Zeitgeist Asset Management, společnost zabývající se developerskou činností a správou nemovitostí, získala komplex budov v pražské ulici Karolíny Světlé pro německý penzijní fond. Zeitgeist v hlavním městě vedle toho nyní spravuje devět obytných domů.

Komplex budov v ulici Karolíny Světlé disponuje celkem 4 180 m² pronajímatelné plochy. „Naším cílem je citlivou rekonstrukcí vytvořit unikátní komplex nájemních bytů v samém historickém centru Prahy, které splní všchny požadavky moderního bydlení,“ uvádí Peter Noack z Zeitgeist Asset Management. Touto akvizicí Zeitgeistu nekončí – společnost hodlá svou nabídku nájemních bytů v hlavním městě, která činí téměř 13 500 m² pronajímatelné plochy a jejíž hodnota se blíží k 50 mil. eur, do konce roku ještě zdvojnásobit. „

Zeitgeist Asset Management s kancelářemi v Praze a Berlíně se zabývá developerskou činností a správou nemovitostí v České republice, v Polsku, v Maďarsku a Německu. Firma spravuje aktiva v hodnotě 249 mil. eur.

SF/pb

Česká spořitelna a společnost Sekyra Group se dohodly na společném záměru proměnit lokalitu současného smíchovského nádraží v moderní multifunkční čtvrť. Její součástí se má stát i nová centrála banky. Česká spořitelna také vypsala ve spolupráci se studiem MOBA otevřenou mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nové budovy své centrály.

“Stejně jako jsme před téměř 150 lety darovali Praze krásnou budovu Rudolfina, chceme, aby i nová budova byla nejen příjemným místem pro naše kolegy, ale aby byla také přidanou hodnotou pro obyvatele Smíchova i celé Prahy,” přiblížil záměr banky vybudovat nové sídlo Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny.

Nové sídlo spořitelny by mělo mít podobu kampusu, který bude kromě administrativních prostor zastřešovat i provozovny využívané jak zaměstnanci banky, tak i širokou veřejností. „Vstup takto významného a společensky odpovědného partnera do oblasti jižního Smíchova, tedy území přilehlého k nádraží, by umožnil rozvoj lokality ze dvou stran. Výrazně by to tak urychlilo výstavbu veřejné vybavenosti, pěší zóny a zelených ploch přilehlých parků,” dodal k možnosti realizace projektu Leoš Anderle, generální ředitel Sekyra Group.

Vypsaná architektonická soutěž bude mít dvě kola. Soutěži bude předcházet kvalifikační kolo, do kterého se mohou přihlásit jak tuzemská, tak i zahraniční architektonická studia. Odborná porota následně do prvního kola  vybere15 uchazečů, aby zpracovali své návrhy. Z nich postoupí do finále šest nejzajímavějších návrhů.

Odborná mezinárodní porota bude složená ze zástupců banky i nezávislých odborníků, jejím předsedou bude architekt Petr Hlaváček.

SF/pb

Praha 8 přepracuje projekt Centra Palmovka, v němž bude sídlit úřad městské části. Původně navržené uspořádání nynějšímu vedení radnice nevyhovuje, chybí mu speciálně upravené kanceláře. ČTK to dnes řekl starosta Roman Petrus (ČSSD). V budově bude mít sídlo také záchranná služba hlavního města. Objekt byl předmětem sporů mezi Prahou 8, magistrátem a stavební firmou Metrostav, nakonec se podařilo vyjednat dohodu. Sídlo záchranářů bude zabírat polovinu plochy, která bude upravena pro její potřeby. Ve zbytku bude úřad Prahy 8 a komerční prostory.

“Už si nad projekt sedáme a zjišťujeme, jak se do něj dá sahat. Ve většině případů se naštěstí jedná o změny rozmístění příček. Záchranka si pak bude dělat svou část,” řekl Petrus.

Radnice potřebuje podle starosty některé specificky upravené místnosti, s nimiž se v původním projektu nepočítalo. Zvláštní kanceláře vyžaduje například sociální odbor, kde musí být některé kanceláře speciálně upraveny tak, aby zde úředníci mohli jednat s dětmi. Někteří úředníci pak potřebují být odděleni od návštěvníků nerozbitným sklem. “Na tohle se dříve nemyslelo a jen se tam ´nasekaly´ kanceláře,” řekl Petrus.

Do budovy se po jejím dokončení nastěhují například úředníci z takzvaného bílého domu v ulici U Meteoru nebo z Centra Krakov. Úřad nyní sídlí na sedmi místech.

Vedle nové budovy bude mít radnice nové prostory také v zadní části libeňského zámku, v němž sídlí vedení městské části. Nyní radnice hledá v tendru firmu, která stavbu provede. Náklady jsou odhadovány na 63 milionů korun. V přední části zámku by mohlo být muzeum Prahy 8.

Budovu na Palmovce původně městská část stavěla jako svoje sídlo. Stavbu centra za více než 1,1 miliardy korun schválila Praha 8 v roce 2010, stavět se začalo v roce 2014. V současnosti stavební práce kvůli sporům stojí. Magistrát se v uplynulých týdnech s Prahou 8 domluvil, že jí poskytne dotaci 600 milionů korun a zároveň do budovy umístí záchranáře. Záchranná služba měla mít novou budovu původně v Troji, proti se ale postavila místní radnice.

ČTK

Novou ředitelkou Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) je Eva Helclová (*1981). Do funkce ji dnes jmenovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Helclová se do čela fondu vrací po rodičovské dovolené. Ve funkci vystřídá Františka Hadáčka. SFRB o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Helclová byla ředitelkou SFRB od února 2014 do srpna 2015. V souvislosti s dnešním opětovným jmenováním do funkce uvedla, že se chce zaměřit na maximální využití možností fondu a usnadnění realizace investičních projektů v obcích.

Helclová se dlouhodobě zabývá politikou bydlení, tvorbou právních předpisů a analýz v oblasti bytové politiky. Od roku 2010 působila na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) jako ředitelka odboru bytového práva, analýz a metodického řízení SFRB. Do roku 2011 byla ředitelkou odboru politiky bydlení MMR.

Státní fond rozvoje bydlení shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Fond poskytuje finanční prostředky především formou úvěrů na podporu bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů.

Loni dosáhly výdaje SFRB 1,43 miliardy korun, a byly tak o 38 procent nižší, než plánoval rozpočet. Letos fond hospodaří s výdaji 2,14 miliardy a s příjmy 917 milionů korun.

ČTK

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) předloží vládě základní teze nového stavebního zákona, který její úřad připravuje. Podle MMR je potřeba vyřešit například ochranu veřejných zájmů, činnost dotčených orgánů nebo elektronizaci veřejné správy. Problémem je také systémová podjatost stavebních úřadů a možnost obstrukcí různými organizacemi. Základní teze nového zákona počítají také se zásadní úpravou mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformou veřejné správy.

Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je problém, že státní správu na úseku stavebního práva vykonávají v přenesené působnosti orgány samosprávy. “V některých případech může nastat situace, že zájmy samospráv uplatňované v samostatné působnosti a veřejné zájmy hájené v přenesené působnosti nejsou v rovnováze. Oddělením výkonu by se minimalizovalo riziko takzvané systémové podjatosti, která se v poslední době objevuje velmi často,” píše se ve zprávě.

Souvisejícím problémem je také velký počet samostatných obcí. V Česku jich je zhruba 6 250, přičemž většina z nich má méně než 500 obyvatel. Všechny obce však mohou pořizovat své územní plány. “Zhodnotíme možnost a účelnost úpravy územně správního členění státu, včetně redukce počtu samostatných obcí,” plánuje MMR. Podle něj bude třeba také snížit počet orgánů, které se ke stavebnímu povolování vyjadřují. Například při poslední novele stavebního zákona, která by měla platit od začátku příštího roku, bylo třeba zároveň změnit více než 40 dalších zákonů. Kromě obecních a krajských úřadů, policie, Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) nebo Celního úřadu je povolování staveb roztříštěno na sedm ministerstev. Takový stav považuje K. Šlechtová za neúnosný. Ministerstvo zároveň plánuje zahájit intenzivní diskusi o podobě zcela nové právní úpravy vyvlastnění.

Veřejní investoři v Česku letos do konce srpna zadali stavebním firmám 4 030 zakázek za 87,2 mld. Kč. Jejich hodnota tak meziročně vzrostla o 52 %, počet se zvýšil zhruba o třetinu. Vyplývá to z údajů společnosti ÚRS Praha. Celkem 11 zakázek překročilo hodnotu miliardu korun, největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR se zakázkami za 14,6 mld. Kč.

“Výrazný růst hodnoty zadaných zakázek signalizuje pokračující oživení stavebnictví a růst stavební produkce pro veřejný sektor ve druhé polovině letošního roku a v roce 2018. Méně příznivou zprávou pro další vývoj stavebnictví je pokles nově vypsaných zakázek,” uvedla ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Petra Lupíšková Coufalová. Podle Českého statistického úřadu loni výkon stavebnictví celkově klesl o 5,9 %.

ČTK

V Praze by mohla v následujících letech vzniknout téměř třicítka nových tramvajových tratí. Pražští zastupitelé dnes schválili koncepci, z níž to vyplývá. První tratě by mohly vzniknout do pěti let, zbylé do roku 2030. Postavena má být i vozovna a dvě tramvajové smyčky. “Základním cílem je ukázat, jak se má celá síť rozvíjet, kde bychom chtěli být za 13 let a na kterých akcích má Praha zájem. Je to důležité pro městské části, mohou si uzavírat a plánovat revitalizace daného území a plánovat další investice,” řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).

Koncepce má tři části. První skupina zahrnuje projekty, které jsou v souladu s územním plánem a jsou v pokročilém stádiu přípravy. Předpoklad zahájení prací je do pěti let. V této části počítá DPP s vybudováním tří tratí a dvou tramvajových smyček.

Ve druhé skupině jsou zahrnuty projekty, které jsou součástí územně plánovací dokumentace, případně jsou u nich projednávána schválení záměru či pořizování změny územního plánu. Cílem je, aby tyto projekty bylo možno provést do roku 2030. Podle Dolínka se bude materiál v budoucnu měnit podle aktuální situace. Zmíněná trať z Vinohradské by se tak mohla postupně přesunout do první skupiny.

Délka tramvajové sítě je v Praze 142,4 kilometru, asi 52 procent tratí vede po vlastním tramvajovém tělese. Zbylé jezdí po vozovkách společně s auty. Tramvaje přepraví ročně přes 360 milionů cestujících.

ČTK

Hlavní město nechá zpracovat změnu územního plánu, nutnou pro dokončení městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy. Zadání změny schválili zastupitelé. Radní hlavního města tento týden souhlasili se zadáním zakázky na projekční práce, zastupitelstvo by ji mělo projednat v listopadu. Úsek by se mohl začít stavět v roce 2024. Zatím není jednoznačně rozhodnuto, kudy nový úsek okruhu povede. Změna územního plánu i připravovaná zakázka se týkají trasy, prosazované ČSSD a ANO, která má vést z velké části tunely. Ta už má platný posudek vlivu na životní prostředí. Zástupci Trojkoalice nicméně před časem prosadili vypracování studie alternativní varianty, která by měla využívat hlavně už existující silnice, a to Povltavskou a Průmyslový polookruh. Studie by měla být hotova v polovině příštího roku.

Pokud by město definitivně rozhodlo o stávající variantě, v ideálním případě by mělo v roce 2021 získat územní rozhodnutí a v roce 2023 stavební povolení.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v prvním pololetí dále rostly. V meziročním srovnání podle HB Indexu nejvíce zdražily byty, hlavně na jižní Moravě, ve Středočeském a Plzeňském kraji. O něco méně vzrostly ceny pozemků, nejméně zdražily rodinné domy. Z HB Indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 13 % na hodnotu 120,8. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Byty tak od tohoto data zdražily zhruba o pětinu. Zatímco byty a rodinné domy zdražují v posledních čtyřech letech, u pozemků index zvolna roste od začátku sledování v roce 2011. Podle ředitele nemovitostního odboru Hypoteční banky Petra Němečka je mezičtvrtletní růst cen bytů o 3,2 % druhý nejvyšší v historii indexu. Na konci loňského roku vzrostly o 3,9 bodu. Index cen pozemků vzrostl meziročně o deset procentních bodů na 138,8. Podle Němečka pozemky za posledních pět let zdražily průměrně zhruba o pět procentních bodů ročně, což z nich činí bezpečnou investici s nízkými udržovacími náklady. “Největší zájem je dlouhodobě o lokality v okolí velkých měst. Roste i poptávka po pozemcích bez kompletních inženýrských sítí s možností výstavby domovních čističek, tepelných čerpadel nebo studen,” doplnil Němeček.

ČTK

Nejvyšší soud odmítl dovolání Aleše Novotného a Antonína Beránka v kauze daňových úniků spojených s developerskou společností Central Group. Bývalý výkonný ředitel Novotný si má odpykat osm let, podnikatel Beránek čtyři roky. Podle obžaloby se pomocí falešných faktur podíleli na krácení daně z přidané hodnoty a daně z příjmu o 163 mil. Kč. Důchodce Jaroslav Kukla potrestaný pěti lety vězení dovolání nepodal. Někdejší jednatel společností H.Q. Print a Duosprint Luděk Jůza, jenž si má odpykat šest let, dovolání vzal zpět.

Muži podle obžaloby mezi lety 2004 až 2010 úmyslně vkládali do účetnictví Central Group stovky falešných faktur, které obstarával Novotný. Ostatní obvinění prý daňové doklady vystavovali nebo jejich vystavení zprostředkovávali. Faktury byly vystaveny za propagační nebo marketingové služby, které však firmy nikdy nevykonaly. Muži tak podle spisu krátili daň z přidané hodnoty a snižovali daňový základ pro výpočet daně z příjmu.

Pražský městský soud vynesl nepravomocný rozsudek už v červenci 2013, rok a půl ale trvalo vyhotovení a sepsání rozsudku, který má přes 600 stran. Odvolací Vrchní soud v Praze pak loni zrušil část rozsudku, která se týkala faktur za říjen 2010. Původně je pražský městský soud posoudil jako pokus o další zkrácení daně ve výši 20 milionů korun, podle odvolacího soudu tomu ale tak nebylo. Odvolací senát také zmírnil tresty, přičemž zohlednil délku řízení.

Všichni obžalovaní kromě Jůzy vinu popírali. Jůza se k trestné činnosti přiznal a pomohl k jejímu odhalení. Odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím není veřejně dostupné.

ČTK

Zjednodušit posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí (EIA) má novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela mimo jiné omezuje počet záměrů, které budou posuzování podléhat. Se změnami nesouhlasily ekologické organizace. Norma také prodlužuje z pěti na sedm let základní dobu platnosti stanoviska EIA. Důvodem je to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve uvedl, že v Česku jsou desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se zkrátí proces EIA o lhůtu pro tato opatření a také další související lhůty.

Novela také zpřesní ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela rovněž zavádí povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy.

ČTK

Praha začne připravovat tendr na dostavbu části vnitřního okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy – včera o tom rozhodli radní města. Pokud vše půjde podle plánu, mělo by se začít stavět v roce 2024 a skončit v roce 2031. Zakázku podpořili i radní za Trojkoalici, přestože původně měli k návrhu výhrady. Zastupitelé tisk projednají nikoliv ve čtvrtek, ale až na listopadovém jednání, tedy po sněmovních volbách.

Město by se po zpracování studie mělo rozhodnout, jestli zvolí stávající projekt, který už má platný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), nebo povrchové řešení, které navrhla Trojkoalice. Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou až k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

ČTK

Celkové výdaje fondu Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) příští rok podle rozhodnutí Sobotkova kabinetu mírně stoupnou na 2,17 mld. Kč, meziročně o 1,5 % více. Příjmy naopak klesnou o 2,5 % na 893 mil. Kč. Na dnešním jednání schválila rozpočet fondu vláda. “V současné době pracujeme na zásadní proměně fondu. Je potřeba, aby jeho služby mohli využívat nejen občané, ale také starostky a starostové pro financování projektů ve svých obcích,” uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

U výdajů připadne největší část na úvěry fyzickým a právnickým osobám, přesně miliarda korun. Druhá největší položka se týká výplaty úrokových dotací k úvěrům na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010, celkem 761 mil. Kč.

Schválený návrh rozpočtu obsahuje také plánované příjmy a výdaje na další roky. V roce 2019 by měly výdaje vzrůst na 2,33 miliardy, v roce 2020 pak klesnout na 2,3 mld. Kč. Plánované příjmy v roce 2019 vzrostou na 925 milionů korun, o rok později na 970 milionů.

ČTK

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostla o 22,5 % na 92 600 Kč za metr čtvereční. Počet volných bytů v nabídce developerů klesl meziročně zhruba o desetinu na 4 259. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte, “Ceny nových bytů vstupujících do nabídky jsou čím dál vyšší. Stojí za tím stoupající ceny pozemků a stavebních prací, ale také daňové zatížení rezidenčního trhu. I přes zdražování je ale poptávka pořád silná,” uvedl Petr Hána z oddělení nemovitostí Deloitte.

Podle jednatele portálu CenovaMapa.org Milana Ročka se stále nejvíce obchoduje s menšími byty, protože jich je v nabídce nejvíce a s růstem cen se snižují i možnosti kupujících. “Nejčastěji si je pořizují lidé jako investici. Nejčastějším kupcem menších bytů jsou stále čeští klienti a jejich skladba je velmi různorodá. Roste ale i podíl zahraničních kupců. Vzhledem k nízké nabídce a stabilní poptávce je dnes naprostá většina bytů nakupována takzvaně z papíru, tedy ve fázi, kdy ještě nestojí,” doplnil Roček.

Za poslední dva roky se v Praze prodalo kolem 7 000 nových bytů ročně. Podle Deloitte se ale nové projekty staví příliš pomalu, poptávka tak předhání nabídku a trh se „vyprodává“. Jen během května a června bylo na trh uvedeno 16 nových developerských projektů, které trhu dodají 655 nových bytů. Za stejnou dobu jich developeři prodali 832.

“Nízký počet projektů ve stavu před výstavbou je jednoznačným signálem, který predikuje další negativní období. Vypadá to, že počet volných bytů opětovně poklesne a vytvoří se tak prostředí pro dalších nárůst již tak vysokých cen a masivní stěhování rodin za současnou linii Prahy,” dodal ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Nejdražší jsou nové byty v Praze 1, kde se metr čtvereční ve sledovaném období prodával za 168 200 korun, následuje Praha 6 (121 200 Kč). Naopak nejlevnější je Praha 10 s průměrnou cenou 71 500 Kč za metr čtvereční.

ČTK

Na Slovensku v době rostoucích cen nemovitostí přibylo nejvíce nových bytů od globální ekonomické krize, počet rozestavených bytů pak dosáhl dlouhodobého maxima. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Slovensko patří v EU k zemím s nejnižším počtem bytů v přepočtu na obyvatele.V prvním letošním pololetí bylo v pětimilionové zemi pod Tatrami dokončeno 7 102 bytů, což ve srovnání se stejným obdobím minulého roku představuje nárůst o 13,5 %. Zároveň šlo o největší počet dostavěných bytů na Slovensku od roku 2009. Tradičně nejvíce bytů na Slovensku přibývá v rodinných domech.

Bydlení na Slovensku v meziročním srovnání zdražuje nepřetržitě od konce roku 2014. Průměrná cena metru čtverečního plochy v bytech a rodinných domech za svým maximem z roku 2008 ale zaostává o zhruba 12 %.

Trh s bydlením na Slovensku podle odborníků podporují i nízké úrokové sazby, které přispěly k rostoucímu objemu půjček poskytnutých bankami. Slovenská centrální banka již dříve prosadila zpřísnění podmínek při poskytování hypotečních úvěrů.

ČTK

Vysoké ceny bydlení v Praze, které jsou způsobeny nedostatečným povolováním nové výstavby, se začínají odrážet v počtech obyvatel. Střední Čechy mají podle dnes zveřejněné statistiky pohybu obyvatel za 1. pololetí vyšší přírůstek než hlavní město. V loňském roce přitom byla Praha regionem s nejvyšším přírůstkem obyvatel. Pro hlavní město to není příliš pozitivní zpráva. Lidé, kteří najdou bydlení ve středních Čechách, totiž obvykle stejně pracují v Praze a musí tedy za prací dojíždět – upozorňuje Michaela Tomášková, výkonna ředitelka společnosti Central Group.

Středočeský kraj podle statistik zaznamenal přírůstek obyvatel o 6 500, zatímco Praha jen o 6 100. Do Středočeského kraje se za prvního půl roku přistěhovalo 14 500 a vystěhovalo se jen 8 700. Do Prahy se za stejné období přistěhovalo 19 100 lidí, vystěhovalo se však 14 100. V Praze je přitom o něco málo vyšší přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi narozenými a zemřelými.

Statistiky ČSÚ zaznamenávají pouze přirozený pohyb obyvatel (narození, úmrtí) a oficiální stěhování, tedy včetně změny trvalého bydliště. Nemohou počítat s migrací obyvatel, kteří se sice přistěhují do Česka či přestěhují v rámci republiky, ale nezmění své trvalé bydliště. Reálná čísla tak budou mnohem vyšší.

Strategický plán Prahy počítá s tím, že do roku 2030 by se do Prahy mělo přistěhovat až 160 000 lidí, což vyvolává potřebu 5 000 až 5 500 bytů každý rok. Jen loni se v Praze podle společné analýzy Central Group, Trigema a Skanska Reality prodalo přibližně 6 650 nových bytů, za stejné období však byla povolena výstavba jen 1 700 nových. Na trhu tak vzniká disproporce mezi nabídkou a poptávkou, která vyvolává růst cen bytů. V nabídce je aktuálně jen 3 600 bytů, což je pro město, jakým je Praha, zcela nedostatečné. Vysoké ceny nových bytů se odrážejí také na trhu starších bytů i nájmů. Rostoucí náklady na bydlení v hlavním městě tak mnohé nově příchozí od bydlení v metropoli odrazují. Ti pak dávají přednost dojíždění ze středních Čech.

SF/pb

Vlastníci budov čím dál více investují do komfortu svých nájemníků. Hned 7 pražských kancelářských komplexů nabízí od září aplikaci Spaceflow, která sleduje trend takzvaného Proptech – technologických řešení v oblasti realit. Nájemníci a návštěvníci budov v aplikaci najdou čtyři hlavní funkce: platformu pro komunikaci s vlastníkem, objednávku služeb, zapojení do akcí v budově a sdílení, třeba spolujízdy z práce.

V aplikaci, která cílí nejen na kancelářské komplexy, budou moci nájemníci a návštěvníci například vybírat z nabídky služeb, které se nacházejí v okolí. Aplikace funguje také jako platforma pro snadnější využití vybavení budovy, jako je rezervace společných zasedacích místností nebo relaxačních zón pro krátkodobou práci. Stejně tak Spaceflow cílí i na zatím nevyužitý potenciál sdílení mezi samotnými lidmi přímo v budově. „Tradiční kancelářské budovy chceme prostřednictvím digitalizace přiblížit filozofii coworkingových center a hubů, kde spolupráce a sdílení probíhají naprosto přirozeně,“ přibližuje Lukáš Balík (zakladatel společnosti Spaceflow).

Jedním z vlastníků, kteří aplikaci do svých budov zavádí, je CA Immo. Od září ji budou využívat nájemníci kancelářských budov Danube House, Nile House a Amazon Court v pražském Karlíně a také v budově Kavčí Hory Office Park. „Od aplikace si slibujeme výrazné oživení komunit uvnitř budov. Umožní nám komunikovat s lidmi přímo, a rychle tak distribuovat všechny aktuální informace. Dlouho jsme hledali propojení mezi službami v přízemí našich budov a kancelářemi ve vyšších patrech. Spaceflow se jeví jako vhodný marketingový nástroj umožňující uživatelům budov zobrazení například denního menu restaurací, dočasné nabídky freshbaru nebo floristy,“ říká Jan Baxa (asset manažer firmy CA Immo).

Trh s Proptech technologiemi se celosvětově za rok 2016 vyšplhal na více jak 2,5 mil. USD a od roku 2012 vzrostl téměř desetinásobně (Zdroj: CBINSIGHTS).

SF

Volné kancelářské prostory ubývají. Neobsazenost kanceláří klesla v Brně, jak už dříve i v Praze, pod 10 procent. Obě města se tak potýkají s nejnižším podílem volných kanceláří za posledních 10 let. Brno zaznamenalo prudký pokles v neobsazenosti v první polovině roku 2017, a to o 2,4 procentní bod oproti konci minulého roku. Zato metropole zažila výrazný skok v realizované poptávce. V druhém kvartálu roku 2017 dosáhla objemu 153 500 m², o 36,9 % více než za stejné období minulého roku. V prvním kvartálu 2017 se uskutečnilo přes 170 transakcí, v druhém kvartálu dokonce přes 200. Dohromady se jedná o rekordní půlrok. Velkou část tvořily předpronajaté prostory. Naopak Brno zaznamenalo 8 % pokles oproti druhé polovině roku 2016, celkem se za první polovinu roku 2017 pronajalo 25 300 m².

„Ekonomice se daří, firmy expandují, a tudíž není divu, že po kvalitních kancelářích je hlad víc než kdy dřív. Navíc je málo nově dokončených projektů, rekordně nízká neobsazenost tedy není překvapením. Příští rok trh doručí přes 270 tisíc m² v obou městech, což by mohlo pomoci neobsazenost navýšit. Pokud se však bude i nadále ekonomice dařit, budeme s nedostatkem kancelářských prostor bojovat i v následujících dvou letech,“ říká Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kanceláří ve společnosti Cushman & Wakefield.

Cushman & Wakefield

Globální realitní síť Christie’s International Real Estate si za svého exkluzivního partnera pro Českou republiku a Slovensko zvolila realitní kancelář Svoboda & Williams. Síť sdružuje realitní kanceláře, které se zaměřují na luxusní segment, a v současnosti je aktivní ve 46 zemích po celém světě. Christie’s International Real Estate se těší podpoře proslulé londýnské aukční síně, jež nedávno oslavila 250 let od svého vzniku.

Partnerství s realitní sítí Christie’s International Real Estate umožní Svoboda & Williams prezentovat vybrané nemovitosti ze svého portfolia v globálním měřítku, a to v kontextu celosvětově známé prestižní značky. Svoboda & Williams tím vychází vstříc rostoucí poptávce ze strany zahraničních kupujících po prémiových nemovitostech v České republice a na Slovensku. Spolupráce s Christie’s International Real Estate je navíc zajímavá i z hlediska Čechů a Slováků, kteří zvažují koupi atraktivní nemovitosti v zahraničí. „Registrujeme zájem lokálních investorů o zahraniční nemovitosti a díky partnerství s Christie’s International Real Estate jim budeme schopni nabídnout prémiové nemovitosti z celého světa společně se špičkovou kvalitou služeb,“ uvedl Cyril Dejanovski, obchodní ředitel Svoboda & Williams.

„Svoboda & Williams je vítaným přírůstkem do naší partnerské sítě,“ okomentoval spolupráci Dan Conn, CEO společnosti Christie’s International Real Estate. „Těší nás, že můžeme expandovat do takto významného centra evropské kultury a ceníme si příležitosti podpořit místní investory, kteří by své realitní portfolio rádi rozšířili o nemovitost v zahraničí.“

Christie’s International Real Estate je vlastnicky propojena se společností Christie’s, která je předním světovým obchodníkem s uměním. Značka Christie’s je synonymem pro výjimečná umělecká díla, kvalitní služby a rozsáhlé know-how. V první polovině roku 2017 firma zprostředkovala prodejní transakce o objemu 2,35 mld. liber / 3 mld. amerických dolarů. Christie’s ročně pořádá přibližně 350 aukcí ve více než 80 kategoriích. Ty pokrývají všechny oblasti výtvarného a užitého umění, dále šperky, fotografie, sběratelské artikly, vína a další komodity. Christie’s má pobočky ve 46 zemích po celém světě a provozuje 10 aukčních síní, v Londýně, New Yorku, Paříži, Ženevě, Miláně, Amsterdamu, Dubaji, Curychu, Hong Kongu a Šanghaji.

Realitní síť Christie’s International Real Estate, jež se těší podpoře tohoto celosvětově významného obchodníka s uměním, má kanceláře v Londýně, New Yorku, Hong Kongu, Moskvě, Los Angeles i Palm Beach a sdružuje přibližně 135 partnerských společností ze 46 zemí. Jen za rok 2016 tyto realitní kanceláře zprostředkovaly prodej nemovitostí v hodnotě více než 115 mld. amerických dolarů.

Svoboda & Williams

Stavební firmy v Česku letos do konce července zahájily stavbu 4022 bytů v bytových domech, meziročně o 52,1 procenta více. V Praze, kde byla bytová výstavba největší, počet těchto staveb meziročně vzrostl více než dvojnásobně na 1329. Počet zahájených staveb rodinných domů vzrostl o necelou pětinu. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.

“Rozjezd výstavby nových bytů je z pohledu procentního nárůstu velmi impozantní, ale když se podíváme na absolutní čísla, tak je zřejmé, že se neděje nic tak dramatického. Ve srovnání se silnou poptávkou nabídka nových bytů nadále zaostává a dále zaostávat bude. Nikoho by tak neměl překvapit další nárůst cen bytů na trhu,” uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Například v Praze podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group ke konci prvního pololetí vzrostly ceny nových bytů v meziročním srovnání průměrně o 15 procent na 75.791 korun za metr čtvereční. Developeři zde letos do konce června prodali 2850 nových bytů s vydaným územním rozhodnutím, meziročně o 15 procent méně. Zásoba dostupných bytů klesla meziročně téměř o čtvrtinu na 3600.

Největší podíl zahájených staveb bytových domů připadal na Prahu, necelá třetina. “Přitom před dvěma lety, než se povolování staveb zadrhlo, to byly více než dvě třetiny,” doplnila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Za hlavním městem na konci července následovaly Olomoucký (14,3 procenta), Jihomoravský (12,9 procenta) a Plzeňský kraj (11,2 procenta).

Výrazný meziroční nárůst zahájených staveb nových bytů v Praze o 120 procent je způsoben především nízkou srovnávací základnou. Loni se v hlavním městě do konce července začalo stavět 606 bytů, což byl nejmenší počet za posledních 12 let.

Počet nově rozestavěných rodinných domů ke konci července meziročně vzrostl o 19,5 procenta na 10.491. Nejvíce jich připadalo na Středočeský (26,4 procenta), Jihomoravský (12,2 procenta), Moravskoslezský (9,8 procenta) a Jihočeský kraj (6,3 procenta). Podíl Prahy nepatrně klesl na 3,3 procenta.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy do konce července stavět 17.635 bytů, meziročně o 22,6 procenta více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet o necelou třetinu nižší.

ČTK