Severovýchodní část pražského městského okruhu lze podle sdružení Automat dostavět levněji, když bude posílena městská hromadná doprava a železnice. Podle města má úsek mezi Holešovičkami a Jižní spojkou, pracovně nazývaný Blanka 2, stát 50 mld. Kč. Sdružení navrhuje variantu odhadovanou na 30 miliard, řekl dnes ČTK jeho dopravní expert Vratislav Filler. Vyjádření hlavního města, se kterým chce Automat své návrhy probrat,

Návrh Automatu oproti návrhu města nepočítá s navyšováním dopravní kapacity, auta by se jen převedla z centra na okruh. Stačily by tak užší silnice podobné městským bulvárům se dvěma jízdními pruhy v každém směru. “Namísto mimoúrovňových křižovatek včetně plánované podzemní by byla úrovňová křížení,” uvedl Filler. Trasa okruhu by vedla po Kbelské, Průmyslové, Spojovací a Nové Dřevčické, plánovaný tunel pod Jarovem by sdružení zachovalo. Chybějící přepravní kapacitu by podle návrhu Automatu nahradily posílené vlakové spoje a MHD.

Dostavba městského a zejména vnějšího Pražského okruhu je podle odborníků největší prioritou města. Celý vnější okruh měří asi 80 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. U mnoha míst není shoda na tom, kudy okruh povede.

ČTK

Praha by mohla v dubnu zahájit jednání o změně územního plánu pro vedení tramvají z pražské Vinohradské ulice k hlavnímu nádraží Wilsonovou kolem bývalého Federálního shromáždění a Státní opery. Před východem z haly hlavního nádraží by mohla vzniknout nová zastávka a tramvajová trať by se pak napojila na rohu Bolzanovy ulice a U Bulhara na trasu z Prahy 1 na Žižkov.

“Je několik variant, které se vykrátily. Shodneme se na tom (Praha 1, 2 a magistrát), že propojení chybí. Řeší se dva projekty: první vede z Vinohradské ulice do Wilsonovy a k nádraží. Druhý projekt přes Václavské náměstí s odbočkou do Opletalovy necháváme stranou,” řekl náměstek primátorky Dolínek. O propojení Vinohradské ulice s Václavským náměstím se mluví roky. Proti návratu tramvají se dlouhodobě staví Praha 1. Také proto prosazuje zmíněnou variantu vedení trati Wilsonovou ulicí. Tramvaje přestaly na náměstí jezdit v roce 1980.

ČTK

Stavební úřad Prahy 1 vydal znovu územní rozhodnutí pro dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, jenž tam hodlá postavit společnost Flow East. První územní rozhodnutí objekt Květinový dům získal v roce 2013, magistrát ho ale jako odvolací orgán ho loni zrušil a vrátil úřadu k opakovanému projednání. Na místě plánované stavby stojí objekt přebudovaný v roce 1920 podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka. Proti jeho zbourání se postavila část veřejnosti i odborníků. Firma Flow East vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt včetně nákupu pozemku a budovy dosahují podle společnosti miliardy korun. Obavu z možného požadování náhrady za zmařenou investici mimo jiné ministerstvo kultury opakovaně uvádí jako důvod, proč dům neprohlásilo za kulturní památku.

ČTK

Brno se dohodlo se společností Login Talk na koupi posledních pozemků, které jsou potřebné ke stavbě velkého městského okruhu v úseku Žabovřeská. Město vedlo s majitelem pozemků dlouho spory a stavbu to zdržovalo. Kupní cena je 5 mil. Kč, transakci musí ještě posvětit březnové zastupitelstvo. Už dříve město zahájilo vyvlastňovací řízení. “Vyvlastňovací řízení běží nadále. Zastavíme ho, až budou pozemky napsané na město,” dodal náměstek brněnského primátora Richard Mrázek.

Město podle radnice převede část pozemků na Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), které je investorem stavby velkého městského okruhu, a část si ponecháStavba patřila mezi ty, které měly zastaralou dokumentaci EIA o posouzení vlivu na životní prostředí. Proto se dělá dokumentace nová a po získání kladného stanoviska bude možné získat stavební povolení. Vedení ŘSD už v lednu prohlásilo, že by se stavbou první etapy mohlo začít ve druhé polovině letošního roku. Dokončení stavby se předpokládá v roce 2021.

ČTK

Německé stavebnictví loni vykázalo nejvyšší příjmy od roku 2000, objem zakázek pak byl nejvyšší od roku 1996. Odbyt stavební produkce se podle odborníků letos zvýší o 5 % a bude nejvyšší od roku 1995. Ke stavebnímu boomu, který v posledních letech zažívá zejména bytová výstavba, přispěly nízké úrokové sazby, příznivá situace na trhu práce a absence jiných lukrativních investic. Z údajů spolkového statistického úřadu vyplývá, že příznivá situace ve stavebnictví přispěla k citelnému zrychlení tempa růstu německé ekonomiky. Německá centrální banka očekává, že díky solidní aktivitě v průmyslu i stavebnictví zůstane Německo hospodářsky silné i v následujících měsících.

ČTK

Praha 6 připravuje memorandum o spolupráci s investorem na pozemku proluky na Vítězném náměstí. Místo kontroverzního projektu zvaného Ledního medvěd by tu měl být postaven převážně bytový dům. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) k tomu podotkl, že memorandum není závazné.

“Nový vlastník pozemku firma Vítězné náměstí s.r.o., kde je součástí i Penta, nemá zájem o pokračování projektu Ledního medvěda,” řekl starosta. Podle Koláře investor předpokládá, že hlavní funkcí nového domu bude bydlení doplněné komerčními a veřejnými funkcemi. Dům by měl být stejně vysoký jako okolní výstavba.

Součástí memoranda má být stažení žalob městské části i investora. Investor se v něm má zavázat zaplatit městské části dluh za pronájem pozemku, kde měl Lední medvěd stát. “Předpokládá se, že bude nová smlouva o zřízení práva stavby. Investor také projevil zájem o prodej pozemku,” dodal Kolář.

O zástavbě proluky mezi ulicemi Verdunská a Jugoslávských partyzánů se diskutuje řadu let. V polovině loňského roku se novými vlastníky Vítězného náměstí a.s. stala finanční skupina Penta spolu s Kaprain Group finančníka Karla Pražáka, který byl spolupracovníkem vlastníka PPF. Pražákův holding vlastní mimo jiné projekt na stavbu mrakodrapů u stanice metra Chodov a je spolumajitelem outletového centra u Ruzyně nebo obchodního centra Mercury v Českých Budějovicích.

ČTK

Absolutním vítězem ankety Dům roku 2017 vyhlašované časopisem Můj dům se stal dům Rezidence Prestige z Ústeckého kraje. Postavila ho stavební a developerská firma Canaba. Vítězný dům je dvoupodlažní s užitnou plochou 212 metrů čtverečních. Soutěžilo se ve třech kategoriích. V kategorii Individuální domy čtenáři nejvíce hlasovali pro dům od architektů Michala Prášila a Davida Musila, který postavila firma Heluz cihlářský průmysl. Soutěžilo v ní 35 staveb. V kategorii Realizované typové domy mezi čtenáři vyhrál celkový vítěz, Rezidence Prestige. Do této soutěže pořadatelé zařadili 15 rodinných domů. První cenu v kategorii Katalogové domy – projekční kanceláře získal projekt Diana od společnosti Thermo Plus.

O vítězi soutěže rozhodují čtenáři hlasováním na webu časopisu nebo zasláním textové zprávy. Vedle čtenářů vybírala vítěze ve všech kategoriích odborná porota. Do nominace mohly být zařazeny pouze domy, které byly v časopise zveřejněny v roce 2016. Loni se absolutním vítězem ankety stal dům Iveta z Trutnovska. Projektovala ho firma Thermo Plus a postavila ho ve spolupráci se společností Wienerberger cihlářský průmysl.

ČTK

Podíl klientů, kteří loni financovali nové bydlení v Praze hypotékou, se pohyboval mezi 50 – 60 %, což byla rekordní úroveň. Meziročně se jejich počet zvýšil až o čtvrtinu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi pražskými developery. Letos podle nich podíl bytů na hypotéku neporoste, měl by ale zůstat nadpoloviční.

Nových bytů se v Praze loni prodalo 6 650, meziročně asi o 7 % více. Jejich průměrná cena se zvýšila o 19,5 % na 71.567 Kč za metr čtvereční, jak vyplývá ze společných údajů Central Group, Trigemy a Skanska Reality. Central Group prodal 1 243 nových bytů, Finep 658, Skanska Reality 450, YIT 400, Daramis 350, Trigema kolem 150 bytů a Ekospol zhruba 400.

“Počet klientů, kteří loni financovali nákup bytu hypotékou, v naší firmě vzrostl o čtvrtinu. Celkem jsme pro své klienty loni sjednali přes 620 hypoték. Úvěrem nové bydlení hradila polovina klientů. Ještě před třemi lety přitom financování hypotékou tvořilo asi třetinu nákupů nových bytů,” uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Razantní růst zájmu o hypotéky byl podle ní jednoznačně způsoben jejich rekordně nízkou úrokovou sazbou. Průměr trhu podle údaje Fincentrum Hypoindex klesl loni v listopadu a prosinci až na 1,77 %. “Doba levných hypoték ale nenávratně končí a letošní rok tak již podobně vysoký podíl financování hypotékou nelze očekávat,” doplnila Tomášková. Podle Fincentrum Hypoindexu průměrná úroková sazba hypoték v lednu mírně stoupla na 1,82 %. V prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb.

Polovinu bytů na hypotéku prodal loni rovněž Ekospol. “Oproti roku 2015 přibylo klientů s hypotékou zhruba pět procent. Banky hypotéky na přelomu roku zdražily a zpřísnila se i kritéria pro jejich poskytování. Proto si myslím, že loňský růst nezopakujeme a podíl klientů s hypotékou se ustálí okolo hranice 50 procent,” doplnil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

U Trigemy loni vzrostl podíl hypoték na nových bytech na 56 %. “Zvýšený zájem jsme zaznamenali zejména koncem loňského roku v souvislosti s avizovaným zpřísněním podmínek pro jejich poskytování,” sdělil obchodní ředitel Trigemy Petr Pospíšil. Česká národní banka (ČNB) již od loňského října doporučila hypotečním bankám neposkytovat stoprocentní úvěry. A od letošního dubna by banky podle ČNB měly poskytovat maximálně 90%úvěry, přičemž hypotéky nad 80 % hodnoty zástavy by navíc měly tvořit maximálně 15 % portfolia. “Zájem o hypotéky však bude dál vysoký, úrokové míry zůstávají na atraktivní úrovni,” dodal P. Pospíšil.

U FINEPu dosáhl podíl klientů s hypotékami u nových bytů 55 %, meziročně se zvýšil o tři procentní body. Finanční ředitel skupiny FINEP Štěpán Havlas pro letošní rok žádnou výraznou změnu neočekává. U realitní kanceláře Maxima Reality ze skupiny FINEP se při prodeji starších bytů podíl hypoték dostal až na 65 %.

“V loňském roce hradilo svůj byt hypotékou 78 % našich klientů. V letošním roce, pokud budou banky důsledně dodržovat doporučení ČNB, což zatím nevíme, předpokládám mírný pokles o tři až pět procent,” dodal výkonný ředitel Daramisu Martin Vachek.

Podle ministerstva pro místní rozvoj poskytly tuzemské banky vloni lidem rekordních 112 000 hypoték za 218,3 mld. Kč. V roce 2015 to bylo 102 000 hypoték za 184,3 miliardy korun.

SF/pb

Společnost Skanska podepsala smlouvu s Českomoravským štěrkem na provozování lomu poblíž Rosic u Brna. Lom Rosice je již čtvrtý lom, který bude Skanska v České republice provozovat.

Čtyřetážový kamenolom Rosice je významným dodavatelem kvalitního přírodního drceného kameniva. Primární horninou je bítešská ortorula (metamorfovaná hornina), jež se vyznačuje dobrými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi pro široké spektrum použití ve stavebnictví.

„Jde o první lom provozovaný Skanska na Moravě. Reagujeme tak zejména na zvýšenou interní poptávku v oblasti silničního stavitelství. I na Moravě nyní zákazníkům nabízíme kvalitní kamenivo pro nejširší použití,“ říká Aleš Krupka, ředitel Skanska odpovědný za surovinové zdroje.

SF/pb

Do konce listopadu 2018 má být hotová studie tras klíčových silnic a dálnic v Brně a okolí – řekl náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu). Tvůrce studie chce mít kraj vybraného v květnu. Na základě studie se budou aktualizovat krajské zásady územního rozvoje (ZÚR), poslouží také pro tvorbu nového územního plánu Brna.

Studie má vyřešit trasu dálnice D43 mezi dálnicí D1 a Kuřimí. Možnosti jsou buď přes Bystrc kolem Brněnské přehrady, nebo Boskovickou brázdou. Na výběru varianty bude záviset trasa i severně od Kuřimi k Lysicím. Dále se studie bude zabývat potřebností jihozápadní tangenty, která by spojila dálnice D1 a D52. Zároveň má vybrat nejvhodnější napojení území od Černovické terasy k Holubicím na dálnici D1.

ČTK

Podoby kritiky

Ondřej Hojda

Když přijde řeč na kritiku architektury, většinou panuje shoda, že její úroveň je v Česku nedostatečná. Názory na to, k čemu vlastně kritika je a co mají kritici dělat, se ale docela liší. Je tedy načase rozhlédnout se, jak se věci vyvíjejí dnes, a obrátit na chvíli pozornost mimo českou kotlinu. Ačkoli víme, že kritika není myslitelná bez historie a teorie, chtěl bych jako kurátor čísla představit i její méně akademickou podobu – takovou, která může vstupovat do diskuzí o našem prostředí, takovou, která má šanci oslovit a inspirovat praktiky, studenty i veřejnost.

Nedávný esej nestora dějin myšlení o architektuře Josepha Rykwerta klade otázku, která rezonuje celým tímto číslem: „Záleží na kritice architektury?“ Stala se i úvodní otázkou ankety, jejímž prostřednictvím jsme mapovali situaci v evropských zemích. Pohled do dějin ukazuje, že kritika vznikla jako verbální činnost, a i dnes ji tak lze nejlépe definovat. S profesorem Davidem Crowleym jsme mluvili mimo jiné o vzdělávání budoucích kritiků, bez něhož kritika může jen těžko fungovat. Jak ale Crowley také zdůrazňuje, internet jako dominantní médium stále více uplatňuje vizuální a audiovizuální prostředky a to nemůžeme ignorovat. Jaké to je, vyplňovat kritické vakuum něčím, co samo průběžně hledá svou formu?

Praha vypracuje studii pro změnu územního plánu nákladového nádraží Žižkov, která ukončí stavební uzávěru v této lokalitě. Nejvýznamnějším rozhodnutím podle náměstkyně pražské primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice) bude určit budoucí trasu tramvaje. Nákladové nádraží přestalo sloužit před 14 lety, od té doby se řeší jeho další využití. Pozemky mají několik různých vlastníků.

Pro studii Institut plánování a rozvoje (IPR) podle Kolínské využije i předchozí dokumenty, které pro zástavbu území vznikly. “Změna je důležitá také v tom, abychom mohli pohnout s budovou nákladového nádraží, kde má vzniknout kulturně-společenské centrum. Aktuální územní plán počítá jen s využitím pro potřeby železnice,” vysvětlila Kolínská.

V budově, která je už čtyři roky kulturní památkou, by mohly sídlit kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem, který hledá nové sídlo v širším centru Prahy. Uvažovalo se i o možnosti vybudovat v areálu nádraží společné expozice kamenosochařství Národního muzea a hlavního města Prahy.

Studie by měla nastínit urbanistické a dopravní řešení území včetně veřejných prostranství. Nebude ale řešit celé území, jeho část na severozápadním okraji totiž vlastní Central Group a tam je již vydáno územní rozhodnutí a stavební uzávěra tam neplatí. Radnice Prahy 3 v loňském roce schválila smlouvu s touto firmou, jež tam hodlá vybudovat novou čtvrť s 2000 byty. Městské části firma přislíbila vybudovat školku. Podle P. Kolínské by ale území mělo být řešeno jako celek.

Podobnou studii Praha už rozhodla zpracovat i pro holešovickou lokalitu Bubny-Zátory.

ČTK

Na český a slovenský trh vstupuje britská realitně poradenská firma Savills. Otevřením kanceláří v obou zemích firma pokračuje ve své expanzi v regionu střední a východní Evropy. ČTK to sdělila mluvčí společnosti Savills CZ & SK Jitka Kvartková. Savills zatím ve střední Evropě působila jen v Polsku.

Zřízením poboček v Česku a na Slovensku byl pověřen Ben Maudling (52), Brit, který od roku 1992 žije v Praze. Firma bude v Praze poskytovat služby v oblasti investování, pronájmu, oceňování, stavebního a projektového poradenství a správy nemovitostí.

Savills má sídlo v Londýně. Firma byla založena v roce 1855 pod názvem Savill & Son. Dnes má kanceláře ve více než 60 zemích světa a zaměstnává přes 30 000 pracovníků.

SF/pb

Obytné nemovitosti ve velkých německých městech jsou o 15 – 30 % předražené. Uvedla to německá Bundesbanka ve své měsíční zprávě o hospodářském vývoji v zemi.  “Cenový nárůst byl zvláště výrazný u vlastnických bytů ve velkých městech,” tvrdí ve svém materiálu banka.

Němci si tradičně své domy a byty spíše pronajímají, v posledních letech je ale vzhledem k nízkým úrokům a snaze mobilizovat zahálející úspory stále více kupují. Zároveň se stále více lidí stěhuje do velkých měst, jako je Berlín, Mnichov a Frankfurt nad Mohanem, což tam vede k prudkému růstu cen tamních nemovitostí. Loni se ceny obytných realit v Německu zvýšily o 8 % a v předešlých šesti letech rostly průměrným tempem 6,75 % ročně, uvádí německá centrální banka.

ČTK

V Brně-Žabovřeskách protestují místní proti plánům developera, který chce v Plovdivské ulici na místě bývalé výměníkové stanice tepláren postavit dům s 53 byty.. Městská část chce, aby město nemovitosti odkoupilo zpět a přeměnilo je na centrum volného času, řekl dnes novinářům místostarosta Brna-Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL).

Developer Půdy Brno, s.r.o. koupil bývalou výměníkovou stanici s pozemky v roce 2014.

ČTK

Stavba dálnice D11 v úseku Hradec Králové – Jaroměř by mohla začít v září a na podzim by měla být zahájena také výstavba prvních dvou úseků silnice D35 v Pardubickém kraji i všech tří plánovaných nových úseků dálnice D6 do Karlových Varů. Trasy čeká na jaře archeologický průzkum. Největším pozornost tradičně vyvolává dostavba dálnice D11, která  skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové. V roce 2014 stavbaři začali budovat zatím poslední tříkilometrový úsek z Osiček do Hradce, Ťok dnes řekl, že tento úsek by mohl být zprovozněn koncem srpna.Poté začne výstavba úseku Hradec Králové – Jaroměř. Podle Ťoka se již v soutěži vybírá zhotovitel stavby, stavební práce by v úsecích Hradec Králové – Smiřice a Smiřice – Jaroměř měly trvat zhruba 2,5 roku. Projekt má stát do deseti miliard korun. Stále ale chybí poslední dva listy vlastnictví, které bude stát pravděpodobně vyvlastňovat. Ťok zopakoval, že až na polské hranice by dálnice mohla vést v ideálním případě v roce 2025.

ČTK

Rezidenční developerské firmy loni prodali v mimopražských regionech zhruba 5 000 nových bytů, meziročně o 2 % více. Nejvíce jich připadalo na Jihomoravský (2 000) a Středočeský kraj (1 150), naopak nejméně na Liberecký kraj (50). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema, podle které Praze loni vzrostl počet prodaných nových bytů o 7 % na 6650.

Z jednotlivých měst připadal nejvyšší počet prodaných bytů na Brno s 1 507 byty. Meziročně se zvýšil o více než polovinu. “S přihlédnutím k rostoucí ceně nových bytů v Brně, pozvolna ochabující nabídku a komplikace okolo územního plánu by bylo pravděpodobně naivní očekávat další podobné nárůsty. Odhadujeme proto také mírné ochabnutí poptávky, které by mohlo způsobit pokles počtu prodaných bytů o 15 %,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Průměrná cena nového prodaného bytu v Brně loni meziročně vzrostla zhruba o desetinu na 59 000 korun za metr čtvereční. V Praze loni nové byty zdražily v průměru o 19,5 % na 71 567 korun za metr čtvereční. V mimopražských regionech ceny vzrostly nepatrně na 44 597 korun. Nejvíce se zvýšily v Karlovarském kraji, o 27,5 %, naopak na Olomoucku o 13,8 % klesly.

“Pro letošní rok očekáváme vyšší nárůst průměrné ceny jen tam, kde se zájem o bydlení dlouhodobě udržuje na vysoké úrovni. Přesto to bude spíše v jednotkách procent. Na druhou stranu v těch regionech, kde je poptávka nízká, budou tyto ceny stagnovat. Jedná se totiž vesměs o trhy, které jsou v podstatě zamrzlé,” doplnil M. Soural.

V mimopražských regionech je v nabídce developerů aktuálně k dispozici okolo 4 500 bytů. Dvě třetiny z toho připadají na Jihomoravský, Středočeský a Plzeňský kraj. Z jednotlivých měst jich bylo nejvíce v Brně, zhruba 900. V Praze klesla zásoba dostupných bytů meziročně o 27 % na 4000.

Prodej nových bytů

(podle regionů, rok 2016)

SF/pb

Průměrná nabídková cena nových volných bytů v listopadu a prosinci loňského roku vzrostla o 5,4 % na 85 320 Kč/m2, což představuje meziroční nárůst o 19,4 %. Nejvíce ceny rostly na Praze 6 (+ 14,9 %) a Praze 3 (+ 13,6 %), naopak klesaly pouze na Praze 2 (-3,9) a Praze 7 (-1,4 %).

S rostoucí průměrnou cenou za metr čtvereční se o 506 000 Kč zvýšila průměrná celková cena za byt, a to na 6 682 000 Kč. To jsou závěry posleního Deloitte develop indexu, který porovnával údaje za listopad a prosinec 2016. „V posledních dvou měsících roku 2016 průměrná nabídková cena volných bytů v pražských developerských projektech meziročně vzrostla o více než 19 %, což představuje téměř 14 000 korun na metr čtvereční,“ říká Miroslav Linhart, ředitel oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.

SF/pb

Společnost Agel, která v Česku i na Slovensku provozuje zdravotnická zařízení, chce ve východní části Prahy postavit novou nemocnici. Koupila už pro ni pozemek. Investice by měla přesáhnout miliardu korun. V současnosti se zpracovává projekt, dokončení se plánuje “v řádu několika málo let”. Vybudování nemocnice na zelené louce není v Česku obvyklé, podle Agelu se tak stalo naposledy před více než 30 lety.

V Praze je šest velkých nemocnic, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, dále vojenská nemocnice, Nemocnice Na Františku, která patří Praze 1, a Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Lůžková oddělení mají i některá soukromá zařízení a kliniky. Skupina Agel je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Kromě České republiky skupina působí od roku 2006 i na Slovensku. Skupina zaměstnává téměř 11 000 lidí. V České republice provozuje kromě 11 nemocnic také polikliniky, síť lékáren, laboratoře, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. V roce 2015 měla skupina konsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním 740,8 mil. Kč.

ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil „českou“ část nedávné velké akvizice skupiny CPI Property Group, která koupila 11 velkých obchodních center v Česku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Český úřad posuzoval prodej Centra Olympia Plzeň, obchodního centra Nisa v Liberci a společnosti PFCE Prague investments. CPI celkem získá 265 000 metrů čtverečních pronajímatelných ploch, když už koupila také administrativní komplex Zlatý Anděl v Praze 5, Andrássy Complex v Budapešti a dvě velkoprodejny Intersparu v Maďarsku.

ČTK