Sektor studentského bydlení (PBSA) v Evropě vstupuje do další fáze růstu a poprvé se z pohledu investorů dostává na samotný vrchol rezidenčního trhu. Vyplývá to z průzkumu Evropský investiční barometr studentského ubytování (PBSA) 2025, který společně připravily společnosti Savills a The Class Foundation. Studie pracuje s odpověďmi investorů a provozovatelů, kteří spravují portfolia o více než 136 000 lůžkách v hodnotě přibližně 18,8 miliardy eur.

Rok 2026 nepřinese zlom, ale pokračování nastaveného trendu. Jak ve svém komentáři upozorňuje Zuzana Chudoba, výkonná ředitelka a zakladatelka BTR Group, silná poptávka, omezená nabídka a vysoké ceny vlastnického bydlení dál posilují roli institucionálního nájemního bydlení, zejména v Praze a ekonomicky silných regionech.

Vláda nerozhodla o odkladu spuštění podpory bydlení pro lidi v bytové nouzi. Projednávání novely zákona kabinet přerušil a k materiálu se má vrátit na některé z příštích schůzí. Návrh připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, které chce účinnost klíčových opatření posunout z července na září letošního roku. Ministerstvo pro místní rozvoj chce systém upravit kvůli rozpočtu i administrativě, finální rámec ale zatím chybí.

Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.

„Architektonický návrh i urbanistické řešení Vinohradské 8 vytváří přirozené propojení mezi Vinohrady a centrem Prahy,“ říká Štěpán Smrčka, ředitel developmentu PSN. Společnosti Penta Real Estate a PSN získaly územní rozhodnutí pro dlouho očekávaný projekt Vinohradská 8, který vznikne jen několik kroků od Václavského náměstí. Na místě někdejšího areálu Transgasu vyroste smíšený komplex bytů, kanceláří a obchodů, jehož návrh připravilo studio Jakub Cigler Architekti.

Zástupci klíčových odborných organizací ve stavebnictví věří, že nová vláda naváže na dosavadní strategické směřování v oblasti výstavby a bude pokračovat v investicích do infrastruktury i dostupného bydlení. Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a Česká komora architektů (ČKA) se nicméně rozcházejí v názorech na budoucnost Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) i na podobu stavebního zákona.

Studentské bydlení se v posledních letech stalo jedním z nejdiskutovanějších segmentů evropského realitního trhu. Důvodem je rostoucí počet vysokoškoláků, sílící mezinárodní mobilita a tlak na dostupnost kvalitního a moderního ubytování. I když se nové studentské rezidence objevují napříč evropskými metropolemi, výstavbu často brzdí vysoké stavební náklady a legislativní překážky – většina evropských měst tedy stále čelí akutnímu nedostatku lůžek, a Česká republika není výjimkou.

Vysoké ceny bydlení a rostoucí poptávka po nájmech jsou pro město velkou výzvou. Řešením má být zastavení privatizace obecních domů, výstavba družstevních bytů a využívání brownfieldů – projekty na Kamenném vrchu i na brownfieldech mají Brnu přinést stovky bytů. Podle Karin Podivinské, náměstkyně primátorky města Brna, město reaguje na rostoucí počet single domácností i na potřeby seniorů.

První polovina roku 2025 potvrdila silné oživení investičního trhu ve střední a východní Evropě. Česká republika se poprvé stala lídrem regionu a investice do logistiky, hotelů a nájemního bydlení ukazují nový směr vývoje.

Koupě vlastního bytu v Praze zůstává pro většinu obyvatel stále vzdáleným snem. Podle nejnovějšího Deloitte Property Indexu 2025, který každoročně mapuje evropský rezidenční trh, patří česká metropole mezi vůbec nejméně dostupná města pro pořízení vlastního bydlení. Ke koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních je v Praze potřeba průměrně 15 hrubých ročních mezd, tedy zhruba 180 měsíčních platů. Hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Athény.

Družstevní bydlení má v Evropě dlouhou tradici, v Česku ale zatím hledá svou cestu. Brno se rozhodlo, že ji zkusí prošlapat samo – městské společnosti založí družstvo, postaví byty a nabídnou je lidem, kteří by jinak na vlastní bydlení nedosáhli. Podmínkou je, že zájemci nebudou vlastnit jinou nemovitost a budou v bytech skutečně bydlet. Petra Vítková, ředitelka Realitní společnosti města Brna, v rozhovoru také představuje bytovou politiku města Brna i budoucí projekty.

Rekonstrukce secesních domů, loftové novostavby, komunitní bydlení i chytré čtvrti – pražský realitní trh je v pohybu. Navzdory přetrvávající aktuální ekonomické situaci a vysokým úrokovým sazbám zůstává poptávka po nových bytech v Praze silná.

Institucionální nájemní bydlení v rodinných domech – běžný model západní Evropy – se začíná prosazovat i v Česku. Nový projekt Dolce Vita Mladá Boleslav přináší vůbec první příklad tohoto formátu u nás: devět moderních řadových domů s dispozicí 5+kk je určeno k dlouhodobému pronájmu v klidné příměstské lokalitě. Projekt cílí na rodiny hledající komfort a stabilitu bez závazků spojených s vlastnictvím, ale zároveň nabízí investorům výnos, který výrazně převyšuje běžné městské nájemní byty.

Brněnský kancelářský trh pokračuje v rozvoji. V prvním pololetí byla dokončena jedna kancelářská budova – Titanium Skylight X o velikosti 10 900 m². Aktuálně se v jihomoravské metropoli staví deset projektů s celkovou výměrou přes 103 100 m², což představuje přibližně polovinu současného objemu výstavby v Praze, přestože celková nabídka kanceláří v Brně je více než pětkrát menší.

Popularita nájemního bydlení v Praze dále roste – a spolu s ní i význam segmentu institucionálně spravovaných projektů, tzv. „built to rent“ (BTR). Podle aktuální studie společnosti Savills bylo v metropoli ke konci června 2025 k dispozici 4 598 moderních nájemních bytů ve více než 80 rezidenčních projektech, přičemž nejvíce jednotek se nachází v městských částech Praha 9 a Praha 5. Vysoký zájem o tyto byty přitom vede k plné obsazenosti většiny z nich – zájemci tak často čekají v pořadnících.

Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.

Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.

Zákon o podpoře bydlení, který letos prošel parlamentem a míří k podpisu prezidentem, měl podle původních vizí pomoci lidem v bytové nouzi, obcím vrátit kontrolu nad nájemním bydlením a přivést na trh tisíce bytů se systémem garantovaného nájmu. Jenže první zkušenosti z terénu ukazují, že se mezi legislativní ambicí a realitou trhu rozevřela hluboká propast. Zatímco poptávka po dostupném bydlení strmě roste, ochota soukromých majitelů zapojit se do systému zůstává mizivá.