Realitní skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka podle serveru iDnes nabídla Českým drahám odkup všech jejích nádražních budov za 4 mld. Kč. Částka je o 800 milionů korun vyšší než suma, za kterou má budovy od ČD získat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Podle ministerstva dopravy ale není smyslem převodu nádraží vytvořit byznys pro soukromou firmu.

„Převod nádražních budov a souvisejícího zázemí z ČD na stát, tedy na SŽDC, schválila vláda a jako vlastník ČD tím jasně dala najevo jakým směrem se má postupovat,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Smyslem celé transakce je možnost čerpat na obnovu zanedbaných nádražních budov větší podíl evropských peněz, než kolik mohou dostat České dráhy. Zároveň platí, že nádraží patří mezi strategickou dopravní bezpečnostní infrastrukturu, nad kterou má mít stát kontrolu.

Převod nádraží z Českých drah na správu železnic schválila vláda loni a následně ji schválil řídicí výbor Českých drah. Zatím ale není jasné, jak se k transakci zhruba 1500 nádražních budov za 3,24 miliardy korun postaví vedení drah a dozorčí rada. Dráhy totiž mají několik protichůdných posudků ohledně toho, zda je pro ně převod výhodný. SŽDC plánuje do nádražních budov nastěhovat státní úředníky. Program na oživení mnohdy prázdných a chátrajících budov má jít ruku v ruce s jejich opravami. Správa už o možném využití nádraží ze strany státních institucí vyjednává s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Roztoky u Prahy hodlají regulovat výstavbu na svém území, protože se obávají zátěže infrastruktury. Roztočtí radní minulý týden rozhodli, že připraví návrh regulace v několika lokalitách, kde je podle platného územního plánu možná masivní výstavba. Plánovaná regulace neumožní všechny chystané investice společnosti Ekospol, ta se bude bránit.

„S významnými omezeními výstavby, které jsou navrhovány v regulačním plánu, nemůže Ekospol souhlasit, a proto budou podány námitky,“ sdělil dnes generální ředitel Ekospolu Evžen Korec. Podle něj ze stavebního zákona jasně vyplývá, že omezení výstavby na pozemcích oproti rozsahu, který je v územním plánu, je poškozením vlastníka a subjekt, který takové poškození provede, je povinen nahradit vlastníkovi pozemku vzniklou škodu. „Nové“ regulační plány by měly určit minimální velikost pozemku pro jeden rodinný dům a maximální míru jeho zastavěnosti. Proces jejich schvalování potrvá řadu měsíců, k návrhům se budou vyjadřovat úřady, obyvatelé i majitelé pozemků, poté se musí plány zpracovat a opět vypořádat připomínky. Až poté je budou schvalovat zastupitelé. „Mohlo by to být nejdříve na konci letošního roku,“ uvedl starosta. Pokud by regulační plány nevznikly, mohl by se podle starosty počet obyvatel Roztok až dvojnásobit, nyní má město přes 8 000 obyvatel. Regulační plány se připravují pro lokality Dubečnice, Horní Žalov a Solníky.

Loni v listopadu zažalovala společnost Ekospol Roztoky kvůli zpoždění plánované výstavby zhruba 500 bytů v lokalitě Dubečnice. Na pozemky Ekospolu město uvalilo téměř před devíti lety stavební uzávěru, což společnosti působí škodu, protože nemůže uskutečnit plánovanou investici. Část lokality Dubečnice je určena územním plánem pro výstavbu bytových domů, část pro výstavbu rodinných domů. Územní plán umožňuje v první fázi výstavbu zhruba 500 bytů pro 1 250 obyvatel, v dalších fázích umožňuje výstavbu rodinných domů. Developer považuje devítiletou dobu uzávěry za nepřípustnou, protože by stavební uzávěra měla být pouze výjimečným nástrojem používaným po dobu nutnou k vypracování regulačního plánu. Krajský soud podle Korce v rozsudku potvrdil, že přijetí stavební uzávěry na tak dlouhou dobu bylo nezákonné, a rozhodl, že město Roztoky je povinno do šesti měsíců od nabytí právní moci rozsudku vypracovat regulační plán nebo stavební uzávěru zrušit. „Další jednání s městem Roztoky je možné, ale jen za předpokladu, že město Roztoky bude respektovat platný územní plán,“ dodal E. Korec. ČTK

Města Jesenice a Jílové u Prahy by měla mít silniční obchvaty, které budou sloužit jako napojení na budoucí dálnici D3. Středočeský kraj vypracuje k oběma stavbám dokumenty, které předloží ke schválení ministerstvu dopravu a poté vládě. ČTK to dnes sdělila mluvčí hejtmanství Nicole Mertinová.

„Z nedávného jednání Středočeského kraje se zástupci ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vzešla možnost, že by kraj převzal realizaci obou obchvatů ještě před zahájením výstavy dálnice D3 a financoval by ji ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozhodli jsme se v zájmu zlepšení dopravní situace v této části kraje této možnosti využít,“ uvedl hejtman Miloš Petera (ČSSD), který dnes o záležitosti jednal se starostkami Jesenice a Jílového.

Dálnice D3 má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Zatím je v provozu pouze 40 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a Meznem na Benešovsku. Podle Petery se díky zapojení kraje urychlí výstavba obchvatů, které by jinak budovalo ŘSD až při stavbě dálnice. Středočeský kraj vypracuje záměry k oběma projektům a předloží je ministerstvu dopravu a následně vládě. Zároveň převezme veškeré podklady od Jílového a podepíše s městem dohodu o spolupráci. Na obchvat Jesenice má už zpracovanou projektovou dokumentaci pro územní řízení. Na obě stavby bylo vydáno územní rozhodnutí.

Obchvaty vznikají i v dalších středočeských městech. Mezi plánovanými stavbami je například obchvat Lysé nad Labem na Nymbursku, Staré Boleslavi, Čelákovic u Prahy, Plaňan na Kolínsku a Jinočan u Prahy. Jedná se také o obchvatech Berouna a Králova Dvora, Kostelce nad Černými lesy u Prahy či Velvar na Kladensku.

Veřejní investoři do konce února vypsali výběrová řízení na stavební práce za 16 miliard korun, meziročně o 8,8 procenta méně. Počet zakázek meziročně vzrostl o 14,4 procenta na 469. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. Hodnota zakázek zadaných konkrétním firmám meziročně klesla o 40,9 procenta na 7,33 miliardy ko­run.

„Zakázek je v pozemním stavitelství pro velké firmy stále málo. Zájem drobných investorů o výstavbu rodinných domků či o rekonstrukce kapacity firem v žádném případě naplnit nedokáže,“ uvedl ředitel Stavebních veletrhů Brno Radim Tichý.

Jen v únoru vypsali veřejní investoři 264 výběrových řízení na stavební práce za 9,5 miliardy korun. Jejich počet se meziročně zvýšil zhruba o pětinu, hodnota vzrostla o 23,9 procenta. „Největší výběrové řízení v hodnotě 933 milionů korun vypsalo v únoru Národní divadlo na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery,“ doplnil ředitel CEEC Research Jiří Vacek.

Za první dva měsíce roku bylo konkrétním firmám zadáno 385 zakázek za 7,33 miliardy korun. Počet meziročně klesl o 44,4 procenta, hodnota o 40,9 procenta. Podle údajů inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha připadalo 72,8 procenta hodnoty na inženýrské stavby. „Aktivita veřejných investorů v ukončování výběrových řízení a přípravě projektů je žalostná. Tento stav trvá už od roku 2010 a je výsledkem neutěšeného legislativního a výkladového prostředí v oblasti stavebnictví. K jeho zlepšení nepřispěly ani nový zákon o zadávání veřejných zakázek, ani novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,“ uvedl generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Praha vypíše tendr na firmu, která opraví chátrající Šlechtovu restauraci ve Stromovce. Záměr dnes schválili pražští radní. Práce by měly vyjít maximálně na 169 milionů korun bez DPH. Novinářům to dnes řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Praha již vypsala výběrové řízení na firmu, která odveze přebytečnou zeminu ze zahrady restaurace. Památkově chráněná restaurace chátrá už desítky let a její oprava byla v minulosti opakovaně odložena.

Opravy památky měly původně vyjít na asi čtvrt miliardy korun. Příliš nákladný projekt ale dostal architekt za úkol zjednodušit, ubude proto nákladných schodišť, výtahů i nadbytečného sociálního zařízení. Nová cena oprav by měla být do 169 milionů korun bez DPH. „Jedná se o finanční strop, předpokládáme, že zakázka bude vysoutěžena za nižší částku,“ řekl Wolf.

Budova Šlechtovy restaurace, dříve známá pod jménem Královská dvorana, je kulturní památkou. Jméno nese po posledním majiteli Václavu Šlechtovi. Její nejstarší část pochází z konce 17. století, objekt byl ale dostavěn v polovině 19. století. V roce 1978 a o dva roky později budova vyhořela, od té doby chátrá. Poničila ji také povodeň v roce 2002.

Ve chvíli, kdy začne samotná rekonstrukce, vypíše město tendr, v němž bude hledat provozovatele restaurace.

Oprav se dočká také okolí restaurace. Město již vypsalo tendr na odvoz přebytečné zeminy. Vybraná firma by měla odvézt asi 2000 metrů krychlových zeminy. U restaurace rovněž vznikne nové gastronomické zazemí a nově tady budou dvě restaurace.

Stavebním podnikům na Vysočině stoupla v minulém roce výroba o 4,9 procenta na 6,38 miliardy korun. Ve většině ostatních krajů se ale stavebnictví dařilo lépe, v Česku se základní stavební výroba v meziročním porovnání zvýšila průměrně o 12,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla jihlavská správa Českého statistického ú­řadu.

Stavebním podnikům sídlícím na Vysočině loni přibyly zakázky v inženýrském stavitelství, zatímco práce na stavbách budov ve srovnání s rokem 2014 stagnovaly. Nových bytů bylo v tomto kraji za minulý rok dokončeno 997, meziročně o čtyři procenta méně.

V inženýrském stavitelství v tuzemsku uskutečnili stavbaři z Vysočiny akce skoro za 2,4 miliardy korun, jejich objem vzrostl o 11,2 procenta. Více peněz do silnic loni investoval kraj, stavělo se i na železnici. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) kupříkladu dokončila rekonstrukci trati mezi Skleným a Ostrovem nad Oslavou na Žďársku za miliardu Kč.

Statistici sledují základní stavební výrobu podniků s 50 a více zaměstnanci. Tyto firmy sídlící na Vysočině loni dávaly práci 4069 lidem. Měsíčně jim průměrně platily 27.284 Kč hrubého, což byla v meziročním srovnání o 3,1 procenta vyšší částka. V ČR ale ve stejné době činila průměrná mzda v tomto oboru 31.675 Kč.

Návrh na uvolnění peněz pro výstavbu nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu předloží ministerstvo financí vládě nejdříve 30. března. V tuto chvíli k němu shromažďuje veškeré potřebné podklady. Na dotaz ČTK to dnes sdělilo ministerstvo financí. Ministerstvo původně uvedlo, že věc posoudí a stanovisko sdělí do konce února. Sněmovní kontrolní výbor už dvakrát vyzval ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby vládě návrh na uvolnění peněz předložil.

„Oceňuji, že ministerstvo financí předloží v souladu s institucionálními zvyklostmi zmíněný materiál k projednání vládě. Nerozumím ale tomu, jaké podklady shromažďuje, protože všechny nezbytné podklady má k dispozici již od listopadu loňského roku,“ sdělil ČTK prezident NKÚ Miloslav Kala. Již v lednu se obrátil na poslance z kontrolního výboru s tím, že ministr financí v této věci nekoná.

Úřad sídlí řadu let v pronajaté budově a státu se nepodařilo najít jinou vhodnou budovu v majetku státu. Proto se rozhodl postavit nové sídlo, které by mělo stát asi 600 milionů korun. Podle ministerstva financí jde včetně kupní ceny pozemku celkem o 773 milionů ko­run.

NKÚ, aby mohl využít ušetřené peníze z předchozích let, musí podle zákona požádat o souhlas s použitím nároků z tzv. nespotřebovaných neprofilujících nároků na profilující výdaje. O tom musí rozhodnout vláda. Peníze na stavbu nového sídla schválil už loni rozpočtový výbor, když schvaloval návrh rozpočtu NKÚ.

Babiš začátkem února požádal NKÚ o doplňující informace. Ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu v únoru poslancům z kontrolního výboru řekla, že ministerstvo chce na základě dodatečně získaných informací investici posoudit a do konce února rozhodne. Ministr chce podle ní důkladně posoudit efektivitu a návratnost vynaložených peněz.

„Věřím, že pan ministr financí opravdu materiál vládě předloží a splní tak usnesení kontrolního výboru, který ho už v lednu vyzval, aby tak učinil bez zbytečného odkladu,“ řekl ČTK předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM).

Byty na jižní Moravě a zejména v Brně se prodávají a pronajímají stále rychleji. Nabídkové ceny rostou, podle velikosti a typu bytu často až o 10 %. Víc než polovina všech prodejů rezidencí v regionu se přitom podle statistik inzertního serveru Sreality týká Brna.

Zatímco loni na jaře stál průměrný byt v Jihomoravském kraji dva miliony korun, nyní je to už 2,3 mil. Kč. V nabídkách realitních kanceláří vydrží průměrně 44 dní, před rokem to bylo více než 100 dní. Nejvíce rostou ceny v Brně, kde loni na jaře stál byt průměrně 2,5 mil. Kč, teď jsou to už skoro tři miliony. Byty jsou v Brně v inzerci už jen průměrně 39 dní. S výjimkou Znojemska vrostly nabídkové ceny v porovnání s jarem 2015 ve všech okresech Jihomoravského kra­je.

V kraji se ale za rok příliš nezměnily ceny pronájmů, které jsou hned po Praze druhé nejvyšší v zemi. U malých a středních bytů zůstávaly na stálých hodnotách a u velkých bytů se čtyřmi nebo pěti pokoji vzrostly pronájmy od 8 – 13 %. Pronájem čtyřpokojového bytu tak vyjde průměrně na 17 000 Kč, což je o 2 000 Kč více než loni na jaře. Většina pronájmů je v Brně, v průměru se byt pronajme za 16 dnů.

Ceny bytů v Česku od jara do konce loňského roku vzrostly průměrně o 9 % na 1,6 mil. Kč, přičemž prodej bytů se během sledovaného období zrychlil o 48 dní. Vyplývá to z průzkumu serveru Sreality.cz, na němž je více než 100 000 nemovitostí k prodeji a pronájmu, z toho zhruba 30 procent tvoří byty. „V růstu cen registrujeme poměrně velké regionální rozdíly. Zatímco Karlovarském, Jihomoravském a Libereckém kraji vzrostly ceny o 15 %, v Praze jen pět %,” uvedl manažer Sreality.cz Michal Zadák. Nejlépe se podle něj daří malým, maximálně dvoupokojovým bytům. Jejich obvyklá prodejní cena vzrostla o 7 – 12 %, když větší byty o rozloze 60 až 80 metrů čtvrtečních podle něj zdražily o 8 %. Průměrné měsíční nájemné ve sledovaném období kleslo o čtyři procenta na 9 000 Kč. Byty v cihlových domech se pronajímají dvakrát častěji než v panelových, nájemné je v cihlových vyšší o čtvrtinu. „Z toho plyne jednoznačný závěr. Pokud investovat do bytu za účelem dalšího pronájmu, jedničkou je panelák. Stojí polovinu, ale nájemné bude ve výši 75 % cihlového bytu,“ doplnil Zadák.

V Jablonci se staví společnost Crestyl nové obchodní centru Central Jablonec za půl miliardy korun. Otevřít by se mělo na jaře příštího roku. Obchodní dům vzniká mezi ulicemi Generála Mrázka a Máchovou na místě starého obchodu Jabloň. Výstavba nového nákupního centra je největší investicí ve 45tisícovém městě v posledních letech. Projekt připravoval Crestyl od roku 2008, ale přibrzdila ho ale recese. S ohledem na aktuální nabídku realitního trhu bude také centrum menší, než se původně předpokládalo. Původní záměr počítal až se 17 000 metry čtverečními obchodních ploch, nakonec bude jejich rozloha asi 13 000 metrů.

Prostranství před hlavním vstupem do obchodního centra by se mělo stát jakýmsi multifunkčním prostorem s možností umístění trhů i dalších aktivit. Revitalizovat se bude i přilehlý park.

Stavaři v ČR v lednu zahájili stavbu 619 bytů v bytových domech, meziročně o 89,9 % více. Mimořádný nárůst způsobilo mimo jiné zahájení pražského projektu Výhledy Barrandov společnosti Ekospol, která začala stavět 269 bytů. Počet zahájených staveb rodinných domů meziročně vzrostl o 5,7 %. Největší podíl nově zahájených staveb bytových domů připadá na Prahu. Na konci loňského roku činil 57,7 %, na konci ledna 62,7 %, když s odstupem následují Královéhradecký (14,2 %) a Plzeňský kraj (11,8 %).

V Praze se v lednu začalo stavět 388 bytů v bytových domech, meziročně o 91,1 % více. Developerské firmy si stěžují na pomalé schvalování nové výstavby. „Ani lednové skokové zvýšení zahájené výstavby nic neřeší na přetrvávajícím problému disproporce mezi velkým množstvím prodávaných bytů a pomalým povolováním nové výstavby v Praze ze strany některých městských částí,“ uvedla například mluvčí Central Group Marcela Fialková. Na složité a zdlouhavé schvalování nových staveb upozornil i generální ředitel Ekospolu Evžen Korec. „Rychleji se stavby povolují i v mnoha rozvojových zemích Afriky. Pokud se tento legislativní Kocourkov v Česku brzy nezmění, tak by se mohla bytová výstavba navzdory stále rostoucí poptávce také propadnout,” uvedl. Celkově ovšem v lednu stavební produkce v Česku v lednu meziročně klesla o 10,4 % po prosincovém revidovaném růstu o 3,3 %.

Perspektivy bytový výstavby v ČR se pokusí zmapovat konference REM Spring 2016, kterou SF pořádá 23.3. v pražském hotelu andel´s. Více informací a elektronickou přihlášku najdete na http://www.sta­vebni-forum.cz/…ng/in­dex.php .

Investiční skupina Blackstone prodá firmu Strategic Hotels & Resorts Inc. čínské firmě Anbang Insurance Group za 6,5 mld. dol. (157,7 mld. Kč). Blackstone prodává majitele hotelových realit zhruba tři měsíce poté, co dokončil jeho převzetí. Čínská firma Anbang expanduje v investicích do amerických hotelových realit, mimo jiné loni koupila newyorský hotel Waldorf Astoria. Případné převzetí Strategic Hotels bude jednou z největších aktizic, jaké kdy učinila čínská firma v realitním sektoru USA. Anbang Insurance bývala provinční pojišťovnou poskytující pojištění aut, v posledních letech se však prosadila na světové scéně. Mimo hotelu Waldorf Astoria koupila americkou pojišťovnu Fidelity & Guaranty Life za 1,57 miliardy USD, majoritní podíl v jihokorejské pojišťovně za zhruba jednu miliardu USD či pojišťovny v Belgii a Nizozemsku.

Strategic Hotels vlastní 16 hotelových realit, mezi nimi například Ritz-Carlton v Kalifornii nebo Four Seasons ve Washingtonu. Firma také vlastní hotely, které provozují přední světové řetězce. Jsou mezi nimi například Hyatt Hotels, InterContinental Hotels Group nebo Marriott International.

Objem realitních investic v Česku loni meziročně vzrostl o třetinu na 2,6 mld. eur (cca 70 mld. Kč). Letos by měl opět překonat hranici dvou miliard eur, vyplývá z průzkumu poradenské společnosti Colliers International. V posledním loňském čtvrtletí měli investoři zájem především o kancelářské prostory. „Loňský rok byl z hlediska poptávky po kancelářích jedním z nejsilnějších. Díky rostoucí české ekonomice očekáváme, že poptávka po kancelářských prostorech bude letos pokračovat s podobnou intenzitou,“ uvedl vedoucí výzkumu Colliers International ČR Ondřej Vlk. Ve 4. čtvrtletí objem transakcí v sektoru kanceláří dosáhl zhruba 4,6 miliardy korun a tvořil 64 % všech obchodů. Drtivá většina se týkala Prahy. Největší transakcí byl prodej budovy Corso Court v Karlíně, kterou od Skansky koupila společnost Invesco za 55 milionů eur (1,49 miliardy Kč). Zároveň šlo o největší kancelářskou transakci roku.

Půjčka na bydlení pro lidi do 36 let s dětmi do šesti let, kterou tento týden schválila vláda, se mine účinkem. V době snadného přístupu k hypotékám a nízkých úrokových sazeb je to zbytečný krok, když navíc podle některých názorů je maximální výše úvěru 600.000 korun příliš nízká. „Nové schéma půjček pro mladé se mine účinkem. Rodiny s dětmi mají dnes již dostatečnou nabídku komerčních úvěrů, ať už hypoték nebo úvěrů ze stavebního spoření, a to za sazby srovnatelné s návrhem vlády,“ uvedl ředitel finanční skupiny Chytrý Honza Jiří Paták. Při delší splatnosti v bance podle něj mohou klienti dosáhnout na ještě nižší splátky. „Jedinou výhodou návrhu je to, že půjčku nepodmiňuje zástavou nemovitosti. Na druhou stranu ale za 600.000 korun ve většině lokalit rodina byt ani dům nepořídí,“ dodal.

Podle analytika společnosti Colosseum Františka Bostla je trh přesycen poptávkou a vládní půjčky na bydlení pouze zvýší riziko cenové bubliny. „Vláda navíc vědomě vytváří podmínky pro další nárůst exekucí, osobních bankrotů a insolvencí. To, že banka někomu neposkytne úvěr, má své důvody. Stát by proto neměl motivovat rodiny k nezodpovědným krokům. Vlastní bydlení není logicky pro všechny,“ upozornil F. Bostl. „Je to jistá forma alternativního financování, která možná obohatí trh o další produkt, ale že by s tím trhem nějak zahýbala nebo to mladé rodiny výrazně postavilo na nohy, to určitě ne,“ řekl prezident Asociace realitních kanceláří ČR Jaroslav Novotný. Podpora státu by se podle něj měla zaměřit spíše na podnikání nebo zaměstnanost. „A s maximální výší úvěru je to diskutabilní. Na Prahu je to málo a třeba v Chomutově je to skoro na dva byty,“ doplnil Novotný.

Generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec státní podporu vítá: „Každý takový krok je správný. Ovšem pokud vezmeme 50metrový byt s průměrnou cenou 50.000 korun za metr čtvereční, bude si rodina, která má aspoň 30 procent vlastních financí, stejně potřebovat půjčit nejméně 1,75 milionu korun. Půjčka od státního fondu v maximální výši pro ni proto nic neřeší.“ Majitel realitní kanceláře RE/MAX Synergy Milan Vršecký vidí státní půjčku jako vítanou podporu do sociálně slabších regionů. „Předpokládám, že severní Čechy, Morava nebo menší města budou nejčastějšími místy čerpání programu. Navíc taková forma úvěru je levnější než hypotéka či úvěr ze stavebního spoření,“ dodal Vršecký. Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) půjčky budou financovány ze Státního fondu rozvoje bydlení. Výše úvěru je 50 000 – 600 000 Kč, maximálně do poloviny skutečných nákladů na stavbu. Úroková sazba se váže na referenční sazbu EU, která se nyní pohybuje na 0,46 %. Minimálně se k ní přičte jeden procentní bod, maximálně dva body. Fixovaná bude na pět let. Maximální dobu splácení je 15 let s možným prodloužením na 21 let. Letos počítá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) s celkovým výdajem 100 mil. Kč. Program bude vyhlášen nařízením vlády, to znamená, že nepodléhá schvalování zákonodárců.

Státní instituce loni vydaly v rámci církevních restitucí 43 501 pozemků, téměř dvakrát tolik než v předchozím roce. Budov stát vydal 481, což je číslo přibližně stejné jako o rok dříve. Spolu s pozemky vydanými v letech 2013 a 2014 úřady církvím vydaly ke konci loňského roku 67 259 pozemků, zhruba dvě třetiny z celkově požadovaných asi 112 000 pozemků.

Oproti roku 2014 se proces vydávání majetku zrychlil. Státní pozemkový úřad (SPÚ), který obdržel s podnikem Lesy ČR nejvíc výzev a který je správním orgánem a vyřizuje odvolání církevních subjektů, uvedl, že ke konci roku 2015 projednal 95 % žádostí na vydání zemědělských pozemků. Sporné případy budou ale ještě dlouho řešit soudy, SPÚ už vedl přes tři stovky sporů a ke konci roku 2015 jich byla ukončena pouze dvacítka. Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5 000 a týkaly se více než 100 000 pozemků a téměř 2 000 staveb.

Developerská společnost Crestyl chátrající obchodní středisko Slezanka v centru Opavy neopraví. Stavět bude pouze na volných plochách v těsném sousedství. Firma přitom loni předložila projekt, který Slezanku s novým areálem propojil. Od tohoto záměru developer nakonec ustoupil. Tvrdí, že město nereaguje na jeho návrhy a už není možné dál realizaci projektu oddalovat. „Do dnešního dne jsme neobdrželi konkrétní požadavky od města. Nikdo nereagoval ani na naši nabídku na zakomponování a rekonstrukci Slezanky, kterou jsme předložili ve veřejné soutěži před rokem. Každý musí pochopit, že po více než deseti letech práce si již nemůžeme dovolit další přepracování a odklad projektu. Proto jsme se rozhodli projekt realizovat v území za Slezankou v podobě, která odpovídá platné smlouvě,” řekl výkonný ředitel skupiny Crestyl Simon Johnson.

Obchodní středisko Slezanka je jedním z velkých problémů města. Radnice už dlouhou dobu hledá provozovatele. V současné době nájmy jednotlivých prostor řeší přímo městští úředníci. Do loňského výběrového řízení se přihlásilo sedm zájemců. Šest z nich projevilo zájem o části objektu. Pouze jeden předložil projekt na provozování celého centra. Šlo právě o developerskou společnost Crestyl, která plánuje v těsném sousedství postavit zcela nový obchodní a společenský areál.

Krajský soud v Českých Budějovicích zahájil insolvenční řízení s českobudějovickou společností CB Mercury Center. Firma spravuje stejnojmenný obchodní dům v jihočeské metropoli, na jehož střeše je autobusové nádraží. Podle finančního analytika obchodního centra Petra Hommera by však řízení nijak nemělo ohrozit existenci jednoho z největších nákupních center v Českých Budějovicích. Insolvence začala kvůli neuhrazeným platbám stavební společnosti TZB Pro. Firmu CB Mercury Center nově vede předseda představenstva Christian Stundner a místopředseda představenstva Zdeněk Syrovátko. Oba jsou ve svých funkcích od 3. února 2016.

Developerská firma YIT buduje v pražském Hloubětíně novou rezidenční čtvrť Suomi Hloubětín s bytovými domy a viladomy. V moderním areálu plném zeleně současně vznikne komerční zóna, nová infrastruktura a plochy pro volnočasové aktivity. YIT plánuje v Suomi Hloubětín postavit nové bydlení pro téměř 2 000 obyvatel. Na ploše bývalého brownfieldu mezi ulicemi Kolbenova, Kbelská a Poděbradská, který má rozlohu více než 9 hektarů, bude v horizontu pěti až osmi let postaveno celkem téměř 900 bytů. „Suomi Hloubětín vyroste v osmi etapách a každá z nich ponese název některého z finských měst. Z první etapy, která dostala jméno podle města Espoo ležícím na jižním pobřeží Finska, se již prodalo 30 % bytů,“ uvádí Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo.

První etapa Espoo, zahrnující dva domy s celkem 149 byty, se již začala stavět a dokončena bude na jaře roku 2017. V rámci etapy Espoo vzniknou dva šestipodlažní domy, jeden se 76 a druhý se 73 byty. Celkem 149 bytových jednotek v dispozicích 1+kk až 5+kk o velikostech 31 m2 až 130 m2 je od listopadu v prodeji a to prostřednictvím vlastního obchodního oddělení YIT.

Developerská společnost JRD, která se specializuje na nízkoenergetické bydlení, prodala loni 133 nových bytů, meziročně o 25 % více. Hodnota prodaných bytů vzrostla meziročně o 18 % na 605 mil. Kč. Letos JRD kromě výstavby nových bytů v Praze připravuje rovněž svůj první mimopražský projekt. „Minulý rok byl pro nás velmi příznivý. Další zvýšení počtu prodaných bytů a tržeb nás posunulo do nejsilnější desítky rezidenčních developerů. Naše byty vyprodáváme z více než 90 % ještě před kolaudací,” uvedl majitel JRD Jan Řežáb.

Skupina PPF podle deníku PPF prodala dva své problémové developerské projekty Trojmezí a Lední medvěd v Praze. Údajně se chce PPF zbavit i projektu mrakodrapů na pražském Chodově. Mluvčí skupiny Radek Stavěl deníku pouze potvrdil prodej některých pozemků, ale podrobnosti nechtěl zveřejnit. Zmíněné tři projekty zatím narážely na spory developerů s radnicemi, kvůli Lednímu medvědovi padly i žaloby.

PPF prodala podle E15 přes 40 hektarů v lokalitě Trojmezí pro výstavbu tisíců bytů a projekt kancelářského centra Line na Vítězném náměstí exmanažerovi skupiny Karlu Pražákovi. Ten údajně chce koupit i projekt dvou mrakodrapů Prague Eye na Chodově, které mají být nejvyššími v Česku. „Potvrzujeme, že skupina PPF prodala dva tuzemské pozemky určené pro development a třetí je ve fázi prodeje. Podrobnosti k jednáním a podmínkám prodeje nebudeme zveřejňovat,“ řekl deníku mluvčí PPF.

Podle deníku se nyní skupina soustředí hlavně na akvizice a správu již dokončených nemovitostí v tuzemsku a zahraničí. Z velkých developerských projektů v Praze PPF couvá kvůli problémům se změnami územního plánu a odporu radnic proti záměrům developerů, píše E15. V případě projektu na Trojmezí město odmítá změny územního plánu, které by umožnily zelené plochy zastavět. I Lední medvěd je kontroverzní stavbou. Budova měla dotvořit dosud otevřený blok domů, čímž by zásadně proměnila vzhled Vítězného náměstí. Podle investora by vedle kanceláří přinesla i služby pro obyvatele, ale odpůrci upozorňují na velikost budovy. Radnice Prahy 6 a firma Vítězné náměstí z rodiny PPF Real Estate na sebe nedávno podaly žaloby ve sporu o hrazení nájmu za pozemky pro Ledního medvěda. Rovněž plán na stavbu chodovských mrakodrapů má problémy. Radnice Jižního Města podle E15 požaduje, aby investor s projektem také přebudoval přilehlou stanici metra.