V sobotu začala v centru Prahy demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Na jeho místě hodlá společnost Flow East vystavět novou budovu – Květinový dům. Proti zbourání domu se postavila část veřejnosti i odborníků. Investor počítá i s využitím sousedního pozemku tiskárny, která byla po sejmutí památkové ochrany na žádost vlastníka před několika lety demolována. Majitel tvrdil, že je v havarijnímu stavu. Novostavba má také zaplnit téměř celý vnitroblok za hotelem Jalta, jenž také vlastní Flow East. Objekt má mít devět nadzemních a tři podzemní podlaží.

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt dosahují podle společnosti miliardy korun. Obavu z možného požadování náhrady za zmařenou investici mimo jiné ministerstvo opakovaně uvádí jako důvod, proč dům neprohlásilo za kulturní památku. Flow East v Praze 1 vlastní devět nemovitostí včetně šesti kulturních památek.

Na místě plánované stavby stojí objekt přebudovaný v roce 1920. Budova byla původně navržena architektem Josefem Schulzem, architektem mimo jiné Národního muzea, a dokončena v roce 1880. Její členitá a zdobená fasáda byla ve 20. letech nahrazena jednodušší formou známou do dnešních dnů.

ČTK

Loni bylo v Česku dokončeno 273 nových bytů v domech pro seniory nebo domovech-penzionech. Jejich podíl na všech dokončených bytech se meziročně zvýšil zhruba o půl procentního bodu na 1 %. Průměrná obytná plocha jednoho bytu v tomto období byla 27 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

“Výstavba bytů v domech pro seniory a domovech-penzionech není z hlediska všech kategorií statisticky významná, nicméně se jedná o důležitou součást bytové výstavby. Domy pro seniory tvoří podstatnou část této kategorie, ale objevují se zde také byty pro zdravotně a sociálně znevýhodněné spoluobčany,” uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Do této kategorie podle ní naopak nespadají projekty, které klientům nabízejí pouze ubytování v jednotlivých pokojích. Tedy například domovy důchodců. Ty patří do nebytových budov, podobně jako hotely nebo nemocnice.

V letech 2000 až 2014 bylo v Česku dokončeno 11 458 nových bytů pro seniory v 550 projektech. Nejvíce jich bylo v Brně (502). Následují České Budějovice, Praha a Ostrava. Z jednotlivých krajů se přes tisícovku dostaly Jihomoravský (1 870), Jihočeský (1 425), Moravskoslezský (1 069) a Středočeský (1 048).

Investiční náklady na výstavbu bytů v domech pro seniory v letech 2000 až 2014 dosáhly 12,6 miliardy korun. Z jednotlivých krajů byla nejdražší Praha s průměrnou cenou 2,3 mil. Kč na jeden byt. Naopak na Liberecku, Zlínsku a Karlovarsku to bylo 0,9 mil. Kč. Dokončený dům pro seniory měl v průměru 21 bytů, průměrná obytná plocha činila 27 metrů čtverečních. Mezi jednotlivými kraji nejsou zásadní rozdíly.

„Seniorská“ bytová výstavba

Rok Byty celkem Pro seniory Podíl (v pct) 1998 22.183 811 3,66 1999 23.734 651 2,74 2000 25.207 687 2,73 2001 24.758 708 2,86 2002 27.291 1725 6,32 2003 27.127 1729 6,37 2004 32.268 1638 5,08 2005 32.863 1047 3,19 2006 30.190 760 2,52 2007 41.649 530 1,27 2008 38.380 345 0,90 2009 38.473 275 0,71 2010 36.442 876 2,40 2011 28.630 170 0,59 2012 29.467 354 1,20 2013 25.238 341 1,35 2014 23.954 273 1,14 2015 25.095 136 0,54 2016 27.333 273 1,00

Zdroj: ČSÚ

ČTK

Celkem 258 nových bytů a více než 11 000 m² obchodních a kancelářských ploch ve dvou nových projektech v centru města. Výstavbu přesně tolika nemovitostí již zahájila, nebo ještě v letošním roce zahájí investiční skupina CTR group, která působí vedle České republiky především na Slovensku a v Německu.  Na oba projekty skupina získala na přelomu loňského a letošního roku pravomocná stavební povolení, když celý proces povolování u obou staveb trval v rozmezí od jednoho do dvou let. Již z tohoto faktu je jasné, že se pravděpodobně nejedná o projekty v Praze, kde obdobný proces trvá spíše deset let. Prvním letos zahájeným projektem je 117 bytů s obchodními prostory v centru Drážďan, druhým pak polyfunkční areál se 141 byty a zhruba 10 tisíci m² kancelářských a obchodních ploch v Košicích.

„Jsem rád, že naše skupina působí kromě Prahy i na trzích, kde je legislativní proces povolování nových staveb transparentní a město je investorovi skutečným partnerem. Díky tomu je zajištěna kontinuita naší činnosti. Pokud bychom se spoléhali jen na Prahu, nezahájili bychom v letošním roce žádnou novou stavbu,“ srovnává poměry u nás a v zahraničí Ján Horváth, výkonný ředitel realitní divize CTR group.

Nicméně skupina je aktivní i na své „domácí“ půdě. V české metropoli staví CTR komorní rezidenční areál Panorama Pražačka, když na sklonku loňského roku tady skupina dokončila bytový areál Atrium Kobylisy. Nikoli v polích na okraji Prahy, ale na zanedbaných územích v širším centru a za účasti předních architektů, také připravuje i své další pražské projekty. „Jde o lokality, které dlouhodobě vnímáme jako městotvorné, které se nacházejí na území, kde od místní samosprávy vnímáme koncepční přístup a ochotu k diskusi a zároveň jsou svým rozsahem natolik významné, že investorovi naší velikosti stojí za to akceptovat zvýšené časové a režijní náklady způsobené zdlouhavostí povolovacích procesů. Jedná se například o revitalizaci území okolo stadionu Viktorie Žižkov nebo zástavbu brownfieldu v ulici U Sluncové v Karlíně,“ vypočítává J. Horváth a dodává: „Naopak menšího projektu na Praze 4 jsme se po 11 letech raději zbavili.“

SF/pb

Fotbalová asociace ČR (FAČR) by mohla prodat stadion Evžena Rošického na pražském Strahově, kde původně chtěla vybudovat národní arénu. Asociace již zahájila potřebné administrativní kroky a výkonný výbor České unie sportu (ČUS) dnes rozhodl, že navrhne květnové valné hromadě, aby zbavila FAČR smluvních závazků, podle kterých měl stadion zůstat sportovištěm až do roku 2028. Dosavadní omezení vlastnických práv totiž neumožňovala FAČR stadion prodat. Pak by prodej stadionu mohl brzdit územní plán, jelikož vedení Prahy chce Strahov zachovat jako sportovní lokalitu. “Varovala bych všechny soukromé investory, kteří si chtějí kupovat pozemky s funkčním využitím pro sport a plánovat na nich bydlení. Město nemá žádný zájem na tom, aby se tam územní plán měnil,” uvedla pro MfDnes náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

ČTK

Česká národní banka (ČNB) prodala za 222 mil. Kč budovu na pražském Starém Městě v Náprstkově ulici podnikatelům vietnamského původu. Jejich společnost Deluxe Expand zde plánuje provozovat hotel, jeden už v centru Prahy má. Serveru IHNED.cz to potvrdila mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Budova v Náprstkově ulici stojí na pozemku o velikosti 705 metrů čtverečních. Její čistá podlahová plocha je podle něco přes 1 700 metrů čtverečních. To znamená, že prodejní cena odpovídá přibližně 130 000 korunám za metr čtvereční. Rekord drží budova naproti pražskému orloji, kterou loni koupila firma s izraelským kapitálem. Firma Prime Clock za metr čtvereční v prázdné budově na Staroměstském náměstí zaplatila 216 000 korun, napsal server IHNED.

ČTK

Pražští radní schválili harmonogram přípravy nového územního plánu. Dokončen a schválen by měl být v roce 2022. Institut plánování a rozvoje (IPR) odevzdá Praze návrh plánu do konce letošního září. Do projednání s městskými částmi a státní správou návrh půjde v březnu 2018. Metropolitní plán by mohl platit od 1. ledna 2023.

“Shodli jsme se v koalici i s pořizovatelem plánu, tedy IPR, že by plán měl být hotov do roku 2022, což je v souladu s novelou stavebního zákona, která posunula lhůtu (pro platnost „starého“ územního plánu)  z roku 2020 na 2022,” řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Sněmovna prodloužila v rámci zmíněné novely stavebního zákona platnost současných plánů do roku 2022. Prodloužení není jen kvůli Praze, ve stejné situaci je celá řada českých měst včetně Brna.

ČTK

Společenstvím vlastníků bytů dluží jejich členové nejméně 85 mil. Kč, pohledávky jsou z větší části nevymahatelné. Vyplývá to ankety, kterou provedl Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Změnit by to mohla senátorská novela, která by společenstvím zajistila podíl na uhrazení pohledávek po neplatičích. Podle její iniciátorky Jitky Seitlové (za KDU-ČSL a SZ) se tomu ale brání peněžní ústavy jako zástavní věřitelé, neboť by tak přišly o část výdělků.

Podobné řešení, které senátorka navrhuje, podle ní přitom platí v Rakousku či Německu a bylo projednáno s Exekutorskou komorou i s ministerstvy spravedlnosti a pro místní rozvoj. Senátorka tím chce napravit stav, kdy například ceny za energie ve společných prostorách nebo náklady na správu domu musí za dlužníky uhradit platící vlastníci bytů.

Řešením proto podle Seitlové nejsou návrhy, aby se společenství proti dlužníkům pojistila nebo vytvořila fond, z něhož by pohledávky splácela. Novela počítá s tím, že pohledávky související se správou domu by byly uspokojovány přednostně, a to do 25 % výtěžku ve prospěch společenství vlastníků. Senátorka je v zájmu přijetí novely ochotna tento podíl snížit i na deset procent. “Cokoli pro společenství vlastníků jednotek bude přínosem,” řekla novinářům. Senát by měl o návrhu rozhodnout příští týden.

V Česku je zaregistrováno více než 58.000 společenství vlastníků bytů, která spravují zhruba 1,3 milionu bytů. Zhruba polovinu spravují členové SČMBD. Podle jeho ankety v roce 2014 měla tato společenství pohledávky ve výši přes 88 mil. Kč vůči 7 500 dlužníků. O rok později to bylo kolem 85 mil. Kč, výše nevymahatelých pohledávek se ale zvýšila o pět milionů na 56,6 mil. Kč.

ČTK

Ministerstvo spravedlnosti pronajalo objekt bývalých kasáren v pražském Karlíně “kulturnímu developerovi” Matěji Velkovi, který se v letech 2013 až 2015 staral o oživení Nákladového nádraží Žižkov. Podepsanou smlouvu má na tři roky, ministerstvo mu ale přislíbilo, že pokud všechno dobře poběží, prodlouží ji minimálně na šest sezon. Píše to týdeník Respekt ve svém pondělním čísle.

Objekt se v minulosti neúspěšně snažilo prodat ministerstvo obrany. Nápad na nové využití pak přinesl až ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Loni požádal o převedení areálu pod svůj rezort s tím, že tu vybuduje justiční palác. Centrálně se sem mají přesunout některé soudy z různých částí Prahy. To si však, jak píše Respekt, vyžádá miliardové investice a velkou architektonickou soutěž. Spuštění projektu se odhaduje za zhruba deset let, ministerstvo tak hledalo dočasné využití.

ČTK

Karlovarská Business Park společně koupily fond Conseq Realitní a skupina Accolade, věnující se investicím do podnikatelských nemovitostí. Majoritní podíl na transakci má fond Conseq Realitní, který se na transakci podílel  90 %.

Součásti prodeje jsou čtyři budovy s pronajímatelnou plochou 20 000 m² využitelné pro logistiku, e-commerci, kanceláře i retail. Přesnou výši transakce kupující, ani prodávající nezveřejnili; hodnota nemovitostí je zhruba půl miliardy korun. Karlovarská Business Park leží přímo na křížení pražského okruhu a karlovarské dálnice D6, jen pět minut od letiště Praha.

Mezi stávající nájemce parku patří společnost EvoBus, Lindab, LifeSport nebo společnost Fresenius, působící v sektoru zdravotnictví.

SF/pb

Konec intervencí České národní banky (ČNB) proti silné koruně bude podle ankety ČTK mezi developerskými firmami mít na ceny nových bytů a poptávku po nich minimální vliv. ČNB ukončila devizové intervence ve čtvrtek.

“Bude záležet na tom, jaký bude dlouhodobější vývoj kurzu. Dá se ale předpokládat, že koruna spíše posílí. To by se odrazilo negativně na poptávce zahraničních zájemců o nákup bytu v Praze, protože by jim to byty mohlo prodražit. Nicméně neočekáváme, že by byl dopad nějak dramatický,” uvedla mluvčí Central Group Marcela Fialková. V současné době má podle ní firma mezi zákazníky asi pětinu cizinců. Velkou část ovšem tvoří Slováci, kteří v Praze dlouhodobě žijí a pracují. Jak dále uvedla, zájem cizinců o nákup bytů v Česku dlouhodobě mírně klesá.

“Konec nesmyslných intervencí ceny bytů v Česku příliš neovlivní. Drtivou většinu kupujících totiž nyní tvoří Češi, kteří kurzové rozdíly při nákupu nemovitosti neřeší. Ale aspoň že konečně skončil tento nesmyslný finančnický experiment, jehož skutečným cílem bylo pouze okrádání nás všech ve prospěch vybraných skupin,” doplnil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Konec intervencí neovlivní ani činnost skupiny Crestyl. Jak uvedl její generální ředitel Omar Koleilat, firma má portfolio kombinující komerční development v eurech a bytový development v korunách. “Nicméně i tak samozřejmě máme určitá opatření a zajištění. Všeobecně je lepší volný trh než umělé intervence, byť osobně si myslím, že intervence byly v tomto případě dobrým krokem,” sdělil O. Koleilat.

Podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka z pohledu developerských firem žádná zásadní změna nenastane. Ovšem dopad to může mít na kancelářský, maloobchodní a průmyslový trh nemovitostí. “Ten je určený pro nájemce jako například výrobní firmy. Česká republika ve srovnání třeba s Polskem podraží. I mzdy v Česku budou při vyjádření v eurech dražší. To může částečně zpomalit příchod nových firem do České republiky,” dodal Kadeřábek.

ČTK

Společnost RC Europe otevřela v Brně v Bratislavské ulici zrekonstruovaný dům proti Muzeu romské kultury. Jde o jeden z mnoha developerských projektů, které postupně proměňují tuto část města. Na rozdíl od ostatních investorů společnost 67 nových bytů neprodává, ale pronajímá.

Lokalita obývaná z velké části romskými obyvateli se začala proměňovat ze zanedbané čtvrti zhruba před deseti a řadu let zde panuje čilý stavební ruch. Staré domy se rekonstruují či demolují a stavějí nové

Investor dům koupil jako neobydlený ve velmi špatném stavu zhruba před třemi lety, odvezl několik desítek tun odpadu, který byl v domě a na dvoře navezený. Za desítky milionů korun objekt přestavěl, ponechal pouze nosné zdi, ke čtyřem patrům přistavěl další dvě a nabízí byty od velikosti 1+kk až po 2+1. Nejlevnější vyjde na 6 500 Kč za měsíc plus 2 000 Kč za energie, nejdražší byty nabízí za 15 000 –  16 000 korun Kč bez energií. “Nabízíme je šest týdnů a 22 bytů už je pronajatých,” uvedl ředitel společnosti RC Europe R. Ondrůšek.

Mezi klienty jsou převážně mladí lidé, ale také například manažeři, kteří bydlí jinde, ale chtějí v Brně přespávat ve svém bytě. “Zájem je i ze strany důchodců, kteří měli velký byt a už ho nemohli finančně utáhnout,” popsal klientelu Ondrůšek. Byty se nabízejí zařízené i nezařízené, eventuálně částečně zařízené.

ČTK

Stavební výroba v únoru poklesla o 7 %. V lednu byl pokles mírnější, když činil 1,4 %. Za propad může podle analytiků především útlum ve výstavbě silnic a další infrastruktury. Inženýrské stavitelství propadlo o 28,7 %. “Únor zchladil naděje na rychlý obrat stavební produkce k růstu. Po lednových výsledcích, které nevypadaly s ohledem na letošní mrazivé počasí úplně špatně, přinesl únor opětné prohloubení meziročního propadu. Tento propad přitom není úplně vysvětlitelný ani počasím, ani kalendářními vlivy,” uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle analytiků nicméně stavebnictví za celý rok mírně vzroste, inženýrské stavby by měly podpořit nové peníze z Evropské unie.

ČTK

Strana zelených chce v Senátu zabránit přijetí stavebního zákona, který ve schválila Sněmovna poslanců. Zeleným podle předsedy strany Matěje Stropnického vadí především pozměňovací návrh poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), který omezil účast veřejnosti na povolovacím řízení. Podle Foldynova návrhu nebudou moci spolky zasahovat do správního řízení, ale budou se moct vyjadřovat pouze k řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. “Je potřeba říct, že se nejedná jenom o spolky, které mají u veřejnosti občas pověst těch, kdo zdržují některé stavby. Jedná se o veškerou účast veřejnosti, tedy o jakéhokoli jednotlivce, který bydlí v blízkosti nějaké hypotetické stavby,” řekl Stropnický a dodal, že co se týká účasti veřejnosti na povolovacích řízeních, znamená to návrat před listopad 1989.

Zelení se prostřednictvím svých zástupců v Senátu pokusí Foldynův pozměňovací návrh ze zákona vypustit. Pokud by se to nepodařilo, strana by zvážila podání k Ústavnímu soudu.

ČTK

 

Praha: druhé nejnižší kancelářské nájemné v regionu

V pražských kancelářích je podle analýzy společnosti JLL druhé nejnižší nájemné v rámci hlavních měst střední Evropy. Pohybuje se zhruba v rozmezí 510 – 540 Kč za metr čtvereční měsíčně. Nejdražší je Varšava, kde nájemné dosahuje až 630 Kč, naopak v Bratislavě je to pouze 400 korun za metr čtvereční. “Trhy s administrativními nemovitostmi v hlavních městech zemí střední Evropy byly v uplynulém roce velice úspěšné, zejména co se týče poptávky po moderních prostorách. Střední Evropa nabízí vedle kvalifikované a vzdělané pracovní síly i nižší úroveň nájmů, což ji činí ve srovnání se západní Evropou atraktivnější,” uvedl vedoucí průzkumu trhu JLL pro střední a východní Evropu Kevin Turpin. Podle dřívější studie poradenské firmy Cushman & Wakefield je například v Londýně pronájem moderních kanceláří téměř 8x dražší než v Praze, v Paříži je nájem trojnásobkem pražského.

SF/pb

Sněmovna poslanců schválila novelu stavebního zákona, která má jako hlavní cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Umožní sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) má také snížit byrokracii při získávání všech povolení, ať již bytových domů nebo třeba dálnic. Novelu nyní dostane k posouzení Senát, pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident.

Ministryně uvedla, že pokud nyní získání stavebního povolení trvá třeba deset let, mohla by se tato doba v důsledku novely zákona zkrátit na pět let. Do nově zaváděného takzvaného koordinovaného povolovacího řízení se tak má sloučit nyní oddělené územní a stavební řízení i takzvaná EIA. Taková stavba bude jedním úředním rozhodnutím současně umístěna i povolena.

“Zjednodušíme stavební řízení, zrychlíme ho, a to jak pro malé stavebníky, tak pro velké investory,” uvedla k očekávanému dopadu zákona K. Šlechtová. Kriticky ale vidí ministryně skutečnost, že poslanci přes její nesouhlas prodloužili lhůtu pro aktualizaci územních plánů vyhotovených před rokem 2007, a to do roku 2022. Vadí jí i to, že se na vodní díla nebude vztahovat možnost společného řízení, v němž by se současně řešilo územní povolení i posouzení dopadů na životní prostředí.

Přes novelizace je ale současný stavební zákon zastaralý a bude nutné nahradit ho zcela novou normou. I ministryně Šlechtová se ovšem vyjádřila v tom smyslu, že to bude úkol až pro novou vládu a parlament, vzešlých z podzimních voleb.

ČTK

Developerská společnost Orco Property Group loni hospodařila s čistým ziskem 4,4 miliardy Kč po ztrátě 20,5 milionu eur v předchozím roce. Loni firma dokončila prodej některých aktiv, včetně pražských projektů Palác Archa a Hradčanská Office Center. Firmu Orco loni koupila skupina CPI Property Group Radovana Vítka.

ČTK

Hospodářská komora (HK) ČR je pro co nejrychlejší schválení novely stavebního zákona. I když k ní má některé výhrady, současný stav považuje za neudržitelný. Na tiskové konferenci to uvedla viceprezidentka komory Irena Bartoňová Pálková. O novele by měla ve středu jednat Sněmovna ve třetím čtení. Do novely, která má za cíl především urychlení stavebního řízení, bylo zapracováno zhruba sto pozměňovacích návrhů. HK s většinou z nich souhlasí: z pozměňovacích návrhů vybrala 72, které se úzce dotýkají jejích členů, především podnikatelů. Z nich 62 plně podporuje, k pěti se staví neutrálně a se zbývajícími pěti nesouhlasí. “Zřejmě největší výhrady máme k tomu, jak jsou řešeny liniové stavby jako dálnice nebo železnice. Ty tvoří velkou podporu podnikání v České republice. Vláda si dala do programového prohlášení, že přijme samostatný zákon o liniových stavbách. A nakonec to vyřešila jednotlivými střípky v novele stavebního zákona. To považujeme za nekoncepční,” doplnila viceprezidentka.

Hospodářské komoře vadí také to, že při posuzování vlivu staveb na okolní budovy, jako je například zastínění, se má brát v potaz pouze výška. Přitom vliv má i šířka nebo ostatní parametry. “Nesouhlasíme také s tím, aby stavební povolení platilo maximálně pět let. Teď je to na dva roky, ale stavebník si třeba třikrát může zažádat o prodloužení lhůty,” uvedla dále Bartoňová Pálková.

Velkým nedostatkem je podle HK také to, že do koordinovaného řízení. Která novela zavádí, nejsou zahrnuta vodní díla, tedy například i výstavba vodovodního řadu. To si ponechává v kompetenci ministerstvo zemědělství.

“Novelu navrhujeme konečně schválit. Nicméně stavební legislativu je potřeba nastavit znovu od začátku. S tím, že budou redukovány úrovně nejen povolování, ale rovněž úrovně územního plánování. Zásadní redukcí musí projít celý systém dotčených orgánů státní správy, kdy nelze rozumně chtít po stavebníkovi, aby si zajišťoval závazná stanoviska od čtyř desítek jejích orgánů,” uvedl viceprezident HK Michal Štefl.

ČTK

Novým majitelem karlovarského Grandhotelu Pupp se podle deníku Právo stala společnost GHPCZ Invest Limited ze skupiny Unicapital finančníka Pavla Hubáčka. Převzala ho od firmy PND Kyresan, která hotel loni ovládla výkupem akcií od spolumajitelů a drobných podílníků. Nový vlastník za desítky milionů korun zrekonstruuje vybavení pokojů, servisní části hotelu i známý Becher´s Bar.

ČTK

Obstrukce při povolování výstavby – stojí podle odborníků za poklesem spotřeby pěnového polystyrenu (EPS) v Česku. Ta loni meziročně klesla o 6,8 % na 57.900 tun, ovšem v roce 2015 byla rekordní. “Za poklesem stojí zejména zdlouhavé procesy povolování staveb. Oproti Německu nebo Rakousku je v Česku doba povolování staveb více než dvojnásobná. Ještě větší rozdíl je v porovnání se skandinávskými zeměmi,” uvedl předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. Vliv na nižší spotřebu podle něj měly také nevyčerpané peníze krajů z evropských fondů.

Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998. Má 12 členů a reprezentuje tak většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v Česku. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy korun při zpracování více než 50.000 tun EPS. Členské firmy zaměstnávají přes 1000 pracovníků.

Spotřeba pěnového polystyrenu

(ČR, podle roků, v tunách)

Rok Spotřeba (tuny) 2000 18.651 2001 20.443 2002 22.664 2003 27.728 2004 31.029 2005 33.632 2006 40.000 2007 48.400 2008 55.100 2009 50.000 2010 56.900 2011 62.000 2012 56.400 2013 61.050 2014 60.850 2015 62.100 2016 57.900

Zdroj: Sdružení EPS ČR

Zpřísnění poskytování hypoték, které začne platit od začátku dubna pro banky na základě doporučení České národní banky, hypoteční trh podle expertů příliš neovlivní. V anketě ČTK kroky ČNB většina z nich považuje za nadměrný nebo zbytečný. Podle doporučení ČNB by od dubna měly banky poskytovat hypotéky maximálně do 90 % hodnoty zajištěné nemovitosti. Úvěry nad 80 % hodnoty nemovitosti by navíc měly tvořit maximálně 15 % portfolia bank.

“Trh s novými byty je výrazně více ovlivňován nedostatkem kvalitních bytů než omezením hypoték. Česká republika se v rychlosti stavebních řízení řadí mezi země třetího světa. Pokud se toto nezmění, ceny nových bytů budou nadále razantně růst bez ohledu na regulaci hypoték,” uvedl ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták. Regulace hypoték podle něj ovlivní pouze trh se staršími byty, kvůli silné poptávce ale bude i tento dopad omezený.

Ředitel realitní kanceláře Reality IQ Ondřej Mašín nepředpokládá, že by zásah ČNB zásadně omezil poptávku a stlačil ceny dolů. “Ale přibližně v polovině roku předpokládám postupné zvyšování sazeb hypotečních úvěrů. Je ovšem nepravděpodobné, že bude růst natolik razantní, aby tlačil ceny nemovitostí dolů. Růst tak nejspíš pouze zpomalí,” dodal O. Mašín. Průměrná úroková sazba hypoték podle údajů Fincentra Hypoindexu v únoru stoupla na 1,87 % z lednových 1,82 %.

Podle analytika Komerční banky Davida Kocourka musí ČNB jako regulátora bankovního a finančního trhu hypotéky zajímat. “Na druhou stranu je otázka, jestli zrovna regulování podílu hypotéky na odhadu ceny nemovitostí je správná cesta. ČNB má nástroje, jak toto riziko řídit na úrovni risk managementu banky, který by měl být zodpovědný za podstupování rizika, které banka chce a je schopna unést,” uvedl.

Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda označil pozici ČNB za schizofrenní. “Na jedné straně stále svým intervenčním režimem uvolňuje měnové podmínky a stlačuje úrokové sazby v ekonomice. Na druhé straně se snaží nemovitostní trh, na jehož rozjetí sama vydatně zadělává, brzdit omezením poskytování hypoték,” upozornil.

ČTK