Praha zamýšlí na ostrově Štvanice vystavět novou koncertní halu. Podle radního Jana Wolfa by to měl být známý Kaplického Rejnok. Budova by mohla vzniknout do roku 2022 a výstavba by vyšla do dvou miliard korun. Rejnok měl stát původně v Českých Budějovicích, ale v roce 2014 tehdejší vedení radnice přípravu stavby zastavilo.

“Po nové koncertní hale je ze strany města poptávka a aktuálně máme volné prostředky na investice do kultury. Po 25 letech bychom rádi začali budovat teprve druhou veřejnou stavbu. A vzhledem k tomu, že v Českých Budějovicích nebyl Rejnok postaven, líbilo by se mi jej mít v Praze,” řekl Wolf. První veřejnou budovou měl na mysli Národní technickou knihovnu v Praze 6. Důvodem plánované výstavby je podle Wolfa fakt, že Praze dlouhodobě schází moderní koncertní budova, navíc by si Praha zasloužila, aby měla budovu od světově významného architekta. Zda by stál na Štvanici, ale není jisté, ve hře je podle radního také umístění nové koncertní haly u stanice metra C Vltavská. Problém s tím, že je ostrov v záplavové zóně, by podle Wolfa nebyl. Budova by stála na pilířích a ve spodních patrech by byly garáže, které by se při velké vodě vyklidily a po skončení povodně by se zase auta vrátila zpět.

ČTK

České stavebnictví v příštím roce klesne o 3,2 % – jak odhaduje stavební oborová asociace Euroconstruct (EC), která sdružuje 19 zemí. Ze všech členských zemí by na tom tak Česká republika byla nejhůře. Letos by podle odhadu EC mělo české stavebnictví klesnout o 9 %, což je rovněž nejhorší údaj ze všech srovnávaných zemí. Na opačném pólu je Irsko s předpokládaným růstem o 12,5 procenta. V roce 2018 by české stavebnictví mělo vzrůst o 4,5 %, v roce 2019 už by s růstem 8,3 % mělo patřit mezi nejlepší.

ČTK

Rada hlavního města Prahy jmenovala – bez plánovaného výběrového řízení – novým ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Ondřeje Boháče, který dosud institut ze své funkce prozatímně řídil.

Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice) uvedla, že jmenování Ondřeje Boháče novým ředitelem Institutu plánování a rozvoje podpořila městská rada jednomyslně.

Nově jmenovaný ředitel IPR v minulosti spolupracoval s tehdejším primátorem Tomášem Hudečkem (tehdy TOP 09), v době, kdy byl ve funkci, byl Ondřej Boháč vedoucím jeho kanceláře.

Pražský IPR v posledních měsících ochromily spory s vedením města a vzhledem k tomu zcela ustaly práce na tzv. Metropolitním plánu. Naproti tomu se nedávno podařilo schválit Strategii rozvoje Prahy do roku 2030 a už dříve vstoupily v platnost Pražské stavební předpisy.

SF/pb

Brownfield po bývalém oděvním podniku Kras, který v Brně vymezují ulice Veletržní, Rybářská, Křížová a Bělidla, by se měl v nejbližší letech proměnit. Architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti, která je mimo jiné tvůrcem kašny na náměstí Svobody, zde plánuje pro developera soubor pěti polyfunkčních objektů nazvaný Mendel Plaza. Kdo je investorem, zatím není zřejmé. Jde o rozsáhlý developerský projekt, jehož první etapa by měla začít ve druhé polovině příštího roku. Jisté to však zatím není. Dříve se zde plánovalo obchodní a společenské centrum, což byl soubor dvou budov. V roce 2014 získal projekt územní rozhodnutí, investor však nakonec od záměru ustoupil. Nyní se zde plánuje stavba pěti objektů, v nichž mají být byty, kanceláře a komerční prostory pro obchody a služby. Architektonický návrh řeší oblast o rozloze tří hektarů, zatím se počítá téměř s 500 bytovými a nebytovými jednotkami, 3 000 metry čtverečních kanceláří a 17 000 metry komerčních prostor. Některé objekty budou ještě dále rozčleněné s různou výškou, nejvyšší má mít 15 nadzemních podlaží.

“Jelikož jde o rozsáhlý projekt, bude se stavět po etapách a je možné, že se bude částečně měnit podle aktuální situace na trhu,” uvedl Pilař. Podobně chce postupovat například společnost CTP, které bourá Vlněnu – budoucí komplex má růst zhruba deset let.

ČTK

Společnost KKCG Real Estate ve spolupráci s městskou částí Praha 5 připravila výstavu pod názvem “Mezinárodní architektonický  workshop – TOP REZIDENCE POMEZÍ”. Ta už byla zahájena v prostorách Malé výstavní síně Úřadu MČ Praha 5, přičemž je věnována hlavně prezentaci vítězného urbanistického řešení. Výstava bude přístupná do 31. ledna 2017.

“Naším cílem je snaha o maximální komunikaci s městskou částí a se sousedy, kterých se výstavba přímo dotýká,” vysvětluje Petr Pujman, generální ředitel společnosti KKCG Real Estate, a dodává: „Do workshopu jsme pozvali i veřejnost, respektive budoucí sousedy a zástupce městské části, kterou reprezentoval starosta pan Klíma. V odborné porotě přijali účast známí čeští architekti Jaroslav Šafer, Zdeněk Lukeš a Otto Dvořák.“ Dvoukolového workshopu, který byl vyhlášen v prosinci 2015, se zúčastnilo 12 ateliérů z pěti evropských zemí. Na konci srpna 2016 odborná porota doporučila developerovi spolupráci se třemi architektonickými studii – Bogle architects, Baumschlager Eberle Lustenau & Pavel Hnilička Architekti a majo architekti.

Hlavním vítězem, pověřeným kompletním zpracováním „masterplánu“ celé lokality a zároveň řešením přibližně 60 % jednotek, se stala Bogle architects. Baumschlager Eberle Lustenau & Pavel Hnilička Architekti budou navrhovat přibližně 35 % rodinných domů, majo architekti budou realizovat dvě výjimečné vily s názvem Bumerang.

Musíte spolu mluvit a naslouchat – radí Praze k metropolitnímu plánu světoví urbanisté. Diskuse zástupců města, jeho částí, obyvatel, lidí z ekonomické sféry a dalších složek měla podle nich předcházet návrhu nového územního plánu. Zaznělo to v diskusi na konferenci o plánování rozvoje města, kterou dnes hostila rezidence primátora.

“Podle mě je urbanismus z 90 % komunikace,” řekl Jiří Klokočka, který působí jako architekt a urbanista belgického města Kortrijk a pracuje na fakultách architektury v Praze a Liberci. Je podle něj zásadní dokázat své návrhy vysvětlit lidem. Podle amerického krajinářského architekta Marka Johnsona, který působí v Denveru, je důvod, proč se v Praze nyní nestaví, zřejmý. “Není tu tradice demokratické debaty o budoucnosti,” řekl v diskusi.

Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) společnost ještě není na demokratickou diskusi připravená. “Dvacet sedm let po určité změně je bohužel krátká doba na to, abychom byli plošně schopni demokraticky diskutovat a kritické hlasy přetavit do jiného názoru,” uvedla v diskusi v reakci na názory urbanistů. Podle architekta Romana Koutského, který vedl tým připravující metropolitní plán, české právní prostředí říká, že návrh by měl být nejprve zpracován a potom demokraticky projednáván. Podle Johnsona by si ale město nemělo nechat diktovat, kdy může o plánu diskutovat.

Metropolitní plán je strategický dokument, který stanoví, kde se co může stavět. Má od roku 2020 nahradit zastaralý územní plán, který platí nyní. Příprava pánu ale nabírá zpoždění. Projednávání plánu s veřejností mělo začít na podzim. Odborníci i magistrát navíc tvrdí, že návrh není v souladu se stavebním zákonem. Ředitele sekce, která má v městském Institutu plánování a rozvoje (IPR) územní plán na starosti, R. Kouckého, ředitel v polovině června odvolal. Výběrová komise koncem listopadu doporučila, že by měl znovu vést tým, který plán dopracuje. Opozice opakovaně navrhovala odvolání náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice), která má územní rozvoj od letošního roku v gesci. Před ní byl náměstkem pro územní rozvoj současný předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Toho ale zastupitelstvo odvolalo po sporech o Pražské stavební předpisy.

ČTK

V Brně vzniká další administrativní komplex – jeho první část stála investora Areal Slatina 350 mil. Kč. Hotová je zatím jedna budova, v budoucnu jich má být šest. V první budově areál firmám nabízí 15 000 metrů čtverečních kancelářských ploch, z nichž je pronajatých zhruba 40 %. Až bude celý projekt hotový, nabídne 90 000 metrů čtverečních kanceláří, investor počítá s náklady kolem 2 mld. Kč.

ČTK

V Evropě přibude do konce tohoto roku a během roku příštího přibližně 8,1 mil. m2 nových ploch obchodních center, jejichž provozovatelé se budou snažit nabídnout zákazníkům více zábavy a zážitků. Nyní se plocha obchodních center v Evropě blíží úrovni 160 mil. m2. Česká republika očekává v příštím roce přírůstek více než 70 000 m2.

Studie European Shopping Centre Development Report, který zpracovala společnost Cushman & Wakefield, uvádí, že trh je po pomalejším 1. pololetí, ve kterém v evropských zemích přibylo pouhých 1,3 mil. m2 nových obchodních center (to představuje meziroční 7% pokles), připraven na růst nabídky nových kapacit. Prim v tomto ohledu budou hrát, respektive hrají Turecko s Ruskem, které se na nové nabídce podílejí 40 %. Pokud by všechna budovaná centra byla dokončena včas, celková pronajímatelná plocha obchodních center na Starém kontinentu by do konce tohoto roku vzrostla na 164,4 mil. m2.

Evropa: výstavba OC (první pololetí 2016)

Česko: mírné tempo růstu

„Česká republika zaznamenala v letošním i loňském roce zpomalení výstavby. V roce 2016 byla dokončena pouze stavba obchodního centra Aupark v Hradci Králové a rekonstrukce Galerie Přerov. V příštím roce nás ovšem čeká přírůstek přes 70 000 m2, což je více, než bylo postaveno za rok 2015 i 2016 dohromady. Ovšem 80 % z plánované výstavby bude tvořeno rozšířením stávajících obchodních center, jmenovitě Centra Chodov, IGY Centra České Budějovice a Galerie Butovice. Dočkáme se ale i zcela nového projektu Central Jablonec,“ popisuje situace na českém trhu Jan Kotrbáček z Cushman & Wakefield. Podle něj má v současnosti největší potenciál pro výstavbu centrum Prahy, například projekt Savarin na Praze 1, vedle toho také další pražské čtvrtě – staví se například Dejvice Center v Praze 6 nebo Palác Stromovka na Praze 7. „Dále potom vidíme jasnou příležitost pro další development obchodních center ve středu Plzně, Brna a Zlína,“ dodává J. Kotrbáček.

Investice: pochod na Východ

Investice do sektoru obchodních center dosáhly v 1. pololetí v celé Evropě celkem 8,5 mld. eur, což představuje meziroční pokles o téměř 50 %. Na trhu existují ovšem velké rozdíly ve výkonnosti.

Zatímco západní Evropa kvůli nedostatku prémiových ploch zaznamenala významný pokles objemu takových obchodů, investoři, kteří mají nejen kapitál, ale i ochotu jej využít, se stále více poohlížejí po příležitostech ve střední a východní Evropě. Tento region zaznamenal téměř 20% meziroční nárůst objemu investic na 1,9 mld. eur, přičemž jen Polsko se na celkovém objemu investovaného kapitálu podílelo 50 % (928 mil. eur). Naproti tomu současný malý apetit investorů v Rusku a Turecku se odráží v meziročním poklesu tamních transakčních objemů o 79 %, respektive 93 %.

„Přestože investice do obchodních center v České republice zaznamenaly meziroční pokles o téměř 57 %, poptávka investorů byla vyšší než loni, prodalo se 9 center, což je nejvíce od roku 2005. Meziroční pokles je zapříčiněn zejména loňským prodejem Palladia, což byla největší transakce v sektoru obchodních center v historii České republiky. Pomineme-li tento prodej, byli bychom svědky nárůstu investic o 77 %,“ říká Alexander Rafajlovič z investičního týmu společnosti Cushman & Wakefield.

Do střední Evropy se postupně dostává trend omezování investice do stavby hal pro průmyslovou výrobu a naopak jejich růst ve sféře logistických objektů, tedy prostých skladů a překladišť. Jde o důsledek stále sílících nákupů přes internet a snižujícího se nakupování v kamenných obchodech. „Ve východní a střední Evropě je zatím stále více průmyslových než distribučních investic, ale prodeje přes internet porostou. Podíl e-commerce je zde stále výrazně nižší než v západní Evropě. Prodeje porostou hlavně v metropolích, což bude mít dopad na městskou logistiku a v budoucnu se stanou využitelné i sklady, které nyní využití nemají,“ odhaduje KarelStránský ze společnosti Colliers International.

Mezi trendy patří také postupné objevování regionů, kam dosud „logistické“ investice nesměřovaly. „Jde například o střední Slovensko, východní Polsko, centrální Rumunsko či Bulharsko a Pobaltí,“ uvedl K. Stránský. V Česku se daří postupně naplňovat neobsazené objekty a dosud nezastavěná místa určená pro toto využití. Investoři naopak pociťují nedostatek pozemků pro využití a obracejí zájem i k brownfieldům, tedy nevyužívaným areálům.

ČTK

Společnost Mint Investments prodala kancelářskou budovu Panorama Business Center naproti Národnímu muzeu v Praze společnosti Redside. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Budova byla postavena v roce 2000, má 6 800 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a 91 parkovacích míst v podzemních garážích. Panorama je držitelem certifikátu BREEAM In Use Good. Mint získal budovu v září 2015, kdy měla 42 % volných kanceláří. Během jednoho roku se mu podařilo budovu plně obsadit. Kupující společnost Redside spravuje realitní investiční fond NOVA Real Estate. Celkový objem realitních investic v ČR podle CBRE letos překročí hranici tří miliard eur a měl by tak překonat loňský rekord 2,68 miliardy eur. Největším obchodem letošního roku byl prodej administrativního centra The Park v Praze na Chodově. Starwood Capital ho prodal společnosti DEKA Immobiliean za 10,8 mld. Kč.

ČTK

Skupina FINEP pověřila UniCredit Bank obstaráním emise zajištěných dluhopisů v celkovém předpokládaném objemu 201 mil. Kč se splatností v červnu 2020. Dluhopisy budou mít pevný výnos 3,75 % p. a., jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu je 3 mil. Kč, datum emise je stanoven na 19. prosince 2016. Emitentem dluhopisů bude společnost FINEP BARRANDOV ZÁPAD k.s. „Finanční prostředky z emise dluhopisů použijeme na investice do nových rozvojových projektů skupiny FINEP v nejbližším období,“ říká Štěpán Havlas, finanční ředitel FINEPu.

Předchozí Od ledna do konce října letošního roku zkontrolovala Státní energetická inspekce (SEI) 1 431 průkazů energetické náročnosti budov, z toho 40 % obsahovalo nedostatky, které znamenaly porušení zákona. Průkazy zpracovávají energetičtí specialisté, kterých je v Česku zhruba 1200.

Mezi nejčastější prohřešky patří chybné stanovení ploch obálky budovy, celkové energeticky vztažné plochy, chybně stanovené skladby konstrukcí nebo nezadané tepelné vazby. Někteří zpracovatelé také zcela zkreslili spotřebu tepla na vytápění budovy nebo ji naopak uvedli nereálně vysokou.

Podle ředitele Šance pro budovy Petra Holuba lze nekvalitního zpracovatele poznat. “Na internetu se množí nabídky extrémně levného zpracování průkazů, třeba za 2 000 korun. Za tuto cenu se však kvalitní průkaz na rodinný dům nedá zpracovat a může obsahovat mnoho chyb,” doplnil Holub.

Průkaz energetické náročnosti budov vychází z evropské směrnice. Cílem opatření je snížit spotřebu energií a emise oxidu uhličitého. Od roku 2009 je povinný pro všechny nově stavěné budovy a pro rekonstrukce větších budov. Povinnost byla následně rozšířena také na všechny rodinné, bytové i administrativní domy při větších renovacích, prodejích či pronájmech.

Od začátku letošního roku musí být průkazy předány i při pronájmech bytů a kanceláří. Podle nedávného průzkumu Asociace výrobců minerální izolace však obsahuje správný údaj o energetické náročnosti pouze 14 % inzerátů na pronájem bytu nebo kanceláře.

ČTK

Objekt bývalých kasáren v pražském Karlíně, který se v minulosti neúspěšně snažilo prodat ministerstvo obrany, již patří ministerstvu spravedlnosti. O převod práva hospodařit s objektem úřad před časem požádal s vizí, že by v komplexu mohl vzniknout justiční palác. Praha ovšem už jeden rozsáhlý justiční areál má, a to Na Míčánkách ve Vršovicích.

Původní tendr na odkup kasáren, které v roce 2002 poškodila povodeň, vyhrála firma podnikatelky Ivany Tykačové s nabídkou téměř 590 mil. Kč. Stát požadoval nejméně 581 milionů. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) však soutěž zastavil kvůli podezření z majetkového propojení vítězné firmy s dalším účastníkem výběrového řízení. Následně ale ministerstvo vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá. V následném druhém kole neprojevil zájem nikdo.

ČTK

Posílit postavení vlastníků bytů, tedy společenství spravujících byty, vůči neplatičům by měl senátní návrh zákona, který předloží horní komoře skupina senátorů v čele s Jitkou Seitlovou (za KDU-ČSL a SZ). Návrhem chtějí změnit současný stav, kdy řádní platící vlastníci bytových jednotek v domech nejsou chráněni vůči neplatičům, kteří s nimi domy obývají.

Návrh zákona má změnit další tři normy, a to občanský soudní řád, zákon o veřejných dražbách a insolvenční zákon. Senátorka Seitlová upozornila, že situace u neplatičů ve společenství bytových jednotek je vážná a dluhy dopadají na vlastníky, kteří musejí hradit náklady k nájemnému navíc. Pokud byl byt zakoupen na hypotéku nebo zastaven do půjčky, dlužné částky se společenství nedočká. V exekuci nebo veřejné dražbě mají totiž přednost k uspokojení pohledávek věřitelé. Návrh zákona proto Seitlová považuje za nejvhodnější pro řešení situace.

„Postavení společenství vlastníků jednotek v procesu vymáhání pohledávek za dlužníky je skutečně kritické,“ uvedl Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Většinou dluh podle něho nevymohou vůbec, nebo jen částečně. Členové společenství, kteří řádně platí, navíc nejsou příliš majetní a dostávají se kvůli splacení dluhu za souseda sami do problémů, upozornil. Zákon by podle něj měl situaci vlastníků zlepšit. Navrhuje, aby ve všech třech souvisejících zákonech se posílilo postavení vlastníků. Aby pohledávky související se správou domu byly uspokojovány přednostně a do 25 % výtěžku z nich mělo prospěch společenství vlastníků.

V Česku je zaregistrováno více než 58 000 SVJ, která spravují zhruba 1,3 milionu jednotek. Lidé, kteří si zakoupili do vlastnictví byt, byli od roku 2000 povinni vytvořit v domech s více než pěti bytovými jednotkami a s třemi a více vlastníky takzvané společenství, aby společně spravovalo dům. To má také majetkovou odpovědnost. Cílem zákona je proto podle advokátky Hany Marvanové posílit vymahatelnost práva a vymahatelnost pohledávek významné skupiny vlastníků. Dluhy vzniklé, než je neplatič vystěhován, se pohybují v desítkách tisíc korun, výjimkami nejsou ani případy, kdy se vyšplhaly k půl milionu.

ČTK

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA k novostavbě dálnice D1 Říkovice – Přerov, jedné z prioritních dopravních staveb. Obsahuje 18 podmínek, které musí projekt jednoho z posledních chybějících úseků D1 splnit, aby mohl získat stavební povolení. Jde o druhou z devíti prioritních staveb, která má za sebou zjednodušené opakování procesu EIA. První stanovisko získal před týdnem úsek D49 Hulín-Fryšták. Problém s posudky vlivu na životní prostředí mají stavby, které mají tento proces uskutečněný ještě podle starého zákona z roku 1992. Už neodpovídají evropským požadavkům a EU je přestala uznávat. Pro devět nejpotřebnějších staveb, u nichž se s výstavbou počítá od příštího roku, vláda dojednala s Evropskou komisí výjimku, která má opětovné získání stanoviska EIA urychlit. Tyto stavby nemusí absolvovat celý proces, ale zkrácené řízení.

Prioritní dopravní stavby

Co je to komunitní architektura? Osamu Okamura

V poslední době se, nejen u nás, začaly množit jako houby po dešti novostavby tzv. komunitních center. Soutěž stíhá soutěž, představitelé obcí se předhánějí, kdo bude mít krásnější a účelnější dům pro všeobecné využití. Kde se bere tento fenomén, když slovo komunita je u nás stále spíše cizí? Podíváme-li se do historie, nalezneme mnoho typů obdobných „institucí“ společenského rázu, často však vymezených pouze pro setkávání určité specificky zaměřené skupiny obyvatel: typicky to byly a jsou církevní sbory, sokolovny, denní stacionáře, nízkoprahová centra, klubovny různých zájmových nebo sportovních spolků nebo kulturní domy.

Dnes se zdá, že jedním z velkých politických témat naší v zásadě bohaté společnosti je posilování soudržnosti, zvyšování odolnosti a konkurenceschopnosti napříč disciplínami i skupinami obyvatel. Jako občané se ptáme: Jak vytvářet pospolitost v čase vzrůstajícího individualismu a prioritního uspokojování především osobních potřeb? Jak pěstovat bohatý společenský a kulturní život z vlastních, často omezených zdrojů? Z pohledu vedení obce: Jak nabídnout kvalitní náplň volného času a inspiraci obyvatelům své obce? Jak pečovat o rozvoj lidského potenciálu a poskytovat rovné šance jakkoli znevýhodněným? Jak zvýšit kvalitu života obyvatel a nastartovat další rozvoj obce? A v obecné rovině: Jak vytvořit silnou a soběstačnou obec svobodných lidí, kteří si nejen v případě potřeby nebo náhlé krize dokážou navzájem pomoci a dokážou se i angažovat pro druhé?

Komunitní architektura je tak zhmotněním tužeb po lidské pospolitosti a vzájemné blízkosti. Prostorovou úvahou nad tím, co nás spojuje…

Plzeň je vedle Brna dalším městem, kde daří poptávce po nových bytech. Jen za první tři čtvrtletí se v Plzeňském kraji téměř 250 nových bytů. Na místě, které leží jen kousek od samotného centra města, navíc již brzy vyroste nový bytový dům CHYTRÉ BYDLENÍ KLR@Plzeň – projekt pražské společnosti Trigema.

Šestipodlažní dům nabídne v ulici Kollárova 82 nových bytů v ceně již od 39 000 korun za m2. Byty budou v různých dispozicích – od nejmenších garsonek až po 4+kk. Většina bytů bude vybavena balkónem nebo terasou. Architektonický návrh pochází z dílny studia architekta Jana Baxy AIP Plzeň.

„Bytový dům v ulici Kollárova je naším prvním projektem mimo hlavní město. Plzeň a její okolí dlouhodobě vykazují vysoký růstový potenciál, což se zde také odráží ve vyšší poptávce po novém bydlení. Předpokládáme, že náš koncept Chytrého bydlení najde spokojené zájemce i v západočeské metropoli,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema, a dodal: „Očekáváme, že by se první majitelé nových bytů mohli stěhovat již za necelé dva roky.“

Praha by měla vykoupit pozemky před vysokými školami na Vítězném náměstí v Praze 6, o jejichž využití se vedou spory. ČTK to řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Návrh už přednesla komisi, která se dostavbou náměstí zabývá. Na pozemcích v prostoru před vysokými školami se mělo stavět, ale spory jednotlivých účastníků rozvoj území zablokovaly. Na pozemku jsou nyní pořádány farmářské trhy. „Navrhla jsem, že bychom měli jako hlavní město Praha jednat o koupi pozemků. Je to podle mě jediný způsob, jak to klubko smluv a blokací rozetnout,“ řekla Kolínská. Skupina podle ní primárně řeší architektonickou dostavbu náměstí, souběžně s tím by ale měla řešit i vlastnictví pozemků. Vlastníkem většiny pozemků je nyní Vysoká škola chemicko-technologická. Věcné břemeno tu ale má soukromý investor, ten se ovšem v posledních letech několikrát změnil. Pražští radní na konci října schválili vypsání mezinárodní urbanistické soutěže na úpravy náměstí.

Nadnárodní spediční firma Duvenbeck odkoupila od města Rokycany za 56,3 mil. Kč bez DPH více než osmihektarový pozemek na stavbu logistického areálu za více než 300 mil. Kč. Pojmout má až 250 kamionů denně. Stavba začne příští rok. Logistická hala bude mít plochu přes 20 000 metrů čtverečních a firma vybuduje ještě administrativní objekt. Duvenbeck už má dnes ve městě záchytné parkoviště.

ČTK

Růst cen nových bytů v Praze se v příštím roce zpomalí. V rozhovoru s ČTK to uvedl ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. Ceny nových bytů v hlavním městě ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostly o 19,5 % na 69 517 korun za metr čtvereční. Podle Kadeřábka je takový nárůst umělý: “Doufám, že v příštím roce přijde ochlazení. Takový vysoký nárůst jako letos je umělý. Studie Trigemy ukázala, že z trhu úplně zmizel nejlevnější segment do 50 000 korun za metr čtvereční. Myslím, že cenová úroveň musí poptávku omezit, protože na ty byty už tolik zájemců nedosáhne. Takže tím se ta cena samozřejmě sníží,” řekl Kadeřábek.

Nabídkové ceny za starší byty se v Praze v poslední době přibližují cenám za nový byt. Podle Kadeřábka je to anomálie. “Dneska jsme pod určitou psychózou, že jsou byty dražší. Bytů je málo, jsou levné hypotéky, ekonomice se daří, tak tady vzniká potřeba všechno honem koupit. Bez toho, že by ten byt někdo opravdu urgentně potřeboval,” míní šéf asociace.

Za správné nepovažuje ani to, že se zmenšuje rozdíl mezi prodejní a nabídkovou cenou, na konci třetího čtvrtletí byla prodejní cena nižší už jen o čtyři procenta. “Kolik si developer určí, tolik za byt dostane. A klient má na rozhodnutí třeba jen 14 dní. Pro developerskou komunitu by bylo lepší, kdyby se tohle zlepšilo. Pro klienta to není zdravé prostředí. On má navíc informační nevýhodu, vstupuje do jednání s někým, kdo to dělá léta,” dodal T. Kadeřábek. Ceny v Praze se podle něj v dlouhodobém horizontu spíše budou blížit cenám ve srovnatelných evropských městech, jako je například Vídeň nebo Mnichov. “Ale je to věštění z křišťálové koule. Když srovnáme průměrný plat v Česku a v Německu, máme do něj pořád ještě hodně daleko. A jak ceny nemovitostí vyskočily rychle nahoru, začaly se blížit evropskému průměru rychleji než platy,” uvedl dále. Taková situace podle něj nemůže trvat dlouho, když 80 – 90 % trhu tvoří místní klientela. “Žádní Rusové, Japonci ani Číňani tenhle trend neotočí, cizinci to výš nevytáhnou. Možná v Praze 1 nebo na Hanspaulce. Ale určitě ne v průměru.“ Ceny jsou podle Kadeřábka určitě vyšší, než by mohly být, kdyby na trhu panovala normální situace. “Pokud by bylo dost projektů, ceny by byly určitě nižší a hlavně by nerostly tak strmě,” uvedl. Politická garnitura se podle něj stavěla v poslední době k nové výstavbě velmi negativně. “Když dnes developer kupuje pozemek, tak počítá s tím, že stavba bude dokončena za osm let. A to je hodně špatně,” doplnil Kadeřábek.

ČTK