Vychází publikace „Právní spory ve stavebnictví“

Kniha, kterou napsala dvojice právníků Josef Černohlávek a Petr Doubrava a vydalo nakladatelství Aleš Čeněk, se zabývá právními spory, které ve stavebnictví vnikají většinou v souvislosti s plněním (či neplněním) smlouvy o dílo. Jde tedy o spory mezi objednatelem a zhotovitelem stavebního díla a případně i o spory se subdodavatelem, projektantem či architektem stavby. Obvyklými příčinami těchto sporů jsou vady díla, nároky zhotovitele na zaplacení ceny díla, (včetně tzv. pozastávek a ceny víceprací), uplatňování nároku na smluvní pokuty nebo spory vznikající při předání díla objednateli – těmto oblastem se také věnuje podstatná část knihy. Značná část publikace je věnována dvěma oblastem, které jsou podle názoru autora nejčastější příčinou právních sporů ve stavebnictví, a to vadám díla a tzv. vícepracím. Publikace se zaměřuje nejdříve na fázi před podáním žaloby, kdy za aktéry sporu jednají často lidé bez právnického vzdělání a dopouští se přitom chyb, které se účastníkům sporu v soudním řízení mnohdy vymstí. V další části se pak publikace zabývá samotným projednáváním sporů před soudem či v rozhodčím řízení. Některé z kapitol pojednávají také o dalších krizových situacích vznikajících v souvislosti s výstavbou, jako je odstoupení od smlouvy o dílo, čerpání bankovní záruky, nebo spory s majitelem sousední stavby. Kniha je určena nejen pro právníky, ale pro všechny, kdo jsou ve stavební praxi nuceni řešit sporné a často konfliktní situace. V této prakticky orientované příručce by proto měli nalézt užitečné právní informace například zaměstnanci stavebních a developerských společností, osoby provádějící stavební dozor nebo projektanti. Ačkoliv se kniha věnuje převážně stavebním sporům, pojednávané právní otázky se uplatní i u jiných typů díla, než jsou stavby, například u dodávek velkých technologických celků, IT systémů nebo děl projektových a architektonických.

SF/pb

Praha: v nabídce nových bytů jsou i dnes „ležáky“

Ceníky pražských developerů jsou stále prořídlé, ale i v této situaci, kdy developeři vinou zablokovaného povolovacího procesu nejsou schopni dostatečně rychle dodávat na trh nové projekty, jsou na trhu neprodejné byty. Jak vyplývá ze statistik Ekospolu, aktuálně jich je 247. Řeč čísel je jasná. Loni se v celé Praze prodalo celkem 5 381 nových bytů, což bylo nejméně za tři roky. Letos v létě bylo v cenících developerů jen 3 299 dostupných bytů, přesto se stále nabízí několik set bytů ještě několik let po dokončení daného projektu.

„Nejvíce nechtěných bytů evidujeme v Praze 10, kde jich je celkem 74. Z toho 67 připadá na Vršovice. S 57 ležáky následuje Praha 5 a první trojku uzavírá Praha 3 se 31 dlouhodobě neprodejnými byty,“ přibližuje statistiku hlavní analytik společnosti Ekospol Matyáš Hančl. Pokud jde o dispozice, tak mezi takzvanými ležáky dominují byty 2+kk (65 neprodejných bytů) a 3+kk (62 neprodejných bytů).

„Už několik let se drtivá většina nových bytů vyprodá ještě před dokončením stavby. Mít proto v nabídce byt i dlouhé měsíce po kolaudaci, není normální. Pro zájemce je to jasný signál, že s bytem není něco v pořádku. Například může být nevhodně umístěn v rámci projektu, mohou být špatně zvolené dispozice nebo je na něm nějaká jiná vada. Nejčastějším problémem však je jeho značně přemrštěná cena,“ říká Evžen Korec, šéf Ekospolu.

Jeho slova potvrzují i statistiky. Zatímco průměrná cena nabízeného nového bytu dosahuje 92 917 korun za metr čtvereční, evidované ležáky jsou takřka o 17 tisíc dražší. (109 317 korun za metr čtvereční). Typickým příkladem ležáku je byt s dispozicí 2+kk na Žižkově, který zůstává v nabídce dva roky po dokončení projektu. Podle developera je vnitřní užitná plocha necelých 62 metrů čtverečních. Od ní je však nutné odečíst takřka desetimetrovou předsíň a třímetrovou komoru. Pak se dostáváme na necelých padesát metrů čtverečních. Případný zájemce si musí připravit devět milionů korun.

SF/pb

Ostrava: architektonická soutěž na stavbu koncertní haly

Ostravský magistrát vyhlásil architektonickou soutěž na stavbu koncertní haly. Město už oslovilo tři světová studia, další architekti s dostatečnými zkušenostmi se mohou do soutěže přihlásit. Vítěz bude znám v červnu 2019. Projekt za 1,5 miliardy bez DPH by pak měl být dokončen do konce roku 2023. V posledních dvou letech jde o pátou architektonickou soutěž vyhlášenou městem.

Koncertní hala by měla stát v sousedství Domu kultury města Ostravy. Zadání podle pamatuje nejen na novou halu, ale i na její propojení s nynějším kulturním domem a na rekonstrukci domu kultury. Sál by měl mít kapacitu až 1300 míst.

Zatím jsou známi tři účastníci soutěže: tým amerického architekta Stevena Holla, polské Konior Studio, které navrhlo koncertní halu v Katovicích, a dánský ateliér Henning Larsen Architects. Tuto trojici doplní další tři zájemci o účast v soutěži. Porota je bude vybírat podle předložených portfolií. Podmínkou bude to, aby s podobnou stavbou už měli zkušenost. První návrhy architekti budou muset dodat do 1. února 2019. Ve druhé fázi soutěže pak porota vybere návrhy, které nechá detailněji rozpracovat. Nezávislými členy poroty budou například izraelský architekt Rafi Segal či irská architektka Valerie Mulvinová.

ČTK

Praha: bytové novostavby zdražují pomaleji

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostla o 8,3 % na 100 300 Kč za metr čtvereční. Tempo růstu však již postupně klesá – v polovině loňského roku nové byty meziročně zdražily o 22,5 %. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů na konci června meziročně vzrostl o necelou čtvrtinu na 5269. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte.

Nové projekty přinesly v květnu a červnu na pražský trh do přímé nabídky developerů 1 305 bytů. Podle analytika Deloitte Petra Hány tvořily rozhodující část nabídky nové etapy již nabízených velkých projektů. “Květen a červen přinesly na pražský rezidenční trh nejvíce bytů v těchto měsících od roku 2014. S novými projekty přišly téměř všechny developerské společnosti. Současně se podstatně zvýšila snaha developerů o doprodej zbylých obvykle dražších bytů zejména v již dokončených projektech, která se promítla jak do marketingových akcí, tak do cenové politiky,” uvedl Hána. První polovina roku byla podle něj z hlediska nabízených nových bytů nejlepší od konce krize. Přinesla 3376 bytů, což je téměř o desetinu více než v rekordním roce 2014. “První vlaštovky jaro nedělají. Aktuální čísla sice vypadají pozitivně, ale tvrdit, že se v Praze situace v oblasti výstavby zlepšuje, by bylo více než předčasné. Podařilo se sice povolit několik větších projektů a ty dát díky tomu do prodejní nabídky. Ale z celkového počtu 40 000 bytů v 900 projektech, které jsou v Praze uvězněny v povolovacím řízení, je to zanedbatelné číslo,” doplnil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou cenou 211 700 Kč za metr čtvereční, když nejlevnější je Praha 9 s průměrem 84 600 Kč.

Praha: průměrná nabídková cena nových bytů

(v Kč za metr čtvereční)

Období Průměrná cena za m2 (Kč) Meziroční změna (%) Červen 2018 100.300 8,3 Duben 2018 99.400 10,0 Únor 2018 95.800 8,2 Prosinec 2017 95.900 12,4 Říjen 2017 93.100 15,0 Srpen 2017 93.500 23,6 Červen 2017 92.600 22,5 Duben 2017 90.400 23,0 Únor 2017 88.500 22,4

Zdroj: Deloitte

ČTK

 

Subterra: pokles zisku o 88 %

Stavební firmě Subterra, která je součástí skupiny Metrostav, loni klesl čistý zisk meziročně o 88 % na 30,6 mil. Kč. Tržby naopak podniku vzrostly, a to o 86,4 % na 5,91 mld. Kč. Téměř polovinu tržeb vytvořila v zahraničí. „Spektakulární růst českého hospodářství v loňském roce se sektoru stavebnictví dotknul jen okrajově a některých jeho oborů, jako například podzemního stavitelství, vůbec ne. Ani infrastrukturnímu stavebnictví jako celku se loni příliš nevedlo. A tak naše divize závislé na veřejných zakázkách loni ztrácely, zatímco divizím pracujícím převážně pro soukromé investory se dařilo lépe,” uvedl generální ředitel Subterry Ondřej Fuchs.

Podle údajů Českého statistického úřadu loni stavebnictví meziročně vzrostlo o 3,3 %. Hlavní podíl na tom mělo pozemní stavitelství, které se zvýšilo o 6,3 %. Naopak inženýrské stavitelství, tvořené z velké části dopravní infrastrukturou, o 4,1 % kleslo.

ČTK

 

Negrelliho viadukt se zpožděním

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze se zřejmě protáhne. Stavaři budou muset kvůli technickému stavu zbourat a znovu postavit 14 mostních kleneb, stav dalších dvou se bude ještě vyhodnocovat. Opravy památkově chráněného viaduktu za celkem 1,4 mld. Kč měly být podle původních předpokladů hotovy na podzim 2019.

Podle Martina Řediny ze stavební společnosti Hochtief se při přípravných pracích ukázalo, že některé části mostu jsou v horším stavu, než se původně předpokládalo. Termín pro dokončení modernizace se nyní odhaduje na duben 2020, přesný termín však bude znám až podle dalšího postupu oprav. Rekonstrukce je podle správy železnic ve třetině. Nyní by se práce měly posunout k řečišti Vltavy mezi bubenským nábřežím a Štvanicí.

Negrelliho viadukt byl uveden do provozu v roce 1850. Rekonstrukce celého 1110 metrů dlouhého viaduktu začala loni v létě a stavebně ji zajišťuje sdružení firem Hochtief, Strabag a Avers. Viadukt je pojmenovaný po svém staviteli Aloisi Negrellim.

ČTK

Objem veřejných zakázek razantně vzrostl

Veřejní investoři v Česku zadali do konce července stavebním firmám 2 871 nových zakázek za 114,5 mld. Kč. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 61,5 %, počet zůstal zhruba stejný. Objem nově vypsaných zakázek vzrostl zhruba o pětinu – vyplývá to z údajů společnosti IS. Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby do konce července meziročně vzrostla o 60 % na 32,8 mld. Kč. Na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, se hodnota zadaných zakázek zvýšila o 62 % na 81,7 mld. Kč. Necelá polovina zadaných zakázek je spolufinancovaná z evropských dotací. Největší objem zakázek zadaných do konce července patřil společnosti Metrostav, které veřejná správa zadala 36 zakázek za 2,6 mld. Kč.

ČTK

Rekonstrukce Národního muzea změní její okolí

Vedle nového interiéru Národního muzea se změn dočká také okolí budovy. Úpravy veřejného prostoru se dotknou chodníků a Čelakovského sadů, kde magistrát plánuje vytvořit i park pro veřejnost zaměřený na rostliny z České republiky. Historická budova Národního muzea se po rekonstrukci částečně veřejnosti otevře 28. října k výročí 100 let založení republiky, a zároveň 200 let od založení muzea.

Čelakovského sady rozdělí na několik částí, primárním cílem je zpřehlednit park, do kterého se doplňují posedové zídky. Práce byly zahájeny na začátku prázdnin. V současné době je také už položeno 80 metrů tramvajových kolejí. Do 28. října zde budou dvě nefunkční zastávky. Příští nebo přespříští rok by doprava mohla být napojena do ulice Škrétova a do Vinohradské ulice, takže vznikne “tramvajový trojúhelník”. Koleje budou využívány v době výluk nebo pro historické tramvaje. Automobily budou i nadále moci lokalitou projíždět, stejně tak je v plánu posílení možnosti průjezdu cyklistům. Sjednocujícím prvkem celého prostoru bude světlá žulová dlažba barevně navazující na fasádu budovy Národního muzea.

ČTK

Itálie: plánují se kontroly staveb v celé zemi

Italská vláda plánuje po pádu dálničního mostu v Janově zevrubné kontroly veřejných staveb po celé zemi. V rozhovoru pro italský deník Il Messaggero to řekl tajemník kanceláře premiéra a místopředseda vládní euroskeptické Ligy Giancarlo Giorgetti. Kontroly se podle něj budou týkat silnic, mostů, ale i veřejných budov jako jsou například úřady či školy. “Bude to operace zaměřená na údržbu, v naprosto bezprecedentním rozsahu a s obřími investicemi do veřejných staveb,” uvedl Giorgetti. Vláda podle něj zatím nemá na tuto akci rozpočet, kabinet prý ale nebude brát ohled na rozpočtový deficit, HDP ani na evropská pravidla.

Při úterním pádu dálničního mostu v Janově zahynulo 43 lidí. Odpovědnost za pád mostu má určit vyšetřování, tragédie však způsobila v Itálii obrovskou vlnu rozhořčení, která se obrátila proti vládním úřadům i provozovateli dálnice, firmě Autostrade per l’Italia. Její představitelé na sobotní tiskové konferenci jakoukoli vinu na neštěstí odmítli, vláda však už zahájila řízení s cílem odebrat firmě koncesi.

ČTK

Praha: změny pravidel územního plánu?

Pražský magistrát změní v některých částech územní plán. Odlišně se bude rozhodovat mimo jiné o dodatečné změně výšky plánované budovy, stavbě podzemních parkovišť nebo poměru zeleně a zastavěné plochy na pozemku. Rozhodl o tom magistrátní výbor pro územní rozvoj, změnu ovšem musí ještě v září schválit zastupitelé.

V praxi to může znamenat například to, že pokud by investor chtěl dodatečně navýšit počet pater domu o jedno podlaží, nemusel by již žádat město o změnu územního plánu. Stačil by mu souhlas stavebního úřadu. Bude muset ale splnit řadu podmínek.

Další novinkou bude, že pokud budou mít tzv. inženýrské sítě v cestě park, bude je možné bez změny územního plánu zahloubit a povrch vrátit do původního stavu. Tuto změnu vyvolal fakt, že ve městě existují území, kam nebylo možné bez změny územního plánu kabely dovést. Naopak plán zakáže umístit pod parky podzemní garáže, dosud to bylo pod některými z nich možné.

Plán také nyní rozhoduje o tom, jak má být budova využita, avšak bez ohledu na to, zda má stát na hlavní třídě, nebo ve slepé ulici. To napříště nebude platit. Nově tak úředníci při rozhodování nepoužijí jako podklad územní plán, ale podívají se do tzv. územně analytických podkladů. V nich je popsán charakter okolí a oni rozhodnou, zda je vhodné, aby v domě bylo například více obchodů, nebo bytů. Změněn bude také požadovaný poměr zeleně a zastavěné plochy: dosud byl 75 % ku 25 %. Nově to bude půl na půl. Důvodem bylo podle zástupců Institutu plánování a rozvoje (IPR), že se poměry po schválení stavby manipulovalo. Zároveň původně požadovaný poměr nejsou schopni dodržet investoři v případě staveb v blokové zástavbě. Naopak oproti stávajícímu stavu se nic nemění v případě malých vodních toků. Aktualizován bude rovněž seznam toho, co jsou veřejně prospěšné stavby.

ČTK

Zájem o státní půjčky na bydlení ochabl

Zájem o státní půjčky na bydlení pro mladé po středečním prvotním náporu postupně ochabl. Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), podle kterých je byly zatím púřijaty žádosti v objemu 350 mil. Kč. K dispozici tak stále je zhruba 300 milionů korun.  Podle dat SFRB mladí lidé zatím nejvíce žádají o půjčky na nové rodinné domy. Jde o 151 žádostí za 279,1 milionu korun. Na nový byt bylo zatím přijato 40 žádostí za 35,5 milionu korun, na rekonstrukce 110 žádostí za 31,8 milionu korun. Úroková sazba státní půjčky je jedno procento s garantovanou dobou 20 let, maximální doba splácení je ve výjimečných případech 25 let. Státní úvěr lze kombinovat s hypotékou, hypotéku ale úvěrem nejde splatit. Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj, který vláda schválila v červnu, na modernizaci bytu stát půjčí nejvýš 300.000 korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony korun. O půjčku mohou žádat i bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. Dítě do 15 let je podmínkou u žadatelů, kteří nejsou manželé.

ČTK

The Economist: Problémy mají mosty nejen v Itálii

Beton může vydržet velmi dlouho. Střecha římského Pantheonu, která je největší železobetonovou kupolí na světě, byla dokončena kolem roku 125 za císaře Hadriána. Betonové stavby se ale mohou také zřítit, což může mít tragické následky. Ačkoli je ještě brzy na to říci, co bylo příčinou pádu janovského Morandiho mostu, jenž byl dokončen v roce 1967, jedno je jisté: něco bylo špatně – jak píše britský týdeník The Economist.

V Itálii již ukazují prstem na viníky: správce mostu, architekta, místní i zahraniční politiky. Janovská tragédie ale v sobě nese varování platné nejen pro Itálii. Beton, z něhož byl Morandiho most postaven, se stal ve světě nejpoužívanějším stavebním materiálem. Druh betonu zpevněného ocelí se nachází ve všech možných stavbách. Železobeton ale může působit problémy. Vyztužování betonu se dělá tak, že se do něj vloží ocelové tyče. Vlivem počasí a v důsledku vibrací způsobených dopravou, pohybu základů stavby a dalších příčin se v betonu mohou objevit drobné praskliny. Ty umožní pronikání vody do stavby. Voda se může dostat až ke kovu uvnitř betonu a způsobit korozi. Tento proces může stavbu výrazně narušit. Obavy tak panují zejména ohledně mostů, které jsou vystaveny velkému tlaku a zatížení. Mnoho z nich se přitom klene na velkou vzdálenost, aniž se odspoda o něco opírají.

Hrozbu zhoršování stavu související se železobetonem může urychlit mnoho různých faktorů, v první řadě fušeřina. Mnoho mostů vybudovaných v 60. letech dnes také musí čelit většímu zatížení, než pro jaké byly projektovány. Je to dáno rostoucím objemem dopravy, většími auty a těžšími náklaďáky. Roli může hrát částečně také extrémní počasí, v neposlední řadě proto, že beton se rozpíná, když se zahřeje, a smršťuje, když je vystaven chladu. Základy mostu mohou narušit záplavy.

Nejen v Itálii by tak měly vyvstat otázky ohledně kontroly mostů a jejich údržby. Známky zhoršování stavu lze pozorovat u mostů v Evropě, Americe i v Asii. Už v roce 1999 jedna studie ukázala, že 30 % zkoumaných silničních mostů v Evropě má nějaké vady, včetně koroze kovové výztuže. A jedna letošní zpráva konstatovala, že více než 54 000 z 613 000 mostů v Americe má stavební nedostatky. Tyto ošemetné mosty jsou překračovány 174milionkrát denně. V mnoha případech budou muset být stavby, které měly vydržet zhruba sto let, kvůli nejrůznějším problémům nahrazeny novou stavbou už v polovině životnosti. Nové technologie umožní lepší kontrolu a nové materiály lepší stavby. Nová stavba také může vyjít levněji než rekonstrukce. Železobetonem je pokrytý celý svět, problém se tudíž týká všech zemí. Pád Morandiho mostu ukázal, že tento problém nelze ignorovat – konstatuje týdeník Economist.

ČTK

Central Group: čistý zisk se loni snížil

Skupina Central Group loni hospodařila s čistým ziskem 934 mil. Kč, když v roce 2016 to bylo o 200 milionů více. Dlouhodobá ziskovost firmě umožňuje financovat akvizice bez využití úvěrů – společnost získala čtyři významné areály celkem za 2,5 mld. Kč. V letošním roce má Central Group připraveno skoro 900 bytů v 11 lokalitách po celé Praze, které postupně zařazuje do prodeje. Skupina Central Group v minulém roce prodala 1 012 bytů, domů a parcel za více než 5 mld. Kč, příjmy z prodeje byly jen o 3 % než v rekordním roce 2016.

Loni v únoru získal Central Group pozemek se stávající ubytovnou a kancelářemi naproti Thomayerově nemocnici v Krči. V březnu rozšířil své působení na Žižkově, když koupil od PPF sídlo společnosti Cetin. To je jen pár metrů od největšího brownfieldu firmy, severní části Nákladového nádraží Žižkov. V dubnu pak získal areál Tesly Hloubětín na Praze 9. Na sedmihektarovém brownfieldu plánuje v budoucnu rezidenční čtvrť s obchody, službami a restauracemi v přízemí. Svůj akviziční apetit pak završil v létě, kdy se dohodl na odkoupení pozemku a kancelářských budov v Olšanské ulici přímo naproti své doposud největší rezidenční stavbě Residence Garden Towers. V intenzivní akviziční činnosti pokračuje firma i letos.

SF/pb

Ve Slivenci má vyrůst nové OC

V pražské městské části Slivenec by mělo v budoucnu vyrůst nové obchodní centrum se supermarketem Kaufland. Stát bude mezi ulicemi K Barrandovu, U Náhonu a plánovanou tramvajovou tratí. Vyplývá to z dokumentu v systému EIA, který posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Se záměrem vyjádřila souhlas městská část. Pozemky, na kterých má centrum vyrůst, jsou nyní vedeny jako zemědělská půda, bude proto nutná změna územního plánu. Podle návrhu v systému EIA by stavba měla začít příští rok a skončit na konci roku 2020.

Stavba bude sestávat ze dvou objektů. V jednom bude umístěn supermarket Kaufland a v druhém menší obchody. Součástí dvoupatrového objektu supermarketu s podlahovou plochou necelých 8 000 metrů čtverečních bude venkovní parkoviště a parkování uvnitř budovy. Objekt s menšími prodejnami bude mít podlahovou plochu zhruba 700 metrů čtverečních.

ČTK

Pankrácký Polygon změnil majitele

Investiční společnost Amundi Czech Republik dokončila akvizici společnosti vlastnící budovu Polygon na Pankráci v Praze pro svůj KB realitní fond 2. Kancelářský objekt prodala firma Mint Investment, transakci zprostředkovala společnost Cushman & Wakefield. „KB realitní fond 2 kupuje stabilizované budovy střední velikosti ve špičkových lokalitách. Budova Polygon tato kritéria splňuje a je skvělým doplňkem našeho existujícího portfolia,“ říká Hubert Joachim z Amundi.

Polygon je kancelářská budova třídy A ve tvaru lodi situovaná v atraktivní administrativní lokalitě na pražské Pankráci nedaleko dopravního uzlu Pankrác a v blízkosti magistrály a obchodního centra Arkády. V osmi patrech nabízí přes 10 000 m2 kancelářských prostor. Mezi nájemce mimo jiné patří společnosti ATOS, Siemens, Arca Capital, Y-Soft, Hyper Media a Barclays. „Polygon jsme v roce 2014 koupili kvůli jeho umístění v atraktivní kancelářské lokalitě s přímou viditelností z magistrály. Budovu jsme po akvizici zrekonstruovali a pronajali prvotřídním nájemcům. Tím naše práce skončila a projekt jsme se rozhodli prodat dlouhodobému vlastníkovi,“ říká Sebastien Dejanovski, společník Mint Investments.

Pro stejný realitní fond investiční společnost Amundi loni zakoupila také budovu Keystone v Karlíně. Pro KB realitní fond 1 získala mimo jiné budovy Square, City Point a objekt v Pařížské ulici. Pro panevropský fond pak letos pořídila rovněž budovu Praha City Centre.

Společnost Mint Investments spravuje rozsáhlé portfolio nemovitostí, do kterého patří pražské IBC nebo společenské a obchodní centrum Breda & Weinstein v Opavě. V průběhu několika posledních let firma koupila, stabilizovala a následně prodala také projekty Palác Euro Astra a Panorama Office Building.

SF/pb

Program půjček na bydlení mladým je populismem?!

Program státních půjček na bydlení mladým, který dnes odstartoval a o který je zájem, je podle expertů populismem a dostupnost bydlení nezlepší, protože při současných cenách nemovitostí je třeba v Praze prakticky nepoužitelný. Mladé rodiny do 36 let mohou ode dneška žádat o státní půjčku až dva miliony korun na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení. Stát na program pro letošní rok vyčlenil 650 mil. Kč, přičemž už ráno prvního dne byly podány žádosti o objemu 200 mil. Kč.

“To je z hlediska objemu hypotečního trhu v ČR ‘plivanec v moři’. V letošním roce si zatím Češi sjednávají hypotéky v průměrném měsíčním objemu 17,45 miliardy korunu. Za jediný měsíc tak na hypotéky jde takřka 27krát více peněz, než je ve zmíněném programu státních půjček přiděleno pro celý zbytek letošního roku,” řekl analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda.

Program s alokací 650 mil. Kč může pomoci maximálně stovkám lidí na venkově nebo ve městech, kde jsou nízké ceny nemovitostí, jako je třeba Ústí nad Labem, doplnil Pavel Kliment ze Sdružení pro architekturu a rozvoj. Půjčka z programu pro mladé stačí v Praze na 13 metrů čtverečních bytu. Politici by podle něj měli především nastartovat nabídku bytů. „Praze by se muselo povolovat více než 10 000 bytů ročně, aby byla na stejné úrovni přístupu k povolování, jako mají srovnatelná města jako třeba Vídeň nebo Mnichov,“dodal P. Kliment.

Podobný názor mají někteří politici. “Při současných cenách nemovitostí v Praze je výše úvěru pro Pražany naprosto nedostatečná. Za 1,5 milionu si v Praze lze pořídit pouze lepší garáž,” uvedl volební lídr ČSSD na primátora Jakub Landovský. Řešením je podle něj určení výše úvěru dle cenové mapy. “Cenové mapy jsou dnes respektované a používané například pro výpočet nájmů. Chceme, aby v Praze byla výše půjčky vyšší než v jiných městech. Protože jsou tady byty prostě dražší,” podotkl. Příslušný návrh podle něj ČSSD zpracovává.

Ředitel realitní kanceláře Bidli Ondřej Mašín míní, že v regionech, kde jsou nízké ceny nemovitostí, tedy například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji, dává půjčka pro mladé smysl. V Praze, Jihomoravském nebo Středočeském kraji ale zdaleka nedosahuje průměrných cen nemovitostí. Další překážkou je podle něj dlouhá doba sjednávání půjčky, která se v minulé variantě táhla i několik měsíců.

Pro mladé rodiny je kromě bydlení v drahém nájmu jediným reálným řešením vzít si klasickou hypotéku, která není omezena výší úvěru, ale příjmem domácnosti, uvedl hypoteční specialista Chytrého Honzy Daniel Horňák. Od října na ni však lidé kvůli opatřením ČNB dosáhnou o něco hůře. “Pomoc od státu bych spíše očekával formou výstavby vlastního bydlení, které by bylo nájemní, a které by ulehčilo start do života právě mladým rodinám,” dodal.

ČTK

Logistický areál pro Jihlavu

V Jihlavě by mělo vzniknout další logistické centrum, stavbu plánuje pražská firma I.C.P. u Znojemské ulice. Projekt, jehož dopad na životní prostředí začaly prověřovat úřady, počítá se stavbou dvou velkých skladovacích hal s administrativním zázemím a parkovišti. Investor na dotaz ČTK uvedl, že pozemky už koupil. Termín výstavby se podle něj zatím upřesnit nedá. “Velkou roli zde hrají úřední povolovací procesy, jejichž délku nelze nyní odhadnout. Můžeme říct, že se pohybujeme v jednotkách let,” uvedl člen představenstva I.C.P. Jihlava – jih Marek Klaus ke stavbě areálu. S možnými zájemci o jeho využívání firma povede předběžná jednání. I.C.P. Jihlava – jih podle údajů ve veřejném rejstříku převzala část jmění oznamovatele záměru I.C.P. Capital Partners. Logistický areál by měl podle zveřejněného záměru zabírat skoro sedm hektarů pozemků, z nichž by mělo být zastavěno 2,4 hektaru. U Jihlavy investoři oceňují její dostupnost a návaznost na dálnici D1. Jihlavský Icom transport už dřív oznámil svůj záměr postavit logistické centrum skoro na devíti hektarech pozemků v jihlavské části Bedřichov. Vzniknout mají dvě velké víceúčelové haly. Investici firma vyčíslila zhruba na 650 mil. Kč.

ČTK

Praha: z hlubočepské ledárny budou byty

Zchátralý areál bývalých ledáren u trati Pražského Semmeringu v Hlubočepích by měl v budoucnu sloužit k bydlení. Soukromý investor chce část areálu přeměnit na bytový dům, část prostor má sloužit pro služby. Vyplývá to ze studie stavby, kterou projednala rada Prahy 5.  Původní části objektů s vysokými klenbami budou sloužit službám klientům, například pro wellness. Městská část vyjádřila se záměrem souhlas, jako podmínku požaduje zachování veřejné cesty, která vede od tramvajové zastávky Hlubočepy k průchodu pod tratí Pražského Semmenringu, která vede nedaleko areálu ledáren.

Asi kilometr proti proudu na druhém břehu Vltavy se nachází mnohem větší secesní industriální areál Branických ledáren, který je památkově chráněný a stále čeká na přeměnu. Ledárny neslouží svému účelu od 50. let minulého století. Areál je zchátralý a zanedbaný. V roce 2010 soukromý investor zvažoval přestavbu budov na bytové objekty, ale i kvůli požadavkům památkářů od něj zatím ustoupil.

ČTK

D1: konec prací mezi Jihlavou a V. Beranovem

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) včera zprovoznilo opravovanou část dálnice D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem. Opravy šesti kilometrů dálnice mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začaly na podzim 2016. Rekonstrukce stála 590 mil. Kč. Dělalo ji sdružení stavebních firem vedených Vodohospodářskými stavbami. Dalšími členy sdružení byly brněnská Firesta-Fišer a německá BT Beton-Technik. Na Vysočině se ještě pracuje na opravě dalších tří dálničních úseků mezi Velkým Meziříčím a Lhotkou na Ždársku, Hořicemi a Koberovicemi u Humpolce a Větrným Jeníkovem a Humpolcem.

ČTK

Plzeň bude stavět obecní byty

Plzeň začíná po řadě let znovu stavět městské byty. V Lokalitě Na Zátiší při výjezdu na Domažlice a dálnici D5 vybuduje do konce roku 2021 celkem 18 domů se 195 byty o ploše 32 – 46 metrů čtverečních. Podle radnice jsou určeny lidem, kteří na komerčním trhu obtížně získávají nájemní nebo vlastní bydlení. Město, jehož nájemní byty jsou na realitním trhu jednoznačně nejlevnější, teď eviduje přes 300 žádostí na byty zvláštního určení pro seniory a pro občany s invaliditou třetího stupně a vyšší. Stejný počet žádostí má od mladých rodin a samoživitelek a také 20 žádostí o bezbariérové byty pro invalidy. Plzeň má od června novou směrnici, podle níž má největší šanci na městský byt ten, kdo se ocitl ne vlastní vinou v bytové nouzi, pracuje s příjmem do průměrné hrubé mzdy, má děti a vztah k Plzni, buď trvalé bydliště nebo ve městě alespoň pracuje.

Podle objemové studie k územnímu rozhodnutí mají byty na Zátiší stát 310 mil. Kč s DPH. Nejpozději v listopadu chce mít město stavební povolení, které náklady zpřesní. Poté zahájí odbor investic soutěž na dodavatele, stavba začne na jaře 2019. Město už má v rozpočtu 150 milionů, za něž by chtělo příští rok postavit až 70 bytů. Do prodeje, který se uzavře koncem roku 2019, jde prvních 174 bytů. Po skončení třetí etapy prodeje, začátkem roku 2020, by se zahájilo výběrové řízení na stavbu zbylých bytů na Zátiší, kde je ještě rezerva na dva domy.

ČTK