Stavební spoření má dvě možnosti využití. Můžete ho pojmout jako ryze spořicí produkt, navíc při splnění několika málo podmínek vám vzniká nárok na státní podporu. Anebo si prostřednictvím stavebního spoření můžete vzít úvěr.

Jak napovídá samotný název, může vám stavební spoření a výstupy z něho – úvěr a překlenovací úvěr – vyřešit nejeden bytový „problém“.

Spoření s liškou

Českým ekvivalentem stavebního spoření je stavební spořitelna, která ve své reklamě využívá lišku. Málokdo ví, že za stavebním spořením s liškou stojí Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS). Na trhu fungují ještě další čtyři stavební spořitelny. K porovnání nejlepší nabídky je vhodné vybrat si takovou stavební spořitelnu, která umožňuje propočítat úrokovou sazbu ze spoření a z úvěrů pomocí internetové kalkulačky.

Stavební spoření nabízí dva typy úvěrů. U obou musíte splnit několik podmínek. U řádného, tj. u úvěru ze stavebního spoření, jde o spoření po dobu nejméně šesti let. Výše úvěru se odvíjí od cílové částky a rovněž od vaší bonity – tou se myslí schopnost splácet. Stavební spořitelny tuto schopnost vyjadřují tzv. hodnotícím číslem. Druhou možností, jak získat peníze na rekonstrukci či k pořízení vlastního bydlení, je překlenovací úvěr. Ten můžete získat tak, že naspoříte předem dané procento z cílové částky. Například ČMSS nabízí překlenovací úvěr pod názvem Kredit Standard již po naspoření alespoň 40 procent cílové částky.

Není úvěr jako úvěr

Mezi největší výhody stavebního spoření patří především to, že můžete spořit podle své momentální finanční situace. Aby vám vznikl nárok na státní podporu, respektive vám nebyla z důvodu porušení podmínek odejmuta, musíte spořit alespoň šest let. Tak dlouho trvá tzv. vázací doba. Minimálně šest let musíte spořit, aby vám po uplynutí této lhůty byla přiznána státní podpora. Ta činí deset procent z vkladu, nejvyšší možný vklad, ze kterého se počítá státní podpora je 20 000 korun. Měsíčně stačí, abyste ušetřili 1 667 korun. Výhodou stavebního spoření je, že peníze můžete uhradit jednou ročně.

Jak financovat bydlení

Jestliže se chystáte na rekonstrukci bytu nebo domu, ve kterém bydlíte, nabízí se stavební spoření jako jedna z několika možností financování bydlení. Ve stručnosti si vyjmenujme ještě dvě možnosti, jak na financování modernizace.

Jednou z možných cest je využití spotřebitelských úvěrů. Proti tomu hraje fakt, že náklady na úvěr jsou značně vysoké. Myslí se tím zejména úroková sazba, potažmo RPSN, které značí roční procentuální sazbu nákladů. Ta může v některých případech činit i 10 nebo 20 procent a více. Oproti úvěrům ze stavebního spoření, které mají RPSN okolo pěti procent, jde o příliš drahé peníze. U úvěrů ze stavebního spoření navíc máte po celou dobu splácení neměnnou úrokovou sazbu, která činí mezi třemi až čtyřmi procenty.

Dalším způsobem je hypotéka, která se může použít i na rekonstrukci bydlení. V tomto případě plyne nevýhoda z minimální výše úvěru, která u řady bank začíná zhruba na hranici od 250 tisíc korun. Menší úvěr, například 150 tisíc korun, na hypotéku nezískáte. Touto optikou je pořízení spotřebitelského úvěru na bytové účely, když je na trhu produkt, který se na bydlení přímo zaměřuje, zbytečný luxus.

Chystám se rekonstruovat

Plánujete-li renovaci vašeho bytu nebo rodinného domku, na samém začátku si ujasněte, co všechno budete rekonstruovat a na kolik vás to vyjde. Plánovat stavbu bez rozpočtu sice jde, ale nejde o častou záležitost. Můžete se dočkat nejednoho nepříjemného překvapení. Noční můrou často bývá změna plánů během stavebních úprav. Kvalitně vypracovaný rozpočet a projektová dokumentace vám ušetří nejednu starost. Následná žádost u stavební spořitelny o úvěr na bydlení je pak jednodušší.

Společnost PSJ získá satisfakci za šikanózní insolvenční návrh. Městský soud v Praze na konci ledna vyhověl její žalobě, v které požadovala satisfakci za insolvenční návrh Pavla Čvančary, správce konkurzní podstaty firmy TERRIMA. Zatím nepravomocné rozhodnutí ukládá žalovanému povinnost zveřejnit omluvu v deníku Hospodářské noviny a dále zaplatit společnosti PSJ na náhradu imateriální újmy satisfakci ve výši 1 000 000 Kč. Společnost PSJ byla v řízení úspěšná, tudíž jí soud rovněž přiznal i plnou náhradu nákladů řízení. „S rozhodnutím soudu se plně ztotožňujeme a vítáme jej jako akceptovatelnou náhradu újmy, kterou společnost PSJ v důsledku šikanózního návrhu žalovaného utrpěla. Vnímáme jej i jako preventivní ochranu před podáváním nedůvodných insolvenčních návrhů. Věříme, že tento precedens pomůže i dalším podobně postiženým společnostem,“ okomentoval rozhodnutí soudu František Vaculík, generální ředitel PSJ.

„Jsme poměrně optimističtí,“ konstatoval Manfred Koller, šéf Českomoravské stavební spořitelny, při bilancování výsledků známé Lišky za loňský rok a odhadech jejich budoucího vývoje. Důvěru v slušné perspektivy nepochybně čerpá hlavně z dominantního postavení ČMMS na českém trhu stavebního spoření (podíl Lišky na objemu poskytnutých úvěrů loni dále vzrostl na 59 %), z překvapivě malých problémů s dlužníky (podíl kvalifikovaných úvěrů činí pouhých 1,45 %), ze 185 tisíc loni nově uzavřených smluv o spoření – a možná hlavně ze skutečnosti, že Liška je už dnes velmi dobře etablovaná jako prodejce dalších finančních produktů, jako jsou pojistky, hypotéky, spotřebitelské úvěry atd. „Naši prodejci musí nabízet široké spektrum produktů, omezovat jejich aktivitu jen na stavební spoření by bylo trochu jednostranné poradenství,“ poznamenal na toto téma M. Koller. ČMSS navíc chystá tuto nabídku ještě dále rozšířit – právě v těchto dnech byl odstartován nový program Liščí penze, jehož součástí je mj. stavební spoření s vyšším výnosem, investiční životní pojištění apod. Je zřejmé, že v ČMSS počítají na jedné straně se stále rostoucím zájmem české populace nespoléhat stran penzí jen na stát, na druhé také s potížemi, s nimiž stavební spoření v ČR zápolí už delší dobu – už realizované snížení státního příspěvku a především systémové změny, který má přinést právě projednávaná novela zákona o stavebním spoření. „My nemáme problém s posílením účelovostí spoření a úvěrování, ani s možností převést u nás naspořené částky do důchodového systému. Za nešťastné ale považujeme záměr otevřít sféru stavebního spoření bankám a dalším subjektům,“ vyjadřuje M. Koller postoj ČMSS a nejspíš celého sektoru k chystaným změnám. Podle něj by dnes v Německu takový návrh jen stěží prošel – banky jsou dnes na západě Evropy považovány za značně nejisté, zatímco stavební spoření ve finančním systému Německa představuje prvek stability. V Česku je ovšem situace diametrálně odlišná – tuzemské banky jsou všeobecně považovány za zdravé a za vzory obezřetného hospodaření.

„Teď už se snad podaří s touto jizvou na tváři Holešovic něco udělat!“, prohlásil nedávno první náměstek pražského primátora Tomáš Hudeček. Jeho slova se týkala budoucnosti někdejšího nádraží Praha – Bubny. Mladí architekti ze stavební fakulty ČVUT se ovšem s touto „jizvou“ už vyrovnali. Právě v tomto týdnu (ve středu 6. února) začíná na pražském magistrátu výstava jejich prací „Holešovice_Bubny /revitalizace a konverze bývalého nádraží Bubny“.

Na výstavě budou prezentovány práce studentů 6. ročníku katedry architektury FSt ČVUT. Konkrétně jde o sedm urbanistických návrhů, které všechny odrážejí viditelnou snahu o nový pohled na řešení výstavby v Bubnech. Zadání bylo stručné: přeměna železničního brownfieldu na městskou čtvrť s vymezením nových funkčních celků pro bydlení, práci, sport a odpočinek, když součástí návrhu muselo být i řešení dopravy v nové zástavbě a její napojení na celoměstskou dopravní infrastrukturu. Zásadním požadavkem bylo také zachování „industriálních stop“ v území a zpracování návrhu možného využití původních objektů nádraží jako nenahraditelného fenoménu celé lokality. Zadání přitom vycházelo z reálných potřeb města i vlastního území, s přihlédnutím k již dohodnutým nebo navrhovaným záměrům – v průběhu práce proto studenti konzultovali jak s pražským magistrátem, tak společností Orco, která vlastní zhruba čtvrtinu stohektarového pozemku.

Atelier Šenberger-Šourek se na katedře architektury stavební fakulty ČVUT problematikou revitalizací industriálních brownfieldů zabývá dlouhodobě. Nejspíš i proto, že oba jeho pedagogičtí protagonisté mají v této oblasti četné praktické zkušenosti. Tomáš Šenberger je například autorem oceňované přestavby brněnské textilky Moravan na bytový dům, Michal Šourek má za sebou mj. přestavbu malé vinohradské továrny na rezidenčně – kancelářský komplex Agora Flora. V loňském roce studenti ateliéru řešili konverzi Nákladového nádraží Žižkov. Jejich práce tehdy vyvolaly značný ohlas a nejlepší z nich byly také oceněny společností Sekyra Group, která se v této lokalitě jako developer dlouhodobě angažuje.

Lokalita Bubny – Zátory se v dokumentech magistrátu i v médiích často skloňuje už dlouho. Jde pozemek někdejšího bubenského nádraží, který zaujímá plochu zhruba 100 hektarů. Dnes je majetkem několika developerských společností, které tady plánují velkorysou výstavbu zahrnující jak bytové domy, tak velké kapacity obchodní a administrativní. Veškeré takové plány ale narážejí na nutnost provést potřebné změny v pražském územním plánu – požadavky na jejich provedení ovšem dlouhou dobu narážely na odpor zastupitelstva hlavního města. Až letos v lednu se ledy prolomily a pražští radní se rozhodli dát změnám v lokalitě Bubny – Zátory zelenou. Podle náměstka Hudečka si jejich zpracování a schválení vyžádá zhruba rok a půl až dva roky práce. Kompletní zástavba území bude ovšem podle odhadů záležitostí ještě dalších 15 – 30 let. Zatím jediným, ale ještě nikoli finalizovaným konkrétním projektem pro pro ohromný železniční brownfield je obchodní centrum, na jehož výstavbě chtějí své síly spojit společnosti Orco a Unibail – Rodamco.

Vizualizace mladých architektů:

Bartoň

Fiedler

Hlavová

Horváthová

Hubený/ Horváthová

Janoušková

Málková

Padrůňková

Průša/ Dlouhý

Smrčka

Večeře

Voleková

Volkovjaková

Celková plocha moderních maloobchodních center letos v Praze překročí milion metrů čtverečních. Podle poradenské společnosti DTZ k tomu dojde přesto, že developeři a vlastníci obchodních center se kvůli klesajícím výdajům domácností do nové výstavby příliš nehrnou. Překročení milionové hranice tak zajistí hlavně dva očekávané projekty. Rozšíření obchodního centra Černý Most o 41 000 metrů čtverečních a dokončení rozsáhlé revitalizace obchodního centra Krakov, které se rozroste o dalších 14 000 metrů čtverečních.

Mimo hlavní město se v posledním čtvrtletí loňského roku dokončilo celkem 64 350 metrů čtverečních moderních maloobchodních ploch. Jejich celková rozloha tak přesáhla tři miliony metrů čtverečních, šlo o nákupní centrum Breda & Weinstein v Opavě (26 100 metrů čtverečních), OC Krkonošská retail park v Trutnově (22 000 metrů čtverečních), Galerie Moritz v Olomouci (7 000 metrů čtverečních) a Paráda Shopping Park Frýdek Místek (5 350 metrů čtverečních). „V roce 2012 bylo celkem dokončeno 141 000 metrů čtverečních. Je to 2,5krát více než v roce 2011, ale stále 38 % pod ročním průměrem z posledních deseti let. Stejně jako další segmenty i retail development totiž pružně reaguje na propad výdajů domácností,” uvedla Lenka Šindelářová z DTZ. Kvůli tomu bude i posunuto dokončení několika center do roku 2014. Letos první zákazníky z větších projektů přivítají zřejmě jen Galerie Šantovka (46 000 metrů čtverečních), Fontána Teplice (20 000 metrů čtverečních) a zmíněné Centrum Černý Most a Centrum Krakov.

Počet plánovaných bytů v Praze za posledních šest měsíců vzrostl o více než 10 %, developeři jich nyní chtějí celkem postavit 24 764. Vyplývá to z analýzy společnosti Ekospol. Proti situaci před půl rokem tak počet plánovaných bytů v Praze vzrostl o 2 377. „Neustále rostoucí počet nových plánovaných bytů ale reálně pro český realitní trh vůbec nic neznamená. Naprostá většina z těchto projektů nebude v nejbližších 10 – 15 letech vůbec realizována, snad jen s výjimkou těch projektů, které připravují velcí a kapitálově silní developeři. Ti ale na celkovém čísle tvoří jen zhruba pětinový podíl,” říká Evžen Korec, ředitel Ekospol. Vychází přitom z toho, že více než 10 000 bytů získalo povolení EIA ještě před rokem 2009, a přesto se dosud nezačaly stavět. Některé čekají na zahájení výstavby dokonce déle než pět let. Podle Korce za to může hlavně to, že velkou část projektů vlastní spekulanti, kteří je plánovali prodat developerům. „Jenže takové projekty žádný rozumný developer nekoupí,” tvrdí Korec s tím, že jsou většinou předražené.

Ministerstvo financí neuvažuje o přípravě dalších legislativních návrhů, které by případně vedly ke zvyšování daňového zatížení domácností a firem. V reakci na odmítavé stanovisko ODS k zákonu o dani z převodu nemovitostí to řekl mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Navrhovaný zákon, podle kterého by daň měl platit kupující, sníží podle Jakoba administrativní zátěž, zmenší riziko daňových nedoplatků a zavede praxi běžnou v drtivé většině vyspělých zemí. ODS přitom nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, aby daň z nemovitosti platil v budoucnu kupující, nikoliv prodávající jako dosud. Zhoršilo by to prý přístup k novému bydlení a nutilo občany vyvádět úspory do zahraničí.

Největší rozmach výstavby bytů v České republice byl v 70. a 80. letech XX. století. Po roce 1989 se její intenzita výrazně snížila, aby k novému oživení došlo až v první dekádě právě probíhajícího století – vyplývá ze statistik „Housing Statistics in the European Union“. Výsledkem je skutečnost, že tuzemský bytový fond je poměrně zastaralý, což je nepochybně potenciál pro růst výstavby nových bytů.

Od roku 1990 počet dokončených bytů v České republice významně poklesl. V 90. letech činil podíl nových bytů na celkovém bytovém fondu zhruba 8 %. Nový impuls pro moderní výstavbu začal až od roku 2001. Za poslední desetiletí (2001–2012) se v České republice dokončilo celkem 329 tisíc bytů, což je přibližně 13 % bytového fondu, drtivou většinu z toho ovšem představuje výstavba bytů v rodinných domech, realizovaná malými stavebníky – koncovými uživateli.

Tabulka ukazuje složení bytového fondu v jednotlivých zemích podle jeho stáří (od roku dokončení výstavby, resp. kolaudace). Hodnoty uvedené tabulce představují procentuální zastoupení bytů v jednotlivých kategoriích. V tabulce nejsou uvedeny údaje od roku 2001 (proto součet hodnot za jednotlivé země nedává 100 %), a to z důvodu obtížné mezinárodní komparace.

Skupina Penta uzavřela smlouvu o dlouhodobém pronájmu hotelu Motel One, který bude otevřen v létě 2014 v Praze na adrese Na Poříčí 28/30, tedy v blízkosti dalšího projektu Penty, kancelářského komplexu Florentinum. Obdobně jako všech dalších 42 hotelů Motel One v Evropě nabídne i ten pražský 141 pokojů v centru města. „Motel One bude umístěn v budově, která nebyla v roce 2012 součástí rozsáhlé demolice a bude zrekonstruována jako hotel, který rovněž nabídne doplňkové služby celému okolí i nájemcům budovy Florentinum,” říká Petr Palička, ředitel společnosti Penta Investments. V budově hotelu bude k dispozici také 400 metrů čtverečních maloobchodních ploch.

Skupina IMMOFINANZ rozšířila své působení na internetu a zahájila provoz platformy http://proper­ties.immofinan­z.com, která podrobně prezentuje všechny nemovitosti ve vlastnictví společnosti. „Počínaje dnešním dnem uvádíme podrobný přehled všech nemovitostí v našem portfoliu. Náš majetek tak nabude reálnější podoby a posílí se vztah mezi našimi partnery a předmětem našeho podnikání – nemovitostmi,“ vysvětlil Eduard Zehetner, generální ředitel skupiny IMMOFINANZ. Platforma obsahuje informace o více než 1 600 nemovitostech a developerských projektech. Tyto informace lze prohlížet několika způsoby: buď jako mapu či seznam, anebo seřazené podle země nebo třídy aktiva. Podrobný náhled obsahuje stručný popis příslušné nemovitosti, včetně její adresy a kontaktních údajů na oddělení správy majetku, a dále informační přehled ke stažení i fotografie. Obsah je dostupný ve všech osmi jazycích hlavních trhů, na kterých IMMOFINANZ působí.

Deník HN i nformuje o plánu několik ministerstev odprodat nevyužívaný majetek – nemovitosti. Nabízet se tak bude bude třeba středočeský zámek Štiřín, rekreační střediska u přehrady Bystřička nebo v Tatranské Štrbě či ambasáda v Uruguayi. Vláda chce tímto prodejem získat do 3,7 mld. korun.

„Na dlouhou dobu je to poslední velký výprodej. Jednoduše už nebude moc co prodávat,“ říká vicepremiérka a šéfka strany LIDEM Karolína Peake, která se na vypracování plánu úspor podílela. Aktuální seznam nabízených nemovitostí je na webu http://www.re­ality.cz/firma/CEX/.

Společnost YIT Stavo navazuje na projekt KOTI Hostivař I a ve stejné lokalitě zahájí v únoru výstavbu dalších dvou bytových domů s názvem KOTI Hostivař II, které nabídnou celkem 38 bytů různých typů a dispozic. Dokončení je plánováno na 2. čtvrtletí roku 2014. Projekt rozšíří nabídku nového bydlení v Praze o celkem 38 bytových jednotek v dispozicích 1+kk až 4+kk. Ty vzniknou ve dvou na sebe navazujících domech – v jednom čtyřpodlažním a jednom pětipodlažním. Po architektonické stránce jsou budovy inspirovány severským designem, na kterém zaujmou jednoduché čisté linie a střídmá barevnost fasád. Pod architektonickým návrhem celého projektu je podepsán ateliér Hlaváček & Partner.

Komerční centrum H-Park Heršpice, které roste od listopadu 2012 na jihu Brna, oživí trh komerčních nemovitostí v jihomoravské metropoli. S tímto cílem zahájila výstavbu společnost Raiffeisen – Leasing prostřednictvím své dceřiné firmy RLRE Carina Properte. „Nechtěli jsme stavět na periferii, proto jsme vybrali lokalitu, která se nachází blízko centra, a je tedy velmi atraktivní jak pro nájemce, tak pro spotřebitele. Jsem si jist, že H-Park bude pro Brno i v době napjatých rozpočtů přesně tím, co potřebuje. Po kvalitních komerčních prostorech je tu stále poptávka,“ řekl jednatel společnosti Raiffeisen – Leasingu Alois Lanegger. H-Park Heršpice Brno nabídne k pronájmu 8 000 metrů čtverečních plochy nedaleko centra a zároveň v blízkosti dálnice D1. Prostory budou sloužit pro komerční účely, tj. vzniknou v nich obchody, kanceláře a sklady.

Modřanský Háj, rezidenční komplex v Praze 4 společnosti Avestus Real estate, rozšiřuje svoji nabídku bytů o dva nové bytové domy, které jsou v současné době ve výstavbě. Během první poloviny letošního roku bude dodáno celkem 48 nových bytů o velikosti od 1+kk do 4+kk. Z nových budov je prodáno již 35 % bytů.

Projekt se nachází v blízkosti Modřanské rokle – Cholupic v Praze 4 a nabízí několik typů domů na svažujících se pozemcích v blízkosti Vltavy. Jedná se o nízkopodlažní stavby, většina z budov má maximálně tři podlaží a první fáze se skládá z bytových domů s jednotkami o velikosti od 1+kk do 4+kk. Modřanský Háj již úspěšně dokončil dva bytové domy s 49 byty, které byly všechny prodány.

Společnost FINEP prodala v roce 2012 celkem 560 bytů, což je oproti roku 2011 nárůst o celých 14 % (v roce 2011 to bylo celkem 490 bytů). Celkem měla společnost FINEP v roce 2012 v nabídce 1050 bytů určených k prodeji. Nově dala společnost loni do prodeje 550 bytových jednotek (oproti 590 bytům v roce 2011). Jednalo se o projekty Bytový Park Prosek (Střížkov, Praha 9), Britská čtvrť (Stodůlky, Praha 5, projekt Západní Město), Kaskády Barrandov (Barrandov, Praha 5). V roce 2013 chce FINEP uvést do prodeje srovnatelný počet bytových jednotek jako tomu bylo v posledních letech – v plánu jsou další etapy prakticky ve všech našich stávajících lokalitách a projektech, tj. v Hostivaři (Praha 10, Bydlení nad Přehradou), ve Stodůlkách (Praha 5, pokračování projektu Britská čtvrť), na Barrandově (Praha 5), na Proseku (Praha 9), ve Vysočanech (Praha 9), ve Štěrboholech (Praha 10) tak i v Bratislavě (Jégeho Alej). Firma by také ráda zahájila jeden zcela nový projekt.

Pražská pobočka poradenské společnosti Jones Lang LaSalle oznámila několik personálních změn v oddělení kancelářských nemovitostí, které platí od 1. ledna 2013.

Eduard Forejt (36) byl jmenován vedoucím oddělení pronájmů kancelářských nemovitostí, které má dvě části – pro zastupování pronajímatelů a nájemců. Eduard působí na realitním trhu již tucet let – první zkušenosti získal ve společnosti King Sturge, když od roku 2006 působí v Jones Lang LaSalle. Eduard Forejt vystudoval Vysokou školu finanční a správní. K jeho koníčkům patří architektura, tradiční myslivost, motocykly a IT. Mluví plynně anglicky a částečně také rusky.

Jan Mechl (35) se stal novým vedoucím týmu zastupování pronajímatelů kancelářských nemovitostí. Jan je absolventem Sheffield Hallam University ve Velké Británii, v pražské pobočce Jones Lang LaSalle pracuje od roku 2005. Ve volném čase se věnuje hudbě, lyžování a gastronomii.

Petr Kareš (45) zůstává i nadále vedoucím oddělení zastupování nájemců, které úspěšně řídí od roku 1999. Petr Kareš vystudoval ČVUT a od svého absolutoria pracuje v oblasti stavebnictví, developmentu a realit. Ve společnosti Jones Lang LaSalle působí od roku 1996. K jeho koníčkům patří sport, hra na kytaru a cestování.

Loňský rok byl pro Central Group rekordní nejen v prodejích, ale i v nákupech nových pozemků. Holding nakoupil další pozemky v osmi nových lokalitách v Praze pro 2 600 nových bytů. Hodnota nových akvizic činí 1,1 mld. Kč. Nákupy všech nových pozemků hradí společnost z vlastních zdrojů bez využití bankovních úvěrů.

Největší loňskou akvizicí skupiny byla koupě rozsáhlých pozemků na Kavčích Horách v Praze 4 pro výstavbu 600 bytů – ve finančním vyjádření se jedná o největší jednorázový nákup za celých 19 let existence firmy. Dalšími velkými akvizicemi byly pozemky v Praze 9, a to ve Vysočanech a v Letňanech, pro realizaci celkem 1 300 nových bytů. Společnost také koupila pozemek přímo v centru Prahy u Národního Muzea pro výstavbu 48 luxusních bytů. Další akvizice pozemků pro novou rezidenční výstavbu firma dokončila v Radlicích, Záběhlicích, Březiněvsi a na Břevnově.

V lednu tohoto roku byla výkonnou ředitelkou holdingu Central Group jmenována Michaela Tomášková. Holding byl doposud řízen zakladatelem skupiny a předsedou představenstva Dušanem Kunovským a generálním ředitelem Ladislavem Váňou. Vrcholové vedení nyní doplní Michaela Tomášková na pozici výkonné ředitelky. Na této pozici se bude nyní kromě podpory dalších akvizic věnovat zejména koordinaci vnitřních záležitostí všech společností a investičního fondu, které jsou součástí holdingu. Michaela Tomášková nastoupila do Central Group hned po absolvování Právnické fakulty University Karlovy v roce 2004 na pozici řadové právničky. Svůj volný čas tráví nejraději sportem nebo odpočinkem v přírodě.

Prodej nových bytů v Praze v loňském roce vzrostl meziročně o 2,5 %, a překonal tak rekord z předchozího roku. Zatímco v roce 2011 se v hlavním městě prodalo 4 562 bytů, loni to bylo 4 720 bytů. Vyplývá to z analýzy společnosti Skanska Reality. „Nárůst prodeje způsobil příliv nových projektů v okrajových lokalitách,” píše se v analýze, podle které svou roli sehrály také nejasnosti týkající se změn sazeb DPH a rekordně nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů. „Prodeje loňského roku až do třetího kvartálu téměř kopírovaly vývoj roku 2011. Výrazný nárůst jsme zaznamenali až v posledním čtvrtletí, kdy v Praze 10 sváděli cenovou bitvu developeři Central Group a Ekospol. Ceny, za které uváděli na trh své dva nové projekty, se rovnaly takřka nákladovým cenám za výstavbu,” řekla ředitelka prodeje a marketingu Naděžda Ptáčková. Podle ní je tento trend dlouhodobě neudržitelný. V závěru roku 2011 byla průměrná cena v Praze 57 403 Kč za metr čtvereční, ve stejném období loňského roku se průměr pohyboval o 2,5 % níže na 55 989 Kč za metr čtvereční. Průměrná cena je však zkreslená započítáváním luxusních projektů v centru. Většina nabízených nemovitostí se cenou pohybuje mezi 45 000 a 55 000 korun za metr čtvereční. Mezi developery s dominantním postavením dlouhodobě patří Central Group, FINEP, Ekospol a Skanska Reality, kteří v loňském roce dohromady v Praze prodali 1 951 bytů. Developeři loni zahájili výstavbu 3 598 nových bytů, což bylo o 25 % méně než v roce 2011. Ve fázi výstavby bylo ke konci roku 2012 celkem 2 883 neprodaných bytů, po kolaudaci jich bylo 2 685. Celkový počet nových bytů na pražském realitním trhu na konci loňského roku klesl o 12 % na 7 183 bytů. O rok dříve jich v nabídce bylo 8 190

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze – podle poslední údajů sdružení Prague Research Forum – přesáhla na konci IV. čtvrtletí minulého roku 2,88 milionu metrů čtverečních. Budovy třídy A představují 70 % celkové plochy a zbytek tvoří kanceláře třídy B. V závěrečném čtvrtletí 2012 byly dokončeny tři kancelářské projekty: Classic 7 II (8 900 metrů čtverečních) v Praze 7, Vision Park Karlín I (6 500) v Praze 8 a Baawer Office House (3 000) v Praze 5. Celkově pak v roce 2012 bylo na trh dodáno 98 100 „čtverců“ moderních kancelářských prostor, což představuje 2% pokles ve srovnání s předchozím rokem. Čtyři kancelářské budovy se během čtvrtého čtvrtletí 2012 začaly stavět: River Garden Office II/III (22 200), S9 Florenc (2 850) v Praze 8, City West C1 a C2 (celkově 24 000) v Praze 5.

Hrubá realizovaná poptávka včetně renegociací a podnájmů dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 objemu 66 400 metrů čtverečních, což představuje nárůst o 51 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím a 25% pokles meziročně. Celkový podíl renegociací nájemních smluv na hrubé realizované poptávce dosáhl za IV. čtvrtletí 42 %. Mezi nejvýznamnější transakce patřily renegociace společnosti Ahold (6 200) v budově Galerie Butovice v Praze 5, nová nájemní smlouva pro Auditní orgán MF ČR (3 600) v budově Politických vězňů 11 a nájem společnosti Samsung (2 800) v projektu The Park.

Míra neobsazenosti v závěrečném čtvrtletí roku 2012 mírně vzrostla na 11,9 %. Celkem bylo v Praze evidováno 343 000 metrů čtverečních volných kancelářských prostor. Nejvyšší neobsazenost v tomto čtvrtletí vykazovala Praha 9 (32,3 %), Praha 7 (29,5 %) a Praha 6 (15,6 %). Naopak nejméně volných kanceláří má Praha 4 (6,5 %) Praha 10 (6,6 %) a Praha 3 (7,9 %).

Nejvyšší dosahované nájemné ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 v centru města zůstalo na úrovni 20,0 – 21,0 eur za metr čtvereční na měsíc. Ve vnitřním městě se nájemné pohybovalo mezi 15,0 až 17,5 eury , v okrajových městských částech činilo 13,0 – 14,5 eur za metr čtvereční na měsíc.

Více než polovina českých akciových společností má listinné akcie na majitele, což skutečným vlastníkům firem umožňuje zůstat v anonymitě – to vyplývá z průzkumu struktury tuzemských akciových společností podle podoby a formy vydaných akcií, kterou zveřejnila Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA). „Z analýzy, která porovnala strukturu tuzemských akciových společností podle podoby a formy vydaných akcií v prosinci 2012 vyplývá, že podnikatelé nepodlehli obavám ze zákazu listinných akcií na majitele a negativní společenské objednávce, a stejně jako v předchozích letech preferují anonymní akcie zejména díky snadné převoditelnosti, nízkým administrativním a finančním nákladům, stejně jako možnosti skrýt skutečné vlastníky,“ komentuje výsledky studie analytička agentury ČEKIA, Petra Štěpánová s tím, že anonymní akcie jsou často spojovány s korupčním jednáním a praním špinavých peněz.

Více než 96 % (24 151) akciových společností registrovaných v České republice vydalo akcie v listinné podobě. Nadpoloviční většina majitelů firem preferuje anonymní vlastnictví – 53,5 % (13 411) tuzemských akciových společností má listinné akcie na majitele (doručitele), které skutečným vlastníkům umožňují zůstat v anonymitě, zatímco 42 % (10 459) listinné akcie na jméno. Zaknihované akcie v České republice vydalo méně než 5 % akciových společností. Zpravidla se jedná o firmy, které se zúčastnily kuponové privatizace nebo později vstoupily na burzovní či mimoburzovní trh.