Zastupitelé Hradce Králové schválili dohodu o narovnání s developerskou společností CTP Invest, která na okraji města bez stavebního povolení rozestavěla dvě skladové haly. Firma by měla jako kompenzaci městu dát 15 mil. Kč. Město naopak společnosti dá souhlas s využitím městských pozemků pro přístupovou cestu k halám. To firmě otevře cestu k získání dodatečného stavebního povolení pro rozestavěné haly. Nyní bude o pokračování stavby rozhodovat stavební úřad. Kauzu skladů postavených bez povolení město a CTP řeší přes čtyři roky. Firma dosud proinvestovala 270 milionů, na pokutách za stavbu bez povolení zaplatila zhruba 1,3 mil. Kč. Územnímu plánu stavba odpovídá.

ČTK

Pražské městské části mají ve své správě tisíce bytů a nebytových prostor. Většina z nich je v současné době pronajatá. Obsazenost bytů v jednotlivých městských částech se pohybuje mezi 77 – 100 %, využití nebytových prostor mezi 80 – 100 %. Nejvíce bytů určených k pronájmu má Praha 2, konkrétně 3 195 bytů, z nichž je aktuálně obýváno 2 854 bytů. Nebytových prostor k pronájmu má nejvíce Praha 1, která disponuje 1 131 jednotkami, z nichž je obsazeno 936. Například v Praze 7 je z 640 bytů pronajato 588, což je 92 %. “Neobsazené jednotky jsou zejména ty, které čeká rekonstrukce a u nichž dochází k přirozené fluktuaci nájemníků,” sdělil místostarosta Kamil Vavřinec Mareš. V současné době jsou v Praze 7 před rekonstrukcí byty zejména v domech, které čekají rozsáhlejší opravy.

ČTK

Trei Real Estate, společnost pro development a správu bytových nemovitostí a nemovitostí pro obchod, má novou jednatelku svých dceřiných společností v České republice a na Slovensku. Naděžda Ptáčková (43 let) bude od nynějška řídit rozvoj obou společností. V letech 2004 až 2017 působila v developerské společnosti Skanska Reality, kde od roku 2014 byla ředitelkou. Předtím pracovala v bance Unicredit na úseku financování nemovitostí.

Naděžda Ptáčková bude u Trei odpovědná za veškeré aktivity související s developmentem projektů komerčních a rezidenčních nemovitostí v České republice a na Slovensku. K jejím úkolům bude navíc patřit akvizice nových pozemků. „Znám trh a aktuální výzvy developmentu projektů v České republice velmi dobře a těším se, že pomohu společnosti Trei dosáhnout jejích strategických cílů. Prosadíme Trei jako uznávaného developera v České republice a na Slovensku,“ říká N. Ptáčková.

Aktivity společnosti Trei se v ČR a SR dosud soustředily hlavně na komerční nemovitosti – firma spravuje v obou zemích celkem 72 objektů, z nichž 68 připadá na Českou republiku. Při developmentu vlastnického bydlení se Trei zaměří na Českou republiku, a to zejména na Prahu.

SF/pb

Celková plocha moderních průmyslových a skladových prostor určených k pronájmu v České republice vzrostla v prvním čtvrtletí roku 2019 podle údajů sdružení Industrial Research Forum na 7,97 milionů m². V prvním čtvrtletí roku 2019 bylo dokončeno celkem 16 300 m² skladových ploch ve 13 průmyslových parcích na území České republiky. Ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku se jedná o 21% pokles a mezičtvrtletně o 3 % pokles.

Největší dokončený projekt představuje Ostrava Airport Multimodal Park o celkové velikosti 56 300 m², který je již přibližně z 65 % pronajat. Druhá největší dokončená budova se nachází v industriálním parku Goodman Mladá Boleslav Logistics Centre (23 500 m²), která je plně předpronajata jedné výrobní společnosti. Třetí největší dokončený projekt představovala druhá část haly v Panattoni Park Prague Airport II o velikosti 21 700 m² pro logistickou společnost Panalpina.

Na konci prvního čtvrtletí roku 2019 bylo ve výstavbě celkem 521 700 m² skladových a výrobních prostor, přičemž 18 % z nich se nachází v Praze a jejím nejbližším okolí. V prvním čtvrtletí 2019 byla zahájena výstavba hal o celkové rozloze 202 400 m². Přibližně 39 % z celkového objemu prostor, které se aktuálně nachází ve fázi výstavby, by mělo být dokončeno v druhém čtvrtletí roku 2019. Podíl industriálních prostor ve výstavbě bez předem zajištěného nájemce v prvním čtvrtletí 2019 mírně vzrostl na 56 %.

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v prvním čtvrtletí roku 2019 dosáhla celkově 384 700 m² a ve srovnání s předchozím čtvrtletím došlo k nárůstu o 24 %. Čistá poptávka čítala v prvním čtvrtletí roku 2019 celkem 277 400 m², což bylo o 48 % více než v předchozím čtvrtletí, když meziročně došlo k nárůstu o 53 %. Na konci prvního čtvrtletí 2019 dosáhla míra neobsazenosti „industriálu“ v České republice 4,8 %, což představuje nárůst o 41 bazických bodů oproti předchozímu čtvrtletí. Celkově je v současné době na trhu 380 300 m² moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost v Praze a jejím nejbližším okolí na konci roku dosahovala 4,1 %.

SF/pb 

V Praze bylo během prvního čtvrtletí roku 2019 podle údaju sdružení Prague Research Forum dokončeno celkem 28 100 m² kancelářských prostor, čímž celkový objem moderních kanceláří v metropoli vzrostl na 3,51 mil. m². Nově dokončené prostory zahrnují dva nové projekty: Rustonku R3  v Praze 8 s 12 900 m² kancelářských prostor a budovu Churchill I v Praze 2 s 15 200 m².

V průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku začala rekonstrukce jednoho kancelářského projektu, BB Centra B v Praze 4 (14 200 m²). V současné době je tak ve výstavbě zhruba 337 200 m² kanceláří, z nichž je 172 500 m² plánováno k dokončení ještě v tomto roce. Zbývající projekty pak mají být dokončeny v letech 2020 a 2021.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně obnovených smluv – tzv. renegociací – a podnájmů) dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2019 objemu 95 200 m², což představuje mezičtvrtletní pokles o 41 % a meziroční nárůst o 16 %. Podíl renegociací na celkové poptávce dosáhl 25,9 %, zatímco celková velikost nově pronajatých prostor, předpronájmů a expanzí představovala 74,1% z celkové poptávky. Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové kancelářské ploše v prvním čtvrtletí poklesl na 4,3 %.

Klesající míra neobsazenosti nadále vytváří tlak na mírný růst nájmů. Nejvyšší dosahované nájemné za první čtvrtletí se pohybovalo v rozmezí 22,00 až 22,50 eur za m² na měsíc v centru města, 15,00–16,50 eur ve vnitřních a 13,50–15,00 eur  ve vnějších částech města.

SF/pb

S blížícím se patnáctiletým výročím vstupu České republiky do Evropské unie vytvořila společnost Savills, poskytující poradenské služby v oblasti komerčních nemovitostí, výmluvnou infografiku, mapující klíčové milníky v procesu transformace realitního trhu a ekonomiky ČR.

Infografika ukazuje radikální změny, jež se za posledních 15 let udály na českém průmyslovém, investičním, kancelářském a maloobchodním trhu – od trojnásobku objemu investic až po osminásobný nárůst nabídky průmyslových prostor, od prvního moderního nákupního centra až po příchod sdílené ekonomiky, jež předznamenala novou revoluci ve způsobu vnímání městského prostoru.

Český realitní trh do značné míry sleduje globální trendy, nicméně v některých oblastech sám určuje trendy, například PropTech společnosti jsou vysoce ceněny pro svou kvalifikovanou a talentovanou pracovní sílu v oblasti IT. Sektor podnikatelských služeb, který zaměstnává více než 100 000 osob pracujících v 300 moderních, účelově postavených business centrech napříč Českou republikou, je klíčovým pro celý region.

SF/pb

Developerská společnost Orco Property Group se bude od 24. dubna jmenovat CPI FIM. Vyplývá to z prohlášení, které firma zveřejnila po včerejší mimořádné valné hromadě akcionářů.

Společnost Orco vznikla v roce 1991 a je investorem, developerem a správcem v oblasti realit a hotelnictví ve střední Evropě. Podniká hlavně v Praze, Berlíně, Varšavě a Budapešti, ale i na Slovensku a v Chorvatsku. V roce 2016 koupila firmu Orco skupina CPI Property Group. Ta patří k největším realitním investorům v České republice, kde je také jedním z předních majitelů maloobchodních ploch.

ČTK

Webový portál prahazitra.camp prezentuje stavební projekty, které v budoucnosti vzniknou v Praze. Na webu je celkem 184 projektů v různých fázích vývoje – od idejí, přes stavební záměry až po ty realizované. Jde o nové budovy, mosty, veřejná prostranství, ale třeba i celé čtvrti. Všechny projekty byly součástí tří výstav Praha zítra? v Centru architektury a městského plánování (CAMP). „Cílem databáze je informovat Pražany o tom, co se v hlavním městě staví a jaké zajímavé projekty se chystají. Věříme, že aktuální a dostupné informace o projektech přispějí k pozitivnímu vnímání architektury a rozvoje obyvateli Prahy,” uvádí náměstek primátora a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Návštěvníci webu mají možnost vyhledávat projekty buď skrze jejich umístění na mapě, podle názvu či je lze filtrovat podle fáze projektu nebo podle umístění na území městských částí. Každý projekt má i základní informace o investorovi, architektovi či výši investice, popřípadě zahrnuje vizualizaci a předpokládané datum realizace.

ČTK

Český statistický úřad a Airbnb se dohodly na sdílení anonymních agregovaných dat o krátkodobých pronájmech. Uzavřené partnerství, první svého druhu ve střední a východní Evropě, využije statistika cestovního ruchu a pomůže i ke zpřesnění výpočtu efektů tzv. sdílené ekonomiky. Osobní data uživatelů platformy nebudou sdílena. Cílem této kooperace je zajistit, aby zainteresované strany měly k dispozici platná data a nemusely se spoléhat na údaje třetích stran.

„Máme dobrý přehled o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, ale chybí nám přesnější a detailnější informace o dalších typech ubytování. To je dnes nabízené hlavně přes sdílenou ekonomiku a zde si vypomáháme různými zdroji a odhady. Oceňujeme proto, že Airbnb je první on-line platformou, jež s námi na zpřesnění našich dat spolupracuje,“ říká Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

SF/pb

„Nuda!“ – tak dění na pražském bytovém trhu charakterizoval Marcel Soural, šéf holdingu Trigema. Trh s novými byty v Praze se podle dat tria Trigema, Skanska Reality a Central Group za první čtvrtletí letošního roku stabilizoval. Zatímco cena prodaných bytů mezikvartálně vzrostla o 3,5 %, počet prodaných (1 200) i nabízených (5 400) bytů byl stejný jako na konci minulého roku.

V současnosti stojí v Praze prodaný byt v průměru 104 666 korun za m². To je o necelou pětinu více, než tomu bylo před rokem. Pro srovnání: před třemi roky se průměrný metr bytové plochy v Praze pořídil za 60 517, před dvěma za 72 131 a loni za 88 552 Kč. Na druhou stranu dynamika tohoto růstu již není taková, jak tomu bylo ještě před několika málo měsíci. Ve druhém čtvrtletí loňského roku se uvedená cena pohybovala na úrovni 94 000 a následně 96 000 korun na m². Na konci loňského roku pak byla dokonce již ve výši 101 091 korun za m².

„Byty se prodávají stejně jako v minulém roce. Poptávka je tedy stále vysoká. Problém není v zájmu o nové byty, ale v uměle omezené nabídce kvůli paralyzovanému povolování na straně jedné a v nedostupných hypotékách na straně druhé. Jen pokud se na trh dostane několik velkých projektů dostupných pro střední třídu, může se poptávka uspokojit a zastavit růst cen,“ komentuje současnou situaci předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Mimo hlavní město se v prvním čtvrtletí prodalo podle analýz Trigemy 930 nových bytů. Nejvíce z nich bylo v Jihomoravském (248), Olomouckém (200) a Středočeském (170) kraji. Nejméně potom na Vysočině, v Moravskoslezském, Zlínském a Karlovarském kraji. V průměru se v regionech nový byt prodával za 55 714 korun za m², což je o necelých 49 000 korun méně, než za kolik se dá takový byt koupit v Praze. V nabídkách regionů bylo celkově 4 850 bytů, a to zejména v Jihomoravském (1 410), Středočeském (955) a Olomouckém (680) kraji.

Vývoj prodeje nových bytů se odrazil i na trhu starších bytů a nájemném. Ceny prvně zmíněných se v Praze na konci března pohybovaly na úrovni 87 459 Kč za m²   a meziročně zůstaly víceméně stejné. Průměrné nájemné v Praze v téže době činilo 327 Kč na m², meziročně mírně vzrostlo, ale mezikvartálně kleslo. Trigema sleduje i vývoj na trhu krátkorodých pronájmů – podle odhadů dnes majitel takto pronajímaného bytu inkasuje měsíčně 1 093 dolarů.

SF/pb

Centrální stavební úřad pro hlavní město, jehož zavedení zvažuje část pražské koalice, by mohl rozhodovat o projektech nad 4000 metrů čtverečních podlahové plochy. To odpovídá zhruba domu s 50 byty, pod úřad by tak spadaly jen velké stavby. Na workshopu k pražskému stavebnictví to uvedl první náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09). V hlavním městě nyní o výstavbě rozhoduje 22 stavebních úřadů, ty by měly zůstat zachovány pro menší stavby. Na zavedení centrálního úřadu ale zatím nepanuje v koalici shoda.

Centrálně by se podle představ Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), které tento krok prosazují, mělo rozhodovat kromě velkých budov také o silnicích či plynovodech a další infrastruktuře. K návrhu se staví rezervovaně Praha Sobě. Její lídr Jan Čižinský dříve uvedl, že jde o riskantní krok – pokud by podle něj úřad fungoval dobře, šlo by o efektivní řešení, pokud však ne, bylo by to katastrofální. Zastánci „centralizace“ argumentují tím, že by se tak především urychlilo povolování staveb, které je dnes v Praze podle stavebníků neúnosně dlouhé.

Zavedení centrálního stavebního úřadu může město schválit samo úpravou svého statutu. Úprava zákonů by nicméně byla nutná pro to, aby o případných odvoláních proti rozhodnutí nově ustaveného stavebního úřadu rozhodoval opět magistrát, a nikoliv ministerstvo pro místní rozvoj. To by bylo podle vedení města vhodnější. Návrh úpravy zákona o hlavním městě v tomto smyslu už ve Sněmovně podal pražský poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Vláda ho však nepodpořila, není podle ní v souladu s chystaným novým stavebním zákonem.

ČTK

Nedávno dokončená součást kancelářského komplexu – budova Palmovka Open Park IV – se právě nyní stala sídlem společnosti Unilever a je už takřka obsazená. Stavba je vybudovaná na brownfieldu, částečně na místě bývalé strojírny Horák a Hlava, jejíž výrobní hala je historickou památkou. Při stavbě byly použity materiály s nízkým dopadem na životní prostředí a při provozu budovy je kladen důraz na ekologii a obnovitelné zdroje. Díky tomu získala budova certifikát Breeam Excellent. Mj. se pro údržbu zelených ploch a splachování využívá dešťová voda, čerstvý vzduch v prostorech udržuje systém přirozeného větrání, když k dispozici je i kompost na organický odpad a další zařízení pro recyklaci. Součástí objektu je i „zen“ zahrada, která se nachází přímo vedle kanceláří a slouží k relaxaci.

V této budově je k dispozici 13 282 metrů čtverečních kancelářských ploch. Projekt realizovala společnost Metrostav Development.

SF/pb

TPG Real Estate Partners (TPG), investiční platforma pro kapitálové investice do nemovitostí, kterou vlastní globální společnost TPG, a společnost Contera, developerská firma a provozovatel průmyslových parků v ČR, vytvořily společný podnik. Ten bude usilovat o akvizici a rozvoj průmyslových projektů ve střední Evropě, primárně v České republice a na Slovensku. Jedním z prvních společných projektů je průmyslová zóna o rozloze 140 tisíc metrů čtverečních přímo u dálnice D1 v Ostravě-Hrušově.

V souvislosti s vytvořením společného podniku získává TPG od společnosti Contera průmyslové nemovitosti, včetně průmyslových parků v Teplicích a Ostravě, a to v rámci transakce, jejíž hodnota činí více než 2,4 mld. Kč. „Jde o jednu z největších realitních transakcí průmyslových nemovitostí na českém trhu. Současně se jedná o prvního ryze českého industriálního developera, který přitáhl americký kapitál,” říká Ferdinand Hlobil ze společnosti Cushman & Wakefield.

SF/pb

Stavební firmě Metrostav loni klesl čistý zisk meziročně o 7,6 % na 363,2 mil. Kč, její tržby naopak vzrostly o 9,7 % na 21,5 mld. Kč. Příčinou poklesu zisku podle managementu byla nízká až záporná ziskovost u projektů získaných v minulých letech. Zhruba 30 % tržeb Metrostav loni vytvořil na zahraničních trzích.

Mezi nejvýznamnější zakázky Metrostavu na domácím trhu loni patřila rekonstrukce Národního muzea v Praze, dokončení železničních tunelů v Ejpovicích u Plzně nebo modernizace dálnice D1 v úseku Soutice – Psáře. V zahraničí loni Metrostav pracoval na traťovém úseku metra Espoonlahti v Helsinkách, v Polsku staví úsek dálnice S7 a most poblíž Gdaňsku. Mezi další zakázky patří například stavba silničního tunelu Žilina na Slovensku nebo podzemní lanovka v tureckém Istanbulu.

ČTK

Mezigenerační dialog

Zuzana Morávková

Když jsme před třemi lety připravovali téma Stavět ve městě (ERA21 #02/2016), začínala jsem editorial slovy Ivana Kolečka, že přijede-li do města a vidí jeřáby, je to pro něj znamení, že jsou tam potřeba architekti. Slovy pana profesora si, s dovolením, vypomůžu i nyní. Ivan Koleček dlouhá léta působil na brněnské fakultě architektury a dodnes organizuje workshopy pro své bývalé studenty. Vždycky říká, že si spoluprací s mladými lidmi doplňuje energii, ale ta výměna samozřejmě probíhá oboustranně.

Mezigenerační výměna, chcete-li dialog, se stala námětem tohoto čísla, ve kterém jsme nechali promluvit představitele různých generací – od skutečných doyenů české architektury až po nejmladší tvůrce, kteří teprve nedávno dokončili své první realizace. Ke společné debatě se tak sešli čtyři zástupci tří generací architektů, kteří svou kariéru začínali v uplynulých třech desetiletích. (Jak trefně v diskuzi na str. 16–21 podotkl Michal Kohout, před rokem 1989 u nás k žádné takové výměně, snad s výjimkou SIALu, nedocházelo, neboť celé 20. století se neslo ve znamení „vymetání“ předchozích generací.) K rozhovoru zasedli také členky a členové rodinných klanů, kde se architektura předává z generace na generaci – Šrámkových, resp. Hlaváčkových, a Lasovských.

Dále jsme se věnovali především konkrétním výstupům architektonické praxe. Zaměřili jsme se na mladé tvůrce; věkovou hranici jsme po širším průzkumu stanovili na 35 let, neboť do té doby – slovy první dámy české architektury – architekti stavějí jenom „budky“. Vybírali jsme stavby různých velikostí a funkčních náplní od rodinných domů, mateřské školy, základní školy, hospody, technologického dvora přes úpravy veřejného prostranství až po rodinnou kapli či experimentální dočasný objekt, které nás zavedou do Třebíče, Božic, Stříbra, Nezamyslic, Máslovic, Českých Budějovic, Prostřední Bečvy, Sedlčan i do Brna. Prezentace jednotlivých staveb doplňuje vždy komentář o (minimálně jednu) generaci staršího a zkušenějšího kolegy, přičemž valnou většinu staveb jsme s autory a recenzenty navštívili osobně.

ERA 21

 Trvalou poptávku po menších bytech zejména v centru Brna a jeho okolí řeší stavitelé častější výstavbou takzvaných ateliérů – tedy jednopokojových prostor s příslušenstvím, které ale z nějakého důvodu nelze zkolaudovat jako byt. Upozornila na to společnost Trikaya, která trh s novými nemovitostmi v Brně sleduje.

V současné době tvoří 80 procent z tisícovky nových bytů na brněnském trhu s bydlením jednopokojové a dvoupokojové byty. “Důvodem takto výrazné převahy malých bytů je omezující územní plán. Ten v některých lokalitách neumožňuje čistě bytovou výstavbu, a byty se tam proto kombinují s ateliéry. Zároveň se nedávno dostaly do prodeje i projekty, které nabízí jenom ateliéry,” uvedl výkonný ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý.

Ateliéry jsou takové prostory, které nelze zkolaudovat jako byt, protože nesplňují například hlukové limity nebo normu oslunění.

Asociace brněnských architektů a stavitelů ale upozorňuje na to, že jde o nouzové řešení. “Výstavba ateliérů je kompromis, který nepřináší užitek ani jedné straně. Kupujícím i prodávajícím nese koupě takové nemovitosti zvýšenou daňovou zátěž a pro město je důsledkem tohoto trendu snižování počtu trvale žijících obyvatel, kteří si v nebytové jednotce trvalé bydliště jednoduše nahlásit nemohou,” uvedl předseda správní rady asociace Marek Vinter.

Výstavba ateliérů je podle něj částečným řešením v současné bytové krizi, v zájmu rozvoje města je ale podpora plnohodnotných forem bydlení a nových rezidenčních projektů.

Více než polovina nových bytů, které se v letošním roce začaly prodávat, je právě v centru Brna. Stavitelé často staví ve volných prolukách, přestavují starší domy nebo staví na místech stržených bytových domů v zanedbanějších částech v blízkosti centra.

ČTK

Praha 12 se postavila proti výstavbě bytového domu na místě rodinného domu v ulici Nesvadbova v Modřanech. Zastupitelé se dnes jednohlasně postavili za 265 petentů, kteří se podepsali pod petici proti zamýšlené výstavbě a usnesením vyjádřili nesouhlas s výstavbou.

Na místě rodinného domu má podle plánu developera vyrůst bytový dům o třech nadzemních podlažích. V domě by mělo být sedm bytů a v suterénu sedm parkovacích míst. Podle petentů by tato stavba na malém pozemku narušila velikostí a výškou charakter zástavby, zastínila a nevratně znehodnotila okolní domy.

“Povolením tohoto typu výstavby by vznikl nebezpečný precedens pro další možnou výstavbu bytových domů ve stabilizovaných územích Modřan – místo původních rodinných domů,” napsal petiční výbor v dopise adresovaném zastupitelstvu Prahy 12.

Zastupitelé dali obavám obyvatel za pravdu kvůli tomu, že jsou pozemky součástí stabilizovaného území. V takto označeném místě je možné stavět pouze tak, aby byl zachován stávající charakter zástavby, a není možné postavit nové rozsáhlé budovy.

Praha 12, kde žije zhruba 56.250 obyvatel, je na jihu hlavního města. Městská část zahrnuje celá katastrální území Cholupic, Kamýku, Komořan, Modřan a Točné.

ČTK

Za letošní první čtvrtletí se v Brně prodalo 293 nových bytů – třikrát víc než za stejné období loňského roku. Vyplývá to z analýzy společnosti Trikaya, která ceny bydlení v Brně dlouhodobě sleduje. “První čtvrtletí roku 2019 ukázalo, že trh s nemovitostmi se v Brně pomalu začíná přizpůsobovat změnám v uplynulých měsících. Uzpůsobila se dispoziční skladba bytů v nabídce a meziročně vzrostly i prodeje. Nejnovější byty v nabídce jsou převážně jednopokojové a dvoupokojové, o které je stále největší zájem,” uvedl František Šudřich, obchodní ředitel firmy.

Průměrná cena všech volných bytů se podle analýzy pohybuje okolo 76 500 Kč za čtvereční metr, růst cen ale zpomalil. “V současné době již byty příliš nezdražují, trh s nemovitostmi se zklidňuje a poptávka se přizpůsobuje růstu cen v uplynulých obdobích. Přestože se zpřísnily podmínky hypotečního financování, začínají se opět prodávat i větší, dražší byty. Kupříkladu bytů se třemi pokoji se letos prodalo zatím téměř stejně jako jednopokojových, a to kolem 80,” uvedl výkonný ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. Nových bytů v nabídce přibývá. Za první tři měsíce roku se dostalo na trh více než 350 nových bytů, na začátku dubna tak bylo dostupných 1000 nových bytů. ” Nabídku z přibližně 80 % tvoří byty jednopokojové a dvoupokojové, o které je zároveň největší zájem. Nové byty z nabídky rychle mizí, 40 % z nich je jich rezervovaných.

SF/pb

Zvyšující se zájem globálních korporací o prostory pro coworking (sdílené kanceláře) je výrazný trend, který v roce 2018 ovlivňoval kancelářské trhy čtyř největších hlavních měst v regionu střední a východní Evropy (CEE). Celková plocha flexibilních kancelářských prostor v Budapešti, Moskvě, Praze a Varšavě dosahuje 286 000 m², což představuje přibližně 1 % celkového kancelářského trhu v těchto městech (29,9 mil. m²). Poptávka provozovatelů prostor pro coworking v roce 2018 tvořila 5 % celkových pronájmů kanceláří v hlavních městech regionu CEE.

V roce 2018 provozovatelé prostor pro coworking pronajali přes 200 000 m² kancelářských prostor ve čtyřech největších metropolích regionu CEE. Nejaktivnějším trhem byla Varšava, kde se pronajalo 92 400 m² flexibilních kanceláří, tedy 10,7 % všech pronajatých kancelářských prostor. Druhá byla Moskva se 64 300 m² (3,2 % celkového objemu pronájmů), následovaná Prahou a Budapeští s 27 100 m² (5,2 %), resp. 17 500 m² (3,3 %).

“I v Praze zaznamenáváme od loňského roku obrovský boom coworkingových prostor, který bude jistě ještě pokračovat i v roce 2020. V současné době tvoří coworkingové kanceláře zhruba 1,2 % trhu, tedy prostor pro růst zde jistě je. Nicméně naše zkušenost i mezinárodní průzkum ukazují, že z Prahy se další coworkingový hub pravděpodobně nestane. Za tímto předpokladem nestojí nezájem ze strany operátorů ani investorů, ale menší aktivita startupových společností v ČR a nedostatečný růst digitálních a technologických společností,” říká Radka Novak ze společnosti Cushman & Wakefield.

Předním provozovatelem flexibilních pracovišť v regionu zůstává společnost IWG Group (vlastní firmy Regus a Spaces v Polsku). Jedničkou varšavského trhu je společnost BusinessLink, následovaná firmami WeWork a NewWork. WeWork, nejvýznamnější světový provozovatel kanceláří pro coworking, vykázal za uplynulých 12 měsíců v hlavních městech regionu CEE největší rozvoj. Firma otevřela nové kanceláře v Moskvě, Praze a Varšavě. Jediným novým provozovatelem, který se rozhodl expandovat v Budapešti, byla společnost HubHub.

SF/pb

„Ve spolupráci s bytovým družstvem, které má zkušenosti s výstavbou a správou bytového fondu, by hlavní město Praha založilo bytové družstvo. Pak by poskytlo pozemek ve svém vlastnictví, na němž by byl postaven dům s družstevními byty. Určitá část těchto bytů, například 30 procent, by byla hlavnímu městu k dispozici jakožto jednomu ze zakládajících členů družstva,“ tak popsala pražská radní Hana Kordová Marvanová jednu z cest, která by měla řešit stávající bytovou krizi v metropoli.

Zbývající část bytů v takových projektech by byla určena pro budoucí družstevníky – osoby, které by splňovaly předem stanovená kritéria, například mladé rodiny, matky a otcové samoživitelé, senioři či absolventi s nižšími příjmy na počátku kariéry. Počítá se i s tím, že při splnění podmínek by byty mohly přejít do vlastnictví družstevníků.

Výběr partnera Prahy by měl být proveden na základě koncesního řízení nebo veřejné soutěže. Nově založené bytové družstvo by na základě úvěru poskytnutého bankou financovalo výstavbu bytového domu, kterou by v ostatních ohledech zajišťoval partner na základě smlouvy uzavřené s bytovým družstvem. V současnosti probíhá jednání o realizaci tohoto projektu se zástupci MČ Praha 13, kde je vhodný pozemek ve vlastnictví hlavního města. Bylo by možné na něm postavit až 150 bytů ve třech nových bytových domech.

Cílem projektu je podle H. Kordové Marvanové umožnit střední vrstvě dosáhnout na cenově dostupné bydlení na území hlavního města, což je pro značnou část z nich vzhledem k současné situaci na trhu téměř nemožné. Navržené řešení si klade za cíl tuto situaci zlepšit, přičemž hlavní výhody magistrát vidí zejména v následujících skutečnostech:

• podstatně levnější výstavba (až o 30 %);
• snížení pořizovacích nákladů na byt, neboť nezahrnují kupní cenu pozemku;
• rozšíření bytového fondu hl. m. Prahy;
• nízké náklady města, které umožní takto vystavět každý rok nejméně několik set družstevních bytů;
• participace městských částí a jejich aktivní zapojení do projektu;
• možnosti získat družstevní byt do vlastnictví člena družstva po splacení anuity;
• přenechání správy družstva do rukou družstevníků a partnera;
• možnosti uplatnění kontrolních mechanismů ze strany hl. m. Prahy.

SF/pb