Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.

Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.

Zákon o podpoře bydlení, který letos prošel parlamentem a míří k podpisu prezidentem, měl podle původních vizí pomoci lidem v bytové nouzi, obcím vrátit kontrolu nad nájemním bydlením a přivést na trh tisíce bytů se systémem garantovaného nájmu. Jenže první zkušenosti z terénu ukazují, že se mezi legislativní ambicí a realitou trhu rozevřela hluboká propast. Zatímco poptávka po dostupném bydlení strmě roste, ochota soukromých majitelů zapojit se do systému zůstává mizivá.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring se ve třetím panelu setkali zástupci politické reprezentace, soukromého sektoru, bankovnictví i architektury, aby diskutovali o rozvoji Prahy, jejím propojení se Středočeským krajem, územním plánování a bariérách, které dlouhodobě brání rozvoji dostupného bydlení. Diskuze ukázala konsenzus v některých tématech – zejména potřebě zahušťování zástavby či lepší koordinace veřejné správy. Zároveň však zřetelně pojmenovala systémové slabiny současného stavu: roztříštěné plánování, přeregulovanost i chybějící rozhodovací odvahu.

V době, kdy jsou hypotéky stále citelně dražší než nájemní bydlení, se developeři snaží přilákat klienty nejen nemovitostí samotnou, ale i zdánlivě výhodnějším financováním. Podle nejnovější analýzy společnosti Home Portal nabízí 78 % sledovaných rezidenčních projektů vlastní hypoteční servis, přičemž každý druhý slibuje lepší úrokové sazby. Háček? Výhodné podmínky často platí jen při využití doporučeného partnera.

Trh s institucionálním nájemním bydlením v Praze zažívá dynamický růst. Podle aktuální analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank vzrostlo v prvním čtvrtletí letošního roku nájemné v plně či částečně vybavených bytech stavěných za účelem pronájmu (tzv. build-to-rent) meziročně o 8,5 %. Průměrná cena za nájem dosáhla 587 korun za metr čtvereční, což výrazně převyšuje lokální průměr.

Evropské metropole se dramaticky liší nejen v cenách nájmů a potravin, ale především v tom, kolik peněz lidem po zaplacení životních nákladů zůstane. Zatímco ve Švýcarsku či Lucembursku domácnosti běžně spoří tisíce eur měsíčně, v Polsku nebo Albánii nevystačí ani dvě mzdy na pokrytí základních výdajů. Praha v žebříčku obstála hlavně díky levné MHD – v jiných ohledech však na západní konkurenty ztrácí.

Česká republika se dočkala svého prvního velkého projektu dostupného bydlení, který vzniká za podpory Evropské investiční banky (EIB) a České spořitelny. V Praze má v příštích dvou letech vyrůst více než 700 nájemních bytů určených především pro zaměstnance veřejného sektoru – učitele, zdravotníky, policisty nebo administrativní pracovníky. Celkové náklady přesahují 187 milionů eur (přibližně 4,7 miliardy korun), z čehož EIB poskytne úvěr až 60 milionů eur.

Česko se připravuje na zásadní změnu v oblasti bytové politiky. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Petra Kulhánka připravuje návrh zákona, který umožní vznik takzvaných bytových společností s omezeným ziskem. Tento model, inspirovaný rakouskou praxí, by měl pomoci řešit stále palčivější problém nedostupnosti bydlení ve velkých městech, jako jsou Praha či Brno, ale i v dalších lokalitách s napjatým trhem.

Institucionální nájemní bydlení je v Česku na vzestupu a přináší novou kvalitu a inovace do segmentu nájemního bydlení. Tomáš Stařík v rozhovoru vysvětluje, jak se liší od klasického pronájmu, jaké výhody přináší nájemníkům i investorům a proč je důležitá včasná příprava projektů. Podle Tomáše Staříka, obchodního ředitele ve společnosti BTR Consulting, je dnes v provozu asi 3 000 bytů, ale během pár let by jich mělo být čtyřnásobně více. „Vidíme formování trhu i v dalších městech jako Brno či krajská centra,“ dodává.

Londýnský starosta Sadiq Khan oznámil ambiciózní plán na výstavbu 88 000 nových bytů ročně v příští dekádě. Tvrdí, že bez takového kroku se město propadne ještě hlouběji do bytové krize. Londýn přitom zvažuje kroky, které byly donedávna nepředstavitelné – například výstavbu na zeleném pásmu okolo města. A co Praha? Město, které se opakovaně umisťuje na špici žebříčků nejméně dostupného bydlení v Evropě?

V prvním čtvrtletí roku 2025 se průměrné ceny nájmů bytů v Praze opět zvýšily. Podle dat Rent Indexu od společnosti Deloitte, který sleduje vývoj nájemního trhu prostřednictvím inzerovaných nabídek z realitních portálů, došlo k mezičtvrtletnímu nárůstu o 3,1 %. Průměrná cena nájmu v hlavním městě tak dosáhla 438 korun za metr čtvereční měsíčně. I přes zdražení nájmů se ale Praha v dubnu po více než třech letech stala městem s nejnižší hrubou výnosností nájemného v celé republice.

Zatímco v roce 2022 fungovalo v Praze přibližně 10 BTR (Build-to-Rent) projektů s asi 1 000 byty, o dva roky později už bylo v provozu 2 900 jednotek napříč 19 projekty. A do roku 2027 by mělo přibýt dalších téměř 3 000 nových bytů. Ještě dynamičtější je vývoj v oblasti přípravy – přes 9 000 bytů je nyní ve fázi plánování nebo výstavby, přičemž pět největších hráčů (AFI HOME, SIKO, Mint, Trigema, Dostupné bydlení ČS) ovládá 43 % pražského trhu.

Hlavní město Praha zahajuje novou etapu v oblasti dostupného bydlení a strategického plánování. Do deseti let chce postavit až osm tisíc městských bytů. Praha zároveň dokončila aktualizaci Územně analytických podkladů, které poskytují nejpodrobnější pohled na aktuální stav a vývoj metropole.

Český průmysl vstoupil do roku 2025 s mírným poklesem. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se průmyslová produkce v lednu meziročně snížila o 0,6 %, meziměsíčně pak klesla o 0,3 %. Mezitím sice stavebnictví vykázalo meziroční růst o 8,2 %, avšak počet zahájených bytů se dramaticky propadl o 27 %. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 28,7 % na 28,7 miliardy Kč. „Zázrak se nekoná, průmysl zůstává v útlumu. Lednový výsledek sice překonal očekávání, nicméně ta byla nastavena velmi nízko," okomentoval lednová data analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Aktuální situace na realitním trhu: nový státní investiční fond, růst hypotečního trhu a ambiciózní plány obcí na výstavbu tisíců dostupných bytů mají zmírnit nedostupnost bydlení. Jaké změny nás čekají?

V následujících letech se na trh s nájemními byty mohou dostat desítky miliard korun z penzijních fondů, což by mělo přispět k řešení problému s nedostupností bydlení, který trápí i obyvatele s průměrnými příjmy. Tento krok je součástí širšího plánu vlády, kterým se snaží podpořit výstavbu nájemních bytů. Jak však varují odborníci, efekt tohoto opatření nebude okamžitý a ne všechny penzijní fondy budou mít o tuto novinku zájem.