Rezidenční trh ožil. Nahlas se to přičítá poklesu hypotečních sazeb, za podstatnou částí nemovitostních transakcí však stojí investiční fondy a peníze z majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými spolky. Církve za nákupy bytů jistě neutratí celých 75 miliard korun z vyrovnání – v každém případě jsou jejich masivní nákupy jednorázovou záležitostí, která dříve nebo později skončí.

„Poptávka po nových bytech se od počátku letošního roku navrací s plnou silou,” řekl Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya. Právě podle jejich analýzy je třetí čtvrtletí (od července do září) druhé nejúspěšnější v počtu prodejů za poslední dva roky, za posledních deset let se dokonce během žádného třetího kvartálu tolik bytů neprodalo. „Končí epizoda ekonomické nejistoty, kvůli níž valná část českých domácností odkládala velká nákupní rozhodnutí,” dodal D. Lamka.

Vysoké nároky památkářů a hlavního města na rekonstrukce a omezené možnosti modernizace odrazují většinu developerů od revitalizace historických budov. V roce 2023 bylo podle Českého statistického úřadu v Praze dokončeno 6 410 bytů, ale na Praze 1 byly realizovány pouze dva developerské projekty s celkem deseti byty.

Plánovaná výstavba vysokorychlostních železničních tratí (VRT) v České republice přináší obrovské investiční a rozvojové příležitosti pro stavební a projektové firmy. Cílem projektu je propojit klíčová města Prahu, Brno a Ostravu, a zároveň Českou republiku s Evropou. Propojení slibuje zrychlení dopravy, modernizaci infrastruktury a snížení ekologické zátěže. Při maximální rychlosti až 320 km/h budou VRT představovat revoluci v osobní dopravě, přibližující Českou republiku vyspělým evropským zemím.

„Všichni bychom si přáli město Brno jako konkurenceschopné, mladé, flexibilní město,” uvedl Marek Vinter, předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů. Proto by se město Brno mělo, podle Petra Fabrického ze společnosti Crestyl, zaměřit na udržení svých nastavených strategií, ať už do roku 2030 nebo 2050. Ludvík Juřička, advokát a partner Deloitte Legal, by dodal k revitalizaci brownfieldů i zvýšení plochy pro výstavbu industriálních hal. „Brno musí vytvořit příznivé klima pro to, aby zde vznikala nová pracovní místa, aby se do města stěhovali lidé a měli kde bydlet,” řekl Dalibor Lamka ze společnosti Trikaya. Na tento předpoklad se zaměřila Karin Podivinská, náměstkyně primátorky města Brna – Brno kromě obecního bydlení rozjíždí i projekty družstevního bydlení pro mladé rodiny. Brno by se při svém rozvoji mělo zaměřit na vnitřní periferie, dodal Tomáš Ctibor, zakladatel platformy 4ct.

Kam směřuje současný realitní trh? Odrazil se sice od covidového dna, ale čekají ho další výzvy. Krom zdlouhavého povolovacího procesu bojují čeští developeři i s fenoménem NIMBY (Not In My Backyard) a parametry ESG. Jak se s těmito výzvami vypořádávají úspěšní muži byznysu a realitního trhu, zaznělo na  brunchi remspace Úspěch v nemovitostním developmentu.

Brněnským realitním trhem převládá pozitivní výhled – úrokové sazby klesají a povzbuzují poptávku. Podle Dominika Rusinka z ČSOB by tento efekt měl přetrvávat i v nejbližších měsících a kvartálech, kdy by mohl být prostor pro pokles hypotečních sazeb. „Zaznamenali jsme také nárůst ceny především bytových jednotek a v poslední době vidíme, že v Brně bude rozhodovat lokalita,” řekla Petra Vítková, ředitelka Realitní společnosti města Brna. Tuto informaci potvrdil Lumír Schejbal z advokátní kanceláře SCHEJBAL & PARTNERS – růst cen bude pokračovat i v roce 2025, nicméně nebude nějak razantní. Predikce uzavřel Jiří Ochetz ze společnosti J&T REAL ESTATE: „S novým stavebním zákonem a digitalizací nás čeká ještě nějakou dobu nejistota – jestli za deset let budeme tam, kde jsme dnes, nebo jestli se opravdu povolovací procesy zrychlí, což je pro development naprosto fatální.”

Vysočany, rychle se měnící pražská čtvrť, se stávají stále atraktivnější lokalitou pro nové nájemníky. Potvrzuje to i úspěch projektu AFI Home Kolbenova 2 od společnosti AFI Europe, který dosáhl 50% obsazenosti jen pár měsíců po uvedení na trh. Tento projekt nabízí 327 moderních bytových jednotek určených k dlouhodobému pronájmu. Byty nabízí dispozice od 1+kk až po 4+kk, čímž vyhovují potřebám širokého spektra nájemníků – od jednotlivců až po rodiny.

„Dostali jsme se do fáze, kdy projekt přestává být snem,” řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). A skutečně – máme zpracovanou projektovou dokumentaci a dokončenou architektonickou studii, příští rok na podzim by město mělo začít žádat o stavební povolení. Byla podána žádost o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která se nyní projednává. Vltavská filharmonie se předpokládaného harmonogramu drží, otevření je stále naplánováno na rok 2033, ale rozpočet se proměnil – z původních 9,4 miliardy narostl na 11,65 miliardy korun.

Se zvyšujícími se nároky na udržitelnost hledá stále více Čechů úsporněji řešené bydlení – ruku v ruce s tímto faktorem roste i zájem o dřevostavby jako ekologickou variantu k tradičním stavbám. V Česku se však staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl v ČR podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 %, v Německu to bylo 29 %, v Rakousku 33 % a ve Švédsku 90 %.

Ostravský koncertní sál je jednou ze tří kulturně zaměřených staveb, které se v ČR aktuálně chystají – ve stavebním procesu je z nich však nejdále. Na rozdíl od Vltavské filharmonie a brněnského Janáčkova kulturního centra už proběhlo oficiální zahájení stavby.

Na první příčce Nearshoring Indexu se umístilo Portugalsko, třetí příčku obsadilo Polsko. První pětici popularity v tzv. nearshoringu, tedy zkrácení dodavatelských řetězců, uzavírají Švédsko a Japonsko. „Česká republika, Portugalsko a Polsko poskytují unikátní kombinaci nízkých nákladů, adaptability a zároveň zajistí nájemcům dostupnost na jednotný evropský trh,“ říká Ondřej Míček, Head of Industrial ve společnosti Savills.

Krátce po naší diskusní snídani remspace o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích začaly objevovat titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” A to i přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na tom, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zase zpět…

Historická budova na pražském náměstí Republiky 7, známá jako NR7, prochází rozsáhlou rekonstrukcí pod taktovkou společnosti OM Consulting a Crestyl. Neobarokní palác, postavený v roce 1905 podle návrhu architekta Arnolda Heymanna, v sobě skrývá nejen bohatou historii, ale také velký potenciál pro moderní využití. Projekt NR7 se zaměřuje na citlivou obnovu historických prvků, včetně elegantní fasády a točitého schodiště, zatímco interiéry budou modernizovány tak, aby splňovaly nejvyšší standardy současné doby.

Hodnota stavebních prací v Česku atakovala v roce 2023 hranici 700 miliard Kč, což byla nejvyšší hodnota v dosavadní historii ČR. Objem meziroční stavební produkce nicméně poklesl a útlum sektoru trvá i v prvním pololetí 2024 – jaký je výhled českého stavebnictví? Mimo podstatných aktuálních dat se i tímto tématem zabývá analýza České spořitelny České stavebnictví čeká na impuls.

"Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel." "Nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby." "Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 3. panelu nazvaném Impulzy rozvoje moravské metropole na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Doba se změnila do té míry, že bychom v rámci územních plánů neměli definovat stropy, ale minima." "To, že se staví za hranicí města Brna, není tím, že by tam lidé chtěli bydlet, ale většinově proto, že nemůžou bydlet ve městě Brně." "Pokud chceme, aby ve výsledku město ekonomicky fungovalo, tak potřebujeme dobrou infrastrukturu." Tyto a další názory vyplynuly z diskuse řečníků 2. panelu nazvaném Perspektivy výstavby a její vliv na formování a identitu města na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Město Brno je hodně specifické tím, že má 360 000 trvale žijících lidí, ale 70 000 studentů. Takže město samozřejmě trápí to, že zde nepřibývají trvale žijící obyvatelé." "V Brně dlouhodobě nabídka absolutně neodpovídá poptávce, přibližně se bavíme, že je to skoro dvojnásobek." "V Brně v tuto chvíli pravděpodobně nejvíc chybí byty 3kk, 4kk pro rodiny." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 1. panelu nazvaném Brno investiční hotspot na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Krátce po naší diskusní snídani o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích objevily titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” I přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na diskusní snídani remspace, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zpět…

Po dvou měsících platnosti nového stavebního zákona se na diskuzním brunchi remspace sešli přední čeští právníci, architekti i zástupci ministerstva. Jednotný pohled na NSZ byl evidentní – všichni se potýkají s překážkami, vidí prostor pro zlepšení, nicméně „je to postup kupředu”.