Pojišťovna Generali prodala pozemky pro výstavbu dvou administrativních budov v centru Hradce Králové společnosti 100 Towers Holding. Součástí transakce byl i prodej památkově chráněné secesní vily Anička, v níž má pojišťovna regionální ředitelství. Pojišťovna Generali chtěla v roce 2007 původně vilu Anička zbourat, proti demolici se ale ve městě zvedla vlna odporu a snahy pojišťovny o demolici vily ukončilo v roce 2010 zapsání vily mezi památky. Pojišťovna pak své plány změnila tak, že na rozích křižovatky Gočárovy třídy a Střelecké ulice postaví dvě polyfunkční budovy, ale dosud stavět nezačala. “100 Towers Holding plánuje pokračovat v procesu přípravy území tak, aby bylo možné co nejdříve zahájit stavební práce,” uvedl partner ve společnosti 100 Towers Holding Karel Konečný. Investiční a realitní společnost 100 Towers Holding vznikla v roce 2017 a do jejího portfolia patří kancelářská budova bývalého Hydroprojektu v Praze, administrativní budova v Plzni a bývalá budova Komerční banky v Praze.

ČTK

V pražském Institutu plánování a rozvoje (IPR) má vzniknout nové oddělení, které bude mít na starosti přípravu stavebních projektů města a koordinaci se soukromými investory pro stavby na městských pozemcích. “Městský developer” by měl vzniknout do měsíce, IPR už ustavil tříčlenný tým odborníků, rekrutovaných ze soukromé sféry. Výhledově by se měl rozšířit na sedm až osm lidí a cílem je přeměnit jej v městskou akciovou společnost.

V první fázi by se tým měl zaměřit na výběr vhodných městských pozemků a koordinaci s případnými investory, ať už půjde o developerské firmy, bytová družstva či tzv. baugruppe, tedy nezisková sdružení budoucích obyvatel daného domu. Bude se podílet také na přípravě zástavby velkých brownfieldů, jako jsou například Bubny-Zátory. Město si u IPR-u už nechalo zpracovat analýzu městských pozemků, které by mohly být vhodné pro zástavbu.

Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí, danou malou výstavbou a vysokými cenami bydlení. Nová koalice Pirátů, Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) a Prahy Sobě si řešení tohoto problému určila jako prioritu. Kolem bytové otázky se ale v koalici již objevily první spory. Řeší se například další postup v privatizaci bytů – Piráti a Praha Sobě chtějí ukončit i již schválené odprodeje bytů nájemníkům, zatímco Spojené síly prosazují dokončení těch již slíbených. Spor se objevil i kolem avizovaného záměru Pirátů odhalovat prázdné byty v Praze s pomocí elektroměrů.

ČTK

Společnost Penta Real Estate prodala soubor pěti kancelářských budov z komplexu Waltrovka v pražských Jinonicích jihokorejské firmě Hanwha Investment & Securities. Cenu účastníci transakce neuvedli, podle informací ČTK by mělo jít o více než 250 mil. eur, tedy asi 6,3 mld. Kč. Po prodeji Florentina jde o druhý největší realitní kontrakt Penty a největší realitní obchod letošního roku v ČR.

Penta na prodej budov Aviatica, Mechanica I a II, Walter a Dynamica o celkové ploše 80 000 metrů čtverečních vypsala mezinárodní tendr. Kupní smlouvu podepsala společnost GLL patřící Macquarie Group, která spravuje investice jihokorejské společnosti.

Penta získala areál bývalé továrny Walter na podzim 2012 od irské společnosti Red Group. Na téměř 170 000 metrů čtverečních během následujícího roku dokončí novou městskou čtvrť se 700 bytovými jednotkami a rodinnými domy, velkým parkem, občanskou vybaveností včetně mateřské školky. Na Waltrovku navazuje projekt, který Penta připravuje podél Radlické ulice směrem do vnitřní Prahy. Polyfunkční zástavba počítá opět s kancelářskými budovami, které oddělí rezidenční část se 400 bytovými jednotkami od rušné ulice stejně, jako je tomu u Waltrovky. Po jeho dokončení zmizí poslední zbytky původního rozměrného brownfieldu, vymezeného stanicemi metra Jinonická- Radlická.

ČTK

 

První polovina 21. století nepřinese České republice žádné výrazné změny v počtu obyvatel, silně se ale změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 % – tvrdí nedávno publikovaná analýza Českého statistického úřadu.

Na konci roku 2017 měla Česká republika 10,610 mil. obyvatel, oproti roku 2001 o 403,6 tis. více. Do roku 2050 by se mělo podle střední varianty nejnovější projekce ČSÚ obyvatelstvo rozrůst o 126,3 tis. osob. V důsledku rychlejšího zlepšování úmrtnostních poměrů u mužů (a vyšší úrovně migrace) se u nás pomalu sbližuje početní i poměrové zastoupení obou pohlaví. V roce 2001 byl podíl žen v populaci 51,3 %, do roku 2050 se očekává snížení na 50,2 %.

„Podle věku se bude nejvýrazněji měnit seniorská skupina osob. V roce 2001 činil její podíl na celkové populaci 13,9 %, do roku 2017 narostl na 19,2 % a v roce 2050 by měl představovat 28,6 %,“ upozorňuje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Dětská složka v populaci sice od roku 2008 rostla, v roce 2017 představovala 15,7 %, nicméně od roku 2022 by měla absolutně i relativně klesat a v roce 2050 se podílet na celku z 14,8 %. Lidé v produktivním věku v roce 2001 tvořili 70,2 % populace, od roku 2009 se jejich podíl snižoval na 65,0 % v roce 2017. V roce 2050 se očekává pokles až na 56,5 %.

Průměrný věk obyvatel Česka dosahoval v roce 2001 úrovně 39,0 let, do roku 2017 narostl na 42,2 let a do roku 2050 by se měl podle projekce ČSÚ z roku 2018 zvýšit na 46,3 roku. Na sto dětí do 15 let věku v roce 2001 připadalo 87 seniorů, v roce 2017 již 122 a v roce 2050 by jich mělo být 193.

Vývoj věkového složení v krajích Česka v letech 2001–2017 byl poměrně homogenní a probíhal ve směru populačního stárnutí. Ve všech krajích se výrazně (o 30–58 %) zvýšil počet obyvatel starších 65 let, rostoucí trend měl i podíl seniorů na celkové populaci.

SF/pb

Radě hlavního města Prahy byla 1. dubna 2019 předložena analytická studie „Zkvalitnění systémů a procesů povolování nové výstavby v Praze: dostupnost bydlení“, na jejímž zpracování se podílely ČVUT, IPR a ateliér Architekti Headhand. Analýza podrobně rozebírá příčiny bytových problémů v Praze a zařazuje je do širších souvislostí. Podle ní ubývají v Praze tisíce bytů ročně.

Jako klíčové analýza označuje demografické faktory, kdy masivní výstavba ze 70. a 80. let minulého století částečně reagovala na potřeby silných poválečných generací, ale početně silná populace narozená v 70. letech adekvátní nabídku bytů v současnosti využít nemůže. Podle dokumentů je právě toto jednou z hlavních příčin extrémní poptávky po bytech v posledních letech.

Podle analýzy bylo také, na rozdíl od jiných segmentů ekonomiky, pro výstavbu nových bytů ekonomické a právní prostředí po roce 1990 připravováno jen velmi pozvolně. Některé nezbytné nástroje, jako například hypoteční úvěry, začaly být dostupné až několik let po roce 2000. Proto byla silnější bytová výstavba v Praze zahájena až v období let 2003 – 2008, pak však byla rázně utlumena krizí, která však měřeno počtu povolovaných bytů v metropoli trvá dodnes.

Citovaná analýza se zabývá i výpočty potřebného množství bytů, které by měly být v Praze  každý rok postaveny. „Porovnáním dat ze sčítání lidu 2001 a 2011 ve vztahu k nové výstavbě v tomto období bylo zjištěno, že každý rok zaniká přibližně 0,4 % z celkového počtu bytů v Praze – jen pro vyrovnání tohoto faktoru by bylo třeba doplňovat přibližně tři tisíce nových bytů ročně,“ uvádí demograf Martin Červinka, který tuto část analýzy s týmem Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT zpracovával.  Pokud by měly být zohledněny všechny současně působící faktory – zánik bytového fondu, tlak na zvyšování prostorového standardu, nárůst počtu obyvatel v úrovni 8 až 10 tisíc lidí za rok a využívání malé části bytů ke krátkodobým pronájmům -, tak model predikuje, že by muselo být po roce 2020 zahajováno v Praze přibližně 13 tisíc bytů ročně.

„Současná bytová krize v Praze má příčiny administrativní, právní i politické a na řešení všech těchto problémů se musíme zaměřit. Máme cenný analytický materiál, který dokládá, že bez doplňování dostatečného počtu nových bytů na trh bude Praha prohrávat v konkurenci s dalšími městy a stane se nedostupným místem pro další generace,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.

Právě porovnání s velkými městy středoevropského regionu je další částí materiálu. Ta ukazuje, že města konkurující Praze dokázala v posledních pěti až sedmi letech na rostoucí poptávku a ekonomický růst reagovat novou bytovou výstavbou, zatímco Praha se v těchto ukazatelích vrátila ke krizovým hodnotám.

Předložený dokument obsahuje také velmi podrobnou analýzu právního prostředí v oblasti stavebnictví po roce 1990 včetně detailního rozboru koncepce správy území v Praze. Popisuje důsledky legislativních změn od roku 2006, mimo jiné s ohledem na vzniklou nepřehlednost a komplikovanost systému z hlediska přenesené působnosti výkonu státní správy, a to jak z hlediska povolovacího řízení, tak z pohledu územního plánování.

SF/pb

Dlouholetí nájemníci městských bytů na sídlišti Černý Most kritizují pražskou koalici za to, že zvažuje zrušení již přislíbených privatizací. Jak ČTK řekl zástupce nájemníků Miroslav Jungwirth, o plánu je informoval radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Zastavení privatizace, které by se dotklo asi tisícovky lidí, je podle nájemníků nemorální a z pohledu města navíc ekonomicky kontraproduktivní. Na postupu v koalici však nepanuje shoda. Zatímco Piráti a Praha Sobě chtějí privatizace zastavit úplně, Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN) žádají dokončení těch již schválených.

“Jako Pražané jsme věřili, že s Piráty a Prahou Sobě přijde změna a začnou se dělat podložená rozhodnutí, ale opak je pravdou,” řekl Jungwirth ČTK. Dodal, že pokud by město privatizace skutečně zrušilo, může ze strany družstev i jednotlivých nájemníků očekávat právní kroky.

Město schválilo záměr privatizace zbylých bytů v panelových domech na Černém Mostě v roce 2008, většina byla nájemníkům rozprodána již v 90. letech. V roce 2012 zastupitelé o prodeji definitivně rozhodli. Nyní měla přijít na řadu třetí vlna prodeje těchto bytů, která se má týkat asi 420 jednotek, jejichž nájemníci splnili podmínky magistrátu.

Nejpodstatnější z těchto podmínek je založení bytových družstev, protože odprodej není možný po jednotlivých bytech do osobního vlastnictví. Nájemníci zároveň nesmí vlastnit na území ČR jinou nemovitost určenou k bydlení. Podle Jungwirtha kvůli tomu někteří odmítli dědictví nebo se zbavili majetku.

Všechny kroky dané magistrátními pravidly nájemníci v dobré víře a se značnými náklady již učinili a k privatizaci je nyní připraveno pět družstev. Současná koalice však chce řešit krizi bydlení mimo jiné i rozšiřováním městského bytového fondu. Právě to má být hlavním důvodem k zastavení všech privatizací – byty by měly sloužit pro lidi v sociální nouzi či pro příslušníky pro chod města nezbytných zaměstnání.

Podle zástupců družstev by však zrušení již kompletně připravených odprodejů bylo pro Prahu naopak kontraproduktivní. Drtivá většina nájemníků má smlouvy na neurčito, a město by tak téměř žádné volné byty nezískalo. Naopak by magistrát musel do domů výrazně investovat, což v minulosti nečinil. Město tak může byty buď za posudkovou tržní cenu privatizovat a vydělat na tom stovky milionů na rozšiřování bytového fondu, nebo prodeje zrušit a fakticky se tím zavázat ke stamilionovým investicím, které ve výsledku počet městských bytů nijak významně nezvýší.

Klub Spojených sil minulý týden schválil usnesení, podle kterého by se měla dokončit privatizace u těch bytů, kde to bylo přislíbeno a kde už byly ze strany nájemců učiněny kroky nutné k uskutečnění odkupu. Proti plánu úplného ukončení privatizací je i opozice. Podle šéfa klubu ANO Patrika Nachera nelze retrospektivně zrušit již schválené odprodeje, pro dokončení slíbených privatizací je i šéf pražské ODS Tomáš Portlík. Pokud by se již schválené odprodeje měly skutečně zrušit, bylo by nutné rozhodnutí zastupitelstva o revokaci původního usnesení o jejich schválení.

ČTK

Obchodní dům Kotva v centru Prahy čeká zásadní rekonstrukce. Společnost PSN, majitel této ikonické stavby ze 70. let minulého století, plánuje Kotvu přestavit na moderní obchodní dům světové úrovně. Rekonstrukce začne v příštím roce a potrvá přibližně 12 měsíců.

PSN získala Kotvu v roce 2016 od irské konsolidační agentury NAMA. Poslední dva roky pracuje na podrobném obchodním konceptu, který má Kotvu přeměnit na moderní „department store“.

„Na přípravě nového konceptu jsme spolupracovali s profesionálním zahraničním týmem poradců, kteří mají zkušenosti z obchodních domů jako Selfridges v Londýně nebo TSUM a Tsvetnoy v Moskvě. Plánujeme, že v Kotvě umístíme více než 800 značek, mezi kterými je o Kotvu velký zájem, domluveni jsme již zhruba s polovinou z nich,“ potvrzuje Marek Vavřina, ředitel OD Kotva.

Aktuálně Kotva přináší i investiční příležitost. PSN plánuje otevřít prostor pro vstup dalším investorům až s 50% podílem na projektu. Hledáním finančního partnera pověřila společnost Deloitte. „Jde o ojedinělou příležitost vstoupit do pokročilého projektu obnovy jedinečného a nejznámějšího obchodního domu v České republice. Očekáváme, že zhodnocení investice bude pro investory nadprůměrné,“ říká Miroslav Linhart ze společnosti Deloitte.

SF/pb

Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v Česku loni meziročně vzrostla o 1,5 % na 61 000 tun. Je to čtvrtá nejvyšší hodnota od roku 2000. V porovnání s rekordním rokem 2015 byla loni spotřeba EPS o 1,8 %. Na výsledku se Sdružení EPS ČR podle něj projevil hlavně růst českého stavebnictví.

“Příznivé počasí dovolilo prodloužení stavebních prací, pro které je nezbytné suché a teplé prostředí bez srážek,” uvedl předseda sdružení EPS ČR Pavel Zemene a dodal, že výraznějšímu růstu spotřeby EPS bránilo zpřísnění požárních norem platné od srpna 2017, které zapříčinilo pokles využívání zateplovacího systému s EPS o 15 %. Pěnový polystyren se používá hlavně jako tepelný izolant. Uplatnění má ovšem například také při zpevňování podloží dálnic nebo při výrobě ochranných obalů.

Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998. Má 13 členů a reprezentuje tak většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v Česku. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 mld. Kč při zpracování více než 50 000 tun EPS. Členské firmy zaměstnávají přes 1 000 pracovníků.

Spotřeba pěnového polystyrenu

(Česká republika, 2000 – 2018)

Rok Spotřeba (tuny) 2000 18.651 2001 20.443 2002 22.664 2003 27.728 2004 31.029 2005 33.632 2006 40.000 2007 48.400 2008 55.100 2009 50.000 2010 56.900 2011 62.000 2012 56.400 2013 61.050 2014 60.850 2015 62.100 2016 57.900 2017 60.100 2018 61.000

Zdroj: Sdružení EPS ČR

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group, jejímž většinovým akcionářem je podnikatel Radovan Vítek, získala tříletý provozní úvěr 510 mil. eur (13,1 mld. Kč). Na novém úvěru se podílelo 11 mezinárodních a regionálních bank. Společnost to dnes ČTK oznámila v tiskové zprávě. Skupina dále získala úvěr na 170 milionů eur (4,4 mld. Kč), tzv. Schuldschein, který zahrnuje úvěry s proměnlivou sazbou. V březnu skupina oznámila, že vydala dluhopisy za 350 mil. dolarů (8 mld. Kč). Obchodují se na burze Euronext v Dublinu. CPI navázala na únorovou emisi, kdy vydala v Hongkongu obligace za 1,3 mld. Kč.

Kombinace těchto kroků spolu s dostupnou hotovostí znamená, že společnost má nyní k dispozici likviditu přesahující částku 26 mld. Kč v hotovosti a nevyčerpaných revolvingových úvěrech. Podle serveru denik.cz skupina na konci loňského roku koupila 11 bytů v londýnské luxusní ulici Bishops Avenue za zhruba 1,6 mld. Kč.

ČTK

Věcný záměr stavebního zákona je uspěchaný a celkově není dobře připravený – řekl novinářům předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Pavel Křeček. Podle něj  zatímní návrh budí hlavně dojem, že byl vytvořen pro pražské bytové developery.

“O změnu stavební legislativy usilujeme už delší dobu a jsme rádi, že byl věcný záměr předložen. Ale nelíbí se mi rychlost a zběsilost, s jakou je projednáván. Chtěli jsme, aby to bylo standardním způsobem. Není přece možné, aby na vypořádání připomínek byly dva až tři dny,” řekl mj. P. Křeček.  Místopředseda ČKAIT Robert Špalek doplnil, že by bylo rozumné uplatnit nový model zkušebně jako pilotní projekt v jednom kraji. “V takovém, ve kterém mají garantované údaje pro technickou infrastrukturu, hardwarové i softwarové vybavení. Získané zkušenosti by se po několika letech mohly využít pro finální návrh zákona,” dodal R. Špalek.

Vedle toho ČKAIT silně kritizuje také institut fiktivního souhlasu, který lze údajně snadno zneužít, rozpaky budí i záměna institutu „závazného stanoviska“ dotčených orgánů státní správy za pouhé jejich „vyjádření“, jehož váha bude nejspíš menší. Na druhé straně by ČKAIT doporučoval počet „DOSů“ omezit. Z vyjádření představitelů ČKAIT rovněž vyplynulo, že nepovažují za šťastné, že tvůrcem normy je soukromý subjekt, tedy HK ČR. Předseda přitom opakovaně zdůraznil, že české stavební právo změny potřebuje a povolovací řízení by se mělo zjednodušit, ovšem podle ČKAIT nikoli zrychlit – zkrácení jeho termínů je nicméně hlavní záměr vlády.

SF/pb

Věřitelé stavební firmy PSJ, která je od loňského prosince v úpadku, přihlásili u soudu pohledávky za 8,6 mld. Kč. Přezkoumáním větší části z nich se bude Krajský soud v Brně zabývat 3. dubna, hned po něm budou věřitelé rozhodovat o způsobu řešení úpadku akciové společnosti. Insolvenční správce David Jánošík uvedl, že věřitelům na dubnové schůzi doporučí řešení úpadku firmy PSJ konkurzem. Při něm by měl být majetek firmy rozprodán. “Reorganizace již nyní nemá reálný smysl,” uvedl. Soudu vedení PSJ loni sdělilo, že finanční ztráty společnost utrpěla na zakázkách v Rusku i v tuzemsku a jednání o nalezení vhodného finančního partnera nebyla úspěšná. Insolvenční návrh na sebe firma PSJ loni podala dvakrát. V prvním případě ji předešel jiný věřitelský návrh, který už řešil soud. Toto řízení bylo zastaveno. Nový insolvenční návrh podalo vedení PSJ počátkem listopadu. Čistý obrat firmy za poslední účetní období byl 3,987 mld. Kč.

ČTK

České stavebnictví letos meziročně vzroste o 3,2 %, přičemž příští rok si polepší jen o 1,7 %. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research, která v průzkumu oslovila zhruba stovku tuzemských stavebních firem. Ty mají zakázky v průměru na devět měsíců. Loni stavebnictví vzrostlo o 9,2 %. V zemích EU to bylo v průměru o 2,3 %.

Kapacity stavebních firem byly v únoru vytíženy v průměru na 91 %, meziročně o 11 procentních bodů více. “Stavební firmy mají už dnes slušnou zásobu práce. Problémy budou spíše s doplňováním pracovních týmů o kvalitní odborníky, kterých je obecný nedostatek. Z odvětví v minulosti odešlo hodně lidí, ať už to bylo způsobeno propadem zakázek, nevyrovnaností situace na stavebním trhu nebo negativním obrazem oboru,” doplnil jednatel společnosti Swietelsky stavební František Fryš.

ČTK

Developerská a stavební skupina T.E koupila areál bývalých bubenečských papíren a na tomto území o rozloze 5 hektarů v sousedství pražské Stromovky plánuje v následující letech postavit nové byty i komerční prostory. Celková výše investice dosáhne 2,8 mld. Kč. Pořízení bývalé papírny v Bubenči je územně dosud největší akvizicí skupiny, která navazuje na loňské koupě rozlehlých pozemků na pražském Jarově a ve Starém Lískovci v Brně. Na pozemcích se nachází několik původních průmyslových objektů, v nichž se ještě v minulém století vyráběl papír. Tyto budovy projdou odborným posouzením. Pokud to jejich technický stav dovolí, developer je plánuje zachovat a podtrhnout tak genius loci místa. Výstavba bude zahájena odhadem v roce 2021, po obdržení všech potřebných povolení.

Skupina T.E už dokončila rezidenční projekty Barrandovská zahrada, Truhlárna a Milhouse. Aktuálně má ve výstavbě projekty Sakura a Bleriot a na jaře 2019 začne stavět projekt Barrandez-vous. Sakura je první rezidencí v Česku pracující s principem visutých zahrad.

SF/pb 

Společnost Daramis nabízí nájemní bydlení ve svém projektu Unicity Plzeň, a to pod označením Unicity Living. K dispozici je celkem 208 bytů v dispozičním řešení 1kk až 2+1. Plně vybavené byty budou připraveny k nastěhování letos v srpnu, tedy ještě před začátkem nového školního roku – nájemní bydlení UnicityLiving je zajímavou možností zejména pro studenty a pedagogy Západočeské univerzity v Plzni nebo pro zaměstnance společností působících v rozvíjející se průmyslové a obchodní zóně Borská pole. Byty jsou plně vybavené a určené k okamžitému nastěhování. Měsíční nájemné za byt 1kk se pohybuje v rozmezí 11 000 – 12 400 Kč, za byt 2+1 je to 15 000 – 19.100 Kč.

SF/pb

Developerská společnost V Invest zahájila v areálu Zadov – Churáňov prodej útulných bytů v projektu Apartmány Zadov. Ten nabídne  41 nadstandardně vybavených bytů s dispozicemi 1+kk až 3+kk o velikosti od 26 m² do 70 m². Cena apartmánů bude začínat na 2,6 mil. Kč. Apartmány Zadov vzniknou přestavbou bývalého hotelu Lucie, volbou materiálů i tvarem budovy navazují na tradiční lokální motivy typické pro šumavské osady. Výstavba začne v květnu tohoto roku a celý projekt bude dokončen v roce 2020.

„Vždy se snažíme o vytvoření funkčního a zajímavého celku, který decentně kombinuje typickou horskou architekturu s moderními prvky. Apartmány Zadov jsou pro nás o to větší výzvou, že jde o přestavbu bývalého hotelu Lucie. Na Zadově totiž platí stavební uzávěra a nelze zde tak stavět na zelené louce,“ říká Jaroslav Vondřička, ředitel a partner společnosti V Invest.

SF/pb

 

Téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 % svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich podle údajů ČSÚ přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osamělé důchodkyně.

Celkově se ale podíl čistých peněžních příjmů, které domácnosti dávají na bydlení, během posledních pěti let postupně snižoval. Loni podíl výdajů na bydlení na čistých příjmech činil celkově 15,9 %, tedy v průměru 5 706 korun měsíčně na domácnost (náklady na umořování hypotečních a jiných úvěrů do této sumy ČSÚ nezapočítává). V případě vlastního domu to bylo 11,7 %, vlastního bytu 14,7 % a u nájmu 30 % příjmů domácnosti.

Ve vlastním domě loni bydlelo zhruba 39 % Čechů, ve vlastním bytě 29 %, družstevní byt má 8 % Čechů a v nájmu bydlí 19 % obyvatel ČR. Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil, naopak stoupl podíl lidí s vlastním bytem, zatímco podíl lidí v družstevním bytě se snížil z 12,4 %. Za posledních deset let klesl i počet obyvatel žijících v nájmu.

SF/pb

Počet sdílených kanceláří v Praze loni vzrostl meziročně zhruba o třetinu na 57 s celkovou plochou 47 300 metrů čtverečních a provozuje je celkem 37 poskytovatelů. Za jedno pracovní místo zaplatí zájemce průměrně 4 800 korun měsíčně bez DPH – jak vyplývá z odhadu poradenské firmy JLL. Podle něj letos počet sdílených kanceláří v hlavním městě vzroste o dvě třetiny. “Předpokládáme ale vzestup také ve větších regionálních městech. Nicméně až vývoj v Praze naplno ukáže, kam se tento trend bude ubírat. V tuto chvíli je těžké predikovat vývoj v delším časovém horizontu,” uvedl analytik JLL Martin Stričko. Podle něj je zvýšený zájem o coworking způsoben hlavně vývojem životního stylu a způsobu práce. Přispívá k tomu i technologický vývoj, který umožňuje pracovat prakticky kdykoliv a odkudkoliv.

Mezi největší poskytovatele coworkingu v Česku podle firmy Cushman & Wakefield patří společnosti Regus, Business Link, InnoCrystal, Work Lounge, HubHub, Impact HUB a Scott & Weber.

SF/pb

Skupina Crestyl představila novou koncepci území, na kterém se nyní nachází brněnské obchodní centrum Dornych. To Crestyl koupil předloni od společnosti Tesco a od té doby intenzivně pracuje na komplexním řešení jeho nové podoby. Současnou budovu za několik let nahradí částečně zastřešený a volně přístupný veřejný prostor s novým náměstím uprostřed a několika menšími budovami kolem něj, ve kterých budou hotel, nájemní byty, kanceláře, restaurace, obchody i služby.

„Již loni jsme avizovali, že nechceme dělat další obchodní centrum a kanceláře, že chceme stávající funkční využití staré budovy rozšířit o další prvky. Místo tak bude stále živé a trvale přístupné,“ říká Simon Johnson, výkonný ředitel skupiny Crestyl.

Řešené území zahrnuje celou plochu stávající budovy obchodního centra u brněnského hlavního nádraží a přilehlé okolí směrem k železniční trati na severu.

SF/pb

„Už je připravena změna statutu Prahy, na jejímž základě by vznikl centrální stavební úřad. Ten by řešil pro město zásadní stavby, tedy také velké rezidenční projekty!“ – tuto zásadní informaci pražská radní Hana Marvanová, která má na starosti podporu bytové výstavby, doplnila ještě řadou dalších, neméně důležitých. Ve svém expozé na konferenci Stavebního fóra REM Spring 2019 oznámila také záměr zrušit řadu stavebních uzávěr, jimiž je výstavba v metropoli svázána už léta, stejně jako snahu magistrátu urychlit vyřizování změn územního plánu. Současně připomněla úkol pro IPR, který má vytipovat městské pozemky, vhodné pro výstavbu bytů. Podle H. Marvanové ale magistrát už víceméně opustil ideu výstavby vlastními silami a chce na tomto poli kooperovat se soukromým sektorem: „Uvažujeme o bytových družstvech, jimž by město potřebné pozemky nikoli prodávalo, ale pronajímalo.“ Právě díky tomu by podle úvah magistrátu konečné ceny těchto družstevních bytů mohly být výrazně nižší než ty současné – u novostaveb se nyní pohybují kolem 100 000 Kč za metr čtvereční. „Chtěli bychom se dostat na úroveň 60 000 korun za metr!“ říká H. Marvanová. Pilotní projekt má podle ní město představit do konce prvního pololetí tohoto roku, přičemž cílem je tímto způsobem stavět kolem 500 bytů ročně – určeny by byly zejména mladým rodinám. Všechny tyto plány a záměry se stanou součástí koncepce bytové politiky, kterou vedení Prahy hodlá představit do konce letošního roku.

H. Marvanová, která má na magistrátu v gesci rovněž legislativu, ve svém vystoupení na REM Spring 2019 zároveň upozornila na problematickou inovaci stavebního zákona. Ta podle ní má řadu nedostatků věcných i legislativních – radní upozornila například na obtížnost soudních přezkumů „automatických“ rozhodnutí na základě institutu fiktivního souhlasu. Podle ní je nutné tyto problémy odstranit – ovšem nyní probíhající projednávání námitek, kterých se sešlo přes 1 600, označila za kvapné a nepříliš koncepční. Stejným způsobem ostatně nový zákon právě nyní kritizuje ČKAIT, k němuž se včera přidala i Akademie věd ČR – podle její komise pro životní prostředí nový stavební zákon de facto připravují subjekty, které jím mají být regulovány. Návrh zákona tak údajně omezuje ochranu životního prostředí a památkovou péči ve prospěch stavebníků a investorů.

SF/pb

Developerská společnost J&T Real Estate prodává kancelářský areál Rustonka v Praze 8 konsorciu jihokorejských investičních fondů v čele se společnostmi Hana Financial Investment a Hana Alternative Asset Management. Součástí transakce jsou tři kancelářské budovy u stanice metra Invalidovna a odhadovaná cena je zhruba 4,2 mld. Kč. O transakci informoval server iHNED.cz s odkazem na list Korean Economic Daily. Mluvčí skupiny J&T Jiří Ochec Hospodářským novinám ke zveřejněným informacím pouze sdělil, že prodej dosud nebyl dokončen.

Pronajímatelná plocha tří budov komplexu je 37 000 metrů čtverečních. Dvě z nich byly dokončené v letech 2017 a 2018, výstavba třetí se v současné době dokončuje. V objektu je podle iHNED.cz pronajato přes 95 % ploch – většinu má společnost Amazon, mezi další nájemce patří firmy VEEAM, francouzský správce majetku Amundi a China’s Bank of Communications. Součástí projektu Rustonka je i centrála skupiny J&T, která se ale neprodává.

ČTK