Česká a polská developerská část stavební skupiny Skanska, specializovaná na bytovou výstavbu, se spojily v jednu firmu. Nově vzniklou společnost Skanska Residential Development Europe (RDE) povede současný šéf české Skanska Residential Development Czech Republic (RDCZ), která u nás působí jako Skanska Reality, Mikael Matts. Dosavadní prezident Skanska Residential Development Poland (RDPL) Michal Melaniuk odchází mimo skupinu Skanska. Výkonným ředitelemRDPL se od 15. září stane Bartosz Kalinowski.

Skanska na českém developerském trhu působí od roku 1997. Během této doby Skanska Reality postavila více než 6 800 nových bytů v 35 různých projektech v Praze a okolí a Liberci.V ČR působí ještě Skanska Property, a to na poli komerčních nemovitostí, a vedle toho samotná Skanska jako stavební společnost.

Míra neobsazenosti v regionu CEE se podle údajů společnosti Colliers International v první polovině roku 2014 zvýšila na 13,6 %, oproti 11,8 % ve stejném období předchozího roku. Na několika trzích, včetně Petrohradu, Moskvy, Varšavy a Prahy, došlo k jejímu růstu z důvodu nové nabídky kanceláří na konci loňského a v první polovině letošního roku. Z hlediska nově dokončených kancelářských budov byla v první polovině letošního roku nejaktivnější výstavba v Moskvě a Petrohradu – jejich podíl na celkových nových plochách činil celkem 70 %. Varšava se pohybuje mírně nad objemy z roku 2013 a v současnosti se na nové výstavbě podílí 10 %.

Developerská skupina HB vydala pětileté dluhopisy za celkem 30 mil. eur. Investoři je díky vysoké poptávce rozebrali, o emisi se podělily pojišťovny (33 %), banky (32 %), klienti soukromého bankovnictví (19 %) a správci fondů (16 %). Vydání dluhopisů připravily a řídily Slovenská sporiteľňa a Československá obchodní banka. Nyní jsou uváděny na burzu cenných papírů v Bratislavě. Mají pevný roční kupón 4,25 % a jsou splatné v srpnu 2019.

Mimořádná valná hromada skupiny GSG rozhodla o změně názvu na CPI Property Group. Skupina současně oznámila hospodářské výsledky za první polovinu roku 2014. Čistý zisk připadající na akcionáře dosáhl 112 mil. eur, což v meziročním srovnání představuje více než 100% nárůst. Majoritním vlastníkem CPI Property Group je realitní investor Radovan Vítek, skupiny dnes spravuje majetek v hodnotě přesahující 4,1 mld. eur, sídlo má v Lucembursku a její akcie jsou obchodované na frankfurtské burze. „Kromě tradičních dlouhodobých investic a pronájmů nemovitostí ve střední a východní Evropě se chceme zaměřit i na západní země, mimo jiné na Francii, Itálii nebo Švýcarsko,“ uvedl k další expanzi Martin Němeček, generální ředitel CPI Property Group.

V celé České republice by podle údajů společnosti JLL do konce roku 2014 mělo být vystavěno 125 000 metrů čtverečních maloobchodních ploch, což představuje meziroční pokles výstavby o 35 %. Mezi největší projekty dokončené v první polovině roku patří Galerie Teplice společnosti Dandreet o pronajímatelné ploše 22 000 metrů čtverečních , Centrum Pivovar v Děčíně (17 500 ) a OC Lužiny v Praze (16 000). Projekty s očekávaným dokončením v druhé polovině roku zahrnují CTP Retail Park Brno (35 000), Galerii Frýdek-Místek (14 800 ) společnosti TK Development a Quadrio (8 500 ) společnosti CPI.

Nové projekty – kromě zmíněného Quadria – byly dokončeny rovněž v centru Prahy. „Na obchodní třídě byla dokončena přestavba City Palais s nájemcem Julius Meinl a rekonstrukce budovy Na Příkopě 14, které čeká na své první nájemce. Centrum města považováno za atraktivní maloobchodní lokalitu, je zde plánováno několik nových projektů jako například The Cross mezi obchodními ulicemi Na Příkopě a Václavským náměstím. Aktivita developerů v centru Prahy reflektuje velký zájem maloobchodníků o pronájem prostor,“ komentuje situaci Sylvie Samadi z JLL. „Počet měst a lokalit s nízkou saturací a dobrou koupěschopností obyvatelstva, kde ještě dává smysl nějaké nákupní centrum stavět, klesá. Přesto ale ještě několik takových míst existuje. V Praze by to například mohl být Smíchov či Bubny, v Brně zase severozápadní část města,“ dodává Ondřej Novotný z JLL.

Společnost Ekospol vydává celkem 5 000 kusů speciální měny, každou v nominální hodnotě 1000 Kč. Celková hodnota všech tak bude činit 5 milionů korun. Tyto „bankovky“ budou dostávat klienti Ekospolu při podpisu kupních smluv, budou předmětem soutěží i sloužit jako dárek při prezentacích společnosti. Jakákoli osoba je bude moci uplatnit při nákupu nového bytu, parcely či v rámci placení klientských změn u zakoupeného bytu. „Naše peníze vnímáme jako další prvek odlišení, který zároveň považujeme za vhodný marketingový nástroj pro posílení image naší společnosti jako lídra trhu,“ říká generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospolu Evžen Korec.

Ekospol prodal za celý rok 2013 v Praze celkem 653 nových bytů, což bylo meziročně o 47 % více a na pražském trhu bytových novostaveb tak získal podíl 13 %. Zisk před zdaněním firmě meziročně vzrostl o 46 % a dosáhl 102 mil. Kč.

Paláce Euro a Palác Astra na pražském Václavském náměstí změnily majitele. Za 40 mil. eur (1,1 mld. Kč) je od irské skupiny Avestus Capital Partners koupila skupina Mint Investments, a to jako dlouhodobou investici pro své privátní investory. Oba paláce dohromady nabízejí přes 6 000 metrů čtverečních komerčních ploch. Palác Euro, který byl dokončen v roce 2002, získal v minulosti titul nejlepší stavba v kategorii novostaveb v České republice. Palác Astra, původně nazývaný Lindtův dům, je první funkcionalistickou budovou postavenou v roce 1925–27 na území Prahy podle projektu architekta Ludvíka Kysely. V roce 2011 byl palác kompletně zrekonstruován.

Skupina Mint Investments byla založena v roce 2002 a podniká v oblasti investic do nemovitostí a zřizování a správy nemovitostních private equity fondů ve střední Evropě.

Garden Towers na pražském Žižkově a poslední etapa projektu Javorová čtvrť v Horních Měcholupech – to budou hlavní prodejní trumfy společnosti Central Group pro druhou polovinu tohoto roku. Celkem jde o 1057 bytů. „Už jsme odvážnější. Věříme, že trh začíná oživovat,“ komentoval Dušan Kunovský, majitel společnosti, nezvykle rozsáhlou novou nabídku, kterou v příštím roce Central Group rozšíří o dalších 1 700 jednotek v 11 nových projektech.

Projekt Garden Towers už Central Group v minulosti opakovaně prezentoval, a to v různých podobách i pod jinými názvy (také Central Plaza). Jeho základní podoba – mrakodrapové věže na společné podnoži – ovšem zůstávala nezměněna. Ve finální podobě, která bude stavebně dokončena v létě roku 2016, jde o pět „mrakodrapů“ o 18 patrech na pětipodlažní základně, v níž budou k dispozici i komerční prostory. Dimenze celého projektu – jde celkem o 682 bytů – z něj činí největší bytovou stavbu v Česku pro období po roce 1989.

Podle D. Kunovského jsou Garden Towers reakcí na přání klientů „vrátit“ se z periférií do středu města a současně pokračováním „cenové revoluce“. Tu Central Group odstartoval před několika lety výstavbou hornoměcholupské Javorové čtvrti, kde zaváděcí ceny klesaly pod úroveň 30 000 Kč za metr čtvereční bytové plochy. Nízkou a bezkonkurenční úroveň cen chce firma zachovat i pro byty v Garden Towers, jakkoli jsou v centru města a budou nabízeny v luxusním provedení. Sám D. Kunovský ovšem upozornil na to, že nízké ceny z krizového období kolem roku 2010 jsou už nevratnou minulostí. V Garden Towers vychází průměrně „čtverec“ bytové plochy na 57 800 Kč, což je podle něj ale stále pod celkovou úrovní aktuálních cen ve srovnatelných lokalitách.

Za zmínku stojí skutečnost, že Central Group se opírá o statistiky serveru Reality Mix. Dušan Kunovský před časem sám vyzval k tvorbě adekvátních objektivních statistik o pražském bytovém trhu, nejlépe nějakou nezávislou institucí. V loňském roce přitom vzniklo sdružení tři developerských firem (Ekospol, Skanska Reality, Trigema), které společně garantují objektivitu dohodnutých statistických výstupů svých šetření. Podle D. Kunovského se ovšem Central Group do budoucna bude analýze trhu věnovat vlastními silami, vycházet ovšem přitom bude pouze z vlastní databáze, kterou vygenerovalo už dvacet let existence firmy.

Jakkoli prodej bytů v projektu Garden Towers byl zahájen včera, vlastníka má už takřka 13 % z bezmála sedmi stovek bytových jednotek. „Celkem 90 bytů v tomto projektu kupuji já sám jako svou privátní investici,“ oznámil Dušan Kunovský. Reagoval tak na otázku, jak se vyvíjejí plány firmy na expanzi do segmentu nájemního bydlení, které Central Group před časem avízovala – pro tuto chvíli tuto oblast ale D. Kunovský vidí jako neperspektivní, mj. kvůli příliš selektivní státní podpoře. Své bytové portfolio v novém žižkovském projektu nicméně šéf Central Group pronajímat bude.

Slavnostním poklepáním na základní kámen byla oficiálně zahájena výstavba druhé etapy projektu společnosti JRD – Ecocity Malešice. V jejím rámci přibudou v projektu do konce roku 2015 další tři domy, takže celkem Ecocity nabídne 110 bytových jednotek, všechny v energeticky pasivním standardu. V první etapě zbývají volné už jen poslední byty a ze druhé je na samém počátku výstavby prodáno již více než 30 %. Zájemci o bydlení v Ecocity oceňují i umístění domů do zeleně mezi sousední les a revitalizovaný Malešický park. „Ecocity Malešice patří k našim největším projektům,“ říká Jan Řežáb, majitel skupiny JRD.

Investice do komerčních realit v Česku činily v prvním pololetí 680 mil. eur (18,9 mld. Kč), proti 373 milionům eur ve stejném období roku 2013. Je to nejvíce za poslední tři roku, přičemž největší zájem byl o kanceláře, Jak vyplývá ze zprávy o vývoji realitního trhu v ČR, kterou vydala realitní poradenská společnost Colliers International, kancelářské objekty se na celkovém objemu nákupů podílely 56 %.

V Colliers počítají s tím, že zájem o české nemovitosti dále poroste. „Na základě současného objemu uzavřených transakcí, pak obchodů, které jsou aktuálně ve fázi vyjednávání, zájmu investorů a také obratů dosažených v první polovině letošního roku očekáváme, že objemy transakcí za celý rok 2014 dosáhnou dvou miliard eur,” uvedl ředitel investičního oddělení Colliers International v České republice Chris Sheils.

Neobsazených skladů v Česku ve druhém čtvrtletí podle údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) přibylo. Míra neobsazenosti vzrostla mezičtvrtletně o 0,13 % na 8,1 %, což představuje 374 tisíc metrů čtverečních moderních skladových prostor. Nárůst neobsazenosti je důsledkem menší poptávky, v druhém letošním čtvrtletí se pronajalo 124 000 metrů čtverečnch, což je meziročně o 21 % méně. Pokud se započítají i obnovené smlouvy, meziroční pokles činí 7 %. Největší nájemní transakcí uzavřenou ve druhém čtvrtletí a zároveň největší transakcí prvního pololetí, je předpronájem společnosti VF Corporation na prostory stavěné na míru v areálu Pointpark Prague D8 (39 000 metrů čtverečních).

Výstavba se během druhého čtvrtletí zvýšila – nabídka se zvětšila o 103 000 metrů čtverečních nových skladových ploch. Dalších 160 000 metrů čtverečních průmyslových prostor je nyní ve výstavbě, z toho 15 procent spekulativně bez předem zajištěného nájemce.

Celkově IRF registruje 4,64 milionu metrů čtverečních ve 107 průmyslových areálech, největší z nich je s rozlohou 318 900 metrů čtverečních VGP Park Horní Počernice.

Plzeňský soud zastavil plány na stavbu velkého logistického areálu u obce Hory na Karlovarsku. Areál měl mít rozlohu 118 000 čtverečných metrů, investorem měla být společnost Lettenmayer & Partner. Proti stavbě ale protestovali majitelé okolních pozemků a soud nakonec zrušil změnu územního plánu, kterou schválili horští zastupitelé v roce 2011 a která výstavbu podmiňuje. Starosta Hor Milan Pokorný k tomu uvedl: „Pohled na logistické centrum je dvojí. Sice najde zaměstnání 250 lidí, na druhé straně ale není investice ideální pro dopravu a život v obci. Všude jinde se logistická centra stavějí mimo obydlená území.“

Jeden z nejmodernějších průmyslových a skladových areálů v Česku, pardubický TechnoPark, jde do dražby za letos rekordní vyvolávací cenu více než 182 mil. Kč. S velkou pravděpodobností tak půjde o vůbec největší dražbu roku 2014. Dobrovolnou dražbu organizuje společnost Naxos, o TechnoPark se bude licitovat 24. září v pražské aukční síni Sacre Coeur.     „Areál o rozloze více než 58 000 metrů čtverečních je zajímavý hlavně pro ty, kdo ukládají své finance do výnosových nemovitostí. Roční výnos TechnoParku z nájmů představuje 16, 5 milionu korun,“ uvádí generální ředitel Naxosu Jan Sachr a dodává: . „Při nastaveném nejnižší podání, které je bez DPH 160 milionů korun,  by se investice vrátily do 10 let. „ Pronajato je nyní podle jeho slov zhruba 80 % areálu.  

PointPark Properties (P3), vlastník, správce a developer průmyslových nemovitostí, uzavřel dohodu o koupi logistických nemovitostí a přilehlých pozemků určených k další výstavbě v České republice o celkové výměře 627 000 metrů čtverečních od dvou fondů spravovaných společnostmi Tristan Capital Partners a VGP za 523 mil. eur.

P3 kupuje 11 logistických parků, které tvoří 58 skladů a přilehlé pozemky s možností výstavby dalších 125 000 metrů čtverečních. Po dokončení této akvizice, která je podmíněna splněním smluvních podmínek a  podléhá rovněž schválení ze strany regulatorních orgánů, bude moci P3 v Evropě nabídnout zákazníkům skladové prostory o rozloze přesahující 2 400 000 v metrů čtverečních Evropě.

Logistický park v pražských Horních Počernicích, který představuje vůbec největší park v České republice, tvoří zhruba polovinu portfolia, na jehož koupi se společnost P3 dohodla. Součástí parku jsou rovněž pozemky s povoleními pro další výstavbu na míru o rozloze 69 000 metrů čtverečních. Zbylou část získaného portfolia tvoří 27 skladových nemovitostí třídy A, které jsou rozloženy na strategických místech, jako jsou Plzeň, Liberec, Hradec Králové či Olomouc.

Realitní a developerská společnost TREI Real Estate, jež je součástí obchodní skupiny Tengelmann, otevírá pod značkou VENDO PARK další dvě maloobchodní nákupní centra v české Mohelnici a slovenské Galantě s nájemní plochou o rozloze 3 000 až 4 000 metrů čtverečních. Společnost Trei Real Estate tak pokračuje v realizaci vlastní nadnárodní koncepce maloobchodních nákupních center. „Nájemní plochy v obou parcích byly obsazené již dlouho před jejich otevřením. Bohužel jsme nemohli vyhovět všem zájemcům,“ říká Michael Tauwinkl, jednatel českého zastoupení společnosti TREI Real Estate. Otevřením obchodních center v Galantě a Mohelnici rozšířila TREI Real Estate své portfolio v Polsku, České republice a na Slovensku na již celkem devět nákupních parků.

Stavební firmy v Česku stále bojují s tvrdou konkurencí ve výběrových řízeních, která výrazně sráží ceny veřejných zakázek. Konečné ceny tak jsou v průměru o 22 % nižší než ceny projektované, podle nichž mají veřejní investoři připraveny své rozpočty. Vyplývá to z analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research a Komorou administrátorů veřejných zakázek. Těch letos formálně vzato výrazně přibylo co do počtu i hodnoty, ale pro stavaři zatím, velkou vzpruhou nejsou. Citovaná analýza upozorňuje na to, že z výběrových řízení, která byla vyhlášena v lednu až červnu 2014, jich bylo zatím ukončeno pouze 28 % a 9 % dokonce zrušeno. Současně stavební firmy stále čelí výraznému poklesu cen. „Ceny se často pohybují na hraně rentability, někdy i pod ní. Stále jsou na trhu společnosti, které jsou ochotné nabídnout i dumpingovou cenu, aby pro vytížení svých kapacit zajistily alespoň nějakou práci s nadějí, že se situace později zlepší a vzniklé ztráty si vykompenzují z budoucích zakázek,” popsal současnou praxi ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.

České stavebnictví výrazně zasáhla ekonomická krize, kdy od roku 2008 přišlo o jeden celoroční obrat. Za tu dobu zkrachovalo 41 větších firem, o práci v sektoru přišlo až 50 000 lidí.

Mezinárodní developerská skupina HB Reavis svými rozšiřujícími se aktivitami na polském trhu kancelářských nemovitostí dále upevňuje svou pozici v Polsku, kde mj. dokončuje 2. etapu administrativního komplexu Gdański Business Center ve Varšavě. Budovy A a B tady nabízejí 46 000 metrů čtverečních kancelářských ploch třídy A.

Koncept celého projektu je obdobný jako v pražských kancelářských projektech HB Reavis – v nedávno dokončeném administrativním komplexu River Garden v Karlíně a v právě realizovaném Metronomu v Nových Butovicích, jenž má být zkolaudován v 1. čtvrtletí příštího roku. Olga Humlová, ředitelka HB Reavis Group CZ, k tomu dodává: „V administra­tivních komplexech, které stavíme, nejsou jen pouhé kanceláře nejvyšší kvality. Samozřejmě nám jde o to, aby se v nich ti, kdo zde pracují, cítili co nejlépe. Chceme ale zároveň, aby byly více než jen místem pro práci. Proto jsou součástí našich projektů například zelená atria, drobné urbanistické prvky v exteriéru, kavárny či restaurace, které žijí svým vlastním životem a kde mohou příjemně trávit i nepracovní víkendový či večerní čas nejen nájemci kanceláří, ale také široká veřejnost a obyvatelé přilehlé lokality.“

Třetina faktur v Česku je zaplacena včas, 58 % do 30 dnů po splatnosti, 4 % do 60 dnů a 5 % ještě později. Průměrné zpoždění plateb v rámci tuzemské ekonomiky je 11 dnů po splatnosti. Přitom nejhorší platební morálka panuje v dopravě a stavebnictví – firmy průměrně faktury platí 20 resp. 16 dnů po splatnosti.

Z dlouhodobějšího pohledu se platební morálka firem zlepšila a ustálila. To jsou závěry analýzy platební morálky českých firem, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Ta měsíčně sleduje vývoj plateb na vzorku 10 milionů faktur a 250 tisících podnikatelských subjektů. „Platební morálka firem v Česku se v posledních letech zlepšuje. Roste podíl faktur zaplacených včas a současně klesá průměrné zpoždění plateb vyjádřené ve dnech po splatnosti v rámci celé ČR. Zlepšení platební morálky podnikatelských subjektů je odrazem oživování tuzemské ekonomiky,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

V Brně právě nabyla účinnosti aktualizace územního plánu, kterou zastupitelé schválili v červnu a na kterou občanští aktivisté chtějí podat žalobu – současné podobě plánu vytýkají ohrožování zeleně ve městě a legalizaci černých staveb. Radnice se žalob neobává, změnu považuje za správnou a k prospěchu města. Aktivisty podporuje v žalobě opoziční Strana zelených, která dlouhodobě proti návrhu aktualizace bojovala. „Chceme, aby soud přezkoumal, zda je dokument v souladu se zákonem,“ řekl předseda brněnských zelených Martin Ander. Dodal, že aktualizace nahrává developerům a některým majitelům pozemků. Náměstek primátora Macek to ale odmítá a tvrdí, že plán nikoho nezvýhodňuje. „Aktualizace jsme vypracovávali k prospěchu města. Myslím, že má na to, aby obstála u soudu,“ řekl ČTK Macek a doplnil: “Pro Brno je špatné, že platnost změny plánu chtějí napadat některé subjekty, které na tom mají ekonomický zájem.“ Aktualizace změnila dvacte let starý územní plán. Radnice jí reagovala na aktuální potřeby města do doby, než bude možné pořídit nový územní plán.

Stát bude moci nabízet vyšší výkupní ceny za zemědělskou a lesní půdu pro stavbu silnic a dálnic. Odhadní cenu bude moci zvýšit až šestnáctinásobně. Vyplývá to z novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela předpokládá, že pokud se vlastníci pozemků rozhodnou prodat státu požadované pozemky dobrovolně, budou moci získat za čtvereční metr zemědělské půdy až 525 Kč jako bonus k ceně stanovené znaleckým posudkem. Bonus ale bude klesat v čase, při dalších nabídkách už bude nižší. Cena zemědělské půdy i s bonusem nebude moci překročit tři čtvrtiny ceny stavebního pozemku v dané lokalitě. Zákon nyní umožňuje vyplácet dvojnásobek odhadní ceny, ta se u zemědělské půdy pohybuje obvykle od osmi do 35 Kč za čtvereční metr. To podle vlády nemá dostatečný motivační účinek pro rychlé rozhodování vlastníků a uzavírání kupních smluv. Podle ministerstva dopravy se bude vždy vycházet z konkrétní ceny pozemku stanovené znalcem. Šestnáctinásobek bude maximální možné navýšení, které bude schvalovat ministr dopravy a týkat se bude jen mimořádných případů. Pravicové opozici ve Sněmovně se to nelíbilo a uváděla, že se tím otevírá prostor pro korupci. „Ředitelství silnic a dálnic a další investorské organizace budou moci nabízet až osminásobek ceny pozemku, i to je ale výrazně lepší motivace pro majitele než současná výše bonusů,” uvedl již dříve mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Připravovaná změna zákona o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, takzvaný proces EIA, neúměrně prodlouží přípravu velkých staveb a některé dokonce zastaví. Představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS) doufají, že vláda ještě obsah novely zváží. Stavařům se nepodařilo prosadit spojení řízení o posuzování vlivů se stavebním řízením. „Procesy EIA naopak prochází všemi fázemi povolovacího procesu, a to nejen ve fázi územního plánování, územního rozhodování a stavebního povolení, ale nově přecházejí dokonce i do případných změn rozestavěných staveb před jejich dokončením,“ upozornil ředitel sekce legislativně-právní SPS Pavel Novák. V každé fázi se opětovně ověřují předchozí postupy a celkové řízení se tak podle vedení SPS tím enormně protahuje. Představitelé stavebních firem také poukazují na rozšíření okruhu těch, kteří se ke stavbám budou moci vyjadřovat. Novela totiž ruší takzvanou místní příslušnost, tedy podmínku, že konkrétní veřejnost musí být daným stavebním záměrem přímo dotčena. „Například 200 lidí z Ostravy, jejichž podpisy navíc nemusí být ověřeny, může podat námitku proti stavbě nákupního centra v Karlových Varech. Připomínky přitom nemusí mít žádnou odbornou úroveň, mohou být v podstatě jakékoliv,“ doplnil Pavel Novák s tím, že úřady se jimi přesto budou muset zabývat. Pokud úřady námitkám nevyhoví, může se proti tomu stěžovatel odvolat. Když ani s tím neuspěje, má možnost požádat o soudní přezkum. „To může učinit opakovaně i ze stejných důvodů a protože soudy budou mít stanovenu 90-denní lhůtu na rozhodnutí, prodlouží se celý proces minimálně o měsíce,“ řekl P. Novák. Podání žaloby má automaticky odkladný účinek, takže do konečného rozhodnutí soudu se nesmí stavět, doplnil. Generální ředitel svazu Miloslav Mašek navíc tvrdí, že tím stát dává větší prostor lobbistickým skupinám, které se snaží stavby zarazit či alespoň výrazně zpomalit. „Nová pravidla EIA otvírají prostor pro korupci, když stačí jen 200 neověřených podpisů,“ uvedl. Prezident SPS Václav Matyáš zdůraznil, že svaz nechce bojovat proti oprávněným požadavkům dotčené veřejnosti, pouze volá po nastavení jasných pravidel. Změna zákona podle Matyáše neovlivní jen soukromé investice, ale i velké infrastrukturní stavby placené z veřejných zdrojů, které vždy vzbudí nejvíce protestů. Svaz proto navrhuje, aby stát stavby prováděné ve veřejném zájmu, jako jsou například dálnice či protipovodňová opatření, v případě neúměrných průtahů řešil vlastním zákonem. Ministerstvo životního prostředí připravuje „malou“ novelu zákona o EIA, která má platit už od 1. ledna 2015. Reaguje tím na výtky Evropské komise, že zákon v nynější podobě není v souladu s evropskou legislativou. Kromě toho resort připravuje i „velkou“ novelu zákona, jež by měla vstoupit v platnost o rok později. Stavaři doufají, že druhá změna vyřeší jejich připomínky a zkrátí přípravu velkých staveb. Ta nyní trvá 10 až 15 let.