Sjednotit do jednoho zákona podmínky pro navrhování a prodej stavebních výrobků má nový předpis, jehož věcný záměr schválila Legislativní rada vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh zdůvodnilo tím, že současný systém několika právních předpisů pro oblast stavebních výrobků je složitý a pro podnikatele mnohdy nepřehledný a těžko aplikovatelný.

„Liší se například podmínky při uvádění harmonizovaných a neharmonizovaných stavebních výrobků na trh, pro některé skupiny výrobků nejsou stanoveny povinně deklarované vlastnosti pro jejich použití do staveb v ČR, nejsou definovány požadované úrovně a třídy těchto vlastností,“ uvedlo ministerstvo. Existující požadavky podle něj jsou roztříštěné v mnoha předpisech a proto obtížně dohledatelné. Projektanti a zhotovitelé staveb nemají proto často dostatek informací nezbytných pro výběr optimálního stavebního výrobku a jeho použití v konkrétní stavbě. Neexistuje možnost kontroly nad výrobky dodávanými přímo na stavbu.

Proto mají být novým zákonem pro navrhování a použití stavebních výrobků stanoveny požadované deklarované charakteristiky skupin výrobků a specifikovány požadované technické úrovně a třídy vlastností. Pro zajištění kontroly dodávání stavebních výrobků přímo na stavbu předpokládá návrh rozšíření kompetencí České obchodní inspekce.

Výroba cementu v Česku loni meziročně vzrostla o 7,7 % na 3 781 kilotun. Spotřeba cementu se podle údajů Svazu výrobců cementu ČR zvýšila o 9,2 % na 3672 kilotun. Letos ale podle tajemníka svazu Jana Gemricha obor pociťuje pokles stavební výroby: „Výroba a spotřeba cementu v České republice je úzce navázána na jeho domácí spotřebu, a tím i vývoj stavebnictví. Náš obor citlivě zaznamenává konjunkturální poklesy v tomto segmentu i v letošním roce.“ Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví za sedm měsíců letošního roku meziročně propadlo o 11 %, inženýrské stavitelství o 15 %. Největšími odběrateli cementu jsou betonárny a výrobci prefabrikovaných dílců, jejichž podíl tvoří dohromady zhruba dvě třetiny. Na balený cement připadá zhruba desetina domácích prodejů.

Výroba a spotřeba cementu v ČR

Vláda schválila novelu stavebního zákona. Ta má hlavně zjednodušit povolovací řízení tím, že bude možné sloučit nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Schválené znění ovšem počítá s tím, že to pro stavebníky nebude povinnost. Oproti poslednímu návrhu se do novely vrátila možnost pro Prahu mít vlastní stavební předpisy – dnes tedy už platné Pražské stavební předpisy. Změny provedené ve stavebním zákoně se mají promítnout do dalších 44 souvisejících právních předpisů. Novela by měla nabýt účinnosti od poloviny příštího roku.

Letos bude v Praze dokončeno 32 300 metrů čtverečních nových kanceláří, což je nejméně od roku 1992. V prvním pololetí jich bylo pouze 12 000 metrů čtverečních. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Colliers International. V příštím roce by se podle ní měla výstavba kanceláří vrátit mírně nad průměr posledních deseti let. Očekává se dokončení nejméně 15 nových a rekonstruovaných projektů s celkovou výměrou mírně přesahující 175 000 metrů čtverečních. Oproti desetiletému průměru za období 2006 až 2015 to znamená růst zhruba o 15 procent. Podobné hodnoty Colliers očekává i pro další roky.

„V průměru za posledních sedm let trh pohltí každé čtvrtletí 18.000 metrů čtverečních volných kanceláří, a to jak nových, tak i dříve dokončených. Poptávka však postupně roste. Za poslední tři roky už to bylo v průměru 20 000 metrů čtverečních a od poloviny roku 2015 dokonce 54 500 metrů čtverečních na čtvrtletí,“ uvedl vedoucí oddělení průzkumu trhu Colliers Ondřej Vlk.

Letos má být v Česku dokončeno o polovinu méně nákupních parků než loni. Developeři jich v letošním roce otevřou šest o nákupní ploše 18 000 m2. Důvodem poklesu je především složité získávání potřebných povolení a klesající množství vhodných lokalit. V roce 2015 bylo podle údajů poradenské společnosti Cushman & Wakefield dokončeno 14 nákupních parků o ploše 40 000 m2. (Nákupní park je definován jako stavba zahrnující tři a více obchodů v rámci jednoho objektu s přímými vstupy ze společného parkoviště s celkovou plochou nejméně 1000 m2, bez započítání prodejen potravin, velkoformátových prodejen nábytku a hobbymarketů.)

Na konci letošního roku by mělo být v ČR 179 otevřených nákupních parků, celková plocha dosáhne zhruba 775 000 m2. Z toho je neobsazených 8,3 % prostor. Největší centrum, které bude letos dokončeno, vyroste v Havířově a otevře do konce října. Mezi další nová centra patří Retail park v Šestajovicích u Prahy, MyBox v Brandýse nad Labem, Fastmall v Bruntálu a Retail Park Mělník.

S plochou nákupních parků téměř 800 000 m2 se Česká republika v rámci regionu střední Evropy řadí na druhé místo po Polsku. „Z hlediska přepočtu na obyvatele patří ČR také druhé místo – se 78 m2 na tisíc obyvatel má po Slovensku druhou nejhustší síť ve střední Evropě,“ uvedl vedoucí oddělení nákupních parků společnosti Jiří Kristek. Z evropských zemí má nejrozvinutější trh Německo se 104 m2 na tisíc obyvatel.

Tuzemské obchodní parky jsou z velké části v rukou zahraničních investorů, čtyři firmy si mezi sebe dělí téměř polovinu místního trhu. Z nich největší podíl vlastní německé firmy Saller (15 %) a Intercora (14 %). Po nich následuje český developer a investor CPI (10 %) a rakouská společnost Immofinanz (8 %).

Pražští radní v úterý odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Petra Hlaváčka. Důvodem bylo podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice), která má v gesci oblast územního plánování, zpoždění přípravy Metropolitního plánu. Podle ní důvodem byla i neochota ředitele Hlaváčka odvolat z funkce architekta R. Kouckého, která měl v IPRu na starosti právě nový územní plán. „Kdyby bylo na mně, řešila bych vše odvoláním pana Kouckého, ale ředitel Hlaváček spojil svou funkci s jeho, abych se domohla této změny, musela jsem přistoupit k jeho odvolání,“ sdělila Kolínská.

Petr Hlaváček se stal ředitelem IPR, který je příspěvkovou organizací hlavního města, v únoru 2015. Tehdy na tomto místě vystřídal T. Ctibora – ten byl odvolán koncem roku 2014 kvůli problémům s PSP (Pražské stavební předpisy). O možnosti Hlaváčkova odvolání se mluvilo již počátkem léta, tehdy v reakci na kritiku ředitel IPR pouze změnil funkční zařazení R. Kouckého. Řízením IPRu byl pověřen Ondřej Boháč.

Za odvolaného ředitele se ještě včera postavili zaměstnanci IPRu, předseda Gremiální rady IPR architekt M. Rajniš i představitelé akademické sféry.

Developeři v Praze dají na podzim do prodeje stovky nových bytů – nicméně si stále více stěžují na to, že pražské stavební úřady téměř nevydávají stavební povolení. Podle údajů Českého statistického úřadu se ve druhém čtvrtletí v hlavním městě začalo stavět 28 nových bytů, podle poradenské společnosti Deloitte jich developeři ve stejném období přitom prodali 841.

„Ve druhém pololetí se již na pražském trhu může začít projevovat pokles, který způsobí nedostatek nových bytů v nabídce. Tristní přístup úředníků k povolování nové výstavby již také způsobil meziroční zvýšení cen nových bytů na trhu o téměř dvě desítky procent,“ uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský. Jeho firma dá na podzim do prodeje 453 bytů v bytových domech a osm bytů v rodinných domech celkem v šesti pražských lokalitách. Dohromady bude mít v nabídce přes 800 bytů ve 12 lokalitách.

Trigema dá na podzim do prodeje přes stovku nových bytů v Horních Měcholupech a Letňanech. Skanska Reality začátkem září zahájila prodej nového projektu Port Karolína v Karlíně. V první etapě nabídne klientům 147 nových bytů. Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce firma do konce roku nabídne projekt zhruba se 300 bytů v jedné z nejvyhledáva­nějších pražských lokalit.

O zhruba 15 % na 130 000 metrů čtverečních vzrostla loni plocha tzv. zelených střech v ČR. Budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, se podle údajů Asociace výrobců minerální izolace (AVMI)nacházejí hlavně v Praze, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. „Zásadním a velmi pozitivním trendem je především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematice zadržování vody v krajině obecně,“ uvedla předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně Jitka Dostálová.

V Opavě se další obchodní centrum stavět nebude – zastupitelé města schválili odstoupení od smlouvy s developerskou společností Crestyl. Ta chtěla vybudovat komerční areál přímo v historickém jádru v blízkosti Horního náměstí. Město odstoupení od smlouvy bude stát 28,5 mil. Kč – tak Crestyl vyčíslil své náklady s projektem. Smlouvu o stavbě obchodního centra předchozí vedení města podepsalo s developerem v roce 2005. Podle ní mohl zastavět území vzniklé po stržení válkou zničených domů v historickém centru Opavy. Přípravy se ale vlekly a v poslední době se stále častěji mezi obyvateli objevovaly názory, že obchodní centrum by se stavět nemělo. Před časem ochotu o ukončení projektu projevil i Crestyl. Změnu názorů ovlivnila i stavba dalšího obchodního centra Breda & Weinstein, které vzniklo nedaleko.

Sněmovna poslanců zřejmě sníží na polovinu maximální kauci nájemného z šestinásobku jeho výše na trojnásobek. Možná také obnoví předkupní právo u nemovitostí jejich spolumajitelům. Změny má přinést novela občanského zákoníku, kterou poslanci poslali do závěrečného kola schvalování. Obnovení předkupního práva na podíl spolumajitele nemá ale přijetí jisté. Podle obhájců v čele s Jeronýmem Tejcem (ČSSD) existovalo pět desítek let a umožní scelovat vlastnické podíly. Odpůrci z řad pravice v čele s Markem Bendou (ODS) poukazovali na to, že tuto změnu neschválila už vláda, nebo na problém nedosažitelných spoluvlastníků.

Poslanci chtějí také v případě bytů zvláštního určení prodloužit lhůtu na jejich vyklizení v případě, že jejich nájemce zemře. Spolubydlící by takové byty museli podle ústavně právního výboru vyklidit do půl roku místo nynějších tří měsíců, Tejc navrhl prodloužení na devět měsíců. Pokud s nájemcem v bytě žil nejméně rok jiný postižený člověk nebo člověk starší 70 let, nájem by na ni podle úprav poslanců měl přejít automaticky.

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly v letošním 2. čtvrtletí meziročně o 11,1 % na 45 000 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 60 300 Kč, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 400 Kč. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

V porovnání s prvním čtvrtletím se ceny zvýšily o 6,1 %, což je vůbec největší mezičtvrtletní růst od roku 2010. Ceny vzrostly v deseti krajských městech ze čtrnácti. Celkem se za druhé čtvrtletí prodalo zhruba 6 400 bytů za 19,6 mld. Kč. Téměř dvě třetiny připadaly na Prahu. Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 57 600 korun, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 34 000 Kč. V mezičtvrtletním srovnání vzrostly prodejní ceny nejvíce v Plzni (o 14,4 %), Karlových Varech (o 10,7 %) a Pardubicích (o 9,9 %). Naopak nejvíce ceny klesly v Jihlavě, o 3,5 %.

„Zvyšující se ceny nemovitostí v Praze v posledních třech čtvrtletích jsou odrazem několika základních faktorů. Vyšší poptávky po bytech, nízkých úroků hypoték a nyní zejména úbytkem volných nových bytů, neboť v Praze se v posledních třech letech zásadně zbrzdil proces povolování nových bytových projektů“, uvedl jednatel portálu CenovaMapa.org Milan Roček.

Ve druhém čtvrtletí se prodalo o téměř tisíc bytů více než v prvním. Z toho téměř polovina připadala na Prahu. „V celé republice se nejvíce prodejů uskutečnilo v panelových domech, téměř 2 500 z celkových 6 400 prodejů. Výjimku tvoří Praha, kde díky rozvinutému developerskému trhu bylo nejvíce prodejů v developerských projektech. Z celkových téměř 3 000 prodaných bytů v Praze se jich v developerských projektech prodalo 1 300,“ doplnil manažer oddělení nemovitostí Deloitte Petr Hána.

Sněmovna poslanců chce po vládě, aby předložila novely zákonů, které by urychlily schvalování zejména důležitých dopravních staveb. Jde o novelu stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Sněmovna chce navíc po ministru dopravy každého půl roku písemnou informaci o tom, jak příprava výstavby dopravních projektů postupuje. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poslancům řekl, že ve Sněmovně by měly být obě nové předlohy už do konce roku. Nový stavební zákon, kterým se má příští týden opět zabývat vláda, má už obsahovat koordinované jednotné územní i stavební řízení.

´V Brně dál rostou ceny bytů v novostavbách, bytů je nedostatek. Stejná situace se už přenesla i na trh se staršími byty a rostou dokonce i ceny nájmů. Nedostatek všech druhů bytů na straně jedné a dostatek peněz mezi lidmi vedou k tomu, že najít vhodné bydlení není těžké jen v Brně, ale problém se začíná rozšiřovat na celou jižní Moravu. Podle společné analýzy společnosti Trikaya a serveru Sreality.cz vyplývá, že od loňského jara zdražily v Jihomoravském kraji byty určené k prodeji o 15 % – nejvíce přímo v Brně, kde cena narostla o téměř 19 %. Nájmy se zvedly na jižní Moravě za stejné období o 29 %.

„Trh novostaveb je úzce provázaný s celým trhem nemovitostí. Patnáctiprocentní zdražení, které avizovali stavitelé v souvislosti s nedostatečnou výstavbou nových bytů, se nyní podle všech očekávání přelévá i do cen starších bytů,“ uvedl ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. Obvyklá cena staršího bytu v Brně je kolem tří milionů korun, při koupi bytu v novostavbě musí zájemce počítat s dalším půlmilionem navíc. Enormní zájem o brněnské byty potvrzuje i místopředseda představenstva realitní společnosti Gaute Dušan Přikryl. “Poptávka plus velmi zajímavé podmínky pro financování nemovitostí zvyšují ceny nemovitostí v Brně a okolí. Zájem však není jen o novostavby, ale i o stávající zástavbu. Vyprodáno taktéž hlásí naše oddělení pronájmů bytů a rodinných domů Na jižní Moravě se ceny liší podle jednotlivých okresů, ale obvyklá cena pro dispozici 1+kk je 1,5 mil. Kč, 2+kk zájemce pořídí za 2,25 milionu, 3+kk za 2,7 mil. Kč a do čtyřpokojového staršího bytu už musí kupec investovat skoro 5 mil. Kč.

Pro majitele, kteří už nový byt koupili, je dobrou zprávou, že spolu s rostoucí cenou nemovitostí rostou i nájmy. Měsíční nájemné se od loňského jara zvedlo o 29 %, to znamená, že obvyklá cena je 9 000 korun.

Podle analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary je růst poptávky po nemovitostech vedle známých jevů v podobě levných peněz, růstu zaměstnanosti a slabé výstavby hnán i jednorázovými faktory, jako je blížící se přijetí zákona o spotřebitelských úvěrech nebo přenesení daňové povinnosti u daně z převodu nemovitostí z prodávajícího na kupujícího. Podle Vladimíra Veselského z realitní kanceláře Nejlepší bydlení nejvíce zdražují byty na investici, tedy menší byty.

V Německu leží ladem více než dva miliony bytů. Zatímco v řadě velkých měst je jich nedostatek, v menších obcích a na vesnicích přibývá takových, o které nemá nikdo zájem. Vyplývá to ze studie Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví a měst. Počet prázdných bytů se podle studie za posledních pět let zvýšil o více než 200 000. V procentuálním vyjádření je to pak za stejnou dobu nárůst ze 4,5 na 5,1 % z celku. Nejvíce volných bytů je v bývalých východoněmeckých zemích – Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku. V některých okresech tam zeje prázdnotou dokonce přes 15 % všech bytů. Opačný problém trápí velká města jako je Berlín, kde každoročně přibude asi 40 000 obyvatel, což se odráží na nedostatku bytů i jejich cenách. Vedle značně odlišných cen bytů se rozdíly v jejich obsazenosti odrážejí i v cenách pozemků. Zatímco v některých bývalých východoněmeckých zemích je možné metr čtvereční stavebního pozemku koupit za deset eur (270 Kč), v Düsseldorfu stojí metr čtvereční kolem 700 eur (18 900 Kč) a v Mnichově dokonce 1200 eur (32 400 Kč).

Podíl volných průmyslových a skladovacích ploch v Česku ke konci pololetí dosáhl 4,7 %. Mezičtvrtletně vzrostl o 0,57 procentního bodu. Celková rozloha těchto ploch podle společnosti Colliers činila 5,96 milionu metrů čtverečních. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Colliers International, kterou má ČTK k dispozici. Ve druhém čtvrtletí stavaři dokončili 12 nových projektů o celkové rozloze 182 400 metrů čtverečních. Osm z nich bylo po dokončení plně obsazeno. Základní nájemné se u pětiletých nájmů pohybovalo v Praze od 100 do 105 Kč za metr čtvereční na měsíc. V Plzni a Ostravě bylo v rozmezí 100 – 108 Kč. Nejdražší bylo Brno s cenovou úrovní 107 –  115 korun Kč. Kancelářské prostory v logistických nemovitostech se pronajímaly za 215 – 245 Kč za metr čtvereční na měsíc.

Rozpracovaný nový územní, takzvaný metropolitní plán Prahy obsahuje nepřesnosti, některé části je třeba doplnit a zlepšit. Tým expertů přesto Praze doporučil, aby v jeho přípravě pokračovala. Vyplývá to ze závěrů, které dnes projednala rada města. Metropolitní plán, jehož příprava nabírá zpoždění, je podle expertů v souladu se zákonem. „Závěry odborné skupiny se do značné míry shodují s připomínkami, které formulovaly městské části. Čas, který nyní věnujeme rozpracování návrhu metropolitního plánu, se nám vrátí v rychlejším a předvídatelnějším rozhodování o umisťování konkrétních staveb v následujících letech,“ řekla náměstkyně pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ).

Harmonogram přípravy plánu a návrh personálních změn v Institutu plánování a rozvoje (IPR) by měl být hotov do konce září. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) už dřív zmínila pochybnosti ohledně fungování institutu, který se podrobil auditu. Mluvilo se i o konci ředitele Petra Hlaváčka, za kterého se ale lidé postavili v petici.

Zákonnost plánu už dřív zpochybnili úředníci magistrátu, starostové městských částí i například Asociace pro urbanismus a územní plánování, podle které návrh není v souladu se stavebním zákonem a s ustálenou judikaturou.

Investice do komerčních nemovitostí, tedy na nákup kancelářských, průmyslových a obchodních nemovitostí, v České republice, dosáhly v prvním pololetí tohoto roku hodnoty 23,7 mld. Kč, což meziročně představuje pokles o 25 %. Naopak ve druhém čtvrtletí se objem těchto zvýšil o 8 % na 10,6 mld. Kč. Celkový objem obchodu s nemovitostmi v Česku byl nicméně podle Colliers vyšší, protože realizované ceny některých transakcí, zejména v případě akvizic hotelů, zůstaly důvěrné.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) si dnes připomíná 15. výročí svého založení. V prvním roce své existence čítala 38 členů, jejichž setkání se nesla v duchu neformálních rozhovorů na nejrůznější „realitní“ témata. Dnes ARTN už představuje silné seskupení významných aktérů nemovitostního trhu a také dobře etablovaného partnera pro státní správu, jenž se podílí se na tvorbě legislativních norem pro oblast výstavby a nemovitostí.

Za vznikem ARTN v roce 2001 stála iniciativa tří protagonistů realitního trhu: Michala Šourka, Kamila Kosmana a Thomase van Zavrela. Společně s dalšími zakládajícími členy postupně vytvořili názorovou platformu pro celý realitní trh a formulovali hlavní cíle asociace. Hlavním myšlenkou přitom bylo sdružovat významné reprezentanty realitního sektoru, kteří by společně usilovali o zvýšení jeho kvality, stability a transparentnosti.

V roce 2007 členská základna poprvé dosáhla hranice 100 osobností a zájem ze strany nových kandidátů v posledních letech stále roste. „ARTN prošla během uplynulých patnácti let dynamickým vývojem. Vždy jsme důsledně hájili zájmy našich členů a podporovali jsme rozvoj realitního trhu,“ říká Zdenka Klapalová, jež byla letos valnou hromadou už popatnácté zvolena prezidentkou asociace.

K současným prioritám ARTN patří zejména oblast územního rozvoje včetně Metropolitního plán pro Prahu –  asociace se v této sféře snaží hlavně o vytvoření platformy pro dialog mezi soukromým a veřejným sektorem. „Do budoucna chceme věnovat pozornost dalším novým normám – rádi bychom se zapojili do diskuse k zákonu o sociálním bydlení a připravujeme se na příchod nové evropské směrnice TIA,“ konstatuje Monika Kofroňová, současná mluvčí ARTN.

Od roku 2002 asociace vydává publikaci Trend Report. Ta v roce 2014 prošla zásadní změnou konceptu, díky níž posílila svou pozici nezávislé a nezkreslené analýzy vývojových trendů na českém nemovitostním trhu. ARTN je také neodmyslitelně spojena se soutěží Best of Realty, jíž poskytuje odbornou záštitu a v jejímž rámci uděluje cenu AWARD FOR EXCELLENCE.

Prioritou veřejných investorů při zadávání stavebních zakázek je především cena. Podle poloviny z více než stovky stavebních firem, které oslovila společnost CEEC Research, zajímá tyto investory výhradně cenové kritérium. Naopak soukromí investoři se snaží najít kompromis mezi cenou a kvalitou.

Na stupnici od jedné do deseti, kde jednička reprezentuje důraz jen na cenu a desítka naopak na kvalitu, ředitelé stavebních firem ohodnotili priority státních investorů průměrnou známkou 2,3. Polovina dotázaných přitom dokonce použila známku jedna. „Tento výsledek pro nás není překvapením. Někdy je nám představitelů veřejných investorů až líto, protože kvůli jednostranně vychýlenému zákonu o zadávání veřejných zakázek se v podstatě ani jinak chovat nemohou,“ dodal ředitel pro Business Development firmy Cemex Karel Köszegi. Od října bude platit nový zákon, podle stavařů se však až postupem času ukáže, jestli se chování veřejných investorů změnilo.

Soukromí investoři naopak v průměru přikládají ceně a kvalitě zhruba stejný význam (známka 4,5). Největší počet odpovědí (28 %) byl přitom přesně v polovině stupnice. Větší tlak zadavatelů na cenu přitom zaznamenávají ředitelé velkých stavebních firem s ročním obratem minimálně 200 mil. Kč. Priority veřejných investorů ohodnotili průměrnou známkou 1,7; u soukromých investorů známkou 4,0.

Přílišný tlak zákazníků na cenu se podle ředitelů stavebních společností negativně projevuje především ve zhoršeném chování firem k životnímu prostředí a kvalitě stavebních materiálů (souhlasilo 83 %dotázaných), potažmo i staveb (82 %). Dalším negativním efektem je porušování pravidel bezpečnosti práce (74 %).

Města mohou za určitých podmínek v územních plánech řešit otázky republikového významu, i když chybí krajské zásady rozvoje. S novým rozsudkem přišel Nejvyšší správní soud (NSS), který se zabýval situací ve Znojmě. Krajský soud v Brně v únoru zrušil ve znojemském územním plánu koridor pro obchvat, který má být zároveň přeložkou silnice první třídy, a je proto obsažený ve státní politice územního rozvoje. Podle NSS, který vyhověl kasační stížnosti města, postupoval krajský soud formalisticky a územním plánem se musí zabývat znovu. Podle NSS mohou města a obce v územních plánech řešit záměry celostátního významu, pokud to umožní krajský úřad jakožto nadřízený orgán územního plánování. A pokud se řešení v územním plánu později dostane do rozporu s krajskými zásadami územního rozvoje, je nutné městskou dokumentaci změnit a uvést do souladu s krajskou, případně republikovou. Jihomoravský kraj nyní platné zásady rozvoje nemá, což podle některých představitelů Brna komplikuje také přípravu územního plánu krajského města. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) verdikt přivítal. Doufá, že v Brně skončí „období výmluv“ a město začne pracovat na novém územním plánu a dohodě s krajem o provázání městského a regionálního plánování. „NSS řešil kauzu obchvatu Znojma, která má ve vztahu k zásadám územního rozvoje svá specifika, takže pro zodpovědnou reakci si musím nejdřív rozsudek přečíst, zda je možné ho takto vůbec zobecňovat,“ reagoval náměstek primátora Brna Martin Ander (SZ). S konkrétní podobou obchvatu Znojma vyslovil souhlas jak krajský úřad, tak ministerstvo dopravy. Pokud by se Znojmo řídilo názorem vysloveným krajským soudem, mohlo by podle NSS dojít k absurdnímu výsledku. Obchvat jakožto záležitost republikového významu by nesmělo vymezit, protože chybí krajské zásady územního rozvoje, ale ani nevymezit, protože musí respektovat státní politiku územního rozvoje, která záměr obsahuje. Územní plán by tak vlastně vůbec nebylo možné vydat. „Úkolem soudní judikatury totiž není činit již tak dosti těžkopádné procesy územního plánování ještě komplikovanějšími do té míry, že požadavky z judikatury vyplývající by byly prakticky nerealizovatelné, čímž by mohly být v důsledku ohroženy samotné cíle a úkoly územního plánování,” stojí v rozhodnutí NSS. Soudce zpravodaj Aleš Roztočil v rozsudku zdůraznil kromě principu hierarchie a závaznosti různých úrovní územního plánování také princip flexibility. „Je třeba zohlednit to, že pořízení a vydání jednotlivých aktů územně plánovací dokumentace je jednak dlouhodobý proces, zpravidla trvající více let, jednak záměry územního plánování nejsou statické a podléhají změnám,“ uvedl NSS.