Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) získal ocenění Special Achievement in GIS 2017 (SAG 2017). Cenu uděluje společnost ESRI, největší světový dodavatel softwaru pro práci s prostorovými daty. IPR uspěl v konkurenci 300 000 dalších uživatelů, ocenění získal za inovativní aplikaci technologií, sbírání dat, vizualizaci prostorových informací a průkopnickou práci s GIS (geografický informační systém) na poli městského plánování, a to v rámci tvorby digitální podoby Mwetropolitního plánu. „Ocenění udělujeme organizacím, které používají technologie prostorových analýz, aby změnily svět k lepšímu,“ říká Jack Dangermond, zakladatel a ředitel ESRI

Zástupci IPR Praha převzali cenu na konferenci ESRI v kalifornském San Diegu. Cena je každoročně udělována několika desítkám projektů z různých zemí. Kromě zmínění ceny zaznamenal IPR Praha ještě jeden významný úspěch na poli práce s geografickými daty:příklady datových projektů institutu se objevily v letošní (každoročně vydávané) publikaci ESRI Map Book, vyzdvihující zajímavé mapy a projekty z celého světa.

(Více informací na www.geoportalpraha.cz, Metropolitní plán najdete na  plan.iprpraha.cz )

SF/pb

Developerské firmy v Praze připravují více než 84 000 nových bytů. Jen necelá čtvrtina, tedy asi 20 000, se jich ale může začít stavět do pěti let. Dvět třetiny z toho by mělo vzniknout na pražských brownfieldech. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala společnost Central Group.

Meziročně databáze připravovaných projektů narostla o více než 18 %. Developeři totiž podle citovaného dokumentu zahajují práce na dalších nových projektech, jenže vzhledem k rekordně dlouhé a stále se prodlužující délce povolování, jen minimum projektů pokračuje do realizace. Aktuálně se doba přípravy běžného bytového projektu od zahájení prací na projektu, přes všechny stupně povolování až po výstavbu a kolaudaci prodloužila na neuvěřitelných deset let.

Zhruba 60 % připravovaných bytů by mělo vyrůst na brownfieldech. Celkem jde o více než 370 projektů s 54 000 byty, přitom developery stojí výstavba bytů na brownfieldech v průměru o 17 % víc než na zelené louce. „Je třeba si uvědomit, že náklady na dekontaminaci půdy a demolici stávajících objektů jsou mnohdy velmi vysoké. To, že je investor uhradí, je velký vklad do území a první a zcela nezbytná podmínka pro jeho revitalizaci. A tuto klíčovou investici pro další rozvoj města přece nikdo jiný, než soukromý investor financovat nebude,“ vysvětlil šéf Central Group Dušan Kunovský.

Počet bytů v projektech na brownfieldech Počet projektů Celkem bytů 1 – 99 275 7.049 100 – 249 47 6.968 250 – 500 18 4.987 500+ 32 35.385 Celkem 372 54.389

Jednoznačně nejvíce projektů na brownfieldech se připravuje na Žižkově. Celkem jich zde developeři plánují 8 700. V Holešovicích to je 5 600 bytů, v Ruzyni 4 900, na Smíchově 4 000 a ve Vysočanech 3 500. Více než 2000 bytů na brownfieldech se chystá také na Zličíně, v Hloubětíně a v Hostivaři.

SF/pb

Demografické trendy a sociální média zásadně promění způsob cestování a trávení dovolené. Studie poradenské společnosti Savills uvádí hlavní trendy, které ovlivní sektor do roku 2030.

Především poroste počet cestujících důchodového věku z EU, Asie a Blízkého východu. Budou mít chuť si užívat, trávit aktivní a zážitkovou dovolenou, budou chtít vystoupit ze zaběhnutých kolejí. Stejné zážitky vyhledávají mladí turisté, je tedy zřejmé, že v roce 2030 budou stejná místa navštěvovat lidé všech generací. Cestující jednotlivci budou tvořit větší podíl a to napříč všemi generacemi. Hotely budou nuceny snížit nebo zrušit příplatky za jednolůžkové pokoje. Sociální média motivují lidi «dosahovat nedosažitelného». V roce 2030 již nebudou existovat nové destinace. Pro získání popularity na sociálních sítích tak budou chtít lidé navštěvovat místa, která byla dříve považována za nebezpečná nebo nedostupná. Ze stejného důvodu budou v oblibě extrémní a okázalé aktivity.

Pro byznysovou klientelu bude důležité zrychlení procesu ubytování, sběr informací o preferencích klienta, zvětšení pracovních a společenských zón. Běžné bude použití softwaru na rozlišení lidských tváří. Hotely mohou některé plochy dokonce podpronajmout specializovaným poskytovatelům kancelářských ploch jako flexibilní pracovní prostředí. 3D technologie umožní návštěvníkům spojení s kolegy v reálném čase. Hotely se rozdělí do dvou skupin – jedny budou on-line a druhé off-line. Většina hotelů bude nabízet super rychlé wifi spojení, které hostům umožní sdílet naživo každý moment jejich pobytu. Ty ostatní budou útočištěm pro cestovatele, kteří chtějí chránit své soukromí nebo zatouží po digitálním detoxu.

George Nicholas ze Savills, říká: “Hotely se budou muset zaměřit na to, aby nabízely skutečně unikátní zážitek a jejich služby byly zákazníkovi připraveny co nejvíce na míru. Jen tak dokáží v roce 2030 přilákat jak 22-letého hosta, který cestuje sám, tak pár, kterému je 65 let.”

SF/pb

Celková plocha moderních logistických prostor určených k pronájmu v České republice podle údajů Industrial Research Forum vzrostla ve druhém čtvrtletí roku 2017 na 6,65 milionů m². V druhém kvartálu bylo dokončeno zhruba 176 300 m² skladových ploch v 11 průmyslových parcích. Téměř veškerá plocha všech nově dokončených projektů byla již dříve předpronajata. Čistá poptávka čítala v druhém čtvrtletí roku 2017 celkem 231 200 m², což odpovídá vývoji v minulém čtvrtletí a představuje 11% meziroční pokles. Hlavním tahounem nové poptávky v druhém čtvrtletí 2017 byly logistické společnosti s podílem 52 % na veškerých nových uzavřených transakcích.

Na konci druhého čtvrtletí roku 2017 bylo ve výstavbě celkem 575 100 m² skladových a výrobních prostor, přičemž třetina z nich se nachází v Praze a jejím nejbližším okolí. Přibližně 77 % z tohoto objemu prostor by mělo být dokončeno do konce roku 2017. Podíl spekulativní výstavby v druhém čtvrtletí roku 2017 meziročně vzrostl z 16 % na 32 %.

Na konci druhého čtvrtletí 2017 dosáhla míra neobsazenosti logistických areálů 4,1 %, což představuje pokles o 0,6 procentního bodu oproti prvnímu čtvrtletí 2017. Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v druhém čtvrtletí 2017 dosáhlo 4,35 EUR/m²/měsíc, nájemné za kancelářské vestavby dosahuje 8,00 – 9,00 EUR/m²/měsíc a obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 EUR/m²/měsíc.

SF/pb

Hlavní město nemá dostatek strategických pozemků k rozvoji. Ve vlastnictví má 30 % svého území, na kterém jsou zejména komunikace. Tyto pozemky proto nemohou být využity pro další výstavbu. Uvedla to náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) s odkazem na data Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Téměř polovinu plochy města vlastní soukromé subjekty, z nichž zhruba 31 %  je majetkem fyzických osob. “Je to chyba z 90. let, kdy město své pozemky rozprodávalo. Praha by měla kupovat, ne prodávat,” dodala P. Kolínská. Zákon by měl podle ní zakotvit spolupráci mezi městem a státem, který vlastní 13 % pražských pozemků.

ČTK

Ceny družstevních bytů v Česku do konce června meziročně vzrostly o 26,6 % na 25 328 Kč za metr čtvereční. Byty v osobním vlastnictví v ČR ve stejném období zdražily o 15,6 % na 28 700 Kč za metr čtvereční. Vyplývá to z údajů aplikace cemap.cz – ta vychází z tržních cen nabídek inzercí realitních serverů, přitom porovnávala 70 507 družstevních bytů v bytových domech.

“Naše data ukazují výrazný nárůst cen družstevních bytů, který se ve většině krajů objevil takřka skokově na podzim loňského roku. Růst je zapříčiněn hlavně nedostatkem kvalitních bytů v osobním vlastnictví a jejich vysokou cenou. Předpokládám, že růstový trend bude pokračovat, ale spíše pomalejším tempem,” uvedl výkonný ředitel CeMap-cenové mapy Ondřej Hon.

V šesti krajích se ceny zvedly meziročně o více než 30 %, v Plzeňském kraji o 53 %. Méně než o pětinu ceny kromě Moravskoslezského kraje vzrostly v Praze, na Vysočině, v Karlovarském, Ústeckém a Zlínském kraji. Nejdražší družstevní byty jsou v Praze s průměrnou cenou 58 388 Kč za metr čtvereční. Hlavní město je téměř 8x dražší než Ústecký kraj, kde je metr čtvereční k dostání za 7 345 Kč. Průměrný družstevní byt v Česku má podle cemap.cz 61 metrů čtverečních.

Průměrné ceny družstevních bytů

(ČR, ke konci června 2017, v Kč/m a %)

Kraj Cena Meziroční změna (%) Praha 58.388 15,9 Středočeský 31.945 31,7 Jihočeský 22.430 30,4 Plzeňský 27.592 53,2 Karlovarský 15.272 18,6 Ústecký 7345 15,1 Liberecký 20.565 28,9 Královéhradecký 25.471 35,6 Pardubický 24.211 39,1 Vysočina 21.594 15,9 Jihomoravský 40.272 29,8 Olomoucký 20.935 31,3 Moravskoslezský 14.526 11,5 Zlínský 24.051 18,5 Celá ČR 25.328 26,6

Zdroj: cemap.cz

SF/pb

Realitní poradenská firma Savills získala zakázku od společnosti Immofinanz. Zakázka se týká správy čtyř kancelářských budov v Praze. Portfolio přechází pod správu Savills od července 2017. Součástí portfolia jsou tyto budovy: myhive Pankrác House, Jindřišská 16, Jungmannova 15 a Airport Business Center. V objektech sídlí přes 70 nájemců. “S radostí sledujeme, jak naše pražská kancelář získává takto významnou zakázku. Jsem přesvědčený, že rychle rozšíří portfolio spravovaných budov a tým Savills se brzy stane lídrem na českém trhu správy nemovitostí,” komentuje novou zakázku pro český výsadek Savills Tim Bretten, evropský ředitel oddělení správy nemovitostí.

SF/pb

Sběr dat z trhu kancelářských prostor, jejich analýza a komentování aktuálních trendů pro veřejnost. Takové jsou cíle nově vzniklé Asociace pro český kancelářský trh (COMA – Czech Office Market Association). Zakládajícími členy jsou mezinárodní realitní poradenská společnost BNP Paribas Real Estate Česká republika a realitní a konzultační společnost OFFICE HUNTERS. „Chceme zajistit komplexní a transparentní data o výkonnosti trhu s kancelářskými nemovitostmi. Zveřejňovat je budeme na čtvrtletní bázi,“ shrnuje Asociace Lenka Šindelářová, vedoucí poradenství z BNP Paribas Real Estate ČR. “Značným vývojem procházejí i starší administrativní objekty a proto se v naší nové platformě budeme věnovat i tomuto segmentu,” vysvětluje vznik COMA Filip Veselý, ředitel OFFICE HUNTERS.

Asociace už zpracovala data za první pololetí roku 2017 pro kanceláře v Praze. Zatímco loni bylo v Praze dokončeno pouze 33 000 m² nových kanceláří, letos developeři ohlásili dokončení projektů s celkovou plochou cirka 170 000 m². Ve druhém čtvrtletí byla dokončena budova Five by Skanska (13 400 m²) a Rustonka 1 (11 200 m²) od společnosti J&T. „Kromě nových projektů také výrazně přibývá rekonstrukcí starších kancelářských objektů, což je jasným trendem i do budoucna. Děje se tak vzhledem k nedostatku připravených projektů v zavedených kancelářských lokalitách,“ dodává Filip Veselý.

Absorpce volných kancelářských ploch je vysoká, během druhého čtvrtletí se jich obsadilo 70 000 m². Celkově tak neobsazenost poklesla ve druhém čtvrtletí na 8,2 %. COMA také díky vysokému zájmu nájemců v posledních měsících zaznamenala zvýšení nejvyššího požadovaného nájemného v centru města, ale i v některých dalších lokalitách s nižší neobsazeností. Nejvyšší nájemné nyní dosahuje 19-21 EUR/m²/měsíc. Asociace očekává, že v centru města by mělo nájemné i letos zaznamenat ještě mírný nárůst. Již nyní eviduje na některých budovách nájemné nad výše uvedenou úrovní.

SF/pb

Skupina Aerium prodala brněnské Nákupní centrum Královo Pole skupině Radovana Vítka CPI Property Group, uvedla v tiskové zprávě Ivona Novotná ze společnosti CBRE, firmy, která zastupovala Aerium při prodeji. Podle dřívějších informací Hospodářských novin za centrum v Králově Poli zaplatil nový majitel 1,6 miliardy korun. Novotná cenu neuvedla. Nákupní centrum patří mezi čtyři největší v Brně.

Obchodní dům se otevřel v roce 2004, kdy jej postavila společnost Carrefour. Ve dvou podlažích nabízí 78 obchodů, rychlé občerstvení a restaurace, celková výměra pronajímatelné plochy je 26.500 metrů čtverečních. V budoucnu se může dále rozvíjet, protože má stavební povolení pro dalších 12.000 metrů plochy pro pronájem.

Podle jednatele společnosti Aerium Charlese Edouarda Castelly se podařilo do této doby centrum úspěšně rozvíjet a dlouhodobé smlouvy s nájemci umožňují další rozvoj a příjmy.

Vítkova investiční skupina byla letos při koupi obchodních a administrativních center mimořádně aktivní. Ve čtyřech zemích utratila téměř 18 miliard korun. V Česku vlastní 20 nákupních center, v Brně nyní první. Loni chtěla i modřickou Olympii, ale získal ji německý fond Deutsche EuroShop. V Brně jsou ještě dvě velká nákupní centra, a to Campus Square v Bohunicích, které vlastní společnost CBRE, a v centru Galerie Vaňkovka. Jejím majitelem je společnost ECE.

Zdroj: ČTK

Ceny starších bytů v Česku vzrostly od roku 2000 do konce března 2017 téměř trojnásobně. Míra inflace ve stejném období přitom byla 40 procent. Na tiskové konferenci Českého statistického úřadu (ČSÚ) to dnes uvedl ředitel odboru statistiky cen Jiří Mrázek. Ceny nových bytů podle něj ČSÚ tak dlouho neeviduje. Rodinné domy ve stejném období zdražily zhruba dvojnásobně, ceny stavebních pozemků vzrostly o 162 procent.

“Od roku 2000 se tempo růstu cen tuzemských bytů zvyšovalo již třikrát. Poprvé v roce 2003 před vstupem do Evropské unie a podruhé v roce 2008 v souvislosti s realitním boomem v mnoha evropských zemích. Nynější fáze růstu začala v roce 2014. Od té doby ceny nemovitostí nepřetržitě rostou a dokonce již překročily svá historická maxima,” řekl Mrázek.

V EU se ceny bytů, rodinných domů a stavebních pozemků podle něj vyvíjejí podobně. Jako hlavní příčinu zmínil současný růst ekonomiky a optimistická očekávání a také nízké úrokové sazby hypoték.

“Ceny rodinných domů nerostly tak rychle jako u bytů. Důvodem je to, že se s nimi obchoduje v dlouhodobém horizontu. Navíc sledujeme určitý trend stěhování z rodinných domů do bytů, kdy se obyvatelé snaží dostat do měst, kde jsou větší pracovní příležitosti,” doplnil Mrázek.

Od roku 2000 do roku 2015 vzrostly ceny starších bytů podle údajů ČSÚ o 136 procent. V Praze bylo tempo růstu stejné jako průměr za celou republiku. Z jednotlivých krajů byty nejvíce zdražily na Královéhradecku (o 170 procent), v Moravskoslezském (o 162 procent) a Středočeském kraji (o 159 procent). “V Moravskoslezském kraji to bylo způsobeno nízkou cenovou úrovní na začátku období, ve středních Čechách urbanizací. V Hradci Králové a okolí zase určitou atraktivitou této oblasti,” dodal Mrázek. Nejméně ceny bytů vzrostly v Ústeckém kraji, zhruba o polovinu.

Rodinné domy nejvíce zdražily v Jihočeském kraji, zhruba o 90 procent. Naopak nejméně na Plzeňsku a na Vysočině, o necelé tři pětiny.

Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Ze zemí Evropské unie to bylo nejvíce. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly i v Litvě a Lotyšsku, naopak v Chorvatsku o 0,4 procenta klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,5 procenta.

“V posledních třech letech však ceny nemovitostí vzrostly nejvíce ve Skandinávii a také v Irsku. Česko je na šestém místě s nárůstem o 22,2 procenta,” uvedl dále Mrázek. Na Islandu ceny vzrostly o 35,7 procenta, naopak v Itálii téměř o pět procent klesly.

Přírůstek cen bytů a rodinných domů mezi lety 2000 až 2015 (v procentech):

Kraj Byty Rodinné domy Královéhradecký 170 67 Moravskoslezský 162 77 Středočeský 159 67 Vysočina 153 58 Zlínský 144 69 Jihomoravský 140 73 Praha 135 66 Plzeňský 135 56 Liberecký 115 80 Pardubický 112 69 Jihočeský 109 65 Karlovarský 100 91 Olomoucký 91 89 Ústecký 52 85 ČR celkem 136 69

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: Míra inflace ve stejném období činila 38 procent.

Zdroj: ČTK

Podíl volných kanceláří v Praze na konci prvního pololetí meziročně klesl o 3,7 procentního bodu na 8,6 procenta. Nejnižší byl v Praze 9 (6,9 procenta). Vyplývá to z údajů Prague Research Fora (PRF), které má ČTK k dispozici. Celková plocha moderních kanceláří vzrostla na 3,253.000 metrů čtverečních, což zhruba odpovídá rozloze 72 Václavských náměstí. Nejvyšší nájemné v centru Prahy zůstalo na úrovni 20 euro (cca 520 korun) za metr čtvereční měsíčně.

Po Praze 9 byl nejnižší podíl volných kanceláří v Praze 4 (7,1 procenta) a Praze 2 (7,2 procenta). Relativně nejvíce prázdných kancelářských budov bylo naopak v Praze 10 (13,9 procenta), Praze 7 (11,9 procenta) a Praze 3 (11,1 procenta).

Ve druhém čtvrtletí stavební firmy dokončily 24.700 metrů čtverečních kanceláří v projektech Five v Praze 5 a Rustonka R1 v Praze 8.

V současné době je v hlavním městě ve výstavbě 327.800 metrů čtverečních kanceláří. Ve druhém čtvrtletí byla zahájena výstavba projektu Argentinská Business Centrum v Praze 7.

Mezi nejvýznamnější transakce druhého čtvrtletí patřily předpronájem společnosti Moneta Money Bank v budově BB Cnetrum v Praze 4, opětovné jednání o nájmu KPMG v budově KPMG Office Centre v Praze 8 a společnosti Honeywell v budově The Park v Praze 4.

Členy Prague Research Fora jsou poradenské společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, JLL a Knight Frank.

Zdroj: ČTK

Hrubý zisk průmyslového developera CTP podle serveru e15.cz loni meziročně vzrostl o 43 procent zhruba na deset miliard korun. Příjmy z pronájmů se firmě zvýšily o čtvrtinu na 5,4 miliardy korun.

„Rok 2016 byl pro CTP fantastický. Dosáhli jsme cílů, které jsme si pro tento rok stanovili, nebo jsme je dokonce překročili,” sdělil E15 šéf a spolumajitel CTP Remon Vos. Podle serveru se souhrnná hodnota investičního portfolia firmy dostala na 99 miliard korun. “Velká část nemovitostí CTP se nachází v České republice. To ze skupiny dělá na českém trhu největšího vlastníka průmyslových realit,” píše E15.

CTP je mezinárodní developer, který se specializuje na zajišťování a správu technologických průmyslových zón na míru. Vlastní průmyslové parky o rozloze 3,85 milionu metrů čtverečních na více než 60 místech ve 250 budovách. Celková rozloha zhruba odpovídá ploše 86 Václavských náměstí v Praze.

Zdroj: ČTK

Pro dvě třetiny Čechů je prioritou bydlení se zahradou nebo v blízkosti přírody. Téměř každý si přitom přeje svou nemovitost vlastnit, a to ideálně rodinný dům velký alespoň 3+1. To vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než 1000 respondentů.

Podle téměř poloviny Čechů by měl mít jejich vysněný dům venkovní posezení, velkou zahradu a úsporné vytápění. Dvě třetiny dotázaných by ocenily dům navržený od architekta. Více než polovina ale upřednostňuje vybavit si byt či dům podle svého.

„Dobré bydlení souvisí do jisté míry i s životním štěstím. Z dat, která jsme získali, nás zaujalo především to, že lidé, kteří jsou spokojeni se svým bydlením, mají lepší vztahy se svými partnery a rodinou a méně pociťují stres,“ komentuje výsledky výzkumu David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

Drtivá většina (98 %) lidí si přeje svou nemovitost vlastnit, a to především rodinný dům (82 %). Češi však nechtějí malé chaloupky, nejvíce z nás (34 %) si přeje domov o velikosti 4+1. Obydlí 2+1 a menší potom preferuje pouze 9 %.

Více než polovina dotázaných preferuje dům především kvůli většímu soukromí (56 %), a zahradě (36 %). Ti, co preferují život v bytě, si ho chválí naopak pro méně starostí spojených s jeho údržbou. Více než polovina Čechů preferujících byt by přitom změnila názor, kdyby s vlastnictvím domu odpadla starost o jeho údržbu. Tato slova potvrzují i v Ekonomickcýh stavbách, kde automaticky nabízejí 10letou záruku a pravidelné servisní prohlídky.

Češi si dále přejí mít bydlení v přírodě nebo se zahradou (65 %), velmi důležitá je pro ně také příhodná lokalita (49 %) a občanská vybavenost okolí (43 %). Dále jsou důležití sousedé (27 %) a dojezdový čas do práce (34 %), který hraje prim zejména u mladých do 29 let.

Jaká je realita?

Rodinný dům má v osobním vlastnictví pouze 27 % Čechů. Nejvíce – třetina z nich – bydlí v bytě/domě o velikosti 3+1. Nejčastěji přitom sdílí domácnost s partnerem/kou nebo manželem/kou a dětmi (39 %). Čtvrtina jich bydlí partnerem/kou nebo manželem/kou a 16 % potom s rodiči či jinými příbuznými. Single domácnosti tvoří 8 %. Tři čtvrtiny dotázaných si mohou dovolit dát za bydlení pouze do 10 000 korun měsíčně.

V restitucích nelze vydat pozemky, u kterých nabyvatel tak jako tak nemůže plně uplatnit svá vlastnická práva. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti Prahy, která nesouhlasila s restitucí parcel v Centrálním parku na Pankráci. Jde o veřejnou zeleň, změnu územního plánu v lokalitě mezi několika sídlišti nelze předpokládat, konstatovali ústavní soudci.

Žaloba Prahy směřovala proti rozhodnutí Pozemkového úřadu. Hlavní město se domáhalo určení, že restituenti nejsou podílovými spoluvlastníky parcel. Obvodní soud pro Prahu 4 žalobě vyhověl jen částečně a konstatoval, že nelze restituentům vydat asfaltovou plochu přístupové cesty. Ve zbytku však rozhodnutí Pozemkového úřadu potvrdil, stejně jako poté Městský soud v Praze a Nejvyšší soud.

Obvodní soud nyní musí spor řešit znovu. Podle ústavních soudců vede vydání podobných pozemků ke vzniku takzvaného holého vlastnictví, které vlastníkovi neumožňuje s věcí disponovat nebo ji jakkoliv využít. Zůstává vlastníkem jen nominálně, “podle jména”. To však není účelem restitučního procesu, zdůraznili ústavní soudci.

“Předmětné pozemky (veřejná zeleň) jsou v posuzovaném případě veřejným statkem a v dané městské lokalitě je vyloučené, že by restituent či jiní vlastníci pozemku dosáhli v budoucnu změny územního plánu (jedině ta by totiž mohla vést k tomu, že by se pozemek stal skutečným předmětem výkonu vlastnických oprávnění),” píše se v nálezu.

Pokud nějaké pozemky nelze restituentům vydat, například kvůli jejich zastavěnosti a nevratné změně účelu, mohou získat náhradní pozemky nebo finanční kompenzaci.

Podobný případ řešil Ústavní soud v roce 2014. I tehdy šlo o stížnost Prahy, která nesouhlasila s navrácením pásu zeleně u vozovky na sídlišti v Troji restituentům. Ústavní soud tehdy zdůraznil, že cílem zákona o půdě bylo vydávat zemědělsky využitelné pozemky, což není případ zeleně na sídlišti ani jiných veřejně přístupných prostranství.

Soud už tehdy poukázal na složitost a kontroverzní povahu podobných sporů, kde proti sobě stojí práva restituentů a veřejný zájem na užívání pozemku, který se patrně nikdy nevrátí do zemědělského půdního fondu. Tehdejší ani dnešní nález neprošel ve tříčlenných senátech ústavního soudu jednomyslně.

Zdroj: ČTK

Za celý letošní rok nejspíše ubude jak počet nově prodaných, tak nabízených bytů. Za poslední tři měsíce se prodalo jen 1500 nových bytů. Jejich průměrná cena se přitom už vyšplhala na 75 791 korun za m², jak vyplývá z analýzy společností Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Jestliže před rokem se ve stejném období prodalo 1750 nových bytů, aktuálně to bylo hned o 250 méně, ukázala studie. O tento počet se v meziročním srovnání snížily prodeje již také během prvního čtvrtletí letošního roku, kdy se jednalo o 3 450 jednotek. „Zatímco za minulý rok se v hlavním městě, který je pro celý domácí trh určující, prodalo 6650 bytů, letos to bude pravděpodobně o mnoho méně. Dohromady prodeje spadnou pod hranici 6000 jednotek. Jen za první pololetí se jejich objem snížil o 500. Lidé mají o nové bydlení zájem, často si však nemají z čeho vybírat,“ vysvětluje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

Nejvíce nových bytů se prodalo v deváté, páté a osmé městské části. Jejich podíl na celkových prodejích přesáhnul 60 procent. Naopak nejméně to bylo v centru metropole. V Praze 1 a 2 se pak jednalo dohromady jen o necelá 2 procenta.

Zásoba nových bytů se i ve druhém čtvrtletí pohybovala okolo úrovně 3 500. Ve stejném období vloni to přitom bylo o více než tisícovku více. Ke konci června bylo v nabídce developerů 3 600 nových bytů. V prvním čtvrtletí to podle společných závěrů Trigemy, Skanska Reality a Central Group bylo 3450.

„Z uvedených údajů je zřejmé, že nabídka v Praze neustále klesá, což je způsobené zejména dlouhodobě složitým povolovacím procesem, který způsobuje zpoždění uvádění nových projektů na trh,“ komentovala nabídku Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality.

Aktuální vývoj má dopad na to, že se průměrná cena za nový byt v rámci kvartálního srovnání zvýšila z původních 72 131 na současných 75 791 korun na m². Pro srovnání: před rokem byla ve stejném období o necelých 15 procent nižší, když činila 65 922 korun za m². Před dvěma roky to bylo dokonce ještě o 10 000 korun za m² méně. Tehdy dosahovala průměrná cena prodaného bytu výše 55 555 korun za m².

„Nových bytů na pražském trhu je stále nedostatek, a proto jejich ceny rostou, meziročně o 15 procent. Přestože se může zdát, že je cenová úroveň již poměrně vysoko, ceny porostou i nadále. Odhaduji do konce roku o 5 procent. Poptávka je totiž stále vyšší než nabídka,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

O útlumu pražského trhu svědčí rovněž skutečnost, že celkový počet nových bytů, který se prodal v regionech, přesáhnul objem realizovaný v hlavním městě. Za celý loňský rok to přitom bylo naopak. Počet prodaných pražských bytů byl za uvedené období celkově o 1650 větší, než tomu bylo v regionech. Za druhý kvartál se v regionech prodalo 1670 bytů, tedy o 170 více než v hlavním městě, prokázala analýza Trigemy. Nejvíce z toho (650) bylo ve Středočeském kraji a krajích Jihomoravském (374) a Plzeňském (350). Naopak nejméně se opět prodalo na Vysočině, v Moravskoslezském kraji i kraji Královehradeckém, kdy se vždy jednalo pouze o desítky jednotek.

Starší byty

Pnutí na trhu s novým bydlením v Praze se rovněž odráží v nabídce a poptávce po starších bytech. Průměrná cena nabízeného staršího bytu v Praze se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 76 740 korun za m² a medián na 70 000 korun za m². Nejvyšší průměrná cena je v centru města – v Praze 1 činila přes 166 000 korun za m² a v Praze 2 necelých 109 000 korun za m². Na druhé straně nejnižší byla v Praze 4, kde dosáhla hodnoty přes 65 000 korun za m².

Sbližování cen za nové a starší bydlení v Praze je přitom v protikladu k tomu, jaká situace panuje v řadě jiných velkých evropských měst, jak dokládá analýza společnosti KPMG. V Praze byla ve druhém kvartále nabídková cena za nové bydlení jen o 12,7 procenta vyšší, než tomu bylo u starších bytů. V Bratislavě však byl tento rozdíl v loňském roce téměř 20procentní a Vídni 30procentní. V Berlíně pak dokonce převyšoval 35 procent. „Relativně nižší rozdíl mezi cenami novostaveb a starších bytů oproti sousedním metropolím je jedním z důsledků nedostatku nových bytů na pražském trhu,“ dodává k tomu Pavel Kliment, partner KPMG odpovědný za sektor nemovitostí.

Zdroj: Tirgema

V Praze by měla vzniknout částečně veřejná databáze prázdných nemovitostí v majetku města. ČTK to řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice). Magistrát se chce také zaměřit na lepší správu majetku. V metropoli jsou stovky prázdných domů, řada z nich vlastněných městem. Magistrát zatím vyřešil další osud jenom některých.

“Praze chybí databáze, kde by byly veřejně přístupné informace o volných městských objektech,” uvedla Kolínská s tím, že magistrát by tak mohl inzerovat případným nájemcům řadu prostor, které jsou nyní nevyužity.

Radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) nedávno uvedl, že majetkový odbor magistrátu v současnosti připravuje takzvanou pasportizaci nemovitostí města, tedy jeho zaevidování do interní databáze. Evidence majetku je nicméně podle radního v Praze kvalitní, problémem je spíš jeho efektivní využití. “Máme řadu prázdných budov na lukrativních místech a snažíme se o co nejrychlejší nastavení tak, aby byly pro město využity,” uvedl. Problémem jsou podle něj i nevýhodné pronájmy. Město chystá přesoutěžení správcovských firem.

V poslední době se magistrátu podařilo vyřešit otázku takzvaných radničních domů na Malém náměstí, které pronajalo několika organizacím, a nevyužívaných budov v Hybernské ulici, kde Univerzita Karlova vytváří multifunkční kampus. Jedná také o výměně sousední budovy, kterou vlastní stát, za jiné nemovitosti v majetku města. Objekt začátkem června na krátkou dobu obsadili squatteři.

Další otázkou jsou podle Kolínské prázdné objekty v soukromém vlastnictví. Další motivace pro majitele k jejich údržbě je však komplikovaná a vyžádala by si patrně zásahy do celostátní legislativy. Podle analýzy, kterou si náměstkyně nechala vypracovat od Parlamentního institutu, se v zahraničí tento problém řeší například zvláštní daní nebo vyvlastněním. V českém právním systému propadá státu nemovitost v případě, že je opuštěná, tedy že vlastník po dobu deseti let nevykonával vlastnické právo. To však může být velmi obtížně prokazatelné.

Podle posledních oficiálních dat ze sčítání lidu bylo v roce 2011 v hlavním městě 7022 prázdných domů, z toho zhruba 90 procent tvořily rodinné. Neobydlených bytových domů bylo evidováno 390. Na nevyužité budovy se zaměřuje také projekt prazdnedomy.cz, který začátkem roku 2017 v Praze evidoval 256 prázdných domů. Podle městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) by využití 390 domů v Praze při průměru 15 jednotek na dům znamenalo téměř 6000 nových bytů, což zhruba odpovídá objemu nové bytové výstavby v roce 2016. “Předpokládáme ale, že část statisticky vykazovaných domů a bytů ve skutečnosti využívána je,” uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.

Zdroj: ČTK

Praha je mezi 60 světovými metropolemi v atraktivitě pro bydlení, byznys a cestovní ruch na 30. místě. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Nejatraktivnější městy jsou podle průzkumu New York, Abú Zabí a Londýn, nejhůře dopadly Teherán a Nairobi. Praha si nejlépe vedla v turistické atraktivitě.

New York a Abú Zabí za své umístění vděčí především pracovním příležitostem. New York obhájil prvenství z roku 2013, kdy Ipsos dělal tento průzkum naposledy. Londýn klesl ze druhého místa na třetí, Abú Zabí bylo před čtyřmi lety čtvrté. “Londýn si sice trochu pohoršil, ovšem stále se drží na předních příčkách. Obavy, že město ztratí na své atraktivitě v důsledku brexitu, se tak zatím neukázaly být příliš opodstatněné,” uvedla Lenka Sazmová z Ipsos Public Affairs.

Nejlepším místem pro bydlení je podle průzkumu Curych, z hlediska turistické atraktivity Paříž a v pracovních možnostech New York. Praze patří v těchto kategoriích 27., 15. a 39. místo.

Ipsos v průzkumu na přelomu dubna a května oslovil 18.557 respondentů ve věku 16 až 64 let ve 26 zemích světa, v Česku se nedotazoval. Respondenti měli v každé kategorii označit tři nejatraktivnější města ze 60 nabídnutých. Podle procentuálního zastoupení Ipsos jednotlivým městům přidělil body. Například Prahu zařadila mezi tři nejlepší města podle bydlení tři procenta dotazovaných, šest procent z hlediska turistické atraktivity a dvě procenta podle možnosti pracovního uplatnění. Praha tak dohromady získala 11 bodů. Vítězný New York jich měl téměř pětkrát více. V porovnání s posledním průzkumem si však o 18 bodů pohoršil.

Žebříček Ipsos Top Cities 2017

Pořadí Město Země Body 1. New York USA 50 2. Abú Zabí Spojené arabské emiráty 46 3. Londýn Velká Británie 41 4. Paříž Francie 39 5. Tokio Japonsko 36 Curych Švýcarsko 36 Sydney Austrálie 36 8. Řím Itálie 34 9. Los Angeles USA 28 10. Amsterdam Nizozemsko 27 11. Toronto Kanada 26 Vancouver Kanada 26 13. Hong Kong Čína 24 14. Berlín Německo 23 Stockholm Švédsko 23 16. Oslo Norsko 21 17. Auckland Nový Zéland 20 18. Vídeň Rakousko 19 Madrid Španělsko 19 Singapur Singapur 19 21. Peking Čína 17 22. Washington USA 16 23. Kodaň Dánsko 15 Ósaka Japonsko 15 25. Mnichov Německo 14 Šanghaj Čína 14 Helsinky Finsko 14 28. Istanbul Turecko 12 Bangkok Thajsko 12 30. Praha Česko 11 Rio de Janeiro Brazílie 11 32. Chicago USA 10 Boston USA 10 34. Dublin Irsko 9 Brusel Belgie 9 Káhira Egypt 9 Moskva Rusko 9 38. Soul Jižní Korea 8 39. Kapské Město JAR 7 40. Dillí Indie 6 Bombaj Indie 6 Lima Peru 6 Budapešť Maďarsko 6 Mekka Saúdská Arábie 6 Kuala Lumpur Malajsie 6 Buenos Aires Argentina 6 Sao Paulo Brazílie 6 48. Mexiko City Mexiko 5 Kanton Čína 5 50. Tel Aviv Izrael 3 Manila Filipíny 3 Casablanca Maroko 3 Jakarta Indonésie 3 Varšava Polsko 3 55. Bogotá Kolumbie 2 Bělehrad Srbsko 2 Lagos Nigérie 2 Karáčí Pákistán 2 59. Nairobi Keňa 1 Teherán Írán 1

Zdroj: ČTK

Nabídka nových kanceláří v Praze letos vzroste zhruba dvakrát více než poptávka. Zatímco nabídka se meziročně zvýší o 11,1 procenta, poptávka se zvedne o 5,3 procenta. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research, kterou má ČTK k dispozici. Oslovila v ní zhruba 40 developerských společností. Zájem o kanceláře v hlavním městě podle nich bude tažen především potřebou firem rozšířit své pronajímané prostory.

“V roce 2016 bylo v Praze dokončeno jen 33.000 metrů čtverečních nových kancelářských prostor. Roky 2017 a 2018 se vracejí na obvyklé úrovně okolo 160.000 metrů čtverečních nové plochy za rok. Měnit se nebude ani tak nájemné samotné, jako spíše objem poskytovaných nájemních pobídek. U nich očekávám spíše pokles,” uvedl partner v poradenské společnosti KPMG ČR Pavel Kliment. Mezi pobídky patří například slevy z nájmu, nájemní prázdniny nebo příspěvky na klientské úpravy.

Podle vedoucího partnera poradenské společnosti Prochazka & Partners Radka Procházky roste poptávka především po kancelářích nejvyšší kategorie. “Jedná se o kanceláře, které nabízejí například centrální vzduchotechniku s monitoringem hladiny oxidu uhličitého nebo chladicí trámy, které dávají vyšší standard pohody pracovního prostředí,” dodal Procházka.

Stavbu nových kanceláří očekávají ředitelé developerských společností spíše v širším centru metropole, shodly se na tom tři čtvrtiny z nich. Ve vzdálenějším centru nebo v okrajových částech města se budou nové kanceláře stavět pouze podle desetiny oslovených developerů. Přímo v centru neočekává výstavbu kanceláří nikdo.

Růst poptávky po kancelářích bude podle developerů v Praze tažen především vyšší poptávkou firem po nových prostorách (72 procent) a přílivem nových firem ze zahraničí (14 procent). Rekonstrukci kanceláří plánuje polovina oslovených developerů. Částečnou rekonstrukci má v plánu pětina ředitelů.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo kultury (MK) už nebude přezkoumávat rozhodnutí pražských památkářů, které umožnilo pokračovat v přípravě stavby domu v Praze přezdívaného maršmeloun. “Památková inspekce dospěla k závěru, že nejsou dány důvody pro zahájení přezkumu,” řekla ČTK mluvčí MK Simona Cigánková. Inspekce upozornila, že novela stavebního zákona podepsaná minulý týden prezidentem ve většině případů znemožní ministerstvu přehodnocovat někdy kontroverzní rozhodnutí úředníků nejen obecních památkových odborů.

Ta jsou v případě památkové rezervace nutným předpokladem pro vydání stavebního povolení. Závazná stanoviska pražských památkářů v minulosti vyvolala někdy kontroverze, patřil mezi ně třeba souhlas s novostavbou na místě nyní bouraného domu na Václavském náměstí nebo právě povolení ke stavbě maršmelounu. Některá rozhodnutí Prahy později MK jako nadřízený orgán zrušilo. Podle novely by již ale nemohlo.

Proti stavbě maršmelounu protestovala část veřejnosti, stavět se ale asi bude. Stavební úřad vydal povolení v červnu 2015, jeho platnost však byla pozastavena. Kladné závazné stanovisko od památkářů dostal investor loni v prosinci. Aktuální vyjádření investora ani radnice ČTK nezískala.

Stavbu léta připravoval italský developer Francesco Augusto Razetto. V březnu oznámil, že společnost, která projekt vlastní, prodává. ČTK tehdy řekl, že se tak rozhodl kvůli úředníkům a systému, který dle něj umožňuje občanským iniciativám zasahovat do projektů i mimo správní řízení. Podle obchodního rejstříku ale ke změně vlastnictví ještě nedošlo.

MK kultury oznámilo, že pro zahájení dalšího přezkumného řízení, k němuž obdrželo podnět, nejsou právní předpoklady. Ředitel památkové inspekce Martin Zídek uvedl, že i kdyby se v přezkumu napadená rozhodnutí zrušila, šlo by již “o krátkodobé řešení, které by při zachování stávající rozhodovací linky magistrátu v dané věci nemělo dlouhého trvání”. Odvolává se v tomto případě na novelu stavebního zákona.

Zídek dodal, že novela překvapivě prošla bez protestů spolků, které v jiných případech razantně deklarují své postoje k legislativě týkající se památek. Vedle zamítnutí nového památkového zákona jde o další legislativní krok, jenž bude mít na zájmy památkové péče negativní dopad, zejména ve vztahu k památkově chráněným územím, upozornil ředitel.

Domu na Starém Městě se přezdívá maršmeloun hlavně kvůli barvě fasády, jež se objevila na některých vizualizacích. Navrhl ho architekt Zdeněk Fránek, který ale nikdy nepočítal s fasádou v růžové barvě.

Zdroj: ČTK

Novým majitelem kancelářské budovy Avenir Business Park v pražských Nových Butovicích je britský fond Trans Capital Partners. Spoluinvestorem je česká investiční realitní skupina Mint Investments. ČTK o tom dnes informovala poradenská společnost CBRE, která se na obchodu podílela. Prodávajícím jej podle serveru e15.cz americká investiční skupina Lone Star. Cenu ani jedna ze stran nezveřejnila.

Budova nabízí 25.300 metrů plochy v šesti nadzemních podlažích. To zhruba odpovídá polovině rozlohy Václavského náměstí v Praze. Součástí je také 519 parkovacích míst ve dvou podzemních podlažích a mimo budovu. Byla dokončena v roce 2005. V současnosti je v ní osm nájemců, například ČSOB, Porsche Česká republika nebo Sony.

Prodej Avenir Business Park je druhou významnou transakcí v Nových Butovicích za poslední měsíc. Koncem června koupil developer a správce komerčních nemovitostí Portland Trust od investiční společnosti CEE Property Development Portfolio 2 areál Office Park Nové Butovice za 65 milionů eur (cca 1,7 miliardy korun). Kanceláře v této budově mají celkovou podlahovou plochu 36.000 metrů čtverečních.

Podle odhadu CBRE dosáhly investice do nemovitostí v ČR v prvním pololetí 2,1 miliardy eur (55 miliard korun). Trhu dominoval maloobchodní sektor s podílem 46 procent. Kancelářský sektor se na investičních objemech podílel zhruba ze čtvrtiny.

Zdroj: ČTK