Výstavba nové administrativní budovy v těsné blízkosti Masarykova nádraží v pražské památkové rezervaci by měla začít příští rok. Investiční skupina Penta chce podle údajů na portálu EIA objekt otevřít v polovině roku 2019. Návrh u odborné veřejnosti ale vyvolal obavy. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice) ČTK řekla, že o konečné podobě budovy bude s investorem ještě jednat. Oznámení, které je součástí posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), se týká části projektu ohraničeného Masarykovým nádražím a ulicemi Havlíčkovou a Na Florenci. Vznikne tady administrativní budova s obchody a restauracemi s 32 000 metry nadzemních podlahových ploch. V plánu je sedm až devět podlaží se střešními pobytovými terasami a podzemní garáže pro 229 aut. Investor slibuje celkovou revitalizaci oblasti a nové propojení s nádražím a sousedícím areálem Florentina. Součástí projektu jsou parkové úpravy. Budoucímu vzhledu budovy se materiál příliš nevěnuje. Půjde o železobetonovou konstrukci a prosklené fasády s předsazenými lamelami. Projekt vychází z návrhu architektonického ateliéru Jakuba Cieglera na základě koncepce zpracované ateliérem Zaha Hadid Architects. Výstavba je koordinována s chystanou rekonstrukcí Masarykova nádraží. V plánu je oprava autobusového nádraží na Florenci, která by měla začít v březnu příštího roku. Projekt také počítá s pěším propojením obou nádraží s Hlavním nádražím. To ale bude součástí jiného řízení.

V Praze dnes začaly platit nové stavební předpisy, PSP, které v uplynulých měsících vyvolaly řadu sporů a kvůli kterým se mimo jiné přela i pražská koalice. Stavební předpisy, které jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu, obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Vláda v současnosti projednává novelu stavebního zákona, která možná zruší možnost Prahy tvořit vlastní předpisy. Praha má své stavební předpisy jako jediné město v zemi už více než 100 let. Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR)PSP umožní výstavbu udržitelného města se stromy v ulicích a novostavbami, které respektují charakter svého okolí. Každá nová či rekonstruovaná ulice širší než 12 metrů tak bude mít stromořadí. Nebudou vznikat zbytečné podchody a nadchody, přednost budou mít bezbariérové přechody. Stanoví i výškovou regulaci novostaveb. Mezi rodinnými vilami tak nebude moci vyrůst pětipatrová bytovka, tvrdí IPR. Novelu původně připravoval tehdejší primátor Tomáš Hudeček (nestraník, dříve TOP 09) a po volbách bývalý primátorčin náměstek Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Oba politici současné znění kritizují. Podle Hudečka dostatečně nereguluje reklamu, podle Stropnického nereguluje plány developerů. Podle stavebních inženýrů zase novela povede k prodloužení doby výstavby. Může přinést úspory developerům, ale poškodí občany, zejména ty handicapované, tvrdí ČKAIT.

Vedle akademiků a soukromé iniciativy protestuje proti plánované dražbě historického objektu pražské Invalidovny také náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Požádala proto ředitelku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřinu Arajmu, aby zrušila vyhlášenou dražbu budovy. Ta se má konat již 8. srpna. Mluvčí úřadu Radek Ležatka nicméně konstatoval, že žádný důvod ke zrušení dražby není. „Během návštěvních dnů se v Invalidovně bylo podívat několik potenciálních zájemců,“ řekl. ÚZSVM oznámil v červnu, že dlouho nevyužívanou budovu prodá ve veřejné dražbě. Minimální cena je 637,7 mil. Kč. Mělo by jít o nejvýznamnější prodej státního majetku v letošním roce. Proti dražbě v tomto týdnu vystoupila skupina akademiků a historiků s tím, že podobně významný historický objekt by měl zůstat v rukou státu. Národní památkový ústav deklaroval svou vůli předložit koncepci využití včetně zpřístupnění veřejnosti a podílet se na její správě. Stejně tak vystupuje Iniciativa pro Invalidovnu, která sdružuje několik developerů, podnikatelů či architektů, kteří odmítají prodej a navrhují alternativní využití barokního komplexu – částečně jako coworkingové komunitní centrum, částečně s nabídkou služeb. Kromě podnikatele Nisana Jazairiho iniciativu podporují architekti Vlado Milunič, Miroslav Masák a Jakub Cigler či designérka Eva Eislerová. Teoretici umění a architektury z univerzit v Praze, Olomouci a Brně, z Akademie věd a Vysoké školy uměleckoprůmyslové poslali ve středu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) dopis, v němž ho žádali o zrušení dražby. „Nechceme přece opakovat chyby z 90. let, kdy se důležité pozemky a kulturně cenné objekty prodávaly soukromníkům jen z bezradnosti, jak s majetkem nakládat. Veřejný sektor musí najít sebevědomí najít využití u takto významných objektů, a to i ve spolupráci se soukromými firmami,“ komentovala celou kauzu náměstkyně Kolínská.

I letos firma Skanska pokračuje v dobrovolné práci pro společnost. Dobrovolnický program Podej ruku Skanska odstartovala pilotním projektem v roce 2014, přičemž v průběhu předchozích dvou let se do akce napříč Českou a Slovenskou republikou zapojilo zhruba 250 zaměstnanců. V tomto roce jich bylo více než 300 a pomáhali v centrech pro děti, seniory, na veřejných prostranstvích, ve školách, či nemocnicích. “Naše aktivity v oblasti firemního dobrovolnictví jsou součástí našeho dlouhodobého cíle podnikat transparentně a zodpovědně na našem trhu. V regionech, kde působíme svou stavební činností, se často potřebujeme setkat s trpělivostí a pochopením místních obyvatel, či municipalit a zmíněným programem chceme dokázat, že umíme být nejen stabilním a spolehlivým zhotovitelem, ale i dobrým sousedem. Ve spolupráci s místními a městskými úřady, komunitními centry a dobrovolnickými organizacemi se snažíme prostřednictvím předem vybraných aktivit pomoci tam, kde je to v našich silách, “shrnuje smysl akce Magdaléna Dobišová, generální ředitelka Skanska SK. Dobrovolných činností se mohou zaměstnanci účastnit v rámci placeného pracovního volna a systém práce je nastaven způsobem, aby kontinuita práce na stavbách, provozech a kancelářích zůstala zachována. Dobrovolnické aktivity pracovníci realizuji na více místech v České republice i na Slovensku.

Společnost IMMOFINANZ vykázala ve fiskálním roce 2015/2016 čistý zisk ve výši 390,4 milionu eur (za fiskální rok 2014/2015 to bylo 376,6 mil. eur). Tento meziroční pokles byl způsoben zejména negativními efekty ocenění očištěného o kurzové vlivy, které se týká ruského portfolia. Nemovitosti v České republice představují 8,1 % celkového portfolia společnosti a zahrnují 24 nemovitostí (21 již existujících, jedna ve výstavbě a dvě připravované) v účetní hodnotě 445,6 mil. eur. Portfolio již existujících nemovitostí se dále dělí na devět kancelářských budov a 12 maloobchodních. Ke konci fiskálního roku 2015/2016 dosahovaly příjmy firmy z pronájmu v České republice celkové výše 26,1 mil. eur, což představuje 8,3 % celkových příjmů z pronájmu celé skupiny. „Uplynulý fiskální rok byl ovlivněn četnými událostmi a rozhodnutími ve smyslu nastavení transformace společnosti IMMOFINANZ tak, aby se stala přední evropskou realitní společností, ale též zrcadlí napjatou politickou a ekonomickou situaci v Rusku. Po výrazném úspěchu, týkajícím se společnosti Buwog a prodeje našeho logistického portfolia, bylo naše zaměření na segment kancelářských a maloobchodních nemovitostí dalším krokem podmiňujícím budoucí růst. Tento růst bude organický, například díky nedávno zahájeným developerským projektům v německém kancelářském sektoru, nebo bude dosažen díky akvizicím. Rovněž jsme byli schopni uzavřít nepříjemnou kapitolu minulosti tím, že jsme dosáhli mimosoudního urovnání sporů s investory, které vznikly před rokem 2009,” komentoval tyto výsledky Oliver Schumy, výkonný ředitel skupiny IMMOFINANZ.

Na rohu ulic Vyskočilova a Václava Sedláčka v Praze 4 Michli vyroste třináctipatrový hotel. ČTK to zjistila z oznámení v systému EIA, které zkoumá vliv staveb na životní prostředí. Součástí hotelu má být rovněž kongresové centrum a podzemní garáž. Stavět se má začít v roce 2017 a výstavba potrvá rok. Hotel má vzniknout v rámci BB Centra.

Budova bude mít dva suterény a 13 nadzemních podlaží. Vrchní patra půdorysně ustupují vůči spodní konstrukci. Celková plocha pozemku stavby činí 5 433 metrů čtverečních, zastavěná plocha pak bude 3 410 metrů čtverečních a podlažní plocha bude měřit 15 515 metrů čtverečních.

Stavaři letos do konce dubna zahájili výstavbu 1 894 bytů v bytových domech, meziročně o 5,6 % méně. V Praze jejich počet podle ČSÚ klesl dokonce o dvě třetiny na celkem 498 bytů. Největší počet zahájených staveb bytových domů přitom obvykle připadá na metropoli, ještě v polovině loňského roku to byly zhruba tři čtvrtiny, ale konci dubna se její podíl ale snížil na 26,3 %. Více jich bylo v Plzeňském kraji s podílem 29,6 %. Následují Středočeský (15 procent) a Jihomoravský kraj (devět procent).

„Rozdíl mezi prodanými a nově povolenými byty se i nadále prohlubuje,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský. Podle něj nejde jen o pomalost povolování, ale některé městské části Prahy jsou “protirozvojově“ zaměřené a povolování jakékoliv nové výstavby je u nich takřka vyloučeno.

Úhrnně, tj. jednotky v bytových domech, rodinných domech, nástavby, vestavby a penziony – začali firmy a jednotlivci do konce dubna stavět 7 778 bytů, meziročně o 2,3 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 jich ovšem bylo zhruba o 40 % méně.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) chce, aby připravovaná novela stavebního zákona nabyla účinnosti od začátku příštího roku, nicméně jako reálnější však vidí termín 1. červenec 2017. Původně měla přitom novela platit už v polovině roku 2016.

K. Šlechtová počítá s tím, že novela by měla zkrátit stavební řízení minimálně o osm až deset měsíců. Pokud nebude ministerstvo zemědělství souhlasit s tím, aby do jednotného koordinovaného řízení byla zahrnuta i vodní díla, nevylučuje možnost, že by novelu z jednání vlády stáhla. „Novela jde 30. června na legislativní radu vlády. Jdeme tam už podruhé, protože jsme s jednotlivými resorty vypořádali veškeré náležitosti právního charakteru. Stále máme dvacet rozporů a i s nimi následně předložíme materiál na jednání vlády. To by se mělo stihnout ještě v červenci,“ uvedla Šlechtová.

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) včera odevzdal magistrátu nový tzv. Metropolitní plán. Uvedený územní plán stanoví, co se kde v hlavním městě může stavět. Tvorba plánu má několik měsíců zpoždění, Praha jej musí mít schválen nejpozději do roku 2020. Příprava nového plánu město dosud stála asi 50 milionů korun.

Návrh metropolitního plánu nyní posuzují magistrátní úředníci. Pokud shledají, že je v pořádku a neodporuje zákonům, budou se k němu moci vyjadřovat městské části a rovněž obyvatelé Prahy. Město rovněž připraví materiál, který bude obsahovat informace, jak plánu rozumět. V souvislosti s Metropolitním plánem rovněž vedení města uvedlo, že pokud nebude v pořádku, je možné, že odvolá ředitele IPR Petra Hlaváčka a šéfa tvorby plánu architekta Romana Kouckého. Na obranu Hlaváčka se již postavili zaměstnanci IPR a na jeho podporu vznikla také petice.

Investice do nákupů komerčních nemovitostí v Evropě v prvním čtvrtletí podle údajů společnosti CBRE meziročně klesly o 16 % na 50,7 miliardy eur (1,4 bilionu Kč). Celoevropský objem investic nicméně v prvním čtvrtletí zůstal nad desetiletým průměrem, který činí 43 miliard eur. Výrazný pokles zaznamenaly investice do maloobchodních prostor, které se propadly o třetinu na 11,2 miliardy eur.

Jedničkou v celkovém objemu investic byla s velkým náskokem Británie, a to navzdory poklesu o 26 % na 19,3 miliardy eur. Druhé místo v objemu investic obsadilo Německo se zhruba osmi miliardami eur, za kterým následovala Francie se třemi miliardami eur. Nejvýraznější meziroční nárůst investic zaznamenalo v prvním čtvrtletí Finsko, a to o 214 % na 1,8 miliardy eur. V České republice se investice propadly o 53 % na 427 milionů eur (11,5 miliardy Kč).

Předlohu, která by umožnila stavět 11 vybraných dopravních projektů bez opakování posouzení jejich vlivu na životní prostředí (EIA), by měla vláda projednat na nejbližší schůzi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce, aby ji zákonodárci následně projednali co nejrychleji. Novela o EIA by tyto dopravní stavby převedla do zvláštního režimu. Místo nového posouzení, čímž by se příprava staveb prodloužila, by stačilo rozhodnutí vlády nebo ministerstva pro životní prostředí.„Doufám, že pro to budou mít opoziční strany pochopení,“ uvedl Sobotka v souvislosti s tím, že nejméně dvě strany mohou takový postup podle jednacího řádu zablokovat. V takovém případě by vláda podle něho navrhovala zkrácení lhůt mezi jednotlivými sněmovními čteními návrhu.

Sobotka ale taky mluvil o nutnosti dohody s Evropskou komisí. Pokud by se zvláštní postup podařilo prosadit, rozhodnutí vlády nebo ministerstva o vybraných stavbách by mohlo podle Sobotky padnout na podzim, projekty by pak získaly stavební povolení a po výběrovém řízení na zhotovitele by je bylo možné příští rok začít stavět. Problémy se starými posudky na životní prostředí má v Česku přes sto dopravních staveb za zhruba 130 mld. Kč.

Krajský soud v Brně se musí znovu zabývat tím, zda bude sdružení Děti Země účastníkem územního řízení pro stavbu Polyfunkčního centra Aupark v Brně. Úřad městské části Brno-střed původně rozhodl, že spolek účastníkem není, upřel mu tak procesní postavení, které by dalo připomínkám ekologů větší váhu. Krajský soud rovněž loni dospěl k závěru, že Aupark má stát ve zcela urbanizovaném prostoru, který má z ekologického hlediska malý význam. Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden vyhověl kasační stížnosti Dětí Země, takže krajský soud musí žalobu znovu projednat. Aupark chtěl investor vybudovat na parkovišti u autobusového nádraží, v těsném sousedství dalšího velkého obchodního centra Vaňkovka. Před časem stavba získala územní rozhodnutí od stavebního úřadu městské části Brno-střed, letos v únoru magistrát rozhodnutí ale zrušil. Stavební úřad se musí projektem zabývat znovu.

Záměr Auparku se objevil přibližně před osmi lety. Mezitím proti stavbě vystupovala občanská sdružení, řadu připomínek podával i brněnský magistrát, projekt působil kontroverze. Je s ním spojena také kauza architektů Jaroslava Dokoupila a Radoslava Kobzy. Dostali pokutu 50 000 Kč od České komory architektů a tříletý zákaz ucházet se o veřejné zakázky kvůli tomu, že Aupark projektovali a poté pro město vytvořili i studii posuzující vliv stavby na okolí. Podle komory to byl jednoznačný střet zájmů.

Podle deníku E15 společnost Central Group koupila od britské společnosti Discovery severní část lokality Nákladového nádraží Žižkov (druhou část pozemku vlastní Sekyra Group). „V současnosti můžeme pouze potvrdit, že naše společnost uzavřela smlouvu, na jejímž základě nabude Central Group vlastnické právo k pozemkům Nákladového nádraží Žižkov – sever včetně všech práv k původnímu projektu s již vydaným pravomocným územním rozhodnutím,” sdělila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Deník uvádí odhad ceny akvizice ve výši 1 – 1,5 mld. Kč a zmiňuje i údajný kupní zájem ze strany Penty. Na rozdíl od aktivit Sekyra Group, které narážejí na památkovou ochranu budovy nádraží i nepříliš vstřícný postoj veřejnosti k jejím záměrům, pozemky, které nyní získala firma D. Kunovského, jsou z hlediska výstavby méně problematické, např. na nich nejsou žádné jiné stavby, provedena už byla i potřebná změna územního plánu. Podle M. Fialkové Central Group hodlá původní projekt „ odlehčit“ a zvýraznit jeho rezidenční funkci.

Realitní kancelář Svoboda & Williams doprodala poslední byty v nedávno zkolaudovaném rezidenčním projektu Royal Triangle. Tento projekt přinesl na trh prémiové byty v žádané lokalitě Praha 6 – Střešovice. Míra zájmu o projekt i výše dosažených prodejních cen jednoznačně potvrdily, že na trhu existuje významná poptávka po bytech ke koupi v kvalitně připravených developerských projektech.

Rezidenční park Royal Triangle, situovaný nedaleko Pražského hradu a vilové čtvrti Ořechovka, je tvořen souborem osmi elegantních viladomů, uspořádaných kolem zahradního atria. Celému komplexu vtiskl nezaměnitelnou, zcela nadčasovou architektonickou tvář návrh ateliéru Schindler Seko Architects. Projekt nabídl prvotřídní prosklené byty (2+kk až 4+kk) s lodžiemi či balkony a navíc i několik exkluzivních penthousů s prostornými terasami. Jednotky ve vyšších patrech se vyznačují atraktivními výhledy na Pražský Hrad, přízemní byty jsou doplněny privátními předzahrádkami. Byty navíc zaujmou nadstandardním technologickým vybavením, a to včetně inteligentní technologie ovládání domácnosti (KNX), automaticky řízeného větrání s rekuperací tepla a kapilárního systému chlazení stropů.

Developeři, kteří se zabývají výstavbou kanceláří, považují za největší brzdu svého podnikání byrokracii ze strany státu a nekvalitní legislativu. Vyplývá to ze studie developerských společností, které zpracovala analytická společnost CEEC Research ve spolupráci s KPMG ČR. V průzkumu tyto firmy oslovily zhruba 40 ředitelů tuzemských developerských společností.

Brzdou růstu jsou podle ředitelů například požadavky kladené na developery a dlouhé lhůty pro rozhodování. Na stupnici od nuly do desítky tomuto faktoru přidělili průměrně 8,5 bodu. Druhým nejproblematič­tějším bodem je podle nich nekvalitní legislativa a její časté změny (7,8 bodu). Na rozdíl od developerů, kteří staví průmyslové objekty, si kancelářští developeři nestěžují na nedostatek ploch pro výstavbu. Za nejmenší problém považují nedostatek peněz a neochotu bank financovat developerské projekty.

„Časté změny legislativy nejsou jen problémem developerů, ale obecnou překážkou pro byznys. Firmy potřebují stabilní rámec, ve kterém se mají pohybovat. Jako pozitivní pro realitní sektor považuji čerstvě schválené Pražské stavební předpisy. Ale na ještě důležitější předpis, Metropolitní plán, trh stále čeká,“ uvedl partner KPMG ČR Pavel Kliment.

Uvedené problémy jsou jedním z důvodů, proč příprava od vzniku záměru po získání stavebního povolení trvá v průměru pět let. Odpovědi developerů se pohybovaly v rozmezí od tří do sedmi let. Nadpoloviční většina ředitelů uvedla, že již za devět až deset let je třeba budovu kompletně zmodernizovat, aby odpovídala standardům doby a požadavkům zákazníků.

Zákazníci developerských společností se při pronájmu kanceláří rozhodují především podle lokality, plyne dál z průzkumu. Tomuto faktoru přidělili průměrně 9,1 bodu. Velmi důležité jsou pro ně také cena pronájmu (8,7 bodu) a nadstandardní benefity (8,5 bodu). Nejmenší vliv na rozhodnutí o pronájmu kanceláří má míra rozestavěnosti projektu (5,5 bodu).

Primátorka Prahy Adriana Krnáčová spolu se svou náměstkyní Petrou Kolínskou pozvala české developery na radnici k diskusi o rozvoji hlavního města. Mimo jiné se hovořilo o nově schválených pražských stavebních předpisech, jejichž účinnost je navržena od 1. srpna 2016. Dalšími tématy bylo, jak Praha plánuje přilákat, podporovat a udržet investory, kteří vytvářejí nová pracovní místa či jak chce metropole reagovat na potřeby v oblasti veřejné vybavenosti.

„V minulosti se tu razila zásada, že s developery se nemluví, což je myslím ta největší možná chyba, které se mohly předchozí reprezentace dopustit. Ať už s některými záměry souhlasím a s jinými nikoliv, jsem schopná mít o plánovaných projektech přehled a třeba je i pomocí dialogu ovlivnit ku prospěchu Prahy,“ uvedla k jednání primátorka. Petra Kolínská zase zdůraznila nutnost nastavit pro výstavbu předvídatelná pravidla, ale zdůraznila také to, že developeři musí své záměry více komunikovat s veřejností a rovněž věnovat více pozornosti zájmům města. Diskuse o budoucnosti Prahy a její výstavbě bude pokračovat i na akci Stavebního fóra, která se koná ve středu 22. června v pražském hotelu Modrá růže. Na tomto diskusním setkání bude Prahu reprezentovat primátorka A. Krnáčová, profesionály z oboru realit Radim Passer, advokát František Korbel a architekt F. Tittl. Více informací najdete na http://www.sta­vebni-forum.cz/…opmen­tu.html .)

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze podle Deloitte develop indexu v březnu a dubnu činila 73 500 Kč za metr čtvereční a proti průměru roku 2014 vzrostla o 13 %. Ve stejném období na pražském trhu přibylo 1 241 nových bytů. Nejdražší byly nově nabízené byty v Praze 1 s průměrnou cenou 139 600 Kč za metr čtvereční. Naopak nejlevnější byla Praha 9 s cenou 58 200 Kč za metr čtvereční. V jarních měsících se podle studie začal na rezidenčním trhu výrazněji projevovat pokles nabídky volných bytů provázený zvýšenou poptávkou. „V meziročním srovnání je deficit bytů na trhu již velmi citelný. Oproti stejnému období loňského roku na trhu v tuto chvíli chybí zhruba 1 400 volných bytů k prodeji, což ve svém důsledku představuje úbytek nabídky téměř o 22 %,“ uvedl ředitel oddělení nemovitostí společnosti Deloitte Miroslav Linhart.

Ve sledovaném období developeři umístili na trh celkem 25 nových rezidenčních projektů nebo nových etap již existujících projektů (bytových i rodinných domů) s celkovým objemem 1 241 bytů. „Zhruba polovina těchto projektů je pokračováním či další etapou již dříve zavedených projektů. Těch skutečných novinek je stále méně než loni,“ doplnil jednatel portálu cenovamapa.org Milan Roček.

Prodej bytů proti předešlým měsícům mírně poklesl. V průběhu března a dubna v Praze developeři podle informací ze svých ceníků prodali 1 367 nových bytů. Do nabídky bylo opětovně vráceno 118 bytů. Developeři tedy prodali 1 249 bytů. V lednu a únoru jich bylo o 102 více. Nejvíce bytů ve sledovaném období ubylo z nabídky společnosti Central Group (251). Následují Finep (89), Metrostav Development (84), Skanska Reality (66) a Daramis (50).

Deloitte develop index sleduje nabídku a poptávku na pražském developerském trhu. Jeho úkolem je prezentovat aktuální stav a vývoj rezidenčního trhu ve sledovaném dvouměsíčním období. Tento soubor ukazatelů je založen výhradně na deklaratorních informacích získaných z internetových stránek jednotlivých developerských společností a ceníků developerských projektů.

Vedení Prahy jedná s firmou Lordship o odkupu stavební jámy ve Veletržní ulici v Praze 7. Cena, za kterou by Praha stavební parcelu koupila, není známa. Uvnitř stavební jámy by mohlo vzniknout parkoviště.

Na pozemku mezi ulicemi Veletržní a Strojírenská plánovala firma Lordship vybudovat nákupní galerii Palác Stromovka. Proti výstavbě se však postavila již v minulosti radnice Prahy 7, město chce proto parcelu odkoupit a využít jiným způsobem. Na místě, kde měla stát nákupní galerie s byty, by mohlo vzniknout podzemní parkoviště.

Praha 7 podepsala nájemní smlouvu na pozemky v roce 2002 s firmou SEN Development. V roce 2006 projekt koupil britská firma Lordship. Galerie Stromovka má platné stavební povolení pro vybudování garáží i pro nadzemní část projektu. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po jejich uplynutí přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává 5 mil. Kč.

Hlavní město Praha a společnost Copa Retail, vlastník Škodova paláce, kde sídlí pražský magistrát, se dohodly na snížení plateb za Škodův palác o 33 %, a to až do konce nájemní smlouvy. „Narovnání smlouvy na pronájem Škodova paláce bylo jednou z priorit, se kterou jsem do tohoto úřadu šla, a jsem nadšená, že se nám tu práci podařilo úspěšně dokončit. O kvalitě budovy jsme nikdy spor nevedli. Jediným možným řešením bylo jednání o možné slevě, protože soudními spory se městu nic dosáhnout nepodařilo a Praha dál přicházela o desítky milionů korun ročně,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

„Vždy jsem tvrdila, že rozumný dialog může vést k výrazným úsporám, čehož současné vedení města dosáhlo. Ačkoli jsme měli výrazně silnější právní pozici, naší hlavní prioritou a snahou bylo dosáhnout dohody, i když nás k ní nic netlačilo. Dohoda představuje přiměřený, rozumný a právně a finančně solidní kompromis pro obě strany,“ řekla Abigail Schaeffer, členka představenstva společnosti Guyana Holding, která je prostřednictvím Copa Retail většinovým vlastníkem Škodova paláce.

Obě strany spolu téměř čtyři roky vedly soudní spory. Podle dohody budou všechny právní spory ukončeny včetně toho, že Praha vezme zpět dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu. Smlouva podle představitelů Prahy znormalizuje obchodní vztah mezi oběma stranami a změní poměrně nestandardní smlouvu na vyváženou dohodu lépe chránící práva obou stran. Největším přínosem pro město je téměř miliardová úspora. Dohody bylo dosaženo za složitých podmínek zejména pro město, protože jeho pozici komplikovaly předchozí prohry před soudy obou stupňů, tedy včetně již pravomocných rozhodnutí o odvolání.

Udržateľný nerast Peter Szalay

„Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď blázen, nebo ekonom.“ Kenneth E. Boulding, ekonóm. Druhý májový týždeň tohto roku sa začalo búranie jedného z najväčších priemyselných areálov v Brne, areálu Vlněna. Komplex veľkorysých niekoľkopodlažných industriálnych hál a spektakulárnych priestorov bude zrovnaný so zemou, aby na zelenej lúke mohlo vyrásť 80 tisíc m2 kancelárií. Prečo sa tieto abstraktné dáta metrov štvorcových a počtov parkovacích miest nevedia vtesnať do širokorozponových železobetónových konštrukcií starých pradiarní, prečo je ich potrebné nahradiť novými? Odpoveď na túto otázku nemožno hľadať v racionálnom premýšľaní sedliackym rozumom, ale v logike ekonomických prepočtov, úverových prísľubov a výsledkov obchodovania na burze. Paradoxnosť súčasného maximalizovania produktivity a rastu, ktorý má zabrániť upadnutiu do krízy, je, že už ani tak nepotrebujeme samotné produkty, potrebujeme predovšetkým udržiavať ekonomický rast.

Kde sa však v tomto systéme stratilo pragmatické myslenie architektov, zakorenené v potrebách fyzického sveta? Kde sa stratili ambície architektov prostredníctvom nových priestorových koncepcií reálnych domov a miest transformovať spoločnosť? Architektúra je jedným z tých polí, kde sa ukazuje absurdnosť systému akcelerujúceho produkciu. Nie je čas hľadať iné ciele, iné spôsoby života, ktoré by architektúra napĺňala? Slovami architekta a teoretika Piera Vittoria Aureliho: „Povedať dosť (miesto viacej) znamená redefinovať, čo vlastne naozaj potrebujeme na to, aby sme mohli žiť dobrý život – teda život, kde menej je akurát dosť.“

Toto číslo časopisu je sondou do praxe architektov „heretikov“, pôsobiacich mimo koľaj paradigmy rastu. Hovorí o architektoch a užívateľoch architektúry, ktorí sa dobrovoľne uspokojujú s málom, hľadajú riešenia pre nekonzumný a neexploatačný spôsob života, no neprekračujú brány asketizmu, za ktorými je pôžitok zakázaný.