Vysoké ceny bydlení a rostoucí poptávka po nájmech jsou pro město velkou výzvou. Řešením má být zastavení privatizace obecních domů, výstavba družstevních bytů a využívání brownfieldů – projekty na Kamenném vrchu i na brownfieldech mají Brnu přinést stovky bytů. Podle Karin Podivinské, náměstkyně primátorky města Brna, město reaguje na rostoucí počet single domácností i na potřeby seniorů.

První polovina roku 2025 potvrdila silné oživení investičního trhu ve střední a východní Evropě. Česká republika se poprvé stala lídrem regionu a investice do logistiky, hotelů a nájemního bydlení ukazují nový směr vývoje.

Koupě vlastního bytu v Praze zůstává pro většinu obyvatel stále vzdáleným snem. Podle nejnovějšího Deloitte Property Indexu 2025, který každoročně mapuje evropský rezidenční trh, patří česká metropole mezi vůbec nejméně dostupná města pro pořízení vlastního bydlení. Ke koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních je v Praze potřeba průměrně 15 hrubých ročních mezd, tedy zhruba 180 měsíčních platů. Hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Athény.

Družstevní bydlení má v Evropě dlouhou tradici, v Česku ale zatím hledá svou cestu. Brno se rozhodlo, že ji zkusí prošlapat samo – městské společnosti založí družstvo, postaví byty a nabídnou je lidem, kteří by jinak na vlastní bydlení nedosáhli. Podmínkou je, že zájemci nebudou vlastnit jinou nemovitost a budou v bytech skutečně bydlet. Petra Vítková, ředitelka Realitní společnosti města Brna, v rozhovoru také představuje bytovou politiku města Brna i budoucí projekty.

Rekonstrukce secesních domů, loftové novostavby, komunitní bydlení i chytré čtvrti – pražský realitní trh je v pohybu. Navzdory přetrvávající aktuální ekonomické situaci a vysokým úrokovým sazbám zůstává poptávka po nových bytech v Praze silná.

Institucionální nájemní bydlení v rodinných domech – běžný model západní Evropy – se začíná prosazovat i v Česku. Nový projekt Dolce Vita Mladá Boleslav přináší vůbec první příklad tohoto formátu u nás: devět moderních řadových domů s dispozicí 5+kk je určeno k dlouhodobému pronájmu v klidné příměstské lokalitě. Projekt cílí na rodiny hledající komfort a stabilitu bez závazků spojených s vlastnictvím, ale zároveň nabízí investorům výnos, který výrazně převyšuje běžné městské nájemní byty.

Brněnský kancelářský trh pokračuje v rozvoji. V prvním pololetí byla dokončena jedna kancelářská budova – Titanium Skylight X o velikosti 10 900 m². Aktuálně se v jihomoravské metropoli staví deset projektů s celkovou výměrou přes 103 100 m², což představuje přibližně polovinu současného objemu výstavby v Praze, přestože celková nabídka kanceláří v Brně je více než pětkrát menší.

Popularita nájemního bydlení v Praze dále roste – a spolu s ní i význam segmentu institucionálně spravovaných projektů, tzv. „built to rent“ (BTR). Podle aktuální studie společnosti Savills bylo v metropoli ke konci června 2025 k dispozici 4 598 moderních nájemních bytů ve více než 80 rezidenčních projektech, přičemž nejvíce jednotek se nachází v městských částech Praha 9 a Praha 5. Vysoký zájem o tyto byty přitom vede k plné obsazenosti většiny z nich – zájemci tak často čekají v pořadnících.

Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.

Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.

Zákon o podpoře bydlení, který letos prošel parlamentem a míří k podpisu prezidentem, měl podle původních vizí pomoci lidem v bytové nouzi, obcím vrátit kontrolu nad nájemním bydlením a přivést na trh tisíce bytů se systémem garantovaného nájmu. Jenže první zkušenosti z terénu ukazují, že se mezi legislativní ambicí a realitou trhu rozevřela hluboká propast. Zatímco poptávka po dostupném bydlení strmě roste, ochota soukromých majitelů zapojit se do systému zůstává mizivá.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring se ve třetím panelu setkali zástupci politické reprezentace, soukromého sektoru, bankovnictví i architektury, aby diskutovali o rozvoji Prahy, jejím propojení se Středočeským krajem, územním plánování a bariérách, které dlouhodobě brání rozvoji dostupného bydlení. Diskuze ukázala konsenzus v některých tématech – zejména potřebě zahušťování zástavby či lepší koordinace veřejné správy. Zároveň však zřetelně pojmenovala systémové slabiny současného stavu: roztříštěné plánování, přeregulovanost i chybějící rozhodovací odvahu.

V době, kdy jsou hypotéky stále citelně dražší než nájemní bydlení, se developeři snaží přilákat klienty nejen nemovitostí samotnou, ale i zdánlivě výhodnějším financováním. Podle nejnovější analýzy společnosti Home Portal nabízí 78 % sledovaných rezidenčních projektů vlastní hypoteční servis, přičemž každý druhý slibuje lepší úrokové sazby. Háček? Výhodné podmínky často platí jen při využití doporučeného partnera.

Trh s institucionálním nájemním bydlením v Praze zažívá dynamický růst. Podle aktuální analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank vzrostlo v prvním čtvrtletí letošního roku nájemné v plně či částečně vybavených bytech stavěných za účelem pronájmu (tzv. build-to-rent) meziročně o 8,5 %. Průměrná cena za nájem dosáhla 587 korun za metr čtvereční, což výrazně převyšuje lokální průměr.

Evropské metropole se dramaticky liší nejen v cenách nájmů a potravin, ale především v tom, kolik peněz lidem po zaplacení životních nákladů zůstane. Zatímco ve Švýcarsku či Lucembursku domácnosti běžně spoří tisíce eur měsíčně, v Polsku nebo Albánii nevystačí ani dvě mzdy na pokrytí základních výdajů. Praha v žebříčku obstála hlavně díky levné MHD – v jiných ohledech však na západní konkurenty ztrácí.

Česká republika se dočkala svého prvního velkého projektu dostupného bydlení, který vzniká za podpory Evropské investiční banky (EIB) a České spořitelny. V Praze má v příštích dvou letech vyrůst více než 700 nájemních bytů určených především pro zaměstnance veřejného sektoru – učitele, zdravotníky, policisty nebo administrativní pracovníky. Celkové náklady přesahují 187 milionů eur (přibližně 4,7 miliardy korun), z čehož EIB poskytne úvěr až 60 milionů eur.

Česko se připravuje na zásadní změnu v oblasti bytové politiky. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Petra Kulhánka připravuje návrh zákona, který umožní vznik takzvaných bytových společností s omezeným ziskem. Tento model, inspirovaný rakouskou praxí, by měl pomoci řešit stále palčivější problém nedostupnosti bydlení ve velkých městech, jako jsou Praha či Brno, ale i v dalších lokalitách s napjatým trhem.