V Brně-Žabovřeskách protestují místní proti plánům developera, který chce v Plovdivské ulici na místě bývalé výměníkové stanice tepláren postavit dům s 53 byty.. Městská část chce, aby město nemovitosti odkoupilo zpět a přeměnilo je na centrum volného času, řekl dnes novinářům místostarosta Brna-Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL).
Developer Půdy Brno, s.r.o. koupil bývalou výměníkovou stanici s pozemky v roce 2014.
ČTK
Stavba dálnice D11 v úseku Hradec Králové – Jaroměř by mohla začít v září a na podzim by měla být zahájena také výstavba prvních dvou úseků silnice D35 v Pardubickém kraji i všech tří plánovaných nových úseků dálnice D6 do Karlových Varů. Trasy čeká na jaře archeologický průzkum. Největším pozornost tradičně vyvolává dostavba dálnice D11, která skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové. V roce 2014 stavbaři začali budovat zatím poslední tříkilometrový úsek z Osiček do Hradce, Ťok dnes řekl, že tento úsek by mohl být zprovozněn koncem srpna.Poté začne výstavba úseku Hradec Králové – Jaroměř. Podle Ťoka se již v soutěži vybírá zhotovitel stavby, stavební práce by v úsecích Hradec Králové – Smiřice a Smiřice – Jaroměř měly trvat zhruba 2,5 roku. Projekt má stát do deseti miliard korun. Stále ale chybí poslední dva listy vlastnictví, které bude stát pravděpodobně vyvlastňovat. Ťok zopakoval, že až na polské hranice by dálnice mohla vést v ideálním případě v roce 2025.
ČTK
Rezidenční developerské firmy loni prodali v mimopražských regionech zhruba 5 000 nových bytů, meziročně o 2 % více. Nejvíce jich připadalo na Jihomoravský (2 000) a Středočeský kraj (1 150), naopak nejméně na Liberecký kraj (50). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema, podle které Praze loni vzrostl počet prodaných nových bytů o 7 % na 6650.
Z jednotlivých měst připadal nejvyšší počet prodaných bytů na Brno s 1 507 byty. Meziročně se zvýšil o více než polovinu. “S přihlédnutím k rostoucí ceně nových bytů v Brně, pozvolna ochabující nabídku a komplikace okolo územního plánu by bylo pravděpodobně naivní očekávat další podobné nárůsty. Odhadujeme proto také mírné ochabnutí poptávky, které by mohlo způsobit pokles počtu prodaných bytů o 15 %,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.
Průměrná cena nového prodaného bytu v Brně loni meziročně vzrostla zhruba o desetinu na 59 000 korun za metr čtvereční. V Praze loni nové byty zdražily v průměru o 19,5 % na 71 567 korun za metr čtvereční. V mimopražských regionech ceny vzrostly nepatrně na 44 597 korun. Nejvíce se zvýšily v Karlovarském kraji, o 27,5 %, naopak na Olomoucku o 13,8 % klesly.
“Pro letošní rok očekáváme vyšší nárůst průměrné ceny jen tam, kde se zájem o bydlení dlouhodobě udržuje na vysoké úrovni. Přesto to bude spíše v jednotkách procent. Na druhou stranu v těch regionech, kde je poptávka nízká, budou tyto ceny stagnovat. Jedná se totiž vesměs o trhy, které jsou v podstatě zamrzlé,” doplnil M. Soural.
V mimopražských regionech je v nabídce developerů aktuálně k dispozici okolo 4 500 bytů. Dvě třetiny z toho připadají na Jihomoravský, Středočeský a Plzeňský kraj. Z jednotlivých měst jich bylo nejvíce v Brně, zhruba 900. V Praze klesla zásoba dostupných bytů meziročně o 27 % na 4000.
(podle regionů, rok 2016)
SF/pb
Průměrná nabídková cena nových volných bytů v listopadu a prosinci loňského roku vzrostla o 5,4 % na 85 320 Kč/m2, což představuje meziroční nárůst o 19,4 %. Nejvíce ceny rostly na Praze 6 (+ 14,9 %) a Praze 3 (+ 13,6 %), naopak klesaly pouze na Praze 2 (-3,9) a Praze 7 (-1,4 %).
S rostoucí průměrnou cenou za metr čtvereční se o 506 000 Kč zvýšila průměrná celková cena za byt, a to na 6 682 000 Kč. To jsou závěry posleního Deloitte develop indexu, který porovnával údaje za listopad a prosinec 2016. „V posledních dvou měsících roku 2016 průměrná nabídková cena volných bytů v pražských developerských projektech meziročně vzrostla o více než 19 %, což představuje téměř 14 000 korun na metr čtvereční,“ říká Miroslav Linhart, ředitel oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.
SF/pb
Společnost Agel, která v Česku i na Slovensku provozuje zdravotnická zařízení, chce ve východní části Prahy postavit novou nemocnici. Koupila už pro ni pozemek. Investice by měla přesáhnout miliardu korun. V současnosti se zpracovává projekt, dokončení se plánuje “v řádu několika málo let”. Vybudování nemocnice na zelené louce není v Česku obvyklé, podle Agelu se tak stalo naposledy před více než 30 lety.
V Praze je šest velkých nemocnic, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, dále vojenská nemocnice, Nemocnice Na Františku, která patří Praze 1, a Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Lůžková oddělení mají i některá soukromá zařízení a kliniky. Skupina Agel je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Kromě České republiky skupina působí od roku 2006 i na Slovensku. Skupina zaměstnává téměř 11 000 lidí. V České republice provozuje kromě 11 nemocnic také polikliniky, síť lékáren, laboratoře, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. V roce 2015 měla skupina konsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním 740,8 mil. Kč.
ČTK
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil „českou“ část nedávné velké akvizice skupiny CPI Property Group, která koupila 11 velkých obchodních center v Česku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Český úřad posuzoval prodej Centra Olympia Plzeň, obchodního centra Nisa v Liberci a společnosti PFCE Prague investments. CPI celkem získá 265 000 metrů čtverečních pronajímatelných ploch, když už koupila také administrativní komplex Zlatý Anděl v Praze 5, Andrássy Complex v Budapešti a dvě velkoprodejny Intersparu v Maďarsku.
ČTK
Investiční skupina Penta nabízí k prodeji budovu v pražské ulici Na Poříčí v sousedství Florentina. Přízemí tvoří 4000 metrů čtverečních maloobchodních ploch, dále je zde hotel se 141 pokoji.
Po prodeji Florentina je to logický krok, uvedl ředitel divize Real Estate ČR Petr Palička. Dodal, že budova je obsazena nájemci s dlouhodobými smlouvami. Florentinum prodala Penta loni v listopadu čínské skupině CEFC zhruba za 7,6 miliardy korun.
Rekonstrukci domu v sousedství Florentina Penta dokončila na konci roku 2014. Jejím nejvýznamnějším nájemcem je společnost Motel One, která provozuje řetězec 42 hotelů v Evropě.
ČTK
Developer logistických areálů, společnost Prologis, loni ve střední Evropě zahájil stavbu 18 nových budov. Přibližně 70 % tvořila výstavba na míru, zbytek byla spekulativní výstavba. Plocha, na které Prologis stavby zahájil, vzrostla meziročně o dvě třetiny. Sedm budov a zhruba třetina z celkové rozlohy 331 000 metrů čtverečních připadlo na Českou republiku. Podíl volných průmyslových hal a skladů společnosti v regionu klesl na dosud nejnižších 3,6 %, v Česku na 2,9 %.
ČTK
Developerská společnost Real-Treuhand zahájila prodej a současně i výstavbu svého dalšího rezidenčního projektu v Praze 5 – Victoria Košíře.
V projektu, který tvoří tři propojení budovy, bude 65 bytů a 3 ateliéry o dispozicích 1+kk až 4+kk od 42 m2 do 132 m2 v sedmi podlažích.
Developerská společnost Real-Treuhand je dceřinou společností největší rakouské regionální banky Raiffeisenlandesbank Oberösterreich.
Zaměřuje se na menší rezidenční stavby v urbanisticky ustálených lokalitách širšího centra Prahy. Společnost zrealizovala již řadu projektů nejen v Praze, ale i v Brně nebo v Hluboké nad Vltavou. V současné době má v portfoliu unikátní rezidenci .142 umístěnou ve svahu mezi Radlickou ulicí a Malvazinkami, čerstvě zkolaudovaný bytový dům Na Korábě v Praze 8 a Rezidenci Palata v Praze 5, jejíž stavba je právě na počátku.
K mimopražským projektům se řadí rekonstrukce secesního paláce Biskupská 8 v Brně a apartmány a komerční prostory projektu Podzámčí v Hluboké nad Vltavou.
ČTK
Žalobu proti českému státu k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku podalo několik stovek majitelů nemovitostí, podle kterých Česko regulací nájemného poškodilo jejich zájmy. Na setkání s novináři to sdělil místopředseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR (OSMD) Karel Polata. Tři stěžovatelé už u soudu uspěli, Česko jim musí dohromady vyplatit 2,19 milionu korun. Podle OSMD české soudy přiznávají náhrady zhruba o 90 % nižší, než jsou podle metodiky, kterou zvolil štrasburský soud. Podle evropského soudu má náhrada odpovídat rozdílu mezi tržním a regulovaným nájemným z období před deregulací nájmů. “S trochou optimismu se lze domnívat, že dosavadní ‘metodika’ minimalizace přiznávané náhrady bude muset být v dohledné době přehodnocena,” uvedlo již dříve OSMD. Vnitrostátní stanovení náhrady podle něj uznali štrasburští soudci za nedostatečné.
ČTK
Společnost Skanska Reality loni prodala v Praze 450 nových bytů, meziročně zhruba o desetinu méně. Ve výstavbě má nyní asi 400 bytů.
“Přestože jsme v předchozích dvou letech investovali prostředky v řádech stovek milionů korun, i nadále jsme připraveni na další investice. V centru našeho zájmu jsou zejména projekty v širším centru Prahy s dobrou dopravní dostupností a občanskou vybaveností s řádově stovkami bytů. Stabilně bychom chtěli mít v nabídce pět až sedm lokalit,” uvedla N. Ptáčková.
Na začátku roku Skanska Reality zahájila prodej v projektu Port Karolína v Praze 8. Aktuálně zde má prodáno 60 % bytů v první etapě. Druhá etapa půjde na trh ve druhém čtvrtletí letošního roku. Společnost zároveň oznámila koupi sedmi hektarů pozemků v pražských Malešicích. “Jedná se o třetí brownfield pořízený v posledních dvou letech, který následuje akvizice průmyslového areálu Michelských pekáren z dubna 2015 a nevyužívaného území bývalého Modřanského cukrovaru z července téhož roku,” doplnila N. Ptáčková.
V oblasti kancelářského developmentu Skanska plánuje v březnu otevřít budovu The Five na Smíchově. Pronajatých má 90 % plochy, většinu z toho farmaceutickou firmou MSD. Kromě toho staví projekt Visionary u stanice metra Nádraží Holešovice. “Věřím, že tím odstartujeme obnovu lokality v Bubnech,” řekla N. Ptáčková. Stavba má být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku. Na střeše budovy bude i atletická dráha dlouhá 160 metrů.
Počet nových prodaných bytů v Praze loni meziročně vzrostl zhruba o sedm procent na 6650. Průměrná cena se zvýšila o 19,5 procenta na 71.567 korun za metr čtvereční. Vyplývá to ze společných údajů Central Group, Trigemy a Skanska Reality. Central Group loni prodal 1243 nových bytů, Finep 658, YIT 400, Daramis 350. Trigema odhaduje asi 150 prodaných bytů, Ekospol zhruba 400.
ČTK
Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku opět rostly. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně v Praze, Brně, Olomouci a Středočeském kraji. Jen o něco méně vzrostly ceny pozemků. Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 11 procentních bodů na 114,6 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Zatímco byty a rodinné domy zdražují zhruba poslední tři roky, v případě pozemků index zvolna roste od začátku sledování v roce 2011.
“Za zmínku stojí fakt, že ceny starších panelových bytů rostly více než v případě cihlových. Na trhu roste zájem především o byty pro rodinu (3+KK nebo 3+1). Svého vrcholu v posledním čtvrtletí dosáhly i prodeje novostaveb. Velká část nových bytů se kupuje čistě na investici. V Praze je to podle odhadů až 30 procent,” uvedl ředitel odboru Nemovitosti Hypoteční banky Petr Němeček.
Index cen pozemků vzrostl meziročně o 10,7 procentního bodu na 135,4 bodu. Podle Němečka se trh s pozemky již z větší části vyrovnal se skokovým nárůstem kvůli zvýšení DPH na pozemky. Poptávka po pozemcích na konci roku mírně vzrostla. “Jejím tahounem je zvyšující se výstavby. Největší zájem převažuje u lokalit v okolí velkých měst a překvapivě u levnějších pozemků bez kompletních veřejných sítí. Nabízejí totiž nižší cenu,” doplnil P. Němeček.
“Pro následujících šest měsíců předpokládáme pouze velmi mírný růst cen, popřípadě stagnaci ve všech segmentech. Očekáváme mírné snížení poptávky a stagnaci nabídky, dále pak mírně ochabující poptávku u novostaveb v Praze a Brně. Příčinou budou vyšší ceny a malá nabídka, která je způsobena nedostatkem vydaných stavebních povolení,” dodal P. Němeček.
ČTK
Souhlasné stanovisko k vlivu na životní prostředí (EIA) má od ministerstva životního prostředí všech devět prioritních dopravních staveb. Jako poslední ho získal i úsek D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem.
Ministerstvo dopravy musí kvůli starým posudkům, které EU přestala uznávat, zopakovat proces posuzování dopadů staveb u více než stovky rozpracovaných stavebních projektů. Pro devět prioritních staveb česká vláda v Bruselu vyjednala možnost neopakovat celý proces, ale uskutečnit jen zjednodušené řízení. Problém s posudky vlivu na životní prostředí mají stavby, které tento proces absolvovaly ještě podle starého zákona z roku 1992.
ČTK
Podíl volných kanceláří se v Brně loni snižoval, přestože výrazně vzrostla jejich plocha. Ke konci roku 2016 činila míra neobsazenosti 12,1 %, což je meziroční pokles o čtvrtinu. Plocha se podle údajů Regional Research Forum zvětšila o 9 % na 525 000 metrů čtverečních, dostavěny byly čtyři administrativní budovy. Největší areál byl dostavěn ve Slatině, a to budova Areál Slatina O s 15 300 „čtverci“. V této lokalitě výstavba pokračuje. Jen o kousek menší je Campus Science Park C v Bohunicích, když zhruba poloviční jsou budov Dorn u Vaňkovky a CTOffice A2 ve Škrobárenské ulici. V podstatě všechny projekty se v současnosti daří developerům obsadit ještě před otevřením a díky trvajícímu ekonomického oživení se daří obsadit i déle neobsazené kanceláře.
Aktuálně se v Brně staví dalších 44 300 metrů kanceláří, z čehož letos se předpokládá dokončení 17 300 metrů. Čím dál úspěšnější jsou kancelářské prostory v centru města a v jeho bližším okolí, problematické je obsazení míst, která jsou daleko od centra a jsou špatně dostupná veřejnou dopravou. Kancelářské nájemné zůstává v Brně dlouhodobě poměrně stabilní. Nejvyšší dosažitelné nájemné loni zůstalo ve druhém pololetí na 13 eurech (351 Kč) za metr čtvereční za měsíc.
SF/pb
CTP Invest podala na město Hradec Králové žalobu o zaplacení náhrady škody 20,1 mil. Kč. Firma tvrdí, že postupem města ve věci získání dodatečného povolení pro rozestavěný obchodní park v Hradci Králové jí vznikla škoda. Nynějším podáním žaloby k hradeckému okresnímu soudu CTP navázala na předžalobní výzvu, kterou městu zaslala v lednu.
Náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich (TOP 09) označil podání žaloby za nátlak na město. “Osobně se zastrašit nenechám. Můj názor zůstává dál stejný, tedy neudělit firmě souhlas s dopravním napojením. Vina není na straně města, ale CTP, která porušila vše, co porušit mohla,” řekl ČTK Vedlich.
Firma CTP Invest na podzim 2014 začala bez stavebního povolení budovat skladový areál u výpadovky z Hradce na Ostravu. Od března 2015 práce stojí. Dodatečné stavební povolení firma od úřadů zatím nezískala proto, že nemá od města souhlas s vybudováním přístupové cesty k parku přes městské pozemky. Současně CTP Invest pracuje na tom, aby areál mohla na silnici napojit z opačné strany a nepotřebovala k tomu pozemky města.
Právě nezajištěné napojení areálu na silnici bylo důvodem toho, že stavební úřad firmě loni v prosinci nepravomocně zamítl žádost o vydání dodatečného stavebního povolení. Firma se odvolala, řešit to bude krajský úřad.
CTP ve sporu poukazuje zejména na to, že v roce 2015 město investici odejmulo své předchozí souhlasy se stavbou silnice, které v roce 2007 udělilo společnosti Fato, jež v lokalitě chtěla stavět. CTP projekt od firmy Fato převzala v roce 2014 a pozdější odejmutí souhlasů označuje za nerovný přístup města. Radnice tvrdí, že měla právo souhlasy odvolat, protože mimo jiné byly časově omezeny a jejich platnost vypršela.
První halu CTP do přerušení stavby téměř dokončila, u druhé haly byla na začátku stavby. Firma dosud proinvestovala 270 mil. Kč, na pokutách za stavbu bez povolení zaplatila zhruba 1,3 mil. Kč.
ČTK
Vedle Bauhausu v Brně-Ivanovicích má v budoucnu vzniknout velké nákupní centrum nazvané Kaskády a také minipivovar. Podle dokumentu na Informačním portálu EIA by vše mělo být hotovo v roce 2019. Ivanovická městská část však zatím nevydala ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení a jeden z pozemků potřebných pro stavbu dosud vlastní Brno, vyplývá z katastru nemovitostí.
Developerská výstavba se dotkne plochy více než čtyř hektarů severně od Bauhausu, jehož stavba provázela obrovská nevole místních obyvatel. V blízkosti se nachází pouze prodejna Globus, další nejbližší je až Nákupní centrum Královo Pole u Sportovní ulice. V Brně je nicméně už nyní jedna z největších nákupních ploch na jednoho obyvatele v republice.
Kdo je developerem, není z dokumentu zřejmé. Vlastníkem většiny pozemků jsou realitní společnosti M.S. Ivanovická a Moravská stavební – Invest. Druhá ze jmenovaných společností v minulých letech postavila v Brně například rezidenci Lužánky, administrativní budovu na Vídeňské u zastávky Celní či pracuje na rezidenci Panorama u přehrady. Architektonické zpracování a dokumentaci připravuje firma Urbanismus, Architektura, Design – Studio z Brna.
ČTK
Město Praha spolu s dopravním podnikem (DPP) nabídla developerům spolupráci na stavbě trasy metra D z Pankráce do Písnice. Z nich vybere partnera, s kterým vytvoří společný podnik. Společný podnik se soukromníky má pomoci při rozvoji okolí stanic i při výkupu problematických pozemků – nová firma totiž nebude vázána předpisy, které městu i DPP zakazují vykupovat pozemky za vyšší než odhadní cenu. Pokud bude založena, bude řešit všechny plánované stanice – nebudou rozděleny mezi různé developery.
“Sdělili jsme jim (developerům), že jsme připraveni jednat o založení podniku, který by vykoupil nutné pozemky. Představili jsme jim záměr a budeme čekat, zda se někdo přihlásí a bude mít zájem,” řekl ředitel DPP Martin Gillar.
Většinu akcií ve společném podniku by drželi developeři. Pozemky by byly ve vlastnictví společnosti a DPP bude mít od začátku smlouvy nastaveny tak, aby nehrozilo, že by vznikly spory a stanice byly případně zavřeny. Při výstavbě bude dopravce řešit vše v podzemí, nová firma s developery pak vše od výstupů nahoru. Developerům bylo rovněž předloženo rozdělení stavby metra na tři části. První je část na povrchu, tedy výstupy, cesty pro pěší nebo autobusové terminály. Druhou tvoří tunely, technologie a bezpečnostní zařízení a poslední částí jsou vlaky, které budou na trase jezdit.
Výběr společníka z řad developerů se uskuteční takzvanou tržní konzultací, nepůjde o klasické výběrové řízení. První etapa stavby metra D mezi Pankrácí a Novými Dvory by mohla začít v roce 2019 a být dokončena do roku 2023.
ČTK
Nedostatek velkých infrastrukturních zakázek a složité povolování nových staveb jsou podle analytiků hlavními důvody poklesu českého stavebnictví v loňském roce. Podepsala se na něm i vysoká srovnávací základna z roku 2015, kdy Česko dočerpávalo evropské dotace z programového období 2007 – 2013. Stavebnictví loni meziročně propadlo o 7,6 %, což je spolu s rokem 2012 nejhorší výsledek za posledních 16 let. Letos by se měl podle analytiků propad zastavit.
“Pozemní stavitelství zažívá pozvolný nárůst díky neutuchajícímu zájmu o komerční nemovitosti. Nicméně stále se musí potýkat s administrativními překážkami, které prodlužují start nových projektů. Naproti tomu inženýrské stavitelství zůstává i nadále v útlumu. Přetrvávající nedostatek zakázek, respektive jejich nepřipravenost zanechává tuto část stavebnictví v hluboké depresi,” uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše my měl být loňský vývoj stavebnictví alarmující zprávou pro českou vládu: „Ale zdá se, že jejich pozornost je upřena jiným směrem. Obávám se, že s přibližujícím se termínem voleb budou mít o osud stavebnictví ještě menší starost.“ Optimistou V. Matyáš není ani pro letošní rok, důvodem je podle něj objem zadaných veřejných zakázek.
Analytik Komerční banky David Kocourek nicméně pro letošek očekává růst produkce stavebnictví o 1,7 %. Obor se podle něj bude i nadále moci spolehnout na rostoucí poptávku po bydlení. Stavební firmy v Česku loni zahájily stavbu 5 870 bytů v bytových domech, meziročně o 14,3 %. V Praze, kde je bytová výstavba největší, počet těchto staveb meziročně klesl o 56,8 %. “Razantní snížení počtu zahajovaných bytů představuje pro stavebnictví zásadní problém. V dohledné době dvou, maximálně tří let se totiž negativně promítne do počtu dokončených bytů. Obrovská disproporce mezi zahájenými a prodanými byty se již nyní odráží v růstu cen nových bytů, loni o 19,5 % ,” uvedl předseda představenstva developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.
Podle generálního ředitele konkurenčního Ekospolu Evžena Korce stojí za nízkým počtem zahájených staveb extrémní složitost povolovacího procesu. “Vždyť povolit větší bytový dům trvá i celou dekádu. V takovém prostředí se nedá reagovat na aktuální potřeby společnosti. Bohužel končící politická reprezentace s tímto stavem i přes opakované proklamace neudělala vůbec nic. A s blížícími se volbami bude situace ještě horší,” uvedl E. Korec.
SF/pb
První etapa stavby metra D mezi Pankrácí a Novými Dvory by mohla začít v roce 2019 a být dokončena do roku 2023. Praha chce zahájit v září příštího roku geologický průzkum. Metro D má ulevit přetížené trase C a spojit centrum se sídlišti na jihu města.
Stavba má být rozdělena do čtyř etap, kdy při první bude proveden geologický průzkum. V druhé etapě má podle harmonogramu začít výstavba metra mezi stanicemi Pankrác a Nové Dvory. Zároveň s druhou etapou by začala ražba tunelu z Písnice směrem do centra. Tento úsek má být dokončen v rámci třetí etapy. V poslední etapě by pak vzniklo depo v Písnici.
Náklady na stavbu z Písnice až na náměstí Míru jsou odhadovány na 50 mld. Kč. Metro D spojí centrum s jižní částí města. Jezdit v něm budou automatizované soupravy bez řidiče. Nedávno otevřené stanice metra A do Motola vyšly na téměř 20 mld. Kč.
ČTK
ČS nemovitostní fond koupil administrativní budovu Park One v Bratislavě, hodnota transakce činí 35,6 mil. eur (961 mil. Kč). Celková pronajímatelná plocha budovy Park One dosahuje 13 200 metrů čtverečních, stavba se nachází v centru slovenské metropole. V současnosti je obsazena, mezi nájemce patří například slovenská pobočka americké firmy Amazon. Budova byla postavena v roce 2007 podle návrhu české architektonické kanceláře SIAL.
ČS nemovitostní fond, který spravuje REICO investiční společnost České spořitelny, je nejstarším podílovým nemovitostním fondem na českém trhu. Fond vlastní v Bratislavě i další dvě budovy. Například v roce 2015 koupil od developerské skupiny HB Reavis za 46,2 mil. eur (1,25 mld. Kč) administrativní budovu Forum Business Center I.
ČTK