Každý desátý ředitel stavební firmy v ČR je nespokojen s aktuálním stavem v oblasti legislativy, týkající se bezpečnosti práce. Necelá polovina z nich – jak vyplývá z poslední Kvartální analýzy českého stavebnictví společnosti CEEC Research – pak míní, že bezpečnostní opatření snižují ziskovost. Podle průzkumu mají na bezpečnost práce největší vliv jednotliví zaměstnanci, shodlo se na tom 53 % oslovených firem. Zhruba třetina ředitelů se domnívá, že vývoj v této oblasti nejvíce ovlivňuje sama firma, její nařízení a vedoucí pracovníci. A pouze 11 % stavebních společností, respektive jejich managementu je toho názoru, že největší vliv má sám investor. „Vliv na bezpečnost samozřejmě mají také lidé v okolí staveb. V našem případě řidiči, kteří projíždějí místem, kde pracujeme. Často si neuvědomují, že respektováním dopravního značení mohou výrazně pomoci k bezpečnosti a průběhu prací na místě,” řekl předseda představenstva Eurovia Martin Borovka. „Nespatřuji významné nedostatky v legislativě, ale hlavně v lidech, kteří často nerespektují pravidla bezpečné práce, podceňují riziko a jednají lehkovážně,“ doplnila personální ředitelka Tatra Trucks Hana Bobrovská.

Zhruba pětina stavebních firem sleduje vývoj bezpečnosti práce a pracovních úrazů na týdenní bázi, čtvrtina na měsíční a polovina společností zpracovává přehledy ročně. Nadpoloviční většina (57 %) firem sleduje bezpečnost práce nejen v rámci své společnosti, ale také u subdodavatelů. U velkých společností je to 70 %.

Stavební firmy v Česku mají svou výrobu pokrytou zakázkami v průměru na 7,9 měsíce dopředu. Více než čtvrtina těchto společností (27,2 %) hodnotí svou ekonomickou situaci jako dobrou, naopak devět stavařů ze sta ji považuje za špatnou. Vyplývá to z výsledků konjunkturálního průzkumu mezi vedoucími pracovníky 489 stavebních podniků, který letos v říjnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). „Projektů je více a náš zásobník práce na příští rok je téměř plný. Musíme přemýšlet nad subdodavatelským systémem, protože výrobní kapacity seriózních firem jsou již téměř zaplněny. Naše výrobní kapacity jsou prakticky na sto procent vytíženy,” sdělil generální ředitel Průmstavu Rafael Moreno. Osm z deseti stavebních firem uvedlo, že jejich výrobní kapacity budou v příštích měsících vzhledem k zakázkám, objednávkám a probíhajícím jednáním dostatečné.

Podle údajů ČSÚ v září růst stavební produkce zpomalil ze srpnových 4,7 na 2,4 %. Zatímco produkce v inženýrském stavitelství meziročně vzrostla o 17 %, v pozemním se o 4,6 % snížila. „Situace v pozemním stavitelství je opravdu špatná. Stát jakožto největší investor v minulosti podcenil přípravu staveb a nyní takřka nemá co stavět. Stavaře tak zachraňují hlavně soukromí investoři. Díky rekordní poptávce po nových bytech se daří mimo jiné bytové výstavbě,“ doplnil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Vláda v pátek projedná podmínky výběrového řízení na předsedu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Podle materiálu, který na zasedání kabinetu předloží ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), bude muset nový předseda například zažádat o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, nebo ji už mít. Podle současného předsedy ČÚZK Karla Večeře je taková prověrka běžná i nyní, zvažuje, že se do výběrového řízení přihlásí. Výběr nového předsedy se musí uskutečnit kvůli novému služebnímu zákonu. „Myslím si, že tady mohu ještě něco pozitivního udělat. Z tohoto pohledu se kloním k tomu, že bych ještě pár let ve funkci pracovat chtěl,” řekl ČTK Večeře. Zda se do výběrového řízení skutečně zapojí, se předseda, který ve funkci působí od roku 2002, definitivně rozhodne až po vypsání řízení. Nový předseda by měl ve funkci působit od začátku příštího roku.

Olomoucká radnice může problém s výškovou regulací nových staveb v okolí historického centra, která kvůli rozsudku krajského soudu přestane od začátku příštího roku platit, vyřešit pomocí stavební uzávěry. Město by tak získalo další čas na úpravu nového územního plánu a nevystavilo by se riziku, že mezitím bude v této části Olomouce připravena stavba výškové budovy. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), u kterého Olomouc neuspěla s kasační stížností.

Krajský soud v Olomouci v únoru zrušil výškovou regulaci v části nového územního plánu, která bránila stavbě 75 metrů vysoké budovy Šantovka Tower v sousedství historického centra. Město zažalovala firma Office Park Šantovka. Radnice ale dostala čas do konce letošního roku, aby povolenou výšku nových staveb v této části Olomouce znovu a lépe zdůvodnila. Magistrát ve stížnosti NSS argumentoval tím, že termín pro úpravu územního plánu stanovený soudem nelze stihnout, avšak neuspěl.

NSS v rozsudku upozornil, že pokud nebude možné změnit územní plán včas, tak nevidí důvod, proč by radnice nemohla vydat rozhodnutí o stavební uzávěře. Předešla by tak problémům, kterých se ve své kasační stížnosti obává. „Z pozorného čtení rozsudku NSS de facto vyplývá rada adresovaná městu Olomouc použít nástroj stavební uzávěry, aby se obešla nesplnitelná podmínka včasného schválení změny územního plánu,“ komentoval verdikt NSS Spolek za krásnou Olomouc, který plánovanou stavbu výškové budovy dlouhodobě kritizuje.

Právník investora u soudu argumentoval tím, že vedení města o výškách chystaných staveb komplexu Šantovka vědělo od roku 2008 a že těmto plánům pod podmínkou „vysoké architektonické úrovně“ vyjádřilo podporu. Developer pak zahájil projekt za deset miliard korun, jehož součástí je nákupní centrum, Šantovka Tower, administrativní objekty i bytové domy. Stavbu výškových budov u památkové rezervace ale zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v novém územním plánu. Se stavbou Šantovky Tower vedle památkářů nesouhlasí i někteří odborníci, kteří tvrdí, že poškodí panorama historického centra. Investor má opačný názor.

V Brně se staví další kanceláře. Podle analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary poptávka po kancelářích v Brně letos znovu vzrostla. Míra neobsazenosti tak klesla z 19,6 % až na aktuálních 16,5 %. „Velké množství kancelářských budov je však nyní ve výstavbě, zejména tedy budovy O a P v Arealu Slatina či polyfunkční dům Dorn v centru města. Neočekávám tedy, že by u kancelářských prostor došlo k obdobné situaci, jakou nyní pozorujeme u bytů. Tedy že by poptávka převýšila nabídku,” uvedl Šimara.

Jednou z největších aktuálních investic je rekonstrukce jedné ze tří výškových budov někdejšího Cheposu v Šumavské ulici. Do září 2016 se má proměnit na moderní administrativní centrum. Její funkce se tak nezmění. Rekonstrukce objektu z roku 1968 vyjde na 200 mil. Kč. Budova je vysoká 65 metrů a má 19 podlaží. Na kanceláře se nyní přestavuje také část bývalého parkovacího domu Rozmarýn. Parkování zůstane jen v podzemí a ve zhruba polovině nadzemní části budovy. Pro vlastníka Imos facility se samotné parkování nevyplatilo. V okolí centra Brna přitom vzniklo několik parkovacích domů a staví se další.

Stavební firmy, kterým Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za údajnou kartelovou dohodu uložil souhrnnou pokutu přes dvě miliardy korun, podají proti tomuto rozhodnutí rozklad. Na dotaz ČTK se tak vyjádřilo šest ze sedmi pokutovaných firem. Na kartelu se údajně měly podílet Skanska, Strabag, Eurovia, Swietelsky, M-Silnice, Berger Bohemia a Lesostavby Třeboň. Až na dvě naposled zmíněné všechny firmy obvinění odmítají.

Podle Mladé fronty Dnes manažeři těchto firem měli koordinovat postup při přípravě zakázek, vzájemně se údajně informovali o nabízených cenách a dopředu rozhodovali, kdo ve které soutěži vyhraje. Podle ÚOHS šlo o tři zakázky v souhrnné hodnotě 980 milionů korun. Největší z nich byla stavba silnice R4 v úseku Mirotice – Třebkov, kde vyhrálo sdružení Strabag-Swietelsky. Šlo o období 2006 až 2008.

„V tuto chvíli můžeme potvrdit výši pokuty, která z rozhodnutí ÚOHS vyplývá. V každém případě jednoznačně odmítáme obvinění vznesená v souvislosti s projektem R4,“ uvedla mluvčí firmy Skanska Lucie Laňková.

Skanska má zaplatit 648,8 milionu korun. Podobnou pokutu udělil ÚOHS podle MfD Strabagu (614,2 mil. Kč) a Eurovii (603,2 mil. Kč). Pokuty úřad vyměřuje podle ročních obratů společností.

Nejmenovaný nemovitostní fond, zastupovaný společností MINT Investment, koupil kancelářskou budovu Olbrachtova 9. Cena podle informací společnosti Colliers dosáhla výše přibližně 50 milionů eur a stala se tak největším obchodem v kancelářském sektoru tohoto roku v České republice. Kancelářská budova třídy A, která byla postavena v roce 2002, nabízí 19 000 metrů čtverečních kancelářských a maloobchodních prostor ve 12 patrech. Mezi klíčové nájemce patří Státní fond životního prostředí ČR, Opel, Provident Finance a Raiffeisen Bank.

Internetový časopis Stavební fórum v rámci soutěže Best of Realty získal výroční cenu ARTN Award for Excellence za zvláštní přínos rozvoji trhu nemovitostí. Oceněn byl zejména za objektivní zpravodajství ze světa developmentu, stavebnictví a architektury, aktuální publicistiku, mapování legislativní problematiky a za neustálé iniciování výměny informací v rámci široké profesní komunity.

Stavební fórum jako platforma pro komunikaci profesní obce developerů a souvisejících oborů vznikla v rámci holdingu MSG v roce 2001. E-zin (www.stavebni-forum.cz) od té doby vychází každý den. Na web zavítá v průměru kolem tisícovky čtenářů za den, v jarních a podzimních měsících tak časopis generuje 20 000 – 30 000 návštěv měsíčně.

Současně je Stavební fórum organizátorem odborných setkání. Každý rok pořádá zhruba 35 akcí, a to diskusních setkání, seminářů, exkurzí a konferencí v Praze, Bratislavě i v regionech. Pravidelné realitní konference s názvem Real Estate Market (REM) se konají na jaře a na podzim, letos proběhl jejich již 14. ročník. Významnou akci mezinárodních rozměrů uspořádalo SF v roce 2013, a to konferenci O územním rozvoji, která byla organizována ve spolupráci s pražským magistrátem.

Činnost Stavebního fóra už překročila hranice ČR, v roce 2006 bylo založeno sesterské Stavebné fórum. Konferenční akce SF ve Slovenské republice mají rovněž svůj mediálním protějšek v podobě internetového časopisu www.stavebne-forum.sk.

Nedávno uzavřenou Pasáž Jiřího Grossmanna v centru Prahy investor – společnost kappa Invest – zbourá a postaví místo ní sedmipatrovou budovu, která bude propojena se sousedním hotelem Yasmin. Vyplývá to z rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 1. Veřejný průchod spojující ulici Politických vězňů s Opletalovou ulicí a Václavským náměstí zůstane po skončení prací zachován, řekla mluvčí úřadu Veronika Blažková.

Nově vybudované prostory budou sloužit především jako hotelové pokoje. Vznikne i několik bytů a v posledním patře fitness. Ve spodních částech budou obchody. Povolení platí do listopadu příštího roku. Rekonstrukce by tak měla být do roka hotová.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil zřejmě dosud nejvyšší pokutu. Stavební firmy mají za kartel v zakázkách zaplatit 2,036 mld. Kč. Úřad ale odmítl uvést, kterých firem se kartel týká. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Podle serveru Česká justice, která na pokutu upozornila, se nejzávažnější zjištění ÚOHS týkají zakázky na výstavbu úseku rychlostní silnice R 4 Mirotice-Třebkov v celkové hodnotě 1,2 mld Kč, která byla do provozu uvedena v září 2010. Při šetření ÚOHS, které se týkalo mj. firem Strabag, Eurovia, Swietelsky, M-Silnice a Skanska, byl zajištěn dokument, v němž je uvedeno, které z těchto firem nabídku podají a které nikoliv, napsala Česká justice. Prověřování podle serveru potvrdilo, že dokument vznikl ještě před podáním nabídek a společnosti, které v něm byly označeny, že nabídku podají, tak následně skutečně učinily.

Počet dostupných nových bytů v Praze na konci září meziročně klesl o 8,6 %, aktuálně jich je zhruba 6 400. Nejvíce z nich se nabízí v městských částech Praha 9, 5 a 10. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy společností Skanska Reality, Ekospol a Trigema. „Po dlouhé době sledujeme propad zásoby dostupných bytů. Podle vývoje prodejů za prvních devět měsíců současně očekáváme, že za celý rok se v Praze prodá až okolo sedmi tisíc nových bytů,” sdělil ČTK generální ředitel společnosti Trigema Marcel Soural. V prvním čtvrtletí developeři prodali 1 850 bytů, ve druhém i ve třetím po 1 700. „Poslední tři měsíce bývají zpravidla obchodně nejúspěšnější,“ uvedl M. Soural.

Nejvíce nabízenými typy bytů jsou dvoupokojové a třípokojové, které mají v hlavním městě 30% zastoupení v nabídce všech developerů. Průměrná výměra je 74 m2 s cenou 4,7 mil. Kč. Novou garsonku je v Praze možné pořídit průměrně za 2,4 mil. Kč, její průměrná výměra je necelých 40 m2. Nejvíce nabízených bytů se nachází v Praze 9, téměř pětina. Podobnou nabídkou disponuje také Praha 5, kde se ovšem nabízejí výrazně dražší byty. Následuje městská část Praha 10.

Poptávku v mimopražských regionech táhne hlavně Brno, kde se za první tři čtvrtletí prodalo meziročně o 19 % bytů více. Aktuálně je tam dostupných téměř 1 200 bytů s průměrnou cenou okolo 55 000 za m2. „Hlad po nových bytech pokračuje napříč celou republikou, i když ho do značné míry drží především Praha a Brno. V jihomoravské metropoli se průměrná cena za metr čtvereční čím dál více přibližuje té, jaká je v hlavním městě,” dodal M. Soural.

Developerská skupina Horizon Holding zahájila výstavbu první etapy projektu Rezidence Modřanka v pražských Modřanech. Během čtyř fází probíhající výstavby Rezidence Modřanka vyroste na místě bývalého modřanského cukrovaru celkem 292 bytů a 3 000 metrů čtverečních ploch pro maloobchod a služby. Výsledná podoba projektu zahrnuje čtyři moderní bytové domy postavené do tvaru podkovy, které vytvoří jedinečný soukromý prostor pro rozlehlé travnaté atrium se stromy a dětským hřištěm. Vznikne tak báječné místo pro život rodin s dětmi a trávení volného času. Prodej bytů první etapy Rezidence Modřanka byl zahájen již letos v březnu. Výstavba druhé etapy projektu, která je již také v prodeji, by měla začít přibližně na přelomu roku.

Novým vedoucím oddělení správy nemovitostí a majetku JLL pro Českou republiku a střední a východní Evropu se stal Emmanuel Gluntz. Tuto pozici přebírá od Pavla Scháňky. Emmanuel přichází do JLL ze společnosti Klepierre Czech Republic, kde zastával pozici ředitele pro střední a východní Evropu. Předtím působil ve společnosti AEW Europe jako vedoucí oddělení správy majetku pro střední Evropu a ředitel pro Českou republiku.

Emmanuel žije v Praze a působí v regionu střední a východní Evropy od roku 1999. Magisterský titul v oblasti obchodu, administrativy a financí získal na Lille Business School. Od roku 2013 je poradcem pro záležitosti zahraničního obchodu Francie a členem národní komise sdružení ICSC v České republice. Mezi jeho koníčky patří golf, badminton a kulinářské umění.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nezveřejní, kdo je novým konečným vlastníkem společnosti RPG Byty, které patří více než 43 000 bývalých bytů OKD v Moravskoslezském kraji. RPG Byty přebírá lucemburská společnost Fondy Bydleni – kdo ji ovládá, antimonopolní úřad označil za obchodní tajemství. ÚOHS povolil změnu vlastníka 22. října. V rozhodnutí naznačil, že žádná z firem, která dosud přímo nebo nepřímo RPG Byty vlastnila, nepatří do struktury nového vlastníka. Není jím tedy ani Zdeněk Bakala, který RPG Byty dosud spoluvlastnil. K novému vlastníkovi ÚOHS uvedl, že je u něj obvyklé, že v případě investic do rezidenčních nemovitostí v Evropě zůstává tichým finančním investorem. Obvykle jmenuje investičního manažera, který se zabývá správou a každodenním managementem bytových jednotek, jedná se zúčastněnými stranami, nájemci a managementem lokálních dceřiných společností. K lucemburské firmě, která RPG Byty přebírá, úřad už dříve uvedl, že tato firma „je součástí podnikatelské skupiny, která na území České republiky působí z výše identifikovaných oblastí pouze v oblasti pronájmu nebytových prostor“.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků – měřeny HB indexem – letos pokračují v mírném růstu. Největší zájem u bytů byl o malometrážní byty v Praze a krajských městech. Pozemky pokračovaly v dlouhodobém zdražování zejména v okolí velkých měst. Ceny rodinných domů stouply jen mírně, přičemž trvá zájem o starší domy. „Ceny bytů se tak konečně dostaly nad úroveň z ledna 2010,” uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Z ukazatele HB Index, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že u bytů ve třetím čtvrtletí letošního roku index stoupl o 1,7 procentního bodu na 101,4. Základní hodnotu indexu 100,0 bodu přitom představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2008. Ukazatel HB Index sleduje tři typy nemovitostí: byty, rodinné domy a pozemky v ČR. Rodinné domy během třetího čtvrtletí rostly nejpomaleji, jejich HB Index vzrostl o 0,5 procentního bodu na hodnotu 107,7. „Na trhu se zvyšuje nabídka developerské výstavby a nadále přetrvává zájem o rodinné domy ve zhoršeném stavu, které oslovují zájemce svoji nižší pořizovací cenou a možností postupných úprav dle vlastních představ. I nadále také pokračuje zájem o výstavbu nízkoenergetických domů,“ uvedl Němeček.

HB Index u cen pozemků stoupl ve třetím čtvrtletí o dva procentní body na 123. „Největší zájem je o lokality v okolí velkých měst. Poptávka je však i po levnějších pozemcích bez kompletních veřejných sítí, kde majitelé jako náhradu využívají domácí čističky, tepelná čerpadla a podobně,“ uvedl Němeček.

Na konci třetího čtvrtletí letošního roku podle údajů IRF dosáhla míra neobsazenosti logistických areálů v České republice 5,7 % – jde o jednu z nejnižších dosažených hodnot v rámci industriálního trhu od předkrizového období. Přitom klesla i úroveň hurbé i čisté poptávky – první dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 2015 celkově 344 700 m2, což proti předchozímu roku představuje snížení o 14 %, čistá poptávka (223 100 m2) meziročně klesla o 3 %. Celkově je v současné době na trhu 315 000 m2 moderních skladových a průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Největší novou nájemní transakci uzavřenou ve třetím čtvrtletí roku 2015 představuje předpronájem 28 600 m2 v CTParku Prague East. Nájemcem je logistická společnost, jejíž jméno nebylo zatím zveřejněno. Druhou největší novou transakcí je předpronájem společnosti VF Corporation, která v logistickém areálu P3 Prague D8 rozšíří své stávající, na míru stavěné, prostory o dalších 23 400 m2.

Zlatý důl pro investory do nemovitostí – tak jsou označována evropská portfolia německých otevřených podílových fondů (GOEF), které se jich z legislativních důvodů musejí zbavit do roku 2017. Podle mezinárodní poradenské společnosti Cushman & Wakefield jen v Evropě je osmnáct takových fondů nuceno prodat nemovitosti v hodnotě minimálně 22 mld. eur. bylo 5,1 mld. EUR, od letošního ledna pak 1,7 mld. EUR. GOEF svá portfolia už pomalu rozpouštějí, nicméně v prvním pololetí letošního roku došlo v tomto ohledu k citelnému snížení jejich aktivity. Důvod? Podle Magali Martona ze společnosti Cushman & Wakefield, GOEF využívají aktuální situace na trhu, kde poptávka je vysoká a nabídka naopak nijak závratná: „Manažeři německých podílových fondů jsou si vědomi, že není třeba prodávat za každou cenu. Naopak – zájem investorů zvyšuje hodnotu prodávaných nemovitostí. Období, kdy fondy prodávaly budovy pod jejich tržní hodnotou jen proto, aby se jich zbavily, je pryč. Aktuálně jsou na prodej nemovitosti v objemu zhruba 9 miliard eur. Lze očekávat, že konečné ceny budou vyšší.“ Podle Martona se většina z nejatraktiv­nějších komerčních realit v držení GOEF nachází v Německu, ve Francii a zemích Beneluxu.

Developerská společnost Ekospol žaluje město Roztoky u Prahy kvůli zpoždění plánované výstavby zhruba 500 bytů. Město ji chce regulovat, bojí se například zátěže infrastruktury, připravuje proto regulační plán. Na pozemky Ekospolu uvalilo téměř před devíti lety stavební uzávěru, která trvá dodnes. To Ekospolu podle generálního ředitele Evžena Korce působí škody v řádech desítek milionů korun. Plánovaná intenzita zástavby je ale pro město nepřijatelná – říká místostarosta Roztok Jaroslav Huk. Developer považuje devítiletou dobu uzávěry za nepřípustnou, protože by stavební uzávěra měla být pouze výjimečným nástrojem používaným jen po dobu nutnou k vypracování regulačního plánu. „Požadujeme to, aby regulační plán byl v souladu s územním plánem,“ uvedl ředitel Ekospolu. Vedení Roztok se ale obává, že po dokončení výstavby budou silnice dopravou přetíženy, změní se ráz města a bude z něj satelit Prahy, nicméně souhlasí s tím, že se měl regulační plán připravit dříve. Podle ředitele Korce je však žaloba jedinou cestou k nápravě. Společnost s vedením města rok jednala a poté se obrátila na krajský úřad s žádostí o zrušení stavební uzávěry. Krajský úřad vyzval město Roztoky k jejímu zrušení. Město dosud uzávěru nezrušilo. V roztocké lokalitě Dubečnice připravuje Ekospol výstavbu podle platného územního plánu. Část lokality je určena územním plánem pro výstavbu bytových domů, část pro výstavbu rodinných domů. Územní plán umožňuje v první fázi výstavbu zhruba 500 bytů pro přibližně 1250 obyvatel, v dalších fázích umožňuje výstavbu rodinných domů. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil v roce 2011 stavební uzávěru v části Říčan u Prahy. Soud tak vyhověl majitelům pozemků, kteří tam chtěli stavět rodinné domy. Radnice podle NSS nerespektovala to, že stavební uzávěra musí být jen dočasným opatřením. Na sporné pozemky dopadala pět let, aniž město vyvíjelo nějakou aktivitu.

O železnodrahách a jich nevyhnutelné potřebnosti v Evropě Jan Evangelista Purkyně

Hodlajíce psáti o všeobecných následcích a o důležitosti železnodrah, náleží především na pravé stanoviště se postaviti, a předběžně v mysli sobě představiti, že již skutečně přítomen jest ten stav, v němž značnější místa evropského obchodu jimi spojena budou. Nejde tu o vzdálenost anebo blízkost této doby, ale o to, zdali z takových ve světě proměn výhody takové vzniknou, aby se zdálo potřebné k založení jich se přičiniti. Já tvrdím, že ano! – Povaha nejbytečnější železnodrah jest: zkrácení prostoru pro obchod, zkrácení času, zvýšení síly v rozvážení tovarů, spolu se značným snížením výdatků za převoz. (…)

Přidržím se jenom následujících tří austředí, jenžto již při nejkratších železnodrahách patrné jsou, a u větších rostoucí by měrou se vyjevily. Jsouť zvláště: Předně: Proměna půd a rolí podle povahy železnodrah v ohledu na osady. Za druhé: Zvýšení a oživení činnosti ducha lidského, jenž by tím vůbec se zpravilo, a následujej z toho měšťanská zřízení. Za třetí: Vliv železnodrah na obecný život národův a státův, a povážení jich co základu hlavní doby vyvinutí se nejmocnějších duchovních pohybů našich časův.

Hlavní město Praha pronajímá většinu svých nemovitostí pod cenou. Nevýhodnými pronájmy kanceláří, obchodů a skladů tak město každý rok přichází o 100 až 300 milionů korun. Vyplývá to z analýzy pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). Do městské pokladny z pronájmů nebytových prostor ročně plyne v průměru 101 mil. Kč. Téměř polovina kanceláří ovšem zůstává prázdných.

Ke konci loňského roku vlastnil magistrát více než tisícovku nebytových prostor, z toho 176 000 metrů čtverečních mělo nájemce, 166 000 metrů bylo nevyužitých. Další nemovitosti spravují jednotlivé městské části. Nejvíc nebytových prostor vlastněných městem leží na Starém a Novém Městě a na sídlišti Černý most. Velikostí ploch jsou mimořádné Holešovice a atdy s výměrou 66 000 metrů čtverečních především Holešovická tržnice.

Většina nebytových prostor je pronajímána pod minimální tržní cenou, což je podle analýzy IPR alarmující. Nájemné v kancelářích, skladech a ateliérech navíc neodpovídá atraktivitě lokality. Neexistuje jednotná metodika, podle níž by bylo nájemné stanoveno. Třeba v ceněné lokalitě Židovského města v historickém jádru metropole magistrát pronajímá tři čtvrtiny kanceláří v průměru za 101 – 200 Kč za metr čtvereční a měsíc. Na Starém Městě je dokonce možné najít několik kanceláří, kde se ceny pohybují mezi 51 – 100 Kč. Přitom podle PRF ceny pronájmů kancelářských prostor v centru města činí minimálně 550 Kč za metr a měsíc. Jedním z nejkřiklavějších příkladů neefektivního nakládání s majetkem města je roky prázdný soubor historických domů na Malém náměstí v těsné blízkosti Staroměstského náměstí. Domy dřív sloužily jako kanceláře magistrátu, úředníci se ale v roce 2006 přesunuli do Škodova paláce, kde Praha platí roční nájemné 200 mil. Kč. O pronájem a správu městských kanceláří, prodejen a dalších komerčních prostor se starají správcovské firmy Solid, Liga servis, Centra-Austis a městské společnosti Trade Centre, Kolektory Praha a technická správa komunikací (TSK).