Elektromobilita už není jen tématem dopravy nebo ESG. Pro vlastníky a provozovatele budov s parkovacími místy se postupně mění v konkrétní povinnost stanovenou stavebním zákonem. U nebytových objektů s více než 20 parkovacími místy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, musí být do 1. ledna 2027 zajištěn alespoň jeden dobíjecí bod na každých deset parkovacích stání, případně kabelová příprava alespoň pro 50 % parkovacích míst.
V praxi se tato pravidla dotknou zejména komerčních nemovitostí, parkovacích domů, obchodních a administrativních areálů a dalších objektů s větším počtem parkovacích stání. Dobíjecí infrastrukturu je proto vhodné řešit už při plánování investic, projektové dokumentace a provozního nastavení objektu, nikoli až při kontrole.
Základní povinnost a možný odklad
Základní pravidlo zní: do 1. ledna 2027 musí být u dotčených objektů zajištěn alespoň jeden dobíjecí bod na každých deset parkovacích stání, případně kabelová příprava pro alespoň polovinu parkovacích míst.
Za určitých podmínek lze splnění povinnosti odložit na 1. ledna 2029. Týká se to případů, kdy byl alespoň jeden dobíjecí bod instalován mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024. Pro využití odkladu je zásadní samotná instalace v uvedeném období; ze znění zákona vyplývá, že není vyžadováno, aby byl bod v této době již provozován nebo nahlášen. Vlastník by však měl být schopen doložit zejména datum a rozsah instalace, například stavební dokumentací, revizní zprávou nebo jinými technickými podklady.
Nutné pamatovat také na to, že realizace dobíjecích bodů mohla být podmíněna získáním stavebního povolení; to zejména za situace, kdy byly pro instalaci prováděny významnější stavební úpravy. Bez získání potřebného povolení by se v takových situacích jednalo tzv. černou stavbu, za kterou by hrozila pokuta a v krajním případě až odstranění stavby.
Přísnější pravidla při rekonstrukci
Vedle základní povinnosti popsané výše je nutné sledovat i pravidla pro změny již dokončených staveb. Při rekonstrukci se může uplatnit přísnější požadavek podle vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, tj.: minimálně jeden dobíjecí bod a kabelovody pro každé páté parkovací místo.
Tato povinnost se nicméně neuplatní, pokud by náklady na dobíjecí infrastrukturu přesáhly 7 % celkových nákladů rekonstrukce. Pro účely prokázání splnění podmínek pro výjimku bude potřeba disponovat potřebnými podklady, např. rozpočtem rekonstrukce, naceněním, technickou zprávou nebo jinými průkaznými dokumenty, kterými bude podloženo tvrzení o splnění výjimky.
Pro vlastníky a developery to v praxi znamená, že otázka dobíjecí infrastruktury by měla být součástí přípravy rekonstrukce od začátku tak, aby případná nutnost realizace dobíjecích bodů mohla být řádně vyhodnocena a případně zapracována do projektu. Pokud se začne řešit až dodatečně, může být obtížnější vyhodnotit technickou proveditelnost, náklady i případné využití 7 % výjimky.
Veřejné versus neveřejné dobíjení
Před realizací dobíjecích bodů je potřebné si ujasnit, zda dobíjecí body budou veřejně přístupné či nikoli. Veřejně přístupný bod umožňuje nediskriminační přístup všem uživatelům, zatímco neveřejný bod slouží typicky jen pro vlastní potřebu provozovatele, jeho podnikání nebo zaměstnance.
Ačkoli pro účely splnění podmínky stanovené v § 167 stavebního zákona není veřejnost či neveřejnost dobíjecího bodu zásadní, je toto rozdělení významné zejména co do provozních povinností.
Veřejně přístupné body je nutné před zprovozněním nahlásit Ministerstvu průmyslu a obchodu a zajistit další provozní povinnosti, které neveřejné body nemusí splňovat. Neveřejné body tedy mají jednodušší režim; pokud by však v průběhu času měly otevřít veřejnosti, bude nutné tuto změnu oznámit Ministerstvu průmyslu a obchodu a splnit režim veřejně přístupných dobíjecích bodů.
Provoz veřejně přístupných bodů
U veřejně přístupných dobíjecích bodů je důležité splnit požadavky ještě před jejich uvedením do provozu. Každý veřejně přístupný bod musí být nahlášen Ministerstvu průmyslu a obchodu a provozovatel musí zajistit metrologické ověření Českým metrologickým institutem.
Provozovatel musí současně řešit praktické provozní požadavky vůči uživatelům. Jde zejména o řádné označení stanice, zveřejnění cen před zahájením dobíjení, informace o kompatibilitě s vozidly a kontakt pro řešení problémů. U dobíjecích bodů zavedených po 13. dubnu 2024 je nutné umožnit elektronické platby, přičemž konkrétní požadavky se liší podle výkonu dobíjecího bodu.
Veřejně přístupné body musí splňovat také požadavky na přístupnost a umožnit jednorázové dobití bez uzavření smlouvy.
Sankce
Nesplnění těchto povinností může mít citelné následky: za porušení povinností týkajících se instalace dobíjecí infrastruktury hrozí pokuta až 400 000 Kč; za nesplnění evidenční povinnosti pokuta až 3 miliony Kč. Dodržování stavebních požadavků přitom kontroluje stavební úřad, evidenční povinnost Ministerstvo průmyslu a obchodu a požadavky na veřejné dobíjení vůči uživatelům Česká obchodní inspekce.
Závěr
Oproti jiným povinnostem ve stavebním zákoně zůstala povinnost zřízení dobíjecí infrastruktury trochu skryta. Přesto je nutné ji splnit, neboť za její porušení hrozí vysoké sankce. Vlastníci a provozovatelé by si proto měli včas ověřit, zda se jich povinnost týká, zda mohou využít odkladu do roku 2029 či jiné výjimky, jaký režim dopadá na případnou rekonstrukci a zda budou jejich dobíjecí body veřejně, nebo neveřejně přístupné. Zároveň je vhodné průběžně uchovávat podklady k instalaci, technickým parametrům a splnění evidenčních i provozních povinností.
Již v projektové fázi se vyplatí promítnout dobíjecí infrastrukturu do stavební dokumentace a předem vyhodnotit technické požadavky, dostupnou kapacitu i budoucí provozní režim, aby bylo jasné, kdo ponese odpovědnost za evidenci vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu, za nastavení provozu a u veřejných bodů také za splnění požadavků vůči uživatelům.
Pavel Svoboda, seniorní advokát, Eversheds Sutherland
Kateřina Rabiňáková, koncipientka, Eversheds Sutherland
