Výkon českého stavebnictví byl loni z 28 zemí Evropské unie osmý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž české stavebnictví loni meziročně kleslo o 6,2 %.

“Přetrvávající nedostatek zakázek v Česku, respektive jejich nepřipravenost zanechává inženýrské stavitelství v Česku stále ještě v hluboké depresi, která je srovnatelná s nejhorším obdobím okolo přelomu roku 2013. A vývoj nových stavebních zakázek za poslední čtvrtletí loňského roku této části stavebnictví zatím nevěstí obrat k lepšímu,” uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše je hlavní příčinou neutěšeného stavu českého stavebnictví je dlouhá doba povolování staveb. “Musíme se smířit s tím, že v prvním pololetí letošního roku žádné velké oživení investiční výstavby nenastane. Pro druhé pololetí jsme mírnými optimisty, protože očekáváme rozběh některých velkých dopravních staveb,” dodal S. Matyáš.

Nejvíce loni v EU stavebnictví vzrostlo v Řecku, zhruba o čtvrtinu. Nejhůře na tom byly Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko a Bulharsko s téměř pětinovým propadem.

Devět zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. Podle Českého statistického úřadu české stavebnictví loni meziročně kleslo o 5,9 %. Pozemní stavitelství se snížilo o 0,8 %, inženýrské stavitelství, které je tvořeno převážně dopravní infrastrukturou, propadlo o 15,9 %.

Stavebnictví v zemích EU

(rok 2016, meziroční změny produkce v %)

Země Změna Řecko 25,4 Irsko 18,5 Švédsko 10,9 Kypr 10,1 Nizozemsko 7,1 Finsko 6,1 Dánsko 5,5 Španělsko 5,1 Lucembursko 3,9 Estonsko 2,6 Chorvatsko 2,5 Velká Británie 2,4 Německo 0,9 Rakousko 0,4 Belgie 0,3 Itálie 0,1 Francie -0,5 Portugalsko -3,3 Malta -3,8 Rumunsko -4,8 Česko -6,2 Litva -9,6 Slovensko -10,7 Polsko -14,1 Bulharsko -16,5 Slovinsko -17,7 Lotyšsko -17,8 Maďarsko -18,9

Zdroj: Eurostat

SF/pb

Developeři by měli přispívat městu do rozvojového fondu podle jednotného klíče. Příspěvek by se přitom měl odvíjet od hrubých podlažních ploch stavby a samozřejmě také podle povahy a funkce projektu. Městské části, které by z fondu čerpaly prostředky například na zkapacitnění technické infrastruktury nebo budování občanské vybavenosti, by naproti tomu ale nesměly účelově bránit projektům například znemožněním průchodu přes své pozemky nebo zamezením vedení inženýrských sítí tak, jak se to v hojné míře děje nyní.

„Společnosti Central Group není lhostejné, jak její stavební záměry ovlivní okolí. Je nám jasné, že výstavba bytů s sebou přináší nejen nové obyvatele, kteří městskou část omladí a budou zde platit daně, ale i potřebu budovat novou technickou a občanskou vybavenost. Proto často uzavíráme s vedením městských částí dohody o příspěvcích na budování komunikací, školek, hřišť nebo parků,“ říká šéf Central Group Dušan Kunovský. „Chybí zde však předvídatelná a pro všechny dlouhodobě platná pravidla, se kterými můžeme jako investor počítat ve svých nákladových kalkulacích,“ dodal.

Ve věci transparentního jednotného řešení příspěvku investorů do společného fondu by se Praha přitom mohla poučit v zahraničí. Podobnou cestou se pokusilo vydat Slovensko, ale dospělo jen na půl cesty, když zavedlo jednotný příspěvek do fondu, ale zároveň neřeklo B v podobě závazku na straně městské části a města.

SF/pb

Hrubý domácí produkt v české republice loni vzrostl o 2,3 %. Hospodářský růst byl podle analýzy ČSÚ podpořen především rostoucími výdaji domácností na konečnou spotřebu a přebytkem bilance zahraničního obchodu. „Hodnota vývozu byla rekordní. Dosáhla 3 312 miliard korun a navyšovala se sedmým rokem v řadě,“ vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

K ekonomickému růstu přispěl zejména zpracovatelský průmysl. Dařilo se i činnostem v oblasti nemovitostí a díky dobré úrodě také zemědělství. Naopak výkon stavebnictví po celý rok zpomaloval.

Ceny nemovitostí loni rostly. „Nedostatek cenově dostupných bytů a územní nesoulad v nabídce a poptávce se podepsal na tom, že rostly i ceny starších bytových jednotek. Ve 4. čtvrtletí se meziročně zvýšily o 14,5 %,“ uvádí analytička ČSÚ Karolína Súkupová. Očekávané regulace vedly v závěru roku 2016 ke zrychlení růstu objemu poskytovaných hypoték. V průběhu loňska však díky nízkým úrokovým sazbám rostl objem všech typů úvěrů poskytnutých domácnostem.

Situace na trhu práce se i v roce 2016 zlepšovala. Míra zaměstnanosti dosáhla v posledním čtvrtletí 72,9 %. Zvyšovala se dynamičtěji než v EU. Práci mělo na sklonku roku rekordních 5,3 miliónu lidí. „Dobrá finanční situace podniků i sílící obtíže při hledání nových pracovníků tlačily na zvyšování mezd. Ty loni vzrostly v průměru o 4,2 %, nejvíce od roku 2008,“ zdůvodňuje Jiří Kamenický, analytik ČSÚ. Silnějším tempem se navyšoval mzdový medián, který byl ve 4. čtvrtletí meziročně o 6,0 % vyšší.

SF/pb

Developerská a investiční společnost PASSERINVEST GROUP uvádí na trh dluhopisy v předpokládaném objemu 1,5 mld. Kč se splatností v březnu 2023. Úrokový výnos dluhopisů je 5,25% p.a. a bude vyplácený čtvrtletně zpětně. Vedoucími spolumanažery emise jsou J&T BANKA a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

Dluhopisy budou vydány jako samostatná emise v podobě zaknihovaných cenných papírů v Centrálním depozitáři cenných papírů a předpokládá se jejich přijetí k obchodování na Regulovaném trhu Burzy cenných papírů Praha. Dluhopisy budou vydány prostřednictvím 100% dceřiné společnosti PASSERINVEST FINANCE. Společnost tak navazuje na úspěšný úpis své emise korporátních dluhopisů v roce 2014 v objemu 550 mil. Kč. I tentokrát skupina plánuje použít výtěžek emise primárně k nákupu investičních nemovitostí.

„Jsme přesvědčeni, že možnost takto investovat do kvalitních nemovitostí v unikátní lokalitě BB Centra bude pro investory opět atraktivní,“ uvedl k nové emisi Radim Passer, předseda představenstva společnosti PASSERINVEST GROUP.

SF/pb

Město Plzeň už pět měsíců jedná s pražskou developerskou firmou Amádeus o podobě zástavby území po zbořeném domu kultury v centru. Amádeus se ale zároveň stále soudí s městem o náhradu škody za neuskutečněný původní projekt velkého obchodního centra, které Plzeňané před čtyřmi lety odmítli v referendu. Druhoinstanční řízení u krajského soudu bude 5. dubna, řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Doufá, že Plzeň stejně jako u městského soudu uspěje, a nebude muset platit požadovaných 1,85 mld. Kč. Město se podle primátora nedopustilo ničeho, čím by developera poškodilo. Krajský soud by měl definitivně rozhodnout. Amádeaus chtěl v letech 2008 až 2014 postavit rozsáhlý objekt za 2,5 miliardy korun poblíž centra města. Výsledky referenda ale zavázaly radnici, aby podnikla všechny kroky proti stavbě. Město chce lokalitu zastavět, pozemky ale patří developerské firmě. Pro plochu mezi ulicemi Americká a Sirková, jejíž částí je také pozemek původně určený pro stavbu kontroverzního obchodního domu, se nyní připravuje územní studie, která naváže na loni schválený nový územní plán. Studie, bez níž nelze území zastavět, by měla být hotová do konce roku. Pokud bude Amádeu vyhovovat, projekt obchodů přepracuje.

ČTK

Prezident Miloš Zeman a jeho expertní tým podporují novelu stavebního zákona, která by měla zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Po schůzce s prezidentem na zámku v Lánech se v tomto smyslu vyjádřila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Prezident je podle ní také znechucen situací před hlasováním o novele ve Sněmovně stejně jako ona.

“Vzhledem k tomu, že teď se tady projevuje informace o tom, že by některé i koaliční strany neměly hlasovat pro stavební zákon, tak pan prezident a jeho expertní tým jsou tím samozřejmě velmi znechuceni a já tedy také,” uvedla Šlechtová.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pondělí uvedl, že o novele stavebního zákona, která by měla zjednodušit a zrychlit povolování staveb, budou před závěrečným hlasováním ve Sněmovně ještě jednat experti vládních stran. Mají vyřešit sporné body, aby norma měla dostatečnou podporu. Výhrady k ní má ministerstvo zemědělství pod vedením lidoveckého ministra.

ČTK

Azora Europa, španělská investiční společnost zastupovaná poradenskou společností JLL, prodala kancelářskou budovu Galleries Louvre na Praze 5 společnosti Redstone Real Estate. Nemovitost, která byla postavena v roce 2008, nabízí přibližně 4 800 m² kancelářských prostor, k nájemcům patří například firmy LAFE či Stadler  a také VZP.

“Galleries Louvre, zavedená a prosperující komerční nemovitost v rozvíjející se lokalitě, výborně zapadá do naší investiční strategie spolupráce s nájemci, kteří ocení individuální přístup a kvalitní servis,” uvádí Richard Morávek, zakladatel Redstone Real Estate. „Pražské kancelářské nemovitosti jsou na českém realitním investičním trhu trvale vyhledávané a Galleries Louvre je dobrým příkladem takové budovy,“ dodává Jiří Horák z JLL Capital Markets.

SF/pb

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí pořádá 28. března odborný seminář „SVJ vs. družstevní bydlení“. Jeho aktivní účastníci – Jiří Pácal z firmy CEH, Tomáš Běhounek z AK bnt attorneys-at-law, Martin Malínský ze společnosti Trigema Real Estate a další – budou společně mapovat problematiku SVJ a bytových družstev zejména ve vztahu k developerům, prodejcům a správcům. Řeč bude také o právních aspektech fungování obou institutů i otázce, zda-li se v této oblasti mají angažovat také banky a stavební spořitelny.

Akce se koná ve čtvrtek 28. března v konferenčních prostorách ČSOB Inspirace na Jungmannově náměstí 767, Praha 1.

(Více informací a přihlášeku najdete na webu ARTN, www.artn.cz )

SF/pb

Veřejní investoři v Česku zadali do konce února stavebním firmám 719 zakázek za 15,3 mld. Kč. Jejich hodnota i počet meziročně vzrostly shodně o 56 %. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha. Největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Karlovarský kraj.

“Výrazný meziroční nárůst hodnoty je ovlivněn i nízkou srovnávací základnou z loňského roku. Očekávané oživení reálné stavební poptávky musí potvrdit až výsledky dalších měsíců. Data o vývoji vypsaných zakázek signalizují, že letošní rok by měl pro stavebnictví přinést nárůst veřejných zakázek a s tím spojený růst stavební produkce ve druhé polovině roku 2017 a zejména v letech 2018 a 2019,” uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc. Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví loni meziročně kleslo o 5,9 %. Inženýrské stavitelství, které je na veřejných zakázkách závislé více než pozemní, propadlo dokonce o 15,9 %.

ČTK

V Česku chybí jednoduchá metodika, která by určila cenu projektu, pod kterou už je ohrožena kvalita stavby. Počet nekvalitních staveb by se tím snížil. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) také proto v Česku v poslední době stalo několik havárií staveb. “Za kvalitu staveb jej odpovědný zadavatel, v případě veřejných zakázek je to veřejná správa. Bez jasné metodiky jsme ale svědky toho, že investor nechce rozhodovat jinak, než podle ceny. Neexistují žádné tabulky pro stanovení mimořádně nízké ceny nebo ceny obvyklé,” uvedl předseda ČKAIT Špalek. Na projektovou přípravu staveb přitom vynaloží investor minimum svých výdajů, podle Špalka zhruba 4 – 8 % z ceny projektu. V době krize se ale podle něj ceny projektových prací pohybovaly kolem jednoho procenta celkových nákladů. ¨

ČTK

Zatímco lednu se českému průmyslu i obchodu dařilo, stavební produkce zaznamenala další pokles. Stavební výroba se podle údajů ČSÚ po očištění o kalendářní vlivy snížila o 3,4 %. Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla bez očištění o 5,9 %, ovšem v inženýrském stavitelství klesla o 22 %. Analytici ale očekávají, že navzdory lednovému poklesu stavební produkce letos poroste až o dvě procenta. Výstavba bytů se podle analytiků odrazila ode dna, inženýrské stavby budou posilovat pomaleji. Podle Jiřího Cihláře z firmy NextFinance k poklesu přispělo počasí. “V mrazivém lednu se nikdo příliš nehnal do výstavby a oprav silnic,” uvedl. Analytici očekávají i růst počtu veřejných zakázek.

S lednovými výsledky celého sektoru koresponduje i stav bytové výstavby. Stavební firmy v Česku v lednu zahájily stavbu 546 bytů v bytových domech, meziročně o 11,8 % méně. V Praze, kde byla bytová výstavba největší, počet těchto staveb meziročně klesl zhruba o pětinu na 312.

ČTK

Český trh nemovitostí má dnes zvláštní časy. Na jedné straně prožívá prodejní i nájemní boom, spojený s růstem cen, na druhé ovšem jeho hlavní motor – výstavba – pokulhává na obě nohy. Zobrazit a popsat tuto realitu je hlavním cílem tradiční konference Stavebního fóra. Real Estate Market > Spring 2017 se bude konat už ve čtvrtek 23. 3. v pražském hotelu andel´s, (Stroupežnického 21, Praha 5).

V prvním panelu budou jeho účastníci (mj. R. Ženatý a Z. Horáček z poradenské firmy Deloitte, resp.Ambruz & Dark Deloitte Legal) mapovat změny, které letos čeká na realitní sektor ve sféře práva a daní, ale současně se zamyslí i nad už patrnými posuny na bytovém trhu, jež přinášejí nové generace zákazníků.

Stejnou problematikou, zejména dostupností bydlení, aktuální situací na hypotečním trhu apod., se bude zabývat i panel následující, jehož protagonisty budou J. Sadil z Hypoteční banky, developer a neúnavný propagátor zeleného bydlení J. Řežáb (JRD), M. Mládek (INVICTA, advokátní kancelář) a D. Višňovská (LEXXUS).

Pohyb od kvality finanční a podnikatelské ke kvalitě uživatelské, estetické a urbanistické – to bude předmětem diskuse v rámci třetího „kancelářského“ panelu. V něm se sejdou renomovaní odborníci E. Forejt (JLL), L. Šindelářová (BNP Paribas Real Estate), T. Ctibor (někdejší ředitel IPR ) a architekt J. Řezák (QARTA architektura).

Pro závěr konference organizátoři zvolili téma dnes nanejvýš aktuální: české nemovitosti a zahraniční klientela. Čím ji Česká republika láká a čím naopak odrazuje a jak se vůbec český trh a jeho pravidla jeví v pohledu zvnějšku, o tom budou mluvit mj. M. Miškovič (Karlin Port) a F. Muinov (RK Lekvi).

Partnery konference Real Estate Market > Spring 2017 jsou společnosti:

bnt attorneys-at-law s.r.o., Deloitte Czech Republic, Erste Corporate Banking

BNP Paribas Real Estate APM CR s.r.o., INVICTA, advokátní kancelář, s.r.o., Lekvi Group, LEXXUS a.s., MS architekti s.r.o., Rustonka Development s.r.o.

(Více informací a přihlášku najdete na http://new.stavebni-forum.cz/diskusnisetkani/real-estate-market-spring-2017/)

SF/pb

Státní energetická inspekce loni uložila za nesprávně zpracované průkazy energetické náročnosti budov pokuty za zhruba 350 000 Kč. Inspekce loni zkontrolovala 1 300 průkazů u pětiny ze 1425 odborníků, kteří průkazy vyhotovují. U 178 expertů zjistila porušení zákona, za což ve správním řízení uložila pokuty. Ústřední ředitel inspekce Pavel Gebauer uvedl, že na trhu je spousta energetických specialistů, kteří energetické průkazy zpracovávají takzvaně od stolu, aniž by budovu navštívili. “Při kontrole jsou pak překvapeni, že budova má například zcela jiná okna nebo střechu, než jim zadavatel uvedl, což pak může mít i výrazný dopad do zatřídění budovy v rámci klasifikační třídy,” uvedl.

Za rok 2016 podle inspekce přibylo v databázi ministerstva průmyslu a obchodu asi 30 000 energetických průkazů. Zhruba 1 .000 tvořily průkazy pro rodinné domy, 7 000 pro bytové domy a 7 000 pro jiné budovy, tj. například kulturní zařízení, školy a úřady. Celkově jde o trh s ročním obratem asi 220 mil. Kč.

ČTK

Ceny nových bytů v Praze se budou přibližovat cenám ve srovnatelně velkých městech v západní Evropě. Uvedla to většina developerů, které anketě oslovila ČTK. Jako důvody jmenovali atraktivitu české metropole a nedostatek nových bytů. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze loni meziročně vzrostla o 19,5 % na 71.567 korun za metr čtvereční. V Mnichově byla vyšší zhruba o 160 %, ve Vídni a Hamburku o 70 %, v Berlíně asi o polovinu – jak vyplývá z průzkumu poradenské firmy KPMG.

“Praha bude cenovou úroveň v západní Evropě dohánět. Dlouhodobě patří mezi nejbohatší regiony v Evropě, ceny nemovitostí ale tomuto postavení neodpovídají. Předpokládáme, že Praha se dostane na srovnatelnou úroveň k západoevropským městům ne v řádu roků, ale spíše ve střednědobém horizontu jednoho desetiletí,” uvedl mluvčí FINEPu David Jirušek.

Generální ředitel Ekospolu Evžen Korec upozornil, že kupní síla Pražanů a lidí pracujících v hlavním městě je sice nejvyšší v republice, nicméně s hlavními metropolemi západních zemí se nedá srovnávat. “Bohužel současný nedostatek nových bytů, který bude čím dál větší, však může cenový rozdíl umazávat výrazně rychleji, než se bude snižovat rozdíl v kupní síle,” uvedl.

Postupné smazávání cenových rozdílů očekává i ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. “Je obtížné odhadnout, jak rychlý tento proces bude, protože závisí na celé řadě skutečností, které teprve nastanou. Ale obecně lze říci, že Praha díky své atraktivitě má velký potenciál tento rozdíl překonat,” řekl. Naproti tomu Skanska Reality podle generální ředitelky Nadi Ptáčkové přibližování cen během několika let neočekává.

Mluvčí Central Group Marcela Fialková doplnila, že v Praze je dostupnost nového bydlení nejhorší v regionu. Podle studie KPMG ve spolupráci s Central Group by na průměrný byt Pražan vydělával 11,5 roku, pokud by neměl jiné výdaje. Například ve Vídni je to 9,9 roku, v Berlíně 6,4 roku, v Kolíně nad Rýnem 5,2 roku. “Vůči západní Evropě z tohoto srovnání vychází Praha negativně kvůli nižším průměrným příjmům, v porovnání s východní Evropou zase kvůli vyšší ceně bytů. V cenové úrovni tedy Praha dohání Západ rychleji než v růstu příjmů, a to samozřejmě problém s dostupností ještě dále zhoršuje,” doplnila mluvčí Cntral Group.

Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala Praha v bytové výstavbě nedosahuje v porovnání například s Varšavou nebo Berlínem ani polovičních hodnot. “O hodně před námi jsou v tomto směru třeba i Vídeň nebo Mnichov,” dodal M. Soural.

ČTK

Praha vypíše architektonickou soutěž na podobu budovy galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Jak rozhodli pražští radní, budova by měla stát na Těšnově. Kdy město budovu případně začne stavět a na kolik vyjde, není jasné.

“Cílem je na vybraných pozemcích vystavět moderní výstavní prostor pro stálou expozici epopeje se začleněním do urbanistické struktury města. Předmětem soutěže bude vybrat a ocenit nejlepší návrh galerie na místě bývalého Denisova nádraží,” píše se v dokumentu, který schválili radní.

Magistrátní odbor strategických investic dostal od radních za úkol připravit návrh zadání, podklady, harmonogram a návrh financování soutěže. Dokumenty by měli radní dostat k projednání do 1. září 2017. Zároveň má Institut plánování a rozvoje zajistit přípravu urbanistické studie na pozemek na Těšnově.

Cyklus Slovanská epopej tvoří 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Obrazy vlastní Praha, které je malíř Mucha daroval. Jeho podmínkou bylo, aby město vystavilo na své náklady vhodnou budovu pro jejich vystavení. Ta ovšem zatím neexistuje.

ČTK

KDU-ČSL chce vyjednat prodloužení platnosti starým územním plánům do konce roku 2022 – jak řekl lidovecký poslanec Josef Uhlík. Podle něj je to kompromis mezi tím, že aktuálně mají staré plány přestat platit od ledna 2021 a hnutí ANO jim navrhuje prodloužit platnost až do konce roku 2024. Do doby zneplatnění musejí města vypracovat nové územní plány. Mnoho z nich tak učinilo, nestihla to zatím Praha, Brno nebo Mladá Boleslav. Hrozí tak, že budou bez plánu, protože jeho vypracování trvá několik let.

Sněmovna by o věci mohla rozhodnout v dubnu. Podle Uhlíka mají města do konce roku 2022 téměř šest let, což považuje za dostatek času, aby chybějící nové územní plány stihla vypracovat.

ČTK

Novým majitelem nákupního a zábavního centra Olympia u Brna se stala hamburská investiční firma Deutsche EuroShop. Nynějším vlastníkům, kterými jsou zahraniční realitní fondy Rockspring a ECE, za něj zaplatila 374 mil. eur, tedy více než deset miliard korun.

Odborníci považují Olympii za nejúspěšnější centrum mimo Prahu. Vzniklo v roce 1999 u dálnice D2 blízko Brna. Po několika rozšířeních nabízí k pronájmu 200 obchodů, celková pronajímatelná plocha je 89 000 metrů čtverečních. Kromě obchodů funguje v centru multikino a v bezprostředním okolí vznikly atrakce pro děti a sportovce. Fondy Rockspring a ECE ji koupily v roce 2011 za čtvrt miliardy eur, každý z nich vlastnil polovinu. Budoucí majitel – firma Deutsche EuroShop – sídlí v Hamburku. Její portfolio vzroste po ukončení akvizice Olympie na 21 nákupních center a jeho tržní hodnota přesáhne 5 mld. eur (135 miliard korun), jak uvedl Deník.

ČTK

Celková plocha nových nebytových budov, které byly v Česku postaveny v posledních deseti letech, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla plochy 12 milionů metrů čtverečních. To zhruba odpovídá rozloze 190 spartakiádních stadionů v Praze na Strahově. Celkem bylo u nís v období 2006 – 2016 dokončeno 13 500 nových staveb, investiční náklady na jejich výstavbu dosáhly 221 mld. Kč.

“Počet dokončených nebytových budov raketově vzrostl v roce 2007, pak mírně poklesl a nakonec se ustálil na úrovni kolem 1 350 ročně. Vývoj investičních nákladů i rozloha podlahové plochy naopak značně kolísaly, což souvisí s faktem, že do nebytových budov se započítávají například i chatky a garáže,” uvedla Silvie Lukavcová z ČSÚ.

Nejvíce budov, zhruba 6 000, se postavilo v kategorii „hotely a obdobné budovy“. Velikost podlahové plochy ani investiční náklady však zdaleka největší nebyly. “Je to tím, že do této kategorie patří také malé chaty, které početně převládají,” doplnila Lukavcová. Podlahová plocha i celkové investiční náklady dosáhly zhruba 7 % z celkové rozlohy, respektive částky.

Nejvíce peněz investoři vložili do administrativních budov a budov pro obchod, shodně po 23 %. Administrativní budovy byly nejvyšší ze všech staveb, v průměru měly více než tři podlaží. Největší podíl podlahové plochy měly budovy pro průmysl a skladování, zhruba třetinu.

Nebytové budovy se podle ČSÚ třídí do sedmi kategorií. Podle Lukavcové je nejsložitější kategorie “Ostatní nebytové budovy”, protože sem patří například budovy pro zemědělství a zemědělskou produkci, věznice, kostely, kapličky, ale i multifunkční budovy. Za uplynulé desetiletí jich bylo dokončeno 1 157 a proinvestovalo se na nich 14 mld. Kč.

Výstavba nebytových budov

(ČR, 2006 – 2016, v %)

Kategorie Hodnota Počet Plocha Administrativní 23 5 17 Pro obchod 23 13 25 Pro průmysl a skladování 21 11 32 Pro kulturu a vzdělávání 18 6 11 Hotely a obdobné budovy 7 44 7 Pro dopravu a telekomunikace 2 12 2 Nebytové ostatní 6 9 6

Zdroj: ČSÚ

SF/pb

Nábytkářská společnost IKEA prodala 25 nákupních parků v osmi evropských zemích realitnímu fondu Pradera. Transakce v hodnotě 900 mil. eur (24,3 mld. Kč) se týká i Avion Shopping Parku na pražském Zličíně. Transakce zahrnuje nákupní parky vedle obchodních domů IKEA o celkové ploše 538 000 metrů čtverečních.

ČTK

Telekomunikační firma Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) prodala společnosti Central Group své sídlo v Olšanské ulici na pražském Žižkově. Central Group získal administrativní budovu i technologický komplex včetně vysílací věže vysoké 78 metrů, která je od 80. let jednou z dominant Prahy 3. Informaci z důvěryhodného zdroje ČTK potvrdila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Cenu neuvedla, ale dříve se v médiích objevila orientační částka 800 mil. Kč.

Central Group v Olšanské ulici, hned vedle sídla CETINu, nedávno dostavěl velký bytový komplex, zároveň vlastní pozemky v severní části bývalého nákladového nádraží, kde by měla vzniknout nová obytná čtvrť.

“Nyní jsme pozemek s technologickými a kancelářskými budovami koupili a jsme na začátku úvah o dalším využití areálu. Minimálně sedm následujících let budeme budovy, nebo alespoň jejich kancelářskou část, která využití má, nadále pronajímat,” řekla M. Fialková.

ČTK