Senátní výbor pro veřejnou správu a územní rozvoj se ani po více než tříhodinové debatě neshodl na doporučení k rozsáhlé novele stavebního zákona. Senát se tak na své středeční schůzi bude při projednávání novely muset obejít bez stanoviska tohoto garančního výboru. Ústavně-právní výbor už dříve doporučil novelu zamítnout, hospodářský výbor stejně jako komise pro rozvoj venkova naopak doporučily schválení. Novela budí pozornost především kvůli protestům organizací na ochranu životního prostředí, kterým vadí to, že omezuje právo veřejnosti zúčastnit se povolovacích procesů.

ČTK

V Praze-Hrdlořezích nedaleko ulice Spojovací by mohly vyrůst bytové domy 220 byty. Vyplývá to z dokumentu v systému EIA, který posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Dům chce stavět společnost Daramis Developement. Kdy stavba začne, není z dokumentu jasné.

Celek bytových domů se má skládat ze tří budov o výšce 17, 22 a 30 nadzemních podlaží. V nich bude 220 bytů. V přízemí bude recepce a obchodní prostory.

ČTK

Švýcarská společnost Pawlowski AG začátkem května zahájila s Českou republikou u Mezinárodního rozhodčího soudu ve Washingtonu arbitráž kvůli zmařené investici do výstavby obytného projektu Benice na okraji Prahay. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Firma už dříve mimosoudně požadovala po státu přes 2,6 mld. Kč, ministerstvo financí ale její nárok odmítlo. Společnost proto na konci loňského roku oznámila, že se rozhodla řešit spor prostřednictvím arbitráže.

V Benicích chtěl švýcarský developer Sebastian Pawlowski postavit řadové rodinné domy, viladomy a bytové domy včetně infrastruktury a občanské vybavenosti. Změna územního plánu, která by výstavbu povolila, byla projednávána od roku 2006 a schválena byla o čtyři roky později. Proti se ale postavila radnice v Benicích a městský soud následně rozhodl, že změna je neplatná. Důvodem byla pochybení při projednávání změny. To potvrdil i Nejvyšší správní soud. Pozemky tak byly opět určeny pro zeleň, nikoliv pro výstavbu.

ČTK

Slevy z nájmu v kancelářích v Praze poskytuje 38 % developerů, v průměru cenu snižují o 12 %. Jiné výhody, jako například nájemní prázdniny, poskytuje zákazníkům 56 % developerských firem. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research.

“Výše pronájmů kancelářských objektů nejvyšší kategorie zůstává relativně stabilní. Prodlužují se však nabízené délky nájemních prázdnin a zvyšují se jiné typy pobídek. Například příspěvky na klientské úpravy,” uvedla Dana Šántrochová ze společnosti S+B Plan & Bau Prag.

Současnou úroveň cen pronájmů kanceláří považují za vyváženou čtyři pětiny ředitelů developerských společností. Zbytek míní, že jsou podhodnocené, jako nadhodnocené je nevnímá nikdo.

Podle údajů realitní poradenské firmy JLL se v pražských kancelářích nájemné pohybuje zhruba v rozmezí 510 až 540 Kč za metr čtvereční měsíčně. Nejdražší v regionu je Varšava, kde nájemné dosahuje až 630 Kč, naopak v Bratislavě je to 400 Kč. V příštím roce počítá se zvýšením ceny čtvrtina developerů, v průměru o tři procenta.

ČTK

Skanska Property v současnosti dokončila akvizici dalších pozemků v Holešovicích, kde vystaví administrativní centrum u přímo u Vltavy nazvaný Port7. Mělo by jít o samostatné miniměsto ve městě o celkové rozloze 48 000m^2. Má vzniknout nová oblast s veškerou občanskou vybaveností – např. obchody, restaurace, školka, hotel, popřípadě prostory ke krátkodobému ubytování. Skanska plánuje zahájit stavební práce v průběhu roku 2019.

SF/pb

Developerská Komfort otevřela v centru Brna v Kopečné ulici bytový komplex za 350 milionů korun. Podle obchodního ředitele společnosti Pavla Krejčího byl projekt s 99 byty vyprodaný před dokončením. Odborníci uvádějí, že v Brně je bytů nedostatek. Podle Krejčího se aktuálně většina projektů prodává v Brně už v průběhu stavby. Jedním z důvodů je prý to, že město nemá územní plán, to developerům ztěžuje situaci už při hledání nových pozemků pro výstavbu. V Brně je nedostatek volných nových bytů. Za první letošní čtvrtletí se jich prodalo jen 220, to je o 42 % méně než za stejné období v roce 2016. Vyplývá to z analýzy společnosti Trikaya, která trh sleduje. Meziročně průměrné ceny vzrostly o devět procent na 61 000 Kč za metr čtvereční.

ČTK

V území mezi Ladronkou a Strahovem v Praze 6 bude možná větší zástavba. Vyplývá to ze změny územního plánu, kterou schválili pražští zastupitelé. Změna zahrnuje zhruba polovinu velké rozvojové lokality kolem Strahova a zasahuje i do parku Ladronka, který by se mohl prodloužit směrem na východ. Strahovského stadionu se netýká, pouze dvou menších stadionů na západ od něj, kde by mohla rozvíjet nový výstavba. Zastupitelstvo zároveň doporučilo vypracovat územní studii, která by řešila celou oblast včetně Strahovského stadionu.

Proti schválení změn na zastupitelstvu vystoupila náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice). Návrh je podle ní z minulých volebních období a nemusí odpovídat plánům na úpravy území, které má v tuto chvíli Praha 6. Navíc dělí zhruba v polovině velkou lokalitu kolem Strahovského stadionu, která by měla být řešena jako celek. Podobný názor vyjádřil ředitel městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Nelíbí se mu, že schválená změna neřeší největší problém, tedy Strahovský stadion. “Vnímáme to jako systémovou chybu,” uvedl. Se změnou nesouhlasí ani místní spolky. Naopak radnice Praha 6 s přijetím změny souhlasí. “Teď nám to dovolí začít pracovat na plánované urbanistické studii celého území,” uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

Úpravu územního plánu navrhla v roce 2011 radnice Prahy 6. Tehdejší vedení argumentovalo tím, že chce zmenšit rozsah velkého rozvojového území tak, aby bylo ponecháno pouze na ploše vysokoškolských kolejí a velkého stadionu na Strahově. O budoucnosti samotného stadionu, jehož tribuny jsou památkově chráněny, zatím rozhodnutí nepadlo.

ČTK

Kongresové centrum v Praze loni prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Projekt byl řešen pomocí energetických služeb se zárukou úspor (angl.EPC ) a díky tomu má majitel jistotu, že se mu investice 213 mil. Kč vrátí do deseti let, ať už ve formě ušetřených provozních nákladů, nebo od poskytovatele projektu, který se smluvně zavazuje uhradit případný rozdíl mezi garantovanou a skutečnou úsporou. Jak zaznělo na setkání novinárů s vedením organizace Šance pro budovy, metoda EPC začíná být v ČR oblíbená – loni bylo s její pomocí devět projektů.

Loni se dařilo také certifikacím budov, loni jich u nás bylo certifikováno 37, čímž jejich celkový počet vzrostl na 147. „V roce 2016 to byly například Forum Nová Karolina v Ostravě, CTPark Brno, OC Nisa v Liberci nebo OC Haná v Olomouci,“ vyjmenovává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Přínosy energeticky úsporného stavebnictví jsou už notoricky známé. Podle aktualizované ekonomické studie Miroslava Zámečníka a jeho týmu může obor při využití svého potenciálu vytvořit až 55 000 nových pracovních míst a zvýšit HDP o 1,5 % ročně. „Je ale potřeba vytvořit předvídatelné

podnikatelské prostředí a lepší koordinovanost státu v této oblasti,“ míní Petr Holub ze sdružení Šance pro budovy.

SF/pb

Společnost 3E Projekt zastavila projekt na výstavbu Obchodního centra Odra v Ostravě-Výškovicích. Centrum mělo vzniknout uprostřed sídliště na místě stejnojmenného nákupního střediska, které bylo předloni zbouráno. Podle firmy už jsou tam ale poptávka a trh nasyceny.  Vybudování střediska mělo původně stát téměř 500 mil. Kč, loni firma oznámila, že projekt přehodnotila a náklady snížila na polovinu. “Na základě výběrového řízení byl upřesněn rozpočet stavby. Také jsme oslovili potenciální zájemce o pronájem obchodních prostor v obchodním centru. Po vyhodnocení celkové poptávky a nasycenosti retailového trhu v Ostravě a okolí jsme nuceni celý projekt přehodnotit a v tuto chvíli pozastavit na neurčito,” uvedl nyní ředitel správy majetku společnosti 3E Projekt Martin Výtisk.

ČTK

Praha neplánuje výstavbu většiny radiál mezi vnitřním a vnějším okruhem, které dříve zamýšlela postavit. Důvodem je nežádoucí zahuštění dopravy, které by radiály přinesly. Původně mělo být radiál po dostavbě obou okruhů až deset. Praha nyní plánuje, že stavět se bude pouze Radlická radiála. Definitivně ještě nebyla zamítnuta stavba Břevnovské radiály, ale zahájit přípravu stavby u ní město nechystá, uvedl Dolínek.

Kromě Břevnovské radiály tak nebude například dostavěna zbylá část Vysočanské radiály ve směru do centra, která nyní spojuje Kbelskou s Pražským okruhem. Dalšími vyškrtnutými radiálami jsou plánovaná silnice vedoucí souběžně s Vysočanskou a Štěrboholskou radiálou, silnice na jihu Prahy vedoucí na sever rovnoběžně s D1 a Vltavou a rovněž radiála zamýšlená na severozápadě Prahy mezi letištěm a Prahou 6.

Vnitřní dopravní okruh staví Praha, vnější stát. Z městského okruhu chybí část mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholskou – Praha by jej měla začít stavět v roce 2023. Vnější okruh není hotov v úseku od letiště přes Suchdol do Běchovic až k D1. Kdy bude hotov, je stále jasné.

ČTK

Společnost CPI plánuje na náměstí OSN v pražských Vysočanech postavit tři pětipatrové bytové domy a podél Freyovy ulice kancelářský objekt s obchody ve spodních dvou patrech. Komplex chce stavět firma STRM Beta, jejímž akcionářem je firma Orco Property Group. Loni ji koupila skupina CPI Property Group Radovana Vítka. CPI patří k největším realitním investorům v ČR.

Náměstí OSN je především vytíženou dopravní křižovatkou, k níž přiléhá z jedné strany obchodní centrum se stanicí metra Vysočanská sousedící s budovou radnice a ze druhé strany park, v jehož části je na stavební parcele stavba možná.

ČTK

Celkový objem českého kapitálu investovaného do základního jmění tuzemských firem se podle analýzy poradenské společnosti Bisnode meziročně zvýšil o 66 miliard na 1 498 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 4,6 %. Jeho podíl na celkovém jmění tuzemských firem se tak blíží 55 %. Zatímco objem českého kapitálu se od roku 2015 nepřetržitě zvyšuje a je na historickém maximu, zahraniční subjekty ovládají už jen 37 %z celkového základního kapitálu českých společností, což je nejnižší hodnota od roku 2011. Kapitál z daňových rájů se na základním jmění českých firem podílí 17 %. U 8 % českých firem nelze dohledat vlastnickou strukturu)

SF/pb

Brno chystá nová pravidla pronájmu obecních bytů, kterých má moravská metropole 30 000. Stanoví městským částem minimální cenu pronájmu, povinnost nájemníků nahlásit si trvalý pobyt v Brně, umožní mít více sociálních nebo startovacích bytů a nabídnou elektronické podávání žádostí. Stanovení minimálního nájmu má pomoci tomu, aby městské části na nájemném vybraly dost peněz na rekonstrukci bytového fondu. Každá z 29 městských částí bude mít jinou cenu – ty by se měly podle radnice pohybovat od 70 do 90 Kč za metr čtvereční. Pravidla přinesou další změny. U bytů sociálních, startovacích, pro seniory nebo bezbariérových bude jednotné snížené nájemné 57 Kč  za metr čtvereční, v domech s pečovatelskou službou se pohybuje cena od 29 do 75 Kč. Městské části na základě nových pravidel budou moct jakýkoliv byt označit za startovací, v takovém bytě může mladá rodina setrvat čtyři roky. O všech těchto navrhovaných změnách bude brněnská radnice rozhodovat už v červnu, platit by měly na podzim.

SF/pb

Praha 8 nesouhlasí s výstavbou bytového domu v Bohnicích a požaduje po magistrátu, aby směnil s podnikatelem Pavlem Sehnalem pozemek za náhradní parcelu. Podle radnice magistrát slíbil, že pozemky smění, se směnou souhlasil i P. Sehnal. Proti se ale postavil Institut plánování a rozvoje (IPR). Pokud Praha pozemky s investorem nesmění, chystá se Praha 8 podat správní žalobu. Ředitel IPR Ondřej Boháč řekl, že se institut směně nebrání: „Primárně se směnou nemáme problém, avšak město musí nejprve určit, kudy v budoucnu povedou ulice nebo kde budou náměstí, pak je možné směnu udělat.“

Na pozemku na křižovatce ulic K Pazderkám a Lodžská má vyrůst bytový dům nazvaný Troja Horizons. Budova má mít 11 pater a má v ní být asi stovka bytů. V přízemí mají být komerční prostory. ¨

ČTK

Maďarská centrální banka dnes spustila sérii opatření, která mají zlevnit hypotéky a zvýšit konkurenci mezi tuzemskými úvěrovými institucemi. Po letech útlumu má tak maďarský trh nových hypoték nakročeno k nejrychlejší expanzi od světové finanční krize za podpory hospodářského růstu země, zvyšování mezd a oživení trhu s bydlením. Úvěry jsou však stále drahé a cenová konkurence mizivá.

Maďarské banky, z nichž je zhruba polovina v zahraničních rukou, si účtují mnohem vyšší úroky než kdekoli jinde ve střední Evropě. Účelem opatření centrální banky je omezit rozpětí úroků z hypotečních úvěrů certifikovaných bankou na 3,5 %. Banka v tomto bodě trochu ustoupila, neboť viceguvernér centrální banky Márton Nagy v březnu prohlásil, že namísto stávajícího rozpětí 4,5 až 5,0 % je žádoucích 2,5 až 3,0 %.

Účast v projektu, který bude odstartován 1. června, je dobrovolná. Banky se mohou rozhodnout pro systém tzv. certifikovaných hypoték, které splňují standardizovaná kritéria. Projekt je určen jen pro hypotéky s fixními sazbami na tři, pět a deset let nebo na celou dobu trvání úvěru.

Centrální banka v září spustí internetovou stránku, kde si lidé budou moci hypotéky porovnat. Doufá přitom, že více dlužníků si najde levnější alternativu a sáhne po refinancování hypotéky. V současné době je totiž složité porovnat nabídky jednotlivých bank a náklady na přechod od jedné banky k druhé jsou vysoké.

ČTK

Praha nechá posoudit možnost výstavby trasy metra A na Letiště Václava Havla v Ruzyni. Ve stanici Nádraží Veleslavín by vznikla odbočka. ČTK to sdělila primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která už zadala dopravnímu podniku (DPP), aby tuto možnost rozpracoval a stanovil případnou cenu a délku výstavby. Metro A vede z Dejvické přes Veleslavín do Motola.

Spojení centra s letištěm trápí Prahu dlouhodobě. Nyní musí cestující jezdit autobusy buď z Veleslavína nebo ze Zličína. Jednou z možností je vybudování odbočky trasy metra A ve stanici Nádraží Veleslavín, ovšem Praha v minulosti pracovala také s variantou prodloužení metra z Dejvické až do Ruzyně. SŽDC nyní rovněž chystá projektovou dokumentaci pro opravu části trati na Kladno, a to mezi Veleslavínem a letištěm.

ČTK

V letošním roce by mělo v Česku přibýt 57 000 metrů čtverečních plochy nákupních center. Rozšířena budou centra IGY České Budějovice a pražské Centrum Chodov. Jediné nově postavené obchodní centrum Jablonec nad Nisou bylo dokončeno na začátku letošního roku. Vyplývá to ze studie Rozvoj evropských nákupních center společnosti Cushman & Wakefield. Loni se v ČR plocha nákupních center zvýšila jen o 33 300 m2, konkrétně o Aupark v Hradci Králové a Galerii Přerov.

Na rozdíl od jiných hlavních měst řady zemí regionu střední a východní Evropy, kde výrazná developerská aktivita v posledních deseti letech vedla k značnému nárůstu hustoty nákupních center, Praha, Bukurešť a Budapešť zůstávají pod regionálním průměrem. Podle studie se tak nabízí prostor k dalšímu výrazného nárůstu ploch.

“Centrum Prahy čeká rozšíření prémiových nákupních ulic o nové obchodní plochy v rámci projektu Savarin o velikosti přibližně 35 000 metrů čtverečních či výstavby Květinového domu na Václavském náměstí. Potenciál skýtají také Dejvice Center na Vítězném náměstí v Praze 6 či Palác Stromovka na Praze 7,” uvádí studie.

Celková plocha tuzemských nákupních center dosáhla na začátku letošního roku 1,63 milionu m2. Se započítáním supermarketů, hypermarketu a kin, které jsou součástí center, je to 2,51 milionu m2.

ČTK

Sněmovna poslanců ani napotřetí nedokončila úvodní kolo debaty o sporném návrhu zákona o sociálním bydlení, jak je sepsalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Vedle požadavku na jeho vrácení vládě k přepracování opoziční poslanci vznesli návrhy na zamítnutí normy už v prvním čtení, případně i na prodloužení lhůty pro její projednání ve výborech. Je možné, že zákon do podzimních voleb už schválen nebude.

“Zákon je nebezpečný socialistický experiment, který přináší řádově desítky miliard výdajů,” uvedl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zpravodajka Jitka Chalánková (TOP 09) návrh opět označila za paskvil a kritika zněla také z koaličních lavic. “Takto chaotický zákon nelze opravit. Je nutno připravit nový v minimalistické verzi,” řekl Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Kritici předlohy poukazují mimo jiné na mnohamiliardové výdaje, které by podle nich přinesl. Pochyby panují i o okruhu lidí, jichž by se mohlo sociální bydlení týkat.

ČTK

Novelou, která má zjednodušit posuzování vlivu plánovaných projektů na životní prostředí (EIA), bude pravděpodobně stanovena povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jejich jednotlivé varianty, pokud byly předloženy. Ministerstvu životního prostředí má zůstat právo navrhnout zpracování variant řešení. Ministr Richard Brabec (ANO) ve Sněmovně tyto úpravy podpořil, přestože vláda toto právo jeho úřadu navrhla zrušit.

ODS a KSČM by chtěly novelou zpřísnit podmínky, ze kterých by mohly ekologické organizace vstupovat do předmětných řízení. Podle návrhu Jana Zahradníka (ODS) by měly své oprávnění nově doložit podpisovou listinou s nejméně 100 podpisy z dané lokality. Signatáři by pak měli navíc uvést i číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, podobně jako na petici pro prezidentské kandidáty.

Sněmovní hospodářský výbor chce zase zpřesnit ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí.

Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnost stanoviska EIA. K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Ministr Brabec již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Novela také omezuje počet záměrů, které budou EIA podléhat. Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se zkrátí proces EIA o lhůtu pro tato opatření a také další související lhůty.

ČTK

Získat stavební povolení a rozběhnout stavební práce na dálnicích a rychlostních silnicích na dosud nevykoupených pozemcích umožní na Slovensku změna zákona, kterou schválil tamní parlament. Předlohu navrhla teprve minulý týden vláda premiéra Roberta Fica, a to po problémech s výkupem pozemků pro budování silnic u Bratislavy v rámci projektu veřejně-soukromého partnerství (PPP). Část opozice tvrdila, že nová pravidla jsou v rozporu s ústavou.

Nově bude moci například správce slovenských dálnic NDS v rámci takzvané předběžné držby k pozemku dostat stavební povolení již během vyvlastňovacího řízení a ještě předtím, než se stane vlastníkem půdy, na které budou silnice postaveny. Úřady také budou moci povolit na cizích pozemcích některé stavební práce, a to v rozsahu, který ještě umožní případný návrat vyvlastňované nemovitosti do původního stavu. Z dřívějšího vyjádření slovenského ministra dopravy Arpáda Érséka ovšem vyplývá, že stát v případě potřeby počítá s výstavbou na cizích pozemcích v plném rozsahu. Pokud schválenou předlohu podepíše prezident Andrej Kiska, nová pravidla vstoupí v platnost po zveřejnění novely ve sbírce zákonů. Vláda původně navrhovala, aby změna zákona platila již od poloviny května.

Slovensko loni podepsalo s konsorciem pod vedením španělské společnosti Cintra smlouvu o výstavbě asi 60 kilometrů dálnice a rychlostní silnice v okolí Bratislavy prostřednictvím PPP. Stát ale dosud nedokázal vykoupit všechny pozemky a od konsorcia mu kvůli tomu hrozí pokuta. Podle Érseka zhruba desítka majitelů pozemků požaduje na základě vlastních znaleckých posudků za pozemky mnohem vyšší ceny, než vyplývá z posudků, které si nechal vypracovat stát.

Také v České republice zkomplikoval výkup pozemků přípravu staveb několika silnic. Sněmovna v dubnu schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zrychlit povolování staveb. Čeští poslanci ale odmítli návrh, který by umožnil zahájení staveb dálnic i před vyvlastněním pozemků, jak to předpokládá zmiňovaný slovenský zákon.

ČTK