V Dubaji otevřeli kancelářskou budovu, která je zřejmě první funkční kancelářskou budovu na světě postavenou pomocí 3D tiskárny. Vytištění budovy trvalo 17 dní, instalace pak dva dny. Náklady na stavbu činily zhruba 140 000 dolarů (2,4 milionu Kč), jak uvedl server Whatson.ae. Pro stavbu budovy byla použita speciální směs cementu. Testy spolehlivosti se uskutečnily v Británii a Číně. Budova byla vytištěna za pomoci tiskárny vysoké 20 stop (6,1 metru), dlouhé 120 stop (36,6 metru) a široké 40 stop (12,2 metru). Jednopatrová budova obloukovitého tvaru má podlahovou plochu zhruba 250 metrů čtverečních. Je plně funkční a dočasně bude sloužit jako centrála společnosti Dubai Future Foundation, která za projektem stojí. Nachází se v centru města, blízko mezinárodního finančního centra. Podle studií by nová technika mohla zkrátit dobu výstavby o 50 – 70 % procent a náklady na práci o 50 – 80 %. Dubaj plánuje, že by do roku 2030 mohlo být až 25 % budov v emirátu postaveno právě pomocí 3D tiskárny.

Skanska i Eurovia budou muset zaplatit zhruba půlmiliardové pokuty za účast ve velkém kartelu stavebních firem nejpozději začátkem srpna. Krajský soud v Brně nepřiznal jejich žalobám proti rozhodnutí antimonopolního úřadu odkladný účinek. Celkem ÚOHS uložil stavebním firmám pokuty za 1,66 miliardy korun, k jejich zaplacení dal v únoru lhůtu 180 dní. Obě společnosti oznámily, že rozhodnutí soudu budou respektovat, nicméně s verdiktem ÚOHS nadále nesouhlasí.

Na soud se obrátilo všech sedm pokutovaných firem. Pokuta od ÚOHS je nejvyšší, kterou úřad kdy pravomocně uložil. Firmy koordinovaly účast a svoje nabídky ve výběrových řízeních na výstavbu komunikace R4 v úseku Mirotice – Třebkov (kromě firmy Lesostavby), dále na rekonstrukci lokality na Bakalářích v Písku (pouze Strabag a Lesostavby) a při rekonstrukci Jeronýmovy ulice v Třeboni (pouze Strabag a Lesostavby). Informace o kartelu získal ÚOHS při 12 neohlášených šetřeních ve dvou letech.

„Zadržené důkazy vypovídají o tom, že účastníci kartelu mezi sebou domlouvali a připravovali tzv. krycí nabídky na uvedené veřejné zakázky, z nichž některé byly záměrně neúplné a jiné nadhodnocené. Tímto způsobem účastníci kartelu ve výběrových řízeních zcela vyloučili prvek hospodářské soutěže a zvítězila společnost, která byla kartelem předem určena,“ uvedl už dříve předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Český trh průmyslových a skladových nemovitostí dosáhl na konci prvního čtvrtletí 2016 celkové rozlohy 5,78 milionu m2. Za první tři měsíce letošního roku bylo dokončeno 84. 00 m2 nových prostor, což představuje meziroční nárůst o 112 %!! A aktuálně je ve výstavbě dalších 271 200 m2, díky kterým trh svou velikostí překročí hranici 6 milionů „čtverců“ už v druhé polovině letošního roku.

Přitom téměř polovina (44 %) nových skladových a průmyslových areálů se nyní staví na spekulativní bázi, tedy bez předem sjednaného nájemce, což ještě před několika málo lety bylo spíše výjimečné. Developeři tak reagují na nejnižší neobsazenost v posledních deseti letech, přetrvávající silnou poptávku ze strany potenciálních nájemců (především obchodních a 3PL společností – takových, které se specializují jen na poskytování služeb v oblasti logistiky, „third party logistic“) a obecně pozitivní ekonomický výhled České republiky.

Vzestup výstavby o 112 %

„V České republice je nyní celkem 5,78 milionu m2 průmyslových a skladových ploch. Největší podíl na nich má hlavní město Praha, a to 40 %. Na druhém a třetím místě se pravidelně střídají západočeské centrum Plzeň, jejíž aktuální podíl na trhu činí 15,3 %, a jihomoravská metropole Brno se 14,9 %,“ uvádí Harry Bannatyne ze společnosti JLL. A dodává: „Nová výstavba se ze 70 % koncentruje na Prahu-západ a západ České republiky, tedy Plzeňsko a Karlovarsko.“ K největším nyní realizovaným projektům patří Mountpark v Plzni (44 000 m2 na spekulativní bázi), P3 Park D8 (23 500 m2) a Panattoni Park Prague Airport II (23 300 m2 ). K největším letošním, ovšem už dokončeným projektům patřily Prologis Park Jirny (33 500 m2), CTPark Kvasiny (10 600 m2) a CTPark Modřice (10 500 m2).

Poptávka roste

Hrubá realizovaná poptávka v prvním čtvrtletí dosáhla objemu 313 600 m2, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o 29 %. Čistá realizovaná poptávka, která dosáhla výše 210.900 m2, rostla mírnějším tempem, meziročně o 8 %, nicméně i tak byla o více než 38 % nad pětiletým průměrem tohoto parametru.

Poptávku letos táhnou hlavně firmy zabývající se velkoobchodem a e-commerce (dosáhly 52 % hrubé a dokonce 60 % čisté realizované poptávky), silný je také zájem ze strany už zmíněných 3PL firem (24% podíl na hrubé a 19% podíl na čisté poptávce).

Neobsazenost takřka nulová

Díky silné poptávce celková míra neobsazenosti logistických nemovitostí v České republice klesla na nejnižší úroveň za posledních deset let – aktuálně je na úrovni 4,2 %. Přitom v řadě regionů nejsou žádné volné plochy, tedy neobsazenost je tam doslova nulová, což platí pro kraj Středočeský, Královéhradecký, Liberecký a Zlínský. Pod celorepublikovou mírou neobsazenosti je také například lokalita Ústí nad Labem, Jihlava, Plzeň a Praha. Naopak nad ní se nachází například Brno, Ostrava a Olomouc.

Nejvyšší dosahované nájemné (prime headline rent) zůstává stabilní na úrovni, když nejvyšší dosahuje v Praze (3,80 – 4,25 eur/m2/mě­síc), v Brně (3,90 – 4,25 eur/m2/měsíc) a Plzni (3,75 – 4,20 eur/m2/mě­síc). Nájemné u projektů stavěných na míru (tzv. built-to-suit) bývá obvykle vyšší. „Strategická lokalita v centru Evropy, rozvinutá infrastruktura a kvalifikovaná pracovní síla v kombinaci s kvalitními developerskými projekty třídy A staví Českou republiku i nadále do pozice jedné z hnacích sil regionu,“ dodává Harry Bannatyne.

Největší nájemní transakce (první čtvrtletí 2016, bez renegociací)

Developeři prodali v Praze v 1. čtvrtletí nejvíce bytů v Praze 9. Na tuto městskou část připadala zhruba čtvrtina z celkových 1 600 prodaných bytů. Průměrná plocha těchto bytů byla 63,8 metru čtverečního, nejčastěji šlo o kategorii 2+kk. Průměrná cena za metr čtvereční činila 55 017 Kč, o 9 % méně než za celou Prahu – ta činí 60 517 Kč. Vyplývá to ze společné studie společností Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Za Prahou 9 následují Praha 10 a Praha 5. V těchto městských částech developeři prodali dohromady tři pětiny všech bytů. Naopak málo se nové bydlení nabízí v centru, tedy v první a druhé městské části.

„Místo, velikost a cena nového bytu jsou tím, co do značné míry rozhoduje o jeho výběru. Až za nimi následují pověst developera i samotná kvalita nabízeného bytového projektu,“ uvedl generální ředitel Trigemy Marcel Soural.

Podle zmíněných statistik se v Praze v 1. čtvrtletí prodalo zhruba 1 600 nových bytů. Počet dostupných bytů během prvních třech měsíců klesl z 6 450 na 5 250. Letos by mohli developeři prodat okolo 7 000 nových bytů.

Německá velkoměsta loni začala regulovat nájemné, aby zastavila jeho rychlý růst. Opatření však neuspělo, podle realitních makléřů v některých městech meziročně vzrostlo za rok průměrné nájemné navzdory regulaci až o 10 %. Odborníci vidí problém v nedostatku volných bytů, který nájemníkům brání v tom uplatňovat svoje právo na nižší nájmy.

Regulaci nájemného zavedl jako první Berlín na počátku loňského června. Postupně se k němu přidalo více než 200 dalších měst. Podle regulačních pravidel mohou vlastníci bytů při uzavření nových smluv účtovat nájemníkům maximálně o 10 % vyšší částku, než kolik činí v místě průměrné nájemné. Výjimka platí pro případy, kdy už v předchozí smlouvě bylo nájemné nadprůměrné, v tom případě ho vlastník bytu může pro nového nájemníka nechat v dosavadní výši. Opatření mělo zbrzdit zdražování nájemného, které například v Berlíně a v Mnichově za pět let před zavedením regulace vzrostlo v průměru o třetinu.

Dopad regulace ale podle makléřů není patrný. V Berlíně podle společnosti Empirica meziročně vzrostly nájmy v průměru o 6 %, v Mnichově o 9 % a ve Stuttgartu o 10 %. V Düsseldorfu, kde se nájmy v letech 2010 až 2015 zvýšily o 6,7 %, zaznamenali po loňském spuštění regulace meziroční růst nájemného o 4 %. „Nájemci regulaci nájemného ignorují. Kdo ji poruší, ten se sotva setká s nějakými důsledky. Zákon nestanovuje žádné sankce, v nejhorším případě musí nájemci snížit nájemné na úroveň, kterou regulace určuje,” uvedl šéf Německého svazu nájemníků Ulrich Ropertz. Podle něj je problém i v tom, že nabídka volných bytů ve velkoměstech zdaleka nepokrývá poptávku. V Berlíně přichází na prohlídky bytů až 40 zájemců o získání nájemní smlouvy, v Kolíně nad Rýnem jich je přes 50 a ve Stuttgartu a v Mnichově dokonce přes 70. „Když nájemník v takové konkurenci uspěje a podaří se mu byt získat, rozhodně nemá motivaci jít ihned k soudu se sporem o regulaci nájmů,“ podotkl Ropertz. Andreas Geisel z berlínské radnice upozorňuje také na to, že mnoho nových nájemníků neví, kolik za byt platili jejich předchůdci. I když nájemné přesahuje místní průměr, vlastník bytu může argumentovat tím, že proti předchozí smlouvě cenu nezvýšil. Podle Geisela tak v Berlíně existují lokality, kde je nájemné až o třetinu vyšší, než by podle regulace být mělo.

Podle odborníků lze situaci řešit jedině výstavbou nových bytů. „Nic nezastaví růst nájmů lépe než dostatečná nabídka dostupných bytů,“ uvedl zemský ministr pro výstavbu ze Severního Porýní-Vestfálska Michael Groschek. Spolková vláda už dříve schválila podporu sociálního bydlení a nabídla investorům, kteří budou stavět levné byty, daňové výhody. Opatření by mělo zvýšit počet dokončených nových bytů na úroveň, jaká byla v 90. letech, tedy přes 400 000 bytů ročně. V současnosti jich na trh přichází kolem 250 000 ročně.

Developerská společnost CTP začala s bouráním bývalé velké brněnské textilní továrny Vlněna, na jejímž místě se má v budoucích letech postupně stavět komplex administrativních budov. Později mohou přibýt i domy s menšími byty. Revitalizace areálu má trvat deset až dvanáct let. Výroba v areálu skončila v roce 1997 a od té doby vše chátrá. Developer hodlá zachovat některé stavby a postavit další – celkem nabídnou 82 000 metrů čtverečních kanceláří, přičemž tempo výstavby se bude řídit poměry na trhu.

Cenu TOP Stavební firma za rok 2015, kterou organizuje společnost CEEC Research, letos obhájil Strabag. V soutěži hodnotí veřejní zadavatelé vybrané stavební firmy podle kvality, dodržení lhůty a dohodnuté ceny. Druhé místo obsadil Colas, třetí byla Skanska. Letos se konal čtvrtý ročník soutěže, do které se nelze přihlašovat, CEEC Research nominuje automaticky 25 největších dodavatelů stavebních prací pro veřejný sektor v daném roce podle počtu provedených veřejných zakázek. V porotě jsou představitelé veřejných investorů, kteří zakázky stavebním společnostem zadávají. Letos stavaře hodnotilo 371 investorů.

Nadpoloviční většina managementu stavebních společností (54 %) očekává, že novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) zpomalí výstavbu. Největší obavy mezi stovkou oslovených ředitelů domácích stavebních firem panují z veřejného projednávání a možností aktivistů nebo jiných sdružení protahovat povolování staveb. Vyplývá to z analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s firmou SGCP. Novely se obávají především velké stavební společnosti a také firmy, které se zabývají především stavbou dopravní infrastruktury. Výrazné obavy panují ohledně projektů, u nichž bylo posouzení vlivu na životní prostředí vyhodnoceno ještě před vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004. Podle odhadů se to týká více než stovky staveb zhruba za 130 miliard korun. To je téměř třetina celého výkonu českého stavebnictví za rok 2014. „Zákon způsobil v rámci svých přechodných ustanovení situaci, kdy desítky projektů, zejména dopravní infrastruktury v pokročilém stádiu přípravy a rozpracování, bude nutné pozastavit a jejich realizaci odložit. Tím se zásadně zdrží realizace dlouhodobě připravované dopravní infrastruktury potřebné pro život a podnikání v Česku,“ uvedl generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Zástupce veřejnosti, který získá zmocnění od dostatečného počtu lidí, může podávat návrhy na zrušení opatření obecné povahy, například územního plánu. Dospěl k tomu senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud se problematikou zabýval v souvislosti se sporem o budoucnost Strnadova zahradnictví v Praze 6. Lidé z okolí si jako zástupkyni v debatách o změně územního plánu vybrali Annu Matouškovou. Justice jí však později nepřiznala takzvanou aktivní legitimaci, tedy právo zpochybnit změnu u soudu. „Jsem ráda, že po letech zdánlivě marného snažení jsme se dočkali tak významného výsledku. O osudu Strnadových zahrad je třeba diskutovat s místními, a ne rozhodovat centrálně bez ohledu na občany. Navíc se podařilo změnit náhled na zástupce veřejnosti. Díky našemu případu se nyní budou moci lépe bránit lidé v celé republice,” uvedla A. Matoušková. Ústavní soud už před časem rozhodl, že návrh na zrušení územního plánu mohou za určitých podmínek podávat občanská sdružení. Spolky mají takzvanou aktivní legitimaci zpravidla tehdy, když sídlí v lokalitě dotčené územním plánem, nebo když tam členové sdružení vlastní nemovitosti. NSS teď podobně rozhodl ve prospěch zástupců veřejnosti.

Obchodní centrum v historickém jádru Opavy se asi stavět nebude. Většina členů vládnoucí koalice je proti tomuto záměru. Primátor Radim Křupala proto hodlá znovu jednat s developerskou společností Crestyl. Pokud Opava od záměru ustoupí, může firma žádat odškodnění. Už dříve představitelé města uvedli, že by bylo možné zaplatit náklady, které firmě s přípravou projektu vznikly. Odmítají ale platit ušlý zisk. Pokud se obě strany nedohodnou, může vše skončit arbitráží.

Crestyl ale stavbu dál připravuje. „Na základě dosavadních negativních reakcí ze strany zástupců města na naše nové návrhy jsme se již rozhodli připravit projekt v území za Slezankou v podobě odpovídající platné smlouvě. Nyní pracujeme na projektové dokumentaci a rádi bychom vše městu představili v nejbližší době,“ řekl mluvčí firmy Ondřej Micka.

Smlouvu s Crestylem tehdejší představitelé města uzavřeli v roce 2005. Jednání se ale vlečou a mezi tím nedaleko zamýšleného obchodního centra vzniklo jiné – Breda & Weinstein. Crestyl má podle uzavřené dohody zastavět pozemek pod dnes již zbouranou výškovou budovou ze 70. let a sousední parky, které vznikly v roce 1945 po zbourání staveb zničených ve válce.

Z Barrandovských teras, známého prvorepublikového výletního podniku v Praze, bude hotel. Funkcionalistická budova z roku 1928 od architekta Maxe Urbana se podle deníku Dotyk začne po dlouhých letech opravovat letos v červnu. Opravu rozjíždí liberecký podnikatel Michalis Dzikos, který se specializuje na opravy architektonických památek první republiky a zrekonstruoval například Mandelíkovu vilu u Kolína na hotel Chateau Kotěra. Dzikos areál vlastní prostřednictvím firmy Barrandovské terasy a.s. od roku 2001 a rozjezd rekonstrukce avizoval už několikrát. Stavební povolení na projekt od brněnského studia Kuba a Pilař má od roku 2011, projekt je z roku 2004. Kromě opravy a zprovoznění historického restauračního objektu vyroste v těsném sousedství novostavba obloukovitého dvoupodlažního hotelu. O původně plánovaném kongresovém centru s podzemními garážemi už investor nemluví. Zničený bar Trilobit obnoven nebude.

Secesní Grand hotel Evropa na pražském Václavském náměstí od podnikatele Václava Skaly koupila firma, která spadá do rakouské skupiny Julius Meinl. Součástí prodeje hotelu je podle deníku HN známého dříve pod jménem Šroubek je vedle památkově chráněné stavby i projekt na dostavbu do vnitrobloku. Cena transakce nebyla zveřejněna.

Hotel je nyní zavřený a jeho historickou část čeká rekonstrukce. Ve vnitrobloku má zároveň vzniknout nová budova. Předpokládaný termín otevření hotelu po opravě je rok 2019, píše deník. Do provozu se vrátí jako pětihvězdičkový, řekla HN Nadine Gillesová, ředitelka developerské společnosti Prague Prime Home Management spadající pod rodinnou firmu Julius Meinl a také jednatelka společnosti Vaclavske 25, která je oficiálním majitelem budovy. Hotel má provozovat řetězec světově renomované značky, který bude nový na českém trhu.

Hotel byl postaven v roce 1872 architektem Josefem Schulzem v novorenesančním slohu. Po přestavbě v roce 1889 byl v letech 1903 až 1905 přebudován ve stylu geometrické secese. Roku 1924 hotel koupil restauratér Karel Šroubek, po němž pak nesl jméno. V roce 1951 byl hotel znárodněn a přejmenován na Grand hotel Evropa. Po roce 1989 byl restituován.

Počátkem června se bude konat konference „BIM ve stavebnictví 2016“. Stejně jako loňský premiérový ročník konference, tak i její druhý ročník je zaměřen na modernizaci a spolupráci ve stavebnictví prostřednictvím metodiky informačního modelování budov, respektive staveb – BIM. Na konferenci se představí celá řada odborníků, kteří mají co říci k uvedené problematice, zhodnotí současný stav zavádění BIM v Česku a upřesní představu dalšího inovačního vývoje v jednotlivých oblastech stavebnictví. V neposlední řadě seznámí posluchače i se zahraničními zkušenostmi.

Podpora dlouhodobé diskuze na téma inovací ve stavebnictví je jedním ze zásadních cílů odborných akcí organizovaných Odbornou radou pro BIM, proto po plenární části budou mít účastníci konference možnost diskutovat v rámci v rámci různých workshopů problematiku zavádění BIM do praxe českého stavebnictví.

Celodenní konference „BIM ve stavebnictví 2016“ se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2016 v prostorách domu Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství v Praze na Václavském náměstí. Aktuální informace o konferenci s kompletním programem naleznete na stránkách www.BIMkonferen­ce.cz. Akci pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství ve spolupráci s Odbornou radou pro BIM, pod záštitou MPO, ČKAIT a Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Podíl volných kanceláří v Praze na konci loňského roku činil 14,6 % a ze středoevropských metropolí byl největší. Nejvyšší dosahované kancelářské nájemné bylo ve Varšavě (650 Kč za metr čtvereční na měsíc), Praha byla s 527 korunami na třetím místě. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Druhý nejvyšší podíl volných kanceláří byl na konci loňského roku v rámci regionu ve Varšavě (12,3 %), následují Budapešť a Bratislava. „Letos bude míra neobsazenosti v Praze určitě klesat, předpokládám, že zhruba o dva až tři procentní body. Ale pod deset procent by se dostat neměla,“ odhaduje vedoucí pronájmu kanceláří společnosti Cushman & Wakefield Radka Novak.

V Praze bylo ke konci loňského roku celkem 470 800 metrů čtverečních volných kancelářských ploch. Nejvyšší míru neobsazenosti měla Praha 7, naopak nejnižší Praha 5. Celková výměra moderních kancelářských budov v Praze činila zhruba 3,2 milionu metrů čtverečních, zhruba 2,5 metru čtverečního na obyvatele. Nejvyšší podíl měla Varšava (3,6 m2), následují Varšava (2,7 m2) a Budapešť (1,9 m2).

V současné době je v Praze ve výstavbě zhruba 163 800 metrů čtverečních kanceláří. V prvním čtvrtletí začala výstavba projektu Main Point Pankrác a další fáze projektu City West ve Stodůlkách. Obnovena byla stavba kancelářské budovy Friday 13 v Praze 4.

Ve dnech 30. – 31, května se v rakouské metropoli bude konat už 4. ročník konference GREET VIENNA, „Global Real Estate & Economy Talks“. Jedná se o špičkovou mezinárodní B2B platformu pro komerční nemovitosti se zaměřením na střední, východní a jihovýchodní Evrope (CEE + SEE). Konference proběhne v historickém paláci Dolního Rakouska.

Protagonisty akce budou rakouští i zahraniční investoři, kteří v regionech CEE a SEE hledají lukrativní investiční projekty, a to ve všech segmentech realitního trhu včetně rodinných domů, sociálních a zdravotnických zařízení, ubytovacích zařízení apod. Program konference přitom neponechává stranou ani globální trendy jako digitalizaci, změny klimatu, demografické změny atd.

GREET Vienna stojí na třech pilířích: samotné konferenci, expozicích projektů a zemí a výměně kontaktů. Na akci budou své realitní trhy prezentovat rovněž země uvedených regionů. (Více informací najdete na : www.greetvien­na.com .).

Společnost JLL oznámila, že Tibor Ovečka se stal novým vedoucím jejího oddělení kancelářských nemovitostí, kde nahradí Jana Mechla, jenž se zaměří na zastupování nájemců kancelářských nemovitostí.

Tibor má dvacet let zkušeností na českém realitním trhu. Pracoval na manažerských postech jak v developerských společnostech (Hochtief apod.), tak v realitních poradenských firmách (např. Cushman & Wakefield a DTZ). Má také zajímavé zahraniční zkušenosti, kdy v pozici ředitele oddělení pro nemovitosti OKIN Group zajišťoval rozvoj jejích aktivit na sedmi trzích střední a jihovýchodní Evropy.

Tibor je absolventem Univerzity Palackého v Olomouci. Je nadšeným sportovcem, věnuje se zejména extrémním sportům (mountain bike downhill, downhill longboarding, snowboarding / snowscooting, smx).

Katastrální úřady loni obdržely 1,09 milionu návrhů na vklad vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem. Meziročně to bylo o 6 % více. Ředitel oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart vidí za meziročním růstem zlepšující se ekonomickou situaci. „Očekávání lidí jsou poslední dva až tři roky pozitivní, lidé renovují a investují,“ uvedl. Před třemi lety byl počet žádostí o vklad o statisíce nižší, od té doby se ale podle Linharta změnila metodika. „Záznamy byly nahrazené vkladem. Dříve věci týkající se například zástav byly řešené záznamem. Od změny občanského zákoníku jde více změn návrhem na vklad. Počet vkladů se tedy dramaticky zvýšil,“ upozornil.

Loni rovněž pokračovala digitalizace katastrálních map, ke konci roku v nich bylo zaneseno 92 % katastrálních území. Podle výhledu úřadu by po roce 2017 měl být tento proces dokončen.

Stavaři v 1. čtvrtletí zahájili stavbu 1 118 bytů v bytových domech, meziročně o 8,4 % více. Počet zahájených staveb rodinných domů meziročně vzrostl o 8,8 % na 2804. Největší podíl nově zahájených staveb bytových domů připadá na Prahu. Její podíl se však z únorových 51,8 procenta snížil na 44,2 %. S odstupem následují Jihomoravský, Zlínský a Plzeňský kraj.

„Poptávka po novém bydlení neustále roste, zájemci chtějí využít rekordně nízkých úrokových sazeb u hypoték. Bohužel v minulých letech zanedbaná příprava nových územních plánů – v některých případech způsobená odporem vůči jakékoliv výstavbě – způsobila, že firmy takřka nemají co stavět. Projektů připravených v minulosti totiž výrazně ubývá,“ uvedl generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec.

Mluvčí konkurenční společnosti Central Group Marcela Fialková upozornila na prohlubující se rozdíl mezi nově zahájenými a prodanými byty. Podle údajů společností Trigema, Central Group a Skanska Reality developeři v Praze v prvním čtvrtletí prodali 1600 bytů. „Poptávka tak pomalu začíná převažovat nad nabídkou nových bytů. To se brzy může projevit růstem cen a nové bydlení se tím opět stane méně dostupným,“ doplnila Fialková. Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou rodinné domy, nástavby, vestavby a penziony, začali firmy a jednotlivci v 1. čtvrtletí stavět 5 164 bytů, meziročně o 2,1 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 jich ovšem bylo téměř o polovinu méně.

Stavebnictví jako celek se přes živou bytovou výstavbu v březnu meziročně propadlo o 12,5 % a za 1. čtvrtletí kleslo o 8,8 %.„Stavební výroba v březnu propadla nejvíce od května 2013, což byl měsíc poznamenaný ekonomickou recesí. Když uvážíme, že letošní zima byla poměrně teplá, je takový výsledek silně znepokojivý,“ uvedl analytik Roklen Lukáš Kovanda. Podle něj se stále zřetelněji ukazuje, že loňský růst 7,1 procenta byl pouze přechodného rázu. „Umožnilo jej dočerpávání prostředků z rozpočtu EU, které zhusta mířily právě do stavebnictví, zejména do inženýrského,“ dodal Kovanda.

Národní divadlo se zúčastní dražby restaurační budovy divadla, kterou vlastní společnost Themos. Dražba se bude konat 12. května s vyvolávací cenou 87 mil. Kč. O dražbě dlouhodobě nevyužívané budovy rozhodl insolvenční správce. Odhadní cena budovy, která vznikla spolu s Novou scénou v 80. letech, je podle dražební vyhlášky 124 mil. Kč. Společnost Prokonzulta, pořadatel dražby, ale uvádí, že budova prošla v letech 1997 až 2000 rekonstrukcí, která spočívala ve výměně a modernizaci technického a technologického zařízení budovy. Dnes je tedy nezávisle napojena na média a energie a je energeticky samostatná a soběstačná.

Kauza kolem budovy Themos trvá už od roku 1990. Voršilky v té době dostaly od státu provozní budovu Nové scény v restituci. Později se přišlo na to, že vrácena byla nedopatřením. Řádové sestry však nemovitost mezitím prodaly Themosu a ten vyzval Národní divadlo k vystěhování. Parlament tehdy trval na vyvlastnění a Národní divadlo vedlo soudní spory s majitelem. Budova se pak stala předmětem konkurzní podstaty.

Většinovým vlastníkem zkrachovalého Themosu jsou od roku 2009 nepřímo dvě kyperské společnosti s neznámými vlastníky. Do insolvence se Themos, jehož nejcennějším aktivem je právě provozní budova Národního divadla, dostal v roce 2013. Pozemek pod budovou ale stále patří voršilkám, což může být pro případné zájemce o koupi překážkou.

ÚOHS uložil 12 stavebním firmám za kartel ve stavebních zakázkách pokutu v souhrnné výši 278 mil. Kč. Podle informací ČTK největší pokutu – desítky milionů korun – dostala společnost Hochtief. Mezi pokutovanými firmami je také Swietelsky, která podle informací ČTK s úřadem spolupracovala výměnou za snížení sankce, a dále Lesostavby Třeboň, Radouňská vodohospodářská společnost, VIDOX, DAICH spol. s.r.o., Vialit Soběslav, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o a Kostka JH.

Kartel se týkal zakázek v Jihočeském kraji a na Vysočině. Firmy mezi sebou podle úřadu spolupracovaly při koordinaci účasti ve výběrových řízeních na stavební zakázky ve jmenovaných krajích. Proti pokutám se mohou odvolat.Úřad případ odhalil v souvislosti s prověřování podnětu a následné řady přepadových šetření, jejichž částečným výsledkem už bylo rozhodnutí z února s pravomocnou pokutou 1,66 mld. Kč, která je za kartel nejvyšší v historii. Tehdy dostaly pokutu například Skanska, Strabag nebo Eurovia. Případ ještě není uzavřený, všechny firmy podaly žalobu ke Krajskému soudu v Brně.