Index cen rezidenčních nemovitostí Hypoteční banky (HB index) v druhém čtvrtletí letošního roku potvrdil mírný růst cen, patrný už na počátku tohoto roku. Nejmenší růst zaznamenaly tentokrát ceny pozemků, a to o 0,3 %, když ceny bytů vzrostly o 0,7 % a nejvýraznější posun byl zaznamenán v případě rodinných domů, a to o celé 2,7 %. Ceny rodinných domů se tak dostaly na svoji nejvyšší úroveň od začátku roku 2010. Průměrná tržní cena bytů v druhém čtvrtletí roku 2014 dosáhla hodnoty indexu 94,4. „Již páté čtvrtletí v řadě dochází k mírnému růstu cen bytových jednotek. Postupný obrat mnohaletého trendu táhne hlavně vývoj cen v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji a také v Královéhradeckém kraji. V ostatních regionech dochází i nadále ke stagnaci nebo mírnému poklesu cen, přičemž největší snížení cen vykázaly v uplynulém čtvrtletí Ústecký kraj a Vysočina. Ceny starších zděných i panelových bytů stoupají stejně rychle. Ve druhém čtvrtletí rostly nejrychleji ceny bytů o podlahové ploše 56 – 75 metrů čtverečních. V Praze i nadále pokračoval trend zvyšující se poptávky po novostavbách, ale vyjma Prahy, Plzně, Českých Budějovic a Brna výstavba novostaveb spíše stagnuje,“ komentuje vývoj HB Indexu Petr Němeček z Hypoteční banky.

Do konce tohoto roku by Sobotkova vláda měla mít na stole dokument Politika architektury a stavební kultury. Měl by podobně jako v ostatních zemích pomáhat například veřejným institucím, jak postupovat v podpoře a prosazování kvalitní architektury, klade také důraz na výchovu a vzdělávání v oboru. Dokument, který by také mohl upravit pozici městského architekta, předloží ministerstvo pro místní rozvoj. Podkladem pro něj je materiál Politika architektury, kterou loni připravila Česká komora architektů (ČKA). Pro funkci hlavního architekta města by komora ráda viděla výslovnou oporu v zákoně, což dnes není a města ji mohou zřídit podle svého uvážení. O podobě českých měst tak většinou rozhodují především úředníci – svého hlavního architekta má dnes asi desetina měst, přestože vznik této pozice často politici před komunálními volbami slibují. Pokud v některých obcích dnes ještě hlavní architekt působí, jde spíše o jiný název pro úřad územního plánování nebo rozhodování podle stavebního zákona. Jsou ale i pozitivní příklady – třeba v Hradci Králové má tato pozice dlouholetou tradici, hlavního architekta má i Litomyšl, Ostrava a nově o ní uvažuje Český Krumlov. Někteří politici tuto funkci ale zřídit nechtějí právě proto, že by zasahoval do jejich práce. Při přípravě Politiky architektury vzniklo také memorandum o vzdělávání, které vedle komory podpořily organizace Architekti ve škole, Nadace Proměny, Plzeň 2015 a ARCHIP. Dostanou ho ministerstva školství, pro místní rozvoj i životního prostředí a jeho autoři by jím chtěli změnit aktuální stav, kdy se architektura i příbuzné obory vyučují pouze na vysokých školách. Architektura podle komory hraje zásadní roli v utváření vztahu k okolí již ve velmi raném věku. Přesto děti nejsou na českých školách v dostatečné míře vedeny k rozvoji základního povědomí o kvalitě prostředí, k rozvoji představivosti, estetického a prostorového vnímání, pochopení tvorby urbánního prostředí a utváření vztahu k veřejnému prostoru měst a krajiny jako prostoru pro život. Nedostatečná informovanost, osvěta a vzdělávání v této problematice se pak v dospělosti podílejí na rozhodnutích, která negativně ovlivňují životní prostředí, kvalitu života a společnost.

Největší čeští developeři se pustili do boje proti povinnému zvyšování energetické účinnosti budov. Byty podle nich kvůli tomu zdraží až o 15 %, úspory za energie navíc prý navíc spolknou vyšší náklady na provoz technologií. Snižování energetické náročnosti se bude nejprve týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy, ale už od roku 2020 se povinnost „téměř nulové“ spotřeby energií týká všech nových budov, tedy i komerční výstavby. „Požadavek EU na postupné snižování energetické náročnosti prostřednictvím zavedení normy vyžadující stavbu pasivních a energeticky úsporných budov je dalším příkladem toho, že unijní úředníci rozhodují o něčem, čemu vůbec nerozumí a jsou pod tlakem lobbistů,” tvrdí Evžen Korec, hlava společnosti Ekospol. Podle něj kvůli tomu z trhu zmizí nejlevnější byty, resp. se jejich ceny zvýší o 15 %. Podobný odhad má i ředitel společnosti Trigema Marcel Soural: „Domníváme se, že výstavba bude dražší o 10 až 15 %, ale provozní náklady stejně neklesnou. Co případně ušetřím za energie, to utratím navíc za provoz a servis náročnějších technologií. Budeme klientům tvrdit, že papírově ušetří. Ale v reálu jim to garantovat nebudeme moct. Uživatelská schopnost tyto technologie správně používat není příliš vysoká. Bude těžké lidi naučit, že například při využití rekuperace nesmějí větrat.“ Nízkoenergetické byty s řízenou rekuperací tvoří v současnosti naprosté minimum z celkového množství bytů – zhruba 3 %. Náklady této investice se podle různých propočtů údajně vrátí za 20 až 25 let – bez započítání nákladů na opravy a údržbu.

Francouzský provozovatel nákupních center Klépierre koupí nizozemského konkurenta Corio za zhruba 7,2 mld. eur (198 mld. Kč). Spojením vznikne nedna z největších evropských firem, zaměřená na maloobchodní reality. Firma Klépierre je druhým největším provozovatelem obchodních center v Evropě s akciemi na burze. V České republice provozuje v pražská obchodní centra Nový Smíchov a Novodvorská Plaza a centrum Plzeň Plaza.

Jediným vlastníkem realitní franšízové sítě RE/MAX v Česku se stal šéf RE/MAX pro Česko a Slovensko David Krajný. Krajný, který dosud vlastnil 90 % licence RE/MAX pro ČR, koupil zbylých 10 % od Petra Topinky. Situace RE/MAX na slovenském trhu zůstává nezměněna – Krajný vlastní 60 % značky a Richard Churý, regionální ředitel RE/MAX SR, 40 %. Společnost RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. Disponuje 117 kancelářemi s téměř 1200 makléři.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR se k jednání ohledně problematického tunelu Blanka vrátí na začátku září. Původně mělo být jednání o měsíc dřív, poradenská firma, která na objednávku soudu zpracovává posudek na cenu Trojského mostu, ale požádala o víc času. Most přes Vltavu je součástí tunelového komplexu, kvůli kterému se Praha několik měsíců pře se stavební firmou Metrostav. Právě cena mostu soudní jednání zbrzdila. Obě strany sporu mají odlišné představy. Vedení Prahy na konci června předalo arbitrům posudek ČVUT, který most ocenil na 950 mil. Kč bez DPH. Metrostav nechce svou představu o ceně komentovat, neoficiálně se ale mluví o tom, že po Praze žádá přes 1,3 mld. Kč. Světlo by do rozhodování měl vnést nezávislý posudek, na němž pracuje poradenská firma Grant Thornton Valuations. Neshody Prahy a Metrostavu se týkají především neproplacených faktur za odvedenou práci. Tunel Blanka, který pochází z doby někdejšího primátora Pavla Béma (ODS), se v průběhu let prodražil o několik miliard korun a nynější vedení města neví, jak sporné faktury zákonnou cestou zaplatit. Konečný účet za Blanku by měl být kolem 36 mld. Kč. Z dřívějšího rozhodnutí soudu vyplynula Praze povinnost zaplatit Metrostavu dohromady čtyři miliardy korun, Metrostavu pak povinnost dokončit Blanku do konce září. Stavební firma tvrdí, že bude ve stanoveném termínu stavba hotová. Datum zprovoznění tunelu ale zatím známo není. Vedení města původně mluvilo o říjnu. Nedávno ale politici připustili, že se kvůli instalaci technologií nezbytných pro provoz tunelu zpozdí. Dodavatel, firma ČKD Praha DIZ, mluví o dubnu příštího roku.

O bývalá kasárna v pražském Karlíně neprojevil v opakované soutěži zájem žádný kupec. Rezort požadoval za areál nejméně 620,2 mil. Kč. Nyní zváží, zda a kdy vypíše další výběrové řízení. Původní tendr vyhrála firma Griva Art, kterou vlastní Ivana Tykačová, s nabídkou téměř 590 mil. Kč, stát přitom požadoval minimálně 581 milionů. Ministr obrany Martin Stropnický soutěž v únoru zastavil kvůli podezření na majetkové propojení vítězné firmy s dalším účastníkem výběrového řízení. Koncem března ale ministerstvo obrany vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá. Tykačová později oznámila, že se nového tendru nezúčastní, z ekonomického hlediska prý nová cena nedává smysl. Problém také viděla v nutnosti změny územního plánu. Ministerstvo obrany se brání, že cena byla stanovena na základě znaleckých posudků. Objekt je prý unikátní a nachází se v rychle se rozvíjející části metropole. Úředníci kvůli zvýšení šance na úspěch informace o prodeji rozeslali ambasádám v Česku i českým velvyslanectvím ve světě, oslovili i desítky českých a zahraničních developerů.

Trh komerčních nemovitostí v Česku by měl letos zažít rekordní rok. Rostoucí zájem investorů podle odborníků způsobí, že letošní investice svou hodnotou překonají i rok 2007. Tehdy se proinvestovalo dosud nepřekonaných 2,89 mld. eur (79,34 mld. Kč). Důvody k takovému optimismu dávají letošní průběžné statistiky. Jen v prvním pololetí se v Česku podle realitní poradenské společnosti CBRE zobchodovaly komerční nemovitosti za 673 mil. eur (18,46 mld. Kč), což představuje meziroční nárůst o 36 %. Drtivá většina letošních transakcí se týkala Prahy včetně té největší – prodeje kancelářské budovy City Tower v Praze 4. Tu koupila společnost PPF od Proxy Finance za cenu přesahující 100 mil. eur. Prodal se také Palác Křižík v Praze 5, který od společnosti Cecopra koupila Generali/Česká Pojišťovna za zhruba 75 mil. eur, když k větším transakcím patří také prodej Fashion Arena Outlet Centre, které od TK Development koupil investiční fond Mayer Bergman za zhruba 72 mil. eur. Další významné akvizice jsou podle realitních poradenských společností těsně před podpisem smlouvy.

Na Jižním městě v Praze 11 by mělo vyrůst nové obchodní a skladovací centrum, a to v ulici Na Jelenách. V rámci stavby bude podle projektu upravena i kruhová křižovatka ulic Na Jelenách a Kunratická spojka a vznikne tu pumpa. Vyplývá to z dokumentu v databázi EIA, která zkoumá vliv staveb na životní prostředí. Na místě, kde má nová stavba stát, je podle dokumentace nyní betonárka. Stavba by měla začít v červnu 2015 a bude dokončena v červenci 2016.

Developerská skupina HB Reavis, která v Praze nedávno dokončila administrativní komplex River Garden II./III. a ve výstavbě má v hlavním městě další kancelářský projekt Metronom, po zemích střední Evropy a Turecku úspěšně proniká také na londýnský trh. Výstavbu nové kancelářské budovy na King William Street 33m v srdci finanční čtvrti Londýna, The City, společnost zahájila nedávno demolicí stávající budovy, kterou i s pozemkem za 75 mil. eur získala loni. Transakce zahrnovala existující kancelářskou budovu s 12 000 “čtverci” hrubé pronajímatelné plochy, která byla do července 2014 plně pronajata, a dále pak stavební povolení na výstavbu nové administrativní budovy s více než 21 000 metry hrubé pronajímatelné plochy. Spekulativní výstavba nové devítipodlažní administrativní budovy třídy A začne v první polovině příštího roku a HB Reavis pro ni využije své vlastní finanční zdroje. Její dokončení se předpokládá ve druhé polovině roku 2016. Poradcem firmy při developmentu projektu je společnost CORE. Pronájmem budovy a jejím marketingem byly pověřeny společnosti Deloitte Real Estate a Knight Frank. Architektura projektu pochází z dílny studia John Robertson Architects.

O hotel Praha v Jablonci nad Nisou je velký zájem. Je tak šance, že se by se příští týden v dražbě, kterou připravuje společnost Naxos, mohl prodat. Jde lukrativní objekt, který prošel v posledních letech rekonstrukcí, a je ve velmi dobrém stavu. Z velké části je v pronájmu, což zajišťuje poměrně rychlou návratnost investice. Vyvolávání začne na 22,9 mil. Kč, odhad je zhruba o pět milionů korun vyšší. Hotel Praha s restaurací a bohatě zdobeným sálem byl dokončen v roce 1902. Od roku 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek. Léta ale cenná stavba chátrala. Teprve v letech 2009 až 2011 se dočkala kompletní rekonstrukce a dostavby za více než sto milionů korun, zhruba 60 % nákladů zaplatila Evropská unie. K historické čtyřpodlažní budově přibyla moderní přístavba s kancelářemi a byty. Dražit se bude 30. července v Praze. Vlastníkem hotelu Praha je společnost Dům Pohody, které patří také termální lázně v Chrastavě na Liberecku. Ta je od loňského listopadu v konkurzu. Rada ROP Severovýchod v jeho rámci žádá vrácení dotace téměř 62 mil. Kč a zaplacení penále ve stejné výši za porušení podmínek dotace.

U Hradce Králové včera začala dostavba dosud chybějícího 2,5 kilometru dlouhého úseku dálnice D11. Stavební práce za 1,1 mld. Kč by měly být dokončeny v srpnu 2017. Stavba stála od roku 2006 kvůli nevykoupeným pozemkům, návrat stavbařů zdržela i jednání se stavební firmou. Státu v tomto úseku stále chybí 0,27 hektaru pozemku, které společně vlastní sestry Jaroslava Štrosová a Ludmila Havránková. Hradecká radnice Štrosové nabídla za odkup její ideální poloviny 1,7 mil. Kč, pokračují také jednání s farmářkou Havránkovou. Pozemky, které vlastnila výhradně statkářka Havránková, stát získal v roce 2011, po 17 letech jednání. Dálnice nyní končí před Hradcem Králové a motoristé z ní sjíždějí přes křižovatku u Opatovic nad Labem či před provizorní sjezd u Libišan. D11 se staví od roku 1978, podle plánů by měla komunikace pokračovat přes Jaroměř k polským hranicím. Do Jaroměře silnice povede v dálniční kategorii jako D11 a dále jako rychlostní silnice R11. V Královci u Trutnova se napojí na připravovanou polskou silnici S3.

„Máme dobré zprávy!“ – tak uvedl Marcel Soural, šéf společnosti Trigema, prezentaci výsledků komerční bytové výstavby v Praze za letošní II. čtvrtletí. V období od dubna do června developeři – podle společných údajů firem Trigema, Ekospol a Skanska – prodali celkem 1 500 nových bytů, když za celé první pololetí se jich v české metropoli prodalo celkem 2 850. To je o 20 % více než za stejné období loni (v I. kvartálu prodej zaznamenal 11% nárůst). Statistická analýza Trigemy předpokládá, že prodej za celý rok 2014 by mohl dosáhnout 5 600 bytových jednotek, když není vyloučen prodej vyšší. To by meziročně představovalo minimálně nárůst o 11 % – v Praze se v loňském roce prodalo celkem 5 033 nových bytů, za které developerské společnosti utržily 17,7 mld. Kč. Celkem bylo na konci tohoto pololetí v nabídkách developerů 6 600 nových bytů v úhrnné hodnotě 30 mld. Kč a průměrné nabídkové ceně ve výši zhruba 61 tis. Kč za metr čtvereční plochy.

Rada hlavního města Prahy schválila na svém nedávném zasedání finální návrh znění Pražských stavebních předpisů (PSP), které nabudou účinnosti 1. října 2014. PSP nahradí doposud platnou vyhlášku o obecných technických požadavcích na výstavbu z roku 1999 a současně nahradí vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v souladu s ustanovením § 194 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb. Návrh Pražských stavebních předpisů (PSP) zpracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a je dílem skupiny pěti odborníků, jež vedl architekt a urbanista Pavel Hnilička. PSP s celým názvem „Nařízení Rady HMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze“jsou k dispozici na webových stránkách IPR. Oproti dosavadní vyhlášce se nově schválený předpis věnuje hlavně urbanistickým souvislostem výstavby. Zavádí především takové regulativy, které určují prostorové limity staveb ve vztahu k charakteru okolní zástavby. Nově optimalizuje například pravidla pro odstupy staveb od hranice pozemku, zavádí výškové limity a vrací se k tradičním instrumentům plánování města – uliční a stavební čáře. Předpis přináší také jasná pravidla pro vymezování veřejných prostranství a jejich kvalitativní standard. Podrobně se věnuje například uličním stromořadím nebo regulaci reklamy. Nezapomíná ani na dílčí parametry interiérů budov, ovšem umožňuje širší škálu architektonického řešení bytů a rodinných domů s ohledem na pluralitu životních stylů současné společnosti.

Poradenská společnost KPMG se zaměřila na vyhodnocení efektivity řízení rizik podvodného jednání ve stovce společností regionu střední a východní Evropy (CEE). Největším problémem, který řeší téměř každá druhá firma, je zpronevěra neboli krádež majetku. Více než třetina se pak potýká se střetem zájmů. Z průzkumu vyplývá, že firemní opatření na detekci a prevenci těchto jednání jsou nedostatečná a neefektivní. Průzkum mezi více než stovkou společností ve střední a východní Evropě, který v průběhu dvou let posuzoval účinnost řízení rizik podvodného jednání, přinesl zajímavá zjištění. Nejčastějším přečinem, s nímž se potýká 40 % firem, je zpronevěra majetku. Mezi časté problémy patří také střet zájmů a využívání nezákonných výhod, s nimiž se již setkalo 37 % firem. Hojně se objevuje také korupce, nepotismus a klientelismus či nedovolené využívání majetku společnosti.

V blízkosti fotbalového stadionu žižkovské Viktorie v Praze hodlá společnost CTR Group postavit polyfunkční budovu s byty, kancelářemi a obchody. Práce by měly začít do dvou let. V letošním roce by měl projekt získat územní rozhodnutí. V příštím roce zahájí investor prodej. Hotovo bude v roce 2018. Výstavbu za 800 mil. Kč připravuje její dceřiná společnost Viktoria Žižkov, v níž měla donedávna podíl městská část Praha 3. Budova bude stát na téměř hektarovém nevyužívaném pozemku mezi ulicemi Seifertova a Krásova. Vznikne 189 bytů, na 4 500 metrech čtverečních budou komerční plochy, především kanceláře. Žižkovská radnice před lety do projektu s názvem Viktoria Žižkov Center vložila pozemky. Na konci loňského roku se ale zastupitelé rozhodli akcie ve Viktorii Žižkov prodat.

Developerské firmy PPF a FINEP chtějí na pražském Trojmezí mezi Prahou 10, 11 a 15 stavět – na radnici Prahy 10 dorazily návrhy na změnu územního plánu na hned několika parcelách. Ze zeleně na stavební pozemky chtěli žadatelé změnit až 50 z celkových 250 hektarů stávající plochy. Se změnou ale nesouhlasí Praha 10. „Podněty na změnu územního plánu v Trojmezí jsou podávány nekoncepčně, bez domluvy a koordinace s dalšími vlastníky pozemků a jsou v příkrém rozporu s dlouho deklarovanými zájmy Prahy 10 i hlavního města v této lokalitě,” uvedl starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (bezp.). O tom, zda se bude územní plán na Trojmezí měnit, bude ale rozhodovat zastupitelstvo hlavního města. Radnice mají totiž pouze „poradní“ hlas, o změně vždy rozhodují pouze zastupitelé Prahy. Snaha zastavět Trojmezí se objevila již v minulém volebním období v letech 2006 až 2010. Tehdy společně radnice všech tří dotčených městských částí i magistrát deklarovaly snahu pozemky od soukromníků vykoupit a udělat tu park. Pozemky město zatím nekoupilo. Několik developerských firem tu chtělo budovat bytové domy.

Odborníci z oblasti architektury, urbanismu, krajiny a památkové péče převzali jmenovací dekrety do Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Nový nezávislý poradní orgán se bude vyjadřovat k záležitostem, které mohou zásadním způsobem ovlivnit obraz metropole. V Gremiální radě zasedne celkem třináct členů, v devíti případech jde o externí experty, přičemž radu doplní ředitel IPR Praha, ředitel Sekce plánování města IPR Praha, ředitel Sekce detailu města IPR Praha a ředitel Sekce strategií a politik IPR Praha. Jejich společným úkolem bude posuzovat stanoviska k významným projektům, projednávat odborné oponentury k rozhodnutím městských částí a veřejné správy hlavního města Prahy, podávat podněty k podpoře vhodných opatření k rozvoji obrazu města. Mezi respektovanými osobnostmi, které zasednou v radě, figurují například známý architekt Josef Pleskot, profesor architektury Martin Rajniš nebo historik umění Richard Biegel působící v Klubu Za starou Prahu. Nechybí ani osobnosti s dlouhodobými zkušenostmi ze zahraničí jako architekt Miroslav Šik, který dlouhodobě působí jako architekt a profesor v Curychu nebo Ivan Reimann, profesor architektury na technické univerzitě v Drážďanech. Externí odborníky jmenoval Tomáš Ctibor, pověřený řízením IPR Praha, s přihlédnutím k nominacím výzkumných organizací, vysokých škol, profesních a odborných organizací. Gremiální rada na svém prvním ustavujícím zasedání zvolila předsedou architekta Martina Rajniše, místopředsedy kunsthistorika Richarda Biegla a Tomáše Ctibora.

Developeři v letošním prvním pololetí zařadili do prodeje 2 800 nových bytů, ve stejném období loni jich bylo 1 661. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Skanska Reality. Celkem bylo na konci pololetí v nabídkách developerů 6 600 nových bytů, což by při nynějších průměrných prodejích vystačilo na rok a čtvrt. Podle společné statistiky Trigemy, Ekospolu a Skanska Reality developeři v letošním prvním pololetí v Praze prodali celkem 2850 nových bytů, což je meziročně o 20 % více. Kromě větší nabídky ženou prodeje vzhůru klesající úrokové sazby u hypoték a stagnující cena nových bytů. „Průměrné ceny za nově nabízené byty v Praze se doposud drží na stejné úrovni jako vloni – loňská průměrná cena za metr čtvereční podlahové plochy byla 57 446 korun, letošní 57 246 korun,“ uvedla Skanska Reality. Cenu za metr čtvereční stanovuje tak, že konečnou cenu bytu s DPH vydělí součtem plochy bytu a poloviny terasy, lodžie či balkonu. Analýza očekává, že zájem o koupi nového bytu v hlavním městě bude nadále růst. „Současná výhodná situace se projeví i na rychlosti prodejů, protože politicko-ekonomická stabilita spolu s výhodnými sazbami posilují spotřebitelskou důvěru. Předpokládáme proto, že chuť nakupovat byty bude ještě o něco větší,“ uvedla ředitelka Naďa Ptáčková. Zájem o nové byty v Praze roste už více než rok. Loni si nový byt pořídilo přes 5 000 kupců, předloni jich bylo o tisícovku méně.

Pražský kancelářský trh v letošním druhém čtvrtletí – měřeno realizovanými pronájmy – klesl meziročně o 16 % a proti předchozímu čtvrtletí o 9 %. Oznámilo to sdružení realitních poradenských společností Prague Research Forum (PRF). Celkem si firmy od dubna do konce června v Praze pronajaly 61 100 metrů čtverečních kanceláří. Číslo zahrnuje i obnovené smlouvy dosavadních nájemců. Renegociace se na celkovém výsledku podílejí 44 %. Neobsazenost pražských kanceláří ve druhém čtvrtletí mírně vzrostla – proti 1. čtvrtletí o jeden procentní bod na 14,6 %. Bez nájemce bylo 434 700 metrů čtverečních kancelářských ploch. Stavbaři ve druhém čtvrtletí dokončili v metropoli sedm kancelářských budov, celkem se tak nabídka kancelářských prostor rozrostla o 73 300 metrů čtverečních. To je největší čtvrtletní přírůstek od roku 2008. Ve výstavbě je dalších 103 600 metrů čtverečních kancelářských prostor, jejichž dokončení je plánováno během roku 2014. Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze přesáhla na konci druhého čtvrtletí 2,96 mil. metrů čtverečních.