Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) odstartovala svůj každoroční průzkum, jehož cílem je sledování vývoje a trendů na českém realitním trhu. Letošní anketa se chce zaměřit na pozitivní faktory vývoje trhu, na územní rozvoj a spolupráci soukromého a veřejného sektoru. „Vedle tabulkových odpovědí využíváme náš pravidelný průzkum také k tomu, abychom získali expertní komentáře, které pak využijeme k citacím v připravovaném dubnovém vydání publikace Trend Report 2016,“ řekla Monika Kofroňová, výkonná manažerka ARTN. Průzkum obsahuje 13 všeobecných otázek a dále pak segmentové otázky, na něž účastníci ankety odpovídají podle svého zaměření či preferencí. Podrobnější informace jsou k dispozici na www.artn.cz.

Společnost GEMO Development prodala obchodní centrum FRÝDA, které bylo otevřeno před rokem ve Frýdku-Místku. OC s aktuální obsazeností 97% na konci loňského roku získal ZFP realitní fond, spravovaný společností ZFP Investments. Výstavba projektu byla ukončena v listopadu 2014, generálním dodavatelem byla firma GEMO Olomouc, developersky se na projektu podílely společnosti GEMO Development a TK Development a autory architektonického řešení jsou ateliéry KRR Architektura a PROJEKTSTUDIO EUCZ. Nákupní centrum poskytuje pronajímatelnou plochu 15 000 m2 s 69 obchodními jednotkami v jednom nadzemním podlaží, mezi největší nájemce patří Billa supermarket, H&M, Sportisimo, New Yorker, Reserved, DM a Orsay.

Stavební produkce v Česku v loňském listopadu meziročně stoupla o 1,5 %. Po říjnovém poklesu o 1,3 % se tak vrátila k růstu z předchozích měsíců – na čemž má hlavní zásluhu inženýrské stavitelství – jeho produkce se meziročně zvýšila o 11,4 %. Naopak výkon pozemního stavitelství klesl o 4,6 %. Za celý loňský rok nicméně budou výsledky českého stavebnictví, které zveřejní ČSÚ příští měsíc, podle S. Matyáše z SPS lepší než v předcházejících letech. Podle odborníků ale není zatím důvod k přehnanému optimismu. „Stavební výroba stále podává nepřesvědčivý výkon. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů v podstatě meziročně stagnovala. To vše při vysokém růstu ekonomiky jako celku. Není se pak co divit, že stavebnictví stále hluboko zaostává za svým výkonem v posledním předkrizovém roce 2008,” říká hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Počet bytů, které se začaly v listopadu stavět, proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 1,7 % na 2001. Stavebníci současně dokončili výstavbu 2 355 bytů. Proti listopadu 2014 jich bylo o 13,2 % více.

Praha 11 chce nechat vypracovat regulační plán pro území v okolí stanice metra Opatov. Plán by stanovil podmínky využití pozemku a možný rozsah plánované zástavby. Radnice nyní zpracovává návrh plánu, který předloží dotčeným subjektům k připomínkování, následně jej odešle na magistrát. U stanice měl vzniknout rozsáhlý administrativně-obchodní komplex, nynější vedení Prahy 11 ale s jeho výstavbou v zamýšleném rozsahu nesouhlasí. Regulační plán by se měl vztahovat nejen na bezprostřední okolí stanice metra, ale také na navazující území v okolí ulice Na Jelenách. „Na území Opatov-Na Jelenách je navrhována řada vzájemně nekoordinovaných záměrů různých subjektů. Pořízení regulačního plánu poskytuje možnost, jak využití území naplánovat a tím jej do budoucna stabilizovat,“ zdůvodnilo svůj postup vedení radnice.

Regulační plán majitelům pozemků a developerům nebude nařizovat, kde má stát jaká budova, zda to má být například bytový dům, nebo kancelářská budova. Plán určuje například maximální možnou výšku, hustotu zástavby nebo stanovuje uliční čáry.

U stanice metra na území od Litochlebského náměstí až k dálnici D1 měl vzniknout rozsáhlý komplex nových budov. Stát tu měly administrativní budovy, plánovány byly restaurace, obchody nebo byty. Proti se ale postavili místní obyvatelé a také současné vedení městské části, které tehdy bylo ještě v opozici.

Kniha Jaroslava Sedleckého „Architektura a architekti JEN TAK“vznikla z poznámek, které si její autor, povoláním architekt a svého času hlavní architekt Ostravy, psal původně jen sám pro sebe. Publikace je v první řadě určena těm, kteří mají tendenci architekty a jejich práci pouze za zbytečnou komplikaci jinak jednoduchého běhu věcí – měla by napomoci pochopit roli tohoto oboru při formování prostředí, v němž je nám všem souzeno žít. Studentům a vůbec všem zájemcům o tento obor zase nabízí zpřesnění jejich představ o praxi. Celkem 181 stránek knihy doplňuje 26 autorových kreseb s komentářem. Publikaci vydalo Nová Forma.

Developerská společnost FINEP loni prodala 617 bytů, meziročně zhruba o pětinu více. Do rezidenční výstavby investovala přibližně 1,7 mld. Kč, hodnota prodaných bytů činila přes 2 mld. Kč. Společnost loni pokračovala ve výstavbě pěti bytových projektů a získala pozemky v pražských Hodkovičkách, kde plánuje další rezidenční projekty. Vzrostl rovněž prodej rodinných domů. „Je zřejmé, že i o tento segment roste mezi obyvateli Prahy zájem. A předpokládáme, že v dalších letech se ještě zvýší,“ řekl Tomáš Pardubický, ředitele firmy. V oblasti prodeje a pronájmu komerčních ploch FINEP zaznamenal zvýšený zájem především o lokalitu „Západní město“, kde prodal či pronajal všechny volné prostory, které zde měl. Zájem byl také o komerční prostory ve vysočanském projektu Harfa Park.

Hotelová skupina CPI Hotels miliardáře Radovana Vítka převzala provoz bývalého pražského hotelu Mariott Executive Apartments v Tůních a nově provozuje i Starlight Suiten Hotel v Budapešti. Akvizicí se počet hotelů skupiny v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rusku zvýšil na 28. Firma uvádí, že počtem 8 000 lůžek a 10 800 konferenčních míst upevnila svoji pozici v čele největších českých hotelových společností. CPI Hotels se letos chtějí zaměřit na i na investice do rekonstrukce stávajících provozů. Novou tvář dostane tříhvězdičkový Spa & Kur Hotel ve Františkových Lázních, kde se uskuteční půlroční kompletní oprava exteriérů i interiérů. Společnost provozuje v ČR například pražský Buddha-Bar Hotel, síť Clarion Hotels, Mamaison Hotels & Residences či Fortuna Hotels.

České dráhy (ČD) mohou prodat pozemky u Masarykova nádraží v centru Prahy, na kterých chce společnost Penta postavit komplex Central Business District. Převod 10 000 metrů čtverečních za zhruba 235 mil. Kč schválila dozorčí rada ČD, dohoda by měla být podepsána do konce ledna. Penta má na tyto pozemky drah předkupní právo na základě smlouvy z roku 2004. Tato smlouva také určuje způsob, jakým se stanoví konečná cena, kterou Penta drahám za pozemky zaplatí. Dopravce podle ní bude mít nárok na částku 7 200 Kč za čtvereční metr budoucích komerčních ploch. Cena se tak neodvíjí od rozsahu zastavěného pozemku, ale od plochy budoucích administrativních budov, které umožní magistrát na pozemcích stavět.

Stavět by se mělo ve třech lokalitách v okolí nádraží. První blok budov by měl podle plánů vzniknout v ulici Na Florenci naproti obchodnímu centru Florentinum, které společnost dokončila v roce 2013. Penta chce od drah dále odkoupit pozemky přesahující plochu 22 000 metrů čtverečních – kromě lokality podél ulice Na Florenci pak ještě pozemky na opačné straně magistrály a také pozemky sousedící s nedalekým areálem České pošty. S předběžným prodejem obou zmíněných pozemků dozorčí rada ČD také souhlasila. Součástí dohody je podle developerské společnosti i oprava nádražní budovy na Masarykově nádraží, do které se Penta zavázala investovat 135 mil. Kč.

Stavební práce plánuje společnost Penta zahájit na konci příštího roku. Celý projekt by pak měl být hotov do osmi let.

Projekt bytového komplexu v prostoru bývalých Východočeských tiskáren v Pardubicích získal po letech územní rozhodnutí. Developerská společnost R. S. Credit tak může začít pracovat na podkladech pro stavební povolení. Udělení rozhodnutí oddálil odpor vlastníků okolních domů, kteří novou stavbu odmítali. Developerská firma má už platné povolení k demolici. Zároveň by měla začít připravovat dokumentaci pro stavební povolení a požádat o něj, řekl vedoucí stavebního odboru Jiří Vopršal. „To byla celá podstata problémů. S územním plánem byl projekt v souladu, dopravní napojení se podařilo vyřešit,“ dodal.

Tiskárny jsou opuštěné od roku 2005. Developer areál koupil v roce 2007, Postupně by tady měly vzniknout tři domy se 101 byty od malometrážních až po pětipokojové.

Rezidenční development v Česku loni rostl téměř 15% tempem. Jen v Praze se prodaly byty za 22 miliard korun, v celé zemi pak řádově za 30 miliard korun.Vysoké tempo prodeje zůstane podle Dušana Kunovského, šéfa skupiny Central Group, zachováno i letos. Odbyt nových bytů by podle něj mohl vzrůst o 10 % z letošních 6500 (jde o prodej dokončených či rozestavených bytů) na zhruba 7200, když podobným tempem se zvednou také ceny. Za prodej nových bytů by se tak v Praze mohlo utržit 27 mld. Kč.

Průměrný nový byt v Praze podle statistik Central Group stojí zhruba 3,5 mil. Kč, v regionech je možné stejný byt pořídit výrazně levněji. Celková cenová hladina na pražském trhu nových bytů se zvedla asi o 14 %, a to vzhledem k většímu počtu luxusnějších projektů blíže centru Prahy do prodeje.

Trh ale generuje nejen dobré zprávy. „Ani developerská branže není bez obtíží. Nejvýrazněji ji loni zasáhla neutěšená situace v oblasti legislativy, která způsobuje nezanedbatelné vícenáklady na inženýrské, projekční a architektonické práce. V případě Central Group dosáhly jen za poslední rok 30 milionů korun. Došlo navíc k zastavení jakéhokoli povolování staveb v některých částech Prahy, a to představuje problém daleko podstatnější. Pro řadu především menších subjektů to může mít až likvidační charakter,“ komentuje D. Kunovský aktuální situaci v bytové výstavbě v metropoli. Současně upozorňuje, že vzhledem ke komplikovanosti a pomalému tempu povolovacích řízení se zásoba bytů k prodeji tenčí: „Vyprodávají se již postavené zásoby bytů a dopředu se prodávají rozestavěné projekty. Pokud půjde vývoj prodeje nadále obdobným tempem a zároveň nedojde k nastartování standardního povolování nových projektů, může brzy skutečně nastat doba, kdy nebude co stavět.“

Společnost Ekospol vstupuje do nového roku s posíleným sektorem marketingu.

Vedením nově zřízeného kreativního oddělení byl od 1. ledna 2016 pověřen Adam Pýcha (25), který je zároveň „kontent“ managerem“ pro internetová média. „Web i sociální sítě, jako například Facebook či Twitter, jsou velmi důležitým komunikačním kanálem současnosti. Proto jsme vytvořili tuto novou pozici. Adam Pýcha bude odpovídat za veškerý obsah nejen firemního webu, ale bude také správcem facebookového profilu,“ řekl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti. Novým vedoucím oddělení PR a tiskovým mluvčím společnosti se od stejného data stal Filip Sušanka (32). Jako tiskový mluvčí bude nadále působit i Jiří Štefek. Sektor marketingu na postu hlavního analytika posílil také Jiří Chroustovský (27).

Adam Pýcha (25) vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Spoluzakládal společnosti iParťák s.r.o. a Redakce s.r.o. a stál u zrodu portálů Copywriteři.cz a Wordpress.cz. Do Ekospolu nastoupil v říjnu 2015.

Filip Sušanka (32) studoval žurnalistiku a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Deset let působil jako redaktor v několika celostátních médiích. Do Ekospolu přešel v listopadu 2015 z ČTK. Ve svém volném čase se věnuje rodině, čtení a cestování.

Jiří Chroustovský (27) po bakalářském studiu Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze pokračoval v inženýrském studiu na České zemědělské univerzitě v Praze. Ve společnosti pracuje od listopadu 2015. K jeho hlavním koníčkům patří četba, turistika a sport.

Ceny nových bytů v Praze letos porostou, podle developerů ale maximálně o 5 %. „Průměrná cena prodaných bytů v čase roste, což je dáno relativně vysokou poptávkou, kterou do značné míry ovlivňují příznivé hypoteční úrokové míry. Pokud bude poptávka i nadále růst, může cena letos přesáhnout 60 tisíc korun za metr čtvereční,“ uvedl mluvčí Trigemy Radek Polák. Na konci 3. čtvrtletí loňského roku podle průzkumu Trigemy, Skanska Reality a Ekospolu byla průměrná cena 58 156 Kč.

„Průměrná cena u skutečně prodávaných nových bytů ve srovnatelných lokalitách se u nás loni zvedla o necelých šest procent. Růst v řádech jednotek procent lze očekávat i letos. Přesto je cena nového bydlení stále o 17 % nižší než v době před ekonomickou krizí, kdy byly ceny nemovitostí na svých historických maximech,“ doplnila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Mírné zvýšení cen očekává také Ekospol. „Ceny nových bytů meziročně vzrostou v průměru o tři až pět procent. Nejvíce rostou ceny bytů v kategorii do 45 tisíc korun za metr čtvereční. Těm se říká superlevné a tam vidíme prostor pro růst ceny,“ řekl generální ředitel Ekospolu Evžen Korec a dodal: „Ceny bytů, kde se metr čtvereční prodává nad 70 000 korun, a přitom nemají atributy luxusního bytu, budou klesat. Skutečně luxusní byty se prodají i za sto tisíc, ale musí jít skutečně o luxusní byt. Musí mít výjimečný výhled, dispozici, měl by mít i hodně výjimečné materiály a měl by stát ve výjimečné mikrolokalitě s dostatkem zeleně.“

Radnice Prahy 4 u několika developerských projektů nesouhlasí s vyšším počtem pater, než jaký stavebníci původně plánovali. O vyšší počet pater proti původním projektům žádají stavitelé v rámci projednávání změn územního plánu, který schvaluje magistrát. Tomu své odmítavé stanovisko nyní zašle Praha 4 s tím, že důvodem je obava z nárůstu dopravy a zhoršení životního prostředí. Mezi odmítnutými je výstavba obytného komplexu Happy Way District II v ulici Sinkulova. Tady by v případě změny mohl developer stavět výš, než je nyní povolená výška činžovních vil se třemi nadzemními podlažími a čtvrtým ustupujícím podlažím. Pokud by magistrát změnu povolil, mohl by tu vyrůst až devítipatrový dům. Nesouhlasné stanovisko Praha 4 vydala také v případě růstu výšky připravované administrativní budovy u křižovatky ulic U Plynárny a Bohdalečská v Michli nebo bytové zástavby v ulici Šífařská v Hodkovičkách. Nesouhlasí ani se zamýšlenou podobou bytového domu na křižovatce ulic Sulická a Na příčce na Lhotce nebo obytného souboru v lokalitě U Společenské zahrady v Krči.

Po šestiletém období poklesu se v roce 2014 české stavebnictví vrátilo k růstu, když si polepšilo o 4,3 %. Údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici, Český statistický úřad je vydá až 8. Února, ale podle předběžných odhadů půjde o přírůstek ve výši 6 – 7 %. „České stavebnictví se v roce 2015 na první pohled vyvíjí pozitivně. Při bližším pohledu je ale jasné, že pozitivní vývoj není plynulý, že obor pokračuje skokově. Podle nás letos stavebnictví vzroste o 7 %,“ odhaduje prezident svazu Václav Matyáš. „Když současný vývoj vydrží i nadále, tak se zhruba v letech 2018 až 2020 dostaneme na předkrizovou hladinu,“ očekává. V roce 2008 dosáhla hodnota stavební produkce v Česku rekordních 547,5 mld. Kč, když v roce 2013 klesla na 397,5 miliard, což byl pokles o 27,4 %. Letos by podle odhadu SPS měla se 470 mld. Kč za předkrizovou úrovní zaostávat zhruba o 14 %.

Praha 6 se chce soudně domáhat dlužného nájemného za pozemek na Vítězném náměstí, kde by měl vzniknout projekt zvaný Lední medvěd. Investor, společnost Vítězné náměstí z rodiny PPF Real Estate, na to o den později reagoval žalobou, kterou chce docílit snížení nájemného. „Stávající smlouva o zřízení věcného břemene předpokládala, že projekt bude touto dobou již realizován. Bohužel tomu tak není, přesto společnost Vítězné náměstí již v uplynulých letech zaplatila na nájemném téměř 31 milionů korun,“ uvedl mluvčí Vítězného náměstí a.s. Miroslav Beneš.

O umístění sporné stavby se v Dejvicích bouřlivě diskutuje už několik let. Návrh architekta Radana Hubičky vyvolává u veřejnosti i odborníků rozporuplné reakce. Pražský magistrát před časem zrušil územní rozhodnutí. Projekt podle něho není v souladu s územním plánem a s požadavky památkové péče. Investor neuspěl ani s kasační stížností. Ministerstvo kultury navíc loni zrušilo kladný posudek magistrátních památkářů, stavbu takových rozměrů považuje za nepřípustnou. Za takové situace Lední medvěd na Vítězném náměstí patrně postaven nebude. Investorovi Ledního medvěda nicméně zůstalo předkupní právo na pozemek. Nejbohatší Čech Petr Kellner, který stojí za skupinou PPF, chystá v Praze i jiné výrazné stavební projekty. Nejvíce pozornosti vzbudilo bourání hotelu Praha a plánovaná výstavba školy, shodou okolností také v Dejvicích nedaleko Vítězného náměstí. Kellner mimo jiné plánuje stavbu nejvyššího českého mrakodrapu na Chodově.

Do prvního kola mezinárodní dvoukolové urbanistické soutěže na podobu brněnského Jižního centra se přihlásilo se svými návrhy 57 uchazečů. V soutěži týmy architektů řešili podobu území po přestavbě železničního uzlu s nádražím v centru v oblasti Malé Ameriky. Dosud existoval návrh podoby jen pro případ odsunutého nádraží. Odborná porota bude zasedat 15. a 16. ledna a vybere do druhého kola osm návrhů. Jejich autoři budou mít čas na dopracování do 15. dubna. Urbanistické řešení Jižního centra pro odsunuté nádraží i pro nádraží v centru jsou důležité nejen pro investory, ale také pro občany, kteří budou příští rok na podzim v referendu rozhodovat o tom, kde si přejí nádraží. Otázka jeho modernizace se v Brně řeší skoro 100 let. O tom, která možnost umístění je vhodnější, napoví studie Správy železniční dopravní cesty. Hotová bude v příštím roce.

Společnost Ekospol letos očekává nárůst hrubého zisku zhruba o 15 % na více než 230 mil. Kč. Firma předpokládá růst prodeje bytů z loňských 800 na zhruba 900 v letošním roce. ČTK to řekl generální ředitel a předseda představenstva Evžen Korec. Podle něj tržní podíl Ekospolu na pražském trhu nových rezidencí činí 12,3 %. Podobná čísla chce firma udržet i v příštím roce – do prodeje chce dát 700 bytů v několika projektech. Bytový trh v Praze může podle E. Korce ovlivnit zastaralá koncepce rozvoje. Poslední územní plán byl schválen v roce 2000 a měl platit dalších deset let. Nový se ale dosud nepodařilo schválit, uvedl. Aktualizaci územního plánu považuje Korec za hlavní prioritu, kterou by měli pražští politici řešit. „Nový územní plán vytvoří novou zásobu potenciálních pozemků pro investory a developery. Aktuální stav, kdy platí 15 let starý územní plán, vede k tomu, že se zúžila nabídka stavebních pozemků na trhu. Uspět na trhu mohou jen takové firmy, které mají nakoupeny stavební pozemky z minulosti,” řekl. Ekospol do nákupu pozemků investoval v minulosti většinu zisku. „Dnes vlastníme půl milionu metrů čtverečních pozemků, které jsou určeny k zástavbě. Na nich připravujeme v příštích pěti letech výstavbu 5 000 bytů v tržní ceně deset miliard korun. Kromě toho zásobu pozemků průběžně doplňujeme,“ uvedl E. Korec.

Na sklonku roku 2015 vyšla v nakladatelství Grada zajímavá publikace „Architekt Ivo Klimeš: Svět architektury a divadla“ – dílo autorského kolektivu ve složení Radovan Lipus, Jiří Nekvasil, Albert Pražák, Radomíra Sedláková, Zbyněk Srba, Martin Strakoš, Marie Šťastná, Petr Urlich a Ladislav Vrchovský (editory titulu byly Lenka Popelová a Eva Špačková).

Cílem publikace není jen podrobné zmapování tvorby architekta Klimeše spojené s divadelní tvorbou, ale i o inscenační praxi, která se v jím přetvořených či nově vytvořených prostorách odehrává. Spoluautory knihy, která si klade za cíl mezioborový dialog, tedy nejsou jen architekti a historici architektury, ale i scénografové, historici umění, režiséři, divadelní vědci a kritici. Jak v úvodním rozsáhlém rozhovoru, tak v ostatních příspěvcích jsou prezentovány různé pohledy na Klimešovy návrhy divadelních prostor, jež odrážejí poválečný bouřlivý rozvoj divadelního života, který otevřel cestu realizaci projektů inscenačně flexibilních a variabilních divadelních prostor. Podle architekta Vladimíra Soukenky je na publikaci o díle architekta Ivo Klimeše je pozoruhodná zejména plastičnost rozboru problematiky tvorby divadelního prostoru: „Vedle autentického rozhovoru s architektem je text doplněn o pohledy na divadlo očima scénografa, režiséra i teoretika architektury. Tento způsob je velmi podstatný k pochopení dobových tendencí i profesních hledisek. Jádrem přístupů a názorů na architekturu divadelních budov a jejich scénickou vybavenost v pojetí Iva Klimeše je prudký rozvoj médií po II. světové válce. Mimo hlavní nástroje té doby, televizi a kinematografii prochází také divadlo bouřlivou proměnou. Nové definování inscenačního prostoru i výrazný civilizmus divadelní dramaturgie přináší na jeviště již jiné hry a jinou optiku režisérů.Všechny kinetické principy baroku v čase karuselové cirkulace ( Josef Furtenbach otočné zámecké divadlo 1643) prošlé rozmachem opery 19. století byly realizovány v četných operních budovách zejména díky firmě Fellner a Helmer. Meziválečným projektem Totaltheatre Waltra Gropia se narušuje princip frontálního kukátkového divadla. V 60´ letech XX. století francouzský teatrolog Jacques Polieri definuje svým Teatre du Mouvement Total inscenační prostor i s proměnou výškových vztahů herec – divák. Ivo Klimeš náleží do generace architektů, kteří chtěli divadelní médium utvářet podle moderních architektonických principů. Tím byla zejména možnost nových technických řešení a kinetických principů. To vše samozřejmě v dialogu s divadelníky. Jeho realizace dokládají velkou tvůrčí invenci i ambici přinést nová řešení i nové nástroje. Nejednalo se pouze o snahu nalézt nový výraz vnější hmotě divadelní budovy, ale i změnit inscenační podmínky jeviště a autentické společenské prostory vestibulů. Považuji proto publikaci ,,Svět architektury a divadla“ za velmi přínosný materiál k ozřejmění problematiky vývoje divadelního prostoru. V dnešních mediálních souvislostech jde především o souhrn architektonických přístupů které mohou pomoci v utváření inscenace veřejného prostoru i rámce společenských rituálů dneška.“

Zámek postavený v roce 2011 nedaleko Paříže se stal nejdražší prodávanou soukromou nemovitostí na světě. Uvedla to agentura AFP, podle níž objekt koupil jistý soukromník z Blízkého východu za rekordní částku 275 mil. eur (přes 7,4 mld. Kč). Stavba nazvaná Château Louis XIV (Zámek Ludvíka XIV.) leží v obci Louveciennes západně od Paříže. Transakci nedávno uskutečnila francouzská společnost zaměřená na luxusní reality Daniel Féau, která je členem sítě Christie’s. Objekt postavený na pozemku o rozloze 23 hektarů má 5000 metrů čtverečních obytné plochy a velkou zahradu v duchu francouzských zámeckých tradic. Zdobí ho fresky a další ručně vytvořené stylové dekorace. Je zde i kinosál, vinný sklep, bazén či obří akvárium. Nabízí okázalost a lesk zámku Versailles krále Ludvíka XIV. při využívání nejmodernějších technologií, ujišťovali autoři nabídky.

Ve francouzském tisku se objevily spekulace, že nový majitel pochází z Kataru. Zdroje blízké transakci to ale popírají, dodala AFP.

Skupina IMMOFINANZ vytvořila v první polovině fiskálního roku 2015/2016 čistý zisk ve výši 132,2 mil. eur. Nemovitosti skupiny IMMOFINANZ v České republice představují 7,5 % celkového portfolia společnosti a zahrnují 25 nemovitostí (21 již existujících, 2 ve výstavbě a 2 připravované) v účetní hodnotě 468,3 mil. eur. Portfolio již existujících nemovitostí se dále dělí na 9 kancelářských budov (což je 11,1% celkového kancelářského portfolia) a 12 maloobchodních nemovitostí (tj. 4,9 % celkového maloobchodního portfolia). Hospodářský výsledek skupiny za ČR dosáhl výše 12,2 mil. eur.