Počátkem června se bude konat konference „BIM ve stavebnictví 2016“. Stejně jako loňský premiérový ročník konference, tak i její druhý ročník je zaměřen na modernizaci a spolupráci ve stavebnictví prostřednictvím metodiky informačního modelování budov, respektive staveb – BIM. Na konferenci se představí celá řada odborníků, kteří mají co říci k uvedené problematice, zhodnotí současný stav zavádění BIM v Česku a upřesní představu dalšího inovačního vývoje v jednotlivých oblastech stavebnictví. V neposlední řadě seznámí posluchače i se zahraničními zkušenostmi.

Podpora dlouhodobé diskuze na téma inovací ve stavebnictví je jedním ze zásadních cílů odborných akcí organizovaných Odbornou radou pro BIM, proto po plenární části budou mít účastníci konference možnost diskutovat v rámci v rámci různých workshopů problematiku zavádění BIM do praxe českého stavebnictví.

Celodenní konference „BIM ve stavebnictví 2016“ se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2016 v prostorách domu Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství v Praze na Václavském náměstí. Aktuální informace o konferenci s kompletním programem naleznete na stránkách www.BIMkonferen­ce.cz. Akci pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství ve spolupráci s Odbornou radou pro BIM, pod záštitou MPO, ČKAIT a Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Podíl volných kanceláří v Praze na konci loňského roku činil 14,6 % a ze středoevropských metropolí byl největší. Nejvyšší dosahované kancelářské nájemné bylo ve Varšavě (650 Kč za metr čtvereční na měsíc), Praha byla s 527 korunami na třetím místě. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Druhý nejvyšší podíl volných kanceláří byl na konci loňského roku v rámci regionu ve Varšavě (12,3 %), následují Budapešť a Bratislava. „Letos bude míra neobsazenosti v Praze určitě klesat, předpokládám, že zhruba o dva až tři procentní body. Ale pod deset procent by se dostat neměla,“ odhaduje vedoucí pronájmu kanceláří společnosti Cushman & Wakefield Radka Novak.

V Praze bylo ke konci loňského roku celkem 470 800 metrů čtverečních volných kancelářských ploch. Nejvyšší míru neobsazenosti měla Praha 7, naopak nejnižší Praha 5. Celková výměra moderních kancelářských budov v Praze činila zhruba 3,2 milionu metrů čtverečních, zhruba 2,5 metru čtverečního na obyvatele. Nejvyšší podíl měla Varšava (3,6 m2), následují Varšava (2,7 m2) a Budapešť (1,9 m2).

V současné době je v Praze ve výstavbě zhruba 163 800 metrů čtverečních kanceláří. V prvním čtvrtletí začala výstavba projektu Main Point Pankrác a další fáze projektu City West ve Stodůlkách. Obnovena byla stavba kancelářské budovy Friday 13 v Praze 4.

Ve dnech 30. – 31, května se v rakouské metropoli bude konat už 4. ročník konference GREET VIENNA, „Global Real Estate & Economy Talks“. Jedná se o špičkovou mezinárodní B2B platformu pro komerční nemovitosti se zaměřením na střední, východní a jihovýchodní Evrope (CEE + SEE). Konference proběhne v historickém paláci Dolního Rakouska.

Protagonisty akce budou rakouští i zahraniční investoři, kteří v regionech CEE a SEE hledají lukrativní investiční projekty, a to ve všech segmentech realitního trhu včetně rodinných domů, sociálních a zdravotnických zařízení, ubytovacích zařízení apod. Program konference přitom neponechává stranou ani globální trendy jako digitalizaci, změny klimatu, demografické změny atd.

GREET Vienna stojí na třech pilířích: samotné konferenci, expozicích projektů a zemí a výměně kontaktů. Na akci budou své realitní trhy prezentovat rovněž země uvedených regionů. (Více informací najdete na : www.greetvien­na.com .).

Společnost JLL oznámila, že Tibor Ovečka se stal novým vedoucím jejího oddělení kancelářských nemovitostí, kde nahradí Jana Mechla, jenž se zaměří na zastupování nájemců kancelářských nemovitostí.

Tibor má dvacet let zkušeností na českém realitním trhu. Pracoval na manažerských postech jak v developerských společnostech (Hochtief apod.), tak v realitních poradenských firmách (např. Cushman & Wakefield a DTZ). Má také zajímavé zahraniční zkušenosti, kdy v pozici ředitele oddělení pro nemovitosti OKIN Group zajišťoval rozvoj jejích aktivit na sedmi trzích střední a jihovýchodní Evropy.

Tibor je absolventem Univerzity Palackého v Olomouci. Je nadšeným sportovcem, věnuje se zejména extrémním sportům (mountain bike downhill, downhill longboarding, snowboarding / snowscooting, smx).

Katastrální úřady loni obdržely 1,09 milionu návrhů na vklad vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem. Meziročně to bylo o 6 % více. Ředitel oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart vidí za meziročním růstem zlepšující se ekonomickou situaci. „Očekávání lidí jsou poslední dva až tři roky pozitivní, lidé renovují a investují,“ uvedl. Před třemi lety byl počet žádostí o vklad o statisíce nižší, od té doby se ale podle Linharta změnila metodika. „Záznamy byly nahrazené vkladem. Dříve věci týkající se například zástav byly řešené záznamem. Od změny občanského zákoníku jde více změn návrhem na vklad. Počet vkladů se tedy dramaticky zvýšil,“ upozornil.

Loni rovněž pokračovala digitalizace katastrálních map, ke konci roku v nich bylo zaneseno 92 % katastrálních území. Podle výhledu úřadu by po roce 2017 měl být tento proces dokončen.

Stavaři v 1. čtvrtletí zahájili stavbu 1 118 bytů v bytových domech, meziročně o 8,4 % více. Počet zahájených staveb rodinných domů meziročně vzrostl o 8,8 % na 2804. Největší podíl nově zahájených staveb bytových domů připadá na Prahu. Její podíl se však z únorových 51,8 procenta snížil na 44,2 %. S odstupem následují Jihomoravský, Zlínský a Plzeňský kraj.

„Poptávka po novém bydlení neustále roste, zájemci chtějí využít rekordně nízkých úrokových sazeb u hypoték. Bohužel v minulých letech zanedbaná příprava nových územních plánů – v některých případech způsobená odporem vůči jakékoliv výstavbě – způsobila, že firmy takřka nemají co stavět. Projektů připravených v minulosti totiž výrazně ubývá,“ uvedl generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec.

Mluvčí konkurenční společnosti Central Group Marcela Fialková upozornila na prohlubující se rozdíl mezi nově zahájenými a prodanými byty. Podle údajů společností Trigema, Central Group a Skanska Reality developeři v Praze v prvním čtvrtletí prodali 1600 bytů. „Poptávka tak pomalu začíná převažovat nad nabídkou nových bytů. To se brzy může projevit růstem cen a nové bydlení se tím opět stane méně dostupným,“ doplnila Fialková. Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou rodinné domy, nástavby, vestavby a penziony, začali firmy a jednotlivci v 1. čtvrtletí stavět 5 164 bytů, meziročně o 2,1 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 jich ovšem bylo téměř o polovinu méně.

Stavebnictví jako celek se přes živou bytovou výstavbu v březnu meziročně propadlo o 12,5 % a za 1. čtvrtletí kleslo o 8,8 %.„Stavební výroba v březnu propadla nejvíce od května 2013, což byl měsíc poznamenaný ekonomickou recesí. Když uvážíme, že letošní zima byla poměrně teplá, je takový výsledek silně znepokojivý,“ uvedl analytik Roklen Lukáš Kovanda. Podle něj se stále zřetelněji ukazuje, že loňský růst 7,1 procenta byl pouze přechodného rázu. „Umožnilo jej dočerpávání prostředků z rozpočtu EU, které zhusta mířily právě do stavebnictví, zejména do inženýrského,“ dodal Kovanda.

Národní divadlo se zúčastní dražby restaurační budovy divadla, kterou vlastní společnost Themos. Dražba se bude konat 12. května s vyvolávací cenou 87 mil. Kč. O dražbě dlouhodobě nevyužívané budovy rozhodl insolvenční správce. Odhadní cena budovy, která vznikla spolu s Novou scénou v 80. letech, je podle dražební vyhlášky 124 mil. Kč. Společnost Prokonzulta, pořadatel dražby, ale uvádí, že budova prošla v letech 1997 až 2000 rekonstrukcí, která spočívala ve výměně a modernizaci technického a technologického zařízení budovy. Dnes je tedy nezávisle napojena na média a energie a je energeticky samostatná a soběstačná.

Kauza kolem budovy Themos trvá už od roku 1990. Voršilky v té době dostaly od státu provozní budovu Nové scény v restituci. Později se přišlo na to, že vrácena byla nedopatřením. Řádové sestry však nemovitost mezitím prodaly Themosu a ten vyzval Národní divadlo k vystěhování. Parlament tehdy trval na vyvlastnění a Národní divadlo vedlo soudní spory s majitelem. Budova se pak stala předmětem konkurzní podstaty.

Většinovým vlastníkem zkrachovalého Themosu jsou od roku 2009 nepřímo dvě kyperské společnosti s neznámými vlastníky. Do insolvence se Themos, jehož nejcennějším aktivem je právě provozní budova Národního divadla, dostal v roce 2013. Pozemek pod budovou ale stále patří voršilkám, což může být pro případné zájemce o koupi překážkou.

ÚOHS uložil 12 stavebním firmám za kartel ve stavebních zakázkách pokutu v souhrnné výši 278 mil. Kč. Podle informací ČTK největší pokutu – desítky milionů korun – dostala společnost Hochtief. Mezi pokutovanými firmami je také Swietelsky, která podle informací ČTK s úřadem spolupracovala výměnou za snížení sankce, a dále Lesostavby Třeboň, Radouňská vodohospodářská společnost, VIDOX, DAICH spol. s.r.o., Vialit Soběslav, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o a Kostka JH.

Kartel se týkal zakázek v Jihočeském kraji a na Vysočině. Firmy mezi sebou podle úřadu spolupracovaly při koordinaci účasti ve výběrových řízeních na stavební zakázky ve jmenovaných krajích. Proti pokutám se mohou odvolat.Úřad případ odhalil v souvislosti s prověřování podnětu a následné řady přepadových šetření, jejichž částečným výsledkem už bylo rozhodnutí z února s pravomocnou pokutou 1,66 mld. Kč, která je za kartel nejvyšší v historii. Tehdy dostaly pokutu například Skanska, Strabag nebo Eurovia. Případ ještě není uzavřený, všechny firmy podaly žalobu ke Krajskému soudu v Brně.

Zastupitelstvo hlavního města může schválit pražské stavební předpisy (PSP) – Evropská komise schválila opravenou verzi jejich znění. Praze ještě běží administrativní lhůta, po kterou s předpisy nesmí nic dělat, schválit je tak může až letošního 25. května. Pokud je přijme, budou účinné od 1. srpna.

Tvorbu předpisů provázely více než rok problémy. PSP vznikly ještě za vlády exprimátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), jejich platnost však pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj loni v lednu. Praha nakonec předložila upravené znění, které nyní schválila Evropská komise.Stavební předpisy jsou prováděcí normou ke stavebnímu zákonu. Obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Účinnost původních stavebních předpisů loni v lednu na 15 měsíců pozastavilo MMR.

Smlouvu na výstavbu trasy metra v Helsinkách v délce 2,77 kilometru podepsali zástupci Metrostavu a společnosti Länsimetro Oy. Zakázku za přibližně 890 mil. Kč získal Metrostav ve sdružení s finskou společností Destia. Práce začnou již tento měsíc, Metrostav bude provádět ražby tunelů a injektáže (vhánění zpevňovací směsi pod tlakem do konstrukce), finský partner zajistí lomovou ražbu ve stanici Espoonlahti, ražbu vertikálních šachet a odvoz vyrubaného materiálu.

Pro Metrostav to není první zakázka ve skandinávských zemích. Již dříve se podílel nebo se stále podílí například na stavbách tunelů Hédinsfjördur a Nordfjordur na Islandu nebo tunelů Veitastrond a Joberg v Norsku – v zahraničí firma dosahuje už 30 % svých tržeb.

Plzeň podle rozhodnutí soudu nemusí platit firmě Amádeus více než 1,85 mld. Kč jako náhradu škody za neuskutečněný projekt. Developer se v letech 2008 až 2014 neúspěšně snažil v centru Plzně postavit obří obchodní centrum. Plzeňané ovšem před třemi lety v referendu multifunkční komplex Corso Americká odmítli a výsledky referenda zavázaly město, aby podniklo všechny kroky proti stavbě. Amádeus vede podobný několikaletý spor také s městem Ostrava, od nějž požaduje přes 1,5 mld. Kč.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zveřejnil novou mapovou aplikaci pro mobilní zařízení. Pomocí cenové mapy lze zjistit, kolik stojí pozemky v jednotlivých částech Prahy. Aplikace zobrazuje rámcovou cenu parcely přepočtenou na metr čtvereční. Poslouží tak především soudním znalcům, realitním makléřům, developerům nebo majitelům nemovitostí. Zajímat bude ale i běžné občany, kteří uvažují o koupi domu nebo městským částem, které uvažují o prodeji pozemků. Aplikace je zároveň propojena s databází katastru nemovitostí, což umožňuje jedním kliknutím najít vlastníka jakékoli pražské parcely včetně jejího povoleného využití v platném územním plánu.Prohlížet mapu je možné rovněž offline. Mapové podklady lze totiž stáhnout přímo do telefonu. To umožňuje práci i na odlehlých místech, bez nutnosti připojení.

Aplikace s názvem „Cenová mapa Prahy“ je k dispozici zdarma na třech hlavních mobilních platformách – iOS, Android a Windows.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v prvním čtvrtletí letošního roku pokračovaly v růstu. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně v Plzeňském, Zlínském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejméně podle HB Indexu vzrostly ceny rodinných domů. Byty podle něj meziročně zdražily o 7,1 procentního bodu na hodnotu indexu 105,5 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Zatímco byty a rodinné domy zdražují zhruba poslední tři roky, v případě pozemků index zvolna roste od začátku sledování.

„Meziroční růst cen bytových jednotek se v uplynulém čtvrtletí ještě více zrychlil. Nejrychleji rostly ceny bytů v Plzeňském, Zlínském a Královéhradeckém kraji. U starších panelových bytů byl nárůst cen vyšší než v případě cihlových. Největší zájem byl na trhu o byty s užitnou plochou 56 až 75 metrů čtverečních,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Meziroční růst o 7,1 procentního bodu je nejvyšší v historii sledování. Index u cen pozemků vzrostl meziročně o 5,6 bodu na 125,9. „Největší zájem byl zejména o lokality v okolí velkých měst. Vyšší poptávku jsme zaznamenali také u pozemků v bývalých zahrádkářských a chatových lokalitách s možností výstavby a zároveň s dobrou dopravní dostupností,“ dodal P. Němeček.

HB Index sleduje tři typy nemovitostí: byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky.

V Česku bylo loni postaveno zhruba 600 pasivních rodinných domů, meziročně o 40 % méně. Podíl pasivních domů na všech nově postavených domech podle statistik Centra pasivního domu klesl ze 7,2 % v roce 2014 na loňských 4,3 %. Celkově jich je v tuzemsku téměř 2 500. „Musím zdůraznit, že uvedená čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů Nové zelené úsporám. Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není,“ uvedl ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. Loni přišlo celkem 418 žádostí o dotaci na pasivní dům. Minimálně dalších 30 % jich bylo podle odhadu Šance pro budovy postaveno bez dotací. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo loni v ČR dokončeno 13 890 bytů v rodinných domech, pasivní domy na tom měly podíl zhruba 4,3 %. Co se týče podílu na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky s Rakouskem a Belgií. Největší počet pasivních domů je v Německu, podle hrubého odhadu 40 000. Počet certifikovaných budov v ČR loni meziročně vzrostl o 47 % na 87, ještě v roce 2010 byly tři. Při certifikaci se posuzuje dopad budov na životní prostředí, například jak kvalitní mají energeticky úsporná opatření nebo jak hospodaří s vodou. Z celkového počtu 2,11 milionu metrů čtverečních těchto budov připadá 58,8 % na kanceláře. Následuje maloobchod s téměř čtvrtinovým podílem.

Pořízení vlastního bydlení je ve srovnání s placením nájemného nejvýhodnější v Praze, Zlínském kraji a na Vysočině. Naopak platit nájemné, než si pořídit vlastní bydlení, je finančně výhodnější v Ústeckém, Libereckém nebo Moravskoslezkém kraji. Vyplývá to z nového Indexu bydlení stavební spořitelny Modrá pyramida. Tzv. Index bydlení MP je počítán na základě údajů o průměrné výši nájmů poskytovaného Asociací realitních kanceláří a průměrné splátce úvěru na bydlení od Modré pyramidy – Hypoúvěru. Index zároveň zohledňuje průměrné rozlohy bytů podle údajů Českého statistického úřadu. Také udává, kolik procent z průměrné splátky úvěru dosahuje splátka nájmu. Aktuální výsledky vycházejí z dat ke konci prvního čtvrtletí.

V Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji činí průměrný nájem podle indexu 97 % průměrné splátky úvěru na bydlení. V případě Karlovarského, Olomouckého, Královehradeckého, Plzeňského, Středočeského a Jihomoravského kraje je průměrné měsíční nájemné více než 90 % splátky úvěru. Naopak v Ústeckém kraji to je 65 %, v Libereckém kraji 71 % a v Moravskoslezském kraji 72 %.

Na tuzemském trhu správy nemovitostí vznikla spojením společností Special Service International (SSI) a Czech facility a založením profesionální úklidové divize nová skupina SSI Group. Svým klientům bude nabízet komplexní servis, tedy údržbu, ostrahu i úklid budov. Portfolio firmy tvoří více než 350 komerčních objektů v Česku i na Slovensku, v nichž pracuje přes 2 000 zaměstnanců. Roční obrat firmy přesahuje 600 mil. Kč. Zakládající společnost SSI funguje od roku 1990 v oblasti bezpečnostního managementu a facility managementu. Stará se o obchodní centra, bytové komplexy, hotely, administrativní budovy i průmyslové areály. Společnost Czech facility působí na trhu od roku 2008 a poskytuje komplexní správu nemovitostí od technické správy budov přes úklid až po fyzickou ostrahu objektů.

Průměrné stáří bytových domů v Česku od data výstavby, respektive od data poslední rekonstrukce je 52,4 roku. Nejvíce je to v Praze (61,3 roku), naopak nejmladší bytové domy jsou ve Zlínském kraji (41,7 roku). Vyplývá to z údajů ČSÚ. Za hlavním městem ve stáří bytových domů následují Karlovarský kraj (59,7 roku), Královéhradecký (58,9 roku) a Liberecký kraj (56,2 roku). Na opačném pólu jsou za Zlínským krajem Vysočina (44 roků), Středočeský (45,4 roku) a Pardubický kraj (46,3 roku).

Bytový fond v Praze čítá podle dat ČSÚ přes 600 000 bytů, v bytových domech žije 87 % obyvatel hlavního města. Téměř polovina Pražanů bydlí v panelových domech. „Výstavba pražských panelových sídlišť byla zahájena už v roce 1958 a mezi nejstarší patří Červený vrch, Rybníčky, Invalidovna, Petřiny, Hloubětín a Malešice. Nejmladší jsou naopak Homolka, Baba a Jižní Město, všechna z roku 1971,“ uvedla ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů. Panelové domy podle ní byly původně stavěny s výhledem užívání jen na 20 až 30 let. „Řada z nich tak v současnosti přesluhuje i dvojnásobek této doby a přitom se do jejich údržby téměř neinvestovalo. Případně se jen řešily dílčí opravy havarijního stavu,“ dodala Kubů.

ČS nemovitostní fond, nejstarší a největší podílový realitní fond na českém trhu, spravovaný společností REICO investiční společnost České spořitelny, rozšířil své portfolio o novou kancelářskou budovu. Jedná se o Rohan Business Center, jehož hodnota činí přibližně 681,4 mil. Kč. Fond budovu koupil od rakouské developerské společnosti Karimpol Group.

Rohan Business Center je desetipatrová administrativní budova – pronajímatelná plocha činí zhruba 9 700 metrů čtverečních, přičemž téměř 100 % je obsazeno. Budova byla postavena v roce 2012 podle návrhu studia Architekti Hrůša & Spol, Ateliér Brno a obdržela environmentální certifikaci BREEAM (BREEAM Very Good). Největším nájemcem budovy je investiční a finanční společnost East Orange, která je součástí české NATLAND Group.

ČS nemovitostní fond touto akvizicí rozšíří svůj počet nemovitostí v portfoliu fondu celkem na deset budov. Celková tržní hodnota portfolia budov fondu přesáhla po akvizici budovy Rohan Business Center zhruba 7 mld. Kč. Výnos fondu za posledních 5 let byl 2,8 % p.a.

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech loni meziročně vzrostly v průměru o 6 % na 41 800 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (56 400 Kč), nejlevnější Ústecký kraj (10 000 Kč). Celkem se loni prodaly byty zhruba za 70 mld. Kč, meziročně o 15 % více. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Deloitte eviduje i prodeje bytů v developerských projektech od roku 1994. Téměř ze tří čtvrtin se jedná o prvoprodeje, zbytek tvoří přeprodeje. Na tuto skupinu celkově připadalo v posledním čtvrtletí zhruba 30 % všech prodejů s průměrnou cenou 55 800 Kč za metr čtvereční. Zhruba stejný podíl připadal také na starší cihlové domy s průměrnou cenou 42 100 korun. Nejlevnější byly panelové domy s cenou 30 700 korun a podílem cca 40 procent.

Na celkovém objemu prodejů se zhruba ze dvou třetin podílela Praha, kde se byty na konci roku prodávaly nejdráž (56 400 Kč za metr čtvereční). Následují Brno (41 200 Kč) a Hradec Králové (31 200 Kč). Naopak nejlevnější jsou Ústí nad Labem (10.000 Kč), Ostrava (17 300 Kč) a Karlovy Vary (22400 Kč). „Je logické, že v Praze je větší ekonomická síla obyvatelstva a vyšší průměrné mzdy. Proto i velká většina developerských projektů je zde. Pražský trh s byty je v porovnání s Brnem více než sedminásobný,“ dodal jednatel portálu cenovamapa.org Milan Roček. V porovnání s předchozím čtvrtletím (tzv. Deloitte real index) vzrostly ceny v ČR v průměru o 1,5 %. Nejvíce v Karlových Varech (+8,9 pct), což byla podle studie pouze korekce poklesu z předchozích let. Naopak nejvíce klesly v Ústí nad Labem (o 9,1 pct) a Středočeském kraji (o 8,3 pct). V Praze se index zvýšil o 4,3 %. Nejdráže se v posledním čtvrtletí loňského roku prodávaly byty v Praze 1 (98 800 Kč za metr čtvereční) před Prahou 2 (74 700 Kč). Naopak nejlevnější byla Praha 9 (48 200 Kč).

Na konci prvního čtvrtletí 2016 dosáhla míra neobsazenosti v České republice logistických areálů 4,2 %, což představuje mezikvartální pokles o 96 bazických bodů. Podle údajů Industrial Research Forum jde o jednu z nejnižších dosažených hodnot v rámci industriálního trhu od předkrizového období. Celkově je v současné době na trhu 240 900 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových prostor v Praze se drží pod celorepublikovým průměrem a na konci prvního čtvrtletí dosáhla úrovně 3,1 %. Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) po skladových a průmyslových areálech dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2016 celkově 313 600 m2. To proti předchozímu čtvrtletí představuje téměř 30% pokles, meziročně je to ovšem vzestup o 29 %.Čistá poptávka čítala v prvním čtvrtletí roku 2016 celkem 210 900 m2, když mezičtvrtletně se zvýšila o 5 % a meziročně se čistá realizovaná poptávka zvýšila o 8 %.