„To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti, “ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může podle něj navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.

Nový územní plán Brna staví na ochraně veřejných prostranství, podpoře dostupného bydlení a modro-zelených řešeních. Jak přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území? „Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty,” odpovídá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Praha a Brno čelí stejným výzvám – nedostatku dostupného bydlení, nutnosti transformace nevyužitých území nebo adaptaci na klimatickou změnu. Obě města reagují modernizací svých územních plánů, přesto se jejich přístupy i aktuální fáze přípravy zásadně liší. Jaké rozdíly lze vysledovat mezi pražským metropolitním plánem a novým územním plánem Brna? A co si mohou jednotlivá města navzájem nabídnout jako inspiraci?

Praha zapojuje investory už při změně územního plánu, zatímco Brno jedná až ve fázi povolování projektu. „Obě praxe – pražská i brněnská – jsou z pohledu předpisů možné. Ilustrují, jak širokou paletu teď samospráva má pro to, aby se pružně dohodla s investorem,“ říká Martin Fadrný, partner ve společnosti Frank Bold Advokáti. Díky nim se daří zrychlit procesy a zároveň kultivovat celé investiční prostředí.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Brownfieldy - opuštěné, někdy i kontaminované průmyslové nebo zemědělské areály - se v posledních letech stávají klíčovým prvkem městského rozvoje v Česku. S ubývajícími možnostmi pro výstavbu na zelené louce a rostoucím tlakem na udržitelnou výstavbu se investoři, obce i stát k těmto lokalitám stále více obracejí – a to i v podobě druhé výzvy v programu Regenerace brownfieldů.

Praha se připravuje na závěrečnou fázi schvalování Metropolitního plánu, nového územněplánovacího dokumentu, který má po více než čtvrtstoletí nahradit stávající plán z roku 1999. Podle harmonogramu má být plán zveřejněn letos v říjnu, následovat budou dvě veřejná projednání a schválení se očekává v polovině roku 2026.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě, se pomalu ale jistě připravuje na svou revitalizaci. Historické prostranství, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348, má bohatou historii a rozlohu přes 80 000 m². Ačkoliv dnes slouží jako zelená oáza ve víru rušného městského života, mnozí Pražané i návštěvníci se shodují, že by mohlo lépe naplnit svůj potenciál.

Brno slavnostně zahájilo výstavbu Janáčkova kulturního centra, které se stane novým koncertním sálem pro Filharmonii Brno. Dlouho očekávaný projekt, jehož zahájení se konalo v únoru 2024, přitahuje velkou pozornost nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní scéně. Slavnostního poklepání na základní kámen se vedle premiéra Petra Fialy zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa a primátorka města Markéta Vaňková. Výstavba šestipodlažní budovy v proluce mezi Veselou a Besední ulicí, která nabídne 1 200 míst, by měla být dokončena v roce 2027.

Miroslav Kobera, Senior ESG Manager ve skupině Crestyl, sdílí svůj pohled na ideální chytré město, jehož součástí je propojení rezidenčních, komerčních a retailových částí. Zaměřuje se na výzvy, které přináší modernizace a digitalizace českého stavebnictví, a představuje proměny požadavků na udržitelné a inteligentní budovy. Posouvá se české stavebnictví směrem k udržitelnosti, a má na to vliv legislativa?

Na konferenci remspace se setkali klíčoví zástupci městských institucí a developerských společností, aby diskutovali o aktuálních výzvách, plánech a postupech pro rozvoj českých metropolí. Debata se soustředila především na srovnání rozvoje Prahy a Brna, s důrazem na územní plány, dostupnost bydlení, a městskou infrastrukturu i v mezinárodním srovnání. „Neřešíme tu žádný problém, se kterým by se nepotýkaly ostatní evropské metropole. Rozdíl je v tom, že když v zahraničí přichází s řešením, u nás stále diskutujeme o tom, jestli ten problém vůbec máme,” zaznělo na konferenci PRAHA, BRNO A JEJICH ZÁZEMÍ: KONKURENCE STRATEGIÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ .

"Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel." "Nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby." "Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 3. panelu nazvaném Impulzy rozvoje moravské metropole na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Vize město je speciální projekt Aktuálně.cz a týdeníku Ekonom. V debatě Brownfields se tématem nevyužitých ploch v Praze zabývají Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, obchodní ředitel developerské společnosti Penta Investments David Musil a architekt Pavel Hnilička z kanceláře Pavel Hnilička Architects + Planners.

Architekt, urbanista, bývalý ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje, náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje. To vše má ve svém profesním životopise Petr Hlaváček, který je dnes už podruhé, respektive druhé volební období, v Praze odpovědný za výstavbu. A to včetně té bytové.

Obliba českého hlavního města přetrvává a ještě se zvyšuje. Jen za první tři měsíce letošního roku se Praha podle aktuálních dat ČSÚ rozrostla o 23 091 nových obyvatel. To je dvakrát více než za celý loňský rok.

V pátek minulého týdne zavládly v poslanecké sněmovně českého parlamentu dlouho neviděné spokojenost a veselí. Vládní koalice i její opozice spojenými silami schválily věcnou novelu stavebního zákona, navrženého už vládou A. Babiše a schváleného v roce 2021.

Depresi developerské obce z návrhu novely stavebního zákona střídá její optimismus - povolovací řízení by se mohlo přece jen zrychlit! Podle Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů k tomu pomohl vznik Platformy pro zdravý stavební zákon sdružující profesní komory a svazy - a její jednání s ministry pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti) a dopravy Martinem Kupkou (ODS).

Návrh novely zákoníku práce, který byl 12. září 2022 zveřejněn a poslán do připomínkového řízení, představuje řadu významných změn pro zaměstnance i zaměstnavatele.