PSJ získala majoritní podíl ve společnosti D.I.S., která se specializuje na oblast infrastrukturního stavitelství. Dosavadní těžiště činnosti PSJ, ležící v pozemním stavitelství a developmentu, se tímto krokem rozšiřuje do sféry dopravních a inženýrských staveb. „Vstup do společnosti D.I.S. je pro nás důležitým mezníkem při pronikání do nového segmentu trhu a při budování komplexní stavební společnosti. Věříme, že společnými silami budeme schopni výrazně rozvinout naše působení v České republice, ale i v zahraničí, zejména v Rusku,“ řekl František Vaculík, předseda představenstva PSJ. Fúze byla ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže povolena 21. září letošního roku.

Společnost FINEP zkolaudovala další etapu projektu Nová Harfa ve Vysočanech. Čtvrtou etapu, nazvanou Harfa Park, představují tři rezidenční domy s uzavřeným vnitroblokem. Z celkového množství 101 nových bytů je již přes 90 % prodáno. Čtvrtou etapou ale projekt Nová Harfa nekončí, FINEP v těchto dnech zahajuje výstavbu v pořadí už páté etapy. Tu představuje jeden dům, který je členěn do tří částí. Termín dokončení výstavby je naplánován na léto 2013. V domě jsou k dispozici byty o velikosti 1+kk (38 metrů čtverečních) až 4+kk (119 metrů). Ceny bytů začínají již na 40 600 Kč za metr plochy bez DPH. Za návrhem projektu Nová Harfa a Harfa Park stojí ateliér ABM architekti.

Designblok se koná první říjnový týden ve dnech 4.-9.10.2011. Třináctý ročník přinese celkem 220 prezentací, výstav a přehlídek na více než 59 místech po celé Praze. Mezi účastníky letos figuruje 94 obchodů s designem, interiérem a módou, 18 módních návrhářů a na 89 designérských studií, designérů, škol a institucí. Letošní ročník opět bude mít dvě superstudia – Futurama (ve Futurama Business Parku v Karlíně přímo na stanici metra Invalidovna) nabídne na ploše 7 500 m2 především interiérový design, Šporkovský palác v Hybernské ulici věnuje svých 6 400 m2 především módě, šperku, módním doplňkům a aktivnímu životnímu stylu.

Novinkou letošního ročníku bude Designblok Dreft Fashion Week. Módní přehlídky a instalace se uskuteční v exkluzivních historických prostorách Obecního domu, Rezidence primátora hl. města Prahy a Šporkovského paláce.

Podrobný program 13. ročníku dnů designu v Praze Designblok´11 můžete nalézt na www.designblok­.cz.

Pražská pobočka Jones Lang LaSalle jmenovala nové Associate Directors. Jan Mechl (34) byl jmenován Associate Director v týmu zastupování nájemníků kancelářských budov Tenant Representation. Zabývá se poradenstvím a zprostředkováním nájemních transakcí. Věnuje se širokému spektru aktivit, které sahají od průzkumu trhu, přes vyjednání komerčních a právních aspektů nájemního vztahu až po strategické poradenství při komplexním řešení všech pronájmů dané firmy. Jan Mechl je držitelem titulu MSc. v oboru management nemovitostí na Sheffield Hallam University a Nottingham Trent University ve Velké Británii. Je také studujícím členem RICS. Mluví plynně anglicky. K jeho zájmům patří především lyžování, basketbal, cestování, hudba a vaření.

Pavel Kašík (34) se stal vedoucím Oddělení projektových a developerských služeb (Project & Development Services). Je zodpovědný za poskytování služeb řízení výstavby stavebních projektů, klientských vestaveb, technického dozoru investora a zpracování technických posouzení nemovitostí. V úzké spolupráci s oddělením Corporate Solutions zajišťuje kompletní servis zahrnující poradenství při výběru nájemních prostor z technického hlediska, vyhotovení rámcového plánu předpokládaných nákladů a doby trvání projektu, zprostředkování a koordinaci designérských a stavebních prací apod. Pavel Kašík je absolventem stavební fakulty ČVUT v Praze a dvouletého kurzu tržního oceňování na BIVS. Mluví plynně anglicky. Jeho koníčkem je sport.

Jan Zibura (28) se stal Associate Director v Oddělení oceňování nemovitostí. Má na starosti koordinaci a přípravu ocenění jednotlivých nemovitostí a realitních portfólií v České republice a na Slovensku. Specializuje se na ocenění investičních portfólií, která zahrnují nejen ocenění majetku, ale i doporučení variantních řešení jeho budoucího zhodnocení. V JLL pracuje od roku 2006. Jan Zibura je absolventem Sheffield Hallam University a Nottingham Trent University, kde studoval obor realitní investice a management nemovitostí. Od roku 2011 je akreditovaným členem RICS. Mluví plynně anglicky. Mezi jeho koníčky patří lyžování, snowboarding a cyklistika.

Štefan Puci (26) byl jmenován Associate Director v oddělení kapitálových investic (Capital Markets). Do pražské pobočky JLL nastoupil v roce 2006 a získal v ní zkušenosti s pronájmy kancelářských a industriálních prostor, oceňováním nemovitostí a výzkumem realitního trhu. Od roku 2007 se specializuje na investice do komerčních nemovitostí. Štefan Puci je držitelem bakalářského titulu v oboru podniková ekonomie. Mluví plynně anglicky a konverzačně německy. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.

Do funkce country managera pro ČR a SR byl ve společnosti Goodman jmenován Jakub Pelikán. To podle managementu firmy odráží plány skupiny expandovat právě v České republice a na Slovensku. Jakub Pelikán zahájil svou kariéru ve skupině Goodman letos v březnu na pozici development managera pro Českou republiku a Slovensko, kam přešel ze společnosti CTP Invest, kde působil dva roky na pozici obchodního ředitele. Předtím pracoval pro společnost ProLogis, působil také jako ředitel průmyslové výstavby pro Českou republiku a Slovensko u firmy Jones Lang LaSalle.

Společnost Ekospol oficiálně zahájila prodej dalšího rezidenčního projektu. Bytový areál Vilapark Uhříněveská obora nabídne celkem 151 bytů v pěti tří až pětipodlažních viladomech v těsném sousedství chráněné obory v Uhříněvsi. Areál je koncipován jako rezidenční projekt nabízející nejlevnější rodinné bydlení v celé Praze. „Ceny bytů v bytovém domě D, jejichž prodej dnes zahajujeme, dosahují v průměru 39 400 Kč za metr čtvereční včetně DPH. V praxi to znamená, že byt 1+kk koupí zájemci již za 1,4 mil. Kč, 2+kk za 1,8 mil. Kč a 3+kk za 2,9 mil. Kč,“ vypočítává Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti. Výstavba projektu Vilapark Uhříněveská obora by měla být zahájena na jaře příštího roku, první obyvatelé by se do nových bytů mohli stěhovat již v létě 2013. Dispozice bytů sahají od 1+kk (31 m2) až po 3+kk (80 m2).

Každý pracovní den vypadá na dopravních tepnách metropole stejně: do centra míří tisícovky pracujících, provoz na silnicích houstne náporem autobusů a osobních aut, ve vagonech pražského metra se tlačí manažeři, školáci i turisté. V odpoledních hodinách se situace opakuje v opačném směru. Jak lze snížit a lépe rozložit dopravní zatížení Prahy, jaká jsou plánovaná rozšíření tras MHD, v jaké fázi se nachází nový územní plán Prahy, jaké další novinky čekají Pražany v budoucnu? „Doprava v hlavním městě je často kritizovaná, najít však řešení vyhovující současně obyvatelům, bezpečnosti provozu a nárokům na životní prostředí, není tak jednoduché. Proto jsme pozvali odborníky na tuto problematiku, aby na konferenci Doprava v Praze společně veřejnosti představili problémy současné pražské dopravy a pokusili se najít odpovědi na řadu souvisejících otázek,“ představuje cíl konference Daniel Bartoš, ředitel veletrhu FOR ARCH. Konference Doprava v Praze proběhne 21. září 2011 jako doprovodný program veletrhu FOR ARCH 2011.

Dilema Pražanů: Autem nebo městskou?

Podle Ročenky dopravy v Praze za rok 2010 zaplňují ulice hlavního města téměř prázdná auta, konkrétní průměrná obsazenost osobních aut činí 1,3 osoby na vůz. Výhody MHD si uvědomuje stále více lidí, a tak pohodlné automobily mění za sice společné, ale často rychlejší a spolehlivější cestování metrem, tramvají a městskými autobusy. Konkrétně v loňském roce přepravila Pražská integrovaná doprava celkem téměř 1,3 miliardy osob.

Nejvíce lidí v loňském roce přepravilo metro, z celkového počtu všech cestujících pražskou MHD to bylo 45 % osob, což potvrzuje významnou roli metra v pražské veřejné dopravě. Konkrétní data a aktuální informace o stavu dopravy v hlavním městě shrne na konferenci „Doprava v Praze“ Petr Blažek, dopravní ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy. „Snažíme se cestování pražským metrem co nejvíce lidem zpříjemnit. Proto jsme loni otevřeli nové nebo zrekonstruovali některé stávající vestibuly, přidali výtahy a schodišťové plošiny pro handicapované občany nebo maminky s kočárky,“ říká Petr Blažek a dodává: „V loňském dubnu jsme začali s výstavbou prodloužení trasy A ze stávající konečné Dejvická o dalších 6 kilometrů. Na trase tak přibydou další 4 stanice a dokončení předpokládáme v roce 2014,“ doplňuje Blažek k veřejně nejdiskutovanějšímu tématu.

Rozvoj dopravní infrastruktury je součástí územního plánování Prahy. O tom, v jaké fázi se nový územní plán nachází, o magistrále, ale také o problémech, se kterými se plánování potýká, promluví na konferenci Marek Zděradička, vedoucí Odboru infrastruktury na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.

Pro občany žijící na okrajích hlavního města a v jeho okolí je žhavou otázkou, zda vystačí s jedinou jízdenkou pro cestování po Praze i středních Čechách. Právě tématu sloučení dopravních systémů Prahy a Středočeského kraje se bude na konferenci věnovat Pavel Procházka, který je pověřený řízením ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy).

Co nového na Pražském okruhu

Rozhodně nejvýznamnější změnou posledních let bylo pro řidiče loňské otevření části jižního Pražského okruhu. Stavba, jejíž součástí je i nejdelší most v ČR, má dálnicí propojit západní a východní část republiky a pomoci odlehčit dopravě v Praze. Denně zde projede 44 000 aut a podle původních odhadů má zrychlit řidičům jízdu mezi brněnskou D1 a plzeňskou D5 na 19 minut. Současný stav dostavby Pražského okruhu a postup dalších stavebních prácí představí veřejnosti Jiří Mayer, ředitel závodu Praha Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Více informací o konferenci a přednášejících najdete na www.forarch.cz/do­prava

Nepokoje na severu Čech se výrazně podepisují i na zdejším realitním trhu. V posledních dnech to pociťují především realitní makléři. „Ano, Šluknovský výběžek je poslední dobou žhavým tématem také v oblasti realit. V podstatě lze říci, že přílivem nepřizpůsobivých obyvatel, klesla poptávka po bydlení v tomto nejsevernějším kousku České republiky,“ říká Milan Vršecký, majitel kanceláře RE/MAX Synergy z Teplic. „Přitom to byl donedávna především pro rekreační bydlení velmi vyhledávaný region. Teď jsou ale ceny zdejších krásných poloroubených domů v naprosté většině pod jeden milion korun. Také byty tu lze zakoupit za velice nízké ceny. Přispěl k tomu i fakt, že se zdejší byty v panelových sídlištích prodávaly do osobního vlastnictví za směšné částky, což nahrávalo a nahrává spekulacím s byty a tím se zčásti i vytváří nevítaný příliv nepřizpůsobivých lidí,“ dodává Milan Vršecký. Podobná situace nyní krystalizuje i na Mladoboleslavsku. Obyvatelé sídliště v Mladé Boleslavi nedaleko Kauflandu si začínají stěžovat na nepřizpůsobivé občany. Problémových míst je ve středních Čechách víc. Podle Petra Freye ze společnosti RE/MAX se tato situace ale do prodejů zatím nijak zásadně nepromítá.

Evropské nemovitostní akcie – podle nedávno publikované zprávy společnosti Atlantik finanční trhy, která je součástí skupiny J&T – nezůstaly ušetřeny negativních důsledků dluhové krize a ztratily za srpen 8 % své hodnoty. Nejvíce byly postiženy regiony, které jsou přímo zasaženy současnou fiskální krizí – realitní indexy ve Španělsku a Itálii se propadly o více než 15 %. Cenové propady se ovšem nevyhnuly ani střední a východní Evropě. Polské nemovitostní společnosti nebo třeba i turecké REITS zaznamenaly podobně vysoké ztráty. Při poslední krizi v letech 2008/2009 vývoj cen realitních společností obchodovaných na burze predikoval pokles cen fyzických nemovitostí několik měsíců předem.

„Letos jsme nakoupili pozemky za 260 milionů korun, a to v Praze 4, 5, 6 a 7. Pro další nákupy máme vyčleněno pro příštích šest měsíců 750 milionů,“ oznámil na včerejší tiskové konferenci Dušan Kunovský, hlava společnosti Central Group (CG). Ta v těchto dnech uvádí do prodeje čtyři další rezidenční projekty – tři v Praze, včetně další etapy zličínské Metropole, a další fázi výstavby rodinných domů v Pražské čtvrti v Brandýse nad Labem. Podle Kunovského CG při realizaci svých současných záměrů vystačí s vlastními zdroji, do budoucna – v souvislosti s většími projekty – ovšem užití bankovních úvěrů nevyloučil.

CG v průběhu letošního roku podle D. Kunovského odbyt stoupl o 33 % a zastavil se tak pozvolný propad prodeje z minulých let, který letos naopak skokově vzroste a mohl by se přiblížit rekordnímu roku 2007. „V pozadí jsou ceny bytů, které se dnes nacházejí na svém dnu, výhodné podmínky hypotečních úvěrů a poptávka vyvolaná očekávaným růstem cen vzhledem k plánovaným úpravám DPH,“ komentuje letošní výsledky společnosti Kunovský. CG přitom stále sází na nízké ceny. Ty podle firemních údajů v případě bytů činí v průměru 45 000 Kč za metr čtvereční, přičemž se pohybují v rozmezí 28 000 – 74 000 Kč za metr. Aktuální nízké ceny jsou podle D. Kunovského především odrazem snížených cen stavebních prací, které v porovnání s krizovým obdobím klesly až o 25 %: „Situace na trhu stavebních prací je zcela odlišná. Když jsme před krizí poslali 15 poptávek, vrátily se nám tak 3 – 4 nabídky. Dnes na 15 poptávek dostaneme 18 nabídek!“ CG nicméně v pokrizovém období pracuje i s nižší vlastní marží. Ta podle vyjádření D. Kunovského dnes činí v průměru 10 %, když u některých projektů je vyšší, naopak při doprodávání některých starších projektů CG pracuje i s marží negativní, tedy se ztrátou. Pro nejbližší období v CG počítají s kolísáním poptávky a odbytu hlavně v souvislosti s úpravami DPH, stabilnější růst bytového trhu očekávají až v roce 2013.

CG, která své projekty realizuje výhradně v Praze a jejím okolí, je dnes v ČR bezkonkurenčně největším rezidenčním developerem. Podle statistiky sestavené časopisem CEE Construction & Investment Journal v letech 2000 – 2100 celkem prodala přes 6 000 bytů, když tento počet u jejích největších konkurentů (FINEP a Skanska) nepřekročil úroveň 5 000. „Co se nás týká, mělo by to odpovídat skutečnosti,“ potvrdil tyto údaje D. Kunovský.

Pětadvacátá PechaKucha Night Prague proběhne 22. září 2011 od 20.20 hodin a to netradičně v kině Světozor, Vodičkova 41, Praha 1 (foyer a bar našeho domovského kina Aero prochází rekonstrukcí).

Se svými prezentacemi tentokrát vystoupí:

• Mimosa architekti
• Ondřej Brody a Evžen Šimera (scholastica)
• Jiří Thýn
• Maria Topolčanská
• Adam Holý
• Nastassia Aleinikava
• Marek Cimbálník a Lukáš Fišárek (Oficina)
• Edit!
• Ján Studený (studeny architekti)
• Vít Máslo a David Richard Chisholm (CMC Architects)
• Barbora Mrázková a Filip Láb
• Iva Knobloch
• Dana Kyndrová

Více informací na www.kinosvěto­zor.cz a na www.pechakucha­.cz.

PechaKucha Nights jsou živé prezentace architektů, grafiků, designérů, výtvarných umělců, fotografů, filmařů, divadelníků, promotérů a teoretiků ve speciálním formátu 20 obrázků x 20 vteřin, které v roce 2003 vymysleli a uvedli v život Astrid Klein a Mark Dytham (Klein Dytham architecture).

V Praze se konají od roku 2007 (byli jsme dvacátým městem, kde PKN začaly pravidelně probíhat).

Ve světě dnes pravidelně probíhají PKN ve více než 440 městech (www.pecha-kucha.org).

„Kouzelníci“ v praxi

Karel Honzík

„Získávání zadávek se podobalo nejsložitějším námluvám, piklům ctitelů, kteří se dvoří vzácné krasavici.“

V polovině let dvacátých jsme stáli před bránou vysoké školy, v kapse inženýrský diplom, a kladli jsme si otázku: „A co teď?“ Byl konec snům a vstupovali jsme na pole takřečené praxe s úpěnlivým přáním najít objednavatele a vtělit puristicko-poetistické koncepty do prováděcích plánů.

Málokomu z kamarádů se podařilo najít hned po opuštění školy zákazníka a pracovat na reálných plánech. A dovést takový projekt až k realizaci, to už byl opravdu případ výjimečný. Nezbývalo nic jiného, než bloudit za prací, navštěvovat úřady, prosit příbuzné a známé o přímluvy. Marně. Když se už našel takový vytoužený objednavatel, nastávala další otázka: je ochoten přijmout moderní návrh? Ve většině případů to byli lidé ostražití: „Jakže, rovnou střechu? Veliká okna? Konstrukce ze železobetonu?“ Každý stavebník měl hned kolem sebe plno obětavých rádců, kteří pomalu podrývali autoritu mladého architekta.

Najednou se ukázalo, že je nutno rozvíjet novou dovednost, totiž výmluvnost. Kde byly představy o novém kouzelném prostředí? O architektuře s velkým A? Nyní bylo nutno cvičit spíše pohotovost ve slovním souboji, bavit zákazníka, jeho rodinu, pana referenta úřadu. Architekti navrhovali místo budov gratulace ke všem příležitostem. Umrtvující činnost. Získávání zadávek a práce se podobalo nejsložitějším námluvám, piklům ctitelů, kteří se dvoří vzácné krasavici.

Z textu: Karel Honzík, Ze života avantgardy. Československý spisovatel, Praha 1963. Redakčně kráceno.

Karel Honzík (1900–1966) byl český architekt, teoretik architektury, návrhář nábytku, autor odborných publikací i sci-fi knih.

Označení „nízkoenergetický“ nebo „pasivní dům“ je dnes prakticky synonymem pro moderní bydlení. Za posledních deset let se toto téma posunulo z kruhů vášnivých teoretiků do reálné podoby, kterou respektují odborníci i legislativa. Naše republika se již může pochlubit celou řadou zajímavých projektů. Firmy, které byly před několika lety pionýry v této oblasti výstavby, jsou dnes vyspělé společnosti s jasnými cíli a zaručenou kvalitou.

Jedna společnost mezi ostatními přesto vyniká a je jednou z předních společností, které se významně podílí na prosazování pasivního standardu v České republice. Právě díky výjimečnému přístupu společnosti JRD s.r.o. jsme se rozhodli položit několik otázek jejímu zakladateli a zároveň řediteli Janu Řežábovi.

V posledních dvou desítkách let se české stavebnictví vrhlo, někdy možná zbrklým, úprkem vpřed. Kdybyste se měl vrátit zpátky do porevolučních let, co byste udělal jinak? Co si myslíte, že byla chyba nebo jaká cesta by byla vhodnější pro tehdejší budoucnost a dnešní současnost pasivních budov?

Zprvu mi dovolte upřesnění: JRD funguje na trhu 8 let s přípravou prvního projektu tedy celkem 10, to nejsou už porevoluční léta, ale začátky energeticky úsporného stavění ano. Když si promítnu jednotlivé projekty do doby, v které vznikaly, neměnil bych nic zásadního. Již od počátku jsme zvolili cestu – každý jednotlivý byt minimálně nízkoenergetický a posun do energeticky pasivního standardu je dán celkovým objemem budovy. Základní konstrukční a technologický standard máme stanoven náročný již od počátku a stále jej zefektivňujeme a zkvalitňujeme…

Co bych byl rád, kdyby přišlo dříve, by byla možnost řešit vzduchotěsnost objektů, ale dostupné materiály a měřící zařízení tu dříve nebyla dostupná Ve „vzduchotěsném“ stavění vidím jednu z malých revolucí oproti „klasické stavařině“.

Výhody nízkoenergetického a pasivního bydlení jsou dnes myslím všem dobře známé, přesto stále mezi lidmi koluje řada mýtů a pověr. Tyto mýty však mají logické základy. Zaměřením se na některé z nich. Řízené větrání respektive vzduchotechnika je technologie, která buď lidi jednoznačně nadchne anebo bezpečně odradí. Klíčovou roli hraje určitě strach a to strach z neznámého. Situace určitě není tak černobílá a na trhu se můžeme setkat s kvalitními zařízeními, ale i produkty, jež mezi lidmi určitě nešíří dobré jméno řízeného větrání. Mohl byste uvézt kritéria, podle kterých Vaše společnost zvolila technologii, kterou používáte?

Větrání okny je nemožné dosáhnout kvalitních hygienických parametrů v interiéru a řízené větrání je nutností. Zkusil jsem to sám s čidlem CO2 přes noc v ložnici a abych docílil hygienických norem, musel jsem větrat každých 30 minut. Uznejte, že to je trochu nepohodlné. Řízené větrání přináší především zdraví a komfort“.

Již od počátku jsme zvolili dle nás špičku na poli malých VZT jednotek s rekuperací a to spolupráci s firmou ATREA. A to postupně i na vývoji těchto technologií. Je potřeba si uvědomit, že ještě před dvěma lety tu nebyly realizace bytových domů od jiných developerů, proto spolupráce s těmi nejlepšími firmami v oboru a to i na poli vývoje byla nutností.

Co se týče mýtů, jsou to opravdu historické mediální kachny, ke kterým nemá smysl se vyjadřovat, nejlépe je si takový byt na chvíli vyzkoušet a pak pochybovač pochopí. I proto jsme otevřeli energeticky pasivní „byt na zkoušku“, kde si můžete i pár dní pobýt.

Nejčastějšími argumenty odpůrců řízeného větrání je obava z přísunu vzduchu, který bude znehodnocen roztoči a sporami plísní usazených v rozvodech vzduchu. Jsou tyto obavy oprávněné?

V bytě kde není řízené větrání je právě prostředí pro rozvoj plísní a roztočů ideální, vzduch se po utěsnění novými okny nehýbe a není čerstvý.

S ničím podobným jsme se v našich projektech nesetkali. Jde právě o tu historickou „kachnu“, protože větráním čerstvým vzduchem se naopak těchto škodlivin zbavujete. Asi jde o nepochopení větrání versus klimatizace, kde toto může nastávat.

Vytvoření zdravého prostředí je právě jednou z významných výhod nízkoenergetického bydlení s řízeným větráním. A tím nemám na mysli jen velmi příjemný pocit stále čerstvého vzduchu spojený s nízkými hladinami CO2. Dnešní řízené větrání zajišťuje i další funkce, aniž bychom si je plně uvědomovali. Je to například optimalizace vlhkosti vzduchu odstranění průvanů, odfiltrování naprosté většiny prachu ze vzduchu nebo snížení hladiny hlukových emisí. Uzavřené okno s trojskly, totiž propouští mnohem méně hluku než obyčejná okna s dvojskly.

Možná moje otázky působí dojmem, že jsem nepříznivcem této technologie. To však není pravdou. Sám jste v jednom ze svých rozhovorů uvedl, že nízkoenergetické a pasivní domy musí obsahovat řízené větrání. Tato skutečnost pak přisuzuje větracím systémům obrovskou moc a tak věřím, že jsou otázky „bez obalu“ na místě. Domníváte se, že bude v budoucnosti existovat způsob efektivního větrání bez pomoci strojů? Mám na mysli principy větrání inspirované přírodou, jako například termitiště a podobně.

Jde o alternativu, která je řešitelná u výjimečných objektů, typu rekreační, nebo naopak velké typu Národní technická knihovna. Jako uživatelé však vyžadujeme maximální pohodlí obsluhy a tak mi přijde tato cesta mimo hlavní proud. Řešení rekuperace je v tomto systému velmi obtížné abez rekuperace energeticky úsporný dům postrádá smysl.

Objekty s minimalizovanými tepelnými ztrátami jsou bezpochyby jedinou cestou do budoucnosti a potvrzují to i požadavky evropské směrnice. Určitě ale není vhodné hnát se za zelenými čísly hlava nehlava. Stále častěji se hovoří o hodnocení celého životního cyklu budovy. Mohl byste nám toto téma trochu přiblížit?

Spotřeba energie provozem budovy je nejvyšší položkou za dobu provozu budovy a je proto první na řadě ji řešit. Proto energeticky úsporné domy. Dále nesmíme zapomenout na tzv. šedou energii, kterou jsme museli vynaložit na její stavbu, renovaci, rekonstrukci a demolici. Proto je důležité sledovat i to z čeho je stavba postavena, jak je variabilní, jak dlouho bude sloužit atd. Ale to je na trochu delší povídání přesahující prostor tohoto rozhovoru.

Do roku 2020 zbývá relativně dost času, ale z pohledu rychlosti rozvoje našeho stavebnictví, to zase tolik času není. Všichni dnes víme, že po roce 2020, by se v naší zemi neměli stavět jiné domy než pasivní nebo nulové. Tento požadavek se tváří dost jednoznačně. Pokud je mi ale známo, není ještě zcela jasné, jakým způsobem se budou parametry budov zjišťovat a jaká budou konkrétní kritéria. V tomto světle vyznívá požadavek směrnice pouze jako nekonkrétní přání snížit energetickou náročnost budov na minimální hodnoty. Mohl byste moje úvahy uvést na pravou míru?

Upřesnění evropské směrnice EPBD2, která stanovuje, že po roce 2020, je nutné stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energií, vidím jako hlavní téma normotvorby současného stavebnictví. Je velmi ambiciózní a zatím neupřesněná technicky. Osobně se angažuji prostřednictvím České rady pro šetrné budovy a Centra pasivního domu prostřednictvím iniciativy Šance pro budovy a to přijmout a aplikovat tuto směrnici:

• reálně pro naše podmínky zeměpisné,
• technicky reálné,
• ale přesto dostatečně náročné a motivující rozvoj a  environmentálně šetrný přístup výstavby.

Základní složitou nuanci vidím ve stanovení podílu primárních energií a energií z OZE (obnovitelné zdroje energie) pro provoz budovy.

Toto vše je potřeba skloubit tak, aby tato směrnice byla motorem reálného růstu úrovně stavebnictví, kvality staveb a ochrany životního prostředí.

Je mnoho témat, kterým je ještě potřeba věnovat pozornost. Jedině otevřením věcné diskuze můžeme společně nastavit optimální podmínky, abychom v roce 2020 přeskočili vysoko nastavenou evropskou „laťku“. Pokud Vás tato témata oslovují a chcete se na modernizaci českého stavebnictví aktivně podílet, přidejte se k iniciativě Šance pro budovy.

Zajímají Vás další otázky? Chcete se podělit s dalšími odborníky o Vaše zkušenosti? Pak navštivte 6. ročník odborné konference Dřevěné stavění, které probíhá v rámci doprovodného programu veletrhu ForWood 2011 a to 22. září od 10 hodin v konferenčním sále 1 v Letňanech. Téma „energie“ je jedním z nosných témat tohoto setkání.

„Jak úspěšně překonávat handicapy prostředí“, sociální projekt společnosti Envi A. o.p.s. a základních škol Gebauerova (Ostrava – Přívoz), Karasova (Ostrava – Mariánské hory), Trmice (Ústí nad Labem) a Zlatnická (Most), zaměřený na vzdělávání dětí ohrožených sociokulturním vyloučením, se přehoupl do své druhé poloviny. Ve školním roce 2009/2010 se do ověřovací fáze projektu zapojilo 177 žáků, ve školním roce 2010/2011 to bylo 300 žáků a ve školním roce 2011/2012 je do projektu aktuálně zapojeno celkem 287 žáků.

Předmětem projektu je zavedení Estetické výchovy do výuky přípravných ročníků a tříd 1. stupně čtyř základních škol působících v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Hlavním cílem projektu je jednak zvýšení kvality a úrovně vzdělání dětí vyrůstajících v podmínkách sociokulturního vyloučení, jednak úspěšný proces integrace těchto dětí do majoritní společnosti.

Cílová skupina pedagogů a asistentů pedagogů je v projektu považována za velmi důležitou, neboť jsou to oni, kdo vstupují do vztahu s žákem a formují jeho charakter. Vzdělávání pedagogů a asistentů je proto stejně důležitou součástí projektu jako vzdělávání žáků. Od začátku projektu se pedagogové a asistenti zúčastnili celkem 7 specializovaných seminářů zaměřených na specifické metody práce s žáky pocházejícími ze sociálně vyloučených lokalit.

V závěru školního roku 2010/2011 proběhl mezi zapojenými žáky průzkum, ze kterého vyplynulo, že je Estetická výchova velmi baví a po matematice je to jejich nejoblíbenější předmět. Zároveň v minulém školním roce začala realizace tzv. odpolední školy, jejímž cílem je vhodné využití volného času dětí. V odpolední škole si žáci vypracovávají domácí úkoly, procvičují si matematiku, český jazyk a další klíčové předměty, zpívají, tancují atd. Na dotaz, zda je odpolední škola baví, odpovědělo 91% žáků, že ano.

Projekt „Jak úspěšně překonávat handicapy prostředí“ (reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14­.0013) byl předložen v rámci výzvy č. 14 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – prioritní osa 1 Počáteční vzdělávání – oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více informací o projektu naleznete na webových stránkách >> www.estetika-projekt.cz.

V následujících letech proběhne v několika etapách revitalizace 48 obecních bytových domů v avantgardní čtvrti Werkbundsiedlung ve Vídni s odhadovanými náklady 10 mil. eur (242 mil. Kč). Jejím cílem je zvýšení komfortu bydlení a energetické efektivity. První etapa revitalizace právě začala a měla by být dokončena v létě 2012. Sanace je velmi náročná a nákladná, protože pro každý dům se musí vypracovat individuální řešení ve spolupráci s památkáři a nájemníky, proto se bude postupovat po etapách. Před druhou etapou probíhají intenzivní přípravné práce, měla by začít ve druhém čtvrtletí příštího roku. Ve čtvrti je 22 domů v soukromém vlastnictví a usiluje se o připojení jejich vlastníků k rekonstrukci.

Náklady celé sanace by nemohly být nikdy pokryty z nájemného, roční příjmy z nájemného nepřesahují 60 000 euro (1,4 mil. Kč), průměrná čistá výše nájmu je 1,50 eur (36 Kč) za metr čtvereční. Sanace proto bude z většiny financována z rozpočtu města Vídeň. Sanace domů zahrnuje vysušení a zateplení sklepů, obnovu fasády, těsnění plochých střech, oken a dveří, výstavbu ventilace, obnovu podlah, zdí, stropů, elektroinstalace, topení, koupelen, teras a plotu.

Vídeňská čtvrť Werkbundsiedlung vznikla mezi lety 1930–1932 pod vedením známého architekta Josefa Franka. Domy byly navrženy 32 architekty, mimo jiné Adolfem Loosem, Clemensem Holzmeistrem či Josefem Hoffmannem. Vzniklo 33 typů domů – řadových i jednotlivých. Od roku 1978 je čtvrť Werkbundsiedlung památkově chráněná.

„Naše cenové mapy se od ostatních liší především množstvím dat, které jsme schopni shromáždit o každé jednotlivé realitní transakci,“ uvádí první výsledky cenových map, sestavované firmou RE/MAX, její prezident David Krajný. V nových mapách podle něj nechybí nejen nabízená cena nemovitostí, ale především informace, za kolik se nemovitost prodala. Další zásadní informací v mapě je rychlost prodeje dané nemovitosti a její specifika, jako je přesná poloha a stav, ve kterém se prodávala. „Do budoucna chceme základní informace o prodejních cenách v České republice uveřejňovat na našich webových stránkách,“ dodává David Krajný. V současné době mapy slouží makléřům RE/MAXu pro jejich práci a tak jejich zákazníci mohou porovnat svou představu o prodeji nebo nákupu nemovitosti s reálnými možnostmi v dané lokalitě.

Na základě cenových map RE/MAXu je možné vysledovat mnoho zajímavých údajů o nemovitostech. Například byty 2+kk a 2+1 v lokalitách Praha 4, Praha 5 a Praha 6 přinášejí nečekané výsledky. Byt na Praze 4 byl v nabídce za 2 706 000,– Kč, prodán byl za 2 611 000 korun, tedy s rozdílem 95 tisíc korun. Metr čtvereční tu v tomto případě stál 47 tisíc korun. V Praze 5 byl podobný byt nabízen za 3 681 000, prodán byl o 72 tisíc levněji a metr tu přišel na 56 tisíc korun. To byt v Praze 6 byl metrově za 52 tisíc a z ceny 2 800 000 korun se prodal za 2 665 000 Kč. Byty na Praze 5 jsou tak paradoxně dražší než byty na Praze 6. Po cihlových bytech 2+1 a 2+kk na Praze 5 – zejména v oblasti Smíchova – je velká poptávka a prodají se v průměru za dva měsíce od zalistování. Naopak, byty na Praze 6 se prodávají poměrně dlouho, ovšem drží si svou cenu. Rozdíl mezi nabídkovou cenou a cenou tržní (tržní je pochopitelně menší) činí vcelku přijatelných 5 %. Jak pro makléře, tak pro klienty je zajímavé, že byty po rekonstrukci se prodávaly v průměru pomaleji než byty před rekonstrukcí. Není to nijak závratné číslo, v průměru to dělá 10 % až 15 %.

A situace mimo hlavní město? Například při prodeji cihlového bytu 2+1 v Brně byla nabídková cena 2 320 000 Kč, byt se ovšem reálně prodal za 2 200 000 korun. Cena za metr čtvereční tedy byla 37,5 tisíce korun. Pro srovnání, prakticky stejný byt v Plzni se původně prodával za 1 703 000 korun, jeho reálná cena však byla 1 612 000 Kč. Cena za metr plzeňského bytu tedy byla o něco více než 28 tisíc korun. V Brně byl tedy rozdíl mezi nabídkovou a prodejní cenou zhruba 5,2 %. I zde byla průměrná doba prodeje něco kolem 130 dní. V jihomoravské metropoli je poptávka po bytech v městských částech Brno střed a Slatina. Také v Plzni byla průměrná doba prodeje 130 dní, což značí poměrně slabou poptávku. Největší zájem o byty jsme zaznamenali v městské části Plzeň 3. Relativně dobře se prodávají cenově přijatelné novostavby. Rozdíl mezi nabídkovou cenou a cenou tržní je v této lokalitě ve výši 5,4 %.

Developerská společnost Pankrác staví nedaleko stejnojmenné lokality v Praze nové kanceláře a byty. Celkové investiční náklady činí přibližně miliardu korun. Se společností Pankrác je spojené jméno podnikatele a bývalého tenisty Milana Šrejbra. Budovaný projekt tvoří zčásti již dříve postavené kanceláře. K nim nyní stavební firma Metrostav přistavuje dalších zhruba 10 000 čtverečních metrů administrativních ploch. Celkem projekt nabídne k pronájmu 27 000 metrů čtverečních kanceláří. Financující bankou projektu je Volksbank CZ. V již postavených kancelářích je největším nájemcem Česká podnikatelská pojišťovna. V blízké době se ale bude stěhovat do nové kancelářské budovy Main Point Karlín. Většinový podíl ve firmě Pankrác kontroluje lucemburská společnost H.R.K.S., Šrejber drží menšinový podíl. Šrejber se do povědomí veřejnosti zapsal nejen jako úspěšný sportovec. V minulosti čelil obvinění z tunelování investičních fondů, které založil a spravoval. Jeho stíhání žalobci zastavili v roce 2007.

Ústřední pražskou čistírnu odpadních vod přestaví za 6,22 mld. Kč sdružení firem nazvané ÚČOV Praha, v kterém jsou společnosti SMP CZ, Hochtief CZ, Degremont a WTE Wassertechnik. Vítěze tendru, který od počátku provází kritika, už potvrdili radní hlavního města. Novinářům to řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Podle Svobody nikdo z dalších účastníků tendru nepodal námitku proti výsledku, smlouvu s vítězem by proto Praha mohla uzavřít do 20. října. Do tendru se přihlásili kromě vítěze také společnost OHL ŽS a konsorcium firem Strabag a Hídépítö. Praha chce na přestavbu získat peníze z evropských fondů, dotace by mohla pokrýt asi 70 % nákladů.

Často komplikovanému vztahu mezi kvalitou veřejného prostoru, jeho „zadavateli“, tedy městy, a těmi, kteří ho realizují, tedy architekty a developery, bude věnován III. ročník konference Křižovatky architektury, který proběhne ve čtvrtek 15. září v pražské Národní technické knihovně.

Program problematiku veřejného prostoru pokrývá v celé šíři. V úvodní části konference bude pozornost věnována především úspěšným příkladům – v té vystoupí mj. architekti J. Šafer a O. Hájek nebo J. Wertig z ateliéru A69. Víceméně současně se o zkušenosti z oblasti tvorby veřejného prostoru s účastníky podělí starostové Černošic a Litomyšle. Pak přijde čas i na obecnější polohu tvorby veřejného prostoru, zejména aspekty majetkoprávní, správní (územní plánování) a v neposlední řadě i na dnes nanejvýš aktuální relaci veřejný prostor – udržitelný rozvoj. Závěrečná část konference bude věnována velkým developerským projektům – na jedné straně se účastnici seznámí s rolí veřejného prostoru v nových pražských „miničtvrtích“ BB Centrum a Prague River Garden, na druhé pak s peripetiemi hledání rovnováhy mezi zájmy soukromého investora a občanské veřejnosti při přípravách projektu revitalizace nákladového nádraží Žižkov.

Bližší informace o konferenci najdete na www.krizovatky­architektury.cz.

Od 30.9. do 9.10.2011 se ve Vídni koná již pátý ročník designového festivalu „Vienna Design Week“. Představí současný mezinárodní design – produktový, industriální i experimentální. Na mnoha místech ve městě a především v druhé městské části bude probíhat řada výstav, prezentací, ale i diskuzí, na programu jsou i party. Letos se představí zejména polská designová scéna. Festival pořádá „Neigungsgruppe Design“ ve spolupráci s vídeňskými muzei, firmami a designéry. Slavnostní zahájení se koná 29. září 2011 v muzeu Liechtenstein Museum.

Součástí programu jsou tzv. Passionswege, designová stezka Vídní. Jednotliví designéři a celé týmy z Rakouska i zahraničí jsou pozváni vytvořit objekty a site-specific instalace po celém městě. Společně experimentují, pořádají workshopy a zasahují do veřejného prostoru. Hlavní laboratoří je letos Stilwerk Wien. V roce 2010 se vídeňského týdne designu zúčastnil například český designér Daniel Pošta. Letos by to měl být Petr Novague. K vidění bude i nejnovější kolekce Wien Products Collection 2011, která představí sedm mladých designérů a sedm špičkových vídeňských firem.

Letošní hostující zemí je Polsko. Středem zájmu bude také sociální design, e-mobilita a další jedinečná témata. Vienna Design Week „Education“ nabízí prohlídky pro všechny. Na programu jsou workshopy pro děti, mládež i dospělé – od začátečníků až po odborníky.

Zahájení: 29.9. 2011, 19h v muzeu Liechtenstein Museum, Fürstengasse 1, 1090 Wien

Infopoint: Stilwerk, Praterstrasse 1, 1020 Wien

Web: www.viennadesig­nweek.at Facebook: www.facebook.com/…na­designweek Twitter: #viennadesign

Zdroj: Vienna Design Week a České centrum Vídeň

Fotografie: © David Payr

1. Dunaj – rameno „Alte Donau“
2. starožitnictví
3. ulice Graben
4. kostel Karlskirche
5. tržiště Naschmarkt