Státní energetická inspekce loni uložila za nesprávně zpracované průkazy energetické náročnosti budov pokuty za zhruba 350 000 Kč. Inspekce loni zkontrolovala 1 300 průkazů u pětiny ze 1425 odborníků, kteří průkazy vyhotovují. U 178 expertů zjistila porušení zákona, za což ve správním řízení uložila pokuty. Ústřední ředitel inspekce Pavel Gebauer uvedl, že na trhu je spousta energetických specialistů, kteří energetické průkazy zpracovávají takzvaně od stolu, aniž by budovu navštívili. “Při kontrole jsou pak překvapeni, že budova má například zcela jiná okna nebo střechu, než jim zadavatel uvedl, což pak může mít i výrazný dopad do zatřídění budovy v rámci klasifikační třídy,” uvedl.

Za rok 2016 podle inspekce přibylo v databázi ministerstva průmyslu a obchodu asi 30 000 energetických průkazů. Zhruba 1 .000 tvořily průkazy pro rodinné domy, 7 000 pro bytové domy a 7 000 pro jiné budovy, tj. například kulturní zařízení, školy a úřady. Celkově jde o trh s ročním obratem asi 220 mil. Kč.

ČTK

Ceny nových bytů v Praze se budou přibližovat cenám ve srovnatelně velkých městech v západní Evropě. Uvedla to většina developerů, které anketě oslovila ČTK. Jako důvody jmenovali atraktivitu české metropole a nedostatek nových bytů. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze loni meziročně vzrostla o 19,5 % na 71.567 korun za metr čtvereční. V Mnichově byla vyšší zhruba o 160 %, ve Vídni a Hamburku o 70 %, v Berlíně asi o polovinu – jak vyplývá z průzkumu poradenské firmy KPMG.

“Praha bude cenovou úroveň v západní Evropě dohánět. Dlouhodobě patří mezi nejbohatší regiony v Evropě, ceny nemovitostí ale tomuto postavení neodpovídají. Předpokládáme, že Praha se dostane na srovnatelnou úroveň k západoevropským městům ne v řádu roků, ale spíše ve střednědobém horizontu jednoho desetiletí,” uvedl mluvčí FINEPu David Jirušek.

Generální ředitel Ekospolu Evžen Korec upozornil, že kupní síla Pražanů a lidí pracujících v hlavním městě je sice nejvyšší v republice, nicméně s hlavními metropolemi západních zemí se nedá srovnávat. “Bohužel současný nedostatek nových bytů, který bude čím dál větší, však může cenový rozdíl umazávat výrazně rychleji, než se bude snižovat rozdíl v kupní síle,” uvedl.

Postupné smazávání cenových rozdílů očekává i ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. “Je obtížné odhadnout, jak rychlý tento proces bude, protože závisí na celé řadě skutečností, které teprve nastanou. Ale obecně lze říci, že Praha díky své atraktivitě má velký potenciál tento rozdíl překonat,” řekl. Naproti tomu Skanska Reality podle generální ředitelky Nadi Ptáčkové přibližování cen během několika let neočekává.

Mluvčí Central Group Marcela Fialková doplnila, že v Praze je dostupnost nového bydlení nejhorší v regionu. Podle studie KPMG ve spolupráci s Central Group by na průměrný byt Pražan vydělával 11,5 roku, pokud by neměl jiné výdaje. Například ve Vídni je to 9,9 roku, v Berlíně 6,4 roku, v Kolíně nad Rýnem 5,2 roku. “Vůči západní Evropě z tohoto srovnání vychází Praha negativně kvůli nižším průměrným příjmům, v porovnání s východní Evropou zase kvůli vyšší ceně bytů. V cenové úrovni tedy Praha dohání Západ rychleji než v růstu příjmů, a to samozřejmě problém s dostupností ještě dále zhoršuje,” doplnila mluvčí Cntral Group.

Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala Praha v bytové výstavbě nedosahuje v porovnání například s Varšavou nebo Berlínem ani polovičních hodnot. “O hodně před námi jsou v tomto směru třeba i Vídeň nebo Mnichov,” dodal M. Soural.

ČTK

Praha vypíše architektonickou soutěž na podobu budovy galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Jak rozhodli pražští radní, budova by měla stát na Těšnově. Kdy město budovu případně začne stavět a na kolik vyjde, není jasné.

“Cílem je na vybraných pozemcích vystavět moderní výstavní prostor pro stálou expozici epopeje se začleněním do urbanistické struktury města. Předmětem soutěže bude vybrat a ocenit nejlepší návrh galerie na místě bývalého Denisova nádraží,” píše se v dokumentu, který schválili radní.

Magistrátní odbor strategických investic dostal od radních za úkol připravit návrh zadání, podklady, harmonogram a návrh financování soutěže. Dokumenty by měli radní dostat k projednání do 1. září 2017. Zároveň má Institut plánování a rozvoje zajistit přípravu urbanistické studie na pozemek na Těšnově.

Cyklus Slovanská epopej tvoří 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Obrazy vlastní Praha, které je malíř Mucha daroval. Jeho podmínkou bylo, aby město vystavilo na své náklady vhodnou budovu pro jejich vystavení. Ta ovšem zatím neexistuje.

ČTK

KDU-ČSL chce vyjednat prodloužení platnosti starým územním plánům do konce roku 2022 – jak řekl lidovecký poslanec Josef Uhlík. Podle něj je to kompromis mezi tím, že aktuálně mají staré plány přestat platit od ledna 2021 a hnutí ANO jim navrhuje prodloužit platnost až do konce roku 2024. Do doby zneplatnění musejí města vypracovat nové územní plány. Mnoho z nich tak učinilo, nestihla to zatím Praha, Brno nebo Mladá Boleslav. Hrozí tak, že budou bez plánu, protože jeho vypracování trvá několik let.

Sněmovna by o věci mohla rozhodnout v dubnu. Podle Uhlíka mají města do konce roku 2022 téměř šest let, což považuje za dostatek času, aby chybějící nové územní plány stihla vypracovat.

ČTK

Novým majitelem nákupního a zábavního centra Olympia u Brna se stala hamburská investiční firma Deutsche EuroShop. Nynějším vlastníkům, kterými jsou zahraniční realitní fondy Rockspring a ECE, za něj zaplatila 374 mil. eur, tedy více než deset miliard korun.

Odborníci považují Olympii za nejúspěšnější centrum mimo Prahu. Vzniklo v roce 1999 u dálnice D2 blízko Brna. Po několika rozšířeních nabízí k pronájmu 200 obchodů, celková pronajímatelná plocha je 89 000 metrů čtverečních. Kromě obchodů funguje v centru multikino a v bezprostředním okolí vznikly atrakce pro děti a sportovce. Fondy Rockspring a ECE ji koupily v roce 2011 za čtvrt miliardy eur, každý z nich vlastnil polovinu. Budoucí majitel – firma Deutsche EuroShop – sídlí v Hamburku. Její portfolio vzroste po ukončení akvizice Olympie na 21 nákupních center a jeho tržní hodnota přesáhne 5 mld. eur (135 miliard korun), jak uvedl Deník.

ČTK

Celková plocha nových nebytových budov, které byly v Česku postaveny v posledních deseti letech, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla plochy 12 milionů metrů čtverečních. To zhruba odpovídá rozloze 190 spartakiádních stadionů v Praze na Strahově. Celkem bylo u nís v období 2006 – 2016 dokončeno 13 500 nových staveb, investiční náklady na jejich výstavbu dosáhly 221 mld. Kč.

“Počet dokončených nebytových budov raketově vzrostl v roce 2007, pak mírně poklesl a nakonec se ustálil na úrovni kolem 1 350 ročně. Vývoj investičních nákladů i rozloha podlahové plochy naopak značně kolísaly, což souvisí s faktem, že do nebytových budov se započítávají například i chatky a garáže,” uvedla Silvie Lukavcová z ČSÚ.

Nejvíce budov, zhruba 6 000, se postavilo v kategorii „hotely a obdobné budovy“. Velikost podlahové plochy ani investiční náklady však zdaleka největší nebyly. “Je to tím, že do této kategorie patří také malé chaty, které početně převládají,” doplnila Lukavcová. Podlahová plocha i celkové investiční náklady dosáhly zhruba 7 % z celkové rozlohy, respektive částky.

Nejvíce peněz investoři vložili do administrativních budov a budov pro obchod, shodně po 23 %. Administrativní budovy byly nejvyšší ze všech staveb, v průměru měly více než tři podlaží. Největší podíl podlahové plochy měly budovy pro průmysl a skladování, zhruba třetinu.

Nebytové budovy se podle ČSÚ třídí do sedmi kategorií. Podle Lukavcové je nejsložitější kategorie “Ostatní nebytové budovy”, protože sem patří například budovy pro zemědělství a zemědělskou produkci, věznice, kostely, kapličky, ale i multifunkční budovy. Za uplynulé desetiletí jich bylo dokončeno 1 157 a proinvestovalo se na nich 14 mld. Kč.

Výstavba nebytových budov

(ČR, 2006 – 2016, v %)

Kategorie Hodnota Počet Plocha Administrativní 23 5 17 Pro obchod 23 13 25 Pro průmysl a skladování 21 11 32 Pro kulturu a vzdělávání 18 6 11 Hotely a obdobné budovy 7 44 7 Pro dopravu a telekomunikace 2 12 2 Nebytové ostatní 6 9 6

Zdroj: ČSÚ

SF/pb

Nábytkářská společnost IKEA prodala 25 nákupních parků v osmi evropských zemích realitnímu fondu Pradera. Transakce v hodnotě 900 mil. eur (24,3 mld. Kč) se týká i Avion Shopping Parku na pražském Zličíně. Transakce zahrnuje nákupní parky vedle obchodních domů IKEA o celkové ploše 538 000 metrů čtverečních.

ČTK

Telekomunikační firma Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) prodala společnosti Central Group své sídlo v Olšanské ulici na pražském Žižkově. Central Group získal administrativní budovu i technologický komplex včetně vysílací věže vysoké 78 metrů, která je od 80. let jednou z dominant Prahy 3. Informaci z důvěryhodného zdroje ČTK potvrdila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Cenu neuvedla, ale dříve se v médiích objevila orientační částka 800 mil. Kč.

Central Group v Olšanské ulici, hned vedle sídla CETINu, nedávno dostavěl velký bytový komplex, zároveň vlastní pozemky v severní části bývalého nákladového nádraží, kde by měla vzniknout nová obytná čtvrť.

“Nyní jsme pozemek s technologickými a kancelářskými budovami koupili a jsme na začátku úvah o dalším využití areálu. Minimálně sedm následujících let budeme budovy, nebo alespoň jejich kancelářskou část, která využití má, nadále pronajímat,” řekla M. Fialková.

ČTK

Zákon o realitním zprostředkování zřejmě pro letošní rok spadl pod stůl. Vzhledem k tomu, že byl vládní návrh zákona o realitním zprostředkování opět vrácen k přepracování, nelze očekávat, že by ho ještě v tomto volebním období dostala Poslanecká sněmovna k projednání.  Prezident Asociace realitních kanceláří ČR Jaroslav Novotný to komentoval slovy:  „Je velkou škodou, že úsilí a čas, které nejdříve věnoval přípravě zákona Hospodářský výbor PS ČR, posléze Ministerstvo pro místní rozvoj a odborníci z dalších ministerstev a institucí, přišel nazmar. Doplnil ho generální sekretář ARK ČR Jan Borůvka, generální sekretář ARK ČR: „Asociace realitních kanceláří České republiky se jako jediné profesní sdružení – v rámci pracovní komise na MMR – opravdu aktivně zapojila do přípravy návrhu zákona. Po 25 letech našich snah se měl konečně objevit zákon, jehož cílem bylo chránit spotřebitele proti neseriózním podnikavcům v realitách. Navržený zákon nastavil pravidla pro vstup do profese, pro výkon činnosti, pro rozsah činností, požadoval pojištění profesní odpovědnosti a podobně.“

SF/pb

Objem internetové inzerce dosáhl v loňském roce téměř 20 mld. Kč v ceníkových cenách. Oproti roku 2015 jde o 31% nárůst, který je způsoben především zvýšenými investicemi do reklamy ve vyhledávání, v obsahových sítích apod. Očekávání na další rok jsou opět optimistická – online reklama by letos měla vyjádřeno financemi měla dále vzrůst o 14 % na 22,4 mld. Kč. V celkových reklamních výdajích napříč mediatypy připadá na online reklamu více než pětinový podíl (21 %). Údaje pocházejí z průzkumu inzertního výkonu internetové reklamy, který pro Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) realizuje agentura Median.

Zadavatelé v roce 2016 využili internetovou reklamu v objemu 19,7 miliard korun. Největší část internetových inzertních výdajů připadá na celoplošnou (displaj) reklamu (14,2 mld. Kč). Letos poprvé je použita nová struktura výsledků, kdy je do display reklamy započítána i reklama v obsahových sítích (zejména sítě Seznam Sklik, Google AdWords a Facebook), RTB způsobem obchodovaná reklama a nativní reklama.  Druhou nejpoužívanější formou bylo loni reklama ve vyhledávání, do které investovali inzerenti 4,7 mld. Kč v reálných cenách. Pro katalogy a řádkovou inzerci média deklarovala tržby 900 mil. Kč v ceníkových cenách. Za SMS a MMS kampaně, které se nezapočítává do celkového výkonu internetové inzerce, zadavatelé reklamy zaplatili 114 mil. Kč v ceníkových cenách.

SF/pb

Ministr financí a předseda vládního hnutí ANO Andrej Babiš není spokojen se stavem stavební legislativy. Je podle něho nesmyslné, aby se k povolování staveb vyjadřovalo pět ministerstev. Proto je třeba změnit kompetenční zákon, který rozděluje pravomoci mezi resorty – řekl A. Babiš konferenci Fórum českého stavebnictví. V Česku je z kompetenčního zákona stavebnictví přiřazeno ministerstvu průmyslu a obchodu, kromě toho ovšem spadá rovněž pod ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj. Problém je také v povolovacích procesech výstavby – oproti Německu nebo Rakousku jsou v Česku dvojnásobně dlouhé. To by měla změnit novela stavebního zákona, která je nyní ve sněmovně ve stadiu třetího čtení, ovšem se zhruba stovkou pozměňovacích návrhů jak od jednotlivých poslanců, tak ze sněmovních výborů.

Problémem stavbařů jsou i nejasné investiční priority veřejného sektoru. Podle A. Babiše by měli politici vypracovat jasný investiční plán. “Třeba jako v Polsku. Před fotbalovým mistrovstvím Evropy v roce 2012 si řekli, co chtějí postavit. A dneska tam mají nové dálnice a stadiony. A u nás? Podívejte se například do Brna. Nemají tam koncertní sál ani pořádný fotbalový nebo hokejový stadion. Kolem Prahy zase nejsou školy. Na spoustě míst chybějí obchvaty. A tak bych mohl pokračovat,” doplnil A. Babiš. Podle něj by bylo dobré, aby v politice byli lidé, kteří někdy něco postavili. “Aspoň psí boudu. Ale aby o tom něco věděli,” dodal.

České stavebnictví loni meziročně propadlo o 7,6 %, což je spolu s rokem 2012 nejhorší výsledek za posledních 16 let. Letos by se měl podle analytiků propad zastavit. Na konci prvního pololetí loňského roku podle ČSÚ pracovalo ve stavebních firmách v Česku 357 057 zaměstnanců a živnostníků. V porovnání s pololetím předkrizového roku 2008 se jejich počet snížil o 56.544.

ČTK

První žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od pololetí příštího roku. Do sociálního bydlení by se pak měli nastěhovat nejpozději v půlce roku 2020. Počítá s tím návrh zákona o sociálním bydlení, který by měla ve středu začít projednávat vláda. Podle normy by obce měly sociální byty dobrovolně, kdyby je nechtěly přidělovat, poskytoval by je potřebným Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit Parlament a podepsat prezident. Některé resorty a instituce mají k současné podobě normy stále výhrady.

Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Plán by byl podmínkou pro přidělení dotací na investice, provoz a sociální práci.

ČTK

Objem investic do hotelů v hlavních městech střední a východní Evropy loni meziročně vzrostl o 66 % na 32,5 mld. Kč. Dvě třetiny z toho připadly na Vídeň, když Praha byla na druhém místě – jak vyplývá ze ze studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield investice tu zůstaly na úrovni  5,7 mld. Kč. V Praze se loni uskutečnilo sedm transakcí, mimo jiné šlo o prodeje hotelů Hilton Old Town, Park Hotel a Chopin Hotel. “V posledních několika letech zaznamenal středovýchodní region masivní přísun nového kapitálu, protože rostoucí výkonnost místních hotelů láká stále širší skupiny investorů,” uvedl regionální vedoucí hotelového týmu Cushman & Wakefield David Nath.

Důležitý je podle něj konstantně velký příliv zahraničních turistů do regionu, především z asijských zemí, nově také ze Severní Ameriky a západní Evropy. “Vysokou poptávku investorů navíc výrazně podpořila ochota bank financovat nákupy hotelů,” doplnil D. Nath. Obsazenost hotelů v regionu se vrátila na úroveň před krizí, nebo ji překonala. Loni meziročně vzrostla o tři procentní body na 72 %. Letos by podle Cushman & Wakefield měly v hlavních městech regionu přibýt čtyři tisíce nových hotelových pokojů. Největší růst očekává ve Varšavě a Budapešti. “Praha je výjimkou, jelikož kvůli povolovacím procesům není mnoho staveb v plánu. Navíc celkově nabízí jen málo míst vhodných pro výstavbu hotelů,” dodal D. Nath.

Skupina Penta vstoupila do společnosti NEMOS Group. Ta je provozovatelem Nemocnice Sokolov, Nemocnice Sušice, sítě lékařských ambulancí v Karlovarském kraji a vlastníkem Nemocnice Ostrov a polikliniky NEMOS v Karlových Varech. Koupí majoritního podílu Penta získala ve společnosti NEMOS kontrolu.

„Ve srovnání se Slovenskem či Polskem jsou v České republice podmínky pro získání  či provozování zdravotnických zařízení zásadně odlišné. Od vstupu do společnosti NEMOS už můžeme mluvit o postupném budování sítě nemocnic i v České republice. Skupina NEMOS je excelentním příkladem možné spolupráce privátního a veřejného sektoru při poskytování zdravotní péče občanům České republiky.” okomentoval transakci Václav Jirků, investiční ředitel Penty.

Ve zdravotnickém sektoru Penta působí více než deset let. Na Slovensku vlastní síť 16 nemocnic Svet zdravia a řadu dalších zdravotnických zařízení, velmi aktivní je také v Polsku. V České republice prozatím získala Nemocnici Vrchlabí. Českou síť nemocnic bude skupina budovat pod značkou Penta Hospitals CZ.

SF/pb

Kontroverzní stavba bytového domu v Praze 1 přezdívaná „maršmeloun“ má platné stavební povolení. Po letech tak končí spory, jestli stavba může v historickém centru Prahy vzniknout. Stavební úřad vydal povolení už v červnu 2015, jeho platnost však byla pozastavena, neboť stavbu řešil pražský magistrát i ministerstvo kultury. Investor stavby, firma Praga Progetti e Investimenti, musí nyní ale stavbu zahájit do června, dvouletá lhůta se totiž počítá od prvotního rozhodnutí.

Dům navrhl architekt Zdeněk Fránek, projekt se několikrát měnil. Původní podobu projektu z roku 2008, která počítala s prosklenou fasádou, odmítlo na základě názoru Národního památkového ústavu (NPÚ) ministerstvo kultury a zrušilo v roce 2010 povolení pražských památkářů. Nový projekt s okny do tvaru obličejů ale NPÚ i magistrátní památkáři schválili.

ČTK

Skanska koupila od firmy Codeco za 841 mil. Kč pozemek v blízkosti metra Kolbenova v pražských Vysočanech. Firma uvedla, že na místě starých průmyslových budov plánuje postavit rozsáhlou rezidenční čtvrť s dobrou dostupností do centra města. “Důvodem prodeje je rozsah území osmi hektarů, který vyžaduje velmi silného developera pro výstavbu veškeré potřebné podmiňující infrastruktury. Codeco si ponechalo část pozemků pro svojí další rezidenční výstavbu v úzké kooperaci s rozvojem celého území pod vedením Skanska,” řekl ředitel společnosti Codeco Petr Fanta.

Deník E15 již dříve napsal, že na místě mají být postaveny bytové domy se zhruba tisícovkou bytů. Uvedl, že společnost Skanska Reality pro bytový komplex navrhuje jméno Čtvrť Emila Kolbena, průmyslníka, který vytvořil základ okolní tovární zástavby. Nynější územní plán podle listu s výstavbou počítá, o konkrétní podobě rozhodne architektonická soutěž. Část projektu přibližně o stovce bytů Skanska Reality získala i se stavebním povolením. Stavět tedy může začít hned, dodal deník E15.

Petr Fanta uvedl, že stavba projektu společnosti Codeco bude zahájena na začátku letošního dubna – projekt zahrnuje sedm budov s celkem 220 byty. “V současnosti již máme prodáno 50 procent první etapy v území, tj. asi 65 bytů,” dodal P. Fanta. Projekt nové čtvrti ve Vysočanech pro 40.000 obyvatel představily developerské společnosti Codeco, Finep, Imos Development a CPI Group už v roce 2009. Podle tehdejších plánů měla být v místě zachována také část původní průmyslové zástavby, například funkcionalistická vila architekta Františka Alberta Libry nebo některé výrobní haly.

ČTK

Předchozí Developerská společnost Real-Treuhand stavbu svého dalšího rezidenčního projektu v Praze 5. V Rezidenci Palata, která začíná vyrůstat v Holečkově ulici, bude 25 bytů a 6 ateliérů. Architektura domu vychází ze specifického půdorysu stavební parcely, jejíhož tvaru maximálně využila. V nezastavěné části pozemku bude osázena zahrada s odpočinkovými zónami, sloužící výhradně rezidentům.Skladba bytů byla zvolena s ohledem na atraktivitu lokality a bezprostřední blízkost historického centra Prahy a je zaměřena především na menší jednotky s dispozicí 1 – 2+kk, které budou jedinečnou příležitostí pro bezpečnou investici. Dále jsou v domě 4 jednotky 3+kk a 8. NP pak tvoří jediný unikátní byt 4 – 5+kk s jižní terasou a úžasným výhledem na protější zelený svah s Husovými sady. Dokončení stavby plánuje Real-Treuhand na podzim roku 2018.

SF/pb

Památkově chráněnou budovu Komerční banky (KB) v pražské ulici Na Příkopě koupil od banky německý investor Commerz Real Investmentgesellschaft mbH. Banka. KB nyní využívá celou budovu , kancelářské prostory opustí do konce roku 2018, zůstane zde ale pobočka KB.  KB současně oznámila, že budova bude rekonstruována ve spolupráci s developerskou společností S+B Gruppe AG. Nemovitost má užitnou plochu 16 000 metrů čtverečních.

Commerz Real je dceřinou společností plně vlastněnou Commerzbank AG. Spektrum fondů společnosti zahrnuje otevřený realitní fond hausInvest, institucionální investiční produkty a také účast na podnikatelských projektech v realitách, letectví, obnovitelných energiích a dopravě.

ČTK

Město Hradec Králové se začalo připravovat na soud s developerskou společností CTP Invest v kauze rozestavěného skladového parku na kraji města. Primátor Zdeněk Fink (Hradecký demokratický klub) na zasedání zastupitelstva uvedl, že město pro zastupování ve sporu vybírá právníka. CTP Invest podala v únoru na město žalobu o zaplacení náhrady škody 20,1 mil. Kč. Firma tvrdí, že postupem města ve věci získání dodatečného stavebního povolení pro park jí vznikla škoda. Město tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustilo. Výše náhrady škody podle CTP vyplývá z dosavadního zpoždění projektu. Pokud by projekt kvůli jednání města nebyl dokončen vůbec, zvedla by se škoda podle CTP na úroveň 220 mil. Kč. CTP v únoru uvedla, že je nadále připravena k jednáním o dohodě.

Firma CTP Invest na podzim 2014 začala bez stavebního povolení budovat skladový areál u výpadovky z Hradce na Ostravu. Od března 2015 práce stojí. Dodatečné stavební povolení firma od úřadů zatím nezískala proto, že nemá od města souhlas s vybudováním přístupové cesty k parku přes městské pozemky. Současně CTP Invest pracuje na tom, aby areál mohla na silnici napojit z opačné strany a nepotřebovala k tomu pozemky města.

Právě nezajištěné napojení areálu na silnici bylo důvodem toho, že stavební úřad firmě loni v prosinci nepravomocně zamítl žádost o vydání dodatečného stavebního povolení. Firma se odvolala ke krajskému úřadu.

CTP ve sporu poukazuje zejména na to, že v roce 2015 město investici odejmulo své předchozí souhlasy se stavbou silnice, které v roce 2007 udělilo společnosti Fato, jež v lokalitě chtěla stavět. CTP projekt od firmy Fato převzala v roce 2014 a pozdější odejmutí souhlasů označuje za nerovný přístup města. Radnice tvrdí, že měla právo souhlasy odvolat, protože mimo jiné byly časově omezeny a jejich platnost vypršela.

ČTK

Praha 3 požádá o změnu územního plánu pro pozemek s budovou nákladového nádraží. Z využití pro železnici ji chce změnit na kulturně-vzdělávací – jak řekla starosta Prahy 3 Vladislava Hujová. Nákladové nádraží neslouží dopravě téměř 15 let, na jeho území by měla v budoucnu vzniknout nová obytná čtvrť. Budova nákladového nádraží je od roku 2013 památkově chráněná. Jejím vlastníkem je společnost Žižkov Station Development vlastněná z 51 % Českými drahami, 49 % drží firma Sekyra Group. “Jestliže tam bude kulturní funkce umožněna, mohou ji koupit od developera některé kulturní instituce,” řekla starostka.

Hlavní město minulý týden pověřilo institut plánování a rozvoje (IPR), aby zpracoval studii pro oblast nákladového nádraží, radnice chce zahrnout i širší okolí. Studie má nastínit urbanistické a dopravní řešení území včetně veřejných prostranství. Zabývat by se měla i funkcionalistickou nádražní budovou a jejím využitím. Celý areál má asi 50 hektarů. Osmnáct hektarů v severní části podél Malešické ulice vlastní firma Central Group, jižní u Olšanských hřbitovů Žižkov Station Develomplent. Pro severní část je vydané platné územní rozhodnutí.

ČTK