V Opavě se další obchodní centrum stavět nebude – zastupitelé města schválili odstoupení od smlouvy s developerskou společností Crestyl. Ta chtěla vybudovat komerční areál přímo v historickém jádru v blízkosti Horního náměstí. Město odstoupení od smlouvy bude stát 28,5 mil. Kč – tak Crestyl vyčíslil své náklady s projektem. Smlouvu o stavbě obchodního centra předchozí vedení města podepsalo s developerem v roce 2005. Podle ní mohl zastavět území vzniklé po stržení válkou zničených domů v historickém centru Opavy. Přípravy se ale vlekly a v poslední době se stále častěji mezi obyvateli objevovaly názory, že obchodní centrum by se stavět nemělo. Před časem ochotu o ukončení projektu projevil i Crestyl. Změnu názorů ovlivnila i stavba dalšího obchodního centra Breda & Weinstein, které vzniklo nedaleko.

Sněmovna poslanců zřejmě sníží na polovinu maximální kauci nájemného z šestinásobku jeho výše na trojnásobek. Možná také obnoví předkupní právo u nemovitostí jejich spolumajitelům. Změny má přinést novela občanského zákoníku, kterou poslanci poslali do závěrečného kola schvalování. Obnovení předkupního práva na podíl spolumajitele nemá ale přijetí jisté. Podle obhájců v čele s Jeronýmem Tejcem (ČSSD) existovalo pět desítek let a umožní scelovat vlastnické podíly. Odpůrci z řad pravice v čele s Markem Bendou (ODS) poukazovali na to, že tuto změnu neschválila už vláda, nebo na problém nedosažitelných spoluvlastníků.

Poslanci chtějí také v případě bytů zvláštního určení prodloužit lhůtu na jejich vyklizení v případě, že jejich nájemce zemře. Spolubydlící by takové byty museli podle ústavně právního výboru vyklidit do půl roku místo nynějších tří měsíců, Tejc navrhl prodloužení na devět měsíců. Pokud s nájemcem v bytě žil nejméně rok jiný postižený člověk nebo člověk starší 70 let, nájem by na ni podle úprav poslanců měl přejít automaticky.

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly v letošním 2. čtvrtletí meziročně o 11,1 % na 45 000 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 60 300 Kč, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 400 Kč. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

V porovnání s prvním čtvrtletím se ceny zvýšily o 6,1 %, což je vůbec největší mezičtvrtletní růst od roku 2010. Ceny vzrostly v deseti krajských městech ze čtrnácti. Celkem se za druhé čtvrtletí prodalo zhruba 6 400 bytů za 19,6 mld. Kč. Téměř dvě třetiny připadaly na Prahu. Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 57 600 korun, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 34 000 Kč. V mezičtvrtletním srovnání vzrostly prodejní ceny nejvíce v Plzni (o 14,4 %), Karlových Varech (o 10,7 %) a Pardubicích (o 9,9 %). Naopak nejvíce ceny klesly v Jihlavě, o 3,5 %.

„Zvyšující se ceny nemovitostí v Praze v posledních třech čtvrtletích jsou odrazem několika základních faktorů. Vyšší poptávky po bytech, nízkých úroků hypoték a nyní zejména úbytkem volných nových bytů, neboť v Praze se v posledních třech letech zásadně zbrzdil proces povolování nových bytových projektů“, uvedl jednatel portálu CenovaMapa.org Milan Roček.

Ve druhém čtvrtletí se prodalo o téměř tisíc bytů více než v prvním. Z toho téměř polovina připadala na Prahu. „V celé republice se nejvíce prodejů uskutečnilo v panelových domech, téměř 2 500 z celkových 6 400 prodejů. Výjimku tvoří Praha, kde díky rozvinutému developerskému trhu bylo nejvíce prodejů v developerských projektech. Z celkových téměř 3 000 prodaných bytů v Praze se jich v developerských projektech prodalo 1 300,“ doplnil manažer oddělení nemovitostí Deloitte Petr Hána.

Sněmovna poslanců chce po vládě, aby předložila novely zákonů, které by urychlily schvalování zejména důležitých dopravních staveb. Jde o novelu stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Sněmovna chce navíc po ministru dopravy každého půl roku písemnou informaci o tom, jak příprava výstavby dopravních projektů postupuje. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poslancům řekl, že ve Sněmovně by měly být obě nové předlohy už do konce roku. Nový stavební zákon, kterým se má příští týden opět zabývat vláda, má už obsahovat koordinované jednotné územní i stavební řízení.

´V Brně dál rostou ceny bytů v novostavbách, bytů je nedostatek. Stejná situace se už přenesla i na trh se staršími byty a rostou dokonce i ceny nájmů. Nedostatek všech druhů bytů na straně jedné a dostatek peněz mezi lidmi vedou k tomu, že najít vhodné bydlení není těžké jen v Brně, ale problém se začíná rozšiřovat na celou jižní Moravu. Podle společné analýzy společnosti Trikaya a serveru Sreality.cz vyplývá, že od loňského jara zdražily v Jihomoravském kraji byty určené k prodeji o 15 % – nejvíce přímo v Brně, kde cena narostla o téměř 19 %. Nájmy se zvedly na jižní Moravě za stejné období o 29 %.

„Trh novostaveb je úzce provázaný s celým trhem nemovitostí. Patnáctiprocentní zdražení, které avizovali stavitelé v souvislosti s nedostatečnou výstavbou nových bytů, se nyní podle všech očekávání přelévá i do cen starších bytů,“ uvedl ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. Obvyklá cena staršího bytu v Brně je kolem tří milionů korun, při koupi bytu v novostavbě musí zájemce počítat s dalším půlmilionem navíc. Enormní zájem o brněnské byty potvrzuje i místopředseda představenstva realitní společnosti Gaute Dušan Přikryl. “Poptávka plus velmi zajímavé podmínky pro financování nemovitostí zvyšují ceny nemovitostí v Brně a okolí. Zájem však není jen o novostavby, ale i o stávající zástavbu. Vyprodáno taktéž hlásí naše oddělení pronájmů bytů a rodinných domů Na jižní Moravě se ceny liší podle jednotlivých okresů, ale obvyklá cena pro dispozici 1+kk je 1,5 mil. Kč, 2+kk zájemce pořídí za 2,25 milionu, 3+kk za 2,7 mil. Kč a do čtyřpokojového staršího bytu už musí kupec investovat skoro 5 mil. Kč.

Pro majitele, kteří už nový byt koupili, je dobrou zprávou, že spolu s rostoucí cenou nemovitostí rostou i nájmy. Měsíční nájemné se od loňského jara zvedlo o 29 %, to znamená, že obvyklá cena je 9 000 korun.

Podle analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary je růst poptávky po nemovitostech vedle známých jevů v podobě levných peněz, růstu zaměstnanosti a slabé výstavby hnán i jednorázovými faktory, jako je blížící se přijetí zákona o spotřebitelských úvěrech nebo přenesení daňové povinnosti u daně z převodu nemovitostí z prodávajícího na kupujícího. Podle Vladimíra Veselského z realitní kanceláře Nejlepší bydlení nejvíce zdražují byty na investici, tedy menší byty.

V Německu leží ladem více než dva miliony bytů. Zatímco v řadě velkých měst je jich nedostatek, v menších obcích a na vesnicích přibývá takových, o které nemá nikdo zájem. Vyplývá to ze studie Spolkového institutu pro výzkum stavebnictví a měst. Počet prázdných bytů se podle studie za posledních pět let zvýšil o více než 200 000. V procentuálním vyjádření je to pak za stejnou dobu nárůst ze 4,5 na 5,1 % z celku. Nejvíce volných bytů je v bývalých východoněmeckých zemích – Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku. V některých okresech tam zeje prázdnotou dokonce přes 15 % všech bytů. Opačný problém trápí velká města jako je Berlín, kde každoročně přibude asi 40 000 obyvatel, což se odráží na nedostatku bytů i jejich cenách. Vedle značně odlišných cen bytů se rozdíly v jejich obsazenosti odrážejí i v cenách pozemků. Zatímco v některých bývalých východoněmeckých zemích je možné metr čtvereční stavebního pozemku koupit za deset eur (270 Kč), v Düsseldorfu stojí metr čtvereční kolem 700 eur (18 900 Kč) a v Mnichově dokonce 1200 eur (32 400 Kč).

Podíl volných průmyslových a skladovacích ploch v Česku ke konci pololetí dosáhl 4,7 %. Mezičtvrtletně vzrostl o 0,57 procentního bodu. Celková rozloha těchto ploch podle společnosti Colliers činila 5,96 milionu metrů čtverečních. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Colliers International, kterou má ČTK k dispozici. Ve druhém čtvrtletí stavaři dokončili 12 nových projektů o celkové rozloze 182 400 metrů čtverečních. Osm z nich bylo po dokončení plně obsazeno. Základní nájemné se u pětiletých nájmů pohybovalo v Praze od 100 do 105 Kč za metr čtvereční na měsíc. V Plzni a Ostravě bylo v rozmezí 100 – 108 Kč. Nejdražší bylo Brno s cenovou úrovní 107 –  115 korun Kč. Kancelářské prostory v logistických nemovitostech se pronajímaly za 215 – 245 Kč za metr čtvereční na měsíc.

Rozpracovaný nový územní, takzvaný metropolitní plán Prahy obsahuje nepřesnosti, některé části je třeba doplnit a zlepšit. Tým expertů přesto Praze doporučil, aby v jeho přípravě pokračovala. Vyplývá to ze závěrů, které dnes projednala rada města. Metropolitní plán, jehož příprava nabírá zpoždění, je podle expertů v souladu se zákonem. „Závěry odborné skupiny se do značné míry shodují s připomínkami, které formulovaly městské části. Čas, který nyní věnujeme rozpracování návrhu metropolitního plánu, se nám vrátí v rychlejším a předvídatelnějším rozhodování o umisťování konkrétních staveb v následujících letech,“ řekla náměstkyně pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ).

Harmonogram přípravy plánu a návrh personálních změn v Institutu plánování a rozvoje (IPR) by měl být hotov do konce září. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) už dřív zmínila pochybnosti ohledně fungování institutu, který se podrobil auditu. Mluvilo se i o konci ředitele Petra Hlaváčka, za kterého se ale lidé postavili v petici.

Zákonnost plánu už dřív zpochybnili úředníci magistrátu, starostové městských částí i například Asociace pro urbanismus a územní plánování, podle které návrh není v souladu se stavebním zákonem a s ustálenou judikaturou.

Investice do komerčních nemovitostí, tedy na nákup kancelářských, průmyslových a obchodních nemovitostí, v České republice, dosáhly v prvním pololetí tohoto roku hodnoty 23,7 mld. Kč, což meziročně představuje pokles o 25 %. Naopak ve druhém čtvrtletí se objem těchto zvýšil o 8 % na 10,6 mld. Kč. Celkový objem obchodu s nemovitostmi v Česku byl nicméně podle Colliers vyšší, protože realizované ceny některých transakcí, zejména v případě akvizic hotelů, zůstaly důvěrné.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) si dnes připomíná 15. výročí svého založení. V prvním roce své existence čítala 38 členů, jejichž setkání se nesla v duchu neformálních rozhovorů na nejrůznější „realitní“ témata. Dnes ARTN už představuje silné seskupení významných aktérů nemovitostního trhu a také dobře etablovaného partnera pro státní správu, jenž se podílí se na tvorbě legislativních norem pro oblast výstavby a nemovitostí.

Za vznikem ARTN v roce 2001 stála iniciativa tří protagonistů realitního trhu: Michala Šourka, Kamila Kosmana a Thomase van Zavrela. Společně s dalšími zakládajícími členy postupně vytvořili názorovou platformu pro celý realitní trh a formulovali hlavní cíle asociace. Hlavním myšlenkou přitom bylo sdružovat významné reprezentanty realitního sektoru, kteří by společně usilovali o zvýšení jeho kvality, stability a transparentnosti.

V roce 2007 členská základna poprvé dosáhla hranice 100 osobností a zájem ze strany nových kandidátů v posledních letech stále roste. „ARTN prošla během uplynulých patnácti let dynamickým vývojem. Vždy jsme důsledně hájili zájmy našich členů a podporovali jsme rozvoj realitního trhu,“ říká Zdenka Klapalová, jež byla letos valnou hromadou už popatnácté zvolena prezidentkou asociace.

K současným prioritám ARTN patří zejména oblast územního rozvoje včetně Metropolitního plán pro Prahu –  asociace se v této sféře snaží hlavně o vytvoření platformy pro dialog mezi soukromým a veřejným sektorem. „Do budoucna chceme věnovat pozornost dalším novým normám – rádi bychom se zapojili do diskuse k zákonu o sociálním bydlení a připravujeme se na příchod nové evropské směrnice TIA,“ konstatuje Monika Kofroňová, současná mluvčí ARTN.

Od roku 2002 asociace vydává publikaci Trend Report. Ta v roce 2014 prošla zásadní změnou konceptu, díky níž posílila svou pozici nezávislé a nezkreslené analýzy vývojových trendů na českém nemovitostním trhu. ARTN je také neodmyslitelně spojena se soutěží Best of Realty, jíž poskytuje odbornou záštitu a v jejímž rámci uděluje cenu AWARD FOR EXCELLENCE.

Prioritou veřejných investorů při zadávání stavebních zakázek je především cena. Podle poloviny z více než stovky stavebních firem, které oslovila společnost CEEC Research, zajímá tyto investory výhradně cenové kritérium. Naopak soukromí investoři se snaží najít kompromis mezi cenou a kvalitou.

Na stupnici od jedné do deseti, kde jednička reprezentuje důraz jen na cenu a desítka naopak na kvalitu, ředitelé stavebních firem ohodnotili priority státních investorů průměrnou známkou 2,3. Polovina dotázaných přitom dokonce použila známku jedna. „Tento výsledek pro nás není překvapením. Někdy je nám představitelů veřejných investorů až líto, protože kvůli jednostranně vychýlenému zákonu o zadávání veřejných zakázek se v podstatě ani jinak chovat nemohou,“ dodal ředitel pro Business Development firmy Cemex Karel Köszegi. Od října bude platit nový zákon, podle stavařů se však až postupem času ukáže, jestli se chování veřejných investorů změnilo.

Soukromí investoři naopak v průměru přikládají ceně a kvalitě zhruba stejný význam (známka 4,5). Největší počet odpovědí (28 %) byl přitom přesně v polovině stupnice. Větší tlak zadavatelů na cenu přitom zaznamenávají ředitelé velkých stavebních firem s ročním obratem minimálně 200 mil. Kč. Priority veřejných investorů ohodnotili průměrnou známkou 1,7; u soukromých investorů známkou 4,0.

Přílišný tlak zákazníků na cenu se podle ředitelů stavebních společností negativně projevuje především ve zhoršeném chování firem k životnímu prostředí a kvalitě stavebních materiálů (souhlasilo 83 %dotázaných), potažmo i staveb (82 %). Dalším negativním efektem je porušování pravidel bezpečnosti práce (74 %).

Města mohou za určitých podmínek v územních plánech řešit otázky republikového významu, i když chybí krajské zásady rozvoje. S novým rozsudkem přišel Nejvyšší správní soud (NSS), který se zabýval situací ve Znojmě. Krajský soud v Brně v únoru zrušil ve znojemském územním plánu koridor pro obchvat, který má být zároveň přeložkou silnice první třídy, a je proto obsažený ve státní politice územního rozvoje. Podle NSS, který vyhověl kasační stížnosti města, postupoval krajský soud formalisticky a územním plánem se musí zabývat znovu. Podle NSS mohou města a obce v územních plánech řešit záměry celostátního významu, pokud to umožní krajský úřad jakožto nadřízený orgán územního plánování. A pokud se řešení v územním plánu později dostane do rozporu s krajskými zásadami územního rozvoje, je nutné městskou dokumentaci změnit a uvést do souladu s krajskou, případně republikovou. Jihomoravský kraj nyní platné zásady rozvoje nemá, což podle některých představitelů Brna komplikuje také přípravu územního plánu krajského města. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) verdikt přivítal. Doufá, že v Brně skončí „období výmluv“ a město začne pracovat na novém územním plánu a dohodě s krajem o provázání městského a regionálního plánování. „NSS řešil kauzu obchvatu Znojma, která má ve vztahu k zásadám územního rozvoje svá specifika, takže pro zodpovědnou reakci si musím nejdřív rozsudek přečíst, zda je možné ho takto vůbec zobecňovat,“ reagoval náměstek primátora Brna Martin Ander (SZ). S konkrétní podobou obchvatu Znojma vyslovil souhlas jak krajský úřad, tak ministerstvo dopravy. Pokud by se Znojmo řídilo názorem vysloveným krajským soudem, mohlo by podle NSS dojít k absurdnímu výsledku. Obchvat jakožto záležitost republikového významu by nesmělo vymezit, protože chybí krajské zásady územního rozvoje, ale ani nevymezit, protože musí respektovat státní politiku územního rozvoje, která záměr obsahuje. Územní plán by tak vlastně vůbec nebylo možné vydat. „Úkolem soudní judikatury totiž není činit již tak dosti těžkopádné procesy územního plánování ještě komplikovanějšími do té míry, že požadavky z judikatury vyplývající by byly prakticky nerealizovatelné, čímž by mohly být v důsledku ohroženy samotné cíle a úkoly územního plánování,” stojí v rozhodnutí NSS. Soudce zpravodaj Aleš Roztočil v rozsudku zdůraznil kromě principu hierarchie a závaznosti různých úrovní územního plánování také princip flexibility. „Je třeba zohlednit to, že pořízení a vydání jednotlivých aktů územně plánovací dokumentace je jednak dlouhodobý proces, zpravidla trvající více let, jednak záměry územního plánování nejsou statické a podléhají změnám,“ uvedl NSS.

Nové outletové centrum v Česku v blízkosti pražského Letiště Václava Havla se zákazníkům otevře příští rok na podzim pod novým názvem Prague The Style Outlets. Centrum bude mít zhruba 100 obchodů na více než 20 000 metrů čtverečních prodejní plochy. Druhá fáze, dalších až 10 000 metrů čtverečních prodejní plochy, bude uvedena do provozu do dvou až čtyř let. Pronájem i správu centra bude zajišťovat společnost Neinver. Původně vlastník objektu, firma The Prague Outlet, plánoval otevření centra na konec roku 2015. V ČR jsou nyní dvě velká outletová centra: Freeport Fashion Outlet v Hatích u Znojma a pražské Fashion Arena Outlet Center ve Štěrboholích.

Pod kontrolou Jan Kristek

Ve vězení lidé „jí, spí, pracují, studují, hrají, plavou, chodí k doktorovi a navštěvují své rodiny. Také zde mluví, vyjednávají, poslouchají, učí se, vyjadřují názory, mají vztahy, nenávidí a milují. Ve vězení se lidé také dívají, myslí, čtou a poslouchají hudbu, mají pochyby i inspiraci, mají starosti a jsou zneklidňováni, vzrušeni, v depresi, v naději a pláčou a smějí se“, píše Roger Paez, autor věznice Mas d’Enric v Tarragoně (viz strany 28–31), ve své knize Kritické navrhování věznic. Vězení je mikrokosmos, miniaturní svět sám pro sebe. Je to ostrov nebo loď na moři, kterou obývá společnost, jež si díky své izolovanosti musí vyvinout vlastní pravidla… a přesto zvláštním způsobem zrcadlí společnost „tam na druhé straně“. Vězení je heterotopií. Budeme-li hledat rozdíly, lze dojít k závěru, že vězení představuje marginální typ prostoru. Pokud se ale zaměříme na podobnosti, můžeme jej vidět jako paradigma míst, kde je architektura mobilizována s cílem zachytit, regulovat a případně napravit to, co většinová společnost považuje za nepřípustné „anomálie“ ve vztahu k normě. Nejzřetelněji jsou to výchovné a detenční ústavy, psychiatrie, ale také například veřejné prostory se specifickými mechanismy disciplinace a z určitého pohledu i tzv. vyloučené oblasti. Úvodní článek k tomuto číslu končím konstatováním Rema Koolhaase z devadesátých let, že ideologie přebíjí i tu nejradikálnější architekturu.

Jaké poučení nám jako architektům přináší téma „kontroly a dohledu“, se dnes můžete dozvědět na následujících stranách díky ochotě a úsilí přispěvatelů a nasazení redakce. Všem bych chtěl tímto poděkovat.

Hlavní město Praha a radnice jednotlivých městských částí podle analýzy KPMG letos prodají 2 400 obecních, respektive městských bytů, loni to bylo o 400 méně. Nejvíc městských bytů k prodeji se nabízí na Vinohradech, Žižkově a v Praze 9. Praha a městské části vlastní celkem 5,7 % pražského bytového fondu.

Vedení Prahy už několik let pokračuje v privatizaci stovek bytů v panelových domech. Na jejím konci má Praze zbýt 7 000 bytů, především pro sociální účely, kde nájemníci platí zhruba 40 % tržního nájemného. Podle údajů KPMG přešlo po roce 1991 do vlastnictví Prahy 194 000 bytů.

Německý penzijní fond, spravovaný společností Institutional Investment Partners, koupil šest obytných domů v historickém centru Prahy. Jde o více než 6 500 metrů čtverečních obytných a 700 metrů obchodních ploch. Informovala o tom společnost Zeitgeist, která prodej pro fond zajišťovala. Prodané domy pocházejí z let 1600 až 1920 a všechny jsou plně pronajaté. Cenu transakce firma neuvedla.

Obchodní centrum s hypermarketem a několika menšími prodejnami chce postavit ve Šternberku na Olomoucku společnost NIMIRU Development. Firma nákupní komplex vybuduje na pozemcích v průmyslové zóně, které za 26,5 mil. Kč koupila od města. Ve Šternberku s 15.000 obyvateli zatím žádné obchodní centrum postaveno nebylo.Staré objekty na koupených pozemcích firma hodlá zbourat do poloviny příštího roku a zároveň chce získat stavební povolení. Dostavěno má být v roce 2018.

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků podle HB Indexu ve druhém čtvrtletí pokračovaly v růstu. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Výrazně vzrostly také ceny pozemků, stejně jako u bytů šlo o nejvyšší růst za pět let. Nejméně zdražily rodinné domy. Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 8,1 procentního bodu na 107,8 bodu (základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010). „Růst cen bytů se zejména v posledních dvou letech mírně zrychluje. Nejrychleji rostly ceny bytů v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Nejpomaleji rostly ceny naopak na Karlovarsku,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Ceny starších panelových bytů podle něj vzrostly dvakrát rychleji než u cihlových bytů. Index cen pozemků vzrostl meziročně o 7,8 procentního bodu na 128,8 bodu. „Ceny pozemků za posledních pět let vzrostly průměrně o pět procent ročně. To z nich činí dobrou a jistou investici s nízkými udržovacími náklady,“ dodal Němeček. Největší zájem byl podle něj o lokality v okolí velkých měst a pozemky s velikostí kolem 850 metrů čtverečních. V Praze to bylo o 250 metrů čtverečních méně.

Celkový objem investic do českých investic podle statistik společnosti CBRE v první polovině roku dosáhl hodnoty 957 mil. eur a dostal se tak o téměř 39 % nad průměrnou hodnotu výsledků prvních pololetí za posledních deset let. Přitom samotná CBRE v současné době monitoruje více než 40 probíhajících transakcí v různých fázích realizace.

„Očekáváme, že pozitivní vývoj na trhu bude přetrvávat i v druhém pololetí a celkový objem investic za rok 2016 může dosáhnout hodnoty 3 miliardy eur, což je pro Českou republiku rekordní hodnota. Maloobchodní sektor si udrží svou popularitu mezi investory. Máme za sebou období s nízkou spekulativní kancelářskou výstavbou, tudíž očekáváme, že se situace na trhu s kancelářskými prostory výrazně zlepší. Mezi přední probíhající transakce patří The Park, Florentinum a Enterprise, které by mohli být uzavřeny ještě v roce 2016,“ komentuje tyto výsledky Chris Sheils z CBRE. Podle něj se také v druhém letošním pololetí změní domicil investorů – zatímco v prvním pololetí trhu dominoval český kapitál, na nějž připadlo 35 % objemu všech realitních investic v ČR, v období do konce roku bude většina transakcí realizována zahraničními investory, mezi nimiž budou aktivní zejména evropské institucionální skupiny.

České stavebnictví v červenci podle údajů ČSÚ klesalo nejrychleji od března 2013. Zrychlilo meziroční pokles na 16,3 % z červnových revidovaných 12,4 %. Přibylo ale stavebních povolení a dokončených bytů, zahájených bytů bylo naopak proti loňskému červenci méně.

V pozemním stavitelství produkce v červenci meziročně klesla o 12,3 %, v inženýrském se snížila o 23,4 %. Bytů bylo v červenci zahájeno meziročně o 15,1 % méně, když stavět se začalo 1 910 bytových jednotek. Nárůst statistici evidují u bytů v rodinných domech, v bytových domech ale zahájených bytů ubylo téměř o třetinu. Dokončených bytů bylo proti loňsku víc o 14 %, celkem 1 772 jednotek.