Garden Towers na pražském Žižkově a poslední etapa projektu Javorová čtvrť v Horních Měcholupech – to budou hlavní prodejní trumfy společnosti Central Group pro druhou polovinu tohoto roku. Celkem jde o 1057 bytů. „Už jsme odvážnější. Věříme, že trh začíná oživovat,“ komentoval Dušan Kunovský, majitel společnosti, nezvykle rozsáhlou novou nabídku, kterou v příštím roce Central Group rozšíří o dalších 1 700 jednotek v 11 nových projektech.

Projekt Garden Towers už Central Group v minulosti opakovaně prezentoval, a to v různých podobách i pod jinými názvy (také Central Plaza). Jeho základní podoba – mrakodrapové věže na společné podnoži – ovšem zůstávala nezměněna. Ve finální podobě, která bude stavebně dokončena v létě roku 2016, jde o pět „mrakodrapů“ o 18 patrech na pětipodlažní základně, v níž budou k dispozici i komerční prostory. Dimenze celého projektu – jde celkem o 682 bytů – z něj činí největší bytovou stavbu v Česku pro období po roce 1989.

Podle D. Kunovského jsou Garden Towers reakcí na přání klientů „vrátit“ se z periférií do středu města a současně pokračováním „cenové revoluce“. Tu Central Group odstartoval před několika lety výstavbou hornoměcholupské Javorové čtvrti, kde zaváděcí ceny klesaly pod úroveň 30 000 Kč za metr čtvereční bytové plochy. Nízkou a bezkonkurenční úroveň cen chce firma zachovat i pro byty v Garden Towers, jakkoli jsou v centru města a budou nabízeny v luxusním provedení. Sám D. Kunovský ovšem upozornil na to, že nízké ceny z krizového období kolem roku 2010 jsou už nevratnou minulostí. V Garden Towers vychází průměrně „čtverec“ bytové plochy na 57 800 Kč, což je podle něj ale stále pod celkovou úrovní aktuálních cen ve srovnatelných lokalitách.

Za zmínku stojí skutečnost, že Central Group se opírá o statistiky serveru Reality Mix. Dušan Kunovský před časem sám vyzval k tvorbě adekvátních objektivních statistik o pražském bytovém trhu, nejlépe nějakou nezávislou institucí. V loňském roce přitom vzniklo sdružení tři developerských firem (Ekospol, Skanska Reality, Trigema), které společně garantují objektivitu dohodnutých statistických výstupů svých šetření. Podle D. Kunovského se ovšem Central Group do budoucna bude analýze trhu věnovat vlastními silami, vycházet ovšem přitom bude pouze z vlastní databáze, kterou vygenerovalo už dvacet let existence firmy.

Jakkoli prodej bytů v projektu Garden Towers byl zahájen včera, vlastníka má už takřka 13 % z bezmála sedmi stovek bytových jednotek. „Celkem 90 bytů v tomto projektu kupuji já sám jako svou privátní investici,“ oznámil Dušan Kunovský. Reagoval tak na otázku, jak se vyvíjejí plány firmy na expanzi do segmentu nájemního bydlení, které Central Group před časem avízovala – pro tuto chvíli tuto oblast ale D. Kunovský vidí jako neperspektivní, mj. kvůli příliš selektivní státní podpoře. Své bytové portfolio v novém žižkovském projektu nicméně šéf Central Group pronajímat bude.

Slavnostním poklepáním na základní kámen byla oficiálně zahájena výstavba druhé etapy projektu společnosti JRD – Ecocity Malešice. V jejím rámci přibudou v projektu do konce roku 2015 další tři domy, takže celkem Ecocity nabídne 110 bytových jednotek, všechny v energeticky pasivním standardu. V první etapě zbývají volné už jen poslední byty a ze druhé je na samém počátku výstavby prodáno již více než 30 %. Zájemci o bydlení v Ecocity oceňují i umístění domů do zeleně mezi sousední les a revitalizovaný Malešický park. „Ecocity Malešice patří k našim největším projektům,“ říká Jan Řežáb, majitel skupiny JRD.

Investice do komerčních realit v Česku činily v prvním pololetí 680 mil. eur (18,9 mld. Kč), proti 373 milionům eur ve stejném období roku 2013. Je to nejvíce za poslední tři roku, přičemž největší zájem byl o kanceláře, Jak vyplývá ze zprávy o vývoji realitního trhu v ČR, kterou vydala realitní poradenská společnost Colliers International, kancelářské objekty se na celkovém objemu nákupů podílely 56 %.

V Colliers počítají s tím, že zájem o české nemovitosti dále poroste. „Na základě současného objemu uzavřených transakcí, pak obchodů, které jsou aktuálně ve fázi vyjednávání, zájmu investorů a také obratů dosažených v první polovině letošního roku očekáváme, že objemy transakcí za celý rok 2014 dosáhnou dvou miliard eur,” uvedl ředitel investičního oddělení Colliers International v České republice Chris Sheils.

Neobsazených skladů v Česku ve druhém čtvrtletí podle údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) přibylo. Míra neobsazenosti vzrostla mezičtvrtletně o 0,13 % na 8,1 %, což představuje 374 tisíc metrů čtverečních moderních skladových prostor. Nárůst neobsazenosti je důsledkem menší poptávky, v druhém letošním čtvrtletí se pronajalo 124 000 metrů čtverečnch, což je meziročně o 21 % méně. Pokud se započítají i obnovené smlouvy, meziroční pokles činí 7 %. Největší nájemní transakcí uzavřenou ve druhém čtvrtletí a zároveň největší transakcí prvního pololetí, je předpronájem společnosti VF Corporation na prostory stavěné na míru v areálu Pointpark Prague D8 (39 000 metrů čtverečních).

Výstavba se během druhého čtvrtletí zvýšila – nabídka se zvětšila o 103 000 metrů čtverečních nových skladových ploch. Dalších 160 000 metrů čtverečních průmyslových prostor je nyní ve výstavbě, z toho 15 procent spekulativně bez předem zajištěného nájemce.

Celkově IRF registruje 4,64 milionu metrů čtverečních ve 107 průmyslových areálech, největší z nich je s rozlohou 318 900 metrů čtverečních VGP Park Horní Počernice.

Plzeňský soud zastavil plány na stavbu velkého logistického areálu u obce Hory na Karlovarsku. Areál měl mít rozlohu 118 000 čtverečných metrů, investorem měla být společnost Lettenmayer & Partner. Proti stavbě ale protestovali majitelé okolních pozemků a soud nakonec zrušil změnu územního plánu, kterou schválili horští zastupitelé v roce 2011 a která výstavbu podmiňuje. Starosta Hor Milan Pokorný k tomu uvedl: „Pohled na logistické centrum je dvojí. Sice najde zaměstnání 250 lidí, na druhé straně ale není investice ideální pro dopravu a život v obci. Všude jinde se logistická centra stavějí mimo obydlená území.“

Jeden z nejmodernějších průmyslových a skladových areálů v Česku, pardubický TechnoPark, jde do dražby za letos rekordní vyvolávací cenu více než 182 mil. Kč. S velkou pravděpodobností tak půjde o vůbec největší dražbu roku 2014. Dobrovolnou dražbu organizuje společnost Naxos, o TechnoPark se bude licitovat 24. září v pražské aukční síni Sacre Coeur.     „Areál o rozloze více než 58 000 metrů čtverečních je zajímavý hlavně pro ty, kdo ukládají své finance do výnosových nemovitostí. Roční výnos TechnoParku z nájmů představuje 16, 5 milionu korun,“ uvádí generální ředitel Naxosu Jan Sachr a dodává: . „Při nastaveném nejnižší podání, které je bez DPH 160 milionů korun,  by se investice vrátily do 10 let. „ Pronajato je nyní podle jeho slov zhruba 80 % areálu.  

PointPark Properties (P3), vlastník, správce a developer průmyslových nemovitostí, uzavřel dohodu o koupi logistických nemovitostí a přilehlých pozemků určených k další výstavbě v České republice o celkové výměře 627 000 metrů čtverečních od dvou fondů spravovaných společnostmi Tristan Capital Partners a VGP za 523 mil. eur.

P3 kupuje 11 logistických parků, které tvoří 58 skladů a přilehlé pozemky s možností výstavby dalších 125 000 metrů čtverečních. Po dokončení této akvizice, která je podmíněna splněním smluvních podmínek a  podléhá rovněž schválení ze strany regulatorních orgánů, bude moci P3 v Evropě nabídnout zákazníkům skladové prostory o rozloze přesahující 2 400 000 v metrů čtverečních Evropě.

Logistický park v pražských Horních Počernicích, který představuje vůbec největší park v České republice, tvoří zhruba polovinu portfolia, na jehož koupi se společnost P3 dohodla. Součástí parku jsou rovněž pozemky s povoleními pro další výstavbu na míru o rozloze 69 000 metrů čtverečních. Zbylou část získaného portfolia tvoří 27 skladových nemovitostí třídy A, které jsou rozloženy na strategických místech, jako jsou Plzeň, Liberec, Hradec Králové či Olomouc.

Realitní a developerská společnost TREI Real Estate, jež je součástí obchodní skupiny Tengelmann, otevírá pod značkou VENDO PARK další dvě maloobchodní nákupní centra v české Mohelnici a slovenské Galantě s nájemní plochou o rozloze 3 000 až 4 000 metrů čtverečních. Společnost Trei Real Estate tak pokračuje v realizaci vlastní nadnárodní koncepce maloobchodních nákupních center. „Nájemní plochy v obou parcích byly obsazené již dlouho před jejich otevřením. Bohužel jsme nemohli vyhovět všem zájemcům,“ říká Michael Tauwinkl, jednatel českého zastoupení společnosti TREI Real Estate. Otevřením obchodních center v Galantě a Mohelnici rozšířila TREI Real Estate své portfolio v Polsku, České republice a na Slovensku na již celkem devět nákupních parků.

Stavební firmy v Česku stále bojují s tvrdou konkurencí ve výběrových řízeních, která výrazně sráží ceny veřejných zakázek. Konečné ceny tak jsou v průměru o 22 % nižší než ceny projektované, podle nichž mají veřejní investoři připraveny své rozpočty. Vyplývá to z analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research a Komorou administrátorů veřejných zakázek. Těch letos formálně vzato výrazně přibylo co do počtu i hodnoty, ale pro stavaři zatím, velkou vzpruhou nejsou. Citovaná analýza upozorňuje na to, že z výběrových řízení, která byla vyhlášena v lednu až červnu 2014, jich bylo zatím ukončeno pouze 28 % a 9 % dokonce zrušeno. Současně stavební firmy stále čelí výraznému poklesu cen. „Ceny se často pohybují na hraně rentability, někdy i pod ní. Stále jsou na trhu společnosti, které jsou ochotné nabídnout i dumpingovou cenu, aby pro vytížení svých kapacit zajistily alespoň nějakou práci s nadějí, že se situace později zlepší a vzniklé ztráty si vykompenzují z budoucích zakázek,” popsal současnou praxi ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.

České stavebnictví výrazně zasáhla ekonomická krize, kdy od roku 2008 přišlo o jeden celoroční obrat. Za tu dobu zkrachovalo 41 větších firem, o práci v sektoru přišlo až 50 000 lidí.

Mezinárodní developerská skupina HB Reavis svými rozšiřujícími se aktivitami na polském trhu kancelářských nemovitostí dále upevňuje svou pozici v Polsku, kde mj. dokončuje 2. etapu administrativního komplexu Gdański Business Center ve Varšavě. Budovy A a B tady nabízejí 46 000 metrů čtverečních kancelářských ploch třídy A.

Koncept celého projektu je obdobný jako v pražských kancelářských projektech HB Reavis – v nedávno dokončeném administrativním komplexu River Garden v Karlíně a v právě realizovaném Metronomu v Nových Butovicích, jenž má být zkolaudován v 1. čtvrtletí příštího roku. Olga Humlová, ředitelka HB Reavis Group CZ, k tomu dodává: „V administra­tivních komplexech, které stavíme, nejsou jen pouhé kanceláře nejvyšší kvality. Samozřejmě nám jde o to, aby se v nich ti, kdo zde pracují, cítili co nejlépe. Chceme ale zároveň, aby byly více než jen místem pro práci. Proto jsou součástí našich projektů například zelená atria, drobné urbanistické prvky v exteriéru, kavárny či restaurace, které žijí svým vlastním životem a kde mohou příjemně trávit i nepracovní víkendový či večerní čas nejen nájemci kanceláří, ale také široká veřejnost a obyvatelé přilehlé lokality.“

Třetina faktur v Česku je zaplacena včas, 58 % do 30 dnů po splatnosti, 4 % do 60 dnů a 5 % ještě později. Průměrné zpoždění plateb v rámci tuzemské ekonomiky je 11 dnů po splatnosti. Přitom nejhorší platební morálka panuje v dopravě a stavebnictví – firmy průměrně faktury platí 20 resp. 16 dnů po splatnosti.

Z dlouhodobějšího pohledu se platební morálka firem zlepšila a ustálila. To jsou závěry analýzy platební morálky českých firem, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Ta měsíčně sleduje vývoj plateb na vzorku 10 milionů faktur a 250 tisících podnikatelských subjektů. „Platební morálka firem v Česku se v posledních letech zlepšuje. Roste podíl faktur zaplacených včas a současně klesá průměrné zpoždění plateb vyjádřené ve dnech po splatnosti v rámci celé ČR. Zlepšení platební morálky podnikatelských subjektů je odrazem oživování tuzemské ekonomiky,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

V Brně právě nabyla účinnosti aktualizace územního plánu, kterou zastupitelé schválili v červnu a na kterou občanští aktivisté chtějí podat žalobu – současné podobě plánu vytýkají ohrožování zeleně ve městě a legalizaci černých staveb. Radnice se žalob neobává, změnu považuje za správnou a k prospěchu města. Aktivisty podporuje v žalobě opoziční Strana zelených, která dlouhodobě proti návrhu aktualizace bojovala. „Chceme, aby soud přezkoumal, zda je dokument v souladu se zákonem,“ řekl předseda brněnských zelených Martin Ander. Dodal, že aktualizace nahrává developerům a některým majitelům pozemků. Náměstek primátora Macek to ale odmítá a tvrdí, že plán nikoho nezvýhodňuje. „Aktualizace jsme vypracovávali k prospěchu města. Myslím, že má na to, aby obstála u soudu,“ řekl ČTK Macek a doplnil: “Pro Brno je špatné, že platnost změny plánu chtějí napadat některé subjekty, které na tom mají ekonomický zájem.“ Aktualizace změnila dvacte let starý územní plán. Radnice jí reagovala na aktuální potřeby města do doby, než bude možné pořídit nový územní plán.

Stát bude moci nabízet vyšší výkupní ceny za zemědělskou a lesní půdu pro stavbu silnic a dálnic. Odhadní cenu bude moci zvýšit až šestnáctinásobně. Vyplývá to z novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela předpokládá, že pokud se vlastníci pozemků rozhodnou prodat státu požadované pozemky dobrovolně, budou moci získat za čtvereční metr zemědělské půdy až 525 Kč jako bonus k ceně stanovené znaleckým posudkem. Bonus ale bude klesat v čase, při dalších nabídkách už bude nižší. Cena zemědělské půdy i s bonusem nebude moci překročit tři čtvrtiny ceny stavebního pozemku v dané lokalitě. Zákon nyní umožňuje vyplácet dvojnásobek odhadní ceny, ta se u zemědělské půdy pohybuje obvykle od osmi do 35 Kč za čtvereční metr. To podle vlády nemá dostatečný motivační účinek pro rychlé rozhodování vlastníků a uzavírání kupních smluv. Podle ministerstva dopravy se bude vždy vycházet z konkrétní ceny pozemku stanovené znalcem. Šestnáctinásobek bude maximální možné navýšení, které bude schvalovat ministr dopravy a týkat se bude jen mimořádných případů. Pravicové opozici ve Sněmovně se to nelíbilo a uváděla, že se tím otevírá prostor pro korupci. „Ředitelství silnic a dálnic a další investorské organizace budou moci nabízet až osminásobek ceny pozemku, i to je ale výrazně lepší motivace pro majitele než současná výše bonusů,” uvedl již dříve mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Připravovaná změna zákona o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, takzvaný proces EIA, neúměrně prodlouží přípravu velkých staveb a některé dokonce zastaví. Představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS) doufají, že vláda ještě obsah novely zváží. Stavařům se nepodařilo prosadit spojení řízení o posuzování vlivů se stavebním řízením. „Procesy EIA naopak prochází všemi fázemi povolovacího procesu, a to nejen ve fázi územního plánování, územního rozhodování a stavebního povolení, ale nově přecházejí dokonce i do případných změn rozestavěných staveb před jejich dokončením,“ upozornil ředitel sekce legislativně-právní SPS Pavel Novák. V každé fázi se opětovně ověřují předchozí postupy a celkové řízení se tak podle vedení SPS tím enormně protahuje. Představitelé stavebních firem také poukazují na rozšíření okruhu těch, kteří se ke stavbám budou moci vyjadřovat. Novela totiž ruší takzvanou místní příslušnost, tedy podmínku, že konkrétní veřejnost musí být daným stavebním záměrem přímo dotčena. „Například 200 lidí z Ostravy, jejichž podpisy navíc nemusí být ověřeny, může podat námitku proti stavbě nákupního centra v Karlových Varech. Připomínky přitom nemusí mít žádnou odbornou úroveň, mohou být v podstatě jakékoliv,“ doplnil Pavel Novák s tím, že úřady se jimi přesto budou muset zabývat. Pokud úřady námitkám nevyhoví, může se proti tomu stěžovatel odvolat. Když ani s tím neuspěje, má možnost požádat o soudní přezkum. „To může učinit opakovaně i ze stejných důvodů a protože soudy budou mít stanovenu 90-denní lhůtu na rozhodnutí, prodlouží se celý proces minimálně o měsíce,“ řekl P. Novák. Podání žaloby má automaticky odkladný účinek, takže do konečného rozhodnutí soudu se nesmí stavět, doplnil. Generální ředitel svazu Miloslav Mašek navíc tvrdí, že tím stát dává větší prostor lobbistickým skupinám, které se snaží stavby zarazit či alespoň výrazně zpomalit. „Nová pravidla EIA otvírají prostor pro korupci, když stačí jen 200 neověřených podpisů,“ uvedl. Prezident SPS Václav Matyáš zdůraznil, že svaz nechce bojovat proti oprávněným požadavkům dotčené veřejnosti, pouze volá po nastavení jasných pravidel. Změna zákona podle Matyáše neovlivní jen soukromé investice, ale i velké infrastrukturní stavby placené z veřejných zdrojů, které vždy vzbudí nejvíce protestů. Svaz proto navrhuje, aby stát stavby prováděné ve veřejném zájmu, jako jsou například dálnice či protipovodňová opatření, v případě neúměrných průtahů řešil vlastním zákonem. Ministerstvo životního prostředí připravuje „malou“ novelu zákona o EIA, která má platit už od 1. ledna 2015. Reaguje tím na výtky Evropské komise, že zákon v nynější podobě není v souladu s evropskou legislativou. Kromě toho resort připravuje i „velkou“ novelu zákona, jež by měla vstoupit v platnost o rok později. Stavaři doufají, že druhá změna vyřeší jejich připomínky a zkrátí přípravu velkých staveb. Ta nyní trvá 10 až 15 let.

Stavební společnost PSJ koncem července dokončila výškovou rezidenční budovu v ruské Kazani. Železobetonový objekt nabízí v 26 nadzemních podlažích apartmány a komerční plochy, další dvě podzemní podlaží slouží jako parkoviště. Jeho výstavba stála skoro kolem 890 mil. Kč. Právě dokončená budova v centru Kazaně se stala jednou z výškových dominant města s více než milionem obyvatel. Má 399 apartmánů a 2 000 metrů čtverečních komerčních ploch v přízemí; stavební práce trvaly tři roky, stavba nebyla plynulá, a to i kvůli světové letní univerziádě, která se v Kazani konala loni v červenci. Investorem díla byla mezinárodní developerská skupina Clover Group, na jeho financování se podílela Komerční banka spolu s Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). Pro firmu PSJ, která patří mezi největší stavební společnosti v Česku, je ruský trh významným zdrojem zakázek. Na loňském obratu společnosti, který činil 4,36 mld. Kč, se podílely polovinou. PSJ zatím nemá žádné signály o tom, že by se kvůli napjaté politické situaci mezi unií a Ruskem nějaké projekty pozastavovaly nebo rušily.

Developerská skupina Crestyl koupila luxusní pražský rezidenční projekt Podolské schody a ihned zahájila jeho výstavbu – součástí transakce byly i potřebná stavební povolení. Jedná se o další rozšíření aktivit skupiny Crestyl během jediného měsíce –nedávno představila a zároveň spustila prodej rezidence 4Blok, která vyroste na místě tovární budovy Tesly v pražských Vršovicích, a zahájila také druhou etapu projektu Dock v pražské Libni. Projekt Podolské schody se nachází v pražském Podolí, jeho dva objekty mají celkem 22 bytů o velikostech 1+kk až 5+kk.

Stavební výroba se podle údajů ČSÚ po květnové stagnaci v červnu opět vrátila k růstu a meziročně si polepšila o 5,1 %. Rozbíhá se zejména výstavba bytů, kterých se v červnu začalo stavět o 45 % více než loni (dokončeno bylo o 14,7 % více bytů). Na meziročním růstu stavebnictví se podle statistiků odrazilo i to, že letošní červen byl o jeden pracovní den delší než loňský.

Na sektoru se podle ekonomů projevují větší investice státu, ale i soukromých investorů. Ti postupně oprašují své projekty, které mají připraveny z předkrizových let. Díky tomu stavební výroba letos každý měsíc s výjimkou května vykazuje nárůsty, do loňského listopadu ovšem pravidelně klesala. Pokud se porovnají výsledky stavebnictví za první pololetí letošního roku se stejným obdobím roku 2008, po kterém vypukla krize, je letošní půlrok se svou produkcí o 27 % níž než před krizí.

„České stavebnictví se stále potácí jen pár stop nad dnem. Pouze rezidenční development je jeho jedinou životaschopnou částí. Například v Praze se prvním pololetí letošního roku prodalo 2 850 bytů nových bytů, což je o pětinu více než loni. A příznivé pokračování tohoto trendu očekáváme i ve zbytku letošního roku,“ říká Evžen Korec, šéf společnosti Ekospol. Podle něj by stát stavebnictví měl podpořit nejen investicemi, ale výrazně přehodnotit i jeho daňovou zátěž či snížit výši pojistných odvodů z mezd.

Rezidenční trh nicméně prožívá letos výrazně lepší časy než v minulosti, developeři hlásí zvýšení odbytu, který těží z nízkých sazeb hypoték, jejichž průměrné úročení se v červnu snížilo na 2,76 %. Skupina Daramis oznámila meziroční růst prodeje o 30 %.

Výstavba „industriálu“ v Česku v pololetí výrazně zrychlila. Developeři postavili více než 120 000 metrů čtverečních průmyslových hal proti 108 000 ve stejném období loni. Zároveň o pětinu na 570 000 metrů čtverečních vzrostly pronájmy, přičemž ale více než polovinu představuje prodloužení pronájmu. Pronájmu průmyslových hal se nejvíce daří v Praze, kde se v pololetí pronajalo 220 000 metrů čtverečních. Na hlavní město tak připadají dvě pětiny pronajatých ploch v Česku. Poptávka roste ale také v Ostravě a v Plzeňském kraji. Celkově ubylo také volných ploch, aktuálně činí jejich podíl 6,5 %. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield (C&W). Loňský rok byl však v pronájmech průmyslových hal rekordní, proto C&W letos očekává mírný pokles.

Více než polovinu nových průmyslových hal postavily tři společnosti – PointPark Properties, Prologis a Panattoni. Dva největší objekty dokončené a předané k užívání ve druhém čtvrtletí jsou hala s plochou 18 000 metrů čtverečních pro společnost DHL v parku CTPark Mladá Boleslav a podobně velká hala pro Ideal Automotive v Panattoni Parku Stříbro V Česku je v současnosti k dispozici více než 4,7 milionu metrů čtverečních plochy pro logistiku a lehkou průmyslovou výrobu.

V první polovině roku 2014 dosáhla – podle údajů sdružení Regional Research Forum – celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně plochy 461 500 metrů čtverečních. Budovy třídy A z toho představovaly 79 % celkové plochy a zbývajících 21 % tvořily kanceláře třídy B. V prvním pololetí 2014 byly v Brně dokončeny tři kancelářské budovy: Titanium I (13 200 metrů čtverečních), CTPark Brno Phase II (9 500 ) a městský Úřad práce (10 000 ). Dalších 32 900 metrů nových kancelářských prostor je plánováno k dokončení během druhé poloviny 2014.

Hrubá realizovaná poptávka po kancelářích v moravské metropoli včetně renegociací dosáhla v prvním pololetí roku 2014 celkem 9 000 metrů čtverečních. Současně bylo ke konci prvního pololetí 2014 evidováno 80 300 metrů čtverečních volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti tak dosáhla 17,4 %, což je pokles o 1,7 % oproti stavu ke konci roku 2013. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně pokleslo v první polovině 2014 na 12,50 eur za metr a měsíc.

„Kancelářské“ poměry v Ostravě jsou v porovnání s tím skromnější – v druhém největším moravském městě bylo v první polovině roku 2014 k dispozici 194 200 metrů čtverečních moderních kancelářských ploch, tedy 42 % toho, co nabízí Brno. Budovy třídy A představovaly 73 % celkové plochy a zbývajících 27 % tvořily kanceláře třídy B. V prvním pololetí 2014 nebyla dokončena ani zahájena výstavba žádné kancelářské budovy. V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí 2014 evidováno 43 800 metrů čtverečních volných kancelářských prostor a míra neobsazenosti dosáhla 22,5 %, což představovalo pokles o 3 % oproti konci roku 2013. Hrubá realizovaná poptávka včetně renegociací dosáhla v prvním pololetí 2014 úrovně celkem 8 100 metrů čtverečních. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě pokleslo v první polovině 2014 na 11,50 eur za metr a měsíc. Členy Regional Research Fora jsou společnosti CBRE, Colliers International, Cushman & Wakefield, DTZ a JLL.

Do společnosti Cushman & Wakefield přicházejí jako posily maloobchodního a hotelového týmu Tomáš Vavrečka a Jakub Stanislav.

{{nahled(/data/i­mages/id23231–01.jpg)}} Tomáš Vavrečka (36) nastupuje jako senior konzultant do oddělení pronájmu maloobchodních prostor. Do C&W přichází ze společnosti Lordship, kde od roku 2011 působil jako manažer pronájmů. Předchozí čtyři roky pracoval jako leasingový specialista v developerské společnosti REFLECTA Development. Tomáš je absolventem Veřejnoprávní akademie se zaměřením na ochranu osob a majetku. Ve svém volném čase se věnuje rodině, bojovým uměním, grafice a designu webových stránek.

{{nahled(/data/i­mages/id23231–02.jpg)}} Jakub Stanislav (27) posiluje hotelový tým jako analytik pro střední a východní Evropu. Zaměřuje se převážně na poradenství v oblastech hotelových investic, financování, developmentu a oceňování. Před nástupem do C&W se věnoval oceňování komerčních nemovitostí ve firmě JLL. Předtím pracoval jako investiční analytik v investiční společnosti se sídlem ve Švýcarsku. Jakub studoval obor investice a finance zaměřené na nemovitosti a development na Heriot-Watt University ve Velké Británii, kde v roce 2013 získal titul MSc. V současnosti se dále vzdělává s cílem stát se v roce 2015 členem Královského institutu diplomovaných znalců (RICS). Mezi jeho koníčky patří golf, který hrál na profesionální úrovni. Dále se věnuje dalším sportům jako je běh a fitness.

Developerská společnost FINEP investuje do opravy pražského Lannova paláce, který patří ČSSD, 75 mil. Kč. Navíc bude sociálním demokratům čtvrt století platit nájem, uvedl deník E15. Kolik ČSSD na nájemném za zhruba 2 000 metrů čtverečních ploch inkasuje, obě strany tají. Podle deníku obsahuje smlouva mezi FINEPe, a ČSSD podmínky, které na realitním trhu „vzbudily rozpaky”. Nejdelší firemní kontrakty na pronájem kanceláří se v Praze uzavírají na deset let, a to ještě výjimečně, uvádí E15. A jsou to prý zpravidla majitelé pronajímaných kanceláří, kteří v době přebytku volných kancelářských ploch lákají firmy například pomocí příspěvků na úpravy interiéru. „Firmě se Lannův palác velmi líbí a naši akcionáři se do projektu doslova zamilovali,“ cituje E15 mluvčí FINEPu Pavlu Temrovou, která vysvětlovala, proč developer na podmínky v tendru, jenž ČSSD vyhlásila, kývl. Sociální demokraté letos v červnu oznámili, že chystají opravu památkově chráněného Lannova paláce v centru Prahy naproti Masarykovu nádraží. Uvedli také, že straně by měl pomoci strategický partner, který by měl jako nájemce novogotickou budovu rekonstruovat a spravovat. Lannův palác se nachází blízko stranického sídla – Lidového domu v Hybernské ulici. V současnosti není přístupný, jeho podloubí zakrývají vlnité plechy. Budovu s obytnými a reprezentačními prostory a obchody v přízemí nechal postavit podnikatel Vojtěch Lanna, který založil mimo jiné kladenské železárny. Dokončena byla v roce 1859.