Zájem o pronájem chat a chalup v Česku v poslední době poměrně výrazně roste. Se zvyšujícím se komfortem rostou i ceny, v atraktivních lokalitách až o pětinu ročně. Lidé se nechtějí vázat na jedno místo a zároveň často nemají dost peněz, aby mohli chatu či chalupu vlastnit. Nejžádanější jsou horské oblasti nebo místa kolem vodních ploch v dojezdové vzdálenosti od velkých měst. Některé nemovitosti je nutné rezervovat i rok dopředu. Vyplývá to z odpovědí zástupců realitních kanceláří a serverů, které ČTK oslovila.

“Pozorujeme nárůst trendu celoročních pronájmů. Zatímco loni se jednalo o jednotky nabízených objektů měsíčně, dnes jich jsou v průběhu sezony desítky měsíčně. Obecně platí, že Češi jsou ochotní zaplatit si na celý rok místo, kde se budou věnovat svému koníčku. Jeden rok jedou třeba na Slapy, druhý pak tráví jinde,” uvedl výkonný ředitel serveru Bezrealitky.cz Hendrik Meyer.

Podle oblastního ředitele M&M Reality Jana Martina je poptávka posilována zhoršením bezpečnostní situace v některých oblíbených zahraničních destinacích, jako jsou Egypt nebo Tunisko, pro turisty navíc značně podražilo oblíbené Chorvatsko. “Poptávka po pronájmu chat je obrovská. Když to srovnáme se situací před čtyřmi lety, tak zájem o rekreační nemovitosti během svátků nebo letních měsíců je dvojnásobný,” doplnil provozní ředitel Fincentrum Reality Martin Fojtík.

Se zvýšenou poptávkou rostou i ceny. “Popularita domácí turistiky, která roste již třetí rok v řadě, dělá z některých lokalit velmi prestižní záležitost a ceny pronájmů zde meziročně rostou klidně až o 15 procent,” uvedl Meyer. Podle Martina z M&M Reality vzrostly v žádaných lokalitách prodejní ceny chat a chalup za poslední tři roky o desítky procent. “Vliv na ceny má jak velký zájem zahraničních turistů o dovolenou u nás, tak i fakt, že nadpoloviční většina Čechů tráví dovolenou v tuzemsku,” podotkl obchodní ředitel realitní kanceláře Bidli Roman Weiser.

Podle Meyera vyjde například roční pronájem lovecké chaty 4+1 s krbem na Slapech na 60.000 korun. Plně vybavený srub u golfového hřiště ve středních Čechách je o 10.000 korun levnější. “Dobře vybavená chata v centru lyžařského městečka v Krkonoších vyjde na 12.000 korun měsíčně. Třeba srub v Jeseníkách u cyklistické trasy stojí 7000 měsíčně,” sdělil Meyer.

Co se týče atraktivity, nejžádanější jsou Krkonoše, Šumava, Jizerské hory, vinařské oblasti jižní Moravy, Orlík, Slapy, Posázaví nebo Třeboňsko. Na vzestupu jsou Krušné hory, okolí Berounky, Brdy nebo Kokořínsko. Důležitá je dojezdová vzdálenost od Prahy nebo Brna. “Zajímavostí je, že pronájmy chat na severní Moravě nebo Beskydech tolik nejdou. Lidé zde moc nechtějí půjčovat nemovitosti někomu cizímu,” dodal Fojtík z Fincetrum Reality.

Podle Meyera se populární může stát také lokalita, kterou zpropaguje nějaká popkulturní událost. “Například v okolí Ratají nad Sázavou stoupla poptávka na základě úspěšné české počítačové hry Kingdom Come,” podotkl Meyer. Rataje jsou jedním z míst, které v této hře lze navštívit.

Požadavky na vybavení jsou poměrně různorodé. “Pronajmout se dá jak lesní chata prakticky bez vybavení, tak i plně vybavená chata s bazénem. U krátkodobých pronájmů je požadováno úplné vybavení včetně nádobí a lůžkovin a dostatečná kapacita ložnic,” doplnil Roman Weiser z Bidli. Podle Jana Martina z M&M Reality lze obecně říci, že lidé chtějí venkovskou atmosféru, ale vybavení v bytovém standardu.

Podle Fojtíka si na pronájmy chat a chalup často stěžují starousedlíci nebo sousedé. “Majitelé, kteří chaty pronajímají, pak nejsou v okolí moc populární. Hosté totiž často v pronajatých chalupách dělají hluk. Proto se velice často nabízejí chaty, které jsou na samotě. Ty jsou nejžádanější,” dodal Fojtík.

ČTK

Praha patří mezi pět evropských měst, kde je největší pravděpodobnost růstu cen kancelářských nájmů v příštích dvou letech. První je Amsterdam, následují Stuttgart, Stockholm a Mnichov, Praha je pátá. Vyplývá to ze studie realitní poradenské společnosti JLL, kterou má ČTK k dispozici.

Hlavním důvodem růstu nájemného je nedostatek nabídky kanceláří. Podle údajů sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF) v Praze ke konci června klesl podíl volných kanceláří meziročně o 1,7 procentního bodu na 6,9 procenta. Nejvíce prázdných kanceláří bylo v Praze 5 (11,3 procenta) a Praze 3 (8,7 procenta), nejméně v Praze 10 (3,9 procenta) a Praze 6 (4,9 procenta). Celkem bylo v Praze evidováno 236.700 metrů čtverečních volných kanceláří. To zhruba odpovídá rozloze pěti Václavských náměstí.

“Růst nájemného zaznamenáváme u kanceláří na pražském trhu již delší dobu. Tento trend se v posledních letech projevoval hlavně u efektivního nájemného, kdy pronajímatelé postupně snižují objem pobídek, které svým nájemcům spolu s nájemní smlouvou poskytují. Oproti období po krizi v roce 2008 jsme dnes na polovičních až třetinových hodnotách těchto bonusů,” uvedl vedoucí oddělení zastupování nájemců JLL Štěpán Šatoplet.

Mezi nejčastější bonusy, které pronajímatelé nájemcům poskytují, patří například částečné odpuštění nájemného, tzv. nájemní prázdniny, příspěvek na vybavení kanceláří nebo garáže a sklady zdarma, případně levněji. Efektivní nájemné je rozdíl mezi nominálním nájemným a těmito bonusy.

Podle vedoucího oceňování nemovitostí v JLL Jána Zibury dosahovaly před dvěma až třemi lety bonusy přibližně sedm měsíců nájemních prázdnin a příspěvek na vybavení až 150 eur (3800 Kč) na metr čtvereční. “Za předpokladu nominálního nájemného 21 eur za metr čtvereční měsíčně a při pětileté nájemní smlouvě by tehdy skutečné nájemné činilo 16,05 eura za metr čtvereční. V dnešní době zkrácením nájemních prázdnin na pět měsíců a snížením příspěvku na vybavení na 100 eur za metr čtvereční by při stejném nominálním nájemném a délce nájmu efektivní nájem činil 17,58 eura za metr čtvereční měsíčně,” dodal Zibura.

Podle údajů PRF na konci prvního pololetí vzrostlo nejvyšší nájemné v centru Prahy na 21 až 22 eur (543 až 569 korun) za metr čtvereční měsíčně. Ve vnitřním městě zůstalo na 15 až 16,50 eura (388 až 427 korun), ve vnějším městě na 13,50 až 15 eur (349 až 388 korun).

ČTK

Velké pražské městské částí poslaly každá desítky až stovky připomínek k návrhu nového pražského územního plánu. Jak vyplývá z informací radnic, kromě podoby konkrétních lokalit se jim nelíbí nejasná terminologie, nedostatečná ochrana zeleně, podoba výškové regulace či nedostatečně vymezené plochy pro školy či sportoviště. Plán kritizují i další instituce a spolky, například památkáři. Připomínky k návrhu dokumentu, který má od roku 2023 určovat výstavbu v Praze, je možné podávat do dneška.

Kritika návrhu Metropolitního plánu v poslední době přicházela z mnoha stran, čemuž patrně bude odpovídat i množství došlých připomínek. Větší městské části jich poslaly až několik set, například v případě Prahy 5 je to téměř 500 podnětů. Připomínky Prahy 6 mají podobu dokumentu o 229 stránkách.

Radnice kritizují jak celkové nastavení dokumentu, tak navrženou podobu konkrétních lokalit. V obecné rovině se opakuje kritika terminologie, která je podle řady radnic nejasná a není v souladu se stavebním zákonem. Příkladem může být fakt, že celé město je rozděleno na zastavitelnou plochu, která zahrnuje všechnu zástavbu včetně parků či zeleně, a nezastavitelnou, kam spadá okolní krajina. V rámci zastavitelné plochy jsou pak například parky definovány jako nezastavitelné bloky, což je podle kritiků zmatečné a navíc hrozí, že by mohlo být možné zeleň zastavit. Institut plánování a rozvoje (IPR), který návrh připravil, to opakovaně odmítl.

Další opakující se kritikou je výšková regulace. Starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi (Zelení/Trojkoalice) se nelíbí, že autoři plánu na Budějovické a na Pankrácké pláni povolili stometrové věžáky, i když Výbor pro světové dědictví UNESCO stanovil hranici 70 metrů. Radnice také opakovaně kritizovaly navyšování počtu pater nad stávající okolní zástavbu.

Řada radnic připomínkovala také fakt, že veřejná vybavenost, jako jsou školy či hřiště, je v plánu zakreslena pouze bodově. Plán tak podle kritiků negarantuje pro tyto stavby potřebnou plochu. Městské části také namítají, že návrh nedostatečně zakotvuje podobu velkých rozvojových ploch a měl by jasně stanovovat, že před jejich zástavbou je nutné připravit regulační plán, územní studii či jinou podrobnější územně-plánovací dokumentaci.

Kromě radnic připomínky podaly další veřejné instituce. Návrh se nelíbí památkářům z Národního památkového ústavu, podle kterých je v rozporu se zákonem o památkové péči, dalšími předpisy i mezinárodními úmluvami. Kritizují nedostatečnou ochranu památkových rezervací, výškovou regulaci a další zahušťování centra.

Připomínky mohly podávat také spolky, jednotlivci a firmy. Ze spolků návrh dlouhodobě kritizuje Arnika, sdružení AutoMat zaslal 90 bodů zaměřených zejména na veřejnou dopravu a cyklistiku. Předseda představenstva firmy České přístavy Miloslav Černý ČTK sdělil, že návrh v současné podobě nerozeznává pozemní část vltavských přístavišť, což povede k jejich zániku.

Připomínky radnic a veřejných institucí mají často formu takzvaných zásadních připomínek, které bude muset pražské zastupitelstvo při projednání řešit každou zvlášť. Připomínky jednotlivců či firem budou zastupitelé s ohledem na jejich počet schvalovat hromadně na základě doporučení úředníků. Délka vypořádání došlých připomínek bude záviset na jejich počtu. Při schvalování stávajícího územního plánu, který začal platit v roce 2000, jich dorazilo 16.000.

Po zpracování připomínek z prvního kola projednávání bude následovat kolo druhé, které by se v ideálním případě mohlo konat v roce 2020. Podle současného termínu by měl nový územní plán začít platit v roce 2023. Původně měl platit už od roku 2020, zastupitelé lhůtu prodloužili o tři roky.

ČTK

Stavba velkého městského okruhu v Brně v úseku Žabovřeská, která měla začít v srpnu, se zpozdí nejméně o měsíce. Jedno ze čtyř stavebních povolení procesně napadl spolek Voda z Tetčic. Teoreticky by se na základě dalších tří povolení stavět mohlo, hlavní investor – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) to ale nechce, neboť jde o povolení na hlavní trasu, řekl na tiskové konferenci ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka (ANO) je zjevné, že jde o účelové napadení stavby.

“Spolek během všech stupňů stavebního řízení nevznesl žádné námitky a ani před tímto napadením se neuskutečnila žádná věcná diskuse. Proto je pro mě situace zklamáním a překvapením. Legitimně jsme očekávali, že vše je v pořádku, protože jsme prošli všemi stupni stavebního řízení a všechno jsme měli připravené, abychom mohli začít,” řekl Fiala. Doplnil, že na rozdíl od jiných staveb přišlo napadení zcela nečekaně.

Za spolkem Voda z Tetčic stojí Josef Dvořák z Tetčic, který se staví proti různým projektům. Jeho vyjádření ČTK zjišťuje. Nejznámější je letitý případ blokování modernizace železniční tratě Brno – Zastávka u Brna, kterou navrhoval proměnit v cyklostezku.

Podle Mrázka není motiv procesního kroku zřejmý. “Možná to souvisí s tím, že jsou na podzim volby a někdo nechce, aby se začala velká a pro Brno velmi důležitá stavba,” řekl Mrázek. Žabovřeská je zhruba kilometr a půl dlouhý úsek městského okruhu, který disponuje jedním pruhem v každém směru a z obou stran navazují již hotové úseky. Kvůli tomu v době dopravní špičky působí Žabovřeská na obou stranách jako zátka.

Začít se měla stavět první etapa od mimoúrovňové křižovatky Kníničská a trvat měla necelé dva roky. Celá stavba až do Pisárek měla trvat do roku 2023. “Nechtěli jsme začínat proto, že termíny vysoutěžené ve smlouvě jsou relativně napjaté a nevíme, kdy stavební povolení získáme. Když bude stačit vypořádat to, co je v napadení, zpozdíme se o měsíce. Pokud by spolek použil další řádné a mimořádné prostředky a odvolání, bude to ještě déle,” řekl Fiala. Stavba má přijít na 3,7 miliardy korun.

ČTK

Dnes je poslední den, kdy mohou lidé, firmy či instituce podávat připomínky k novému pražskému územnímu plánu. Poté je vyhodnotí magistrátní odbor územního rozvoje ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje (IPR), který návrh Metropolitního plánu vypracoval. Návrh dokumentu, který má od roku 2023 jako jeden ze základních územně plánovacích nástrojů spoluurčovat výstavbu v Praze, vzbudil kritiku městských částí, spolků i odborníků. Očekává se, že připomínek dorazí velké množství.

Připomínky mohou od 27. června podávat jednotlivci, firmy či spolky. Vedle toho se k návrhu vyjadřují i veřejné instituce. Podoba návrhu se nelíbí například památkářům z Národního památkového ústavu a svoje připomínky zaslaly i městské části, řada z nich jich má desítky až stovky.

Radnice a další instituce mohou podávat takzvané zásadní připomínky, které bude muset pražské zastupitelstvo při projednání řešit každou zvlášť. Připomínky jednotlivců budou zastupitelé s ohledem na jejich počet schvalovat hromadně na základě doporučení úředníků.

Délka vypořádání došlých připomínek bude záviset na jejich počtu. Při schvalování stávajícího územního plánu, který začal platit v roce 2000, jich dorazilo 16.000. Tentokrát se očekává ještě vyšší počet. Podněty je možné podávat poštou či elektronicky, k tomu je však nutný elektronický podpis.

Po zpracování připomínek z prvního kola projednávání bude následovat kolo druhé, které by se v ideálním případě mohlo konat v roce 2020. Podle současného termínu by měl nový územní plán začít platit v roce 2023. Původně měl platit už od roku 2020, zastupitelé lhůtu prodloužili o tři roky.

ČTK

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze v prvním pololetí meziročně vzrostla o 24 procent na 94.000 korun za metr čtvereční. V porovnání s koncem prvního čtvrtletí se zvýšila o 6,2 procenta. Počet prodaných bytů se meziročně snížil o 3,5 procenta na 2750. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group, které dnes zveřejnily na tiskové konferenci.

“Přestože nabídka nových bytů v posledním čtvrtletí mírně rostla, tempo navyšování cen nepolevuje. Cenové stabilizaci by pomohlo, pokud by se podařilo na trh pustit větší počet nových projektů, který by tak zájem o bydlení lépe nasytil. Do doby, než se poptávka více nevyrovná s nabídkou, bude tlak na ceny stále výrazný,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Podle něj bude ještě letos průměrná cena atakovat 100.000 korun za metr čtvereční. Ceny nových bytů se začaly výrazně zvyšovat od konce pololetí roku 2015. Za poslední tři roky vzrostly téměř o 70 procent.

Ve druhém čtvrtletí developeři prodali 1550 bytů. Podle majitele Central Group Dušana Kunovského se poptávka po novém bydlení za poslední tři měsíce téměř vyrovnala situaci z let 2015 a 2016, kdy byl rezidenční trh na vrcholu. “Poptávka je v současnosti i přes rostoucí ceny stále silná. Je to dáno snahou zájemců o hypotéku získat úvěr ještě před zavedením přísnějších doporučení ze strany ČNB, která začnou platit od října. Vyšší prodeje tak očekáváme i ve třetím čtvrtletí, pak ale bude podle všeho následovat pokles,” doplnil Kunovský.

Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o pětinu na 4350. Podle Sourala je to způsobeno zejména zahájením prodeje několika větších projektů s více než 100 byty v Praze 5, 8 a 9. Počet nabízených bytů kolísá okolo 4000 od poloviny roku 2016. Před čtyřmi roky ve stejném období dosáhl 7000.

“Nízká nezaměstnanost a zatím ještě relativně dostupné hypoteční financování zvyšuje poptávku po novém bydlení, kterou již řadu let nedokáže trh dostatečně pokrýt. O bydlení v Praze je zájem, roste jak počet jejích obyvatel, tak zájemců z řad investorů. Aby se nabídka nových bytů zvýšila, musela by se jasně nastavit a dodržovat pravidla či změnit zákony, které by urychlily momentálně příliš zdlouhavý proces schvalování nové výstavby,” dodal generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek.

Ve druhém čtvrtletí se v Česku podle Trigemy prodalo 1465 nových bytů, meziročně o 7,6 procenta více. Nejvíce jich bylo v Jihomoravském (360), Plzeňském (330) a Středočeském kraji (290). Nejméně v severních Čechách, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji.

Za prodaný byt se podle statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50.000 korun. Podle údajů konkurenčního Ekospolu, který používá jinou metodiku, klesl počet nových prodaných bytů v hlavním městě téměř o pětinu na 2452. Průměrná cena vzrostla o pětinu na 92.917 korun za metr čtvereční.

Vývoj průměrné ceny za m2 prodaných nových bytů v Praze (včetně DPH):

Období Cena (Kč) 2. čtvrtletí 2013 54.308 3. čtvrtletí 2013 54.401 4. čtvrtletí 2013 54.738 1. čtvrtletí 2014 55.800 2. čtvrtletí 2014 55.500 3. čtvrtletí 2014 55.751 4. čtvrtletí 2014 56.177 1. čtvrtletí 2015 56.178 2. čtvrtletí 2015 55.555 3. čtvrtletí 2015 58.156 4. čtvrtletí 2015 59.885 1. čtvrtletí 2016 60.517 2. čtvrtletí 2016 65.922 3. čtvrtletí 2016 69.517 4. čtvrtletí 2016 71.567 1. čtvrtletí 2017 72.131 2. čtvrtletí 2017 75.791 3. čtvrtletí 2017 83.150 4. čtvrtletí 2017 85.223 1. čtvrtletí 2018 88.552 2. čtvrtletí 2018 94.000

Zdroj: Trigema

ČTK

Ve druhém čtvrtletí bylo v Praze dokončeno celkem 51 500 m² moderních kancelářských prostor, takže celková nabídka kanceláří vzrostla na 3 408 900 m². Největšími nově dokončenými projekty byly Trimaran (18 300 m²) v Praze 4, Dynamica (13 400 m²) v Praze 5 a Rustonka R2 (11 400 m²) v Praze 8.

Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové nabídce na konci pololetí dosáhl 6,9 %, což představuje nárůst o 0,7 procentního bodu ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Celkem bylo v Praze evidováno 236 700 m² volných kanceláří.

Prague Research Forum 2018

Pražský magistrát by měl být aktivnější v řešení bytové situace. Dnes to uvedla na tiskové konferenci náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) a kandidát Zelených na primátora Ondřej Mirovský. Praha by podle nich měla každý rok zahájit stavbu aspoň tisíce městských bytů a opravit a nabídnout lidem další tisícovku těch, které vlastní. Řešit by se podle Zelených měl i problém Airbnb, vztahy města a developerů či bydlení pro seniory. Zelení jsou součástí Trojkoalice, která spolu s ANO a ČSSD poslední čtyři roky v Praze vládne.Rostoucí ceny bytů a nájmů se rýsují jako jedno z hlavních předvolebních témat v metropoli. Podle Mirovského byla chyba, že město většinu bytového fondu prodalo nájemníkům v rámci privatizace. Zelení dávají za příklad Vídeň, kde magistrát vlastní více než čtvrtinu bytového fondu a 78 procent obyvatel žije v nájemním bytě s regulovaným nájmem. V Praze je to 32 procent.

Praha by měla podle Mirovského kombinovat vlastní výstavbu, lepší péči o stávající fond a vyjednávání s developery. Například v Mnichově musí developeři na základě smluv s městem postavit potřebnou infrastrukturu, například školu, a 30 procent bytů odprodat městu, které jej za výhodných podmínek nabídne nájemníkům.

Dalším problémem jsou podle Mirovského krátkodobé pronájmy přes služby typu Airbnb. Zelení by rádi alespoň 5000 bytů, nyní pronajímaných přes Airbnb, do roku 2022 vrátili do režimu rezidenčního bydlení. Mezi další opatření, která strana chce uskutečnit, patří vytvoření cenové mapy nájmů, podpora družstevnictví, dotační program pro opravu prázdných domů v soukromém vlastnictví či podpora seniorského bydlení a bytů pro tělesně postižené.

Gesci bydlení má v současné době na starosti radní Radek Lacko (ANO), který v posledních letech mluví o stavbě nových bytů. Praha jich chce podle něj do tří let vybudovat celkem 1097. Jde o bytové domy na Černém Mostě, v Dolních Počernicích a o přestavbu objektu bývalého hotelu Opatov na Jižním Městě. Projekty vyjdou na zhruba 2,2 miliardy korun, zatím ale žádné byty nevznikly.

Podle Mirovského se Zeleným se zástupci ANO nepodařilo najít shodu ohledně rozvoje bydlení. Zatímco radní Lacko vidí jako řešení spíše výstavbu větších projektů, Zelení by chtěli více vyjednávat s developery a vykupovat byty od nich. Nejde o jedinou otázku, na které se Zelení s ANO a ČSSD neshodují, v minulosti se objevily pře například o dostavbu městského okruhu, zklidnění magistrály nebo změny územního pánu.

Magistrát nyní spravuje téměř 9000 bytů, dalších zhruba 26.000 mají ve správě městské části. Na základě schválených privatizací magistrát ještě počítá s odprodejem zhruba tisícovky bytů. Další už se podle vedení města prodávat nebudou a Praha chce bytový fond rozšiřovat. Podle analýzy KPMG po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194.000 bytů, fond tedy od té doby klesl na zhruba 18 procent výchozího stavu.

ČTK

Ve stavebních firmách v Česku pracovalo letos na konci prvního čtvrtletí 360.679 zaměstnanců a živnostníků, meziročně o 0,9 procenta více. V porovnání s prvním čtvrtletím předkrizového roku 2008 se jejich počet snížil zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Za posledních 19 let, kdy ČSÚ tato data eviduje, šlo letos v prvním čtvrtletí o čtvrtý nejnižší počet.

“Vývoj počtu pracovníků ve stavebnictví kopíruje vývoj produkce v tomto odvětví. Téměř nepřetržitý pokles počtu pracovníků do roku 2016 svědčí o krizi v oboru, poznamenaného opatrností soukromých investorů a neschopností státu efektivně řídit infrastrukturní investice. Zvýšení počtu pracovníků v posledních dvou letech znamená naději, že se krizi podaří překonat,” uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je dlouhodobě nižší zaměstnanost v českém stavebnictví způsobena třemi faktory. Prvním je to, že se stavebnictví jako jediný obor české ekonomiky nedokázalo plně vzpamatovat z dopadu světové finanční krize. “Produktivita výroby sice roste pomaleji než třeba v průmyslu, ale přesto je pokles zaměstnanosti částečně přičíst i růstu produktivity v posledních 15 letech. A zatřetí, ve stavebnictví nyní působí více zaměstnanců v rámci šedé, nedeklarované zóny. Zatímco v roce 2008 jich bylo zhruba 31.000, v současnosti je počet takřka dvojnásobný,” doplnil Kovanda.

V dalších čtvrtletích očekává další postupný růst zaměstnanosti ve stavebnictví, který bude těžit z celkové ekonomické prosperity a nutností rychlejšího čerpání evropských dotací.

České stavebnictví postihla krize v roce 2008 mnohem více než většinu ostatních oborů. Od roku 2008 klesalo pět let za sebou. V letech 2014 a 2015 vzrostlo o 7,1 procenta, respektive o 4,3 procenta. Bylo to způsobeno hlavně dočerpáváním evropských dotací z programového období 2007 až 2013. V roce 2016 však kleslo o 5,6 procenta. Loni si připsalo 3,3 procenta. Největší odliv pracovníků nastal mezi lety 2012 a 2013, kdy sektor opustilo zhruba 16.000 lidí. Letos za první čtvrtletí stavební produkce vzrostla v souhrnu o 11,1 procenta.

Průměrná mzda ve stavebnictví na konci prvního čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 7,2 procenta na 25.247 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla o 16,6 procenta nižší.

Počet pracovníků ve stavebnictví na konci 1. čtvrtletí:

Rok Počet 2000 388.818 2001 382.118 2002 370.030 2003 371.778 2004 377.308 2005 380.475 2006 387.656 2007 396.792 2008 401.311 2009 395.887 2010 393.800 2011 382.148 2012 380.576 2013 364.957 2014 357.390 2015 367.789 2016 354.494 2017 357.499 2018 360.679

Zdroj: ČSÚ

ČTK

Na rozvoj inteligentních dopravních systémů bylo zatím v Česku ze státního programu vynaloženo více než 1,43 miliardy korun. Zásadním bodem programu je projekt C-Roads vytvářející dálnici komunikující s projíždějícími vozidly. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který v úterý projedná vláda. Systémy by měly do budoucna zlepšit plynulost i bezpečnost dopravy nebo například předvídat změny počasí.

Hlavní část investic dosud směřovala na rozvoj systému v silniční dopravě. Jedním z největším projektů spojených s C-Roads je stavba inteligentního dopravního systému (C-ITS) na úseku dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Rudnou. Systém by měl řidiče informovat prostřednictvím palubních jednotek zabudovaných v automobilech o situaci v provozu a výrazně tak zvýšit bezpečnost na cestách.

Většina ostatních investic šla do modernizace a rozvoje stávajících telematických systémů podél dopravních komunikací, zkvalitnění kabelových tras nebo na upgrade systémových modulů. Postupnou modernizací prochází také sídlo Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě, které zpracovává informace o provozu na silnicích.

Další část investic je určena pro železniční a vodní dopravu. Dosud byly dokončeny například řídicí systémy pro vlakovou dopravu. Z projektů vodní dopravy žádný projekt dokončen nebyl.

Projekty plánované pro další roky jsou zaměřeny na modernizaci dopravních technologií a systémů. Jedním z plánovaných projektů je stavba systému vysokorychlostního vážení vozidel za jízdy (WIM) na dálnicích. Systém bude automaticky zaznamenávat hmotnost a značku projíždějících přetížených vozidel. Do programu dále patří mimo jiné úsekové měření rychlosti na dálnici D1.

K rozšiřování chytrých technologií v dopravě se vláda zavázala před třemi lety, kdy se rozhodla do roku 2020 za tyto technologie utratit více než 17 miliard korun. Část z těchto peněz by měla být financována z evropských dotací.

Do programu je zařazeno celkem 86 projektů, z nichž 14 je dokončeno a dalších 22 je v realizaci.

ČTK

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o deset procent na 99.400 korun za metr čtvereční. Tempo růstu postupně klesá, v polovině loňského roku byty meziročně zdražily o 22,5 procenta. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů ke konci dubna meziročně vzrostl o 18 procent na 4827. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte.

Na trh přišly v březnu a dubnu především domy ve vnitřní části města a projekty kompletních rekonstrukcí bývalých činžovních domů, zvýšila se tak velikost i cena nových bytů, uvedl analytik Deloitte Petr Hána. Celkem byly v březnu a dubnu uvedeny na trh byty za 7,6 miliardy korun ve 23 projektech.

Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou cenou 218.900 korun za metr čtvereční. Nejlevnější je Praha 4 s průměrem 80.000 korun. Meziročně ceny nejvíce vzrostly v Praze 1 (o 30,2 procenta) a v Praze 10 (o 26,6 procenta). Naopak v Praze 6 ceny klesly o 6,4 procenta, v Praze 2 o 1,5 procenta.

Developeři uvedli v březnu a dubnu na trh 945 bytů, meziročně zhruba o desetinu méně. “Vývoj nabídky nových bytů v období jarních měsíců byl zcela rozdílný. Březen potvrzoval zvýšenou nabídku nových bytů z ledna a února, když první kvartál skončil nejlepším výsledkem za posledních pět let. Duben však tento pozitivní vývoj zastavil a s 270 novými byty dodanými na trh byl naopak nejhorším dubnem za posledních pět let,” doplnil Hána.

V březnu a dubnu developeři v Praze prodali 903 nových bytů. Nejvíce patřilo Finepu (158), následují Central Group (139), UBM Bohemia/Crestyl (58), Ekospol (53) a Skanska Reality (43). Průměrný prodaný byt stál 6,44 milionu korun, jeho jednotková cena byla 97.900 korun za metr čtvereční. Jeho velikost činila 64 metrů čtverečních.

Nabídkové ceny nových bytů v březnu a dubnu v jednotlivých pražských částech:

Městská část Průměrná cena za m2 (Kč) Meziroční změna (v pct) Praha 1 218.900 30,2 Praha 2 121.800 -1,5 Praha 3 102.100 6,5 Praha 4 80.000 7,2 Praha 5 107.700 8,0 Praha 6 112.200 -6,4 Praha 7 91.400 5,1 Praha 8 106.900 15,7 Praha 9 82.300 16,6 Praha 10 89.600 26,6

Zdroj: Deloitte

ČTK

České stavebnictví bylo v prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 13,1 procenta v porovnání se zeměmi EU na sedmém místě. Ve srovnání s koncem loňského roku si ČR o 11 příček polepšila. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích Evropské unie stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o 2,5 procenta.

Nejvíce vzrostlo stavebnictví v Lotyšsku, o více než třetinu. Následovaly Polsko (o 26 procent) a Estonsko (o 21 procent). Osm zemí s nejvyšším meziročním růstem je z bývalého východního bloku. “V zemích bývalého východního bloku roste stavební produkce rychleji než na západě Evropy. Lidé ve východní Evropě bohatnou a stále častěji investují do svého bydlení. Pozitivní vliv na rozvoj stavebnictví má i čerpání evropských dotací,” uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

V pěti zemích unie stavebnictví kleslo. Nejvíce v Rumunsku (o 1,7 procenta), dále ve Francii (o 1,6 procenta) a ve Velké Británii (o 0,6 procenta).

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je český výsledek třeba vidět v kontextu výkonnosti stavebnictví v členských zemích v uplynulých letech. “V Česku byla tato výkonnost velmi slabá, takže tuzemské stavebnictví roste z relativně nízké základny. Teprve letos se výkonnost pohybuje nad průměrem roku 2015. Do jisté míry je to navíc způsobeno příznivými klimatickými podmínkami v zimních a jarních měsících,” uvedl.

V dalších měsících lze podle něj očekávat zlepšování výkonnosti českého stavebnictví, které bude souviset s pokračující prosperitou a nutným aktivnějším čerpáním evropských dotací.

“Činit závěry na základě výsledků prvního čtvrtletí je problematické. Výkony stavebnictví jsou ovlivňovány klimatickými podmínkami, a to víc na severu a východě Evropy, než na jihu a západě. Například v Česku se v prvním kvartálu uskuteční jen kolem 15 procent celoročních stavebních výkonů. To znamená, že výkony ve zbylých čtvrtletích jsou oproti prvnímu skoro dvojnásobné,” dodal analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v prvním čtvrtletí roku 2018:

Země Index (v procentech) Lotyšsko 35,9 Polsko 26,0 Estonsko 21,0 Maďarsko 18,8 Litva 18,7 Slovinsko 18,6 Česko 13,1 Slovensko 11,0 Rakousko 8,1 Bulharsko 8,0 Lucembursko 7,0 Dánsko 6,3 Španělsko 6,3 Nizozemsko 5,7 Kypr 5,1 Německo 3,5 Malta 3,4 Belgie 3,3 Švédsko 3,1 Portugalsko 2,4 Chorvatsko 1,7 Finsko 0,2 Itálie -0,2 Řecko -0,5 Velká Británie -0,6 Francie -1,6 Rumunsko -1,7 Irsko údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat

ČTK

Česká národní banka by měla získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení – příslušnou novelu zákona o ČNB do připomínkového řízení předložilo ministerstvo financí.

Tento návrh již na počátku roku 2017 schválila vláda, tehdejší Sněmovna jej ovšem nestihla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny projednat. Návrh tak MF předložilo znovu. Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností.

ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 % ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 %. Takových mohou banky poskytnout jen 15 %.

ČTK

Čas pro zasílání připomínek k Metropolitnímu plánu se krátí. Obyvatelé České republiky a městských částí Prahy mají na jejich odeslání už jen sedm pracovních dní, do 27. července. Do 19. července, tedy necelé tři týdny od chvíle, kdy mohou lidé připomínky zasílat, se jich na pražském magistrátu sešlo přibližně 700. IPR společně s magistrátem očekává drtivou většinu připomínek v posledním týdnu.

Pro přípravu připomínek je připravena také aplikace http://pup.praha.eu/mp, kde je i návod, jak připomínku podat.  Pro ty, kteří plán ještě neviděli, je připraven k nahlédnutí jeho pracovní návrh na internetových stránkách http://plan.iprpraha.cz/.

Podle stavebního zákona musí nový územní plán Prahy začít platit nejpozději 1. ledna 2023. Před tím, zřejmě na konci roku 2020, ho ještě čeká takzvané veřejné projednávání.

SF/pb

Výroba cementu v Česku loni meziročně vzrostla o 2,5 % na 4,03 milionu tun. Spotřeba cementu stoupla o 3,5 % na 3,95 milionu tun. Za posledních 17 let se v Česku vyrobilo nejvíce cementu v roce 2007, celkem 4,77 milionu tun, naopak nejnižší byla produkce v roce 2010, kdy činila 3,35 milionu tun. V posledních čtyřech letech výroba nepřetržitě rostla, v souhrnu více než o čtvrtinu. Křivka domácí spotřeby má podobný vývoj.

Vývoz cementu loni meziročně klesl o 6,5 % na 547 267 tun. “Mírný rozdíl mezi výrobou a domácí spotřebou je kryt dovozem, přičemž vývoz a dovoz jsou v rovnováze. Cement není obchodní komoditou obchodovatelnou na vzdálenost obvykle větší než 300 kilometrů. Zřejmě se tedy jedná o cement vyvezený nebo dovezený stavebními firmami v rámci jejich zahraničních stavebních aktivit,” uvedl tajemník Svazu výrobců cementu ČR Jan Gemrich. Svaz výrobců cementu sdružuje firmy, které vyrábějí cement na území ČR. Jde o společnosti Českomoravský cement se sídly v Králově Dvoře, Praze – Radotíně a Mokré, dále Cement Hranice na Moravě, Cemex se sídlem v Prachovicích a Lafarge Cement v Čížkovicích.

ČR: výroba a spotřeba cementu

(2001 – 2017, v kilotunách)

Rok Výroba Spotřeba 2001 3550 3614 2002 3217 3686 2003 3465 4047 2004 3709 4276 2005 3850 4169 2006 4105 4627 2007 4767 5044 2008 4710 4981 2009 3637 4170 2010 3345 3595 2011 3831 3759 2012 3434 3389 2013 3211 3168 2014 3511 3364 2015 3781 3672 2016 3937 3815 2017 4034 3949

Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR

ČTK

Primátorčin náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) stáhl z programu jednání pražské rady plán na vytvoření společného podniku dopravního podniku (DPP) a Penty na výkup pozemků a rozvoj okolí stanic linky metra D. Plán kritizovali zástupci Trojkoalice, podle kterých je pro město riskantní a navíc zbytečný, protože právě schvalovaná novela zákona výkup pozemků usnadní. Podle informací ČTK chce vedení města počkat na analýzu dopadů nové legislativy. Dolínek pouze uvedl, že požádal DPP o doplnění podkladů.

Cílem společného podniku má být co nejrychleji vykoupit pozemky potřebné pro výstavbu. Podle dříve zveřejněných informací má mít Penta v podniku většinový podíl 51 %, takže nebude nutné se při výkupu pozemků řídit pravidly, která musí dodržovat veřejné subjekty. Společný podnik má zároveň těžit z finančního zhodnocení pozemků přilehlých k novým stanicím, a pokrýt tak část nákladů na výstavbu. Plán se netýká stavby metra.

ČTK

Rada hlavního města Prahy po několika odkladech rozhodla o novelizaci Pražských stavebních předpisů (PSP). Tím mj. z PSP měly zmizet předpisy o povinném oslunění bytů. Ty podle řady odborníků znemožňovaly v Praze realizovat tradiční blokovou zástavbu a rovněž vedly k tomu, že nezřídka byly v bytových domech vedle bytů deklarovány také „ateliéry“ – tedy byty, které se do zmíněných norem „nevešly“.

Jeden z autorů PSP, architekt a urbanista Pavel Hnilička k tomu dodává, že proslunění bytů je nepochybně jedna z kvalit, které je třeba brát v úvahu při návrhu obytné stavby. Rozhodně však není nejdůležitější. Například logická orientace bytu v rámci konkrétního prostředí místa (do ulice / do zahrady atp.) je pro kvalitu bydlení mnohem podstatnější než orientace ke světovým stranám. „Míra prostupu slunečního záření do bytu má být osobní volbou, a nikoli povinností stanovenou obecně závazným právním předpisem,“ dodal.

„Norma na oslunění bytů má zcela jistě kořeny v lidové moudrosti ‚kam nechodí slunce, tam chodí lékař‘,“ připomíná zase architekt Josef Pleskot. Toto rčení nepochybně ale podle něj vzniklo někdy v první polovině 19. století, kdy lidé často bydleli ve vlhkých bytech se sporadickým lokálním vytápěním, téměř bez oken, natož potom se slunečním osvitem. „Je potřeba připomenout, že hodně věcí se od toho expanzivního 19. století změnilo. Souhrnně řečeno, je prostě čas odstranit ze stavební legislativy jeden předpis, který byl již dávno překonán vývojem životního stylu a jeho standardů,“ dodal Pleskot.

Zcela nesystémový a v Evropě ojedinělý předpis na oslunění (jak konstatuje Sdružení pro rozvoj architektury) stanoví, že 1. března musí sluneční paprsky dopadat na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Přitom současně platná norma na denní osvětlení zaručuje, že všechny pobytové místnosti musí mít okna a nově by jejich velikost neměla být menší než 10 % podlahové plochy.

SF/pb

Více než tři čtvrtiny budov vládních institucí v Česku nehospodaří efektivně s energií. Ztráta představuje částku zhruba půl miliardy korun ročně – jak vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, která je součástí studie zpracované sítí organizací a firem UN Global Compact Česká republika, zaměřenou na společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj.

Analýza uvádí, že nyní je ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí v ČR 775 budov, u nichž by byla vhodná renovace. Přes 580 z nich podle ní nesplňuje požadavky ani na klasifikační třídu C (úsporná). Celkově jde o plochu přes 1,5 milionu metrů čtverečních, kde se energie efektivně nevyužívá, dodává materiál.

ČTK

Odborové svazy prodaly Dům odborových svazů (DOS) na pražském Žižkově. Údaje o ceně ani kupci nebyly zveřejněny, nicméně podle serveru E15 šlo o jednu miliardu koruna a kupcem byla skupina Siko. Generální ředitel Siko Tomáš Vala nicméně tuto informaci nepotvrdil. Podle některých zdrojů budovu koupila firma na Siko napojená.

Podle serveru E15.cz nový majitel na poslední chvíli přeplatil realitní společnost M&M Reality. Objekt plánuje přestavět na nájemní byty. “S činžovním projektem Siko už zkušenost má. U stanice metra Luka totiž postavil velký nájemní projekt Luka Living,” uvedla E15. Byty v nižších patrech budovy byly už ve 30. a 40. letech. Sloužily zaměstnancům Všeobecného penzijního ústavu, který zde sídlil.

Funkcionalistická budova DOS byla vybudována v letech 1932 až 1934. Díky výšce 52 metrů bývá označována za první český mrakodrap. Od roku 1968 je budova postavená podle projektu architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka památkově chráněná. V současnosti ji tvoří 31 000 metrů čtverečních podlahové plochy, z toho 12 000 metrů čtverečních kanceláří. V nižších objektech na sever a na jih z ulic Seifertova a U Rajské zahrady je několik bytových jednotek.

ČTK

Unikátní rezidenční park Šárecký dvůr, který vyrostl v původní zástavbě Vokovic, jen pár minut chůze od přírodní rezervace Divoká Šárka, získal kolaudační souhlas. Celkem 51 prémiových bytů bude připraveno k nastěhování již letos v srpnu. Exkluzivním prodejcem bytových jednotek v projektu společnosti Crestyl je realitní kancelář Svoboda & Williams.

Byty o dispozicích 2+kk až 5+kk a výměrách od 66 do 233 m2 nabídnou stylové interiéry navržené studiem Chmelař architekti, špičkový standard provedení a balkony, terasy či privátní zahrádky. Součástí projektu jsou reprezentativní, až třípodlažní byty s původními klenutými barokními stropy a sloupovím i velkoryse koncipované penthousy. V ceně každého bytu jsou 1 až 3 garážová stání a sklep. Soukromí a bezpečí rezidentů zajistí reprezentativní recepce, kamerový systém a památkově chráněná barokní zeď, která komplex obepíná.

(Více informací o projektu na webu https://www.svoboda-williams.com/prodej/developerske-projekty/detail/24626-vokovice )

SF/pb