Po více než deseti letech příprav získala Praha nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán schválili zastupitelé hlavního města a od 1. září nahradí dosavadní dokument z roku 1999. Podle vedení města i zástupců podnikatelského sektoru jde o klíčový krok pro řešení dlouhodobého nedostatku bytů a další rozvoj metropole. Kritici naopak upozorňují na nedostatečné zapracování připomínek veřejnosti, riziko zahušťování zástavby nebo ohrožení zelených ploch.

Připravovaný Metropolitní plán, o kterém mají zastupitelé hlasovat 28. května, nově vymezí několik lokalit, kde bude možné stavět až stometrové domy. Týkat se to má zejména Roztyl, Chodova, Bohdalce, Vysočan nebo Nových Butovic. O něco nižší výstavba pak bude možná například na Pankráci, Žižkově, Budějovické, Opatově, v Bubnech nebo na Pelc-Tyrolce.

Debata o kontribucích developerů se v českém prostředí dlouhodobě pohybuje mezi dvěma póly: na jedné straně stojí kritika, na straně druhé snaha najít funkční model, jak financovat infrastrukturu v rychle rostoucích městech. Ve skutečnosti ale kontribuce nejsou ani jedním z toho. Jsou především nástrojem, který testuje, zda jsou města schopná řídit svůj rozvoj férově, předvídatelně a v dialogu se soukromým sektorem.

Debata o pražské bytové krizi se často zjednodušuje na deficit bytů. Ve skutečnosti leží problém jinde: město netrpí nedostatkem projektů, investorů ani peněz, ale neschopností tyto projekty rychle povolit. Rok 2026 tak, podle článku Pavla Kropáčka a Pavla Svobody z Eversheds Sutherland, může být zlomový – a to díky novinkám v podobě novely stavebního zákona a Metropolitního plánu Prahy.

Další zásah do stavebního zákona vyvolal silný odpor profesních organizací. „Novela stavebního práva má zjednodušovat a zpřehledňovat procesy, ale nesmí to být na úkor odbornosti a kvality výstavby. Proto považujeme za nezbytné problematická ustanovení věcně upravit a nabídnout k tomu naši odbornou součinnost,“ prohlásil předseda ČKA Jan Kasl. Pokud by byl návrh přijat, podle nových pravidel by se mělo postupovat už od 1. července 2026.

Rok 2025 byl podle Petra Hlaváčka ve znamení systematické a dlouhodobé práce, jejíž výsledky se budou naplno projevovat až v dalších letech. Přesto jej označuje za mimořádně úspěšný. Jedním z klíčových posunů je proměna nákladového nádraží Žižkov. Praha zde schválila největší změnu územního plánu ve své historii a zároveň plánovací smlouvy s developery, díky nimž město získá dvě miliardy korun na občanskou vybavenost. Součástí je také povolení nové tramvajové trati.

Praha finalizuje Metropolitní plán – dokument určující, kde může vzniknout až 350 tisíc nových bytů, jak budou čtvrti růst do výšky a kdo ponese náklady na veřejnou infrastrukturu. V Praze se střetávají dva pohledy: pro město je plán nástrojem, který umožní pružněji řídit rozvoj a otevírá prostor pro vyšší míru zástavby, zatímco část investorů upozorňuje na příliš obecná pravidla. Spor se vede i o dopravní limity – zejména o parkovací minima, která podle odborníků brání vzniku kompaktních čtvrtí a tlačí projekty zbytečně do šířky.

„To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti, “ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může podle něj navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.

Nový územní plán Brna staví na ochraně veřejných prostranství, podpoře dostupného bydlení a modro-zelených řešeních. Jak přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území? „Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty,” odpovídá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Praha a Brno čelí stejným výzvám – nedostatku dostupného bydlení, nutnosti transformace nevyužitých území nebo adaptaci na klimatickou změnu. Obě města reagují modernizací svých územních plánů, přesto se jejich přístupy i aktuální fáze přípravy zásadně liší. Jaké rozdíly lze vysledovat mezi pražským metropolitním plánem a novým územním plánem Brna? A co si mohou jednotlivá města navzájem nabídnout jako inspiraci?

Praha zapojuje investory už při změně územního plánu, zatímco Brno jedná až ve fázi povolování projektu. „Obě praxe – pražská i brněnská – jsou z pohledu předpisů možné. Ilustrují, jak širokou paletu teď samospráva má pro to, aby se pružně dohodla s investorem,“ říká Martin Fadrný, partner ve společnosti Frank Bold Advokáti. Díky nim se daří zrychlit procesy a zároveň kultivovat celé investiční prostředí.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Brownfieldy - opuštěné, někdy i kontaminované průmyslové nebo zemědělské areály - se v posledních letech stávají klíčovým prvkem městského rozvoje v Česku. S ubývajícími možnostmi pro výstavbu na zelené louce a rostoucím tlakem na udržitelnou výstavbu se investoři, obce i stát k těmto lokalitám stále více obracejí – a to i v podobě druhé výzvy v programu Regenerace brownfieldů.

Praha se připravuje na závěrečnou fázi schvalování Metropolitního plánu, nového územněplánovacího dokumentu, který má po více než čtvrtstoletí nahradit stávající plán z roku 1999. Podle harmonogramu má být plán zveřejněn letos v říjnu, následovat budou dvě veřejná projednání a schválení se očekává v polovině roku 2026.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě, se pomalu ale jistě připravuje na svou revitalizaci. Historické prostranství, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348, má bohatou historii a rozlohu přes 80 000 m². Ačkoliv dnes slouží jako zelená oáza ve víru rušného městského života, mnozí Pražané i návštěvníci se shodují, že by mohlo lépe naplnit svůj potenciál.

Brno slavnostně zahájilo výstavbu Janáčkova kulturního centra, které se stane novým koncertním sálem pro Filharmonii Brno. Dlouho očekávaný projekt, jehož zahájení se konalo v únoru 2024, přitahuje velkou pozornost nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní scéně. Slavnostního poklepání na základní kámen se vedle premiéra Petra Fialy zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa a primátorka města Markéta Vaňková. Výstavba šestipodlažní budovy v proluce mezi Veselou a Besední ulicí, která nabídne 1 200 míst, by měla být dokončena v roce 2027.

Miroslav Kobera, Senior ESG Manager ve skupině Crestyl, sdílí svůj pohled na ideální chytré město, jehož součástí je propojení rezidenčních, komerčních a retailových částí. Zaměřuje se na výzvy, které přináší modernizace a digitalizace českého stavebnictví, a představuje proměny požadavků na udržitelné a inteligentní budovy. Posouvá se české stavebnictví směrem k udržitelnosti, a má na to vliv legislativa?

Na konferenci remspace se setkali klíčoví zástupci městských institucí a developerských společností, aby diskutovali o aktuálních výzvách, plánech a postupech pro rozvoj českých metropolí. Debata se soustředila především na srovnání rozvoje Prahy a Brna, s důrazem na územní plány, dostupnost bydlení, a městskou infrastrukturu i v mezinárodním srovnání. „Neřešíme tu žádný problém, se kterým by se nepotýkaly ostatní evropské metropole. Rozdíl je v tom, že když v zahraničí přichází s řešením, u nás stále diskutujeme o tom, jestli ten problém vůbec máme,” zaznělo na konferenci PRAHA, BRNO A JEJICH ZÁZEMÍ: KONKURENCE STRATEGIÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ .