Developerská společnost Trikaya připravuje druhou etapu výstavby nového obytného souboru v Brně pod Hády v místě nedostavěné továrny Ergon pro 1 100 lidí. V nejbližší době by se měla začít stavět první etapa, s druhou se počítá až na přelomu druhé a třetí dekády. Celkem by zde měly vzniknout různě velké bytové domy pro zhruba 2 000 lidí. Zatímco v první etapě se počítá pouze s domy, ve druhé etapě je v plánu kromě 31 domů se 414 byty také školka. S ohledem na množství bytů se nyní v Brně jedná o druhý největší developerský projekt po Nové Zbrojovce, která se rozvíjí v režii společnosti CPI.

ČTK

Přijměte pozvání Rudolfa Vacka ze společnosti Penta Real Estate na naší online konferenci, kde Vám prostřednictvím virtuální reality představí novou tvář Masaryčky, která se stane novým pulzujícím srdcem Prahy podle návrhu světově proslulých architektů z ateliéru Zahy Hadid. Kompletní program a přihlášku najdete ZDE.

Přímý přenos začne 13.09.2022 v 9:30. Těšíme se na setkání s Vámi.

Hlavními partnery konference jsou: bnt attorneys in CEE, Česká spořitelna, a.s., Deloitte, LEXXUS a.s., MS architekti s.r.o. a Penta Real Estate s.r.o.

Partneři: ČSOB, a.s., Frank Bold Advokáti, s. r. o., J&T REAL ESTATE CZ, a.s., Skanska Reality a.s., Svoboda & Williams s.r.o., Trigema a.s. a samozřejmě VIRTUPLEX s.r.o.

Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) v prvním pololetí zvýšila konsolidovaný hrubý provozní zisk (EBITDA) o 52 % na 261 mil. eur (6,4 mld. Kč). Hodnota realitního portfolia fimy, nad kterou má kontrolu podnikatel Radovan Vítek se zvýšila zhruba o 60 % na 20,9 mld. eur (více než 512 mld. Kč). “CPIPG se příznivě transformovala prostřednictvím akvizic Immofinanz a S IMMO,” uvedl ředitel CPI Martin Němeček a dodal: “Skupina je teď jedním z největších majitelů nemovitostí v Evropě a vlastní nejlepší realitní platformy ve střední a východní Evropě.“ Immofinanz a S IMMO přispěly do majetku skupiny částkou 8,5 mld. eur. ČTK

Jedna z nejdelších výkladních ploch v Praze vzniká v ulici Na Příkopě. Projekt je rekonstrukcí tří budov spojených do projektu nazvaného 100Yards, jelikož společná délka fasád má sto yardů (v přepočtu 91,44 metru). Společnost LaSalle Investment Management budovy koupila v roce 2016 za 80 mil. eur (v přepočtu přes 2 mld. Kč). Otevření obchodů je naplánováno na druhou polovinu roku 2024.

Projekt propojuje objekty s klasicistními fasádami s adresami Na Příkopě 23, 25 a 27 a nabídne v centru Prahy maloobchodní prostory na ploše 3 600 metrů čtverečních. Pro kanceláře má 100Yards 3 800 metrů čtverečních.

Nejvyšší nájmy kancelářských prostor v centru metropole dosahují v průměru od 28 (686 Kč) do 31 eur (760 Kč) za metr čtvereční a v tomto projektu se očekává jejich podobná úroveň.

Ulice Na Příkopě patří mezi jednu z nejprestižnějších nákupních tříd Evropy a v žebříčku 68 „nejdražších“ ulic (z hlediska nájemného za obchodní prostory) se v roce 2019 umístila na 18. místě.

Společnost LaSalle Investment Management je jednou z největších investičních firem s nemovitostmi. Založena byla v Londýně a ke konci 1. čtvrtletí letošního roku spravovala aktiva v hodnotě asi 82 mld. dolarů. Na český trh vstoupila v roce 1992 a například v roce 2017 koupila prostřednictvím svého fondu Palác Anděl v Praze na Smíchově za 57,8 mil. eur (téměř 1,5 mld. Kč).

ČTK

Developerská společnost CPI Property Group začala v areálu Nové Zbrojovky v brněnských Židenicích stavět první novou administrativní budovu za 600 mil. Kč. Dosud byla v areálu prováděna zejména demolice dřívějších staveb. Také byla opravena budova bývalé nářaďovny, nyní nazvaná Zet.office. Stavba první nové budovy skončí koncem roku 2024.

Současně je v areálu rekonstruováno původní ředitelství bývalé Zbrojovky, která by měla být uvedena do provozu v příštím roce. V rocě 2023 se v areálu také začne stavět první bytový komplex s 220 byty. Následovat bude výstavba dalšího komplexu s 200 byty. Lidé by se do nich mohli nastěhovat v roce 2024.

Nová Zbrojovka je vznikající čtvrť v brněnských Židenicích o rozloze 22 hektarů. Regenerace území někdejší továrny Zbrojovka má trvat zhruba do roku 2033  bude stát okolo 22 mld. Kč. Součástí projektu je 2 500 bytů a 300 000 metrů čtverečních kancelářských a komerčních ploch. Kromě kanceláří a bytů v areálu vznikne náměstí, kulturní centrum, multifunkční sportovní hala, škola a školka. Demoliční práce v areálu začaly v roce 2017.

ČTK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek kasační stížnosti veřejného ochránce práv v případě olomoucké Šantovky Tower. Kvůli odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení.

Dům má vzniknout v sousedství městské památkové rezervace v Olomouci, za projektem stojí podnikatel Richard Morávek. O 74 metrů vysoké Šantovce Tower se ovšem v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí s ní památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Za projektem stojí podnikatel Richard Morávek, podle nějž panorama centra Olomouce ohroženo není.

Ombudsman Stanislav Křeček podal kasační stížnost proti březnovému rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci, který odmítl žalobu úřadu ombudsmana proti územnímu rozhodnutí pro stavbu výškové budovy. Žádostí o přiznání odkladného účinku chtěl ombudsman předejít tomu, že by olomoucký magistrát vydal investorovi stavební povolení dřív, než skončí soudní řízení o kasační stížnosti. Po vydání stavebního povolení by totiž investor mohl začít stavět bez ohledu na případný úspěch kasační stížnosti ombudsmana u NSS. V takovém případě by podle ombudsmana bylo i vítězství u soudu fakticky bezcenné, protože by druhou největší městskou památkovou rezervaci v ČR podle něj postihla újma, kterou by již nebylo možné napravit.

ČTK

Převážné horší dostupnost hypoték stojí za zvyšováním věku lidí, kteří si pořizují nový byt. V Praze je aktuálně průměrné stáří kupujících 45,4 let, což je o skoro dva roky více než předloni a o šest a půl roku více než před sedmi lety. Vyplývá to ze statistik developerské společnosti Central Group.

Praha má přitom druhou nejmladší populaci mezi českými kraji, její průměrný věk činí 41,4 let.

V letošním prvním pololetí společnost Cebtral Group, evidovala jen necelých 13 % kupujících mladších 30 let, přičemž dříve to bylo mezi 15 – 20 %. Naopak narostl počet lidí nad 60 let na 15 %, zatímco dříve to bylo jen kolem 10 %. Nejvíce kupují nové byty lidé ve skupinách 41 – 50 let (letos 31,6 %) a 31 – 40 let (letos 25,6 %).

“Za hlavní příčiny zvyšování průměrného věku našich klientů považujeme to, že lidé ukládají úspory do nemovitosti ve snaze uchránit peníze před inflací. A samozřejmě úspory mají spíše ti starší. Na mladší také více dolehly dražší a méně dostupné hypotéky,” řekla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group. Úbytek mladších kupujících podle ní odpovídá způsobu financování nového bytu. V minulosti si na koupi bytu brala hypotéku zhruba polovina z nich, nyní jsou ale úrokové sazby hypoték téměř třikrát vyšší než před rokem. Pro lidi do 36 let platí mírnější limity ČNB, ale vyšší úrokové sazby jsou pro ně podle Tomáškové příliš vysoké, navíc se kombinují s všeobecným růstem cen.

SF/pb

Save the Date – 12.10.2022, kdy proběhne už 21. ročník odborné konference Real Estate Market o vývoji a trendech na poli českého realitního trhu, developmentu a investic. Program a přihlášku najdete na našem webu. Do konce srpna můžete využít speciální akce Early bird a pořídit si vstupenky za zvýhodněnou cenu, tak ji nepropásněte.

Stavba plánovaného Dvoreckého mostu, který propojí Prahu 4 a 5, začne letos 13. září – jak uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Stavba by měla být podle dřívějšího vyjádření zástupců města dokončena na přelomu let 2024 a 2025. Most přes Vltavu bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším. Za 1,075 mld. Kč ho společně postaví firmy Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher. Východní vyústění mostu bude u Žlutých lázní severně od Jeremenkovy ulice, západní povede poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Délka bude 388 metrů a šířka 16 metrů. Stavba zahrnuje obě předpolí mostu včetně lávky pro cyklisty, opěrné zdi a uměleckých děl. Dvorecký most bude součástí takzvané jižní tramvajové tangenty, která propojí tratě vedoucí od Barrandova a Modřan. Zlepší tak přestup mezi dopravními uzly Lihovar a Dvorce. Jezdit po něm bude také část autobusových linek, které nyní jezdí po vytíženém Barrandovském mostu. Změnou tras se podle vedení města zlepší průjezd autobusů mezi Novodvorskou, Pankrácí a Smíchovem. ČTK

Společnost Crestyl odstartovala nový rezidenční projekt Semerínka umístěný v pražských Radlicích. Budova skládající se ze čtyř různě vysokých bloků citlivě kopírujících terén, ve kterém stojí, nabídne 170 bytů. Investice do projektu dosahuje 1,5 mld. Kč. Přípravné stavební práce by měly začít na přelomu roku a dokončení celého projektu je naplánováno na konec roku 2025.

„Pokračujeme ve strategii posilování našeho rezidenčního portfolia. Nový projekt dobře doplňuje naší současnou vlajkovou loď na opačné straně centra hlavního města, vinohradský Hagibor. Lokalitu Prahy 5 navíc dobře známe a jsme rádi, že zde můžeme představit náš další projekt,“ říká Simon Johnson, ředitel společnosti Crestyl.

SF/pb

Půl roku trvající válka na Ukrajině se citelně dotýká českého stavebnictví. Způsobila další nárůst cen stavebních materiálů, i když u některých komodit už začaly ceny stagnovat či klesat, a zapříčinila také nedostatek některých z nich. Konflikt rovněž prohloubil problém s dlouhodobě chybějící pracovní sílou v ČR, ale stavby se kvůli tomu zastavovat nemusely. Vyplývá to z ankety, kterou mezi stavebníky provedla ČTK.

“Válka měla velký vliv na nedostatek a zdražení oceli. Razantní zdražení plynu může mít vliv na cenu pálených materiálů, jako je dlažba, cihly či tašky,” řekl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Edita Novotná z firmy Strabag označila nedostupnost klíčových stavebních materiálů a růst jejich cen za bezprecedentní. Zvýšené náklady na nákup stavebních materiálů také nutily stavební firmy jednat s investory o dodatečných úpravách smluvních podmínek.

Na začátku války panovala obava z velkému odlivu ukrajinských pracovníků na stavbách. Masivně se ale nekonal. “Podle dosavadních a dostupných informací nedošlo v souvislosti s válkou na Ukrajině k významnému úbytku ukrajinských pracovníků. Nelze sice generalizovat, ale podle informací od rozhodujících stavebních společností nemá válka na počty Ukrajinců zásadní vliv,” uvedl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Ukrajinci dlouhodobě pracující v Češku sice většinou neodcházeli, ale ti, kteří byli v době jejího vypuknutí na Ukrajině, se kvůli mobilizaci nemohli vrátit. “Prohloubil se tak v Česku dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ať už v dělnických či technicko-hospodářských profesích,” uvedla E. Novotná ze Strabagu. Podle Ondřeje Šucha ze Skansky je v současnosti citelnější nedostatek uchazečů o stavební profese od dělníků přes elektrikáře a řidiče až po mistry a stavbyvedoucí.

Velké stavby se kvůli nedostatku zaměstnanců podle firem zastavovat nemusely. Lokálně měly menší společnosti větší problémy, jako například zlínská firma Pozimos, kterou opustila v únoru fasádnická četa a nemohla se vrátit. “Na stavbě se to projevilo ve významném časovém skluzu, s nímž doteď bojujeme,” uvedl ředitel Pozimosu Jiří Havlík pro server iDNES.

Další odliv Ukrajinců by mohl mít už zásadnější vliv, a to v případě, že by povolávací rozkaz přišel pro všechny Ukrajince pracující v Česku. “To by vážně ohrozilo většinu staveb v Česku a může to vést až ke kolapsu celého stavebnictví, které je na pracovnících z Ukrajiny zcela závislé,” řekl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

ČTK

Slovenská developerská společnost Corwin prodala českému realitnímu fondu skupiny ZFP administrativní budovu Blumental, která se nachází v širším centru Bratislavy. Letos jde podle společnosti Savills, která poskytovala prodávajícímu služby poradenství, o jednu z největších transakcí na kancelářském trhu ve slovenské metropoli. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Budova nabízí 21 597 metrů čtverečních pronajímatelné plochy, která zahrnuje více než 16 000 metrů čtverečních kancelářských prostor.

Loni ZFP realitní fond oznámil také nákup pozemků o výměře 254 000 metrů čtverečních u Bratislavy v lokalitě Triblavina, která se nachází u dálnice D1. Lokalita je určena pro výstavbu velkých skladovacích a výrobních objektů.

ČTK

Společnost CTP zahájila v Brně stavbu kancelářské budovy za 1,5 mld. Kč. Je to poslední budova, která zakončí revitalizaci areálu Ponávka, kde vzniká komplex rezidenčních, komerčních a logistických  budov.

Dokončení budovy A4 je v plánu na přelomu roku 2023 a 2024. Projekt nabídne ve 13 patrech 25 000 metrů čtverečních kancelářských prostor, které ve spodních patrech doplní obchody nebo restaurace.

ČTK

Investiční společnost Kaprain miliardáře Karla Pražáka získala většinový podíl v developerském projektu Oaks Prague v Nebřenicích u Prahy. Podíl získala od dosud jediného akcionáře, advokáta a investora Bohumila Koutníka, informuje server Hospodářských novin HN.cz. Hodnota transakce není známa. Luxusní vesničku v blízkosti hlavního města začali stavět ruští podnikatelé Alexander Abramov a Alexander Frolov. Po vypuknutí války na Ukrajině letos v únoru projekt prodali Koutníkově firmě Eurocapital SE.

Peníze na nákup projektu poskytla Koutníkovi společnost Kaprain. Půjčka po splatnosti se v polovině prázdnin proměnila na akciový podíl, uvádí web HN.cz. Koutník zůstává minoritním akcionářem.

Podle Hospodářských novin původní ruští vlastníci investovali do projektu zhruba čtyři miliardy korun. Do českých rukou se dostal za ani ne polovinu této částky, uvádí server.

Luxusní vesničku v Nebřenicích v okrese Praha-východ začali stavět před šesti lety ruští spolumajitelé ocelářského koncernu Evraz Abramov a Frolov. Z rozsáhlého komplexu stojí zatím necelá čtvrtina. Postupně má ve vilách a apartmánech bydlet téměř 500 rodin. Ty mají mít k dispozici novou školku, obchody i zázemí pro volnočasové vyžití, včetně golfového hřiště.

Nový většinový majitel projektu Oaks Prague Pražák je bývalým spolupracovník zakladatele finanční skupiny PPF Petra Kellnera. Patří mu ústecká chemička Spolchemie, pražské outletové centrum Pop, obchodní projekt Pařížská 25, kancelářský komplex Harfa a také hokejový klub Sparta Praha.

ČTK

Výhodnost investic do rezidenčních nemovitostí v srpnu druhý měsíc v řadě vzrostla. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla UniCredit Bank. Její ukazatel, který představuje čistou roční výnosnost nájemného, od které se odečte průměr úrokových sazeb hypoték a vládních dluhopisů v srpnu, stoupl meziměsíčně o 36 bodů na minus 3,33 procenta.

Hrubá roční výnosnost nájemného v krajských městech ČR podle dat meziměsíčně vzrostla o dalších sedm bodů na 3,70 procenta s tím, jak pokračoval silný meziměsíční růst nájmů, zatímco ceny bytů prakticky stagnovaly.

“Na realitním trhu pokračuje ochlazování, jež je podle očekávání způsobeno nevýhodností, respektive. cenovou nedostupností rezidenčních nemovitostí. Očekáváme, že ceny nemovitostí budou ve zbytku roku 2022 v průměru nadále stagnovat či klesat v řádu jednotek procentních bodů,” uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour.

Z dat portálu Realitymix.cz vyplývá, že průměrná nabídková cena bytů v krajských městech po červencovém poklesu v srpnu meziměsíčně prakticky stagnovala (rostla o 0,1 procenta), což v meziročním srovnání znamená další citelné zpomalení na 14,1 procenta ze 17,7 procenta v červenci. Na druhou stranu nabídkové ceny nájmů, živené vysokou inflací a poptávkou domácností, které si nemohou dovolit pořídit vlastní bydlení, v průměru přidaly meziměsíčně silných 2,2 procenta a jejich meziroční růst jen lehce zpomalil na 14,3 procenta, ukázala data.

V příštích letech by podle Poura ceny nemovitostí měly růst pomaleji než inflace, čímž se bude nemovitostní bublina pozvolna vyfukovat. Výraznější propad cen bytů by podle jeho názoru vyžadoval vypuknutí hlubší ekonomické recese, kterou sice nelze vyloučit, ale s níž v základním scénáři nepočítá.

Při pohledu na jednotlivá krajská města byly ‘nejméně nevýhodné’ byly nemovitosti v Ostravě, Ústí nad Labem a Liberci, zatímco na opačném konci žebříčku si prvenství udrželo Brno, následované Hradcem Králové a Prahou. Meziměsíčně indikátor nejvíce vzrostl v Českých Budějovicích (o 59 bodů) a Plzni (o 46 bodů) z důvodu meziměsíčního poklesu cen bytů a růstu cen nájmů, zatímco klesl pouze v Ústí nad Labem (o nepatrný jeden bod) kvůli naopak meziměsíčnímu růstu cen bytů a poklesu cen nájmů.

ČTK

Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) miliardáře Radovana Vítka si zajistila většinový podíl v rakouské firmě s Immo. CPIPG uvedla, že její nabídku na odkup využili držitelé zhruba 36,66 procenta akcií s Immo. Celkově tak bude CPIPG vlastnit nejméně zhruba 79,20 procenta akcií společnosti s Immo, plyne ze zprávy CPIPG o výsledcích nabídky.

CPIPG za každou akcii s Immo nabídla 23,50 eura (téměř 570 Kč), včetně dividendy za rok 2021. Akcionáři měli možnost nabídku využít do 12. srpna. Ti, kteří tak neučinili, nyní dostanou další tři měsíce na přijetí nabídky.

CPIPG se dohodla s firmou s Immo na převzetí na začátku května. V červnu se akcionáři rakouské firmy vyslovili pro zrušení ustanovení, podle kterého nesmí žádný její akcionář bez ohledu na výši svého majetkového podílu na hlasovacích právech mít podíl vyšší než 15 procent. Po zapsání změny stanov do obchodního rejstříku a nabití účinnosti CPIPG zahájila povinnou nabídku na odkup.

Společnost s Immo investuje v Evropské unii, zaměřila se na hlavní města Rakouska, Německa a regionu střední a východní Evropy. CPIPG má také většinový podíl v rakouské realitní firmě Immofinanz, která vlastní reality v Rakousku, Německu, České republice, Polsku a Maďarsku.

CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a s jejími akciemi se obchoduje na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Vlastní nemovitosti v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Švýcarsku, dále ve Francii, Rumunsku, Rusku a Británii. Vítek vlastní v CPI Property Group 87,8 procenta. Podle časopisu Forbes je jedním z devíti českých dolarových miliardářů.

ČTK

Výběr velkých projektů bytové výstavby v Praze (dnes bude představen projekt nové pražské čtvrti na rozhraní Čakovic a Letňan Avia City):

Nákladové nádraží Žižkov (NNŽ; Praha 3)

V areálu a bezprostředním okolí NNŽ by podle urbanistické studie mělo v nové čtvrti v horizontu 20 let vzniknout bydlení až pro 20.000 obyvatel. Plánují zde stavět například developerské firmy Central Group, Sekyra Group a Penta Real Estate.

Například Central Group zde hodlá vybudovat rezidenční čtvrť s veřejným parkem a pěší zónou (Parková čtvrť), jejíž stavbu zahájila letos v únoru. V projektu s odhadovanými investičními náklady za 20 miliard korun chce firma do deseti let postavit 2500 bytů, mateřskou školu a park. Nová čtvrť vznikne v severní části zrušeného NNŽ. Podle údajů developera jde o největší novou rezidenční čtvrť v ČR, jež vznikne na tzv. brownfieldu.

Sekyra Group má v jižní části území postavit moderní multifunkční čtvrť s kancelářskými, obchodními a rezidenčními objekty (Žižkov City). Podle internetových stránek firmy Sekyra Group na zástavbě území spolupracuje s Pentou a Central Group. Území má celkovou rozlohu 30 hektarů. Vyrůst zde má v příštích letech přibližně 7500 nových bytů, z nichž 3000 vybuduje právě Sekyra Group, včetně občanské vybavenosti a významného podílu zeleně.

Rozsáhlé funkcionalistické nádraží, které je kulturní památkou, má zůstat zachované, podle předběžných plánů v něm má být mimo jiné základní škola nebo sídlo Národního filmového archivu.

Žižkov (Praha 3)

Na území Žižkova je kromě NNŽ řada dalších velkých bytových projektů. Developer Central Group připravuje projekt Centrum Nového Žižkova v místě areálu bývalého Telecomu, kde podle původních plánů mělo vyrůst zhruba 1000 bytů, nyní ale projekt čeká přepracování dle požadavků organizace UNESCO. V blízkosti již stojí budova projektů Central park s 547 byty a nebytovými prostory a Garden Towers s 700 byty. V Praze 3 na Jarově plánuje Central Group na ploše původního výrobně-skladového areálu postavit novou čtvrť s více než tisícem bytů.

Bohdalec – Slatiny (Praha 10)

Podle urbanistické studie, kterou v roce 2019 schválilo zastupitelstvo Prahy 10, by v nezastavěné oblasti Bohdalce a Slatin v budoucnu měla vyrůst čtvrť pro 25.000 lidí. Původní dokument, který vznikl v minulém volebním období, počítal s 35.000 obyvateli. Studie by měla sloužit jako podklad pro připravovaný pražský územní plán platný od roku 2023. Na nezastavěném územím mezi Michlí, Vršovicemi a Zahradním Městem ohraničeném železnicí dříve byla mimo jiné dělnická kolonie. V domech žili váleční veteráni a dělníci, kteří stavěli železnici. V 50. a 60. letech bylo mnoho domů zbouráno. Teď jsou na zhruba 300 hektarech zahrádky, různé černé stavby a odstavené železniční vagony.

Bubny (Praha 7)

Rozvojové území Bubny-Zátory, jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů, by měl v budoucnu nabídnou bydlení pro 25.000 lidí v 11.000 bytech. Na území, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, bylo mimo jiné nákladové nádraží a překladové haly. Magistrát pro brownfield připravuje územní studii. Na Vltavské by měla vyrůst i nová budova filharmonie (Vltavská filharmonie).

Rohanský a Libeňský ostrov (Praha 8)

Na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína a Libně probíhá kromě soukromých investic i několik městských projektů (například projekt Park Maniny). Developer Sekyra Group zde loni v září začal s výstavbou nové čtvrti, plánuje postavit asi 3200 bytů, osm administrativních budov a základní školu. Nynější území Rohanského ostrova bylo až do první poloviny minulého století řečištěm, které bylo později zasypáno. Nově vzniklé plochy se využívaly k průmyslovým a skladovým účelům. Časem se z nich stal brownfield s rozlohou téměř 210.000 metrů čtverečních. V oblasti se již krom Rohan City budují například projekty Nová Invalidovna společnosti Trigema či kancelářský areál Rustonka developera J&T Real Estate.

Letňany (Praha 18)

Město začalo připravovat návrh nové čtvrti, která by měla v Letňanech vzniknout. Počítá s byty, administrativou a rezervou pro nemocnici. Podle plánu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) měl u stanice metra Letňany vzniknout velký areál pro státní úředníky. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dříve řekl, že vedení Prahy nemá signály, že by nová vláda Petra Fialy (ODS) chtěla v plánu pokračovat. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) současný pohled na rozvoj Prahy jako na město krátkých vzdáleností cílí na plnohodnotné využití území s potřebným veřejným vybavením, školkami a školami, nebo na novou nemocnici.

Kyje – Hutě (Praha 14)

IPR ve spolupráci s městkou částí Praha 14 připravuje urbanistickou studii lokality Hutě. Počítá se zde s rezidenční čtvrtí pro téměř 13.000 obyvatel.

Smíchov City (Praha 5)

V roce 2020 začala se stavbou nové čtvrti v oblasti smíchovského nádraží společnost Sekyra Group. Vzniknout zde má nové kancelářské, obchodní a rezidenční centrum. Na místě bývalého smíchovského nákladového nádraží by mělo najít bydlení až 3300 lidí. Společnost začala stavět severní část rozsáhlého projektu, jižní má zahrnovat ústředí České spořitelny, kancelářské budovy a hotel s obchody.

Waltrovka (Praha 5)

Přestavbu brownfieldu bývalé továrny na letecké motory v Jinonicích pojala skupina Penta jako ucelený urbanistický koncept. Vedle pěti kancelářských budov Penta v projektu Waltrovka vybudovala 650 bytů a 50 rodinných domů. Nyní zde staví projekt Nová Waltrovka, který zahrnuje dvě kancelářské budovy, 400 bytů, obchody a hotel.

Vysočany (Praha 9)

Ve Vysočanech a okolí vznikla řada nových staveb na místech bývalých průmyslových objektů (mimo jiné O2 Arena, která ale již leží v Libni). Stavbu nové čtvrti na brownfieldu u stanice metra Kolbenova plánuje stavět firma Skanska. IPR požaduje uliční propojení čtvrti s blízkým areálem bývalé továrny Praga, kde má být rovněž nová zástavba. Projekt nové čtvrti ve Vysočanech pro 40.000 obyvatel představily developerské společnosti Codeco, Finep, Imos Development a CPI Group už v roce 2009. Firma Codeco projekt prodala společnosti Skanska.

Hloubětín (Praha 9)

Na brownfieldech v Hloubětíně vzniklo několik developerských projektů. “Na území by mělo v příštích letech vzniknout dalších cca šest tisíc bytových jednotek. V dlouhodobém horizontu téměř 15 tisíc bytů,” řekl letos v červnu tiskový mluvčí IPR Marek Vácha. Stojí zde či rostou třeba čtvrti Emila Kolbena (Skanska), Suomi Hloubětín (YIT), Výhledy Rokytka (Cronesta), Rezidence Hloubětín (Gartal), Nová Elektra (Finep), Vysočanský mlýn (Metrostav), Tesla Hloubětín (Central Group) nebo AFI City s výškovou kancelářskou budovou a apartmánovými domy.

Nový Opatov (Praha 11)

Na začátku roku 2020 představila developerská společnost Finep projekt Nový Opatov, který postaví ve spolupráci s firmou Starochodovská v Praze na Jižním Městě. Projekt u stejnojmenné stanice metra bude zahrnovat byty, kanceláře, obchodní plochy a veřejná prostranství včetně parku. Nová čtvrť má celkovou rozlohu 68.000 metrů čtverečních, v plánu je 414 bytů.

ČTK

Říční krajina na soutoku Berounky a Vltavy v Praze představuje obrovský přírodní potenciál. Území o rozloze přes 1000 hektarů však nemá jasnou krajinářskou koncepci a pravidla rozvoje. Institut plánování a rozvoje (IPR) tak vyhlásil mezinárodní soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.

Území soutoku Berounky a Vltavy, které je administrativně rozděleno mezi pět městských částí hlavního města Prahy a středočeské město Černošice, je z většiny tvořeno záplavovým územím bez možnosti běžného stavebního rozvoje, ale s velkou příležitostí pro rozvoj příměstské rekreace, udržitelného zemědělství a přírodně vysoce hodnotné říční krajiny. Vedle romantických míst s meandrující řekou zde najdeme zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály či mokřadní a vodní plochy.

„Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

S vítězným krajinářským architektem či urbanistou bude uzavřena smlouva o dlouhodobé spolupráci na tvorbě „guide plánu“ krajiny a založení příměstského parku Soutok. Ten bude návodem, jak celé území dále rozvíjet. Jeho součástí by měla být obnova okolí obou řek, protipovodňová ochrana Lipenců – Dolních Černošic, rekonstrukce stávajících a návrh nových lávek, zajištění parkoviště a spojů městské hromadné dopravy či návrh bezpečného propojení Zbraslavi a Radotína pro pěší a cyklisty.

„Tuto iniciativu určitě vítáme, protože může přispět k adaptaci na nepříznivé dopady měnícího se klimatu. Jde o cennou říční krajinu, která je potenciálně významnou rekreační oblastí pro občany,“ uvádí Eva Tylová, místostarostka městské části Praha 12.

„Za projekt příměstského parku Soutok jsem velice rád, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé se jedná o významnou přeshraniční spolupráci mezi Středočeským krajem a Prahou a zadruhé zde v rámci revitalizace proběhne krajinářské řešení okolí lávky v Dolních Černošicích, poprvé se bude tak bude tato lokalita řešit jako součást veřejného prostranství s vazbami na okolní prostředí. Vstupní bod Černošice přinese kromě rekonstrukce lávky také autobusovou zastávku PID či řešení evakuačního bodu pro Dolní Černošice,“ říká Filip Kořínek, starosta města Černošice.

„Na začátku projektu příměstského parku Soutok stály místní samosprávy. Velmi dobře si totiž uvědomujeme potenciál cenné příměstské krajiny a současně dobře vnímáme i možná ohrožení plynoucí z nekoncepčního využívání cenné příměstské krajiny. To, že se projekt nyní dostává do fáze soutěže, považuji za velký úspěch a další krok k plnění závazku zodpovědné péče o místo, kde žijeme. Je mi velkou ctí být členkou poroty,” říká Zuzana Vejvodová, starostka městské části Praha-Zbraslav.

„Městská část Praha-Lipence oceňuje a podporuje myšlenku příměstské parku Soutok, který považuje za ideální využití rozsáhlé záplavové oblasti. Vítáme vyhlášení mezinárodní soutěže. Její výsledek by měl vyřešit řadu dlouhodobých problémů Lipenců a zároveň vytvořit kvalitní krajinu k rekreaci pro občany ze širokého okolí,“ říká Lenka Kadlecová, starostka městské části Praha-Lipence.

Projekt vychází z Memoranda o spolupráci na rozvoji a budoucím využití území kolem soutoku Berounky a Vltavy uzavřeném mezi hl. m. Prahou, místními městskými částmi a městem Černošice. „Z jednání a participace se stakeholdery v oblasti vyplývá, že většina drobných vlastníků se chce stát součástí příměstského parku. Na základě vítězného návrhu soutěže bude určeno, které pozemky bude nutné vykoupit, dlouhodobě pronajmout nebo ošetřit dohodou o spolupráci. Vítězný návrh bude znám v dubnu příštího roku, následně bude s vítězem soutěže podepsána smlouva na dopracování výstupů,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Ambicí příměstského parku je vytvořit manažerský nástroj, který zajistí smysluplný rozvoj oblasti Soutoku jako celku. Projekt reaguje na prohlubující se projevy klimatické změny v Praze a bude „laboratoří proměny” pro otevřenou krajinu. Jeho cílem je navrhnout a realizovat opatření ze Strategie adaptace HMP na klimatickou změnu, jako je zesilování protipovodňové ochrany, zpomalení odtoku povrchové vody, zajištění integrované revitalizace niv nebo změna formy příměstského zemědělství a zvýšení pohlcovaní slunečního záření.

Příměstský park zajistí ochranu a rozvoj přírodních hodnot krajiny, bude vzdělávat, ukazovat souvislosti a hledat řešení, která pomohou udržet město obyvatelným. Zajistí synergickou správu oblasti a stane se součástí multifunkčního systému zelené infrastruktury hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Cílovou skupinou projektu jsou občané hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kteří budou těžit ze zvýšení dlouhodobé odolnosti území vůči klimatické změně.

Vyhlášená soutěž je součástí projektu Příměstský park jako nástroj pro snižování dopadů klimatické změny (NF–SFŽP 3204200017) a je financována z fondů EHP a Norska 2014–2021, program CZ-ENVIRONMENT.

zdroj: INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Ismet Tasceken, generální ředitel fintechové společnosti Intelly, spustil novou, očekávanou investiční platformu, která využívá technologii tokenizace založenou na blockchainu, aby zpřístupnila investování do nemovitostí všem.

Blockchainová fintechová společnost Intelly spouští 20. července platformu pro investice do nemovitostí na bázi frakčního NFT (F-NFT). Investoři získají přístup k investicím do nemovitostí po celém světě pomocí tokenu INTL společnosti Intelly, který jim umožní nakupovat frakční nemovitostní aktiva na její decentralizované platformě pro investice do nemovitostí. Společnost Intelly úspěšně dokončila počáteční nabídku mincí na začátku roku 2022 a založila burzu Intelly Exchange – likvidní trh s nemovitostmi, na kterém mohou investoři obchodovat s F-NFT, jejichž cenu určují účastníci trhu na základě ziskovosti podkladového aktiva. Na burze budou kótovány projekty z rezidenčního, komerčního a podnikatelského sektoru, jako je značkový plážový klub nebo restaurace, které jsou tokenizovány prostřednictvím F-NFT, což investorům umožní přecházet mezi investicemi během několika sekund v závislosti na jejich ochotě riskovat.

Transformace investic do nemovitostí pomocí technologie blockchain

Generální ředitel společnosti Intelly Ismet Tasceken k tomu uvedl: “Vynikající podnikatelské prostředí ve Švýcarsku poskytuje stabilitu a předvídatelnost, které jsou nezbytné pro fintech společnosti, jež jsou aktivní v oblasti transformace aktiv, jako jsou nemovitosti, pomocí technologie blockchain. Přestože hodnota realitního sektoru nyní přesahuje 3.7 bilionu dolarů, trpí toto odvětví neefektivitou, která ho trápí již desítky let. Plánujeme využít naše více než 30leté zkušenosti, kontakty v oboru a sílu blockchainu k uvolnění potenciálu nové éry investování do nemovitostí.”

Trh s tokenizací by měl do roku 2030 dosáhnout 9,2 miliardy USD

Investice do nemovitostí je z dlouhodobého hlediska výnosná, ale vyžaduje značný počáteční vklad, což může být pro mnoho investorů překážkou vstupu. Platforma F-NFT společnosti Intelly eliminuje mnoho kroků potřebných k účasti na investování do nemovitostí. Jednotný ekosystém společnosti Intelly propojuje fyzický svět se světem virtuálním a připojuje se k rychle rostoucímu trhu tokenizace, který by měl do roku 2030 dosáhnout 9,2 miliardy USD. Tasceken poznamenal, že platforma zahájí obchodování 20. července: “To, co Intelly odlišuje od konkurence, je dokonalost její vlastní technologie v kombinaci s hloubkou jejího průniku do odvětví. To v kombinaci s naší finanční silou, zkušenostmi a vizí zajistí, že prostřednictvím tokenizace investic do nemovitostí vytvoříme pro naše klienty ziskové příležitosti.”

Vítězem architektonické soutěže na podobu nové stanice pražského metra Depo Zličín se stal ateliér Petr Stolín Architekt. Za úkol nyní bude mít soutěžní návrh ve spolupráci s pražským dopravním podnikem (DPP) dopracovat a připravit architektonickou studii. Architektonickou soutěž pro pražský dopravní podnik zorganizovaly Czechdesign a Metroprojekt Praha. ČTK to dnes za Czechdesign sdělila Aneta Macolová. Depo Zličín bude 62. stanicí pražského metra, stavba by měla začít nejdříve v roce 2026.

Podle Macolové bylo cílem soutěže najít koncept, který “propojí funkcionalitu a estetický prvek veřejné stavby”. Na druhém místě se v ní umístil Ivan Kroupa architekti a na třetím místě česko-švédský ateliér Lasovsky Johansson Architects.

Depo Zličín bude jednou z mála povrchových stanic pražského metra a bude sloužit jako přestupní bod na linku metra B nejen řidičům parkujícím v novém parkovacím domě P+R, ale také cestujícím z příměstských linek. Kromě toho bude obsluhovat okolní bytovou zástavbu, která se v nejbližších letech rozroste o další bytové domy v ulici Na Radosti.

Stanice bude podle Macolové částečně zapuštěna do svahu, její střecha bude pochozí a stane se zároveň veřejným prostorem, který bude sloužit k pořádání výstav či dalších akcí. “Jednoduchá forma budovy je doplněná o krajinu stromů a soch. Prostupnost světla a bohatost průhledů je hlavním a asi nejtypičtějším prvkem, který architektura stanice metra nabízí,” uvedli ke svému návrhu autoři.

Primátorův náměstek a předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr (Praha Sobě) vyzdvihl, že podoba stanice se prvně v historii pražského metra hledala v mezinárodní architektonické soutěži. “Díky tomu jsme získali řadu návrhů a myšlenek. To je pro město a investora mimořádně důležité,” uvedl.

Macolová poznamenala, že vítězné řešení oslovilo porotu svým pavilonovým charakterem, propojením se zelení i provozním aspektem. “Celkově se jedná o velmi kultivovaný návrh s překvapivým programem, který doplňuje dopravní funkci a navazuje na kulturní tradici přítomnosti umění v prostorách metra,” citovala hodnocení poroty.

Soutěže se účastnila šestice vyzvaných architektonických ateliérů. Vítězi náleží odměna 140.000 korun, finanční ocenění dostali i další účastníci.

ČTK