Půjčka na bydlení pro lidi do 36 let s dětmi do šesti let, kterou tento týden schválila vláda, se mine účinkem. V době snadného přístupu k hypotékám a nízkých úrokových sazeb je to zbytečný krok, když navíc podle některých názorů je maximální výše úvěru 600.000 korun příliš nízká. „Nové schéma půjček pro mladé se mine účinkem. Rodiny s dětmi mají dnes již dostatečnou nabídku komerčních úvěrů, ať už hypoték nebo úvěrů ze stavebního spoření, a to za sazby srovnatelné s návrhem vlády,“ uvedl ředitel finanční skupiny Chytrý Honza Jiří Paták. Při delší splatnosti v bance podle něj mohou klienti dosáhnout na ještě nižší splátky. „Jedinou výhodou návrhu je to, že půjčku nepodmiňuje zástavou nemovitosti. Na druhou stranu ale za 600.000 korun ve většině lokalit rodina byt ani dům nepořídí,“ dodal.

Podle analytika společnosti Colosseum Františka Bostla je trh přesycen poptávkou a vládní půjčky na bydlení pouze zvýší riziko cenové bubliny. „Vláda navíc vědomě vytváří podmínky pro další nárůst exekucí, osobních bankrotů a insolvencí. To, že banka někomu neposkytne úvěr, má své důvody. Stát by proto neměl motivovat rodiny k nezodpovědným krokům. Vlastní bydlení není logicky pro všechny,“ upozornil F. Bostl. „Je to jistá forma alternativního financování, která možná obohatí trh o další produkt, ale že by s tím trhem nějak zahýbala nebo to mladé rodiny výrazně postavilo na nohy, to určitě ne,“ řekl prezident Asociace realitních kanceláří ČR Jaroslav Novotný. Podpora státu by se podle něj měla zaměřit spíše na podnikání nebo zaměstnanost. „A s maximální výší úvěru je to diskutabilní. Na Prahu je to málo a třeba v Chomutově je to skoro na dva byty,“ doplnil Novotný.

Generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec státní podporu vítá: „Každý takový krok je správný. Ovšem pokud vezmeme 50metrový byt s průměrnou cenou 50.000 korun za metr čtvereční, bude si rodina, která má aspoň 30 procent vlastních financí, stejně potřebovat půjčit nejméně 1,75 milionu korun. Půjčka od státního fondu v maximální výši pro ni proto nic neřeší.“ Majitel realitní kanceláře RE/MAX Synergy Milan Vršecký vidí státní půjčku jako vítanou podporu do sociálně slabších regionů. „Předpokládám, že severní Čechy, Morava nebo menší města budou nejčastějšími místy čerpání programu. Navíc taková forma úvěru je levnější než hypotéka či úvěr ze stavebního spoření,“ dodal Vršecký. Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) půjčky budou financovány ze Státního fondu rozvoje bydlení. Výše úvěru je 50 000 – 600 000 Kč, maximálně do poloviny skutečných nákladů na stavbu. Úroková sazba se váže na referenční sazbu EU, která se nyní pohybuje na 0,46 %. Minimálně se k ní přičte jeden procentní bod, maximálně dva body. Fixovaná bude na pět let. Maximální dobu splácení je 15 let s možným prodloužením na 21 let. Letos počítá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) s celkovým výdajem 100 mil. Kč. Program bude vyhlášen nařízením vlády, to znamená, že nepodléhá schvalování zákonodárců.

Státní instituce loni vydaly v rámci církevních restitucí 43 501 pozemků, téměř dvakrát tolik než v předchozím roce. Budov stát vydal 481, což je číslo přibližně stejné jako o rok dříve. Spolu s pozemky vydanými v letech 2013 a 2014 úřady církvím vydaly ke konci loňského roku 67 259 pozemků, zhruba dvě třetiny z celkově požadovaných asi 112 000 pozemků.

Oproti roku 2014 se proces vydávání majetku zrychlil. Státní pozemkový úřad (SPÚ), který obdržel s podnikem Lesy ČR nejvíc výzev a který je správním orgánem a vyřizuje odvolání církevních subjektů, uvedl, že ke konci roku 2015 projednal 95 % žádostí na vydání zemědělských pozemků. Sporné případy budou ale ještě dlouho řešit soudy, SPÚ už vedl přes tři stovky sporů a ke konci roku 2015 jich byla ukončena pouze dvacítka. Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5 000 a týkaly se více než 100 000 pozemků a téměř 2 000 staveb.

Developerská společnost Crestyl chátrající obchodní středisko Slezanka v centru Opavy neopraví. Stavět bude pouze na volných plochách v těsném sousedství. Firma přitom loni předložila projekt, který Slezanku s novým areálem propojil. Od tohoto záměru developer nakonec ustoupil. Tvrdí, že město nereaguje na jeho návrhy a už není možné dál realizaci projektu oddalovat. „Do dnešního dne jsme neobdrželi konkrétní požadavky od města. Nikdo nereagoval ani na naši nabídku na zakomponování a rekonstrukci Slezanky, kterou jsme předložili ve veřejné soutěži před rokem. Každý musí pochopit, že po více než deseti letech práce si již nemůžeme dovolit další přepracování a odklad projektu. Proto jsme se rozhodli projekt realizovat v území za Slezankou v podobě, která odpovídá platné smlouvě,” řekl výkonný ředitel skupiny Crestyl Simon Johnson.

Obchodní středisko Slezanka je jedním z velkých problémů města. Radnice už dlouhou dobu hledá provozovatele. V současné době nájmy jednotlivých prostor řeší přímo městští úředníci. Do loňského výběrového řízení se přihlásilo sedm zájemců. Šest z nich projevilo zájem o části objektu. Pouze jeden předložil projekt na provozování celého centra. Šlo právě o developerskou společnost Crestyl, která plánuje v těsném sousedství postavit zcela nový obchodní a společenský areál.

Krajský soud v Českých Budějovicích zahájil insolvenční řízení s českobudějovickou společností CB Mercury Center. Firma spravuje stejnojmenný obchodní dům v jihočeské metropoli, na jehož střeše je autobusové nádraží. Podle finančního analytika obchodního centra Petra Hommera by však řízení nijak nemělo ohrozit existenci jednoho z největších nákupních center v Českých Budějovicích. Insolvence začala kvůli neuhrazeným platbám stavební společnosti TZB Pro. Firmu CB Mercury Center nově vede předseda představenstva Christian Stundner a místopředseda představenstva Zdeněk Syrovátko. Oba jsou ve svých funkcích od 3. února 2016.

Developerská firma YIT buduje v pražském Hloubětíně novou rezidenční čtvrť Suomi Hloubětín s bytovými domy a viladomy. V moderním areálu plném zeleně současně vznikne komerční zóna, nová infrastruktura a plochy pro volnočasové aktivity. YIT plánuje v Suomi Hloubětín postavit nové bydlení pro téměř 2 000 obyvatel. Na ploše bývalého brownfieldu mezi ulicemi Kolbenova, Kbelská a Poděbradská, který má rozlohu více než 9 hektarů, bude v horizontu pěti až osmi let postaveno celkem téměř 900 bytů. „Suomi Hloubětín vyroste v osmi etapách a každá z nich ponese název některého z finských měst. Z první etapy, která dostala jméno podle města Espoo ležícím na jižním pobřeží Finska, se již prodalo 30 % bytů,“ uvádí Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo.

První etapa Espoo, zahrnující dva domy s celkem 149 byty, se již začala stavět a dokončena bude na jaře roku 2017. V rámci etapy Espoo vzniknou dva šestipodlažní domy, jeden se 76 a druhý se 73 byty. Celkem 149 bytových jednotek v dispozicích 1+kk až 5+kk o velikostech 31 m2 až 130 m2 je od listopadu v prodeji a to prostřednictvím vlastního obchodního oddělení YIT.

Developerská společnost JRD, která se specializuje na nízkoenergetické bydlení, prodala loni 133 nových bytů, meziročně o 25 % více. Hodnota prodaných bytů vzrostla meziročně o 18 % na 605 mil. Kč. Letos JRD kromě výstavby nových bytů v Praze připravuje rovněž svůj první mimopražský projekt. „Minulý rok byl pro nás velmi příznivý. Další zvýšení počtu prodaných bytů a tržeb nás posunulo do nejsilnější desítky rezidenčních developerů. Naše byty vyprodáváme z více než 90 % ještě před kolaudací,” uvedl majitel JRD Jan Řežáb.

Skupina PPF podle deníku PPF prodala dva své problémové developerské projekty Trojmezí a Lední medvěd v Praze. Údajně se chce PPF zbavit i projektu mrakodrapů na pražském Chodově. Mluvčí skupiny Radek Stavěl deníku pouze potvrdil prodej některých pozemků, ale podrobnosti nechtěl zveřejnit. Zmíněné tři projekty zatím narážely na spory developerů s radnicemi, kvůli Lednímu medvědovi padly i žaloby.

PPF prodala podle E15 přes 40 hektarů v lokalitě Trojmezí pro výstavbu tisíců bytů a projekt kancelářského centra Line na Vítězném náměstí exmanažerovi skupiny Karlu Pražákovi. Ten údajně chce koupit i projekt dvou mrakodrapů Prague Eye na Chodově, které mají být nejvyššími v Česku. „Potvrzujeme, že skupina PPF prodala dva tuzemské pozemky určené pro development a třetí je ve fázi prodeje. Podrobnosti k jednáním a podmínkám prodeje nebudeme zveřejňovat,“ řekl deníku mluvčí PPF.

Podle deníku se nyní skupina soustředí hlavně na akvizice a správu již dokončených nemovitostí v tuzemsku a zahraničí. Z velkých developerských projektů v Praze PPF couvá kvůli problémům se změnami územního plánu a odporu radnic proti záměrům developerů, píše E15. V případě projektu na Trojmezí město odmítá změny územního plánu, které by umožnily zelené plochy zastavět. I Lední medvěd je kontroverzní stavbou. Budova měla dotvořit dosud otevřený blok domů, čímž by zásadně proměnila vzhled Vítězného náměstí. Podle investora by vedle kanceláří přinesla i služby pro obyvatele, ale odpůrci upozorňují na velikost budovy. Radnice Prahy 6 a firma Vítězné náměstí z rodiny PPF Real Estate na sebe nedávno podaly žaloby ve sporu o hrazení nájmu za pozemky pro Ledního medvěda. Rovněž plán na stavbu chodovských mrakodrapů má problémy. Radnice Jižního Města podle E15 požaduje, aby investor s projektem také přebudoval přilehlou stanici metra.

Neobsazenost kancelářských prostor v centru Prahy meziročně výrazně klesla. „Největší zájem o kanceláře evidujeme na Praze 1,“ říká specialista na kancelářský segment Radek Procházka ze společnosti Prochazka & Partners. Podle statistik této společnosti meziročně klesla neobsazenost na Praze 1 o 5 % z 20 % na 15 %. Poptávku po kancelářích na Praze 1 generují zejména právnické a poradenské společnosti, ale i větší investiční skupiny. Velký zájem je především o kvalitní moderní prostory, které nabízí mj. v centru města nedávno postavené či rekonstruované objekty jako Quadrio, Jungmannova 15, Jindřišská 16 nebo komplex Prague City Centre.

Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v ČR loni meziročně vzrostla o 2,1 % na 62 100 tun a 100 tun tak překonala rekord z roku 2011. V porovnání s rokem 2000 byla loňská spotřeba vyšší o 230 %. „Na dosud nejvyšší spotřebě mají významný podíl ekonomické faktory jako růst investic do stavebnictví a vyšší podpora z fondů státních dotačních programů,“ uvedl předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. Právě stavebnictví se na celkové spotřebě EPS podílí z 85 %. Nejvýraznější položku v odbytu EPS loni tvořily zateplovací kontaktní systémy ETICS. Na jejich výrobu se spotřebovalo téměř 26 000 tun pěnového polystyrenu. Z celkového objemu EPS spotřebovaného ve stavebním průmyslu použili stavaři polovinu na zateplení fasád a 35 % na zateplení podlah a střech.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) vyzvala pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO), aby ji písemně i na osobním setkání informovala o krocích Prahy stran pražských stavebních předpisů (PSP). Krnáčová iniciativu ministryně vítá. Hlavní město nyní řeší připomínky, které k předpisům měla Evropská komise.Ta notifikaci PSP posunula do 24. Května a kvůli obavám z diskriminace dovozců požaduje odůvodnění, proč předpisy, které byly schválené loni, vyžadují spalinové vývody na střechu, když existují i zařízení jako karma či plynová podokenní topidla. „Důsledkem tohoto odkladu je, že návrh nových Pražských stavebních předpisů nemůže být schválen před 24. květnem 2016 a Praha tudíž nemůže dodržet lhůtu ke zjednání nápravy 16. dubna 2016 stanovenou rozhodnutím MMR o pozastavení účinnosti PSP,” uvedla mluvčí ministerstva.

Central Group plánuje na jaře prodat téměř 600 nových bytů v osmi pražských lokalitách a za celý rok 1 300 bytů. Mimo jiné jde o byty v projektech Rezidence Park Nikolajka, Rezidence U Muzea, Letňanské zahrady nebo Nad Volyňkou v Uhříněvsi. Základem nabídky firmy zůstává střední segment, jde o asi 60 % bytů. Příkladem je projekt Letňanské zahrady s průměrnou cenou 45 400 Kč za metr čtvereční. V červnu Central Group plánuje dokončit rezidenci Garden Towers na Žižkově, kde zatím společnost prodala 62 % z celkového počtu 700 bytů. Jde o největší bytový areál v Česku stavěný v jedné etapě. Generálním dodavatelem je Metrostav, zakázka má hodnotu zhruba dvě miliardy korun. Garden Towers obsahuje pět osmnáctipatrových věží propojených šestipodlažním podstavcem se střešními zahradami. Součástí jsou přízemní prostory pro restauraci, kavárnu a minimarket. Průměrná cena bytu je 65 700 korun za metr čtvereční včetně DPH.

Pětina mladých mezi 25 a 34 lety bydlí u rodičů. Dvě třetiny z nich zůstávají doma hlavně z finančních důvodů. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který ve druhé polovině loňska pro finanční skupinu Wüstenrot provedla agentura Data Collect a do kterého se zapojilo 500 lidí. Podobný průzkum loni dělala i agentura STEM/MARK pro Českomoravskou stavební spořitelnu. Podle jejích výsledků u rodičů žila necelá třetina mladých mezi 20 a 30 lety. Podle zjištění agentury Data Collect u rodičů zůstávají víc mladí muži než ženy. Řada z těch, kteří stále bydlí doma, je bez partnera. Mnozí singles se totiž obávají toho, že by jen ze svého příjmu nedokázali hypotéku bez problémů splácet. Podle zástupců finanční skupiny Wüstenrot v poslední době ale hypoték, které si berou jednotlivci, přibývá. Většinou si lidé pořizují jedno či dvoupokojové byty. Bývá to pro ně prý často výhodnější než placení nájmu. Třetině dotázaných na obstarání bytu přispěli rodiče či jiní příbuzní. Jen každý šestý člověk si bydlení financoval sám.

Podle autorů průzkumu je za bydlením s rodiči do vyššího věku někdy i „vychytralost a vyhovující životní styl“. Nákupy a domácnost totiž obstará rodina, takzvaní „mamánci“ pak ušetřené peníze za samostatné bydlení utrácejí za cestování a jiné věci.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK celkem 97 % mladých mezi 20 a 30 lety uvedlo, že podstatnou bariérou pro jejich osamostatnění jsou právě finance. Tři čtvrtiny dotázaných se ale bály i ztráty pohodlí a dvě třetiny nechtěly převzít odpovědnost za svůj život a rozhodovat o něm. Velké části lidí vadilo také oslabení rodinných vazeb. Dvě třetiny rodičů uvedly, že svým potomkům na bydlení spoří. Agentura STEM/MARK také zjistila, že pro polovinu mladých je problematické mít vztah s někým, kdo stále bydlí u rodičů. Sedmi z deseti matek a otců nicméně nevadilo, když si jejich potomek vodil na noc návštěvu domů.

Podle výzkumu Sociologického ústavu akademie věd ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) se mladí, vzdělanější Češi a Češky při rozhodování o koupi či nájmu bytu řídí spíš emocemi než podle znalosti skutečných nákladů. Upřednostňují vlastní bydlení před nájemním. Takové chování by ale mohlo rozkolísat trh s byty. Ke změně přístupu by podle autorů mohla vést třeba dlouhodobost nájmů a podpora sociálního bydlení.

Developerská skupina VGP, která působí ve středoevropském regionu včetně České republiky, vstoupila na konci února do společného podniku se společností Allianz Real Estate. VGP v něm má přesně poloviční podíl. Počáteční hodnota transakce přesahuje 500 mil. eur (13,5 mld. Kč). Nový společný podnik bude spravovat aktiva, která skupině VGP vytvářejí příjmy a jsou umístěná v Německu, Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Allianz Real Estate se zaměřuje na investice do nemovitostí a správu nemovitého majetku. Pod názvem Allianz Real Estate Holding působí od roku 2009. Kromě Evropy má pobočky také ve Spojených státech či v Singapuru.

Ceny nových bytů letos podle ankety společnosti CEEC Research mezi 40 developerskými firmami vzrostou v průměru o 5 %. Kupující budou mít největší zájem o byty 2+kk a 2+1.

Stavební úřad v Praze, která je hlavním bytovým trhem země, povolil za loňský rok stavbu zhruba 4 000 nových bytů, developeři jich ale za stejné období prodali 6 500. „Pokud vezmeme v potaz současný stav schvalování nové výstavby v Praze, je evidentní, že poptávka po nových bytech v hlavním městě brzy převýší nabídku a ceny tak mohou dále růst,“ upozornil partner KPMG Pavel Kliment.

Největší vliv při rozhodování zákazníka podle ankety stále bude mít cena. Na stupnici od nuly do desítky označili oslovení ředitelé tento faktor v průměru známkou 9,0. Velkou váhu mají rovněž lokalita (8,9 bodu), kvalitní dopravní dostupnost (8,5 bodu) a důvěryhodnost developera (8,4 bodu). Nejméně zákazníci dbají na energetickou náročnost stavby (3,5 bodu).

Loni byl v Praze největší zájem byl o byty 2+kk a 3+kk, jejichž cena se v průměru pohybovala mezi 50 000 až 60 000 korun za metr čtvrteční, plyne z dřívější analýzy společností Trigema, Skanska Reality a Ekospol. V Brně průměrná cena dostupných nových bytů byla 55 000 korun za metr čtvereční.

Developerská společnost Aventin zmenšila projekt nákupního centra v bývalém areálu Fruty ve Znojmě. Mezi vlakovým nádražím a Družstevní ulicí má vzniknout objekt, který nabídne zhruba 11 600 metrů komerčních ploch pro obchody a kanceláře, vyplývá z dokumentu zveřejněného pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Z původního plánu stavby developer vyškrtl druhou etapu, v níž chtěl vybudovat dalších 3 155 metrů čtverečních komerčních ploch. Proč developer záměr zmenšil, není jasné.

Aventin je znojemská developerská společnost, která chtěla postavit již před pěti lety velké nákupní centrum v Jihlavě u výpadovky na Pelhřimov. Nyní se zdá, že by stavba mohla začít letos. Výkony společnosti předloni činily 19 mil. Kč, hospodaření skončilo ve ztrátě třetí rok po sobě.

Stavebních firem ochotných přijmout i zakázku bez zisku nebo se zápornou marží letos opět ubylo. Nyní jich je necelá čtvrtina (23 %), přitom ještě v roce 2014 by neziskovou zakázku vzalo 38 % podniků. Přitom ze zakázek provedených v loňském roce jich bylo ztrátových 9 %. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované společností CEEC Research na základě zjišťování u zhruba stovky stavebních firem v Česku. Marže velkých stavebních firem s minimálním ročním obratem 200 mil. Kč by se letos měly zvýšit na 4 % z loňských 3 %. Malé a střední firmy očekávají růst z 9 % na 12 %. Podniky působící v pozemním stavitelství předpokládají růst marží na 11 % po loňských 8 %.

Počet hypotečních úvěrů poskytnutých na koupi obytných nemovitostí ve Španělsku se v loňském roce zvýšil o 19,8 %, což představuje nejprudší tempo růstu od roku 2003. Objem úvěrů poskytnutých na koupi obytných nemovitostí loni stoupl na 25,9 mld. eur (téměř 700 mld. Kč), což je ovšem hluboko pod maximem 188,3 mld. eur z roku 2006.

Boom na realitním trhu byl dlouhou dobu motorem hospodářského růstu ve Španělsku, kolaps trhu v roce 2008 však uvrhl ekonomiku do vleklé recese a připravil miliony lidí o práci. Ceny domů ve Španělsku se v posledních osmi letech propadly o zhruba 40 %, v poslední době však poptávka oživuje díky obnovenému hospodářskému růstu a nízkým úrokovým sazbám.

Hrubý domácí produkt Španělska v loňském roce stoupl o 3,2 %, což představuje nejprudší tempo růstu od začátku ekonomické krize z roku 2008. Španělská ekonomika se vymanila z recese koncem roku 2013 a nyní patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii.

Praha potřebuje dlouhodobou vizi, jak se rozvíjet, co stavět a jakým způsobem investovat do nemovitostí. Uvedlo to 98 % odborníků oslovených v rámci průzkumu, který provedla společnost Deloitte.

„Praha potřebuje vizi a koncepci, aby se nestala skanzenem toho, co už tady bylo postaveno. Pravděpodobně si nikdy nebude konkurovat s Paříží nebo Londýnem, ale v rámci regionu může v porovnání třeba s Budapeští nebo Varšavou brzy začít ztrácet,“ uvedl ředitel oddělení poradenství pro oblast nemovitostí a stavebnictví v Deloitte Miroslav Linhart.

Jako nejbolestivější místo, které omezuje další rozvoj města, odborníci vnímají kvalitu dopravní infrastruktury. „Infrastrukturou je také míněna veřejná doprava, zejména železniční a tramvajová. Silniční infrastruktura je podle názoru některých respondentů naopak předimenzovaná,“ řekl manažer Deloitte Michal Melč.

Pozitivním směrem se podle odborníků rozvíjí Karlín a Smíchov. Na dalších místech se umístily Praha 4 (Pankrác, BB Centrum) a oblast Prahy 13 a 17 (Nové Butovice, Stodůlky, Zličín). „V případě Karlína respondenti pozitivně hodnotili kvalitativní rozvoj veřejného prostoru, která je historicky stabilizovaná a které, paradoxně, výrazně pomohly povodně v roce 2002,“ doplnil Linhart. Naopak negativně odborníci hodnotí oblasti kolem nádraží v Bubnech, na Smíchově, Žižkově a také v okolí Masarykova nádraží. „Respondentům také vadí, že rozvojové lokality v centru města, jako například Rohanský ostrov, stále leží ladem. Negativně vnímají také situaci okolo Václavského náměstí, kterou vnímají jako nevyužitou příležitost a oslabení hodnoty centra města,“ dodal Melč.

Průzkumu se zúčastnilo 153 ředitelů developerských, architektonických a stavebních firem a také zástupce akademické obce.

Obchodní řetezěc Tesco vyčlenil do samostatných společností pět svých nákupních center a pozemky v ČR. Připravuje je tak zřejmě k prodeji, obchody v nich ale bude provozovat dál. Jde o obchodní centra v Praze – Letňanech, Hradci Králové – Pražském Předměstí, Plzni – Východní Předměstí, Pardubicích, Brně – Trnitá, vedle toho také pozemky na pražském Šeberově a v Letňanech. Vyplývá to z Projektu rozdělení (firmy) odštěpením, který společnost zveřejnila v obchodním rejstříku.

Evropská komise posunula do 24. května proces notifikace pražských stavebních předpisů (PSP). Praha má do té doby vyjasnit pravidla pro kouřovody. Komise kvůli obavám z diskriminace dovozců požaduje odůvodnění, proč loni schválené předpisy vyžadují spalinové vývody na střechu, když existují i zařízení jako karma či plynová podokenní topidla. Podle MMR jde o nedorozumění: “Praha sloučila dva odstavce předmětné vyhlášky do jednoho odstavce. Tím uvedla v omyl Evropskou komisi, že všechny kouřovody musí být vyvedeny nad střechu.“ Pokud by Praha zmíněné dva odstavce doslova opsala, komise by podle ministerstva zásadní připomínku neměla, protože celostátní vyhláška už notifikována byla. Předpisyv současném znění schválila městská rada na začátku srpna. V účinnost by po notifikaci měly vejít letos. Proces notifikace se díky požadavkům z Bruselu posunul tři měsíce, původně měl skončit právě v těchto dnech.