Radovan Vítek podle deníku Insider ovládl realitní fondy skupiny Orco Endurance Office I a Endurance Office II. Vítek ČTK řekl, že informace nebude komentovat. Hodnota fondů převyšuje 330 mil. eur (zhruba 8,5 mld. Kč), jejich součástí je několik lukrativních nemovitostí v Praze, Varšavě a Budapešti, například sídlo ČEZ na pražské Pankráci. Už v dubnovém rozhovoru pro agenturu Bloomberg Vítek bez bližších informací řekl, že má zájem o „dva realitní fondy s aktivy ve střední Evropě“. Vítek je podle dřívějších informací serveru Patria přes společnosti Gamala a Crestline dominantním akcionářem skupiny Orco.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky. Jako první byl začátkem června vydán pozemek na Příbramsku řádu křižovníků s červenou hvězdou, v druhé polovině měsíce pak další dva pozemky na Mostecku získala Náboženská matice. Podle dostupných informací je to vůbec první vrácení dříve zabaveného majetku podle zákona o církevních restitucích. Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu ČR, který majetek církvím také vydává, uvedla, že k uzavření prvních šesti dohod o převodu zemědělských pozemků z majetku spravovaného úřadem je blízko na Zlínsku. Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 000 hektarů lesních pozemků, což je asi 11 % plochy, na kterých hospodaří. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.

Stavební úřady musí podle zástupce ombudsmana aktivně řešit stížnosti na to, když stavebník nebere dostatečný ohled na své sousedy. Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček v odpovědi na stížnost z Plzeňska uvedl, že úřady nejsou vždy dost aktivní při řešení stížností, které souvisejí s takzvaným šetrným sousedstvím. Právo na něj má každý, v jehož sousedství se staví. Takové stížnosti musejí úřady podle Křečka řešit jejich prověřením na místě a navržením smířlivého řešení. „Nestačí, že má stavebník stavební povolení, že dodržuje čas nočního klidu a nejrůznější nařízení. Ve stavebním zákoně je i část o šetrném sousedství, a úřady musí trvat na tom, aby byla dodržena,” řekla dnes ČTK mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková. Pokud si tedy stěžuje někdo na to, že v jeho sousedství se staví, a to nešetrným způsobem, úřad to musí ověřit. V žádném případě nestačí jen kontrola toho, že má stavba povolení. S podobným problémem se potýkala žena z Plzeňska – vsousedství jejího rodinného domu vzniká dopravní stavba. Pracovníci kanceláře ombudsmana zjistili, že bagry a nákladní auta manipulují s půdou, přičemž tato činnost je vzhledem ke značnému hluku a prašnosti skutečně „rušivým elementem“. Jenže klasický stavební úřad a ani speciální stavební úřad pro dopravní stavby, které se až dosud záležitostí zabývaly, věc nevyřešily dostatečně. Proto ji kancelář ombudsmana postoupila plzeňskému krajskému úřadu, aby sjednal brzkou nápravu. Na šetrnost k sousedství je stavebník povinen dbát nejen při samotné výstavbě, ale již při její projektové přípravě, zdůraznil ve spisu k případu Křeček.

Během prvního pololetí roku 2013 bylo na český trh průmyslových nemovitostí podle údajů sdružení Industrial Research Forum dodáno více než 97 100 metrů čtverečních nových prostor, což je o 22 % méně než ve stejném období loňského roku. Veškeré prostory dokončené v prvním pololetí roku 2013 byly zcela pronajaty ještě před dokončením výstavby. Ve většině případů (94 % z nově dokončených prostor) byly prostory pronajaty výrobním společnostem a 80 % (77 300 metrů čtverečních) ze všech nově postavených nemovitostí bylo postaveno pro společnosti působící v automobilovém průmyslu. Industrial Research Forum eviduje na území celé České republiky dalších 171 600 metrů čtverečních logististických prostor ve fázi výstavby, z nichž většina (92 %) je již předpronajata. Veškeré tyto plochy by měly být dokončeny ještě v tomto roce. Vzhledem k těmto údajům by za celý rok 2013 mělo být dokončeno celkem téměř 269 000 metrů čtverečních, což přesáhne úroveň nové výstavby z roku 2012 přibližně o 26 % a celková nabídka prostor logistických areálech v České republice tak dosáhne téměř 4.5 milionu metrů čtverečních. Na celém území České republiky se plánuje výstavba dalších 1.2 milionu metrů čtverečních prostor pro sklady a průmysl – výstavba zatím nebyla zahájena, ale bylo pro ně již vydáno stavební povolení.

Společnost ING Real Estate Finance (ING REF) prodala kancelářskou část víceúčelového komplexu Galerie Butovice na Praze 5. Administrativní objekt Galerie Butovice s plochou 8 500 metrů čtverečních je dlouhodobě obsazen společností Ahold, která zde má centrálu pro Českou republiku a nedávno podepsala nájemní smlouvu na dalších deset let. Evropskou základnu zde má i nadnárodní prodejce módy Timeout, sídlo pak energetická společnost Optimum Energy. Investiční potenciál celé Galerie Butovice zvyšuje fakt, že část nákupního centra prochází poslední dva roky dynamickým rozvojem – byl nastartován proces remodelingu, jehož cílem je přilákat nové nájemce, pracovníky blízkých kancelářských budov i obyvatele spádové oblasti. Transakci řídila poradenská společnost DTZ, kupní cena nebyla zveřejněna, ani jméno kupujícího, kterým je však český investiční fond.

Stavební firmy získaly v letošním prvním pololetí v Česku od veřejné správy 1 850 zakázek za celkem 43,1 mld. Kč, což je v porovnání se stejným obdobím loňska o 10,9 % méně. V prvním čtvrtletí ale objem zakázek klesl meziročně dokonce o 31,4 %. Vyplývá to z analýzy inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha. Hodnota zakázek na pozemní stavby, tedy hlavně na budovy, se za prvních šest měsíců propadla meziročně o 27,6 % na 12,19 mld. Kč. Objem zakázek na inženýrské stavby také klesl, ale jen o dvě procenta na 30,87 mld. Kč. „Reálný pokles hodnoty zadaných zakázek v prvním pololetí 2013 byl přitom ještě výraznější, protože do 31. března 2012 byla povinnost zveřejňovat podlimitní veřejné zakázky s hodnotou do šesti milionů korun bez DPH, po novelizaci zákona o veřejných zakázkách byl tento limit snížen na tři miliony korun bez DPH,” upozornil ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc. Připomněl, že od počátku letoška také vzrostla sazba DPH u stavebních prací o jeden procentní bod. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše stát rezignoval na investice: „Odklon od investiční politiky státu se pochopitelně promítá i do regionálních rozpočtů a má negativní vliv na české stavebnictví, které se nepřetržitě propadá už pátým rokem. Nejhůř je na tom oblast dopravní infrastruktury. Nejde však jen o snižování objemu veřejných investic, méně odvážní jsou i soukromí investoři.“ Veřejný sektor se na stavební produkci standardně podílí zhruba 50 %. Hodnotu jedné miliardy korun přesáhlo osm státních zakázek. Největší z nich byly odstranění ekologických zátěží po těžbě ropy u Moravské Nové Vsi, modernizace železniční trati Tábor – Sudoměřice a stavba výzkumného centra ELI.

Na místě Hotelu Praha na pražské Hanspaulce bude veřejnosti nepřístupný park školy Open Gate, která vyroste v sousedství – novináře o tom informoval Vladimír Mlynář, ředitel pro vztahy s veřejným sektorem ve společnosti PPF, která hotel nyní vlastní. Budovu hotelu by nový majitel chtěl začít bourat v zimě, všechna povolení ale zatím nemá. „Podle optimistického odhadu by demoliční práce měly trvat šest měsíců,“ uvedl Mlynář. Plán zbourat hotel oznámila PPF v polovině června. Krátce před tím rozhodlo ministerstvo kultury, že nezahájí řízení o tom, zda by hotel Praha mohl být kulturní památkou. Historik architektury Ladislav Zikmund-Lender, který je iniciátorem současných protestů, postup ministerstva kritizuje. „Na největší vině je ministerstvo kultury, které mělo ihned zahájit řízení na prohlášení za kulturní památku. Tím by zabránilo majiteli s hotelem jakýmkoliv způsobem manipulovat, než aspoň bude budova zdokumentována a bude rozhodnuto, což se nestalo,“ prohlásil Zikmund Lender, podle nějž je hotel „pozoruhodnou architekturou v kontextu architektonické produkce přelomu 70. a 80. let minulého století„. Chystanou demolici hotelu kritizuje také Dominik Forman z iniciativy Vekslák bourá Prahu. “Hotel považujeme za unikátní dílo. Za mimořádnou architekturu, která u nás nemá obdoby a těžko někdy v budoucnu vznikne něco tak velkolepého a velkorysého, jako je hotel Praha,“ prohlásil Forman a kritizoval, že vybavení hotelu začalo být demolováno ještě před definitivním rozhodnutím ministerstva kultury. Mlynář však informace, že by PPF v hotelu ničila jeho vybavení popřel: „Hotel jsme převzali kompletně vyklizený. Bývalý gruzínský majitel rozprodal veškeré vybavení movité povahy, tedy například všechna křesla, pohovky a dokonce odmontoval i zlaté kohoutky.“ Ceněné lustry od Stanislava Libenského či Pavla Hlavy byly podle Mlynáře demontovány a jsou nyní uloženy v budově hotelu. PPF tvrdí, že je budova velmi energeticky náročná a její provoz není ekonomicky únosný. Magistrátní památkáři současně uvádějí, že hotel je sice kvalitní modernistickou stavbou, ale rozměry se vymyká dané části Dejvic a stavbu nelze „jednoznačně a bezvýhradně hodnotit jako architektonicko-urbanistický přínos své doby“.

Čínské společnosti zahajují očekávanou vlnu nákupu komerčních realit v Londýně. Čínská pojišťovna Ping An tam koupila známý mrakodrap, který je sídlem pojišťovacího trhu Lloyd’s of London. Dosavadní majitel budovy, kterým je německý fond spravovaný společností Commerz Real, dostane za budovu 260 mil. liber (zhruba 7,8 mld. Kč). Investoři očekávají prudký nárůst zájmu čínských firem o reality v zahraničí. Přispět by k tomu měly regulační změny, které zmírňují omezení investic čínských firem do realit v zahraničí. Kromě Londýna experti očekávají růstu zájmu i v dalších předních evropských městech, například v Paříži a Frankfurtu. Budova pojišťovny Lloyd’s of London je památkově chráněným objektem – navrhl ji architekt Richard Rogers. Její obslužní zařízení, jako jsou vzduchová potrubí, vedení elektřiny anebo výtahy, jsou na vnější straně budovy. Podobně je to třeba u pařížského kulturního centra a muzea Centre Pompidou, které spolu s Rogersem vyprojektoval Renzo Piano.

Plzeň připravuje rozvojovou plochu u centra v Cukrovarské ulici, kde je nyní je tam depo trolejbusů a autobusů. Území, které má včetně sousedních budov využívaných charitou a s parkovištěm autobusů téměř osm hektarů, je mezi Radbuzou a Doudleveckou ulicí. Mělo by se využít nejvíce pro bydlení a kanceláře. Z městských pozemků je to nyní nejhodnotnější a nejucelenější přestavbové území v Plzni, řekla ČTK ředitelka útvaru koncepce a rozvoje města Irena Vostracká. „Město oslovilo tři ateliéry, které vypracují jednodušší návrh zástavby. Jeden z nich se v říjnu vybere a bude rozpracován do podrobnější územní studie, která by měla být hotová asi v lednu a poté se bude projednávat a skončí v zastupitelstvu,“ uvedla Irena Vostracká, ředitelka útvaru koncepce a rozvoje města. Urbanisticko-architektonická studie má navrhnout využití současných objektů, které by měly zůstat zachovány kvůli stavební hodnotě, vedle toho také revitalizaci dvouhektarového sousedního areálu, který využívá městská charita.

Společnost Manthellan může pokračovat v přípravě projektu nákupního komplexu Galerie Prostějov, který plánuje postavit v centru Prostějova poblíž hlavního náměstí T.G. Masaryka. Musí ale dodržet několik podmínek. Rozhodl o tom olomoucký krajský úřad. Chystaná stavba nákupního centra vnesla svár mezi prostějovské politiky a bedlivě ji sleduje veřejnost. Za projektem centra Galerie Prostějov stojí podnikatel Richard Morávek, který v Olomouci připravil stavbu obchodního komplexu Šantovka. V novém obchodním centru by mělo najít práci na 400 lidí. Investorem projektu Galerie Prostějov je společnost Manthellan, developerem společnost Dandreet, vlastněná nizozemskou firmou GQ Development.

České stavebnictví v květnu prohloubilo svůj propad. Stavební výroba podle údajů ČSÚ v pátém měsíci letošního roku meziročně klesla o 15,5 % po dubnovém poklesu o 11,4 %, přičemž propad pozemního stavitelství byl mírně vyšší než u inženýrskách staveb. Vydaných stavebních povolení ubylo meziročně téměř o pětinu, snížil se také počet zahájených a dokončených bytů. Zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci v květnu meziročně ubylo o 8,5 %, jejich průměrná měsíční mzda zůstala na úrovni roku 2012 a činila 28 988 Kč. „Výsledky šetření Českého statistického úřadu za květen roku 2013 opět nepřinesly žádná pozitivní čísla a potvrzují pokračující propad českého stavebnictví. Přitom květen patří k měsícům, kdy naplno probíhají sezónní práce – dalo by se tedy očekávat, že i stavebnictví na tom bude o něco lépe než v zimě,” okomentoval statistiku prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš, podle kterého zlepšení nečeká české stavebnictví ani v nejbližších měsících. Ve 27 zemích Evropské unie stavební produkce podle údajů Eurostatu v dubnu meziročně klesla po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 5,9 %. Pozemní stavitelství se snížilo o 5,2 % a inženýrské stavitelství o 8,3 %.

Podle „SUPERMARKET, DISKONT & HYPERMARKET 2013“ společnosti INCOMA Gfk působí v současnosti na českém trhu 680 prodejen potravinářských supermarketových řetězců, více než 640 prodejen potravinářských diskontů a téměř 300 hypermarke­tových prodejen. Trh supermarketů se v ČR koncentruje do vlastnictví tří zahraničních řetězců (Ahold, REWE a Tesco Stores), když od roku 2007 na trh vstoupila společnost Spar a navíc zde významně působí domácí síť COOP. Šest společností se supermarketovými řetězci provozují 680 prodejen s celkovou prodejní plochou téměř 490 tis. metrů čtverečních. Nejvíce supermarketových ploch je umístěn v Praze, hustota jejich prodejní plochy tady představuje 76 m „čtverců“ na 1000 obyvatel. Vysoká hustota prodejních ploch je zaznamenána také v Jihočeském kraji. Ze čtyř diskontních řetězců, které po ukončení činnosti Plus Diskontu v ČR operují, pouze dva pokrývají všechny kraje (Penny Market a Lidl). Řetězec Norma totiž v podstatě operuje pouze v západní polovině republiky a na Moravě není zastoupen, COOP Diskont má zase provozovny pouze v polovině ze 14 krajů. Čtyři diskontní řetězce v současnosti provozují více než 640 prodejen s celkovou prodejní plochou 483 tis. metrů čtverečních. Největší rozlohu mají prodejny řetězce Lidl, a to i přes výrazně menší počet prodejen než má řetězec Penny Market. Na českém trhu rovněž působí pět významných hypermarketových řetězců, které provozují necelých 300 prodejen s celkovou prodejní plochou 1 326 tis. metrů čtverečních. Největší celkovou prodejní plochu mají prodejny řetězce Tesco hypermarket, a to i přes výrazně menší počet prodejen než má řetězec Kaufland. Ten zase trhu dominuje počtem prodejen, následován Tesco Hypermarkety a Albert Hypermarkety. Nejvíce hypermarketů je umístěno v Moravskoslezském a Středočeském kraji, naopak nejméně hypermarketů má Vysočina a Liberecký kraj.

Ministryně kultury v demisi Alena Hanáková rozhodla, že dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze nebude památkově chráněn. Jde o konečné stanovisko, takže majitel, firma Flow East, může budovu zbourat a postavit na jejím místě novou – Květinový dům. Flow East ministerské rozhodnutí samozřejmě vítá, zatímco ti, kteří s demolicí nesouhlasí, chystají další protesty. Verdikt podle nich neznamená, že se dům už může zbourat. Odpůrci demolice proto čekají, jak dopadne územní řízení na stavebním úřadu Prahy 1 k výstavbě objektu, který má rohový dům nahradit. Ve prospěch zachování domu chce intervenovat také Klub za starou Prahu, jehož předsedkyně Kateřina Bečková tvrdí, že když něco není samostatně památkou v památkové rezervaci, tak to ještě neznamená, že se to může zbořit. Do územního řízení se chce přihlásit i sdružení Občanský monitoring. Podle jeho ředitele Vítězslava Prakse jde ze strany ministerstva o alibismus, protože odmítá chránit památkovou zónu UNESCO, a dům je integrální součástí Václavského náměstí. Z usnesení ministryně plyne, že není možné, aby ministerstvo prohlášením za památku chránilo všechny architektonicky zajímavé budovy, to je prý úkolem hlavně místních samospráv. „Kulturní památkou by měly být především nadprůměrné a výjimečné objekty, a nikoliv účelově ty, u kterých v důsledku pochybení Magistrátu hlavního města Prahy plošná památková ochrana selhala,” stojí v usnesení. Magistrát před časem záměr zbourat dům posvětil. Majitel by proto – pokud by toto rozhodnutí bylo zvráceno – mohl žádat náhradu za ušlý zisk v řádu desítek milionů korun. To by podle Hanákové pro stát znamenalo „neúnosné riziko“. Flow East už dříve avizoval, že by náhradu po státu skutečně požadoval. Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt včetně nákupu pozemku a budovy prý dosahují miliardy korun; druhou miliardu má stát nová stavba.

Developerská společnost CTP získala od Raiffeisenbank úvěr 32,75 milionu eur (850 mil. Kč). Získané prostředky firma využije na refinancování části portfolia. Konkrétně půjde o 23 nemovitostí včetně těch, které CTP získala v listopadu loňského roku od společnosti WDP. CTP dnes provozuje síť 36 CTParků, které se kromě Česka nachází i na Slovensku, v Rumunsku a Polsku. Celkem jde o 1,9 mil. metrů čtverečních ploch. Mezi další aktiva společnosti patří například kancelářský komplex Spielberk Office Centre v Brně či administrativní projekt IQ Ostrava.

Meziročně o více než 24 % vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku prodej nových bytů v Praze. Celkem se tak za druhé čtvrtletí letošního roku prodalo 1 155 nových bytů, z toho 1 053 v projektech s 50 a více byty a 102 v menších projektech – jejich podíl na celkovém prodeji činí 9 %. Srovnání prvních pololetí letošního a loňského roku je pak ještě pozitivnější – letos se podle poslední analýzy společnosti Ekospol zatím prodalo o 36 % bytů více než za stejné období loňského roku. Z dosud známých dat a z nabídkové zásoby nových projektů lze podle Ekospolu usuzovat, že prodeje v letošním roce s největší pravděpodobností znovu překonají loňskou hranici a stanoví nové pokrizové maximum. „Pokud se v ekonomice nestane nic závažného, očekávám, že prodeje se v roce 2013 přiblíží hranici 4,5 tisíce. Průběh jednotlivých kvartálů přitom bude na rozdíl od předchozích let lineární, bez dramatických výkyvů v řádu desítek procent,“ prognózuje Evžen Korec, ředitel Ekospolu.

Nový primátor Tomáš Hudeček rozdělil vedení Magistrátu hlavního města Prahy do tří sekcí. Problematika územního rozvoje a plánování bude spojena s dopravou, infrastrukturou a životním prostředím, přičemž příslušnou sekci povede sám primátor. Dalšími šéfy sekcí jsou první náměstek Jiří Vávra (ekonomika, finance a IT) a náměstek Václav Novotný, jenž bude zastřešovat kulturu, školství a sociální oblast. V pondělí, 1. 7. 2013 proběhla první porada sekce primátora, která bude jednat periodicky, jednou týdně. Vedle náměstka Jiřího Nouzy a radního Jiřího Pařízka se jí budou zúčastňovat odborníci a ředitelé z jednotlivých pražských společností (např. Dopravního podniku hl. města Prahy, TSK, ROPID) a ředitelé odborů magistrátu. „Požaduji, aby se jednání vždy účastnili dotčení odborníci a my mohli na místě zjistit veškeré aspekty a úskalí řešené věci i okamžitě odpovědné osoby úkolovat.“ vysvětluje primátor Tomáš Hudeček.

Čína oficiálně otevřela další ze série superlativy ověnčených staveb. Stojí ve čtrnáctimilionovém městě Čcheng-tu, metropoli provincie S’-čchuan, nese název New Century Global Center a podle čínských oficiálních činitelů jde o „největší samostatně stojící budovu na světě“. Jakkoli výraz „největší na světě“ obvykle vyvolá představu mrakodrapu, tento projekt není příliš vysoký. Ale rozhodně je hodně velký. Na délku měří 500 metrů, na šířku 400 metrů a do výšky 100 metrů; budova s celkovou plochou 1,7 milionu čtverečních metrů by byla schopná pojmout dvacetkrát budovu opery v australském Sydney a téměř třikrát americký Pentagon. V budově jsou kanceláře, hotely, kina, nákupní střediska, falešná středozemní vesnice a rodinné atrakce včetně vodního parku.

Developerská společnost Avestus Real Estate zaznamenala v první polovině tohoto roku dramatický nárůst nájemních aktivit v regionu střední Evropy. Celková poptávka od nájemců dosahuje přes 23 000 metrů čtverečních, což je nevyšší úroveň od čtvrtého čtvrtletí v roce 2008 a představuje 20% nárůst v porovnání se čtvrtletním průměrem za období posledních pěti let. Nejvyšší procento nových nájemních aktivit pochází z klíčového portfolia kancelářských projektů Avestus Real Estate v regionu CEE, do kterého patří Explora Business Centre v Praze, Enterprise Park v Krakově, IBC ve Varšavě a Bank Center Budapešť. „Trh v regionu CEE nadále představuje značné výzvy a stále vykazuje negativní schopnost absorpce ve většině velkých měst v porovnání s nabídkou nových projektů. Nicméně správný produkt a správný přístup podporují zlepšující se kondici trhu napříč celou střední Evropou a úroveň aktivit narůstá. Navíc, díky nedostatku spekulativních kancelářských projektů kategorie A nabídka v regionu CEE poklesla a na trhu tedy zůstávají klíčové projekty, jako jsou Explora Business Centre, Bank Centre a Enterprise Park, po nichž je vyšší poptávka. Současný pozitivní trend v naší nájemní politice nereflektuje výsledek pouze jedné nebo dvou větších nájemních smluv, ale pokrývá všechny požadavky s více jak 30 dokončenými smlouvami v prvních pěti měsících tohoto roku,” řekl Roger Dunlop, výkonný ředitel Avestus Real Estate v regionu CEE. V České republice má Avestus ve svém portfoliu např. rezidenční projekt Modřanský Háj a kancelářský komplex Explora Business Centre.

V Brně se včera otevřel nejvyšší dům České republiky, 111 metrů vysoký AZ Tower. Zatímco všechny byty a ateliéry jsou prodané, zůstává ale řada volných kanceláří. Podle jednatele investora, společnosti Properity, Jiřího Maršálka zbývá zhruba 40 % volných prostor k prodeji či pronájmu, což je zhruba pět pater. Pokud zůstanou delší čas prázdné, neznamená to ale podle něj pro investora závažný finanční problém. „Když jsme do projektu vstupovali, očekávání byla jiná. Navíc se postupně v Brně otevíraly další kancelářské prostory a poptávka není nafukovací. Nicméně jsme dodavatelům všechno zaplatili a teď už v tom máme se spoluinvestorem, společností PSJ, svoje peníze,” řekl Maršálek. Navíc je optimistou, co se týče postupného zaplnění. Věří modelu, kdy si zájemce může prostor buď koupit, či pronajmout, případně nejprve pronajmout a později koupit. „Snažíme se zájemcům vytvořit podmínky, aby do našich prostorů vstoupili. Nabízíme konkurenceschopné podmínky a investovali jsme do technologií, abychom měli lepší služby. Budova je také šetrná k životnímu prostředí,” řekl Maršálek.

Co plné využití budovy AT Tower zatím limituje, je dopravní situace. Snadno dosažitelná je sice autem, nicméně veřejnou dopravou je to horší. V územním plánu se počítá s přivedením tramvaje, která by v blízkosti AZ Toweru končila, město však se stavbou této tratě zatím příliš nepočítá. „Hlavním limitem je však nedořešený přesun nádraží, který v této oblasti brzdí další rozvoj. Čím dříve se politici rozhodnou, kde bude nové nádraží stát, tím lépe pro tuto oblast,” řekl Maršálek.

AZ Tower, který je nyní nejvyšší budovou v Česku a jehož stavba stála 800 mil. Kč, je načas posledním obřím projektem společnosti Properity. „S PSJ jsme se však při tomto projektu stali partnery a věřím, že něco podobného budeme v budoucnu společně stavět,” uvedl Maršálek. Letos se firma soustředí už jen na menší akce. Jsou jimi stavba bytového domu v Brně-Komíně, bytového domu ve Vinařské ulici a stavba obchodního domu Tuzex u výstaviště.

Slovenské stavební firmy očekávají, že rok 2013 bude posledním rokem krize a v příštím roce již očekávají stabilizaci, případně velice mírný růst produkce. Sektor by podle predikcí ředitelů měl klesnout v tomto roce ještě o 4,3 %, ale příští rok by již mělo dojít k stabilizaci a případně i mírnému růstu (o 1 %).

Z názorů slovenského stavbařského managementu, které zmapovala poslední Kvartální analýza slovenského stavebnictví, vyplývá, že hodně nadějí si celý sektor spojuje s přislíbenou pomocí státu ve výši 8 mld. eur, které by měly směřovat hlavně do dopravní infrastruktury. Právě na velké dopravní projekty stavební firmy čekají. „Trh je v očekávání avizovaných velkých projektů do infrastruktury. Pokud by se rozběhly aspoň na 70 – 80 % nejpozději do jednoho roku, znamenalo by to poměrně prudký nárůst,“ říká Magdalena Dobišová ze Skanska SK.

Naopak v České republice jsou vyhlídky vývoje stavebního trhu stále negativní a výsledky posledního výzkumu ukázaly navíc očekávání dalšího zhoršování situace. Od svého produkčního vrcholu v roce 2008 české stavebnictví kleslo již o přibližně pětinu, slovenské o více než čtvrtinu.