast v okolí Masarykova nádraží rozvíjet na základě konsensu s magistrátem, městskými částmi i vlastníky pozemků. „Chceme, aby toto širší centrum města bylo řešeno jako celek, bylo dobře prostupné a celkově sloužilo k užitku veřejnosti,“ doplnil Mravinac.

Penta podle něj nejdříve podala námitku proti neexistující koordinaci, poté se proti relevantnímu územnímu rozhodnutí Prahy 8 odvolala. „Podobně se k tomu staví i magistrát a Praha 1. S vlastníkem pozemku jednáme a nevylučujeme možnost, že odvolání nakonec stáhneme,“ dodal Mravinac.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabízí ve výběrovém řízení dům na rohu ulic U Půjčovny a Jeruzalémská v Praze 1. Minimální kupní cena je 390 mil. Kč. Nabídky je možné předložit do 7. října. Dům z první poloviny 19. století se nachází v památkově chráněné lokalitě v blízkosti Václavského náměstí a hlavního nádraží. V poválečné historii v domě sídlila celá řada podniků či úřadů, posledním uživatelem byl Úřad průmyslového vlastnictví.

Na počátku srpna se úřad snažil prodat ve veřejném tendru objekt pražské Invalidovny. Do výběrového řízení se ovšem nikdo nepřihlásil.

Skupina Penta uzavřela se společností Johnson & Johnson smlouvu na pronájem téměř 16 000 m2 plochy v administrativním komplexu Mechanica. Výstavba dvou budov komplexu, z nichž jednu obsadí zmíněná firma, začala na jaře letošního roku v nové městské čtvrti Waltrovka v pražských Jinonicích, jejich dokončení se předpokládá ke konci roku 2017.

„Jsme velmi rádi, že se nám podařilo najít budovu, která dokonale splňuje všechny naše požadavky na vysoce nadstandardní pracovní prostředí pro naši rostoucí společnost. Nové prostory budou využívat pracovníci našich obchodních divizí a také zaměstnanci Johnson & Johnson regionálního centra, jehož činnost je zaměřena na poskytování interních služeb v oblasti financí, procurementu a řízení lidských zdrojů,“ říká David Mansfeld, generální ředitel, JNJ Global Business Services s.r.o.

Na rozdíl od dynamických tvarů sousední Aviatiky zachovává moderní Mechanica industriální vzhled původních budov továrny. Ten jen podtrhuje památkově chráněná budova Walter, která do komplexu Mechanica patří také. Administrativní komplex má v rámci nově vyrůstající čtvrti ideální polohu. S vestibulem stanice metra Jinonice bude propojen lávkou, přímo u něj začíná liniový park, který ho odděluje od rezidenční zóny. Několik měsíců od začátku výstavby už je více než 50 % ploch komplexu Mechanika pronajato, s dalšími zájemci Penta jedná. Je tak velmi pravděpodobné, že se zopakuje úspěch Aviatiky, která byla v době oficiálního otevření v září loňského roku pronajata bezezbytku. V příštím roce by mělo být v Praze dokončeno zhruba 200 000 m2 nových kanceláří, zhruba pětkrát více než letos. Podle údajů sdružení Prague Research Forum celková výměra moderních kancelářských budov v Praze na konci března činila 3 217 mil. metrů čtverečních. Podíl volných kanceláří v Praze na konci prvního čtvrtletí činil 13,9 %.

Zájemci o nové bydlení v hlavním městě letos preferují Prahu 9, kterou s malým odstupem následuje Praha 10. Zhruba každý druhý nový byt koupený ve druhém čtvrtletí letošního roku leží na jejich území. Vyplývá to ze statistik společnosti Ekospol.

V Praze se od dubna do června letošního roku prodalo celkem 1 998 nových bytů.. „Z toho se 466 bytů, tedy 23,32 %, nacházelo na území Prahy 9 a 444 bytů, 22,21 %, v Praze 10. Pokud vezmeme katastrální území, tak letošním prodejům zatím dominují Žižkov se 14,3 % všech prodaných bytů a Letňany s odstupem následované Uhříněvsí a Zličínem,“ přiblížil prodejní statistiky analytik Matyáš Hančl s tím, že Ekospol v daném období monitoroval celkem 149 aktivních developerů. Na opačném konci tabulky jsou centrální části Praha 1 a 2, kde se prodalo jen 23 nových bytů. Nevelký odbyt nových bytů byl také na Pankráci, v Hájích či Zahradním Městě, kde nového majitele našly shodně jen dva nové byty. Jediný byt se prodal ve Vysočanech a v Podolí, zatímco aktivně nabízené developerské projekty v Krči u zájemců neuspěly vůbec – v kolonce prodané nové byty je za toto území nula.

Žaloba developerské společnosti Amádeus Real na Ostravu, která souvisí se stavbou obchodního centra Ostravica v centru města, je oprávněná. Rozhodl tak před časem Okresní soud v Ostravě, který nyní musí ještě určit výši škody. Firma za zmařenou investici požaduje 1,5 mld. Kč. Ostravský magistrát ale nárok neuznává. Proti rozhodnutí soudu se chce odvolat.

„Soud vydal mezitimní rozhodnutí a konstatoval, že žaloba je oprávněná. V dalším jednání bude určovat výši škody. Rozhodnutí padlo 18. srpna, strany mají patnáctidenní lhůtu na odvolání,“ řekl mluvčí soudu.

Ostravský soud spor řeší od května. Společnost Amádeus Real v centru Ostravy chystala stavbu nákupního centra. V roce 2012 odstoupila od kupní smlouvy na pozemky na náměstí Dr. Edvarda Beneše, kde měl obchodní komplex stát. Stalo se tak poté, co centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz nedal souhlas s umístěním stavby, který společnosti udělil až později. Město ale odstoupení od smlouvy neuznalo. Naopak s developerem vede soudní spor o úhradu splátek kupní ceny za pozemky i smluvní pokuty. Městu podle něj spor komplikuje i jakékoliv úpravy náměstí, protože se fakticky vede i o vlastnictví pozemků. Celková kupní cena za pozemek přesahovala 83 mil. Kč. Developer ale zaplatil jen její část a od smlouvy posléze ustoupil.

Nejvhodnější lokalitou pro vybudování nového sídla pražského magistrátu je pozemek na Knížecí v Praze 5 na místě nynějšího autobusového terminálu. Vyplývá to z analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR), kterou pražští radní schválili. Zda bude město novou radnici stavět, ale zatím není rozhodnuto.

Odborníci hodnotili několik lokalit, u kterých lze uvažovat o umístění nové radnice. Na základě tohoto hodnocení vyšla příznivost pro umístění magistrátu v tomto pořadí: Na Knížecí, Florenc, Elektrické podniky a Palác Kultury (nyní Kongresové centrum Praha). V případě Florence a Elektrických podniků v Holešovicích je největší překážkou pro stavbu nedostatečná podlažní plocha budov. Budovu Kongresového centra IPR vyřadil mimo jiné proto, že by bylo nutné provést nákladnou a rozsáhlou rekonstrukci, při které by budova byla předělána na administrativní prostory. „Jako nejvýhodnější se tedy jeví lokalita Na Knížecí, která velmi dobře splňuje zadané podmínky … Veřejná budova na tomto místě by rovněž mohla spoluutvářet kvalitní veřejné prostranství a přispět k vytvoření nové identity městské čtvrti,“ píše se v analýze.

Případná výstavba magistrátu Na Knížecí by tak „šla ruku v ruce“ s rozsáhlým developerským záměrem firmy Sekyra Group, která chce na místě smíchovského nákladového nádraží vytvořit nové centrum Smíchova. Na ploše kolem 210 000 metrů čtverečních tady mají vzniknout kancelářské, obchodní a rezidenční budovy, několik veřejných náměstí a školy. Nynější autobusové nádraží by se mělo v budoucnu posunout směrem ke Smíchovskému nádraží.

O bydlení v bezprostřední blízkosti Západočeské univerzity v projektu Unicity Plzeň je rekordní zájem. Plzeňský rezidenční projekt společnosti Daramis, určený nejen k vlastnímu bydlení, ale také k investičním účelům, má od 1. srpna prodané téměř dvě třetiny ze 184 jednotek první fáze. „Obrovský zájem investorů příjemně překvapil i nás. Jednoznačně se potvrzuje, že investice do netradičních realit lákají a poptávka po nich je vysoká. Unicity Plzeň je dosud nejrychleji se prodávajícím rezidenčním projektem v našem portfoliu,“ říká Martin Vachek ze společnosti Daramis Management. Unicity Plzeň tvoří areál šesti samostatných budov s bytovými jednotkami v dispozicích od 1+kk do 2+1 v cenách od zhruba 1,1 do 3 mil. Kč. Developer na webu projektu předpokládá „teoretický“ výnos ve výši 7 %. Součástí projektu je udržovaný park ve vnitrobloku a komerční plochy určené k pronájmu.