Developerská firma CTP prodala německé investiční společnosti Deka Immobilien tři průmyslové parky v Česku celkem za 460 mil. eur (zhruba 12 mld. Kč). Jde o areály v Plzni, Teplicích a na severu Prahy. CTP bude nadále zajišťovat správu a provoz těchto parků.

Jedna z největších realitních transakcí letošního roku zahrnuje celkem 430 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy moderních průmyslových nemovitostí. Portfolio se skládá z 36 plně obsazených budov s více než 50 nájemci.

ČTK

Lhůta pro takzvané mimořádné vydržení majetku, jak je zakotvil nový občanský zákoník, se u nemovitostí o pět let neprodlouží. Předkladatel Lukáš Černohorský (Piráti) novelu kodexu při jednání Sněmovny stáhl kvůli tomu, že by se nestihla projednat včas do konce roku. Cílem návrhu bylo podle něho zabránit mimořádnému vydržení pochybně privatizovaného a převáděného státního majetku. Proti předloze se postavila vláda, podle níž by zamýšlený cíl nenaplnila.

Institut mimořádného vydržení se dostal do nového občanského zákoníku kvůli ochraně “faktických stavů, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu”. Jde například o případy, kdy někdo získal převodem pozemek o chybně stanovené větší výměře, než je skutečná výměra, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem. Nabyvatel v takových případech drží v dobré víře něco jiného, než co vlastní.

Mimořádné vydržení majetku může nastat podle zákona po době, která činí dvojnásobek lhůty pro běžné vydržení. U nemovitostí jde u mimořádného vydržení o 20 let. Držitel v takových případech nemusí prokázat právní důvod, ale nesmí se mu prokázat nepoctivý úmysl.V přechodném ustanovení nový občanský zákoník zakotvil, že mimořádné vydržení nemovitosti je možné uplatnit nejdříve 1. ledna příštího roku. L. Černohorský navrhoval, aby to bylo o pět let později.

ČTK

Budoucí koalice v Praze 1 ve složení Praha 1 Sobě (P1S), My, co tady žijeme (KDU-ČSL, STAN, Iniciativa občanů) a Zelená pro jedničku bude jednat se společností Penta Investments o úpravě projektu, který společnost plánuje stavět kolem Masarykova nádraží. Penta chce na pozemcích vybudovat administrativní čtvrť s obchody a restauracemi, ale také park podle projektu studia zesnulé britské architektky Zahy Hadidové.

„Napříč koalicí zastáváme postoj, že plány tak, jak jsou dneska na stole, jsou příliš předimenzované, je tam navržená příliš velká hmota budov,” uvedl budoucí radní Prahy 1 Petr Kučera (Zelená pro jedničku). Dodal, že lokalita je umístěna v centru pražské kotliny a s ohledem na oteplující se klima je vystavena největšímu přehřívání v letních měsících. “Rádi bychom usilovali o to, aby místo bylo vhodnějším způsobem zastavěno, vzdušnější a zelenější,” vysvětlil Kučera. Zástupci koalice dále uvedli, že budou chtít jednat s investorem o případných úpravách projektu, i když zatím nechtěli předjímat, s jakými požadavky do jednání vstoupí. Otázkou se jako předseda příslušné komise bude zabývat i architekt a urbanista Tomáš Vích, který zasedne v zastupitelstvu za Piráty. Koalice by chtěla do diskusí o finální podobě území zapojit i obyvatele.

ČTK

 

Územní plánování v Brně je v krizi a město ztratilo příliš mnoho času debatami – říká Filip Chvátal (KDU-ČSL), který se po víkendu stane novým brněnským radním s gescí v územním plánování. Na čtyřleté období si klade za cíl vytvořit nový územní plán Brna. Současný vznikl v roce 1994 a přestane platit po roce 2022. Do té doby musí mít Brno plán nový. Návrh územního plánu má vypracovat Kancelář architekta města Brna na základě letos schválených pokynů, které vycházely z několik let starého konceptu nového územního plánu. Návrh by měl být hotov za rok, potom ho čeká projednání s městskými částmi a veřejností a zapracování připomínek.

Podle nového radního Brno ztratilo obrovské množství času debatami, co přesně se bude dělat. “Je otázka, jestli město nemělo podat kasační stížnost na zrušenou aktualizaci územního plánu. Město se přelo s krajem a rozporovalo jeho postup ve věci schvalování zásad územního rozvoje a odmítalo rozhodnout, dokud se zásady neschválí. Potom se dlouze rozhodovalo, zda připravit nový územní plán, nebo dopracovat vzniklý koncept,” vyjmenoval Chvátal.

Soud v roce 2014 zrušil velkou aktualizaci územního plánu Brna na podnět aktivistů a spolků, po volbách a změně vedení už se však radnice dál soudně nebránila. Město také čekalo, až budou hotovy zásady územního rozvoje jakožto krajský územní plán. Část politiků tvrdila, že bez toho nemůže město na svém plánu pracovat, část tvrdila, že nový plán může tvořit při spolupráci s krajem.

ČTK

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci pololetí vzrostly meziročně v průměru o 10,8 % na 55 200 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (71 800 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (15 300 Kč), kde ovšem byty meziročně zdražily téměř o 30 %. Nejméně byty zdražily v Českých Budějovicích, o 3,3 procenta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Ve druhém čtvrtletí se celkem prodalo zhruba 6 533 bytů za 22,5 mld. Kč. Na developerské projekty připadala zhruba polovina celkového objemu, bytům v cihlových a panelových domech patřilo přibližně po jedné čtvrtině. Na celkovém objemu prodejů se ve druhém čtvrtletí zhruba ze dvou třetin podílela Praha, kde se byty na konci června prodávaly nejdráž

V porovnání s předchozím čtvrtletím klesly ceny v ČR v průměru o 1,7 %. Jde o první mezičtvrtletní pokles od konce roku 2015, kdy Deloitte ceny bytů začala evidovat. Nejvíce klesly v Ostravě (o 12,7 procenta).

Deloitte sleduje ceny prodaných bytů v krajských městech. Ve Středočeském kraji, které své krajské sídlo nemá, vychází z průměru za Benešov, Beroun, Kladno, Mladou Boleslav a okresy Praha-východ a Praha-západ.

Průměrné ceny prodaných bytů v ČR

Období Cena (Kč/m2) Meziroční změna (pct) Mezičtvrtletní změna (pct) 2. čtvrtletí 2018 55.200 10,8 -1,7 1. čtvrtletí 2018 56.200 15,9 4,7 4. čtvrtletí 2017 53.700 11,6 4,1 3. čtvrtletí 2017 51.600 11,7 3,6 2. čtvrtletí 2017 49.800 10,7 2,7 1. čtvrtletí 2017 48.500 14,4 0,8 4. čtvrtletí 2016 48.100 15,1 4,1 3. čtvrtletí 2016 46.200 – 2,7 2. čtvrtletí 2016 45.000 – 6,1 1. čtvrtletí 2016 42.400 – 1,4 4. čtvrtletí 2015 41.800 – 1,5

Zdroj: Deloitte

 

Ceny prodaných bytů v krajských městech ČR

(2. čtvrtletí roku 2018 (Kč/m2)

Město Cena Meziroční změna (pct) Mezičtvrtletí změna (pct) Praha 71.800 9,3 -6,1 Brno 53.500 5,5 -1,4 Středočeský kraj 45.500 15,2 4,7 Hradec Králové 42.300 14,6 7,9 Plzeň 38.000 8,3 -3,1 Olomouc 37.900 12,8 1,5 Pardubice 37.300 5,1 1,2 Zlín 37.000 28,0 16,4 České Budějovice 34.800 3,3 -7,4 Liberec 34.300 20,4 5,1 Jihlava 33.800 16,6 2,2 Karlovy Vary 26.700 17,6 13,2 Ostrava 22.100 12,8 -12,7 Ústí nad Labem 15.300 29,7 4,5 Průměr ČR 55.200 10,8 -1,7

Zdroj: Deloitte

ČTK

Deset největších developerů se na pražském rezidenčním trhu podílí 60 %. Stabilní je hlavně velká trojka, kterou dlouhodobě tvoří Central Group, FINEP a Skanska Reality. Mimo deset největších firem byty v Praze prodávají dále menší developeři, kteří se na trhu podílejí dvěma a méně procenty. Na pozice v druhé desítce tak v poslední době běžně zasahují firmy, které rozvíjejí jen jediný projekt.

Na celém pražském trhu se letos za první tři čtvrtletí prodalo 3 800 bytů, Central Group se tak se 623 prodanými byty na trhu podílel 16,4 %. Následuje FINEP s 402 byty a 10,6 procenta a Skanska Reality s 235 byty a 6,2 %. Meziročně je čelo žebříčku velmi stabilní. Z firem, které dnes tvoří TOP 10, jich bylo v žebříčku sedm i před rokem.

Žebříček rezidenčních developerů v Praze za 1. – 3. čtvrtletí 2018 Pořadí Společnost Podíl na trhu Počet prodaných bytů 1. CENTRAL GROUP 16,4 % 623 2. FINEP 10,6 % 402 3. Skanska Reality 6,2 % 235 4. Vivus 5,4 % 206 5. YIT Stavo 5,1 % 194 6. – 7. Crestyl 4,1 % 156 6. – 7. Pražská správa nemovitostí 4,1 % 155  8. Avestus 3,1 % 118 9. Afi-Europe 3,0 % 113 10. Acord Invest 2,4 % 90 Celkem v Praze prodáno všemi developery 3800

Zdroj: Společné analýzy Trigema, Skanska Reality a Central Group. Počty bytů jsou vykázány na základě úbytku bytů z internetových ceníků developerů mezi 1. 1. 2018 a 30. 9. 2018. U společností podnikajících i mimo Prahu tabulka zahrnuje jen prodané byty na území hlavního města. Nejsou započítány blokové prodeje celých projektů jiným subjektům například družstvům, v případě, že jsou byty nadále v prodeji u těchto sekundárních prodejců.

„Je zřejmé, že velcí stavitelé dokážou díky širokému portfoliu projektů lépe než menší hráči ustát situaci, kdy trh dlouhodobě negativně ovlivňují kriticky nízké počty nově povolených staveb,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. A dodává, že stagnace v povolování v poslední době začíná dopadat i na velké developery. „Letos se tak na celém pražském trhu prodá rekordně nízký počet nových bytů. Nejspíše i méně než 5000.“ V Praze se přitom loni prodalo 5 500 bytů a o rok dříve dokonce 6 650.

SF/pb

Budoucí pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nesouhlasí s nápadem premiéra Andreje Babiše (ANO), aby v Praze vznikla tzv. vládní čtvrť, která by na jednom místě soustředila úředníky z několika ministerstev nyní rozmístěných po metropoli. O možnosti postavit “úřednické městečko” premiér Babiš mluví delší dobu. Původně hovořil o lokalitě Letňan, což kritizoval například městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Kritiku sklidil i návrh postavit komplex v Holešovicích, což se nelíbilo zejména starostovi Prahy 7 a lídru Prahy Sobě Janu Čižinskému. Nyní navrhl pozemky pro vládní centrum směnit za veleslavínský zámek, který se měl právě v této době dražit. Ministerstvo kultury však stáhlo svůj ze zákona nezbytný souhlas s dražbou, Babiš uvedl, že na jeho žádost.

ČTK

Každá pátá firma registrovaná v České republice není aktivní. Podíl „spících“ firem je podle analýzy společnosti Bisnode o 5,75 % vyšší mezi společnostmi s ručením omezeným než mezi akciovými společnostmi. Neaktivní firmy jsou nejčastěji z oblasti podpůrných činností pro podnikání, činnosti cestovních agentur a kanceláří a úklidu.

V Česku je aktuálně registrováno 485 908 firem, z toho 459 608 společností s ručením omezených a 26 300 akciových společností. Podle interních odhadů Bisnode žádné podnikatelské aktivity nevyvíjí 102 913 firem, což je více než 21 % z celkového počtu firem v ČR. Mezi společnostmi s ručením omezeným je 21,5 % spících, zatímco mezi akciovými společnostmi 15,7 %. Největší podíl spících firem je v Karlovarském kraji (28,8 %) a Praze (26,6 %), nejméně na Vysočině (12,0 %), Libereckém (21,0 %) a Pardubickém kraji (12,6 %). Z absolutního pohledu má nejvíc, 57 067, neaktivních firem sídlo v Praze. To je 55,5 % z celkového počtu spících firem v ČR.

SF/pb

Zájem o byty v Brně neustále roste, proto společnost Trikaya připravuje elektronickou aukci osmi luxusních bytů v nejvyšším patře nového bytového domu Neumanka v Masarykově čtvrti. Bytový dům se začal stavět letos v září a dokončen bude začátkem roku 2020.

Půjde o vůbec první takovou aukci v Brně . Minimální příhoz v aukci je stanoven na 50 000 Kč. Účastníci mohou usilovat o jeden i více bytů najednou. Aukce se uskuteční prostřednictvím speciálně vytvořeného aukčního rozhraní na webové stránce domu. K účasti je nutná registrace, která uživatelům vygeneruje autorizovaný přístup s unikátními přihlašovacími údaji. Délka trvání aukce je stanovena na pět dnů, tato doba bude ale vždy prodloužena, proběhne-li v posledním dni aukce příhoz.

SF/pb

Praha potřebuje postavit velký koncertní sál, ve kterém by mohla účinkovat také velká filharmonická tělesa – to v rozhovoru s novináři řekl člen Sdružení pro architekturu a rozvoj, architekt Josef Pleskot. Lokalitu u stanice metra Vltavská, kde město hodlá takovou halu postavit, považuje za ideální. Jako příklad, kterým by se Praha mohla inspirovat, uvedl Labskou filharmonii v Hamburku. Její velký sál má kapacitu 2 100 návštěvníků, zatímco největší sál Rudolfina asi 1 200 míst.

“Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertu Národní filharmonie v Rudolfinu, kde se hrálo Mahlerovo Vzkříšení. Obrovský filharmonický spektákl. A tam bylo vidět, že tenhle prostor je pro takhle velkou hudbu prostě malý. Prahu kvůli tomu míjejí velká filharmonická tělesa, což je mi líto. Jsme hudební národ a v Praze ani v celé České republice nemáme koncertní síň, kde by se dala produkovat velká filharmonická hudba,” uvedl J. Pleskot, který je rovněž členem Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze.

ČTK

Obchodní centrum na pražském Zličíně čeká rozšíření – vznikne tam nová budova s hrubou podlahovou plochou asi 151 000 metrů čtverečních a parkovací dům. V plánu je i přístavba existující budovy centra. Vyplývá to z dokumentace pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Předpokládaný termín stavby je podle dokumentace mezi lety 2021 a 2024.

Metropole Zličín se s prodejní plochou 55 000 metrů čtverečních a 150 obchody řadí mezi největší obchodní centra v Česku. Ročně ho navštíví přibližně sedm milionů lidí. Firmu CGI Metropole, která areál ovládá, vlastní napůl německá Commerz Real Investmentgesellschaft a francouzská skupina Unibail-Rodamco, která podíl koupila koncem loňského roku.

Unibail-Rodamco vlastní i centrum na Chodově, které se v posledních letech rozrostlo na téměř dvojnásobnou velikost. Další centra se postupně rekonstruují – zatím se opravilo 19 velkých obchodních center z celkových 98. Z celkové plochy 2,3 milionu metrů čtverečních činí podíl těch zmodernizovaných 32 %.

ČTK

Společnost NWT Invest poptává prostřednictvím investiční platformy Fundlift financování svého developerského projektu Park Tower v centru Zlína – k prodeji nabízí tříleté dluhopisy s ročním úrokovým výnosem 6 %, minimální investice činí 5 000 Kč. Bytový komplex by měl být hotov koncem roku 2020, bude zahrnovat 107 bytů o rozloze 22 až 120 metrů čtverečních. Prodej firma zahájila v září.

Společnost NWT Invest, která peníze od investorů poptává, je součástí skupiny NWT. Holding podniká v energetice, stavebnictví, IT, zemědělství, 3D tisku nebo realitách. Skupina zahrnuje zhruba 30 společností. Dosahuje konsolidovaného obratu zhruba dvou miliard korun a má pět stovek zaměstnanců. Dceřiná společnost FILLAMENTUM zabývající se 3D tiskem byla první firmou, která úspěšně upsala akcie na nově otevřeném trhu START pražské burzy.

ČTK

V nejužším historickém centru Prahy je ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím Airbnb a podobných platforem využíván každý pátý byt, což má znatelný vliv na růst cen klasických nájmů. Jen 20 % nabízených bytů funguje jako skutečně sdílené ubytování, kdy v bytě přebývá kromě hostů i hostitel. To je v rámci Evropy podprůměrný podíl. Třetina pronajímatelů navíc nabízí dva a více bytů. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR).

V Praze je podle analýzy celkem 650 000 bytů a počet bytů nabízených přes Airbnb byl v květnu letošního roku 11 500, tedy 1,4 % bytového fondu. V Josefově, na Malé Straně a na Novém Městě podíl převyšuje 10 %, na Starém Městě dokonce 20 %. Analýza IPR s odkazem na nabídku realitních serverů uvádí, že je v Praze k dispozici více bytů ke krátkodobým než ke klasickým pronájmům. To podle autorů ukazuje, že Airbnb a další platformy snižují nabídku klasického rezidenčního bydlení, což se promítá i do růstu nájemného. V Praze je zároveň celkový objem nabídky Airbnb vyšší než ve Vídni, Varšavě či Budapešti. V květnu 2018 dosahovala v Praze sazba za pronájem jednotky v rámci Airbnb v průměru 1 734 Kč za den. Město odhaduje, že ročně přichází o 120 milionů korun na neuhrazených poplatcích.

Autoři analýzy doporučují, aby Praha s ohledem na negativní dopady ubytovacích platforem na bytový trh i život místních obyvatel nechala zpracovat právní analýzu možné regulace.

Praha: Airbnb versus hotely (2017)

Městská část Počet lůžek Airbnb Počet lůžek v hotelech Praha 1 17663 27733 Praha 2 8867 9324 Praha 3 6337 6232 Praha 4 2112 7160 Praha 5 3981 6309 Praha 6 2411 8913 Praha 7 2719 – Praha 8 3006 8346 Praha 9 750 4285 Praha 10 2404 3474

Zdroj: IPR, Inside Airbnb 2018

ČTK

Od počátku roku do konce září tohoto roku se u nás v hromadných ubytovacích zařízeních (ČSÚ sleduje objekty s více než pěti pokoji a 10 lůžky) v České republice ubytovalo 16,80 miliónu turistů. To je o 6,6 % více než ve stejném období loňského roku. Převažovali přitom domácí turisté, kterých se ubytovalo přes 8,5 miliónu. Hostů ze zahraničí přijelo celkem 8,1 miliónu, meziročně o 4,7 % více. Nejčastěji k nám turisté míří z Německa (1,5 miliónu), Slovenska (556 tisíc) a Polska (519 tisíc). V porovnání se stejným obdobím minulého roku se nejvíce zvýšil počet turistů z Ukrajiny (o 45,8 %), Číny (o 26,4 %), Saudské Arábie (o 24,3 %) a Tchaj-wanu (o 18,9 %).

Hromadných ubytovacích zařízení je dnes v České republice 9 448, což představuje 205 tis. pokojů a 525 000 lůžek. Vytížení těchto kapacit se velmi liší a stoupá spolu s kvalitou – zatímco penziony v sledovaném období byly „vyprodány“ z  26 %, hotely nejvyšší kategorie byly vytíženy na 70 %.

Celkový počet zahraničních návštěvníků, včetně těch, kteří v prvních třech čtvrtletích přenocovali mimo hromadná ubytovací zařízení nebo do Česka přijeli pouze na jeden den, dosáhl podle ČSÚ 27,8 miliónu. Jde o 4,8% meziroční nárůst. Systémy krátkodobých pronájmů, jako třeba Airbnb, podle odhadů ve sledovaném období využilo 2,6 mil. osob.

Cestovní ruch se u nás na tvorbě HDP podílí 2,9 % a pracuje v něm celkem 231 000 osob, což představuje 4,4 % všech zaměstnaných. Jakkoli v ČR význam tohoto sektoru prudce narůstá (mezi lety 2012 a 2017 počet zahraničních návštěvníků vzrostl o 9 mil. osob, z 25,7 na 34,7 mil. osob), v rámci Unie jsme stále méně významnou destinací. Podle Eurostatu se v prvním čtvrtletí tohoto roku na celkovém počtu přenocování v zemích EU Česko podílelo jen 2,2 %. Turistickými velmocemi Starého kontinentu jsou už tradičně Španělsko, Německo, Velká Británie, Francie a Itálie, kde srovnatelný údaj přesahuje 10 %, přičemž rekordní úrovně 14,8 % dosahuje ve Španělsku.

SF/pb

 

Realitní společnost Czech Property Investments, která je dceřinou firmou skupiny CPI Property Group, splatí koncem listopadu všechny své dluhopisy. Věřitelům tak uhradí částku přibližně 8,5 mld. Kč. Podle vyjádření pro ČTK firma k tomuto kroku přistoupila v zájmu snižování nákladů. “Splacení lokálních dluhopisů přirozeně navazuje na naše schopnosti zajistit finanční potřeby skupiny na mezinárodních kapitálových trzích,” uvedl generální ředitel CPI Property Group Martin Němeček. “Nadále se zaměřujeme na snižování nákladů naší kapitálové struktury,” doplnil finanční ředitel skupiny David Greenbaum.

CPI se zabývá investicemi, developmentem a správou nemovitostí hlavně ve střední Evropě. Na realitním trhu působí od 90. let minulého století, spravuje kanceláře, maloobchodní plochy, byty, hotely a logistická centra v hodnotě přesahující ke konci loňska 117 mld. Kč. Mezi její projekty patří například multifunkční komplex Quadrio v centru Prahy nebo kancelářský park Meteor v pražském Karlíně.

ČTK

Produkce stavebního sektoru ČR v září zrychlila tempo meziročního růstu na 12,4 % po srpnovém o 11,9 %. Z dat, která zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že jeho kondice je podstatně lepší než průmyslových oborů, které už jsou patrně za vrcholem hospodářského cyklu. Naproti tomu stavebnictví poptávka, která převyšuje nabídku, pomáhá a jeho růst za celý letošní rok by měl být podle analytiků dvouciferný. Roste nejen pozemní stavitelství, ale v posledních měsících také inženýrské, tvořené hlavně výstavbou dopravní infrastruktury. “Stavebnictví pomáhá čerpání peněz z fondů EU, které zhusta míří právě do inženýrského stavitelství, například na opravu silničních komunikací,” uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Ten letos očekává růst stavebnictví o 10,8 %, analytička Komerční banky Jana Steckerová věří v nárůst o 11 %, příští rok kvůli nedostatku kapacit ale počítá se zpomalením růstu. Vedle nedostatku pracovních sil stavební produkce naráží i na nedostatek stavebního materiálu. Podle obchodního ředitele společnosti Pro-Doma Daniela Křížka je to dáno tím, že výrobci v nedávných hubených letech optimalizovali výrobu, a nyní proto nejsou schopni zareagovat na skokový nárůst poptávky.

ČTK

Developerská společnost YIT rozšíří vznikající čtvrť v pražském Hloubětíně – na svůj dosud největší rezidenční areál Suomi Hloubětín, vznikající na ploše devíti hektarů, kde najde domov více než 2 500 obyvatel, naváže novým polyfunkčním projektem Lappi Hloubětín. Ten vedle 260 nízkoenergetických bytů ve finském stylu přinese také rozsáhlé komerční prostory o výměře až 3 500 m². YIT jej začne stavět ve 2. polovině příštího roku.

Výstavba Lappi Hloubětín na pozemku o ploše více než 2,5 hektaru bude probíhat ve čtyřech etapách. V rámci prvních tří fází vyrostou tři bytové domy s celkem 260 jednotkami, ve čtvrté vznikne budova, která bude nabízet komerční prostory a služby.

Polyfunkční projekt Lappi Hloubětín naváže na komplex Suomi Hloubětín, která se staví na ploše devítihektarového brownfieldu – YIT už dokončila první tři etapy projektu s téměř 350 novými byty. Architekti ateliéru Loxia vycházeli z hodnot, které jsou tradičně spojovány s Finskem, proto je výrazným prvkem v projektu voda, jako odkaz na jezerní finskou krajinu. Tato inspirace se promítla i do ambiciózního plánu revitalizace potoku Rokytka.

SF/pb

Skupina CRESTYL zahájila na začátku podzimu stavbu nové administrativní budovy DOCK IN FOUR, která je součástí čtvrti DOCK vyrůstající kolem dvou slepých ramen Vltavy v pražské Libni. Objekt s osobitým stylem se zvlněnou fasádou a množstvím balkonů a teras navazuje na třetí etapu DOCK IN, která je nyní ve fázi hrubé stavby, i na dokončené a úspěšně pronajaté první dvě etapy. DOCK IN FOUR nabídne 20 tisíc m² pronajímatelné plochy kanceláří a další 3 000 m² obchodních prostor pro restaurace a služby. Dokončení stavby je naplánováno na jaro 2020, celková investice dosahuje přibližně jedné miliardy korun.

„Unikátní atmosféra, kterou vytváří přilehlá zeleň a řeka Vltava, činí projekt DOCK IN skutečně odlišným od jiných kancelářských komplexů. Díky propojení kanceláří s byty v bezprostředním okolí je místo navíc stále živé,“ říká Omar Koleilat, generální ředitel skupiny Crestyl a dodává: „Nájemci toto oceňují, a proto máme první dvě již dokončené etapy DOCK IN plně obsazené. Protože zájem o tuto lokalitu stále roste, rozhodli jsme se zahájit stavbu čtvrté etapy ještě před podpisem smluv s prvními nájemci. Jednání ale již samozřejmě probíhají, stejně jako u třetí etapy, kde jsme nyní ve fázi hrubé stavby a máme pronajato asi 40 % plochy.“

SF/pb

Developerská firma Central Group by chtěla začít stavět novou čtvrť v bývalém areálu Tesly v pražském Hloubětíně v polovině roku 2020 a projekt dokončit koncem roku 2023. Vyplývá to z dokumentace, kterou firma předložila pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Na místě areálu, kde nyní jsou kanceláře, sklady a výrobní prostory, podle plánů developera vyroste 18 domů s byty, obchody a park. Stávající objekty čeká demolice. V nové čtvrti by mělo bydlet 4 400 lidí.

Projekt bude podle dokumentace pro EIA na celkové ploše 66 742 metrů čtverečních. Část bytů bude vedena jako ateliéry, celková plocha bytů a ateliérů bude 114 958 metrů čtverečních, dalších 5 177 metrů čtverečních zaberou obchodní a nebytové prostory.

Firma Central Group koupila areál, nacházející se u Poděbradské ulice, koncem loňského roku od společnosti Tesla Properties. Cenu ani jedna ze stran nezveřejnila. Před začátkem stavby musí Central Group prosadit změnu územního plánu, kterou schvaluje pražské zastupitelstvo.

ČTK

Ceny bytů a obytných domů na Slovensku ve třetím čtvrtletí stouply na téměř desetileté maximum. Tempo meziročního růstu cen těchto nemovitostí bylo ale nejpomalejší od začátku roku 2016. Metr čtvereční v bytech a domech na Slovensku stál ve třetím kvartálu letošního roku v průměru 1 433 eur (37 090 Kč). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to je nárůst o 4 %. Za svým vrcholem z roku 2008 průměrná cena bydlení na Slovensku zaostává o 7,5 %. Samotné byty ale zdražily na nové maximum. Tradičně nejdražší bydlení na Slovensku je v Bratislavském kraji, kde je i nejvyšší životní úroveň z celé země.

Půjčky na financování koupě bytu či domu v době přetrvávajících nízkých úrokových sazeb na Slovensku přispěly k růstu objemu úvěrů poskytnutých bankami. NBS na začátku léta kvůli rostoucímu zadlužení obyvatel Slovenska zpřísnila pravidla poskytování úvěrů, a to včetně hypoték. Cílem opatření je kromě jiného zamezit výraznému zadlužování lidí v porovnání s jejich příjmy.

ČTK