Sněmovna schválila vládní novelu, jež upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech. Norma má odstranit nedostatky, které způsobila dřívější poslanecká změna zákona. Novelu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu. Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina. Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu. Rejstříkové soudy tak odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů.

Obecná povinnost založit společenství vlastníků jednotek při poklesu podílu bytového družstva na společných částech pod polovinu se podle schváleného pozměňovacího návrhu zpravodaje Martina Kupky (ODS) nebude vztahovat na případy, kdy družstva dosud splácejí úvěry na opravy nebo modernizace společných částí domů. Bude se čekat do splacení půjčky, případně do poklesu družstevního podílu na čtvrtinu.

Ke schválení stanov společenství bude nadále nutný souhlas většiny hlasů vlastníků bytů přítomných na shromáždění. Nebude ale podle novely potřebná jejich stoprocentní účast. K rozhodování bude stačit přítomnost vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů.

ČTK

Skupina PPF prodala letos v březnu za 46 mil. eur (zhruba 1,2 mld. Kč) kancelářský projekt Wilhelminaplein v nizozemském Rotterdamu. Skupina to uvedla v účetní závěrce za rok 2017, kterou zveřejnila na svém webu. Komplex o rozloze 16 200 metrů čtverečních koupila v roce 2014 PPF za 28,5 mil. Eur. Dnes PPF Real Estate v Nizozemsku vlastní osm kancelářských budov a jedno nákupní centrum.

Z účetní závěrky vyplývají také sumy, které PPF zaplatila při některých dříve zveřejněných letošních realitních nákupech. Cena dubnové transakce, ve které PPF získala spolu s americkou realitní společností Hines další věž kancelářského komplexu Metropolis v Moskvě, byla přibližně 22 mil. Eur. Rovněž v dubnu PPF získala stoprocentní podíl v londýnské kancelářské budově Westferry Circus, předpokládaná cena za akcie vlastníka budovy a splacení úvěrů je 122 mil. eur.

Společnost PPF Real Estate Holding B. V. byla založena v roce 2010 a je součástí skupiny PPF. Vedle České republiky, Nizozemska, Ruska a Velké Británie vlastní nemovitosti také v Německu, Rumunsku a na Ukrajině. Čistý zisk firmy loni stoupl na 76 mil. eur ze 44 milionů o rok dřív.

Skupina PPF, kterou ovládá Petr Kellner, investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb přes telekomunikace, pojišťovnictví, nemovitosti, zemědělství až po biotechnologie. Působí v Evropě, Rusku, Asii a USA. Skupině loni klesl čistý zisk o 9,1 miliardy na 16,5 mld. Kč.

ČTK

Podle ankety společnosti CEEC Research mezi developerskými firmami nabídka kancelářských ploch letos v Praze meziročně vzroste o 5,5 procenta nájemné v nich se zvýší o téměř 5 %. Nejatraktivnějšími oblastmi pro kanceláře jsou Praha 5 a Praha 8.

“Na trhu lze pozorovat pozvolný růst nájmů a pokles nájemních pobídek. Řada nájemců preferuje moderní prostory jako jeden z klíčových nástrojů ke spokojenosti zaměstnanců před úsporou nájmu,” říká partner poradenské společnosti KPMG Pavel Kliment. Podle studie sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum v prvním čtvrtletí nejvyšší nájemné v centru města vzrostlo na 20 až 21,50 eura za metr čtvereční měsíčně, ve vnitřním městě na 15 až 16,50 eura a ve vnějším městě zůstalo na 13,50 až 15 eur.  Tři čtvrtiny firem, které si pronajímají kancelářské prostory, jsou podle developerů ochotny si připlatit za zlepšení podmínek pro své zaměstnance. Za nejdůležitější developeři označili dopravní dostupnost, občanskou vybavenost v blízkosti kanceláří a dostatek pracovních míst.

SF/pb

Nizozemská developerská skupina CTP Invest, která nedávno koupila českou pobočku britské firmy Waystone CZ, chce zastavět bývalá kasárna ve Stříbře nájemními výrobními a skladovacími halami a byty. Firma zatím nemá konkrétního nájemce.

Stříbro podepsalo s Waystone v únoru 2009 kontrakt na rozvoj 47hektarových kasáren, která mají velmi dobré napojení na dálnici D5 a mezinárodní silnici Plzeň – Cheb. Jejich úpravy měly skončit do 15 let. Před více než čtyřmi lety tam vstoupil první investor, rakouská firma RSF Elektronik, CTP po převzetí původního vlastníka pozemků může ještě využít 22 hektarů pro průmysl a bydlení. Problémem je, že v regionu už nejsou žádné volné pracovní síly a také pracovní agentury už nemají dostatek lidí.

ČTK

„S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé,” říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. ČNB proto rozšířila od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 % svého měsíčního čistého příjmu. Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti ponechala ČNB beze změny.

Centrální banka zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 % ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 %. Takových mohou banky poskytnout jen omezené množství.

Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální bankéři mohli tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. ČNB se snaží prosadit novelu zákona, která by doporučení přeměnila v povinnost, loni byla odmítnuta, ale centrální banka podle vyjádření svých představitelů bude o její přijetí usilovat i nadále.

Ceny nemovitostí v Česku rostly po většinu roku 2017 nejrychleji v celé Evropské unii, v průměru o 16 %. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka. Podle jejích odhadů se zvyšuje také nadhodnocení cen bytů, které ke konci roku 2017 činilo zhruba 14 %. Podle centrální banky tak přetrvávají podmínky pro roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení, kterou ČNB od roku 2016 označuje jako největší riziko pro domácí finanční stabilitu. V uplynulém roce banky navíc poskytly významné procento hypotečních úvěrů, které ČNB považuje z hlediska ukazatelů schopnosti jej splácet z běžných příjmů za vysoce rizikové.

SF/pb

Ceny chat a chalup v Česku v posledních letech rostou, loni se meziročně zvýšily o 5 – 10 %. Největší zájem je podle ankety ČTK o Středočeský kraj, zejména údolí Berounky a Posázaví, dále o Krkonoše nebo Šumavu. Klienti většinou požadují nemovitosti v dojezdové vzdálenosti do jedné hodiny od místa bydliště. Přibývá mladších zájemců ve věku od 30 do 40 let a roste zájem o chalupy, které jsou už vybavené.

“Průměrné ceny rostou již několikátý rok po sobě. Od roku 2014 se průměrná cena chalupy v Česku zvýšila o pětinu. V loňském roce byla průměrná cena prodané chalupy přes milion korun. Letošní ceny se pohybují opět o něco výše. Trh rekreačních nemovitostí koresponduje s nemovitostním trhem obecně,” uvedl mluvčí realitního řetězce RE/MAX Tomáš Hejda. Průměrná cena za metr čtvereční se u rekreačních nemovitostí podle něj určit nedá. “V nabídce jsou malé chatičky za 200 000 korun po luxusní objekty s wellness za miliony korun. Loni se například prodalo několik objektů za více než deset milionů,” doplnil Hejda. V současné době podle něj převažuje poptávka po koupi objektu po rekonstrukci.

U RK Maxima Reality se podle jejího ředitele Gorana Andonova průměrný meziroční nárůst cen rekreačních nemovitostí v posledních letech pohybuje v průměru do 10 % za rok. “Například v rámci Středočeského kraje se ceny klasických dřevěných chat s půdorysem do 25 metrů čtverečních pohybují okolo 500 až 600 tisíc korun. Zděné chatky pořídíte do 1,5 milionu,” sdělil Andonov. Největší zájem Maxima Reality eviduje o zděné chaty s půdorysem okolo 40 až 50 metrů čtverečních s možností přístavby. Podle provozního ředitele společnosti Fincentrum Reality Martina Fojtíka jsou nejvyšší ceny rekreačních nemovitostí ve Středočeském kraji, na Šumavě a v Krkonoších, speciálně v okolí Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou. V těchto lokalitách je o ně zároveň i největší zájem. “Tady mohou ceny za hezkou chalupu atakovat astronomické částky,” podotkl Fojtík. Podle obchodního ředitele společnosti Bidli Romana Weisera jsou nejvyšší ceny ve vzdálenosti 50 kilometrů od velkých měst, v chráněných krajinných oblastech a na horách. “Pro obyvatele velkých měst je důležitá i doba dojezdu. Nejčastěji lidé hledají rekreační objekty v dojezdové vzdálenosti zhruba do jedné hodiny tak, aby mohli v létě dojíždět přes týden do práce,” uvedl Weiser.

U M&M Reality vzrostly ceny chat a chalup v oblíbených rekreačních lokalitách za poslední tři roky až o 40 %. “Silná poptávka ze strany pražské a brněnské klientely ovlivňuje ceny víkendových nemovitostí v blízkosti těchto měst. A podražily i vzdálenější rekreační lokality,” sdělila mluvčí společnosti Renata Lichtnegerová.

ČTK

Nový bytový dům pro seniory s pěti desítkami malometrážních bytů se v Opavě začne stavět pravděpodobně v září. Náklady na plánovanou budovu budou činit 99 mil. Kč. Většinu bude platit město, přispět by mělo ministerstvo pro místní rozvoj,

Objekt bude mít pět podlaží, počítá se s 52 malometrážními bytovými jednotkami s plochou do 50 metrů čtverečních. Šestnáct z nich bude plně bezbariérových a v nich se budou poskytovat i pečovatelské služby. Byty budou přednostně pro seniory. Pečovatelské byty se budou pronajímat ve zvláštním režimu pouze osobám v nepříznivé sociální situaci a se sníženou mírou soběstačnosti způsobenou věkem nad 65 let či zdravotním stavem. Nový bytový dům bude mít v péči příspěvková organizace města Seniorcentrum. Organizace zaměstnává 19 lidí a ve správě má 136 bytů ve třech penzionech určených pro bydlení seniorů.

ČTK

Publikace „Veřejný prostor v širším kontextu – město, industriál, krajina“, která právě vychází, prezentuje výsledky doktorských studijních oborů Architektura a stavitelství a Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví FSv ČVUT v Praze. Ke spolupráci na projektu byli přizváni další odborníci jak z ČVUT, tak dalších institucí.

Definice pojmu veřejný prostor není dodnes jednoznačná. Popis jeho vlastností a kvalit se odvíjí od toho, pracuje-li s tímto pojmem teoretik, praktikující architekt či urbanista, sociolog, politik, městská správa, developer či občan. I tak je ale možné pro veřejný prostor definovat jistá „společná“ kritéria: je přístupný veřejnosti, má specifické (kladné) prostorové kvality, funkční využití je otevřené potřebám veřejnosti a přináší jí nejrůznější benefity.

Publikace je členěna do tří celků: město, industriál, krajina. Debata o veřejném prostoru se soustřeďuje zejména na veřejné prostory center měst a tak i třetina textů se zabývá z různých úhlů právě městskými prostory, a to od provozních souvislostí po jejich urbanisticko-architektonické řešení, ale i třeba architektonicko-symbolický význam veřejných prostor v městské scéně a otázku výtvarného řešení. Význam veřejného prostoru vskutku roste a současné multifunkční, provozně i esteticky zvládnuté veřejné prostory mají, jak v textu zazní opakovaně, potenciál vytvořit novou kostrou našich měst a obcí a přispět ke zkvalitnění života v nich. Nicméně publikace si klade za cíl tuto vžitou definici překročit a ukázat, že veřejný prostor dnes hraje podstatnou roli v urbanisticko-architektonické struktuře periférií sídel, zejména pak bývalých industriálních ploch, venkovské zástavby i krajiny.

Druhá část publikace se zabývá veřejným prostorem, který se dnes rozšiřuje do míst dříve uzavřených, neveřejných, která dokonce někdy měla punc vyloučených lokalit. Mnoho veřejných prostor totiž vzniká jako součást konverzí průmyslových a dopravních staveb. Potenciál těchto mnohdy velkých nebo velmi specifických území je obrovský jak funkčně, tak esteticky, sociálně i ekonomicky.

Třetí část publikace interpretuje pojem veřejného prostoru v souvislosti se zelení a krajinou, případně s venkovskou zástavbou. I tady v současné době pociťujeme vlivem mnoha probíhajících změn rozličného charakteru citelnou ztrátu veřejných prostor nebo jejich deformaci. Toto téma je zde nanejvýše aktuální, možná dokonce více než ve městech, kde již byly základní nástroje a politiky přece jen zformulovány a ozkoušeny.

Publikace vznikla z debaty o veřejném prostoru napříč těmito tématy – autoři tuto otázku chápali jako doplnění svého bádání v mnohdy odlišných oborech (např. konstrukce, průmyslové stavby, výtvarné umění, scénování ad.), které chtěli o tuto problematiku obohatit.

Veřejný prostor v širším kontextu – město, industriál, krajina . FSv ČVUt v Praze, 2018.

Kolektiv autorů: Lenka Popelová (hl. editor), Zuzana Pešková (editor), Tomáš Šenberger (editor), Mikuláš Hulec (editor), Jaroslav Daďa, Jan Kašpar, Jan Albert Šturma, Jiří Havlík, Jan Trejbal, Radmila Kaděrová, Nikolay Brankov, Petra Miškejová, Martina Sedláková, Veronika Kastlová, Pavel Jurčík, Edita Cestrová, Hana Boříková, Karel Hájek, Lenka Zelená, Marie Černeková, Jan Bartoníček, Jiří Kupka, Diana Kubrová, Jan Hendrych.

SF/pb

Developerská divize skupiny KKCG navazuje na už dokončený a komerčně úspěšný projekt top‘rezidence Šárecké údolí v pražských Košířích, kde na úpatí vrchu Vidoule vyroste top‘rezidence Pomezí, a to na území o rozloze 3,7 hektaru.

Výstavba top´rezidence Pomezí bude fázována do dvou etap v průběhu let 2018-2022. „Letos v dubnu jsme získali stavební povolení na první etapu projektu, která sestává ze čtyř čtyřpodlažních domů s 90 bytovými jednotkami s dispozicemi od 2+kk po 5+kk, o výměrách od 40 do 250 m² podlahové plochy,“ říká Patrik Skála z KKCG Real Estate. Předpoklad dokončení stavby je v dubnu 2020 a už dnes je rezervováno 50 % jednotek.

Druhá etapa top’rezidence Pomezí je plánována na léta 2020-2022, přičemž ta nabídne kombinaci bytů (56), řadových rodinných domů (38) a pěti vil.

Předpokládaná celková investice do projektu top´rezidence Pomezí je zhruba 2 mld. Kč.

SF/pb

Stavební výroba v Česku v dubnu zrychlila meziroční růst na 7,7 %. Produkce se přitom zvýšila jen v pozemním stavitelství, a to o 10,8 %, naopak v inženýrském o 1,2 procenta %. “Stavařům se letos daří, stavební produkce vzrostla i v dubnu především díky pozemnímu stavitelství, které roste už 21. měsíc za sebou. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla, pokles jsme zaznamenali u bytové výstavby,” uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Počet zahájených bytů v dubnu meziročně klesl o 5,3 % na 2 490 jednotek. Nižší byl v dubnu i počet dokončených bytů, a to o 1,9 %, dostavělo se jich 2 166. “Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 46 %, v bytových domech došlo k poklesu o 71 %,” uvedli statistici.

ČTK

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 % na 1,02 milionu. V mimopražských regionech se zvýšil dokonce o 108 %. Ubytovali se zhruba u 11 000 hostitelů. Mimo Prahu je největší zájem o jižní Moravu a Slezsko – jak řekla ředitelka datového výzkumu pro Airbnb Anita Rothová.

„Průměrná doba sdílení je 38 nocí za rok, hostitelé si vydělají průměrně 2100 eurotedy zhruba 54 000 korun,” uvedla Rothová.

Průměrnému hostiteli Airbnb v Česku je podle ní 38 let, muži a ženy mají rovnoměrné zastoupení. “V této komunitě se obvykle hovoří o mladých lidech. Ale asi desetinu tvoří lidé nad 60 let. Už jsou v důchodu a mají volné prostory. To, že je pronajmou, jim umožní bydlet i nadále v centru, zaplatit svoje účty. Vůbec nejvíce rostoucí komunitou v regionu jsou ženy nad 60 let,” doplnila Rothová.

Podle Rothové chce Airbnb spolupracovat s místními politiky při debatách o možných regulacích sdíleného ubytování. “Chceme zajistit, aby obyvatelé měli i nadále možnost vytvořit si extra příjmy, návštěvníci byli i nadále vítáni všude. A aby města mohla i nadále využívat výhod zdravého a udržitelného cestovního ruchu,” uvedla dále Rothová. Pokud jde o stížnosti obyvatel na rušení nočního klidu, podle ní Airbnb na svých stránkách nedávno spustil sekci “sousedé”. “V ní si mohou postěžovat nebo vznést dotazy. Naši komunitu se snažíme vzdělávat, vést k zodpovědnému hostitelství. Ale pokud hostitel poruší základní pravidla, může být z platformy smazán,” dodala Rothová.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

Podle Českého statistického úřadu se loni v českých hotelech, penzionech či kempech celkem ubytovalo rekordních 20 milionů turistů, což bylo o 9,1 % více než předloni.

ČTK

Společnost Europa Capital dokončila prodej pražského Hadovka Office Parku investiční skupině WOOD & Company. Hadovka disponuje 22 265 m² kancelářských prostor – objekt je rozdělen na čtyři části se samostatnými recepcemi a nabízí kancelářské prostory v rozmezí od 100 – 4500 m². Budova také získala certifikát BREEAM.

„ Prodej Hadovka Office Parku je zatím jednou z největších transakcí uzavřených v tomto roce. V tržním segmentu kanceláře, maloobchod a průmysl & logistika očekáváme ještě v příštích měsících významnou aktivitu. Předpokládáme, že v roce 2018 objem transakcí ve výše zmíněném segmentu přesáhne 2 miliardy eur,“ komentuje transakci Chris Sheills z poradenské společnosti CBRE, která se podílela na její realizaci.

SF/pb

Objem realitních investičních transakcí v Česku v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně klesl o 71 % na 302 mil. euro (7,8 mld. Kč). Z údajů poradenské společnosti Knight Frank, jež nezahrnují rezidenční a hotelové transakce, vyplývá, že více než polovina této sumy připadla na kanceláře, následoval maloobchodní sektor s podílem asi dvě pětiny.

“První čtvrtletí bylo vlažným startem do nového roku. Důvodem je zejména relativně nízká hodnota jednotlivých transakcí. Nicméně vzhledem k těm, které už jsou v jednání, předpokládáme, že objem investic za celý rok se bude blížit třem miliardám euro,” uvedl Josef Karas z Knight Frank.

V prvním čtvrtletí se uskutečnilo celkem 17 transakcí. Nejvýznamnější byla akvizice kancelářské budovy Praha City Center v Praze 1, kterou koupila za 64 mil. euro (1,65 mld. Kč) společnost Almundi. Dalšími významnými transakcemi byly akvizice obchodních center OC Šestka v Praze 6 a My Národní v Praze 1. V kancelářském sektoru patřil mezi větší investiční transakce prodej Oregon House v Praze a Business Parku I & II v Brně.

ČTK

„Posunuli jsme se k areálovému developmentu!“ – tak zhodnotil Vladimír Dvořák, hlava YIT Stavo, vývoj této společnosti za uplynulých deset let. Český výsadek nadnárodní skupiny YIT se v jejich průběhu stal jedním z pěti největších rezidenčních developerů v Praze a má za sebou realizaci deseti projektů, což představuje prodej 1 500 bytů. V současnosti má firma ve výstavbě 770 bytových jednotek a stavbu dalších 530 zahájí ještě letos. Jednoznačně největší projektem YIT Stavo je dnes devítihektarový komplex Suomi Hloubětín s takřka devíti stovkami bytů, na který napřesrok naváže další – Lappi Hloubětín – s dalšími 300 byty a rozsáhlými komerčními prostorami. V tomto roce má firma v plánu také realizaci projektů Ranta Barrandov, Koru Vinohradská, revitalizaci někdejší továrny Meopty v Košířích a nedaleko umístěnou novostavbu Aalto Cibulka.

Podle slov svého managementu YIT Stavo v současnosti hodlá dále expandovat a hledá jak investory, tak projekty a pozemky. „Snažíme se nakouknout i do oblasti nájemního bydlení,“ říká V. Dvořák a totéž podle něj platí i pro sféru komerčních nemovitostí.

Developersko-stavební skupina YIT se sídlem ve Finsku dnes působí v 11 zejména severoevropských zemí, loni dosáhla obratu 3,9 mld. eur.

SF/pb

Město Pardubice bývalý areál Tesla nejdřív pronajme, poté investorovi – společnosti Linkcity – prodají. Investor pvšem musí do čtyř let získat stavební povolení pro svůj projekt. Developerská společnost Linkcity již městu předložila podrobnou studii zástavby areálu o rozloze 2,5 hektaru. Navrhuje v něm obchodní centrum, polyfunkční dům, viladomy, rezidenční bydlení a rodinné domy. Nájemní prostory by mohla využít nedaleká nemocnice nebo hokejový klub, který by tam ubytovával své hosty.

Bývalá továrna je opuštěná od konce 90. let minulého století. Areál chtěla přestavět na přelomu tisíciletí firma Foxconn, nakonec jej ale prodala kraji za korunu. Pardubice také ještě musí celou transakci projednat s krajem, od kterého v roce 2012 areál město dostalo. Areál Pardubice převzaly s podmínkou, že k němu a do sousední krajské nemocnice vybudují dopravní napojení a také parkoviště.

ČTK

Ceny domů a bytů v záplavových oblastech jsou v některých případech až o polovinu nižší než u nemovitostí ve stejné lokalitě, které nejsou povodněmi ohrožené. Většinou jde o čtvrté, tedy nejhorší rizikové zóny, kde jsou nemovitosti nepojistitelné. V Praze, kde je bytů největší nedostatek, jsou cenové rozdíly výrazně nižší. Vyplývá to z vyjádření zástupců realitních kanceláří, které ČTK oslovila.

Poslední velké povodně zasáhly Česko v červnu 2013. Zahynulo při nich 15 lidí.

Pojišťovny při stanovení rizika používají stupnici České asociace pojišťoven, která vyhodnocuje čtyři rizikové zóny. V první zóně je riziko povodně zanedbatelné, čtvrtá zóna je území s vysokým rizikem, je to území takzvané dvacetileté vody. V roce 2013 pojišťovny za škody způsobené povodněmi vyplatily 7,5 miliardy korun. Při nejničivějších povodních v roce 2002 to bylo 36,7 mld. Kč.

“Ve čtvrtých záplavových zónách se nemovitosti prodávají za nižší ceny než srovnatelné objekty mimo oblasti s vysokým rizikem povodně. V průměru o 20 až 30 procent, v extrémních případech ale až o polovinu,” říká R. Lichtenegerová z řetězce M&M Reality

Podle majitele realitní kanceláře RE/MAX A-City2 Radka Mézla klienti většinou vědí, kde je záplavová zóna, makléř by je měl i tak na toto riziko upozornit. “Zájem o nemovitosti v záplavových zónách je vždy poplatný době. Při povodních a chvíli po nich je zájem nulový a postupem času roste. Pokud jde nemovitost proti povodňovým škodám pojistit, banka poskytne hypotéku a lidé nemovitost koupí. Hodně tomu nahrává i současná situace na trhu, kdy je poptávka po nemovitostech obecně hodně vysoká,” říká R. Mézl.

ČTK

„Naše společnost chce organizovat velmi neorganizovaný trh!“ říkal William E. Soteroff, prezident divize Keller Williams Worldwide. Americká realitní franšíza Keller Williams (KW) právě nyní začíná působit na českém trhu, kde se hodlá věnovat jak rezidenčním, tak komerčním nemovitostem. Podle počtu makléřů (181 000) jde o největší realitní franšízu na světě, založena byla 1983 a dnes kromě USA působí v řadě zemí včetně Číny, Izraele, Polska a Rumunska. V Praze společnost otevřel své první tzv. market centrum pod názvem Keller Williams Prague Prime s 25 makléři. Franšízanty sítě KW se mohou stát jak jednotlivci, tak celé kanceláře.

SF/pb

Ke svém závěrečnému schvalování se ve Sněmovně přiblížil poslanecký návrh, který má urychlit výstavbu významných dopravních staveb. Novelu zákona o urychlení dopravní, vodní a energetické infrastruktury však poslanci schválí zřejmě v upravené podobě. Například místo původně navrhované předběžné držby pozemků by se na zákonem stanovený seznam staveb vztahovalo mezitímní rozhodnutí. U všech staveb, na něž se celý zákon vztahuje, by pak úřady mohly mít dvouměsíční lhůtu pro vydávání závazných stanovisek v povolovacím řízení. Novelu i s navrženými změnami by Sněmovna mohla schvalovat za dva týdny. Jsou pod ní podepsaní poslanci všech sněmovních stran.

Řada poslanců vyjadřovala obavy, zda navržený institut předběžné držby nenarazí u Ústavního soudu, pokud se na něj někdo obrátí. Sněmovní hospodářský výbor proto místo toho navrhl řešení v podobě mezitímního rozhodnutí. Stavba by tak mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.

Ústavně právní výbor doporučil do novely vložit tzv. fikci souhlasu. Týkala by se přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Předseda klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura řekl, že je běžné, když dotčený orgán státní správy, tedy stát, odpovídá investorovi, rovněž státu, třeba až za 15 měsíců. Investici tak podle něj nezdržují ani ekologičtí aktivisté, ale zdržuje ji stát špatnou koordinací svých složek.

ČTK

Centrální komise ministerstva dopravy doporučila vládě, aby jako místo ke stavbě nového brněnského nádraží určila dnešní dolní nádraží. Vybrala ale podvariantu bez podzemní železnice, jinou než preferovalo Brno a Jihomoravský kraj. Primátor Petr Vokřál (ANO), který na jednání byl, řekl, že i v dané podvariantě má zůstat prostor pro budoucí řešení podzemní železniční tratě a vedení města se brzy sejde se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), aby se pokračovalo v přípravě takzvaného severojižního kolejového diametru.

Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě odůvodnilo rozhodnutí studiemi a stanovisky především kraje a města i dalších účastníků projektu. Na dnešní rozhodnutí centrální komise se čekalo několik týdnů a jde o klíčové doporučení vládě, která definitivně rozhodne. O umístění nového brněnského nádraží se vedou ostré spory takřka sto let.

ČTK

Počet nově certifikovaných budov v Česku loni meziročně klesl o třetinu na 21. Poprvé mezi nimi byly i dva bytové domy. Celkově bylo v Česku na konci loňského roku 163 certifikovaných budov. Dosud rekordní byl rok 2016, kdy přibylo 31 certifikovaných budov.

“U certifikovaných budov nastal loni pokles. Jde o důsledek zdlouhavého a složitého povolovacího procesu, jenž se dotýká i výstavby administrativních objektů, které v oblasti certifikací dlouhodobě vévodí. Nyní však už opět sledujeme mírný vzestup,” uvedl Petr Holub ze sdružení Šance pro budovy.

První certifikovanou budovou v ČR byla v roce 2009 centrála ČSOB v Praze – Radlicích. Byla zároveň první v regionu střední a východní Evropy. Mezi budovami, které certifikát dosud obdržely, převládají kanceláře. Následují maloobchodní řetězce a skladové a logistické haly. Loni se nově začaly certifikovat také bytové domy. Jednalo se o projekty Botanica K v pražských Jinonicích a Modřanka Tower v Modřanech. Příkladem administrativní budovy je Futurama Business Park v Karlíně. Nově přibylo také několik logistických budov v Prologis Parku v Rudné u Prahy. Nejčastěji se dosud certifikovaly budovy v Praze a okolí. V mimopražských regionech to byly například Forum Nová Karolina v Ostravě, CTPark Brno, OC Nisa v Liberci nebo OC Haná v Olomouci. V podílu certifikovaných budov na jejich celkovém počtu je Česko ve střední a východní Evropě lídrem. V Evropě jsou na tom nejlépe Velká Británie a Německo.

Česko: počet certifikovaných budov

(podle jednotlivých let)

Rok Počet 2009 1 2010 4 2011 4 2012 30 2013 15 2014 29 2015 28 2016 31 2017 21

Zdroj: Šance pro budovy

ČTK