Podíl volných kanceláří v Praze na konci prvního pololetí meziročně klesl o 3,7 procentního bodu na 8,6 procenta. Nejnižší byl v Praze 9 (6,9 procenta). Vyplývá to z údajů Prague Research Fora (PRF), které má ČTK k dispozici. Celková plocha moderních kanceláří vzrostla na 3,253.000 metrů čtverečních, což zhruba odpovídá rozloze 72 Václavských náměstí. Nejvyšší nájemné v centru Prahy zůstalo na úrovni 20 euro (cca 520 korun) za metr čtvereční měsíčně.

Po Praze 9 byl nejnižší podíl volných kanceláří v Praze 4 (7,1 procenta) a Praze 2 (7,2 procenta). Relativně nejvíce prázdných kancelářských budov bylo naopak v Praze 10 (13,9 procenta), Praze 7 (11,9 procenta) a Praze 3 (11,1 procenta).

Ve druhém čtvrtletí stavební firmy dokončily 24.700 metrů čtverečních kanceláří v projektech Five v Praze 5 a Rustonka R1 v Praze 8.

V současné době je v hlavním městě ve výstavbě 327.800 metrů čtverečních kanceláří. Ve druhém čtvrtletí byla zahájena výstavba projektu Argentinská Business Centrum v Praze 7.

Mezi nejvýznamnější transakce druhého čtvrtletí patřily předpronájem společnosti Moneta Money Bank v budově BB Cnetrum v Praze 4, opětovné jednání o nájmu KPMG v budově KPMG Office Centre v Praze 8 a společnosti Honeywell v budově The Park v Praze 4.

Členy Prague Research Fora jsou poradenské společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, JLL a Knight Frank.

Zdroj: ČTK

Hrubý zisk průmyslového developera CTP podle serveru e15.cz loni meziročně vzrostl o 43 procent zhruba na deset miliard korun. Příjmy z pronájmů se firmě zvýšily o čtvrtinu na 5,4 miliardy korun.

„Rok 2016 byl pro CTP fantastický. Dosáhli jsme cílů, které jsme si pro tento rok stanovili, nebo jsme je dokonce překročili,” sdělil E15 šéf a spolumajitel CTP Remon Vos. Podle serveru se souhrnná hodnota investičního portfolia firmy dostala na 99 miliard korun. “Velká část nemovitostí CTP se nachází v České republice. To ze skupiny dělá na českém trhu největšího vlastníka průmyslových realit,” píše E15.

CTP je mezinárodní developer, který se specializuje na zajišťování a správu technologických průmyslových zón na míru. Vlastní průmyslové parky o rozloze 3,85 milionu metrů čtverečních na více než 60 místech ve 250 budovách. Celková rozloha zhruba odpovídá ploše 86 Václavských náměstí v Praze.

Zdroj: ČTK

Pro dvě třetiny Čechů je prioritou bydlení se zahradou nebo v blízkosti přírody. Téměř každý si přitom přeje svou nemovitost vlastnit, a to ideálně rodinný dům velký alespoň 3+1. To vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než 1000 respondentů.

Podle téměř poloviny Čechů by měl mít jejich vysněný dům venkovní posezení, velkou zahradu a úsporné vytápění. Dvě třetiny dotázaných by ocenily dům navržený od architekta. Více než polovina ale upřednostňuje vybavit si byt či dům podle svého.

„Dobré bydlení souvisí do jisté míry i s životním štěstím. Z dat, která jsme získali, nás zaujalo především to, že lidé, kteří jsou spokojeni se svým bydlením, mají lepší vztahy se svými partnery a rodinou a méně pociťují stres,“ komentuje výsledky výzkumu David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

Drtivá většina (98 %) lidí si přeje svou nemovitost vlastnit, a to především rodinný dům (82 %). Češi však nechtějí malé chaloupky, nejvíce z nás (34 %) si přeje domov o velikosti 4+1. Obydlí 2+1 a menší potom preferuje pouze 9 %.

Více než polovina dotázaných preferuje dům především kvůli většímu soukromí (56 %), a zahradě (36 %). Ti, co preferují život v bytě, si ho chválí naopak pro méně starostí spojených s jeho údržbou. Více než polovina Čechů preferujících byt by přitom změnila názor, kdyby s vlastnictvím domu odpadla starost o jeho údržbu. Tato slova potvrzují i v Ekonomickcýh stavbách, kde automaticky nabízejí 10letou záruku a pravidelné servisní prohlídky.

Češi si dále přejí mít bydlení v přírodě nebo se zahradou (65 %), velmi důležitá je pro ně také příhodná lokalita (49 %) a občanská vybavenost okolí (43 %). Dále jsou důležití sousedé (27 %) a dojezdový čas do práce (34 %), který hraje prim zejména u mladých do 29 let.

Jaká je realita?

Rodinný dům má v osobním vlastnictví pouze 27 % Čechů. Nejvíce – třetina z nich – bydlí v bytě/domě o velikosti 3+1. Nejčastěji přitom sdílí domácnost s partnerem/kou nebo manželem/kou a dětmi (39 %). Čtvrtina jich bydlí partnerem/kou nebo manželem/kou a 16 % potom s rodiči či jinými příbuznými. Single domácnosti tvoří 8 %. Tři čtvrtiny dotázaných si mohou dovolit dát za bydlení pouze do 10 000 korun měsíčně.

V restitucích nelze vydat pozemky, u kterých nabyvatel tak jako tak nemůže plně uplatnit svá vlastnická práva. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti Prahy, která nesouhlasila s restitucí parcel v Centrálním parku na Pankráci. Jde o veřejnou zeleň, změnu územního plánu v lokalitě mezi několika sídlišti nelze předpokládat, konstatovali ústavní soudci.

Žaloba Prahy směřovala proti rozhodnutí Pozemkového úřadu. Hlavní město se domáhalo určení, že restituenti nejsou podílovými spoluvlastníky parcel. Obvodní soud pro Prahu 4 žalobě vyhověl jen částečně a konstatoval, že nelze restituentům vydat asfaltovou plochu přístupové cesty. Ve zbytku však rozhodnutí Pozemkového úřadu potvrdil, stejně jako poté Městský soud v Praze a Nejvyšší soud.

Obvodní soud nyní musí spor řešit znovu. Podle ústavních soudců vede vydání podobných pozemků ke vzniku takzvaného holého vlastnictví, které vlastníkovi neumožňuje s věcí disponovat nebo ji jakkoliv využít. Zůstává vlastníkem jen nominálně, “podle jména”. To však není účelem restitučního procesu, zdůraznili ústavní soudci.

“Předmětné pozemky (veřejná zeleň) jsou v posuzovaném případě veřejným statkem a v dané městské lokalitě je vyloučené, že by restituent či jiní vlastníci pozemku dosáhli v budoucnu změny územního plánu (jedině ta by totiž mohla vést k tomu, že by se pozemek stal skutečným předmětem výkonu vlastnických oprávnění),” píše se v nálezu.

Pokud nějaké pozemky nelze restituentům vydat, například kvůli jejich zastavěnosti a nevratné změně účelu, mohou získat náhradní pozemky nebo finanční kompenzaci.

Podobný případ řešil Ústavní soud v roce 2014. I tehdy šlo o stížnost Prahy, která nesouhlasila s navrácením pásu zeleně u vozovky na sídlišti v Troji restituentům. Ústavní soud tehdy zdůraznil, že cílem zákona o půdě bylo vydávat zemědělsky využitelné pozemky, což není případ zeleně na sídlišti ani jiných veřejně přístupných prostranství.

Soud už tehdy poukázal na složitost a kontroverzní povahu podobných sporů, kde proti sobě stojí práva restituentů a veřejný zájem na užívání pozemku, který se patrně nikdy nevrátí do zemědělského půdního fondu. Tehdejší ani dnešní nález neprošel ve tříčlenných senátech ústavního soudu jednomyslně.

Zdroj: ČTK

Za celý letošní rok nejspíše ubude jak počet nově prodaných, tak nabízených bytů. Za poslední tři měsíce se prodalo jen 1500 nových bytů. Jejich průměrná cena se přitom už vyšplhala na 75 791 korun za m², jak vyplývá z analýzy společností Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Jestliže před rokem se ve stejném období prodalo 1750 nových bytů, aktuálně to bylo hned o 250 méně, ukázala studie. O tento počet se v meziročním srovnání snížily prodeje již také během prvního čtvrtletí letošního roku, kdy se jednalo o 3 450 jednotek. „Zatímco za minulý rok se v hlavním městě, který je pro celý domácí trh určující, prodalo 6650 bytů, letos to bude pravděpodobně o mnoho méně. Dohromady prodeje spadnou pod hranici 6000 jednotek. Jen za první pololetí se jejich objem snížil o 500. Lidé mají o nové bydlení zájem, často si však nemají z čeho vybírat,“ vysvětluje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

Nejvíce nových bytů se prodalo v deváté, páté a osmé městské části. Jejich podíl na celkových prodejích přesáhnul 60 procent. Naopak nejméně to bylo v centru metropole. V Praze 1 a 2 se pak jednalo dohromady jen o necelá 2 procenta.

Zásoba nových bytů se i ve druhém čtvrtletí pohybovala okolo úrovně 3 500. Ve stejném období vloni to přitom bylo o více než tisícovku více. Ke konci června bylo v nabídce developerů 3 600 nových bytů. V prvním čtvrtletí to podle společných závěrů Trigemy, Skanska Reality a Central Group bylo 3450.

„Z uvedených údajů je zřejmé, že nabídka v Praze neustále klesá, což je způsobené zejména dlouhodobě složitým povolovacím procesem, který způsobuje zpoždění uvádění nových projektů na trh,“ komentovala nabídku Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality.

Aktuální vývoj má dopad na to, že se průměrná cena za nový byt v rámci kvartálního srovnání zvýšila z původních 72 131 na současných 75 791 korun na m². Pro srovnání: před rokem byla ve stejném období o necelých 15 procent nižší, když činila 65 922 korun za m². Před dvěma roky to bylo dokonce ještě o 10 000 korun za m² méně. Tehdy dosahovala průměrná cena prodaného bytu výše 55 555 korun za m².

„Nových bytů na pražském trhu je stále nedostatek, a proto jejich ceny rostou, meziročně o 15 procent. Přestože se může zdát, že je cenová úroveň již poměrně vysoko, ceny porostou i nadále. Odhaduji do konce roku o 5 procent. Poptávka je totiž stále vyšší než nabídka,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

O útlumu pražského trhu svědčí rovněž skutečnost, že celkový počet nových bytů, který se prodal v regionech, přesáhnul objem realizovaný v hlavním městě. Za celý loňský rok to přitom bylo naopak. Počet prodaných pražských bytů byl za uvedené období celkově o 1650 větší, než tomu bylo v regionech. Za druhý kvartál se v regionech prodalo 1670 bytů, tedy o 170 více než v hlavním městě, prokázala analýza Trigemy. Nejvíce z toho (650) bylo ve Středočeském kraji a krajích Jihomoravském (374) a Plzeňském (350). Naopak nejméně se opět prodalo na Vysočině, v Moravskoslezském kraji i kraji Královehradeckém, kdy se vždy jednalo pouze o desítky jednotek.

Starší byty

Pnutí na trhu s novým bydlením v Praze se rovněž odráží v nabídce a poptávce po starších bytech. Průměrná cena nabízeného staršího bytu v Praze se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 76 740 korun za m² a medián na 70 000 korun za m². Nejvyšší průměrná cena je v centru města – v Praze 1 činila přes 166 000 korun za m² a v Praze 2 necelých 109 000 korun za m². Na druhé straně nejnižší byla v Praze 4, kde dosáhla hodnoty přes 65 000 korun za m².

Sbližování cen za nové a starší bydlení v Praze je přitom v protikladu k tomu, jaká situace panuje v řadě jiných velkých evropských měst, jak dokládá analýza společnosti KPMG. V Praze byla ve druhém kvartále nabídková cena za nové bydlení jen o 12,7 procenta vyšší, než tomu bylo u starších bytů. V Bratislavě však byl tento rozdíl v loňském roce téměř 20procentní a Vídni 30procentní. V Berlíně pak dokonce převyšoval 35 procent. „Relativně nižší rozdíl mezi cenami novostaveb a starších bytů oproti sousedním metropolím je jedním z důsledků nedostatku nových bytů na pražském trhu,“ dodává k tomu Pavel Kliment, partner KPMG odpovědný za sektor nemovitostí.

Zdroj: Tirgema

V Praze by měla vzniknout částečně veřejná databáze prázdných nemovitostí v majetku města. ČTK to řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice). Magistrát se chce také zaměřit na lepší správu majetku. V metropoli jsou stovky prázdných domů, řada z nich vlastněných městem. Magistrát zatím vyřešil další osud jenom některých.

“Praze chybí databáze, kde by byly veřejně přístupné informace o volných městských objektech,” uvedla Kolínská s tím, že magistrát by tak mohl inzerovat případným nájemcům řadu prostor, které jsou nyní nevyužity.

Radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) nedávno uvedl, že majetkový odbor magistrátu v současnosti připravuje takzvanou pasportizaci nemovitostí města, tedy jeho zaevidování do interní databáze. Evidence majetku je nicméně podle radního v Praze kvalitní, problémem je spíš jeho efektivní využití. “Máme řadu prázdných budov na lukrativních místech a snažíme se o co nejrychlejší nastavení tak, aby byly pro město využity,” uvedl. Problémem jsou podle něj i nevýhodné pronájmy. Město chystá přesoutěžení správcovských firem.

V poslední době se magistrátu podařilo vyřešit otázku takzvaných radničních domů na Malém náměstí, které pronajalo několika organizacím, a nevyužívaných budov v Hybernské ulici, kde Univerzita Karlova vytváří multifunkční kampus. Jedná také o výměně sousední budovy, kterou vlastní stát, za jiné nemovitosti v majetku města. Objekt začátkem června na krátkou dobu obsadili squatteři.

Další otázkou jsou podle Kolínské prázdné objekty v soukromém vlastnictví. Další motivace pro majitele k jejich údržbě je však komplikovaná a vyžádala by si patrně zásahy do celostátní legislativy. Podle analýzy, kterou si náměstkyně nechala vypracovat od Parlamentního institutu, se v zahraničí tento problém řeší například zvláštní daní nebo vyvlastněním. V českém právním systému propadá státu nemovitost v případě, že je opuštěná, tedy že vlastník po dobu deseti let nevykonával vlastnické právo. To však může být velmi obtížně prokazatelné.

Podle posledních oficiálních dat ze sčítání lidu bylo v roce 2011 v hlavním městě 7022 prázdných domů, z toho zhruba 90 procent tvořily rodinné. Neobydlených bytových domů bylo evidováno 390. Na nevyužité budovy se zaměřuje také projekt prazdnedomy.cz, který začátkem roku 2017 v Praze evidoval 256 prázdných domů. Podle městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) by využití 390 domů v Praze při průměru 15 jednotek na dům znamenalo téměř 6000 nových bytů, což zhruba odpovídá objemu nové bytové výstavby v roce 2016. “Předpokládáme ale, že část statisticky vykazovaných domů a bytů ve skutečnosti využívána je,” uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.

Zdroj: ČTK

Praha je mezi 60 světovými metropolemi v atraktivitě pro bydlení, byznys a cestovní ruch na 30. místě. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Nejatraktivnější městy jsou podle průzkumu New York, Abú Zabí a Londýn, nejhůře dopadly Teherán a Nairobi. Praha si nejlépe vedla v turistické atraktivitě.

New York a Abú Zabí za své umístění vděčí především pracovním příležitostem. New York obhájil prvenství z roku 2013, kdy Ipsos dělal tento průzkum naposledy. Londýn klesl ze druhého místa na třetí, Abú Zabí bylo před čtyřmi lety čtvrté. “Londýn si sice trochu pohoršil, ovšem stále se drží na předních příčkách. Obavy, že město ztratí na své atraktivitě v důsledku brexitu, se tak zatím neukázaly být příliš opodstatněné,” uvedla Lenka Sazmová z Ipsos Public Affairs.

Nejlepším místem pro bydlení je podle průzkumu Curych, z hlediska turistické atraktivity Paříž a v pracovních možnostech New York. Praze patří v těchto kategoriích 27., 15. a 39. místo.

Ipsos v průzkumu na přelomu dubna a května oslovil 18.557 respondentů ve věku 16 až 64 let ve 26 zemích světa, v Česku se nedotazoval. Respondenti měli v každé kategorii označit tři nejatraktivnější města ze 60 nabídnutých. Podle procentuálního zastoupení Ipsos jednotlivým městům přidělil body. Například Prahu zařadila mezi tři nejlepší města podle bydlení tři procenta dotazovaných, šest procent z hlediska turistické atraktivity a dvě procenta podle možnosti pracovního uplatnění. Praha tak dohromady získala 11 bodů. Vítězný New York jich měl téměř pětkrát více. V porovnání s posledním průzkumem si však o 18 bodů pohoršil.

Žebříček Ipsos Top Cities 2017

Pořadí Město Země Body 1. New York USA 50 2. Abú Zabí Spojené arabské emiráty 46 3. Londýn Velká Británie 41 4. Paříž Francie 39 5. Tokio Japonsko 36 Curych Švýcarsko 36 Sydney Austrálie 36 8. Řím Itálie 34 9. Los Angeles USA 28 10. Amsterdam Nizozemsko 27 11. Toronto Kanada 26 Vancouver Kanada 26 13. Hong Kong Čína 24 14. Berlín Německo 23 Stockholm Švédsko 23 16. Oslo Norsko 21 17. Auckland Nový Zéland 20 18. Vídeň Rakousko 19 Madrid Španělsko 19 Singapur Singapur 19 21. Peking Čína 17 22. Washington USA 16 23. Kodaň Dánsko 15 Ósaka Japonsko 15 25. Mnichov Německo 14 Šanghaj Čína 14 Helsinky Finsko 14 28. Istanbul Turecko 12 Bangkok Thajsko 12 30. Praha Česko 11 Rio de Janeiro Brazílie 11 32. Chicago USA 10 Boston USA 10 34. Dublin Irsko 9 Brusel Belgie 9 Káhira Egypt 9 Moskva Rusko 9 38. Soul Jižní Korea 8 39. Kapské Město JAR 7 40. Dillí Indie 6 Bombaj Indie 6 Lima Peru 6 Budapešť Maďarsko 6 Mekka Saúdská Arábie 6 Kuala Lumpur Malajsie 6 Buenos Aires Argentina 6 Sao Paulo Brazílie 6 48. Mexiko City Mexiko 5 Kanton Čína 5 50. Tel Aviv Izrael 3 Manila Filipíny 3 Casablanca Maroko 3 Jakarta Indonésie 3 Varšava Polsko 3 55. Bogotá Kolumbie 2 Bělehrad Srbsko 2 Lagos Nigérie 2 Karáčí Pákistán 2 59. Nairobi Keňa 1 Teherán Írán 1

Zdroj: ČTK

Nabídka nových kanceláří v Praze letos vzroste zhruba dvakrát více než poptávka. Zatímco nabídka se meziročně zvýší o 11,1 procenta, poptávka se zvedne o 5,3 procenta. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research, kterou má ČTK k dispozici. Oslovila v ní zhruba 40 developerských společností. Zájem o kanceláře v hlavním městě podle nich bude tažen především potřebou firem rozšířit své pronajímané prostory.

“V roce 2016 bylo v Praze dokončeno jen 33.000 metrů čtverečních nových kancelářských prostor. Roky 2017 a 2018 se vracejí na obvyklé úrovně okolo 160.000 metrů čtverečních nové plochy za rok. Měnit se nebude ani tak nájemné samotné, jako spíše objem poskytovaných nájemních pobídek. U nich očekávám spíše pokles,” uvedl partner v poradenské společnosti KPMG ČR Pavel Kliment. Mezi pobídky patří například slevy z nájmu, nájemní prázdniny nebo příspěvky na klientské úpravy.

Podle vedoucího partnera poradenské společnosti Prochazka & Partners Radka Procházky roste poptávka především po kancelářích nejvyšší kategorie. “Jedná se o kanceláře, které nabízejí například centrální vzduchotechniku s monitoringem hladiny oxidu uhličitého nebo chladicí trámy, které dávají vyšší standard pohody pracovního prostředí,” dodal Procházka.

Stavbu nových kanceláří očekávají ředitelé developerských společností spíše v širším centru metropole, shodly se na tom tři čtvrtiny z nich. Ve vzdálenějším centru nebo v okrajových částech města se budou nové kanceláře stavět pouze podle desetiny oslovených developerů. Přímo v centru neočekává výstavbu kanceláří nikdo.

Růst poptávky po kancelářích bude podle developerů v Praze tažen především vyšší poptávkou firem po nových prostorách (72 procent) a přílivem nových firem ze zahraničí (14 procent). Rekonstrukci kanceláří plánuje polovina oslovených developerů. Částečnou rekonstrukci má v plánu pětina ředitelů.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo kultury (MK) už nebude přezkoumávat rozhodnutí pražských památkářů, které umožnilo pokračovat v přípravě stavby domu v Praze přezdívaného maršmeloun. “Památková inspekce dospěla k závěru, že nejsou dány důvody pro zahájení přezkumu,” řekla ČTK mluvčí MK Simona Cigánková. Inspekce upozornila, že novela stavebního zákona podepsaná minulý týden prezidentem ve většině případů znemožní ministerstvu přehodnocovat někdy kontroverzní rozhodnutí úředníků nejen obecních památkových odborů.

Ta jsou v případě památkové rezervace nutným předpokladem pro vydání stavebního povolení. Závazná stanoviska pražských památkářů v minulosti vyvolala někdy kontroverze, patřil mezi ně třeba souhlas s novostavbou na místě nyní bouraného domu na Václavském náměstí nebo právě povolení ke stavbě maršmelounu. Některá rozhodnutí Prahy později MK jako nadřízený orgán zrušilo. Podle novely by již ale nemohlo.

Proti stavbě maršmelounu protestovala část veřejnosti, stavět se ale asi bude. Stavební úřad vydal povolení v červnu 2015, jeho platnost však byla pozastavena. Kladné závazné stanovisko od památkářů dostal investor loni v prosinci. Aktuální vyjádření investora ani radnice ČTK nezískala.

Stavbu léta připravoval italský developer Francesco Augusto Razetto. V březnu oznámil, že společnost, která projekt vlastní, prodává. ČTK tehdy řekl, že se tak rozhodl kvůli úředníkům a systému, který dle něj umožňuje občanským iniciativám zasahovat do projektů i mimo správní řízení. Podle obchodního rejstříku ale ke změně vlastnictví ještě nedošlo.

MK kultury oznámilo, že pro zahájení dalšího přezkumného řízení, k němuž obdrželo podnět, nejsou právní předpoklady. Ředitel památkové inspekce Martin Zídek uvedl, že i kdyby se v přezkumu napadená rozhodnutí zrušila, šlo by již “o krátkodobé řešení, které by při zachování stávající rozhodovací linky magistrátu v dané věci nemělo dlouhého trvání”. Odvolává se v tomto případě na novelu stavebního zákona.

Zídek dodal, že novela překvapivě prošla bez protestů spolků, které v jiných případech razantně deklarují své postoje k legislativě týkající se památek. Vedle zamítnutí nového památkového zákona jde o další legislativní krok, jenž bude mít na zájmy památkové péče negativní dopad, zejména ve vztahu k památkově chráněným územím, upozornil ředitel.

Domu na Starém Městě se přezdívá maršmeloun hlavně kvůli barvě fasády, jež se objevila na některých vizualizacích. Navrhl ho architekt Zdeněk Fránek, který ale nikdy nepočítal s fasádou v růžové barvě.

Zdroj: ČTK

Novým majitelem kancelářské budovy Avenir Business Park v pražských Nových Butovicích je britský fond Trans Capital Partners. Spoluinvestorem je česká investiční realitní skupina Mint Investments. ČTK o tom dnes informovala poradenská společnost CBRE, která se na obchodu podílela. Prodávajícím jej podle serveru e15.cz americká investiční skupina Lone Star. Cenu ani jedna ze stran nezveřejnila.

Budova nabízí 25.300 metrů plochy v šesti nadzemních podlažích. To zhruba odpovídá polovině rozlohy Václavského náměstí v Praze. Součástí je také 519 parkovacích míst ve dvou podzemních podlažích a mimo budovu. Byla dokončena v roce 2005. V současnosti je v ní osm nájemců, například ČSOB, Porsche Česká republika nebo Sony.

Prodej Avenir Business Park je druhou významnou transakcí v Nových Butovicích za poslední měsíc. Koncem června koupil developer a správce komerčních nemovitostí Portland Trust od investiční společnosti CEE Property Development Portfolio 2 areál Office Park Nové Butovice za 65 milionů eur (cca 1,7 miliardy korun). Kanceláře v této budově mají celkovou podlahovou plochu 36.000 metrů čtverečních.

Podle odhadu CBRE dosáhly investice do nemovitostí v ČR v prvním pololetí 2,1 miliardy eur (55 miliard korun). Trhu dominoval maloobchodní sektor s podílem 46 procent. Kancelářský sektor se na investičních objemech podílel zhruba ze čtvrtiny.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo první výzvu v programu regenerace a podnikatelského využití tzv. brownfieldů, tedy starých nevyužívaných průmyslových areálů. Mezi obce a kraje se v rámci první výzvy rozdělí 100 milionů Kč. Celkem jsou v programu dvě miliardy korun. V tiskové zprávě to dnes uvedlo MPO.

Program se zaměří na řešení problémů brownfieldů na území strukturálně postižených krajů – Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského – a hospodářsky problémových regionů. Cílem je nalézt řešení pro tyto mnohdy nebezpečné areály a prostřednictvím jejich nového podnikatelského využití regiony hospodářsky pozvednout.

Žadateli o dotace mohou být obce a kraje. Při hodnocení žádostí o zařazení do programu bude kladen důraz na efektivitu předložených projektů, uvedlo MPO.

Brownfieldů je v Česku přes 11.000 na ploše více než 38.000 hektarů, což je třikrát více, než činí například rozloha Plzně. V příštím roce by mělo být v programu 300 milionů korun. Téměř polovinu všech brownfieldů v Česku tvoří podle CzechInvestu bývalé průmyslové objekty. Následují areály dříve využívané pro zemědělství nebo občanskou vybavenost. Nejmenší zastoupení mají v databázi objekty sloužící původně cestovnímu ruchu, těžbě surovin nebo dopravě.

Zdroj: ČTK

Radní hl. m. Prahy včera schválili studii, která povede ke zkvalitnění náměstí OSN ve Vysočanech. Studie z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) navrhuje nové přechody, chodníky, lavičky nebo stromy. Zastávky MHD budou bezbariérové, nádraží se lépe propojí s MHD. Rekonstrukce by mohla začít v roce 2020.

„Vysočany se začínají stavebně rozvíjet a nemají žádné centrální náměstí, kde by se místní mohli potkávat. Věřím, že návrhy ve studii napomůžou náměstí oživit a učinit z něj příjemné místo nejen pro místní obyvatele,“ říká Petra Kolínská, náměstkyně primátorky a radní pro územní rozvoj.

Tramvajovou trať v ulici Sokolovská – Kolbenova čeká rekonstrukce. Spolu s tím se promění i přilehlá veřejná prostranství. Dnes není jednoznačné, kde náměstí OSN vlastně končí. Mnozí za náměstí považují zdejší park, jiní plochu dnešní křižovatky, do níž ústí pět ulic: Sokolovská, Freyova, Kolbenova, Pod Pekárnami a Jandova. Přesunutím tramvajové smyčky z křižovatky do ulice Pod Pekárnami se uvolní plocha pro nové náměstí v pravém slova smyslu. Tramvajová smyčka byla v navržené poloze vedena už v předválečném období. Parkování zůstane zachováno, ale přibydou zde předzahrádky, chodníky a stromy.

„Plánované změny by měly usnadnit pohyb chodců i cyklistů. Zároveň by se díky odstranění bariér a zvýšení bezpečnosti měli lidé cítit příjemněji, a o to nám hlavně jde,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Podle návrhu by měla také vzniknout nová tramvajová zastávka přímo na náměstí. Přestup mezi tramvajemi, autobusy a metrem tak bude přímý a krátký. Navrhované bezbariérové úpravy, nové přechody a bezpečnostní ostrůvky výrazně zlepší podmínky pro chodce. Jízdní pruhy pro cyklisty na hlavních ulicích a nové přejezdy na hlavních a plánovaných páteřních trasách zase usnadní pohyb cyklistům. Chodníky pokryje nový povrch odpovídající významu lokality, v ulicích pak přibydou lavičky a stromy.

Projekt nyní přebírá magistrátní Odbor strategických investic. Realizovat se bude v jednotlivých etapách, hlavní stavební práce by mohly začít v roce 2020. Odhadované náklady jsou 370 milionů bez DPH.

Do přípravy studie byla zapojena veřejnost a příslušné instituce a organizace. Více informací naleznete na www.iprpraha.cz/namestiosn.

Senát vrátil Sněmovně novelu, která má zjednodušit posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí (EIA). Doporučil dnes v předloze provést úpravy, které by ji provázaly s nedávno přijatým stavebním zákonem. Poslanci by se novelou měli zabývat zřejmě na zářijové schůzi.

Senátoři nepřijali návrh senátorky Jitky Seitlové (za Zelené), aby se kromě neziskových organizací mohly také obce a kraje odvolat proti neuskutečnění takzvaného zjišťovacího řízení u staveb, které by se jich dotýkaly. Senátorka to zdůvodnila tím, obce nyní musejí kvůli tomu zakládat neziskové organizace.

Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnost stanoviska EIA. K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se zkrátí proces EIA o lhůtu pro tato opatření a také další související lhůty.

Poslanci v novele zpřesnili ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela také po zásahu Sněmovny obsahuje povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jejich jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy. Ministerstvu životního prostředí se Sněmovna rozhodla ponechat právo navrhnout zpracování variant řešení.

Zdroj: ČTK

Praha má podle Institutu plánování a rozvoje celkem 950 ha transformačních ploch. Především na ně by se podle proklamovaného názoru vedení města měl soustředit rozvoj v následujících letech. V rukou největšího rezidenčního developera je přitom více než 50 ha pražských brownfieldů. Jde především o osm areálů, kde Central Group aktuálně plánuje výstavbu převážně rezidenčních čtvrtí. Celkem by na brownfieldech Central Group mohlo vzniknout skoro 13 tisíc bytů, řada restaurací a obchodů, veřejný prostor, zeleň, zkrátka vše, co k dnešnímu modernímu životu patří.

Budoucnost rozvoje Prahy totiž leží především na brownfieldech. Dnes jde o zanedbané, nepřístupné plochy, mnohdy s rozpadajícími se stavbami a kontaminací. „Řada z nich ale leží poměrně blízko centra města, a ideálním řešením tak je jejich transformace v nové městské čtvrti. Do centra přece patří život, a ne staré výrobní provozy,“ řekl šéf Central Group Dušan Kunovský. Aktuálně Central Group jedná o nákupu dalšího velkého brownfieldu.

I podle zahraničních urbanistů má Praha v tomto směru oproti velkým městům v cizině velkou výhodu. Má totiž velké nevyužívané rozvojové plochy blízko centra. Může tak soustředit rozvoj do prstence kolem středu města a nemusí se rozšiřovat do krajiny, nebo přidávat patra na stávající zástavbu či stavět nové budovy ve vnitroblocích. Touto cestou se rozvoj ubírá v podobně velkých městech na západ od našich hranic, kde již urbanisté vyčerpali zásoby vhodných pozemků k transformaci. Výstavba na brownfieldech v širším centru města je přitom pro město levnější. V místě totiž na rozdíl od výstavby na zelené louce vede infrastruktura a existuje zde kapacitní veřejná doprava.

Problémem ale je, že Praha s těmito plochami nic nedělá. Rozvojová území, která byla po revoluci definována jako podklad pro tvorbu nyní platného územního plánu, jsou totiž aktuálně, po více než 20 letech, v podstatě nedotčená. Vedení města alespoň v poslední době veřejně deklaruje podporu rozvoje právě na těchto plochách a proti předchozím letům je zde tedy alespoň mírný posun.

Důvodem pro uvalení stavebních uzávěr byla ve většině případů snaha řešit území komplexně. Za mnoho let však u velké většiny projektů nedošlo k žádnému posunu. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že výstavba na brownfieldech projekty zdražuje, a to podle výzkumu KPMG a CEEC Research až o 17 procent. Je třeba provést dekontaminaci a demolici stávajících nevyhovujících objektů. Město by tedy naopak mělo podpořit soukromé investice, které jsou ochotny tyto náklady pokrýt.

V Praze je v přípravě 84 tisíc bytů, 60 procent z nich na brownfieldech

Celkem mají developeři v Praze v různé fázi přípravy více než 84 tisíc bytů, z nich přes 60 procent připadá právě na brownfieldy. Tyto projekty by byly schopny pojmout více než 100 tisíc nových obyvatel a při současném tempu prodeje nových bytů by pokryly potřebu na devět let. Vyplývá to z dlouhodobé analýzy připravovaných projektů, kterou pravidelně zpracovává Central Group. Téměř čtvrtinu všech bytů, jež se chystají v transformačních zónách, připravuje právě Central Group. Nejvíce bytů na brownfieldech se připravuje na Žižkově, v Holešovicích, Ruzyni, na Smíchově a ve Vysočanech.

Central Group jen do nákupu svých osmi hlavních brownfieldů investoval více než pět miliard korun. Nejdále je aktuálně příprava Parkové čtvrti na severní části Nákladového nádraží Žižkov, kde by mohlo vzniknout 2100 až 2600 bytů, 3000 m2 komerčních ploch pro obchody a služby v přízemí bytových domů, mateřská škola se zahradou a 14 tisíc m2 velký veřejný park. Autorem urbanistické koncepce je architekt Jakub Cigler, vnější podobu bytovým domům dá celá řada renomovaných českých architektonických ateliérů – to je výsledek architektonického workshopu, který Central Group pro nalezení atraktivní podoby nové městské čtvrti pořádal. Investice by měla dosáhnout devíti miliard korun, stavba by mohla začít v ideálním případě již v roce 2019. Projekt z pera předního českého architekta Josefa Pleskota je připraven také v případě Rezidence Park Kavčí Hory, kde se počítá s výstavbou 370 bytů a řady obchodů v přízemí bytových domů.

Zdroj: Central Group

Investiční skupina Penta Investments prodala zrekonstruovanou budovu v pražské ulici Na Poříčí 30 v těsném sousedství administrativního centra Florentinum čínské CEFC za 25 milionů eur, tedy přes 650 milionů Kč. ČTK to dnes po podpisu smlouvy řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac. CEFC loni od Penty koupila v centru hlavního města i Florentinum za 283 milionů eur, což bylo v přepočtu 7,7 miliardy korun.

V mezinárodním tendru, který trval déle než pět měsíců, se utkali zájemci z Evropy, Asie a Severní Ameriky. “Dům je v centru a zrekonstruovali jsme ho s maximální péčí. Přesto mě překvapila agresivita nabídkových cen. Sedm investorů bylo ochotno dát více než dvacetinásobek ročního zisku před zdaněním. Pro Pentu je to úspěch srovnatelný s prodejem Florentina,” uvedl ředitel pro rezidenční výstavbu Penty David Musil.

Rekonstrukci domu v sousedství administrativního komplexu Florentinum Penta dokončila ke konci roku 2014. Nejvýznamnějším nájemcem je v současnosti společnost Motel One, která provozuje řetězec 42 designových hotelů v Evropě, v obchodní části budovy pak sídlí lékárna sítě Dr.Max, prodejna luxusních hodinek Koscom a prodejna sýrů a italských specialit La Formaggeria. Pentě při prodeji radila firma Knight Frank.

“Z dlouhodobého pohledu je to pro nás zajímavá investice, která navazuje na námi již vlastněné Florentinum. Nemovitosti jsou dnes velmi žádané a pro polohu budovy, její kvalitu i dlouhodobé smlouvy s nájemníky ji jednoznačně považujeme za dobrou příležitost,” uvedla výkonná viceprezidentka CEFC Marcela Hrdá.

Penta je středoevropská investiční skupina, založená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. Spravuje jediný fond svých partnerů. Její portfoliové společnosti zaměstnávají více než 32.000 lidí a hodnota aktiv skupiny dosáhla v roce 2016 výše 8,5 miliardy eur. Penta působí ve více než deseti zemích Evropy a má svoje zastoupení v Praze, Bratislavě, Varšavě a Mnichově.

Šestá největší privátní čínská firma CEFC v poslední době v Česku nakupuje. Získala například 60 procent ve fotbalové Slavii, majoritu ve výrobci nápojů Lobkowicz Group, polovinu ve finanční skupině J&T Finance Group, podíl v letecké společnosti Travel Service a investovala i v mediálních skupinách Médea Group a Empresa Media, s nimiž už ukončila spolupráci.

Zdroj: ČTK

Praha společně s dopravním podnikem (DPP) plánují stavbu téměř tří desítek tramvajových tratí. Tři z nich mají být vybudovány do pěti let a stavba dalších má začít do roku 2030. U dalších 11 město a dopravce teprve chystá potřebné dokumenty. Vyplývá to ze strategie rozvoje tramvajových tratí do roku 2030, kterou vypracoval DPP a kterou má ČTK k dispozici. Má také vzniknout nová vozovna a dvě tramvajové smyčky.

“Principem strategie je komplexní rozvoj tramvajových tratí v Praze s cílem nahradit silně exponované autobusové tahy, zejména do sídlištních celků,” píše se v materiálu. Mají být také vytvořeny nové dopravní vazby, a to nejen ve směru do centra, ale i na okraji širšího centra, a posledním cílem je rozšířit tramvajovou síť i do nově se rozvíjejících oblastí. Záměry jsou rozděleny do tří skupin podle stupně jejich připravenosti.

První skupina zahrnuje projekty, které jsou v souladu s územním plánem a jsou v pokročilém stádiu přípravy. Podle dokumentu je předpoklad zahájení prací do pěti let. “V rámci zajištění finančních zdrojů se rovněž uvažuje o podání žádosti na spolufinancování s fondů EU,” píše se v dokumentu.

V této části počítá DPP s vybudováním tří tratí a dvou tramvajových smyček. První tratí je prodloužení kolejí o 2,4 kilometru z Divoké Šárky na Dědinu. Náklady jsou odhadovány na 893,2 milionu korun. Druhou je 1,9 kilometru dlouhá trať ze Sídliště Barrandov přes Holyni do Slivence za 691,1 milionu. Poslední je prodloužení trasy z Modřan na Libuš do míst, kde by měla v budoucnu být nová stanice metra D. Prodloužení má měřit 2,1 kilometru a stát 500 milionů. Smyčky mají vzniknout na Zahradním Městě a u stanice metra A Depo Hostivař.

Ve druhé skupině jsou zahrnuty projekty, které jsou součástí územně plánovací dokumentace, případně jsou u nich projednávána schválení záměru či pořizování příslušné změny územního plánu. Cílem je, aby tyto projekty bylo možno provést do roku 2030. “Tato skupina tvoří jakýsi zásobník projektů, které bude možné technicky i finančně realizovat s ohledem na stanovení priorit do roku 2030,” píše se v materiálu.

V této skupině je 16 tratí. Mezi nim jsou například trať ze zastávky Dědinská přes Dlouhou Míli na letiště, která má být dlouhá 2,1 kilometru. Vzniknout má i šestikilometrová trať z Kobylis do Bohnic a z Podbaby v Praze 6 do Suchdola, která bude měřit 4,8 kilometru. Plánuje se také prodloužení tramvají z Vinohradské k Hlavnímu nádraží a dále do Bolzanovy, nebo výstavba Dvoreckého mostu z Prahy 4 na Prahu 5.

Nejdelší tratí v této skupině je trasa z Choceradské přes Chodovec a Opatov na Háje s konečnou Jižní Město. Měří 6,1 kilometru.

Do této skupiny patří rovněž obnova tratě z Pankráce na Budějovickou, odkud by mohly tramvaje jezdit jak na Dvorce v Podolí, tak na opačnou stranu do Vyskočilovy a dále do Michle.

Skupina označená trojkou obsahuje výhledové záměry, u kterých je základním cílem vyřešit například zanesení do územního plánu. K tomu by mělo dojít do roku 2030. Sem patří třeba prodloužení tramvají v úseku Záběhlická – Bohdalec – Eden – Vršovická a rovněž propojení Podbaby s trojskou zoo, nebo trať z Modřan do Komořan. Celkem je v této skupině 11 tratí.

V souvislosti s možným rozšiřováním tramvajové sítě potřebuje DPP vystavět novou vozovnu. Výhledově má být na Spořilově v Chodovské ulici.

Délka tramvajové sítě je v Praze 142,4 kilometru, přičemž asi 52 procent tratí vede po vlastním tramvajovém tělese. Zbylé jezdí po vozovkách společně s auty. Tramvaje přepraví ročně přes 360 milionů cestujících.

Veřejní investoři v prvním pololetí zadali stavebním firmám 2680 zakázek za 58 miliard korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla zhruba o polovinu, počet se zvýšil o třetinu. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha. Šest zakázek překročilo miliardu korun. Největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR s 9,4 miliardy korun.

“Růst hodnoty zadaných zakázek signalizuje oživení stavebnictví a růst stavební produkce pro veřejný sektor ve druhé polovině letošního roku a zejména v roce 2018. Příznivé výsledky jsou však ovlivněné i nízkou srovnávací základnou v prvním pololetí loňského roku. Očekávaný růst stavební poptávky musí potvrdit až výsledky dalších měsíců,” uvedla ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Praha Petra Lupíšková Coufalová. V prvním pololetí roku 2015 veřejní investoři zadali stavební zakázky za 59,1 miliardy korun, v roce 2014 za 65 miliard.

Hodnota zakázek na pozemní stavby meziročně vzrostla o 47,7 procenta na 16,6 miliardy korun, na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, o 53 procent na 41,4 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 21,7 milionu korun, o necelou pětinu více než byl průměr za loňský rok.

Největší zakázkou byla rekonstrukce rozvodny Kočín u jaderné elektrárny Temelín za 3,56 miliardy korun, kterou získalo sdružení firem Egem, ASE a Vuje. Následovala stavba úseku dálnice D48 Rybí – Rychaltice za 2,5 miliardy korun pro sdružení Metrostav, Swietelsky a Colas. Třetí v pořadí podle hodnoty byla rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze za 1,27 miliardy korun pro společnosti Hochtief, Strabag Rail a Avers. Dále šlo o rekonstrukci budovy Státní opery v Praze pro společnost Hochtief za 1,04 miliardy korun, modernizaci dálnice D1 v úseku Hořice – Koberovice pro firmy Eurovia a Colas za 1,02 miliardy korun a úseku D1 mezi Ostředkem a Šternovem pro sdružení Hochtief a Beton Technik za 1,01 miliardy korun. V celém loňském roce bylo miliardových zakázek sedm.

Veřejnou zakázku na stavební práce získalo v prvním pololetí 880 firem. Největší objem patřil společnosti Metrostav, které veřejná správa zadala 30 zakázek za 1,46 miliardy korun. U dalších 17 tendrů za 3,33 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Po Ředitelství silnic a dálnic zadaly největší objem zakázek Správa železniční dopravní cesty (6,7 miliardy korun), ČEPS (4,6 miliardy korun), město Brno (1,1 miliardy korun) a Národní divadlo v Praze s jednou miliardou korun.

Nejvyšší objem veřejných zakázek byl zadán v Moravskoslezském kraji (7,5 miliardy korun), následovaly Praha (7,4 miliardy korun) a Jihočeský kraj (7,1 miliardy korun). Naopak na Liberecký kraj připadlo 1,5 miliardy korun.

Zvýšení objemu i počtu zadaných zakázek by se podle analytiků mohlo projevit na zlepšení výkonu českého stavebnictví, které loni meziročně kleslo o 5,9 procenta. Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví letos do konce května meziročně vzrostlo o dvě procenta.

Zadané veřejné stavební zakázky od začátku roku 2016 (v mld. Kč):

Leden 2016 3,5 Únor 2016 6,3 Březen 2016 4,2 Duben 2016 5,3 Květen 2016 9,6 Červen 2016 9,6 Červenec 2016 9,3 Srpen 2016 9,6 Září 2016 8,8 Říjen 2016 8,3 Listopad 2016 7,8 Prosinec 2016 8,5 Leden 2017 7,7 Únor 2017 7,6 Březen 2017 8,3 Duben 2017 13,6 Květen 2017 11,0 Červen 2017 9,8

Zdroj: ÚRS Praha, ČTK

Turisté putující po hřebeni Krkonoš mohou ve výšce 1288 metrů nad mořem sledovat stavbu nové Petrovy boudy. Do konce letošního roku má být dokončena hrubá stavba včetně střechy a oken. Celá stavba by měla být dokončena v roce 2019. Pro ČTK to uvedl Martin Havlík ze společnosti Snowy Chalet, která nový objekt za zhruba 120 milionů korun buduje. Původní Petrovu boudu v roce 2011 zničil požár.

Stavba objektu, který leží zhruba pět kilometrů severně od Špindlerova Mlýna, je kvůli klimatickým podmínkám obtížná. Například letos bylo možno obnovit práce po zimní přestávce až po Velikonocích. Dělníci v červnu pracovali třeba na dřevěné konstrukci třetího nadzemního patra, dokončili podkladní betony a příčky a stále pokračuje výroba oken a dveří či prvků fasády.

Stavba nové Petrovy boudy tvořené dvojicí objektů začala v květnu 2016. Celkem nový objekt nabídne 62 lůžek, část objektu má také sloužit jako záchytný bod pro turisty, v budově má také fungovat útulna pro turisty s nepřetržitým provozem.

Původní Petrovu boudu, která patřila mezi nejstarší krkonošské boudy, tvořila trojice budov. Od roku 2008 byla chátrající bouda pro turisty uzavřená a podle některých odborníků hrozilo, že se kvůli špatnému technickému stavu zřítí. Prvního srpna 2011 budovu zničil rozsáhlý požár. Podle hasičů byl oheň založen úmyslně, policie však pachatele neodhalila a případ odložila.

Zdroj: ČTK

V letošním prvním pololetí se propadly prodeje nových bytů v Brně. Zájem o bydlení lidé stále mají, ale byty skoro došly. V nabídce mají stavitelé v Brně aktuálně posledních 277 nových bytů, cenově dostupné mezi nimi tvoří už jen naprosto zanedbatelnou část.  Problémy s brněnským územním plánováním vedou k tomu, že se skoro nestaví. Celkem si Brňané pořídili za uplynulých šest měsíců 518 nových bytů, zatímco za stejné období loňského roku jich bylo 907. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnských novostaveb společnosti Trikaya.

„Jsme v paradoxní situaci, kdy lidé mají peníze, chtěli by si nové bydlení pořídit, ale nemají si v Brně z čeho vybírat,“ říká ředitel Trikaya Alexej Veselý. „Výsledkem je, že cenově dostupné byty z trhu skoro zmizely, na ty dražší lidé nemají a průměrné ceny nabízených bytů stále rostou. V loňském prvním pololetí stál nový byt v Brně průměrně 3 miliony a 150 tisíc korun, dnes je to o 450 tisíc víc – cena se vyšplhala na 3,6 milionu korun. Nejistota spojená s územním plánováním vede k tomu, že se nestaví, a silně to pociťují především lidé, kteří si chtějí byt koupit.“

V Brně se v loňském roce prodalo 1 507 nových bytů. Na začátku loňských prázdnin si zájemci o nový byt mohli vybírat z více než dvakrát větší nabídky.

„Je jasné, že rekordní prodeje letos v Brně očekávat nemůžeme. Už teď vidíme, že k prodejům loňského roku se stavitelé ani nepřiblíží. Není to proto, že by lidé nechtěli bydlet. Prostě nemají kde,“ doplnil Alexej Veselý.

 

Levný byt? Omlouváme se, nemáme…

Počet volných nových bytů je velmi omezený, například zájemci o nové garsoniéry v Brně najdou pouze 63 volných bytů. Přitom ještě vloni jich v nabídce bylo téměř třikrát více. Právě o garsoniéry je stále velký zájem a v posledních měsících tvoří třetinu všech prodejů. Další třetinu tvoří byty dvoupokojové. Bytová dispozice 3+kk představuje 20 % všech prodejů a zbylých 10 % procent připadá na větší byty.

Z omezené nabídky mizí velmi rychle především levnější byty. V nabídkách brněnských stavitelů tak zůstávají především ty dražší, na které část zájemců již finančně nedosáhne. Průměrná cena bytů, jež jsou aktuálně v nabídce, vzrostla na 61 200 Kč za metr čtvereční. Ve srovnání s Prahou jsou brněnské ceny ale stále zhruba o čtvrtinu nižší. Dle údajů společnosti Trigema byla v prvním čtvrtletí průměrná cena za metr čtvereční v pražské novostavbě 82 400 Kč.

V průběhu loňského roku z nabídky stavitelů postupně mizely byty s cenou do 50 000 Kč za metr čtvereční. V uplynulých měsících nejenže tyto nejlevnější byty v Brně zmizely z nabídky úplně, ale výrazně ubylo také bytů s cenou do 60 000 Kč za metr. „Podíváme-li se na absolutní hodnoty počtu bytů v daných cenových kategoriích, vidíme, že těch nejdražších bytů příliš neubývá. Naopak segment cenově dostupného a levnějšího bydlení, který ještě předloni tvořil dvě třetiny trhu, je velmi omezený a zájem lidí o tyto byty je velký,“ komentuje úbytek levnějších bytů Alexej Veselý

 

Změna pravidel pro hypotéky lidi neodradila

Přestože máme cenové dno hypotečních úvěrů s největší pravděpodobností již za sebou, je pořízení nové hypotéky stále velmi výhodné, a to i přes zásahy centrální banky, která v nedávné době zpřísnila podmínky pro poskytování úvěrů na bydlení.

„Žadatel o úvěr musí mít k dispozici alespoň 20 % hodnoty nemovitosti. Ve výjimečných případech lze získat hypotéku pouze s 10 % vlastních zdrojů. Přestože v průběhu letošního roku čekáme zdražení hypoték, nebude se jednat o žádné radikální výkyvy, spíše mírný pozvolný růst,“ odhaduje Alexej Veselý. „Na první pohled to některým lidem může komplikovat cestu k úvěru na bydlení, ale je to důležité opatření, které chrání trh před přehřátím a realitní bublinou.“

Příčinou rostoucích cen je zejména nefunkční územní plánování

Velká část problému s bytovým trhem je způsobena dlouhými schvalovacími procesy nových staveb a nefunkčním územním plánováním v Brně. Územní plán z roku 1994 byl do roku 2011 upravován změnami tak, aby splňoval potřeby rozvoje města. Od roku 2011 ale neproběhla žádná změna územního plánu, která by vytyčila nové území pro rozvoj. Dlouhodobé změny měla vyřešit aktualizace územního plánu, jež vstoupila v platnost v roce 2014. Na začátku roku její platnost ale zrušil soud.

Za posledních šest let se tak rozvoj města z hlediska územního plánování neposunul kupředu. Přestože nové vedení brněnského magistrátu v roce 2015 slibovalo balíky změn, které do územního plánu vrátí prospěšná opatření z aktualizace, za dva a půl roku se nepodařilo prosadit ani jeden z těchto balíků. Z tohoto hlediska se stavitelé obávají, že situace nebude v nejbližších letech lepší a ceny bytů nadále porostou.

„Politici už pravděpodobně promarnili v tomto volebním období možnost změnit územní plánování v Brně a posunout ho na úroveň evropských metropolí,“ komentuje situaci Alexej Veselý. „V Brně tak zůstávají tisíce hektarů nevyužité půdy a brownfieldů, které nelze použít pro stavbu nového bydlení. Často se tyto plochy ale nachází na velmi vhodných místech ve městě. Změna podle mě teď nastane nejdříve za 5-8 let.“

Autor:  Trikaya

Práva vlastníků bytů, respektive jejich sdružení (SVJ) vůči neplatičům příspěvků na správu domů budou zřejmě silnější. Sněmovschválila zrychleně v prvním čtení senátní předlohu, díky níž by společenství vlastníků jednotek získala přednostní právo na aspoň částečné uhrazení pohledávek po dlužnících při nuceném prodeji jejich bytů. Návrh ještě musejí projednat senátoři a podepsat prezident.

Novela se týká občanského soudního řádu, zákona o veřejných dražbách a insolvenčního zákona. Předpokládá, že pohledávky související se správou domu by byly uspokojovány přednostně až do desetiny výtěžku z prodeje bytu ve prospěch společenství vlastníků.

V současnosti jsou podle autorů předlohy řádní vlastníci nuceni ručit za závazky těch vlastníků, kteří příspěvky na správu domu nehradí. Jde například o platby za vodné a stočné, teplo, za osvětlení společných prostor a do fondu oprav. “Pokud dlužník dobrovolně dluh neuhradí a nemá jiný majetek, lze sice přistoupit k výkonu rozhodnutí prodejem jednotky nebo k dražbě, ale ve většině případů na úhradu pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku nezbude nic, protože výtěžek z prodeje jednotky připadne v celém rozsahu zástavnímu věřiteli,” stojí v důvodové zprávě.

Jako nevymahatelné jsou podle zdůvodnění klasifikovány zhruba dvě třetiny pohledávek.

ČTK