O propuštění zákona o sociálním bydlení do dalšího projednávání žádají Sněmovnu zástupci některých organizací na pomoc potřebným a postiženým. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by mohlo být možné do voleb zákon stihnout přijmout, pokud se “všechny poslanecké kluby budou chovat rozumně”.

“Je to velké rozčarování, že se nedaří protlačit zákon ani prvním čtením. Pokud existuje možnost vykročit pozitivním směrem a odpovědní nejsou schopni se na ní domluvit, považuji to za smutné,” řekl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. Armáda spásy začala s vlastním projektem sociálního bydlení před 13 lety, nyní má 250 bytů pro potřebné. I když podle Krupy mnohé organizace i radnice sociální bydlení už zajišťují, dokážou pomoci jen části lidí a bez zákonné podpory se situace nezlepší.

Podle místostarosty Štětí Miroslava Andrta (ČSSD) by zákon pomohl i obcím. “Vnímali jsme ho jako nástroj, který srovná podmínky pro všechna města a obce. Některé problémy totiž neřeší a snaží se lidi odsouvat jinam,” řekl novinářům. Norma by podle něj obcím umožnila i rozhodovat o tom, kdo v nich bude bydlet. Přijetí normy podporuje i Sdružení nájemníků ČR. “Pokud to jde v Rakousku a Německu, proč by to nemělo jít u nás. Nechápu, proč se z toho stává politická hra,” řekl předseda sdružení Milan Taraba.

Vládní strany se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázaly v koaliční dohodě i v programu. Původně měl platit od letoška, přípravy se ale kvůli rozdílným představám stran protáhly. Zatímco podle ANO by měly sociální byty dostávat jen ti nejchudší, podle ČSSD by na ně měli dosáhnout i samoživitelé, senioři v tísni či postižení. Podle opoziční TOP 09 nynější znění normy vzniku ghett nezabrání a vyžádá si desítky miliard. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková navrhuje vrácení normy k přepracování. To žádá i ODS.

ČTK

Společnost JRD loni nakoupila pozemky, na nichž vzniknou projekty za přibližně 1,6 mld. Kč v prodejních cenách. V letošním roce pak nakupuje akvizice, díky nimž by se na trh dostaly byty řádově v hodnotě 3 mld. Kč. Poprvé také zamíří mimo Prahu, konkrétně do Plzeňského kraje.

V minulém roce se JRD zaměřila na akvizice v Praze 4, 6 a 10, kde naplánovala realizaci nových projektů v objemu 1,6 mld. Kč a rozsahu 332 bytových jednotek. Zároveň se jí podařilo získat územní rozhodnutí pro komorní viladům U Pernikářky 7 v Praze 5 a dokončit dva rozsáhlé projekty energeticky úsporného bydlení – druhou etapu Ecocity Malešice a poslední (třetí) fázi Parku Hloubětín. Letos už nakoupila či předjednala akvizice v Praze 5, 9, 10 a 11, kde mají vzniknout projekty v řádu 3 mld. Kč a v rozsahu 460 bytových jednotek.

„Rozsáhlá akviziční činnost je dnes nezbytnou součástí naší firemní strategie. Rezidenční trh v České republice – a především Praze – svazuje mnoho omezení, mimo jiné docházejí volné stavební pozemky a neúměrně se prodlužuje povolovací proces. Každý developer znalý tuzemského prostředí, který chce mít pro klienty dostatečnou nabídku nových bytů, musí proto myslet mnoho let dopředu a počítat s dlouhou dobou realizace svých projektů,“ říká majitel JRD Jan Řežáb.

SF/pb

 

Developerská společnost HB Reavis realizovala v Londýně další akvizici –jde o lokalitu Elizabeth House, která se nachází v londýnském South Banku na místě nazývaném One Waterloo. Platné stavební povolení pro toto místo se vztahuje na projekt o ploše 88 000 m².

Elizabeth House je kancelářský komplex ze 60. let, který byl více než deset let určen k redevelopmentu se stavebním povolením na dvě nové budovy. Návazné projekty na úpravu veřejných prostor mají v tomto strategicky významném prostoru s dobrým spojením na South Banku zahájit rozsáhlejší regeneraci. Navrhovaný projekt tvoří severní budova o 29 podlažích a výšce 118 metrů, která nabízí kanceláře a bytové jednotky, a desetipodlažní jižní budova poskytující kancelářské a prodejní prostory. Z celkové plochy 88 000 m² tvoří 70 000 m² komerční prostory a 18 000 m² připadá na 142 bytových jednotek a veřejné prostory.

SF/pb

Nový Metropolitní plán by měla mít Praha schválen do konce roku 2022. Harmonogram přípravy plánu schválili pražští zastupitelé. Institut plánování a rozvoje (IPR) odevzdá Praze návrh plánu do konce letošního září. K projednání s městskými částmi a státní správou návrh půjde v březnu 2018. Metropolitní plán by mohl platit od 1. ledna 2023. Podle něj se řídí veškerá výstavba v Praze.

“Harmonogram předkládáme jako realistický, zároveň ale velmi napjatý. Čas, který by se mohl zdát dlouhý, využijeme k vypořádání připomínek, kterých očekáváme tisíce,” řekla primátorčina náměstkyně Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Pokud by Praha připomínky nevypořádala, hrozí podle ní žaloby od těch, kteří je městu zaslali.

Praha měla mít nový plán do roku 2020, tento termín ale nestihne. Sněmovna proto prodloužila v novele stavebního zákona platnost současných plánů do roku 2022. Prodloužení není jen kvůli Praze, ve stejné situaci je řada českých měst. Podle Kolínské tak Praha už nemusí řešit, co by dělala v období, kdy by územní plán neměla.

Nyní se konají jednání mezi IPR a magistrátem. “Probíhají konzultace a úpravy materiálu tak, aby na konci září byl odevzdán ve stavu, aby jej pořizovatel mohl akceptovat a přijmout. Není to tak, že by si IPR něco kreslil a psal a do září nekomunikoval,” řekla Kolínská. Zároveň má vzniknout aplikace, která by usnadnila komunikaci s úřadem a daly by se jejím prostřednictvím posílat připomínky.

Harmonogram kritizovali někteří opoziční zastupitelé. “Harmonogram je navržen tak, že není reálný,” řekl zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Tvorba nového plánu začala v minulém volebním období za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09). Komunální volby v Praze budou příští rok.

SF/pb

Podíl volných kanceláří v Praze na konci prvního čtvrtletí činil 9,4 % a meziročně se snížil o 4,5 procentního bodu. Nejvíce prázdných kanceláří podle údajů Prague Research Forum Praze 7, nejméně v Praze 9. Celková výměra moderních kancelářských budov v Praze na konci března činila 3,219 900 metrů čtverečních.

V prvním čtvrtletí byla v Praze dokončena jedna kancelářská budova, projekt Dock in two v Praze 8. Ve výstavbě je 343 000 metrů čtverečních kancelářských prostor. V prvních třech měsících firmy zahájily stavbu jednoho projektu. Jde o rekonstrukci projektu Telehouse v Praze 6.

“V horizontu příštích dvou let se plánuje jen v Praze vystavět skoro 400 000 metrů čtverečních kanceláří. Poptávka je nicméně v současné době tak vysoká, že většina nových projektů se rychle zaplňuje,” uvedl vedoucí partner poradenské společnosti Prochazka & Partners Radek Procházka.

Nejvyšší dosahované nájemné v centru Prahy vzrostlo zhruba na 20 eur (535 Kč) za metr čtvereční na měsíc.

SF/pb

Skupina Penta Investments loni dokončila 39 930 metrů čtverečních kancelářských a bytových ploch, meziročně o 43 % více. Větší část (55 procent) tvořily kanceláře, zbytek připadal na byty. Největším dokončeným projektem byl administrativní komplex Rosum v Bratislavě s rozlohou zhruba 22 000 metrů čtverečních. Z bytových projektů byla největší Rezidence Waltrovka 1A v Praze se 156 byty. Celkem loni Penta prodala 706 bytů. Kromě Prahy také v Bratislavě, Košicích a Varšavě. Do nákupu pozemků a budov firma investovala 3,88 mld. Kč.

Podíl realitního sektoru Penty tvoří necelou pětinu jejích aktivit. “Striktně to neregulujeme, jde o to, kolik máme investičních příležitostí. Realitám se teď daří, ale chceme si dát prostor, abychom to nepřehnali. Realitní bublina se přifukuje a nechceme se popálit,“ uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Skupina Penta Investments loni zvýšila čistý zisk o 25 % na 6,78 mld. Kč.

ČTK

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice vzrostla v prvním čtvrtletí roku 2017 na 6,47 milionů m². V prvním čtvrtletí v roku 2017 bylo podle údajů Industrial Research Forum dokončeno zhruba 161 200 m² nových prostor.

Na konci prvního čtvrtletí 2017 dosáhla míra neobsazenosti logistických areálů v České republice 4,7 %, což představuje nepatrný pokles o 4 bazické body oproti poslednímu čtvrtletí 2016. Celkově je v současné době na trhu 304 100 m² moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování.

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v prvním čtvrtletí roku 2017 dosáhla celkově 305 300 m² a oproti předchozímu čtvrtletí poklesla o 40 %. V porovnání s prvním čtvrtletím roku 2016 se hrubá realizovaná poptávka snížila o 3 %. Čistá poptávka čítala v prvním čtvrtletí roku 2017 celkem 238 800 m², což představuje pokles o 22 % v porovnání s minulým čtvrtletím a 13% meziroční zvýšení.  Největší novou transakci v prvním čtvrtletí uzavřela společnost Sony DADC, která si pronajala 30 500 m² v logistickém parku Panattoni Pilsen Park West. Největší renegociace byla podepsána v areálu Starzone Pardubice společností Flextronics (15 000 m²). 

SF/pb

Nejlevnější nájmy v Česku byly na konci prvního čtvrtletí v Ústeckém kraji s průměrnou cenou 134 Kč za metr čtvereční, naopak nejdražší byla Praha s průměrem 300 Kč. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema, která porovnával zhruba 23 000 veřejně dostupných záznamů z 20 realitních serverů na českém trhu.

V Praze bylo na konci prvního čtvrtletí nejvyšší nájemné v městských částech Praha 1 (373 Kč za metr čtvereční), Praha 2 (364) a Praha 3 (306). Nejlevnější byla Praha 10 s průměrnou cenou 251 korun za metr čtvereční.

V porovnání se začátkem roku 2013 nájemné nejvíce vzrostlo v Praze 5 (o 160 %), v Praze 2 (o 144 %) a Praze 4 (o 138 %). V Praze 1 se zvýšilo zhruba o čtyři pětiny.

Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat bydlelo v Česku v roce 2015 v nájemních bytech 22 % populace. Z okolních zemí byl nejnižší podíl v Rumunsku (4 %), na Slovensku (11 %) a v Maďarsku (13 %). Naopak ve Švýcarsku to bylo 55 %, v Německu 48 % a v Rakousku 44 %.

ČR – průměrné nájemné

(podle krajů, v Kč za metr čtvereční)

Kraj Nájemné Praha 300 Jihomoravský 225 Královéhradecký 187 Středočeský 185 Zlínský 181 Plzeňský 172 Olomoucký 171 Pardubický 162 Vysočina 160 Liberecký 159 Jihočeský 154 Karlovarský 154 Moravskoslezský 144 Ústecký 134

Zdroj: Trigema

SF/pb

Město Praha dosud proplatila za stavbu tunelového komplexu Blanka zhruba 36,98 mld. Kč. Mělo by to představovat 95 % konečné ceny, celkové odhadované náklady jsou asi 40 mld. Kč. Tunelový komplex nyní funguje ve zkušebním provozu. Blanka byla po několikaletém zpoždění otevřena v září 2015 a měří téměř šest kilometrů.

Kdy bude stavba zkolaudována a kdy bude ukončen zkušební provoz, není zatím jasné. Stavba tunelového komplexu Blanka začala v éře primátora Pavla Béma (ODS) a zprovozněn byl se zpožděním v září 2015. Denně třemi tunely, které jej tvoří, projede na 80 000 aut.

ČTK

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhl osvobodit od daně z nabytí nemovitých věcí i první úplatný převod bytů v rodinných domech. Cílem předlohy je podle autora sjednotit pojetí osvobození od daně u bytových jednotek. Sazbu daně, která činí 4 %, novela nemění. Zachovává i podmínky pro osvobození. Nedaní se první převod, který se uskuteční do pěti let od dokončení nebo od zahájení užívání stavby. V rodinném domě mohou být podle stavebních předpisů nejvýše tři bytové jednotky. Zatímco v minulosti bylo rozdělování rodinných domů na byty výjimečné, nyní jde o vzrůstající trend, napsal Babiš. Finanční správa minulý týden uvedla, že zaznamenává žádosti o osvobození pro byty v nově postavených bytových domech. Upozornila, že daňová úleva pro tyto případy neexistuje.

Babišovu předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament. Není ale jisté, že zákonodárci stihnou novelu projednat do podzimních voleb, ač ministr navrhuje, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole.

ČTK

Banky a stavební spořitelny rozpůjčovaly v prvním čtvrtletí tohoto roku téměř 72 mld. Kč, což je skoro o třetinu více než loni. Hypoteční banky v březnu poskytly 10 388 hypotečních úvěrů o objemu 57,6 mld. Kč. Přitom loni ve stejném období to bylo o 12,4 miliardy méně. Meziroční nárůst vykázala i výše hypotéky. Zatímco letos v 1. kvartálu banky v průměru půjčovaly 2,024 mil. Kč, před rokem to bylo 1,958 mil. Kč. Úrok velmi mírně roste, v průměru už překonal hranici 2 %.

„Meziroční nárůst objemu sjednaných hypoték je výsledkem působení několika faktorů. V první řadě je to hrozící zhoršení dostupnosti hypoték související s regulativou ČNB. Lidé zvažující pořízení vlastního bydlení na nic nečekají a poptávka akceleruje. Ale důvodem zrychleného rozhodování jsou také zvyšující se ceny nemovitostí a rostoucí sazby hypoték, “ říká Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti GOLEM FINANCE, která se specializuje na financování bydlení.

SF/pb

„V letech 2013 a 2014 jsme považovali přírůstek nových bytů na hranici absorpce trhu, měli jsme ho za nezdravý. Růst ale pokračoval,“ konstatoval Filip Žoldák ze společnosti Herrys na 13. ročníku konference Real Estate Market 2017 / Development & investície v Bratislavě.

Dynamický růst bratislavského rezidenčního trhu má samozřejmě své důvody a pozadí, na něž poukázal Mikuláš Cár se slovenské centrální banky – bytový fond je v porovnání s Evropou slabý, poptávka díky už legendárním Husákovým dětem silná a hypotéky stále výhodné.

Zákaznický apetit by slovenský, respektive bratislavský development s chutí využil, ale stejně jako v Praze naráží na dlouhé povolovací procesy. „Máme starý stavební zákon a velmi diskutabilní územní plán, který byl schvalován v roce 2007,“ konstatovala na konferenci Ingrid Konrad, hlavní architektka Bratislavy. To samozřejmě veškerou výstavbu značně komplikuje. A navíc – opět jako v Praze – vedení slovenské metropole o své „stavební“ budoucnosti nemá příliš jasno a tomu také odpovídá úřední interpretace zmíněných dokumentů. „V zahraničí je normální a běžná komunikace na ose město – investor – občan,“ postěžoval si nepřímo na neuspokojivé poměry ve výstavbě Radek Pšenička z YIT Slovakia.

„Na Slovensku se přijme nový zákon a vzápětí se novelizuje!“ upozornila na další bolavé místo výstavby Tatiana Prokopová z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs. Také proto se realitní odborníci na konferenci slovenské pobočky Stavebního fóra shodli na tom, že současná konjunktura by měla být také obdobím přípravy na horší časy. Obavy z nich pravděpodobně posílily zájem o přednášku znalce finanční kriminality – Ján Lalka mj. seznámil účastníky Real Estate Market 2017 / Development & investície s metodami a postupy vyvádění majetku z firem, které jsou v úpadku.

Více informací, prezentace přenášejících a videozáznam z panelů najdete na http://www.stavebne-forum.sk/…ar/index.php

SF/pb

Na Stavební veletrhy a další přidružené akce přijede příští týden do Brna 827 firem z 20 zemí světa. Je to zhruba o 50 firem více než loni. Stavební veletrhy patří k nejnavštěvovanějším akcím na brněnském výstavišti. Loni na ně přišlo přes 45 000 lidí. Stavební veletrhy začnou tuto středu a potrvají čtyři dny. Novinkou je i veletrh chytrých řešení URBIS. Bude na něm 40 firem od startupů až po velké firmy jako E.On nebo Eltodo. “Urbis tu v minulosti už byl a nabízel řešení pro města a obce. Nyní je pro města a obce důležitá problematika SMART CITY. Je to nosné téma do budoucna,” uvedla obchodní ředitelka Veletrhů Brno Dana Maria Staňková.

Množství akcí doplňuje nábytkářský veletrh Mobitex nebo firmy, které vyrábějí dřevostavby. Součástí veletrhů je i doprovodný program zaměřující se například na zdravé bydlení v moderní dřevostavbě nebo den energeticky úsporného bydlení, který je v programu v sobotu 29. dubna.

ČTK

Prázdnou plochu, která zůstala po demolici ruin zimního stadionu v Teplicích, zaplní nové obchodní centrum s lanovým parkem. Záměr společnosti JTH Group nebude muset podstoupit proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Projekt počítá s klasickým obchodním střediskem, na jehož střeše bude lanové centrum s horolezeckou stěnou, to má zabrat zhruba 3250 metrů čtverečních. Tepličtí radní záměr vzali na vědomí s tím, že bude nutné dořešit zásobování tak, aby nevzrostla nákladní doprava v dané lokalitě. Podle územního plánu města je prostor určen pro rekreaci a sportoviště. Tyto aktivity má zastoupit lanové centrum. V samotném středu Teplic jsou již dvě nákupní centra, další je na okraji lázeňského města ve čtvrti Srbice.

ČTK

Předchozí Natland Group a investiční skupina DRFG Davida Rusňáka založily pro společné investice skupinu Czech Private Capital (CPC). Letos by skupina mohla investovat několik miliard korun, zaměří se na nemovitosti, finance a telekomunikace a postupně bude uvádět na trh nové projekty. Podíl DRFG a Natlandu ve skupině bude po 50 % . Natland Group i DRFG si vedle společného podnikání v rámci Czech Private Capital ponechají plnou autonomii.

Hodnota nemovitostního portfolia DRFG výrazně přesahuje dvě miliardy korun. I pro Natland je realitní byznys jedním z pilířů podnikání.

ČTK

V různých koutech Evropy i světa existují instituce, jež se snaží zprostředkovat architekturu široké veřejnosti, ať už celonárodně, nebo lokálně v regionech a městech. U nás žádnou instituci, kterou bychom mohli směle nazvat centrem české architektury, nemáme. Podobnou úlohu na sebe přebírají různé aktivistické organizace, které se ale potýkají s finančními, personálními nebo legislativními limity. Nás však v tomto čísle časopisu ERA21 zajímají především instituce začleněné do oficiální struktury státu nebo samosprávy.

Rozhodli jsme se zmapovat centra architektury po celé Evropě. Ptali jsme se na jejich historii, způsob fungování a financování. Od nové ředitelky vídeňského AzW Angeliky Fitz jsme se dozvěděli, že muzea by v dnešní době neměla sloužit pouze k jednosměrné komunikaci ve stylu didaktiky, ale měla by se stát místy sdíleného poznání.

Podobné snahy lze vysledovat i na české architektonické scéně. Poskytli jsme prostor některým organizacím, aby nás seznámily se svou činností a připravovanými záměry. Ukázalo se, že úvahy nad vhodnou podobou prezentace architektury se neobejdou bez problémů a náročné debaty. Výstavní prostory i prezentační formáty pro architekturu jsou u nás teprve v zárodku, stejně jako je stále v zárodku velkorysá demokratická diskuze. Své o tom ví Nadace české architektury a jí zřizované galerie.

Část vydání jsme věnovali také městským organizacím zaměřujícím se na prezentaci lokálních stavebních záměrů. Měly by tyto instituce veřejnosti předkládat přehled historického vývoje města, nebo by se měly více soustředit na budoucnost? Inspiraci jsme hledali v rozhovoru s ředitelkou londýnského centra NLA Catherine Staniland a následně ji promítli do diskuze s hlavními aktéry nového Centra architektury a městského plánování v Praze.

Věříme, že zevrubný přehled evropských center architektury se může stát podkladem pro rozvoj architektonických „ohnisek“ u nás. Časopis lze navíc využít jako rozcestník a bedekr pro zahraniční cesty za architekturou.

Filip Landa

Průměrná nabídková cena nových volných bytů v Praze ke konci února meziročně vzrostla o 21,2 % na 88 500 korun za metr čtvereční. Nejdražší byty nabízeli developeři v Praze 1 s průměrnou cenou 153 873 korun za metr čtvereční. V nejlevnější Praze 10 to bylo 68 389 korun. Jak dále vyplývá z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, počet nových volných bytů za poslední dva roky klesl o více než 40 %.

“Loňský rok byl z hlediska vývoje všech ukazatelů pražského rezidenčního trhu velmi dynamický. Zároveň přinesl zcela novou zkušenost, a to značný převis poptávky nad nabídkou i omezenou schopnost developerských společností tento stále se zvětšující rozdíl vyrovnat,“ uvedl ředitel oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart. Nůžky mezi poptávkou a nabídkou se rozevírají od konce roku 2015. Celková zásoba volných bytů v developerských projektech za první dva měsíce letošního roku klesla o 6 % na 3 984. “Nárůst ceny bytů na konci roku odráží nejen změny v hypotékách, a s tím spojené snížení dostupnosti, kterému se mnozí snaží předejít, ale také spekulace o konci intervencí koruny ze strany ČNB. Je důležité zdůraznit, že v Praze je kritický nedostatek volných bytů,” doplnil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Developeři v lednu a únoru nově nabídli 517 bytů v 15 projektech. “Počet nových bytových projektů dodaných na trh zůstal velmi nízký. Stagnoval i počet bytů, které byly nově dány do prodeje. Zcela doprodáno bylo naproti tomu 27 bytových projektů,” dodal jednatel portálu CenovaMapa.org Milan Roček. V lednu a únoru ubylo z nabídky developerů 932 bytů.

Podle M. Linharta developeři prodají v březnu a dubnu 800 až 900 bytů.

ČTK

Praha zrekonstruuje administrativní budovy v areálu Emauz, kde sídlí některé magistrátní odbory a Institut plánování a rozvoje (IPR). Důvodem je špatný stav domů. Opravy by měly stát 250 až 300 mil. Kč. Část prostředků chce město získat z evropských fondů. Budovy by měly být opraveny v rámci projektu energetických úprav městských domů. Administrativní budovy v Emauzích navrhl architekt Karel Prager.

Praha si letos vytypovala více než dvě desítky budov, které chce vybavit takzvanými chytrými technologiemi stejně jako se plánuje v Emauzích. Mezi nimi jsou například školy, divadla nebo úřední budovy.

ČTK

Advokátní kancelář bnt se opět kvalifikovala mezi 20 nejlépe hodnocených advokátních kanceláří v České republice. Ratingová agentura Chambers and Partners a Legal 500 u ní vyzdvihla zejména oblast Real Estate a Corporate/M&A. V mezinárodních žebříčcích je dále vysoce hodnocena také práce bnt v oblasti pracovního práva, řešení sporů a daní.

Ocenění v nejvýznamnější mezinárodní soutěži právnických firem “Chambers Europe Award”, jejíž výsledky byly zveřejněny v pondělí 10. dubna 2017, získává bnt opakovaně. Stejně jako v loňském roce se kvalifikovala mezi 20 nejlépe hodnocených advokátních kanceláří v České republice hned ve třech kategoriích – Corporate/M&A, Real Estate a Employment. V oblasti nemovitostního práva se bnt dokonce posunula do první desítky a partnera Tomáše Běhounka, do jehož kompetence tato oblast spadá, ocenila v žebříčku jednotlivců.

Za oceněním v Europe Chambers Awards následovalo v rychlém sledu ve středu 12. dubna 2017 vyhlášení žebříčku Mezinárodní publikace Legal 500, která celosvětově mapuje kvalitu advokátních kanceláří. V tomto žebříčku se bnt také vyznamenala. Ohodnocení získala dokonce ve 4 z 8 vyhlašovaných kategorií: korporátní právo a M&A, řešení sporů, nemovitostní právo a daně. Celkem je z mezinárodní sítě deseti poboček bnt v hodnocení Legal 500 doporučováno 15 advokátů, z toho pět z pražského týmu. Vedle oceněných partnerů Markéty Pravdové, Pavla Pravdy, Jana Šafránka a Tomáše Běhounka, je mezi doporučovanými experty nově zařazena i daňová poradkyně bnt Lenka Zachardová.

SF/pb

Central Group získal včera další velký brownfield v Praze – od společnosti Tesla koupil areál Tesly Hloubětín. Na téměř sedmihektarovém pozemku plánuje v budoucnu rezidenční čtvrť s obchody a restauracemi v přízemí. Několik následujících let ale zachová provoz stávající skladů a kanceláří v pronájmu. Obě strany transakce se dohodly na mlčenlivosti ohledně ceny. „Pro tuto oblast je živé město určitě lepším řešením než stávající průmyslové využití. Proto je pro městskou část pozitivní, že tak velké rozvojové území je nyní v rukou zkušeného rezidenčního developera, se kterým městská část povede diskusi o konečné podobě projektu,“ řekl starosta Prahy 9 Jan Jarolím.

V krátké době je to již třetí velká akvizice skupiny Central Group. Začátkem února společnost získala pozemek se stávající ubytovnou a kancelářemi o rozloze více než 37 tisíc m2 v Krči naproti Thomayerovy nemocnice v blízkosti plánované stanice metra D. V březnu pak Central Group koupil od PPF sídlo společnosti Cetin na pražském Žižkově v sousedství své stavby Residence Garden Towers a na dohled od největšího svého brownfieldu severní části Nákladového nádraží Žižkov. Areál Cetinu s jeho 39 tisíci m2 přilehlých pozemků tak zapadá do rozvojové strategie, kterou má firma pro tuto atraktivní oblast Prahy. I tady firma plánuje po změně územního plánu převážně rezidenční využití.

SF/pb