Maďarská centrální banka dnes spustila sérii opatření, která mají zlevnit hypotéky a zvýšit konkurenci mezi tuzemskými úvěrovými institucemi. Po letech útlumu má tak maďarský trh nových hypoték nakročeno k nejrychlejší expanzi od světové finanční krize za podpory hospodářského růstu země, zvyšování mezd a oživení trhu s bydlením. Úvěry jsou však stále drahé a cenová konkurence mizivá.

Maďarské banky, z nichž je zhruba polovina v zahraničních rukou, si účtují mnohem vyšší úroky než kdekoli jinde ve střední Evropě. Účelem opatření centrální banky je omezit rozpětí úroků z hypotečních úvěrů certifikovaných bankou na 3,5 %. Banka v tomto bodě trochu ustoupila, neboť viceguvernér centrální banky Márton Nagy v březnu prohlásil, že namísto stávajícího rozpětí 4,5 až 5,0 % je žádoucích 2,5 až 3,0 %.

Účast v projektu, který bude odstartován 1. června, je dobrovolná. Banky se mohou rozhodnout pro systém tzv. certifikovaných hypoték, které splňují standardizovaná kritéria. Projekt je určen jen pro hypotéky s fixními sazbami na tři, pět a deset let nebo na celou dobu trvání úvěru.

Centrální banka v září spustí internetovou stránku, kde si lidé budou moci hypotéky porovnat. Doufá přitom, že více dlužníků si najde levnější alternativu a sáhne po refinancování hypotéky. V současné době je totiž složité porovnat nabídky jednotlivých bank a náklady na přechod od jedné banky k druhé jsou vysoké.

ČTK

Praha nechá posoudit možnost výstavby trasy metra A na Letiště Václava Havla v Ruzyni. Ve stanici Nádraží Veleslavín by vznikla odbočka. ČTK to sdělila primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která už zadala dopravnímu podniku (DPP), aby tuto možnost rozpracoval a stanovil případnou cenu a délku výstavby. Metro A vede z Dejvické přes Veleslavín do Motola.

Spojení centra s letištěm trápí Prahu dlouhodobě. Nyní musí cestující jezdit autobusy buď z Veleslavína nebo ze Zličína. Jednou z možností je vybudování odbočky trasy metra A ve stanici Nádraží Veleslavín, ovšem Praha v minulosti pracovala také s variantou prodloužení metra z Dejvické až do Ruzyně. SŽDC nyní rovněž chystá projektovou dokumentaci pro opravu části trati na Kladno, a to mezi Veleslavínem a letištěm.

ČTK

V letošním roce by mělo v Česku přibýt 57 000 metrů čtverečních plochy nákupních center. Rozšířena budou centra IGY České Budějovice a pražské Centrum Chodov. Jediné nově postavené obchodní centrum Jablonec nad Nisou bylo dokončeno na začátku letošního roku. Vyplývá to ze studie Rozvoj evropských nákupních center společnosti Cushman & Wakefield. Loni se v ČR plocha nákupních center zvýšila jen o 33 300 m2, konkrétně o Aupark v Hradci Králové a Galerii Přerov.

Na rozdíl od jiných hlavních měst řady zemí regionu střední a východní Evropy, kde výrazná developerská aktivita v posledních deseti letech vedla k značnému nárůstu hustoty nákupních center, Praha, Bukurešť a Budapešť zůstávají pod regionálním průměrem. Podle studie se tak nabízí prostor k dalšímu výrazného nárůstu ploch.

“Centrum Prahy čeká rozšíření prémiových nákupních ulic o nové obchodní plochy v rámci projektu Savarin o velikosti přibližně 35 000 metrů čtverečních či výstavby Květinového domu na Václavském náměstí. Potenciál skýtají také Dejvice Center na Vítězném náměstí v Praze 6 či Palác Stromovka na Praze 7,” uvádí studie.

Celková plocha tuzemských nákupních center dosáhla na začátku letošního roku 1,63 milionu m2. Se započítáním supermarketů, hypermarketu a kin, které jsou součástí center, je to 2,51 milionu m2.

ČTK

Sněmovna poslanců ani napotřetí nedokončila úvodní kolo debaty o sporném návrhu zákona o sociálním bydlení, jak je sepsalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Vedle požadavku na jeho vrácení vládě k přepracování opoziční poslanci vznesli návrhy na zamítnutí normy už v prvním čtení, případně i na prodloužení lhůty pro její projednání ve výborech. Je možné, že zákon do podzimních voleb už schválen nebude.

“Zákon je nebezpečný socialistický experiment, který přináší řádově desítky miliard výdajů,” uvedl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zpravodajka Jitka Chalánková (TOP 09) návrh opět označila za paskvil a kritika zněla také z koaličních lavic. “Takto chaotický zákon nelze opravit. Je nutno připravit nový v minimalistické verzi,” řekl Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Kritici předlohy poukazují mimo jiné na mnohamiliardové výdaje, které by podle nich přinesl. Pochyby panují i o okruhu lidí, jichž by se mohlo sociální bydlení týkat.

ČTK

Novelou, která má zjednodušit posuzování vlivu plánovaných projektů na životní prostředí (EIA), bude pravděpodobně stanovena povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jejich jednotlivé varianty, pokud byly předloženy. Ministerstvu životního prostředí má zůstat právo navrhnout zpracování variant řešení. Ministr Richard Brabec (ANO) ve Sněmovně tyto úpravy podpořil, přestože vláda toto právo jeho úřadu navrhla zrušit.

ODS a KSČM by chtěly novelou zpřísnit podmínky, ze kterých by mohly ekologické organizace vstupovat do předmětných řízení. Podle návrhu Jana Zahradníka (ODS) by měly své oprávnění nově doložit podpisovou listinou s nejméně 100 podpisy z dané lokality. Signatáři by pak měli navíc uvést i číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, podobně jako na petici pro prezidentské kandidáty.

Sněmovní hospodářský výbor chce zase zpřesnit ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí.

Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnost stanoviska EIA. K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Ministr Brabec již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Novela také omezuje počet záměrů, které budou EIA podléhat. Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se zkrátí proces EIA o lhůtu pro tato opatření a také další související lhůty.

ČTK

Získat stavební povolení a rozběhnout stavební práce na dálnicích a rychlostních silnicích na dosud nevykoupených pozemcích umožní na Slovensku změna zákona, kterou schválil tamní parlament. Předlohu navrhla teprve minulý týden vláda premiéra Roberta Fica, a to po problémech s výkupem pozemků pro budování silnic u Bratislavy v rámci projektu veřejně-soukromého partnerství (PPP). Část opozice tvrdila, že nová pravidla jsou v rozporu s ústavou.

Nově bude moci například správce slovenských dálnic NDS v rámci takzvané předběžné držby k pozemku dostat stavební povolení již během vyvlastňovacího řízení a ještě předtím, než se stane vlastníkem půdy, na které budou silnice postaveny. Úřady také budou moci povolit na cizích pozemcích některé stavební práce, a to v rozsahu, který ještě umožní případný návrat vyvlastňované nemovitosti do původního stavu. Z dřívějšího vyjádření slovenského ministra dopravy Arpáda Érséka ovšem vyplývá, že stát v případě potřeby počítá s výstavbou na cizích pozemcích v plném rozsahu. Pokud schválenou předlohu podepíše prezident Andrej Kiska, nová pravidla vstoupí v platnost po zveřejnění novely ve sbírce zákonů. Vláda původně navrhovala, aby změna zákona platila již od poloviny května.

Slovensko loni podepsalo s konsorciem pod vedením španělské společnosti Cintra smlouvu o výstavbě asi 60 kilometrů dálnice a rychlostní silnice v okolí Bratislavy prostřednictvím PPP. Stát ale dosud nedokázal vykoupit všechny pozemky a od konsorcia mu kvůli tomu hrozí pokuta. Podle Érseka zhruba desítka majitelů pozemků požaduje na základě vlastních znaleckých posudků za pozemky mnohem vyšší ceny, než vyplývá z posudků, které si nechal vypracovat stát.

Také v České republice zkomplikoval výkup pozemků přípravu staveb několika silnic. Sněmovna v dubnu schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zrychlit povolování staveb. Čeští poslanci ale odmítli návrh, který by umožnil zahájení staveb dálnic i před vyvlastněním pozemků, jak to předpokládá zmiňovaný slovenský zákon.

ČTK

Ekologické organizace a spolky vyzvaly senátory, aby nepřipustili omezování účasti veřejnosti v povolovacích procesech podle nyní schvalované novely stavebního zákona. Lidé by podle nich ztratili možnost připomínkovat stavby, průmyslové provozy, průzkum a těžbu surovin a další zásahy do přírody a krajiny. Horní komora má o novele rozhodnout koncem května.

“Pokud by byl zákon v této podobě definitivně schválen, jednalo by se o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s ústavou,” uvedly organizace Hnutí DUHA, Frank Bold, Česká společnost ornitologická nebo asociace ekologických organizací Zelený kruh. Výzvu podle ekologů podepsalo na 5500 lidí a pět desítek spolků.

Novela, která má zrychlit povolování staveb, ruší právo ekologických a dalších spolků na účast v řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj budou mít spolky právo účasti na základě jiných zákonů. Podle další úpravy nebude vyjadřování spolků podléhat správnímu řízení, ale pouze řízení podle stavebního zákona.

ČTK

Vláda ve Sněmovně podpoří návrh na osvobození prvního úplatného převodu bytů v rodinných domech od daně z nabytí nemovitých věcí. Nyní se úleva týká zejména rodinných domů a bytů v bytových domech. Cílem novely je podle autora sjednotit pojetí osvobození od daně u bytových jednotek. Sazbu daně, která činí 4 %, novela nemění. Zachovává i podmínky pro osvobození. Nedaní se první převod, který se uskuteční do pěti let od dokončení nebo od zahájení užívání stavby. V rodinném domě mohou být podle stavebních předpisů nejvýše tři bytové jednotky. Zatímco v minulosti bylo rozdělování rodinných domů na byty výjimečné, nyní jde o vzrůstající trend, napsal A. Babiš v důvodové zprávě svého návrhu. Změnu musí potvrdit Sněmovna, Senát a prezident. Není jisté, že zákonodárci stihnou novelu projednat do podzimních voleb, ačkoli ministr financí Babiš navrhuje, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole.

ČTK

Podíl českých investorů na obchodech s maloobchodními nemovitostmi v Česku v prvním čtvrtletí oproti loňskému roku klesl. Zatímco loni činil téměř 70 %, letos do konce března necelá třetina. Důvodem byl podle analýzy společnosti JLL prodej dvou velkých obchodních center Olympia Brno a Tesco Letňany zahraničním firmám Deutsche Euroshop a CBRE Global Investors.

Celkový objem uzavřených transakcí v tomto segmentu trhu v Česku do konce března dosáhl 886 mil. eur (zhruba 23,5 mld. Kč), téměř o 40 % více než za celý loňský rok.  Podle poradenské společnosti CBRE maloobchodní sektor tvořil v Česku v prvním čtvrtletí 63 % z celkových realitních investic. Následoval kancelářský trh se zhruba pětinovým podílem.

SF/pb

Veřejní investoři do konce dubna zadali stavebním firmám 1 533 zakázek za 37,2 mld. Kč. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 93,2 %, počet se zvýšil o necelou polovinu. Vyplývá to z údajů inženýrské společnosti ÚRS Praha. “Téměř dvojnásobný objem veřejných zakázek zadaných za první čtyři měsíce tažený především růstem zakázek na inženýrské stavby signalizuje oživení stavebnictví ve druhé polovině roku 2017 a zejména v roce 2018,” uvedla ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Praha Petra Lupíšková Coufalová.

Podle údajů ČSÚ produkce stavebnictví do konce března meziročně klesla o 0,1 %, když za loňský rok celé stavebnictví kleslo o 5,9 %.

V prvních čtyřech měsících letošního roku veřejní investoři zadali pět zakázek s cenou nad miliardu korun. Největší zakázkou byla rekonstrukce rozvodny Kočín u jaderné elektrárny Temelín, kterou získalo sdružení firem Egem, ASE a Vuje, „miliardové“ byly i rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze a budovy Státní opery v Praze .

ČTK

Celosvětový zájem o nákup luxusních domů loni ochladl, i když se prodal rekordní počet domů za cenu více než 100 mil. dolarů (2,4 miliardy Kč). Prodej domů za cenu vyšší než jeden milion dolarů loni stoupl o jedno procento. Růst tak výrazně zpomalil z 8 % předloni a ze 16 %  v roce 2014. Vyplývá to ze zprávy Christie’s International Real Estate.

Nejdražším prodaným domem bylo sídlo v hongkongské čtvrti The Peak, jehož cena byla více než 270 mil. dol. V Hongkongu se prodaly celkem čtyři z deseti domů v ceně vyšší než 100 mil. dolarů.

Zpráva luxusního makléře vyhází z analýzy prodejních dat a dalších faktorů na 101 trzích po celém světě. Špatnou zprávou pro trh s luxusními nemovitostmi je i to, že se prodloužila doba, než se dům prodá, protože na některých trzích nabídka převyšuje poptávku. Průměrná doba, kterou strávil luxusní dům na trhu, než se ho podařilo prodat, loni činila 220 dní.

ČTK

Město Praha vybrala 12 pozemků, na kterých by mohla začít za tři roky stavět až 500 obecních nájemních bytů. Novinářům to řekl zastupitel a místopředseda komise rady pro Fond rozvoje dostupného bydlení Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Vyhlédnuté parcely jsou rozprostřeny po celém území Prahy a jejich stoprocentním vlastníkem je hlavní město. Ve fondu na rozvoj nájemního bydlení má město přes dvě miliardy korun. Náklady na stavbu domů nejsou zatím známy. Mezi vybranými pozemky jsou například parcely v Hlubočepech, Záběhlicích, Hostivaři, Libni nebo v Bohnicích. Komise vybrala i jednu na Vinohradech u Grébovky.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v prvním čtvrtletí opět rostly. V meziročním srovnání nejvíce zdražily byty, hlavně na jižní Moravě, v Praze, ve Středočeském kraji a na Plzeňsku.

Z HB Indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 12,1 procentního bodu na 117,6 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010.

Ceny starších panelových bytů rostly více než u bytů cihlových. Největší zájem na trhu panoval u bytů s celkovou obytnou plochou o velikosti 56 až 75 metrů čtverečních. Nejméně vzrostly ceny bytů v Ústeckém kraji a na Olomoucku.

Index cen pozemků vzrostl meziročně o 11,9 procentního bodu na 137,8 bodu. Nejméně zdražily rodinné domy, meziročně o 4,9 procentního bodu na 114,1 bodu.

HB Index sleduje byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky.

ČTK

Město Praha podepíše memorandum o rozestavěné budově na Palmovce s Metrostavem, Prahou 8 a její firmou Centrum Palmovka. Strany se v něm zavazují jednat o tom, že stáhnou vzájemné žaloby a mimosoudně se vyrovnají. Budovu by pak mělo získat hlavní město za cenu určenou znaleckým posudkem. Od příštího roku by pak v objektu za 1,1 mld. Kč, který chtěla původně Praha 8 jako novou radnici, měla sídlit záchranná služba. Vyjednávání memoranda trvalo několik měsíců, počítá také s finančním narovnáním. ¨

Stavbu centra, respektive nové radnice schválila Praha 8 již v roce 2010, stavět se začalo v roce 2014. Nové vedení radnice po komunálních volbách už o ni jako o své sídlo nemá zájem. Kvůli sporům se práce po dokončení hrubé stavby zastavily.

ČTK

Zatímco v celé ČR v prvním čtvrtletí stavaři zahájili stavbu 1 588 bytů v bytových domech (meziročně o 42 procent více), v české metropoli Praze naopak  meziročně klesl o 17 % na 411. Největší podíl zahájených staveb bytových domů i tak připadal na Prahu s podílem 26 %. “Developerům rezidenčního bydlení stále chybí moderní územní plán pro Prahu. Vydávání stavebních povolení je navíc zdlouhavé. To brzdí developery v pružné reakci na rostoucí poptávku,” uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová.

Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group developeři v prvním čtvrtletí prodali v Praze 1 350 nových bytů, tedy zhruba třikrát více, než se jich začalo stavět. Zásoba dostupných bytů meziročně klesla zhruba o třetinu.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy v prvním čtvrtletí stavět 6 525 bytů, meziročně o 26,4 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 ale byl jejich počet zhruba o třetinu nižší.

ČTK

ČEZ prodá700  nájemních bytů na sídlišti v pražské Písnici firmě Office Rent Prachatice (ORP) ze skupiny CIB Group, která podala druhou nejvyšší nabídku. Původní vítěz tendru, společnost Kennial, od koupě ustoupila kvůli žalobám nájemníků a údajné právní vadě soutěže. Až bude uhrazena kupní cena ve výši 1,276 mld. Kč, podepíše Office Rent Prachatice s ČEZ kupní smlouvu

Soubor panelových domů se 36 vchody tvoří větší část sídliště, které je nedaleko budoucí stanice metra D Písnice. Panelové domy byly postaveny v letech 1987 až 1990 a jsou po částečné rekonstrukci. Původně zvažovalo možnost získání bytového fondu i hlavní města a městská část Libuš, pod níž sídliště Písnice spadá.

CIB Group vlastní domy s 580 bytovými jednotkami v Praze, Liberci, Hrádku nad Nisou a Klatovech. V Praze v roce 2014 koupila od firmy Skanska administrativní budovu na Balabence.

ČTK

Nejvíce obytné plochy v hlavním městě za průměrný měsíční příjem získají obyvatelé skotského Edinburghu, a to 1,3 metru čtverečního. Naopak nejdražší bydlení je v Bratislavě a v Praze, kde obyvatelé získají za průměrný příjem 0,36, respektive 0,37 metru čtverečního obytné plochy. Vyplývá to z průzkumu Europe Housing Report 2017 realitní společnosti RE/MAX. Ten hodnotil 18 evropských měst. Srovnává průměrný příjem místních obyvatel podle údajů Eurostatu a cenu za metr čtvereční bytu v hlavním městě podle údajů realitní firmy RE/MAX.

Mezi pětici nejdražších měst se kromě Bratislavy a Prahy zařadily Lucemburk, Paříž a Bukurešť. Naopak kromě Edinburghu patří k nejlevnějším Atény, Madrid, Amsterodam, Řím a Lisabon.

Průzkum rovněž ukázal, že ve všech zemích jsou velké rozdíly v ceně nemovitosti na venkově a v hlavním městě. V průměru je v Evropě metr čtvereční nemovitosti v hlavním městě o 64 % dražší než na venkově.

V některých zemích jsou však rozdíly v bydlení velmi výrazné. Největší rozdíl je v Praze, kde cena bytu je 2,8násobkem průměrné ceny v zemi. V Paříži je to 2,7násobek a v Bratislavě 2,6násobek průměrné ceny v zemi.

ČTK

Tuzemští developeři KPD Group a Exafin prodávají 15 obchodních areálů a parků za 1,5 mld. Kč. Uvedl to na základě informací KPD Group server E15.cz. Hlavním nájemcem v prodávaných areálech je řetězec supermarketů Billa. KDP Group a Exafin nabízejí v jednom balíku například obchodní areály se supermarkety v Českých Budějovicích, pražské Vinoři a Úvalech u Prahy i nedávno postavený nákupní park Stará Plynárna v Kolíně.

ČTK

Provozní zisk největší skandinávské stavební společnosti Skanska se v prvním čtvrtletí snížil o 6,5 % na 1,85 miliardy švédských korun (SEK), její objednávky se však vyšplhaly na rekordních 38,2 miliardy SEK.

Pro společnost, která je jedničkou ve Skandinávii a jednou z největších v USA, přitom nebývá první čtvrtletí vzhledem k nepříznivému počasí nejpřínosnější. Do hospodaření Skansky se promítl především prodej dálnice v Polsku a podle slov šéfa společnosti Johana Karlstroma výnos z prodeje daleko předčil původní zhodnocení projektu, který si Skanska udělala. Na druhou stranu se negativně do zisku promítlo snížení hodnoty aktiv a překročení nákladů v Polsku a USA.

Za nejvyšší prioritu firmy Karlstrom označil zvýšení ziskovosti stavební sekce, kde provozní marže v prvním čtvrtletí činila 1,2 % a byla tak hluboko pod plánovanými 3,5 %.

ČTK

Do konce letošního roku by se mělo vedení Brna rozhodnout, zda se vydá cestou tvorby zcela nového územního plánu, nebo bude pokračovat v rozpracovaném, jehož pořizování bylo pozastaveno v roce 2013 kvůli neexistenci krajských zásad územního rozvoje. Rozdíl ve zhotovení těchto variant by mohl být jeden až dva roky, řekl náměstek primátora Martin Ander (SZ). Brno by tak podle něj mohlo mít nový územní plán zhruba v letech 2021 či 2022.

Aby se mohli zastupitelé rozhodnout, pracují nezávisle na sobě Kancelář architekta města Brna (KAM) na takzvané vizi prostorového rozvoje města a Odbor územního plánování a rozvoje pracuje na dokončení pokynů k návrhu územního plánu. Mezitím město chystá i aktualizaci platného územního plánu, aby odpovídal současným požadavkům, než bude plán nový. Město má zadání balíku několika set lokálních změn.

Současně si Brno si nechá vypracovat strategii bydlení. Bude obsahovat analýzu a posouzení kvality bytů města, jejich obnovu i rozvoj bytové výstavby. Strategie má být hotová do konce letošního roku. Město má v majetku kolem 27 000 bytů.

ČTK