Vedení Prahy vstoupilo do jednání o záchraně brutalistního komplexu Transgas. Společnost HB Reavis, která komplex vlastní, zahájila minulý týden bourání nástaveb z 90. let a s demolicí stavby chce pokračovat, současně ale stavbu prodává. Hlavní město o budovu projevilo zájem – vzhledem k poloze a možnosti provést vnitřní rekonstrukci v krátkém čase by ji využilo k přesunu svých úředníků z pronajatých kanceláří. „Nejprve je třeba říci, že nám jde především o zachování stávající budovy. Praha vlastníkovi nabídla za nemovitost cenu, která je pro městský rozpočet únosná, ale zároveň odpovídá hodnotě nemovitosti. Vlastník na tuto nabídku nepřistoupil, tudíž hledáme jiné alternativy, například oslovit nějaké soukromé spoluinvestory,“ informoval o závěru středečního jednání náměstek primátora pro územní rozvoj a plánování Petr Hlaváček. „Je to budova, která symbolizuje určitou architektonickou epochu, ale především je v klíčové poloze s dobrou dopravní dostupností. Její vnitřní rekonstrukce a zprovoznění nového využití by mohly proběhnout rychle. Budovu bychom využili jako kancelářské prostory pro městské úředníky, ke kterým by měli Pražané blízko,“ řekl předseda Výboru pro územní rozvoj ZHMP Petr Zeman. Transgas by podle magistrátu mohl poskytnout zázemí zhruba 500 úředníkům. Podle pražského primátora by ale město ke koupi přistoupilo pouze v případě, že by metropole netratila na přesunu úředníků z jiných prostor, kde nyní Praha platí vysoký nájem. „Stojíme si za tím, že cenné budovy je třeba chránit a současně jsme se zastupitelským slibem zavázali k hospodárnosti,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib.

SF/pb

Patria City West Fond koupil od fondu Edulios z holdingu Cimex kancelářskou budovu B1 v komplexu City West v pražských Stodůlkách za 69 milionů eur (1,8 mld. Kč). Objekt má pronajímatelnou plochu zhruba 23 000 metrů čtverečních. Nájemci v budově City West B1 jsou například společnosti Bayer, Hyundai, Bisnode nebo Lidl. Průměrná délka nájemních smluv přesahuje tři roky.

Patria investiční společnost ze skupiny ČSOB se zaměřuje na výnosové nemovitosti v zavedených lokalitách s nájemci, kteří mají uzavřeny dlouhodobé nájemní smlouvy. V současné době spravuje tři fondy v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč.

ČTK

Novým majitelem obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě (v posledních letech má název My) je česká developerská společnost Amádeus Real (AR). Ta získala stoprocentní podíl ve společnosti Department store Praha s.r.o., která byla součástí skupiny Tesco Europe B.V. Kupní cenu nebudou aktéři transakce zveřejňovat.

Do konce května letošního roku nedojde k žádným změnám ve skladbě a fungování zdejších obchodů patřících společnosti Tesco. Od 1. června 2019 zde bude Tesco dále provozovat pouze supermarket v suterénu a v přízemí menší rychloobrátkovou prodejnu potravin. Do doby zahájení rekonstrukce plánované v druhé polovině roku 2020 chce pak nový majitel dočasně pronajmout ostatní plochy jiným obchodníkům.

„V současné době již jednáme s řadou z nich včetně obchodních řetězců. Pokud možno chceme co nejdříve zaplnit všechny Tescem uvolněné obchodní plochy. Podobný model nám funguje už téměř rok v Plzni, kde jsme již dříve koupili budovu někdejšího Prioru,“ uvedl manažer projektu Tomáš Jícha z Amádeus Real.

Budova původního Máje, což byl v pořadí druhý postavený „obchoďák“ v ČR, je památkově chráněná, což bude nutné při plánované modernizaci respektovat. Na všech připravovaných návrzích firma spolupracuje s pražskými památkáři, IPRem i s původními autory stavby – architekty Martinem Rajnišem a Johnny Eislerem.

SF/pb

Spojeni hranicí?

Filip Landa

Co je to hranice? „Především ne víc a ne míň než skutečná či myšlená linie, jíž se dvě věci od sebe odlišují,“ píše přední rakouský myslitel Konrad P. Liessmann.[1] Hranice je podle něj předpokladem, abychom mohli vůbec něco vnímat a poznávat. Kdyby bylo vše nerozlišené, nebylo by ani nic k identifikování. Hranice nám tak umožňuje orientovat se ve světě. V obecném slova smyslu je hranice důležitá, protože se na ní vždy střetávají dva rozdílné vlivy, které se můžou navzájem obohacovat. Díky pozitivnímu napětí mezi nimi tak mohou na periferii vznikat inovace a podněty, které nemají šanci uchytit se v centru.

S naším pohraničím po vzniku Československa je ale potíž. Šest století společného soužití různých národností radikálně poničil několikaletý pomýlený vývoj ve 20. století, který vyvrcholil vysídlením většiny původního obyvatelstva. Zanechal po sobě opuštěnou a zpustošenou zem. Z toho důvodu česká společnost nevnímá svou hraniční, okrajovou zónu jako místo inovací a podnětů, ale naopak jako oblast úpadku, zapomnění a potlačovaného pocitu viny.

Jenže centrum českého veřejného a morálního života nemůže být uzdraveno, dokud nebude znovuoživena periferie. Dnes existuje řada aktivit, které se snaží přinést do pohraničí nový život a obnovu. Díky snahám mnoha konkrétních lidí či spolků se z kdysi opuštěného kraje stává stále přitažlivější místo. Ne vždy přitom musí obnova znamenat zrekonstruování dřívější tváře obcí, architektury nebo krajiny. Někdy je lepší nechat působit samotnou přírodu, někdy historické souvislosti reinterpretovat současným jazykem.

Během svého putování sudetskou krajinou jsem zakusil všechny její extrémy: od dobrosrdečnosti zdejších obyvatel přes panenskou přírodu až po kraj těžce poznamenaný pohnutou minulostí. Kraj na první pohled zatrpklý a rezignovaný, na druhý pohled ukrývající v sobě velký potenciál a bohatství, stejně jako rozpadlá stodola u fary v Postoloprtech, v níž jsme kdysi objevili zbytky románského zdiva. Jako hrdý rodák ze Sudet, dítě místa, se snažím rozpomenout na jeho historii, rozlišit pozitiva obou stran hranic a tím pochopit svou aktuální pozici a úlohu ve světě. Krok za poznáním dějin, ale také současnosti našeho pohraničí činíme i tímto číslem našeho časopisu. To má svůj význam, neboť jak jednou poznamenal architekt Matěj Páral, spoluzakladatel platformy Ústí///Aussig: „Co člověk nezná, to se mu snadno ničí – obnova paměti je problematizací destrukce.“[2]

[1] Konrad Paul Liessmann: Chvála hranic. Academia, Praha, 2014.

[2] Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.): Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace. Sborník z konference v Ústí nad Labem. VCPD – ČVUT v Praze, 2008, str. 69.

Města a obce v Česku podle ankety ČTK zatím příliš nestojí o dotace na sociální byty z chystaného vládního programu Výstavba. Podle řady starostů není připravovaná státní podpora dostatečná a spoluúčast státu by měla být vyšší, nastavení navíc není výhodné pro malé obce. Žádost o peníze zvažují spíš větší města. Podle odborníků na sociální problematiku investiční program situaci lidí v tísni nevyřeší a potřeba je spíš zákon o sociálním či dostupném bydlení.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se v programovém prohlášení zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. Od záměru upustila a místo něj zvolila program Výstavba s dotacemi pro obce. Letos by v něm měla být miliarda. Jeden z pěti bytů má uhradit stát, na zbývající čtyři by si radnice měla vzít úvěr. Ministerstvo pro místní rozvoj začalo chystat zákon o dostupném bydlení, hotov by měl být do konce roku. Kabinet ho ale v legislativním plánu nemá. Peníze z programu se bude na nové byty snažit získat Praha. “Pro první rok tam není ani nijak vysoká částka, uvidíme, kolik peněz to bude v následujících letech,” řekl radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Podle něj by víc než dotační program pomohl zákon o sociálním bydlení. Žádost o dotaci zváží také Ústí nad Labem, Most, Jihlava nebo Olomouc.

Zástupci radnic také upozorňují na to, že podrobnosti o programu ministerstvo ještě nezveřejnilo a na web je nedalo.

Podle odborníků na sociální problematiku a pracovníků organizací na pomoc lidem v tísni vládní dotační program bytovou nouzi v Česku nevyřeší a chudým nepomůže. Potřeba je systém sociálního či dostupného bydlení s podporou sociálních pracovníků.

ČTK

Průměrné nájemné bez poplatků v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostlo o3 % na 340 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky stouplo téměř o pětinu. Nejvíce se za poslední rok zvýšilo v Praze 7 (o 11,4 %), naopak v Praze 2 o 2,3 % kleslo. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema. “Ceny v Praze až na drobné mezičtvrtletní výkyvy trvale rostou. V tomto roce lze navíc očekávat, že může přijít další zdražování, které bude způsobeno pnutím na trhu s novým i starším bydlením. To naznačuje mimo jiné fakt, že se počet bytů určených k nájemnímu bydlení v posledních dvou letech snížil o třetinu,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. Zlepšení situace podle něj může nastat tehdy, když se na trhu objeví větší počet nových bytů.

Počet dostupných bytů pro nájemní bydlení loni meziročně klesl o 15 % na 6 324, za poslední dva roky o 30 %. Nejvíce jich bylo k dispozici v Praze 5 (1 060) a Praze 2 (864), nejméně v Praze 7 (294) a Praze 8 (501).

Nejdražší nájmy jsou v centru Prahy, v Praze 1 činí v průměru 433 korun za metr čtvereční měsíčně, v Praze 2 je to 389 korun. Naopak nejlevnější jsou okrajové části Praha 9 (299 Kč) a Praha 10 (303 korun).

Průměrné nájemné v Praze

(v Kč/m2)

Období Cena 4. čtvrtletí 2016 284 1. čtvrtletí 2017 300 2. čtvrtletí 2017 293 3. čtvrtletí 2017 318 4. čtvrtletí 2017 330 1. čtvrtletí 2018 320 2. čtvrtletí 2018 315 3. čtvrtletí 2018 332 4. čtvrtletí 2018 340

Zdroj: Trigema

Nabídka nájemních bytů v Praze

(na konci roku 2018, podle městských částí)

Městská část Počet bytů Prům. výměra (m2) Prům. nájem (Kč) Prům. nájem (Kč/m2) Meziroční změna (v %) Praha 1 594 98,49 41.172 433 8,5 Praha 2 864 86,98 32.517 389 -2,3 Praha 3 565 66,36 23.603 375 8,1 Praha 4 737 62,39 17.763 305 2,3 Praha 5 1060 74,65 22.690 319 2,9 Praha 6 537 82,32 24.746 312 3,3 Praha 7 294 81,45 26.188 343 11,4 Praha 8 501 65,21 19.530 324 3,5 Praha 9 538 56,98 16.018 299 4,9 Praha 10 634 59,39 17.073 303 -1,6 Praha celkem 6324 73,59 24.232 340 3,0

Zdroj: TrigemaČTK

Nejvíce nových bytů loni v Praze prodaly developerské firmy Central Group (833), FINEP (553) a Vivus (289). Dohromady jim patřila zhruba třetina pražského trhu. Central Group obhájila vedoucí pozici z roku 2017, FINEP a Vivus se mezi nejlepší trojici dostaly místo firem Skanska Reality a AFI Europe. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte – základem její statistiky jsou počty bytů, které byly v průběhu roku v ceníkách developerů označené jako prodané. Nejdražší byty loni prodával Acord Invest, v průměru za 174.700 korun za metr čtvereční. Šlo především o rekonstrukce starších budov v centru města. S odstupem následovaly Crestyl (126 200 Kč) a Pražská správa nemovitostí (125 100 Kč). Prvním 15 developerům patřilo 64,3 % trhu, meziročně o 2,5 % více. Celkový počet prodaných nových bytů podle Deloitte meziročně klesl o 7,5 % na 5 329.

Pražská rezidenční TOP-15

(podle počtu prodaných bytů, rok 2018)

Pořadí (pořadí 2017) Firma Počet Podíl (pct) Průměrná velikost bytu (m2) Průměrná cena (Kč/m2) 1. (1.) Central Group 833 15,6 57,1 93.400 2. (4.) FINEP 553 10,4 60,1 76.200 3. (7.) Vivus 289 5,4 59,5 82.900 4. (9). Pražská správa nemovitostí 253 4,7 46,6 125.100 5. (5.) YIT 218 4,1 60,3 89.400 6. (3.) Skanska Reality 196 3,7 71,4 95.100 7. (2.) AFI Europe 174 3,3 73,4 77.800 8. (6.) Pentainvestments 157 2,9 77,2 103.200 9. Acord Invest 154 2,9 30,0 174.700 10. Avestus Real Estate 133 2,5 76,7 72.000 11. Edifice Krejcárek 126 2,4 32,1 105.700 12. (8.) Crestyl 97 1,8 106,4 126.200 13. (12.) Horizon Holding 86 1,6 73,1 71.800 14. Metrostav Development 83 1,6 55,4 87.700 15. RS Development 75 1,4 60,7 122.100

Zdroj: Deloitte

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group emitovala v Hongkongu dluhopisy zhruba za 50 mil. eur (asi 1,3 mld. Kč). Splatné jsou k 12. únoru 2024, obchodují se na regulované burze Euronext v Dublinu. “Touto emisí pokračujeme v rozšiřování své globální investorské základny. Naše referenční transakce ve švýcarských francích a japonských jenech, společně s aktuální emisí denominovanou v hongkongských dolarech, ukazují, že investoři věří naší úvěrové spolehlivosti a cení si jak našich provozních výsledků, tak zlepšení naší kapitálové struktury,” uvedl finanční ředitel CPI Property Group David Greenbaum.

Podle informací deníku E15 je roční výnos pětiletých dluhopisů nižší než 2,5 %. Server dodal, že jde o druhou emisi skupiny ve východní Asii v krátké době. Loni na podzim vydala CPI na japonském kapitálovém trhu ve dvou emisích dluhopisy za celkem za 11 mld. jenů, tedy zhruba 2,22 mld. Kč.

SF/pb

Zájem obyvatel moravské metropole o budoucí podobu rozsáhlého areálu bývalé Zbrojovky v brněnských Židenicích roste. Majitel, jímž je firma CPI Property Group, veřejnosti postupně prezentuje možnosti, jak by mohly vypadat jednotlivé zóny, jichž je šest.

Možnou podobu ztvárnily tři architektonické kanceláře a návrhy je možné vidět jak v Kanceláři architekta města Brna na Zelném trhu, tak na webu projektu.

Vstupní část areálu navazuje na Vojenskou nemocnici a také na původní středověký klášter. V celém areálu se počítá se zachováním jen několika budov, jednou z nich je právě administrativní budova. Vedle ní architekti navrhují umístit moderní dostavbu s kancelářemi, obchody, restauracemi, mohla by zde vzniknout obchodní třída, bytové domy či další zdravotnická zařízení. V návrzích se objevilo i muzeum historie areálu a Zbrojovky.

V současnosti se již pracuje na rekonstrukci objektu bývalé nářaďovny v severovýchodní části, která bude sloužit administrativě. První nájemníci by se do ní mohli stěhovat už koncem letošního roku.

Areál po bývalé Zbrojovce je dvacetihektarový brownfield. Jeho přestavba začala demolicemi v roce 2017 a bude postupovat po částech pravděpodobně více než deset let. Ze 100 objektů zůstanou v Nové Zbrojovce stát jen čtyři, areál se stane prostupný a přístupný z více stran. Bydlení by zde mělo v budoucnu najít okolo 10 000 lidí.

ČTK

Provozním ředitelem koncernu Trigema se stal Karel Branda, který doposud působil na pozici ředitele dceřiné společnosti Trigema Building. Novým šéfem stavební části koncernu se stal Petr Bělina.

Karel Branda je na své nové pozici odpovědný především za fungování oblasti informačních technologií, personalistiky, interního auditu, správy majetku a technicko-obchodních vztahů skupiny. Ve firmě působí přes dvacet let, před nástupem do Trigemy pracoval např. ve společnostech Klima Praha, Stapo Praha a Vodohospodářské stavby Ústí nad Labem.  Karel vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Je mimo jiné členem ČKAIT – jako autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby. Mezi jeho záliby patří například moderní architektura, vinařství a basketbal.

Petr Bělina, který je novým ředitelem Trigema Building, ve firmě pracuje více než osm let, během kterých prošel celou řadou pracovních pozic, naposledy jako výrobní ředitel Trigema Building. Od nynějška má Petr na starosti zejména celkové řízení této stavební společnosti. Ve volném čase se zajímá o literaturu faktu, historii a zdravý životní styl.

SF/pb

Realitní kanceláře sítě RE/MAX loni prodaly nemovitosti za zhruba 18 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje růst o 6 %. Hrubý provizní obrat firmy, což je součet provizí všech makléřů, vzrostl o 4 % na 730 mil. Kč. „Cílem pro nejbližší roky je dosažení jedné miliardy provizního obratu,” uvedl prezident firmy David Krajný. Průměrná provize na makléře v RE/MAX loni činila asi 4 %, podobně jako v předchozích letech.

Pro letošní rok v RE/MAXu nepočítají s tím, že by vysoké ceny na rezidenčním trhu měly klesat. “Neočekáváme žádný propad cen nemovitostí. Je k tomu celá řada důvodů, počínaje přetrvávající pozitivní náladou, nízkou nezaměstnaností, stále velmi nízkými sazbami hypoték a konče tím, že není mnoho příležitostí, kam smysluplně investovat peníze. Na druhé straně, v rámci nabídky není u starších nemovitostí žádný tlak na nucené prodeje,” doplnil Milan Roček z RX Finance – pod touto značkou je provozován hypoteční servis pro klienty RE/MAXu.

RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. V České republice má 143 zastoupení, kde dohromady pracuje 1 200 makléřů. V nabídce má zhruba 9 000 nemovitostí. Na slovenském trhu má 47 kanceláří s 280 zaměstnanci.

ČTK

Společnost JRD uzavřela minulý rok s 15% nárůstem tržeb oproti roku 2017. Podařilo se jí prodat 96 bytů a devět komerčních prostor v celkové hodnotě 604 mil. Kč a získat pravomocné územní rozhodnutí pro osm projektů.  Developer, jenž v loňském roce oslavil své 15. narozeniny, má za sebou také další dva významné milníky: představení prvního mimopražského projektu Touškovský háj v Plzeňském kraji a vstup do Asociace developerů.

„V letošním roce plánujeme prodat nejméně 180 nových bytových jednotek v celkové hodnotě přes 900 milionů korun,“ říká Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD.  Aktuálně se firma věnuje výstavbě tří projektů a v letošním roce plánuje zahájit stavební práce na dalších pěti: půjde o projekty Kratochvíle Stochovská, Rezidence Michelangelova, Na hvězdárně Třebešín, Green Port Strašnice a Touškovský háj. „Dále bychom rádi uvedli na trh zcela nové projekty v Praze 4, 5 a 12, které nabídnou až 400 bytů. U všech opět cílíme na energeticky pasivní standard, který charakterizuje zdravé vnitřní prostředí, šetrnost k životnímu prostředí a nízká spotřeba energií. V řadě z nich se navíc chystáme umístit i zajímavé environmentální prvky, například přípravu k instalaci nabíjecí stanice pro elektromobily, chytré lavičky na solární energii nebo budky pro rorýse obecného vestavěné přímo do izolace objektu,“ plánuje Jan Řežáb, majitel společnosti.

V minulém roce společnost JRD pokračovala i ve spolupráci s ČVUT v Praze. Na půdě vysoké školy iniciovala vznik pracovních skupin Decibel a Vzduch. „Šíření osvěty o bydlení, které skýtá mnoho výhod pro lidské zdraví a ochranu životního prostředí, považujeme za velmi důležité. Proto letos plánujeme i další prohloubení spolupráce s odbornými asociacemi, jako je Česká rada pro šetrné budovy,“ dodává Jan Řežáb.

SF/pb

 

Po úspěšném vstupu na polský trh míří skupina Accolade také k našim západním sousedům – investuje do dvou výrobních a logistických hal v Alsdorfu a Bochumi. Areály o rozloze přibližně 30 000 m2 přinesou při plné kapacitě roční zhodnocení nájmů v hodnotě 42 mil. Kč, jejich hodnota je 880 mil. Kč.

Projekt v Alsdorfu bude dokončen ještě do konce tohoto roku a areál v Bochumi bude nájemcům předán v roce 2020 – ten bude mít kromě logistického centra prostor také pro lehkou výrobu a především vývojové a výzkumné centrum.

SF/pb

Hlavní město vypíše zakázky na vypracování projektů dvou parkovacích domů na Zličíně. V budoucnu mají sloužit pro účely P+R. První podzemní parkoviště má vzniknout přímo u stanice metra a autobusového nádraží. Druhý parkovací dům by pak měl vyrůst u zličínského depa vozidel metra, kde vedení města zároveň počítá s vybudováním nové stanice. Náklady na podzemní parkoviště, kde by mohlo stát zhruba 500 aut s možností dalšího rozšíření, magistrát odhaduje na téměř miliardu korun. Nadzemní parkovací dům u stávajícího depa by pak měl pojmout více než 700 vozů, celkové náklady jsou podle odhadu zhruba 600 mil. Kč.

Předchozí vedení Prahy plánovalo v oblasti postavit velký terminál s kapacitou mezi 1500 a 3500 parkovacími místy. Stávající koalice však plán považuje za předimenzovaný a ustoupila od něj, což kritizovalo opoziční hnutí ANO.

Nyní plánovaný nadzemní parkovací dům počítá s vybudováním nové stanice metra, která zajistí dobrou návaznost P+R parkoviště na MHD. S ohledem na to, že do zličínského depa už vedou koleje, by vybudování stanice mělo být relativně jednoduché. Ve srovnatelném případě stanice Depo Hostivař zabrala stavba zhruba dva roky. Právě u Depa Hostivař by podle plánů magistrátu měl vzniknout další parkovací dům, město chce také například začít vykupovat pozemky pro P+R parkoviště v lokalitě Dlouhá míle nedaleko ruzyňského letiště.

Nedostatek P+R parkovišť je často připomínaným problémem pražské dopravy. Jsou určena primárně pro mimopražské řidiče, kteří dojíždějí do metropole za prací. P+R parkoviště jsou na více než desítce míst především v blízkosti nádraží a stanic metra. Jejich celková kapacita je 3 000 míst.

ČTK

Návrh stavebního zákona podle některých odborníků na kulturní dědictví a akademiků výrazně omezuje ochranu kulturního dědictví v ČR. Jako podklad pro povolení všech staveb se v něm počítá jen s dokumentací pro územní řízení, která podle nich nepostihne všechny aspekty obnovy památek. Pro povolení stavby by navíc podle návrhu nebylo nutné závazné stanovisko památkářů. Odborníci to uvádějí v dopise, který dnes zaslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO): “Musíme bohužel se vší vážností konstatovat, že projednávaný návrh (…) nebezpečně zasahuje do podstaty památkové péče a bez potřebné znalosti památkového práva a mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné, ohrožuje i kredit ČR v zahraničí.“ Mezi signatáři dopisu jsou např. rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk, rektor Vysoké školy umělecko-průmyslové Jindřich Vybíral či děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus. Upozorňují na to, že navrhované zjednodušené povolovací řízení se týká všech staveb bez rozdílu. “Nelze stejným způsobem přistupovat ke stavbě dálnice a k obnově národní kulturní památky,” píšou. Připravovaná rekodifikace stavebního práva však podle nich toto nerozlišuje a nerespektuje základní principy péče státu o kulturní dědictví.

Zákon by měl podle předkladatelů zjednodušit přípravy staveb. “Povolovací procesy týkající se kulturních památek a památkových rezervací ale nezpůsobují dnešní situaci časově značně náročného procesu, nepředstavují brzdu ekonomického rozvoje České republiky a přílivu zahraničních investic ani nezpůsobují potíže s včasným čerpáním prostředků z fondů Evropské unie,” uvádějí signatáři dopisu.

Systém státní památkové péče zakotvuje památkový zákon. V Česku platí mnohokrát novelizovaný zákon z konce 80. let, přijetí nového v minulých letech několikrát ztroskotalo na politické vůli. Památkový zákon se dotýká mnoha skupin lidí, jejichž zájmy často stojí v protikladu. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) v tomto týdnu uvedl, že má za sebou v rámci přípravy nového zákona jednání s kraji i s profesními uskupeními. “Zákon se musí zjednodušit, zpřehlednit a učinit smysluplným. V březnu by mělo jít do širší debaty znění, které by mělo šanci ve Sněmovně získat podporu,” uvedl. Předložit vládě by ho měl v červnu.

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu, tedy bude se mít za to, že úřad souhlasí.

ČTK

Ceny starších bytů v Česku loni meziročně vzrostly v průměru o 32 % na 52 997 Kč za metr čtvereční. Starší rodinné domy zdražily o 8 % na 29 529 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla v obou případech Praha, nejlevnější Ústecký kraj. Vyplývá to z údajů nemovitostního serveru Bezrealitky.cz. “Za nárůstem cen starších bytů stojí především skokové zdražení pražských bytů. Za ně musel dát zájemce na konci roku průměrně 80 361 korun za metr čtvereční. To je zhruba 75 % ceny pražské novostavby a meziročně o 60 % více,” uvedl výkonný ředitel Bezrealitky Hendrik Meyer. (Podle společných údajů společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly loni ceny nových bytů v Praze meziročně téměř o pětinu na 101 091 Kč za metr čtvereční.)

V porovnání s nejlevnějším Ústím nad Labem jsou v hlavním městě ceny starších bytů téměř šestkrát vyšší. U starších rodinných domů byl růst cen mírnější. Rozdíl mezi nejdražší Prahou (68 647 Kč) a nejlevnějším Ústeckým krajem (17 386 Kč) byl nižší než u bytů, ceny v hlavním městě převýšily Ústecko zhruba čtyřikrát. Po Praze byl nejdražší Středočeský kraj (35.644 korun za metr čtvereční), naopak druhé nejlevnější byly starší byty na Vysočině (17.744 korun).

Nemovitostní server Bezrealitky.cz loni zprostředkoval prodeje zhruba 8 000 domů a bytů za více než 27 mld. Kč.

Co stojí secondhand

(konec roku 2018, v Kč/m2, v %)

Kraj Byty Meziroční změna (pct) Rodinné domy Meziroční změna (pct) Praha 80.361 60 68.647 36 Jihomoravský 49.961 22 27.818 10 Středočeský 40.053 11 35.644 15 Plzeňský 36.768 11 25.713 2 Královéhradecký 36.741 15 18.907 24 Olomoucký 32.910 12 19.121 8 Zlínský 32.396 16 18.416 6 Pardubický 32.034 7 19.733 21 Jihočeský 31.344 25 23.429 10 Liberecký 29.705 20 23.325 2 Vysočina 28.535 3 17.744 23 Karlovarský 26.447 64 19.062 16 Moravskoslezský 21.474 19 21.055 7 Ústecký 14.278 28 17.386 12 Průměr ČR 52.997 32 29.529 8

Zdroj: Bezrealitky.cz

ČTK

Holding Českomoravská Nemovitostní (ČMN) koupil od realitního podnikatele Václava Skaly budovu v horní části Václavského náměstí. Cenu transakce, jak informoval server Euro.cz, ani jedna strana nezveřejnila, podle odhadů se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Firma chce budovu s orientačním číslem 62 celkově opravit a plánuje i změnu její podoby.

Celková hodnota nemovitostního portfolia ČMN po této akvizici přesáhla 1,5 mld. Kč.

Jak server dále uvedl, původem brněnská skupina ČMN získala loni sídlo Volkswagen Financial Services v Pekařské ulici v Praze 5 a centrálu firmy Nestlé v Modřanech, kterou koupila od společnosti CPI Radovana Vítka.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně dále rostly. Nejvíce zdražily byty, nejméně rodinné domy. V porovnání se třetím čtvrtletím zdražily nejvíce pozemky. Byty nejvíce zdražily v Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 10,8 % na 140,2 bodu. (Index sleduje byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky.)

Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Byty tak od tohoto data zdražily zhruba o dvě pětiny. “Mezikvartální tempo růstu cen zpomalilo a je nejslabší ze všech čtvrtletí loňského roku. Ceny starších panelových bytů rostly více než u cihlových. Největší zájem je o byty s dispozicemi 2+1 a 2+kk. Co se týče hlavního města, stále více poptávky se přesouvá do Středočeského kraje. Důvodem je malá nabídka a vysoká cena pražských bytů,” uvedl ředitel odboru nemovitostí Hypoteční banky Petr Němeček.

Rodinné domy zdražily meziročně o 7,2 % bodu na 129,1 bodu. Ceny pozemků se zvýšily meziročně o 7,9 % na 150,9 bodu, mezičtvrtletně vzrostly o 2,3 bodu. “Poptávka po pozemcích je dlouhodobě stabilní, ovšem nabídka nestoupá a je velmi slabá. Ceny pozemků v developerských projektech v okrajových částech Prahy mnohdy převýšily hodnotu 10 000 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny tak nutí zájemce hledat vhodná místa ve vzdálenějších lokalitách,” uvedl dále Němeček.

ČTK

Domácí stavební sektor zvyšuje svou produkci už druhý rok – loni růst zrychlil na 8,4 % z předloňských 3,3 %. Růst stavebnictví v loňském roce dosáhl podle analytiků vrcholu. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že jde o nejvyšší růst od roku 2004. Výhled na letošní rok už tak pozitivní není, tempo zvolní. “Stavebnictví má to nejlepší za sebou a čeká ho sešup. Sice se ještě hodně staví a dokonce se zvyšuje produkce, ale předstihové indikátory naznačují pokles. Počet stavebních povolení klesá a klesá i počet zahájených bytů. Naopak roste počet dokončených bytů. Developeři se tak jasně snaží využít poslední situace na dobrý prodej bytů,” uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza doplnil, že meziroční nárůst proti předloňskému roku o více než osm procent je vyšší, než svaz ještě v polovině loňského roku očekával. “Orientační hodnota vydaných stavebních povolení není sice příliš vysoká, ale zadaná veřejná zakázka za rok 2018 překračuje předchozí léta a je na úrovni roku 2009, který byl na dlouhou dobu posledním příznivým rokem. To vytváří dobrý předpoklad pro letošní rok, který zcela jistě naváže na růstovou tendenci minulých dvou let, i když zřejmě nebude meziroční výsledek tak výrazný,” dodal J. Nouza.

ČTK

Plánované přijetí nového stavebního zákona tak, aby platil od roku 2021, je hodně ambiciózní. Spíše se dá očekávat, že se tento termín posune a znění zákona se v průběhu legislativního procesu upraví. Uvedli to analytici v anketě ČTK. Podle nich jde z ekonomického hlediska o jednu z nejpotřebnějších legislativních změn. Někteří se ale obávají zneužití takzvané fikce souhlasu, kdy se nečinnost úřadu do 30 dní bude považovat za souhlasné stanovisko.

“Nový stavební zákon je z ekonomického hlediska jednou z nejpotřebnějších legislativních změn. Už včera bylo na jeho přijetí pozdě. Ale lépe v roce 2021, než nikdy. Zákon umožní developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví pružněji reagovat na změnu v poptávce po bydlení, což vytvoří silný tlak na pokles cen nemovitostí,” uvedl analytik CzechFund Lukáš Kovanda. Nový stavební úřad by podle něj neměl přijímat nové úředníky, ale stát by je měl přesunout z již existujících úřadů. Analytik BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že fikce souhlasu sice urychlí povolování staveb, ale může být zneužívána: “Některé kontroverzní stavby budou moci zdárně projít procesem povolování jen kvůli tomu, že si na ně úředníci záměrně či nezáměrně nenajdou čas.“ Termín platnosti zákona od roku 2021 by byl podle něj reálný pouze v případě, že se nestane předmětem politického boje. “Vzhledem k velkému množství zájmových skupin, které bude nový stavební zákon ovlivňovat, lze však spíše předpokládat, že se platnost zákona výrazně posune a samotné znění zákona bude v průběhu legislativního procesu upravováno. Výsledná podoba zákona se tak od současného návrhu může výrazně lišit,” prognózuje Š. Křeček.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zůstávají kritickým momentem stavebního řízení průtahy vzniklé odvoláváním různých zájmových skupin. “V tomto směru by bylo vhodné proces objektivizovat a nastavit i případné sankce pro případ neoprávněného zdržování celého řízení,” podotkl Dufek. Analytička Komerční banky Jana Steckerová doplnila, že s novým stavebním zákonem bude zřejmě třeba schválit i řadu souvisejících zákonů, přičemž jeho jednotlivé ustanovení vyvolají složitou diskuzi. “Plán, že by zákon vstoupil v platnost již v roce 2021, tedy považujeme za poměrně ambiciózní,” uvedla dále Steckerová.

ČTK