Cena bytů v Česku roste, poptávka na řadě míst totiž převyšuje nabídku. Podíl na tom mají zejména nízké hypotéky, které jsou dostupné více lidem, kteří si často byt pořizují jako investici. Dobře se tedy prodávají staré i nové byty. Zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték ale další vývoj na realitním trhu už asi ovlivní. Vyplývá to z informací statistiků, developerů a realitních agentur. Nejžádanější jsou mezi kupci středně velké byty, celorepubliková průměrná cena bytu 2+kk je kolem 1,3 mil. Kč. Ve velkých měst je vyšší – tradičně nejdražší byty jsou v Praze, následuje Brno a Hradec Králové.

V Praze vzrostly ceny nových bytů ve 3. čtvrtletí na 72 609 Kč za metr čtvereční. Blíží se tomu i ceny starších bytů, které stouply na 70 466 Kč. V Brně se dostaly ceny nejprodávanějších dvoupokojových bytů na průměrných 2,847 mil. Kč, před rokem byly asi o 150 000 korun nižší. Poptávku vytvářejí hlavně vysokoškolští studenti a mladí lidé, kteří spolu začínají žít. Vedle toho ji jako v jiných velkých městech zvyšují investoři.

V Hradci Králové jsou ceny nových bytů nad 40 000 korunami za metr čtvereční, před dvěma roky to bylo podle ČSÚ v průměru 25 547 Kč. V poslední době v regionu zdražily byty i na Rychnovsku, a to v souvislosti s náborem lidí do závodu automobilky Škoda Auto v Kvasinách. Cena starších bytů v Rychnově a okolí se tak blíží 30 000 Kč za metr čtvereční.

Ve Středočeském kraji jsou ceny za metr čtvereční mezi 28 000 až 32 000 Kč. Nejžádanějšími lokalitami jsou vzhledem k dostupnosti do Prahy Beroun, Kladno a Kralupy nad Vltavou. Makléři ale čekají stagnaci, ceny v regionu jsou podle nich na maximu a kvalita některých bytů jim neodpovídá.

V Plzni lidé dají za nový byt 2+kk průměrně 2,3 mil. Kč, za rok cena stoupla minimálně o 15 %. Vzhledem k nedostatku bytů je lidé kupují ještě dřív, než je developeři dokončí. Byty ale zdražily i v jiných velkých městech Plzeňského kraje, například v Klatovech průměrná cena téhož bytu stoupla o půl milionu na více než 1,7 milionu korun.

V Pardubicích se ceny bytů dostaly podle makléřů nejspíš k maximu. Dvoupokojové byty tam zdražily od června do listopadu o 160 000 korun na téměř dva miliony. Na Liberecku stoupla za dva roky cena bytů o třetinu na průměrných 1,8 milionu korun a na Semilsku, kde jsou rekreační nemovitosti, zaplatí zájemci ještě víc. Průměrná cena bytů je tam 2,421 mil. Kč.

V Karlovarském kraji nejvíce, o 20 %, zdražily byty na Chebsku, nahrává tomu nízká nezaměstnanost v okrese. Byt 2+1 tam přijde průměrně na 2,3 mil. Kč. Na Sokolovsku stejný byt stojí kolem 545 000 Kč. Na Karlovarsku lze takovou nemovitost koupit průměrně za 1,9 mil. Kč. V Ústeckém kraji, kde je nejvyšší nezaměstnanost v ČR, jsou kupní ceny nemovitostí výrazně pod republikovým průměrem, nejlevnější jsou v Mostě.

Na jihu Čech stouply ceny bytů meziročně o 10 až 15 %, zhruba stejně se zvedly ceny i v Jihlavě nebo Ostravě, kde je zájem o byty prakticky všech velikostí a ve všech částech města. Byt 2+1 v Ostravě vyjde v průměru na 987 000 korun. Na Zlínsku byt 2+1 stojí přes 1,8 mil. Kč, na začátku roku to bylo o 200 000 korun méně. V Olomouckém kraji jsou nejlevnější byty na Jesenicku, nejdražší na Olomoucku, jež ve statistikách kraje vykazuje nejvyšší mzdy a kde je průměrná cena bytů ve srovnání s horským okresem víc než dvojnásobná. Za rok tam vzrostla průměrná cena z 1,981 na 2,112 mil. Kč.

O půjčky na bydlení pro mladé rodiny není zájem, MMR eviduje pouze dvě žádosti. Většina ze 100 mil. Kč, které byly na tento program vyčleněny, budou v příštím roce rozděleny do jiných programů, například na podporu seniorů. Návrh ministerstva pro místní rozvoj na podporu bydlení pro mladé rodiny schválila vláda letos v březnu. Podpora se měla týkat lidí do 36 let, kteří pečují o dítě do šesti let. Půjčky od 50 000 do 600 000 korun měl vyplácet Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Výše úvěru na stavbu nebo koupi bytu či rodinného domu byla 600 000 korun, nejvýše však polovina skutečných nákladů na stavbu.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve třetím čtvrtletí pokračovaly v růstu. V meziročním srovnání – měřeno HB Indexem – nejvíce zdražily byty v Jihomoravském, Jihočeském, Středočeském kraji a v Praze. Výrazně vzrostly také ceny pozemků, nejméně zdražily rodinné domy. Ceny bytů meziročně vzrostly o 9,3 procentního bodu na 110,7 bodu. “Růst cen bytů byl nejrychlejší za poslední rok. Cenový nárůst táhl vývoj cen především v Jihomoravském, Jihočeském a Středočeském kraji spolu s Prahou. Stagnaci cen jsme zaznamenali pouze v Karlovarském kraji,” uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Ceny starších panelových domů podle něj opět rostly více než u cihlových bytů. Největší zájem na trhu panoval nadále o malometrážní byty.

Index cen pozemků vzrostl meziročně o 8,2 procentního bodu na 131,2 bodu. Nejméně zdražily rodinné domy, index vzrostl meziročně o 3,3 procentního bodu na 111 bodů.

Kancelářskou budovu Enterprise Office Centre od developerské společnosti Erste Group Immorent ji společně koupili RSJ Investments a zakladatelé Avastu – Eduard Kučera a Pavel Baudiš. Mezi nájemci dvanáctipodlažní budovy sousedící s magistrálou patří firmy Avast Software či CSC Computer Science. Kupní cena budovy činí 3 mld. Kč.

Administrativní komplex Enterprise Office Center, který developerská společnost Erste Group Immorent předala do užívání prvním nájemníkům na konci roku 2015, je umístěn na Praze 4 – Pankrác. Dvanáctipodlažní budova nabízí 29 069 m² kanceláří nejvyšší třídy „A“. Budovu podle návrhu architekta Vladimíra Krátkého postavila stavební firma STRABAG. Budova má certifikát BREEAM Excellent, promyšlené technologie zaručují až 25% úsporu energií ve srovnání s podobnými budovami.

Plzeň zadala vypracování územní studie pro lokalitu Americká – Sirková, jejíž částí je také pozemek původně určený pro stavbu kontroverzního obchodního domu pražské developerské firmy Amádeus. Radnice s ní nyní o podobě místa jedná a v této chvíli je přesvědčená, že Amádeus chce postavit na svém pozemku polyfunkční stavby, v nichž by byl i obchod, řekl ČTK náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). „Amádeus teď s námi jedná na úrovni technického náměstka a úřadu o konkrétních podmínkách územní studie tak, aby došlo k zástavbě a aby obě strany byly spokojeny,” uvedl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Šindelář potvrdil, že po dvou letech teď cítí opravdový zájem investora objekt postavit. Jde tak o novou etapu jednání s Amádeem, který se soudí s Plzní o 1,85 mld. Kč jako náhradu škody za neuskutečněný projekt obchodního centra, který chtěl postavit v letech 2008 až 2014. Občané jej ale před čtyřmi lety v referendu odmítli. Výsledky referenda zavázaly město, aby podniklo všechny kroky proti stavbě. Developer podal loni v lednu na město žalobu. Domáhal se náhrady škody za zmařený projekt a ušlý zisk. Soud začal loni v září.

ČTK

Předchozí Nabídkové ceny za starší byty se v Praze přibližují cenám za nový byt. Ve třetím čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně průměrně o 7,1 % na 70 466 Kč za metr čtvereční. Ceny nových bytů v nabídce developerů podle statistik společnosti Trigema se ve stejném období zvýšily o 4,3 % na 72 609 Kč za metr čtvereční. „Lidé mají v době ekonomické konjunktury o bydlení zájem. Prodlužující se příprava většiny nových bytových projektů však nezpůsobuje pouze tlak na cenu za nový byt, ale aktuálně i za starší bydlení. Pokud se nabídka nepřizpůsobí poptávce, bude to mít na domácí bytový trh další nepříznivý cenový dopad,” uvedl šéf Trigemy Marcel Soural.

Počet nově nabízených bytů na pražském trhu meziročně propadl o více než třetinu na 4 300. Z toho zhruba třetina byla dražší než 60 000 korun za metr čtvereční. Střední segment, který Trigema společně se Skanska Reality a Central Group vymezuje rozpětím 45 000 – 60 000 Kčza metr čtvereční, měl zastoupení zhruba 30 %. Kategorie nejlevnějších bytů z pražského trhu téměř vymizela.

ČTK

Investiční skupina Penta podepsala dohodu o prodeji svého pražského administrativního komplexu Florentinum čínské skupině CEFC, která podala nejvyšší nabídku. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily, ale podle informací ČTK se cena pohybuje kolem 283 milionů eur, tedy přes 7,6 mld. Kč. CEFC ve finálovém rozstřelu porazila německou Allianz.

Penta představila svůj první realitní projekt administrativního paláce s obchodní pasáží, nádvořím a zahradou v lednu 2012, do provozu bylo uvedené po 20 měsících stavby ke konci roku 2013. Celková investice se pohybovala kolem 200 milionů eur, tedy asi 5,5 mld. Kč. V současné době je Florentinum plně obsazené, největšími nájemci jsou EY, advokátní kanceláře Havel, Holásek&Partners, dále společnosti Renomia, Veolia, BlueLink nebo Bank of China, ale v budově sídlí také Dr.Max a Fortuna ze skupiny Penta i centrála Penty. Všech 70 nájemníků má dlouhodobé smlouvy.

ČTK

Objem realitních investic v České republice letos zřejmě překoná rekord z loňského roku s uzavřenými transakcemi za 2,68 mld. eur (zhruba 72,5 mld. Kč). Vyplývá to z odhadu poradenské společnosti Colliers. Do konce minulého týdne podle něj dosáhly transakce asi dvě miliardy eur (54 mld. Kč), dnes k nim přibyly další dvě velké: Penta prodala svůj pražský administrativní komplex Florentinum čínské skupině CEFC za 7,6 miliardy korun, Tesco prodalo pražské Obchodní centrum Letňany německé společnosti Union Institutional Investment.

Do konce roku očekává uzavření nejméně tří větších transakcí. Jde například o prodej Obchodního centra Olympia v Brně, budovy Enterprise v Praze 4 nebo Avion Shopping Parku v Praze – Zličíně.

Podíl volných skladů a výrobních hal v České republice na celkové rozloze logistických areálů ke konci třetího čtvrtletí mezičtvrtletně mírně klesl na 4,4 %. Celkově je tak na trhu 268 000 metrů čtverečních moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování.

Výstavba skladů a výrobních hal ve třetím čtvrtletí podle údajů IFR klesla meziročně o 78 % na 60 200 metrů čtverečních. Statistiku ovšem výrazně ovlivnilo otevření haly Amazonu v Dobrovízi u Prahy o rozměrech 133 000 metrů čtverečních ve třetím čtvrtletí loňského roku.

Nové skladové plochy byly letos ve třetím čtvrtletí otevřeny ve čtyřech průmyslových parcích. Mezi největší dokončené projekty patří dvě haly v areálu Panattoni Park u pražského letiště v Ruzyni. Další významnou stavbou byla částečně předpronajatá hala ve VGP Parku Tuchoměřice. Podíl spekulativní výstavby zůstal na 36 %.

ČTK

Nebytovou část budovy Myšák Gallery v centru Prahy podle serveru Seznam Zprávy koupila česká skupina Koh-i-noor. Stává se ta podle odhadů 70% vlastníkem nemovitosti a disponuje právem rozhodovat o celé budově.

Skupina Koh-i-noor, která zastřešuje podnikatelské aktivity od kancelářských potřeb, přes energetiku a zdravotnictví po strojírenství, budovu koupila od investičního fondu České spořitelny CEE Property Development Portfolio 2. Nabídka na prodej budovy byla neveřejná.

Myšák Gallery ve Vodičkově ulici byla postavena na místě částečně zříceného domu, otevřela se v roce 2007. V obchodní pasáži je podle webu objektu 3 400 metrů čtverečních prostor pro obchody a služby, budova také nabízí  4000 čtverečních metrů kanceláříMyšák Gallery je známá luxusním dvojpodlažním bytem ve svých horních patrech, s nímž byl spojován podnikatel a lobbista Roman Janoušek. Majitelem bytu se nedávno údajně stal podnikatel Kamil Hrbáček. Jeden z bytů v budově také koupila v minulosti rodina bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka, který měl podle médií na Janouška vazby.

Pod Koh-i-noor holding podnikatele Vlastislava Břízy patří zejména celosvětově známý výrobce uměleckých, školních a kancelářských potřeb Koh-i-noor Hardtmuth, ale také společnosti a podniky v Rusku a Bulharsku a obchodní firmy v Itálii nebo Polsku. Holding dále zahrnuje skupinu Gama, Koh-i-noor Energy a Koh-i-noor Machinery.

ČTK

Nejžádanější městskou částí při koupi nového bytu byla v hlavním městě ve 3. čtvrtletí Praha 9, kde developeři prodali 453 z celkových 1 447 bytů, tedy téměř třetinu. Následovaly Praha 5 a Praha 10, obě se zhruba pětinovým podílem. Z městských částí byl největší zájem o Vysočany a Uhříněves. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Ekospol. Podle společných statistik společností Trigemy, Skanska Reality a Central Group průměrná cena prodaného bytu v Praze ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 19,5 % na 69 517 korun za metr čtvereční.

Počet nabízených bytů ve třetím čtvrtletí v Praze se meziročně snížil o třetinu na 4 300. “Blížíme se k hranici 4000 bytů, kterou považuji za kritickou. Aby byla situace na trhu stabilní, je potřeba zásoba bytů mezi šesti a sedmi tisíci,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

“Tlak na trhu s novými byty, který je na jedné straně dán relativně vysokým zájmem po novém bydlení a na druhé straně snižující se zásobou nových bytů, se odrazil v dalším omezení nabídky, ale také v nárůstu průměrné ceny za prodaný byt,” dodal M. Soural. Od začátku roku do konce září prodali developeři v Praze 4 800 bytů. Za celý loňský rok jich bylo zhruba 6 500.

ČTK

V Chotěboři vznikne soukromý domov pro seniory se 120 lůžky – do tří až čtyř let ho postaví společnost SeneCura, jíž město prodá pozemek v lokalitě Koubek vyčleněný pro tuto stavbu. Do soutěže o pozemek se firma přihlásila jediná. V regionu tato služba chybí, nejblíže jsou domovy důchodců v Havlíčkově Brodě a v Hlinsku. Devítitisícová Chotěboř původně plánovala postavit domov ve své režii. Pak se ale ukázalo, že by na investici asi za 150 mil. Kč zřejmě nesehnala dotaci.

Polovina míst v plánovaném domově bude určena lidem postiženým demencí. SeneCura také informovala, že po dokončení domova důchodců má v plánu postavit v jeho blízkosti další dva domy asi s 20 malými byty, v nichž by bydleli důchodci, kteří jsou ještě soběstační.

SeneCura sídlí v Praze, spadá do skupiny působící v Rakousku a Francii. S ní provázaná firma Senior holding v ČR podle údajů na internetu provozuje domov důchodců v Chrudimi a rezidenci pro seniory v Praze, pracuje na dalších projektech. Na Vysočině má vybudovat domovy důchodců ve Žďáru nad Sázavou a v Telči.

ČTK

Slovensko nebude stavět a provozovat novou velkou nemocnici formou veřejně-soukromého partnerství (PPP). Kabinet premiéra Roberta Fica souhlasil s návrhem ministerstva zdravotnictví od PPP projektu ustoupit. O miliardovou zakázku usilovaly i české firmy Agel a Metrostav.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví upozornilo na rizika stávajícího záměru včetně potřeby změnit parametry projektu a za nevhodnou rovněž označilo původně vybranou lokalitu na výstavbu nové nemocnice.

Projekt nové nemocnice v Bratislavě za 200 až 250 milionů eur (5,4 až 6,8 miliardy Kč) prostřednictvím PPP odstartovala už předchozí Ficova vláda. Záměr počítal s tím, že nemocnice nahradí několika současných zdravotnických zařízení, která fungují v zastaralých budovách.

ČTK

Ceny bytů a obytných domů na Slovensku ve třetím letošním čtvrtletí dosáhly šestiletého maxima. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila slovenská centrální banka (NBS). Podle analytiků NBS je země ale vzdálena od realitní cenové bubliny.

Metr čtvereční v bytech a domech na Slovensku stál ve sledovaném období v průměru 1 295 eur (zhruba 35 000 Kč). V meziročním srovnání reality zdražily osmým čtvrtletím v řadě. V samotném třetím letošním čtvrtletí se ceny zvýšily o 5,4 %, což byl nejsilnější růst od roku 2008.

Ceny rezidencí nicméně na Slovensku rostou rychleji než průměrná mzda. To znamená, že dostupnost bydlení se snižuje. Tradičně nejdražší jsou byty a domy v Bratislavě a okolí, kde je nejvyšší životní úroveň v zemi a kde průměrná cena bydlení je více než dvojnásobně vyšší než ve většině ostatních regionů Slovenska. Navzdory pokračujícímu zdražování jsou byty a domy na Slovensku o šestinu levnější než v období realitního boomu v roce 2008, kdy ceny realit dosáhly svého maxima. Rychleji se k cenové úrovni v období před osmi let přibližují byty, které za svým vrcholem zaostávají o necelou desetinu.

Stavební firmy v Praze v letošním roce většinou očekávají pokles tržeb, nasmlouvaných zakázek (tzv. zásobník práce) však mají zatím relativně dost. Vyplývá to z ankety ČTK. Například Eurovii klesl ke konci září obrat meziročně o 19 %. České stavebnictví přitom podle ČSÚ od začátku roku do konce srpna meziročně propadlo o 10,2 %, inženýrské stavitelství dokonce o 15,6 %. Zaměstnance však oslovené firmy nepropouštějí.

“Za naši skupinu pokles bohužel potvrzujeme. V České republice jsme ke konci září meziročně zaznamenali pokles obratu o 19 %. Ani zásobník práce na další období nevykazuje povzbudivé hodnoty,” sdělila mluvčí Eurovie Iveta Štočková. Firma tento vývoj podle ní předpokládala. Ovšem nikoliv kvůli nedostatku financí na výstavbu, ale vzhledem k vývoji kolem EIA (posuzování vlivu staveb na životní prostředí), komplikované a zdlouhavé administrativě. “Z našeho pohledu je investiční výstavba v České republice paralyzovaná a pozvolné zlepšení odhadujeme zhruba do tří let,” doplnila Štočková.

Pokles tržeb potvrzuje také firma Strabag. “Nepříznivý vývoj v oboru pociťujeme. Na aktuální situaci reagujeme tím, že se v oblasti dopravního stavitelství orientujeme zejména na opravy a rekonstrukce silnic a dálnic,” uvedla mluvčí Strabagu Edita Novotná.

Podobně je na tom i Skanska. Podle statutárního ředitele Skanska ČR a SR Michala Jurky společnost v porovnání s předchozím rokem zatím eviduje nižší tržby, hlavně kvůli zpoždění ve vypisování nových infrastrukturních projektů. “Veřejní investoři nejsou schopni udržet stabilní přísun investičních prostředků do infrastruktury a znovu rozkolísávají již tak chatrný stav stavebního trhu,” dodal M. Jurka. Firmě klesají tržby i v sektoru pozemního stavitelství, který podle něj táhnou pouze developeři.

Pouze Metrostav pokles tržeb neočekává. “Na výpadek poptávky na domácím trhu reagujeme obchodními aktivitami v zahraničí. Zakázky mimo Českou republiku nyní tvoří třetinu našich výkonů. Co se týče zásobníku práce, lze konstatovat, že oproti předchozímu roku se zlepšil,” uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

ČTK

Městský architekt

Zuzana Morávková

Téma městského architekta nám v hlavě leží již delší dobu. Posledním impulzem byl letošní rok, kdy v našem domovském Brně vyvrcholila debata o obnovení kanceláře architekta města a kdy dlouholetý kolega Marek Kuchta opustil redakční řady, aby se stal městským architektem v Hranicích.

Pominu-li dění na pražském Institutu plánování a rozvoje v posledních měsících, činnost městských architektů se dostává do centra pozornosti v řadě českých měst hledajících svou identitu. Městům mnohdy chybějí udržitelné koncepce rozvoje, sílí v nich poptávka po kvalitních veřejných prostranstvích a kvalitních stavbách veřejné vybavenosti. Přestože není pozice městského architekta upravena žádným obecně závazným právním předpisem ani jiným profesním dokumentem a není podporována ani na vládní úrovni, v současné době ji v různých formách využívá kolem devadesáti českých a moravských měst a obcí a zdá se, že jejich počet bude narůstat.

ERA21 se rozhodla přispět do diskuze tímto číslem, ve kterém jsme se zaměřili na města malé a střední velikosti. Hlavní město Prahu jsme z našeho průzkumu záměrně vynechali; sama o sobě by problematika IPR vydala na celé jedno číslo a je zřejmé, že pro objektivní zhodnocení činnosti instituce chybí potřebný odstup. Města, která jsme do čísla vybrali, se vzájemně liší – svou velikostí, historií, prostorovou a funkční strukturou i socioekonomickým vývojem, liší se délkou působení městského architekta i rozsahem jeho činnosti. Každé má svá specifika. Zajímaly nás především zkušenosti městských architektů, ale také to, jak spolupráci hodnotí představitelé města. Pátrali jsme po konkrétních výsledcích této spolupráce, jakkoli je pochopitelné, že nepřicházejí ze dne na den. Ptali jsme se i po problémech, které v průběhu mohou nastat. Vyzpovídali jsme deset architektů působících v jedenácti českých a moravských městech a jednoho zástupce ze Slovenska. Dotkli jsme se úlohy architekta v rámci větších územně samosprávných celků a podnikli také historický exkurz pojednávající o proměně role městského architekta na příkladech Prahy, Brna a Hradce Králové.

ERA21 #05/2016 má ambici být městům vodítkem, jak a proč spolupracovat s městským architektem, a architektům motivací, jak přispět k udržitelnému rozvoji sídel.

V Plzni se po ekonomické krizi naplno rozjela výstavba bytů, budují se jich stovky. V prvních dvou domech největšího projektu ve městě se za měsíc prodalo 65 % ze 184 bytů, izraelská developerská skupina Daramis proto dnes začala nabízet dalších 156 bytů. Projekt vzniká vedle univerzity na Borech, další stovky bytů se staví v místní části Valcha nebo v bývalých kasárnách Světovar.

Byty na Světovaru buduje BC Real Plzeň, v první etapě půjde o 72 bytů, které už firma nabízí. Na Valše pokračuje s další etapou bytových domů pražský V Invest, který tady plánuje přes 400 bytů. Plzeňské IKO staví rodinné i bytové domy v Újezdě, místní Stafin buduje tři domy u Kalikovského mlýna poblíž středu města, pokračuje výstavba desítek bytů v ulici Na Jíkalce. První z pěti domů dokončila rokycanská firma Šabata v Kaplířově ulici a připravuje další. Projekt Daramisu pojmenovaný Unicity zahrnuje tři etapy s 542 byty. Stavět se má začít letos na podzim, první byty budou k dispozici v létě.

ČTK

Norský státní investiční fond koupil od realitní skupiny Prologis poloviční podíly v jejím portofliu osmi logistických a distribučních nemovitostí v Česku, Polsku a Maďarsku. Zaplatil za ně 55,3 mil. eur (1,5 mld. Kč). Společný podnik norského fondu a Prologis zároveň prodal tři logistické reality ve Francii a fond za své poloviční podíly v nich dostal 25,1 mil. eur.

Norský ropný fond je největším státním investičním fondem na světě, spravuje jej norská centrální banka. Fond spravuje a investuje přebytky příjmů z prodeje ropy a plynu a vlastní zhruba jedno procento světových akcií, dále dluhopisy a reality. Peníze ve fondu jsou určeny na horší časy a pro budoucí generace a mají zemi ochránit před případným nečekaným výkyvem cen ropy a plynu. Vláda smí ročně utratit čtyři procenta peněz fondu, což je o něco více než roční návratnost investic. V současné době činí hodnota majetku ve fondu zhruba 21,6 bilionu Kč.

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group kupuje hotelového operátora CPI Hotels, který pro skupinu provozuje hotely, jež CPI Property Group vlastní. Dosavadní vlastníkem CPI Hotels byla společnost Marc Gilbert International. Podle vyjádření šlo o zcela autonomní firmy, které skupina CPI nevlastnila.

Skupina CPI Property Group aktuálně vlastní více než třicítku hotelů. Všechny provozuje CPI Hotels, která má ale ve svém portfoliu kolem 40 hotelů. Má například tuzemská práva na americké franšízy Clarion.

Podle svého webu CPI Hotels provozuje v ČR například pražský Buddha-Bar Hotel, síť Clarion Hotels, Mamaison Hotels & Residences či Fortuna Hotels.

ČTK

Stavební firmy v Praze letos dokončí 6 550 nových bytů, nejvíce od začátku realitní krize v roce 2009. V 1. pololetí jich dokončily 3 350 ve 47 developerských projektech, ve druhé polovině roku by jich mělo být 3 200. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti JLL. Počet volných nových bytů však podle ní klesá. V prvním pololetí letošního roku developeři spustili výstavbu 2 970 bytů ve 43 projektech. “Za celý rok by podle našich očekávání měla být zahájena výstavba celkem 5 250 nových bytů, což by bylo ve srovnání s rokem 2015 o šest procent méně, proti roku 2014 dokonce o 16 %. V příštím roce očekáváme zahájení výstavby zhruba 5 000 bytových jednotek,” uvedl vedoucí rezidenčního oddělení JLL Anthony Mathieu.

Počet nových volných bytů však v Praze klesá. V prvním pololetí letošního roku jich bylo v dokončených projektech, projektech ve výstavbě a v projektech ve fázi předprodeje celkem 4 430. Meziročně téměř o čtvrtinu méně. “Developeři nejen rezidenčních nemovitostí se v Praze potýkají s administrativně náročným stavebním řízením, kdy nikdy není jasné, jak dlouho bude trvat a zda skončí úspěšně. Poptávka je silná a nabídka se bude v návaznosti na aktuální stavebně-právní praxi spíše zmenšovat,” doplnil Mathieu.

V prvním pololetí developeři ve svých nových projektech prodali 3 960 bytů, meziročně o 11 % více. Podle statistik JLL byla průměrná cena nových bytů v prvním pololetí zhruba 58 500 korun za metr čtvereční bez DPH. Meziročně se zvýšila o 12 %.

ČTK