Kontroverzní stavba bytového domu v Praze 1 přezdívaná „maršmeloun“ má platné stavební povolení. Po letech tak končí spory, jestli stavba může v historickém centru Prahy vzniknout. Stavební úřad vydal povolení už v červnu 2015, jeho platnost však byla pozastavena, neboť stavbu řešil pražský magistrát i ministerstvo kultury. Investor stavby, firma Praga Progetti e Investimenti, musí nyní ale stavbu zahájit do června, dvouletá lhůta se totiž počítá od prvotního rozhodnutí.

Dům navrhl architekt Zdeněk Fránek, projekt se několikrát měnil. Původní podobu projektu z roku 2008, která počítala s prosklenou fasádou, odmítlo na základě názoru Národního památkového ústavu (NPÚ) ministerstvo kultury a zrušilo v roce 2010 povolení pražských památkářů. Nový projekt s okny do tvaru obličejů ale NPÚ i magistrátní památkáři schválili.

ČTK

Skanska koupila od firmy Codeco za 841 mil. Kč pozemek v blízkosti metra Kolbenova v pražských Vysočanech. Firma uvedla, že na místě starých průmyslových budov plánuje postavit rozsáhlou rezidenční čtvrť s dobrou dostupností do centra města. “Důvodem prodeje je rozsah území osmi hektarů, který vyžaduje velmi silného developera pro výstavbu veškeré potřebné podmiňující infrastruktury. Codeco si ponechalo část pozemků pro svojí další rezidenční výstavbu v úzké kooperaci s rozvojem celého území pod vedením Skanska,” řekl ředitel společnosti Codeco Petr Fanta.

Deník E15 již dříve napsal, že na místě mají být postaveny bytové domy se zhruba tisícovkou bytů. Uvedl, že společnost Skanska Reality pro bytový komplex navrhuje jméno Čtvrť Emila Kolbena, průmyslníka, který vytvořil základ okolní tovární zástavby. Nynější územní plán podle listu s výstavbou počítá, o konkrétní podobě rozhodne architektonická soutěž. Část projektu přibližně o stovce bytů Skanska Reality získala i se stavebním povolením. Stavět tedy může začít hned, dodal deník E15.

Petr Fanta uvedl, že stavba projektu společnosti Codeco bude zahájena na začátku letošního dubna – projekt zahrnuje sedm budov s celkem 220 byty. “V současnosti již máme prodáno 50 procent první etapy v území, tj. asi 65 bytů,” dodal P. Fanta. Projekt nové čtvrti ve Vysočanech pro 40.000 obyvatel představily developerské společnosti Codeco, Finep, Imos Development a CPI Group už v roce 2009. Podle tehdejších plánů měla být v místě zachována také část původní průmyslové zástavby, například funkcionalistická vila architekta Františka Alberta Libry nebo některé výrobní haly.

ČTK

Předchozí Developerská společnost Real-Treuhand stavbu svého dalšího rezidenčního projektu v Praze 5. V Rezidenci Palata, která začíná vyrůstat v Holečkově ulici, bude 25 bytů a 6 ateliérů. Architektura domu vychází ze specifického půdorysu stavební parcely, jejíhož tvaru maximálně využila. V nezastavěné části pozemku bude osázena zahrada s odpočinkovými zónami, sloužící výhradně rezidentům.Skladba bytů byla zvolena s ohledem na atraktivitu lokality a bezprostřední blízkost historického centra Prahy a je zaměřena především na menší jednotky s dispozicí 1 – 2+kk, které budou jedinečnou příležitostí pro bezpečnou investici. Dále jsou v domě 4 jednotky 3+kk a 8. NP pak tvoří jediný unikátní byt 4 – 5+kk s jižní terasou a úžasným výhledem na protější zelený svah s Husovými sady. Dokončení stavby plánuje Real-Treuhand na podzim roku 2018.

SF/pb

Památkově chráněnou budovu Komerční banky (KB) v pražské ulici Na Příkopě koupil od banky německý investor Commerz Real Investmentgesellschaft mbH. Banka. KB nyní využívá celou budovu , kancelářské prostory opustí do konce roku 2018, zůstane zde ale pobočka KB.  KB současně oznámila, že budova bude rekonstruována ve spolupráci s developerskou společností S+B Gruppe AG. Nemovitost má užitnou plochu 16 000 metrů čtverečních.

Commerz Real je dceřinou společností plně vlastněnou Commerzbank AG. Spektrum fondů společnosti zahrnuje otevřený realitní fond hausInvest, institucionální investiční produkty a také účast na podnikatelských projektech v realitách, letectví, obnovitelných energiích a dopravě.

ČTK

Město Hradec Králové se začalo připravovat na soud s developerskou společností CTP Invest v kauze rozestavěného skladového parku na kraji města. Primátor Zdeněk Fink (Hradecký demokratický klub) na zasedání zastupitelstva uvedl, že město pro zastupování ve sporu vybírá právníka. CTP Invest podala v únoru na město žalobu o zaplacení náhrady škody 20,1 mil. Kč. Firma tvrdí, že postupem města ve věci získání dodatečného stavebního povolení pro park jí vznikla škoda. Město tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustilo. Výše náhrady škody podle CTP vyplývá z dosavadního zpoždění projektu. Pokud by projekt kvůli jednání města nebyl dokončen vůbec, zvedla by se škoda podle CTP na úroveň 220 mil. Kč. CTP v únoru uvedla, že je nadále připravena k jednáním o dohodě.

Firma CTP Invest na podzim 2014 začala bez stavebního povolení budovat skladový areál u výpadovky z Hradce na Ostravu. Od března 2015 práce stojí. Dodatečné stavební povolení firma od úřadů zatím nezískala proto, že nemá od města souhlas s vybudováním přístupové cesty k parku přes městské pozemky. Současně CTP Invest pracuje na tom, aby areál mohla na silnici napojit z opačné strany a nepotřebovala k tomu pozemky města.

Právě nezajištěné napojení areálu na silnici bylo důvodem toho, že stavební úřad firmě loni v prosinci nepravomocně zamítl žádost o vydání dodatečného stavebního povolení. Firma se odvolala ke krajskému úřadu.

CTP ve sporu poukazuje zejména na to, že v roce 2015 město investici odejmulo své předchozí souhlasy se stavbou silnice, které v roce 2007 udělilo společnosti Fato, jež v lokalitě chtěla stavět. CTP projekt od firmy Fato převzala v roce 2014 a pozdější odejmutí souhlasů označuje za nerovný přístup města. Radnice tvrdí, že měla právo souhlasy odvolat, protože mimo jiné byly časově omezeny a jejich platnost vypršela.

ČTK

Praha 3 požádá o změnu územního plánu pro pozemek s budovou nákladového nádraží. Z využití pro železnici ji chce změnit na kulturně-vzdělávací – jak řekla starosta Prahy 3 Vladislava Hujová. Nákladové nádraží neslouží dopravě téměř 15 let, na jeho území by měla v budoucnu vzniknout nová obytná čtvrť. Budova nákladového nádraží je od roku 2013 památkově chráněná. Jejím vlastníkem je společnost Žižkov Station Development vlastněná z 51 % Českými drahami, 49 % drží firma Sekyra Group. “Jestliže tam bude kulturní funkce umožněna, mohou ji koupit od developera některé kulturní instituce,” řekla starostka.

Hlavní město minulý týden pověřilo institut plánování a rozvoje (IPR), aby zpracoval studii pro oblast nákladového nádraží, radnice chce zahrnout i širší okolí. Studie má nastínit urbanistické a dopravní řešení území včetně veřejných prostranství. Zabývat by se měla i funkcionalistickou nádražní budovou a jejím využitím. Celý areál má asi 50 hektarů. Osmnáct hektarů v severní části podél Malešické ulice vlastní firma Central Group, jižní u Olšanských hřbitovů Žižkov Station Develomplent. Pro severní část je vydané platné územní rozhodnutí.

ČTK

Severovýchodní část pražského městského okruhu lze podle sdružení Automat dostavět levněji, když bude posílena městská hromadná doprava a železnice. Podle města má úsek mezi Holešovičkami a Jižní spojkou, pracovně nazývaný Blanka 2, stát 50 mld. Kč. Sdružení navrhuje variantu odhadovanou na 30 miliard, řekl dnes ČTK jeho dopravní expert Vratislav Filler. Vyjádření hlavního města, se kterým chce Automat své návrhy probrat,

Návrh Automatu oproti návrhu města nepočítá s navyšováním dopravní kapacity, auta by se jen převedla z centra na okruh. Stačily by tak užší silnice podobné městským bulvárům se dvěma jízdními pruhy v každém směru. “Namísto mimoúrovňových křižovatek včetně plánované podzemní by byla úrovňová křížení,” uvedl Filler. Trasa okruhu by vedla po Kbelské, Průmyslové, Spojovací a Nové Dřevčické, plánovaný tunel pod Jarovem by sdružení zachovalo. Chybějící přepravní kapacitu by podle návrhu Automatu nahradily posílené vlakové spoje a MHD.

Dostavba městského a zejména vnějšího Pražského okruhu je podle odborníků největší prioritou města. Celý vnější okruh měří asi 80 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. U mnoha míst není shoda na tom, kudy okruh povede.

ČTK

Praha by mohla v dubnu zahájit jednání o změně územního plánu pro vedení tramvají z pražské Vinohradské ulice k hlavnímu nádraží Wilsonovou kolem bývalého Federálního shromáždění a Státní opery. Před východem z haly hlavního nádraží by mohla vzniknout nová zastávka a tramvajová trať by se pak napojila na rohu Bolzanovy ulice a U Bulhara na trasu z Prahy 1 na Žižkov.

“Je několik variant, které se vykrátily. Shodneme se na tom (Praha 1, 2 a magistrát), že propojení chybí. Řeší se dva projekty: první vede z Vinohradské ulice do Wilsonovy a k nádraží. Druhý projekt přes Václavské náměstí s odbočkou do Opletalovy necháváme stranou,” řekl náměstek primátorky Dolínek. O propojení Vinohradské ulice s Václavským náměstím se mluví roky. Proti návratu tramvají se dlouhodobě staví Praha 1. Také proto prosazuje zmíněnou variantu vedení trati Wilsonovou ulicí. Tramvaje přestaly na náměstí jezdit v roce 1980.

ČTK

Stavební úřad Prahy 1 vydal znovu územní rozhodnutí pro dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, jenž tam hodlá postavit společnost Flow East. První územní rozhodnutí objekt Květinový dům získal v roce 2013, magistrát ho ale jako odvolací orgán ho loni zrušil a vrátil úřadu k opakovanému projednání. Na místě plánované stavby stojí objekt přebudovaný v roce 1920 podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka. Proti jeho zbourání se postavila část veřejnosti i odborníků. Firma Flow East vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt včetně nákupu pozemku a budovy dosahují podle společnosti miliardy korun. Obavu z možného požadování náhrady za zmařenou investici mimo jiné ministerstvo kultury opakovaně uvádí jako důvod, proč dům neprohlásilo za kulturní památku.

ČTK

Brno se dohodlo se společností Login Talk na koupi posledních pozemků, které jsou potřebné ke stavbě velkého městského okruhu v úseku Žabovřeská. Město vedlo s majitelem pozemků dlouho spory a stavbu to zdržovalo. Kupní cena je 5 mil. Kč, transakci musí ještě posvětit březnové zastupitelstvo. Už dříve město zahájilo vyvlastňovací řízení. “Vyvlastňovací řízení běží nadále. Zastavíme ho, až budou pozemky napsané na město,” dodal náměstek brněnského primátora Richard Mrázek.

Město podle radnice převede část pozemků na Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), které je investorem stavby velkého městského okruhu, a část si ponecháStavba patřila mezi ty, které měly zastaralou dokumentaci EIA o posouzení vlivu na životní prostředí. Proto se dělá dokumentace nová a po získání kladného stanoviska bude možné získat stavební povolení. Vedení ŘSD už v lednu prohlásilo, že by se stavbou první etapy mohlo začít ve druhé polovině letošního roku. Dokončení stavby se předpokládá v roce 2021.

ČTK

Německé stavebnictví loni vykázalo nejvyšší příjmy od roku 2000, objem zakázek pak byl nejvyšší od roku 1996. Odbyt stavební produkce se podle odborníků letos zvýší o 5 % a bude nejvyšší od roku 1995. Ke stavebnímu boomu, který v posledních letech zažívá zejména bytová výstavba, přispěly nízké úrokové sazby, příznivá situace na trhu práce a absence jiných lukrativních investic. Z údajů spolkového statistického úřadu vyplývá, že příznivá situace ve stavebnictví přispěla k citelnému zrychlení tempa růstu německé ekonomiky. Německá centrální banka očekává, že díky solidní aktivitě v průmyslu i stavebnictví zůstane Německo hospodářsky silné i v následujících měsících.

ČTK

Praha 6 připravuje memorandum o spolupráci s investorem na pozemku proluky na Vítězném náměstí. Místo kontroverzního projektu zvaného Ledního medvěd by tu měl být postaven převážně bytový dům. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) k tomu podotkl, že memorandum není závazné.

“Nový vlastník pozemku firma Vítězné náměstí s.r.o., kde je součástí i Penta, nemá zájem o pokračování projektu Ledního medvěda,” řekl starosta. Podle Koláře investor předpokládá, že hlavní funkcí nového domu bude bydlení doplněné komerčními a veřejnými funkcemi. Dům by měl být stejně vysoký jako okolní výstavba.

Součástí memoranda má být stažení žalob městské části i investora. Investor se v něm má zavázat zaplatit městské části dluh za pronájem pozemku, kde měl Lední medvěd stát. “Předpokládá se, že bude nová smlouva o zřízení práva stavby. Investor také projevil zájem o prodej pozemku,” dodal Kolář.

O zástavbě proluky mezi ulicemi Verdunská a Jugoslávských partyzánů se diskutuje řadu let. V polovině loňského roku se novými vlastníky Vítězného náměstí a.s. stala finanční skupina Penta spolu s Kaprain Group finančníka Karla Pražáka, který byl spolupracovníkem vlastníka PPF. Pražákův holding vlastní mimo jiné projekt na stavbu mrakodrapů u stanice metra Chodov a je spolumajitelem outletového centra u Ruzyně nebo obchodního centra Mercury v Českých Budějovicích.

ČTK

Absolutním vítězem ankety Dům roku 2017 vyhlašované časopisem Můj dům se stal dům Rezidence Prestige z Ústeckého kraje. Postavila ho stavební a developerská firma Canaba. Vítězný dům je dvoupodlažní s užitnou plochou 212 metrů čtverečních. Soutěžilo se ve třech kategoriích. V kategorii Individuální domy čtenáři nejvíce hlasovali pro dům od architektů Michala Prášila a Davida Musila, který postavila firma Heluz cihlářský průmysl. Soutěžilo v ní 35 staveb. V kategorii Realizované typové domy mezi čtenáři vyhrál celkový vítěz, Rezidence Prestige. Do této soutěže pořadatelé zařadili 15 rodinných domů. První cenu v kategorii Katalogové domy – projekční kanceláře získal projekt Diana od společnosti Thermo Plus.

O vítězi soutěže rozhodují čtenáři hlasováním na webu časopisu nebo zasláním textové zprávy. Vedle čtenářů vybírala vítěze ve všech kategoriích odborná porota. Do nominace mohly být zařazeny pouze domy, které byly v časopise zveřejněny v roce 2016. Loni se absolutním vítězem ankety stal dům Iveta z Trutnovska. Projektovala ho firma Thermo Plus a postavila ho ve spolupráci se společností Wienerberger cihlářský průmysl.

ČTK

Podíl klientů, kteří loni financovali nové bydlení v Praze hypotékou, se pohyboval mezi 50 – 60 %, což byla rekordní úroveň. Meziročně se jejich počet zvýšil až o čtvrtinu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi pražskými developery. Letos podle nich podíl bytů na hypotéku neporoste, měl by ale zůstat nadpoloviční.

Nových bytů se v Praze loni prodalo 6 650, meziročně asi o 7 % více. Jejich průměrná cena se zvýšila o 19,5 % na 71.567 Kč za metr čtvereční, jak vyplývá ze společných údajů Central Group, Trigemy a Skanska Reality. Central Group prodal 1 243 nových bytů, Finep 658, Skanska Reality 450, YIT 400, Daramis 350, Trigema kolem 150 bytů a Ekospol zhruba 400.

“Počet klientů, kteří loni financovali nákup bytu hypotékou, v naší firmě vzrostl o čtvrtinu. Celkem jsme pro své klienty loni sjednali přes 620 hypoték. Úvěrem nové bydlení hradila polovina klientů. Ještě před třemi lety přitom financování hypotékou tvořilo asi třetinu nákupů nových bytů,” uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Razantní růst zájmu o hypotéky byl podle ní jednoznačně způsoben jejich rekordně nízkou úrokovou sazbou. Průměr trhu podle údaje Fincentrum Hypoindex klesl loni v listopadu a prosinci až na 1,77 %. “Doba levných hypoték ale nenávratně končí a letošní rok tak již podobně vysoký podíl financování hypotékou nelze očekávat,” doplnila Tomášková. Podle Fincentrum Hypoindexu průměrná úroková sazba hypoték v lednu mírně stoupla na 1,82 %. V prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb.

Polovinu bytů na hypotéku prodal loni rovněž Ekospol. “Oproti roku 2015 přibylo klientů s hypotékou zhruba pět procent. Banky hypotéky na přelomu roku zdražily a zpřísnila se i kritéria pro jejich poskytování. Proto si myslím, že loňský růst nezopakujeme a podíl klientů s hypotékou se ustálí okolo hranice 50 procent,” doplnil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

U Trigemy loni vzrostl podíl hypoték na nových bytech na 56 %. “Zvýšený zájem jsme zaznamenali zejména koncem loňského roku v souvislosti s avizovaným zpřísněním podmínek pro jejich poskytování,” sdělil obchodní ředitel Trigemy Petr Pospíšil. Česká národní banka (ČNB) již od loňského října doporučila hypotečním bankám neposkytovat stoprocentní úvěry. A od letošního dubna by banky podle ČNB měly poskytovat maximálně 90%úvěry, přičemž hypotéky nad 80 % hodnoty zástavy by navíc měly tvořit maximálně 15 % portfolia. “Zájem o hypotéky však bude dál vysoký, úrokové míry zůstávají na atraktivní úrovni,” dodal P. Pospíšil.

U FINEPu dosáhl podíl klientů s hypotékami u nových bytů 55 %, meziročně se zvýšil o tři procentní body. Finanční ředitel skupiny FINEP Štěpán Havlas pro letošní rok žádnou výraznou změnu neočekává. U realitní kanceláře Maxima Reality ze skupiny FINEP se při prodeji starších bytů podíl hypoték dostal až na 65 %.

“V loňském roce hradilo svůj byt hypotékou 78 % našich klientů. V letošním roce, pokud budou banky důsledně dodržovat doporučení ČNB, což zatím nevíme, předpokládám mírný pokles o tři až pět procent,” dodal výkonný ředitel Daramisu Martin Vachek.

Podle ministerstva pro místní rozvoj poskytly tuzemské banky vloni lidem rekordních 112 000 hypoték za 218,3 mld. Kč. V roce 2015 to bylo 102 000 hypoték za 184,3 miliardy korun.

SF/pb

Společnost Skanska podepsala smlouvu s Českomoravským štěrkem na provozování lomu poblíž Rosic u Brna. Lom Rosice je již čtvrtý lom, který bude Skanska v České republice provozovat.

Čtyřetážový kamenolom Rosice je významným dodavatelem kvalitního přírodního drceného kameniva. Primární horninou je bítešská ortorula (metamorfovaná hornina), jež se vyznačuje dobrými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi pro široké spektrum použití ve stavebnictví.

„Jde o první lom provozovaný Skanska na Moravě. Reagujeme tak zejména na zvýšenou interní poptávku v oblasti silničního stavitelství. I na Moravě nyní zákazníkům nabízíme kvalitní kamenivo pro nejširší použití,“ říká Aleš Krupka, ředitel Skanska odpovědný za surovinové zdroje.

SF/pb

Do konce listopadu 2018 má být hotová studie tras klíčových silnic a dálnic v Brně a okolí – řekl náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu). Tvůrce studie chce mít kraj vybraného v květnu. Na základě studie se budou aktualizovat krajské zásady územního rozvoje (ZÚR), poslouží také pro tvorbu nového územního plánu Brna.

Studie má vyřešit trasu dálnice D43 mezi dálnicí D1 a Kuřimí. Možnosti jsou buď přes Bystrc kolem Brněnské přehrady, nebo Boskovickou brázdou. Na výběru varianty bude záviset trasa i severně od Kuřimi k Lysicím. Dále se studie bude zabývat potřebností jihozápadní tangenty, která by spojila dálnice D1 a D52. Zároveň má vybrat nejvhodnější napojení území od Černovické terasy k Holubicím na dálnici D1.

ČTK

Podoby kritiky

Ondřej Hojda

Když přijde řeč na kritiku architektury, většinou panuje shoda, že její úroveň je v Česku nedostatečná. Názory na to, k čemu vlastně kritika je a co mají kritici dělat, se ale docela liší. Je tedy načase rozhlédnout se, jak se věci vyvíjejí dnes, a obrátit na chvíli pozornost mimo českou kotlinu. Ačkoli víme, že kritika není myslitelná bez historie a teorie, chtěl bych jako kurátor čísla představit i její méně akademickou podobu – takovou, která může vstupovat do diskuzí o našem prostředí, takovou, která má šanci oslovit a inspirovat praktiky, studenty i veřejnost.

Nedávný esej nestora dějin myšlení o architektuře Josepha Rykwerta klade otázku, která rezonuje celým tímto číslem: „Záleží na kritice architektury?“ Stala se i úvodní otázkou ankety, jejímž prostřednictvím jsme mapovali situaci v evropských zemích. Pohled do dějin ukazuje, že kritika vznikla jako verbální činnost, a i dnes ji tak lze nejlépe definovat. S profesorem Davidem Crowleym jsme mluvili mimo jiné o vzdělávání budoucích kritiků, bez něhož kritika může jen těžko fungovat. Jak ale Crowley také zdůrazňuje, internet jako dominantní médium stále více uplatňuje vizuální a audiovizuální prostředky a to nemůžeme ignorovat. Jaké to je, vyplňovat kritické vakuum něčím, co samo průběžně hledá svou formu?

Praha vypracuje studii pro změnu územního plánu nákladového nádraží Žižkov, která ukončí stavební uzávěru v této lokalitě. Nejvýznamnějším rozhodnutím podle náměstkyně pražské primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice) bude určit budoucí trasu tramvaje. Nákladové nádraží přestalo sloužit před 14 lety, od té doby se řeší jeho další využití. Pozemky mají několik různých vlastníků.

Pro studii Institut plánování a rozvoje (IPR) podle Kolínské využije i předchozí dokumenty, které pro zástavbu území vznikly. “Změna je důležitá také v tom, abychom mohli pohnout s budovou nákladového nádraží, kde má vzniknout kulturně-společenské centrum. Aktuální územní plán počítá jen s využitím pro potřeby železnice,” vysvětlila Kolínská.

V budově, která je už čtyři roky kulturní památkou, by mohly sídlit kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem, který hledá nové sídlo v širším centru Prahy. Uvažovalo se i o možnosti vybudovat v areálu nádraží společné expozice kamenosochařství Národního muzea a hlavního města Prahy.

Studie by měla nastínit urbanistické a dopravní řešení území včetně veřejných prostranství. Nebude ale řešit celé území, jeho část na severozápadním okraji totiž vlastní Central Group a tam je již vydáno územní rozhodnutí a stavební uzávěra tam neplatí. Radnice Prahy 3 v loňském roce schválila smlouvu s touto firmou, jež tam hodlá vybudovat novou čtvrť s 2000 byty. Městské části firma přislíbila vybudovat školku. Podle P. Kolínské by ale území mělo být řešeno jako celek.

Podobnou studii Praha už rozhodla zpracovat i pro holešovickou lokalitu Bubny-Zátory.

ČTK

Na český a slovenský trh vstupuje britská realitně poradenská firma Savills. Otevřením kanceláří v obou zemích firma pokračuje ve své expanzi v regionu střední a východní Evropy. ČTK to sdělila mluvčí společnosti Savills CZ & SK Jitka Kvartková. Savills zatím ve střední Evropě působila jen v Polsku.

Zřízením poboček v Česku a na Slovensku byl pověřen Ben Maudling (52), Brit, který od roku 1992 žije v Praze. Firma bude v Praze poskytovat služby v oblasti investování, pronájmu, oceňování, stavebního a projektového poradenství a správy nemovitostí.

Savills má sídlo v Londýně. Firma byla založena v roce 1855 pod názvem Savill & Son. Dnes má kanceláře ve více než 60 zemích světa a zaměstnává přes 30 000 pracovníků.

SF/pb

Obytné nemovitosti ve velkých německých městech jsou o 15 – 30 % předražené. Uvedla to německá Bundesbanka ve své měsíční zprávě o hospodářském vývoji v zemi.  “Cenový nárůst byl zvláště výrazný u vlastnických bytů ve velkých městech,” tvrdí ve svém materiálu banka.

Němci si tradičně své domy a byty spíše pronajímají, v posledních letech je ale vzhledem k nízkým úrokům a snaze mobilizovat zahálející úspory stále více kupují. Zároveň se stále více lidí stěhuje do velkých měst, jako je Berlín, Mnichov a Frankfurt nad Mohanem, což tam vede k prudkému růstu cen tamních nemovitostí. Loni se ceny obytných realit v Německu zvýšily o 8 % a v předešlých šesti letech rostly průměrným tempem 6,75 % ročně, uvádí německá centrální banka.

ČTK