Nový bazén se v Opavě zatím stavět nebude. Radnice totiž ani na druhý pokus ve veřejné soutěži nenašla firmu, která by projekt s náklady kolem 380 milionů korun zrealizovala. Část vyčleněných peněz magistrát proto použije jinak. Doplatí například úvěr bezmála 100 milionů korun. Chystají se ale i opravy fasád budov. Záměr musí ještě v září schválit zastupitelstvo. Novinářům to řekl primátor města Radim Křupala (ČSSD).

“Ani ve druhém kole soutěže se nepřihlásil ani jeden zájemce o stavbu. Předpokládám, že to je složitostí projektu i tím, že nyní mají firmy dost jiné práce,” řekl primátor. Svou roli podle něj sehrálo i končící funkční období radnice. “Je jasné, že stavět se začne v dalším volebním období. Zástupci některých opozičních klubů dopředu avizovaly, že s projektem mají problém, a pokud uspějí, budou jej chtít změnit,” řekl Křupala.

V nejbližší době se nové výběrové řízení vyhlašovat nebude. Současný bazén je téměř ve středu města a některým lidem se jeho přemístění do okrajové části nelíbí. Obávají se zhoršené dostupnosti. Jiní naopak vítají, že se z frekventované komunikace přesune do klidnější části.

O novém bazénu se ve městě mluví delší dobu. Před lety vznikla první studie, podle které měl mít objekt dvě patra a k bazénu měly vést tobogány. Radní ale dali studii přepracovat, aby snížili náklady. Podle současných plánů města by měl být objekt jednopatrový, s jedním plaveckým bazénem o délce 25 metrů a s šesti drahami. Stejně velký by měl být i rekreační bazén s vodními prvky, jako jsou trysky a divoká řeka. Součástí by měly být sauny, masážní sprchy či bufet. Pro veřejnost se nový bazén měl otevřít na konci roku 2020.

ČTK

Hlavní město vypíše zakázku s odhadovanou hodnotou 1,25 miliardy korun na opravu Průmyslového paláce na Výstavišti a dostavbu jeho vyhořelého levého křídla. V úterý o tom rozhodli zastupitelé. Projekt počítá s vybudováním repliky zničeného křídla a vybudováním nového zázemí, technických prostor a podchodu ke Křižíkově fontáně. Levé křídlo paláce zničil v roce 2008 požár, na jeho místě nyní stojí stan.

Praha už má hotový projekt a nyní začne vybírat dodavatele stavby. Stavět by se mohlo začít příští rok, tedy 11 let po požáru, který zničil levé křídlo. Střechu paláce loni také poškodila vichřice. Návrh se podle schváleného materiálu snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. “Nutno ovšem říci, že to není jenom replika, protože kdyby to byla jenom replika, tak je to za výrazně menší peníze,” podotkl předseda klubu TOP 09 Václav Novotný. Projekt podle něj počítá s dobudováním zázemí a dalšími úpravami, což cenu navýšilo.

Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Podle vedení města to má zlepšit průchodnost celého areálu. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem.

Kvůli požáru levého křídla se Praha stále soudí s firmou Incheba, která měla palác dlouhodobě pronajatý. Město po ní požaduje miliardové odškodnění. Společnost, nyní přejmenovaná na Reality MK, nicméně loni skončila v likvidaci.

Na místě levého křídla nyní stojí stan, který chce město kvůli výročí 100 let od vzniku Československa překrýt lešením, na kterém by bylo možné promítat vizualizace. Současné vedení magistrátu také plánuje stavbu nové budovy u Lapidária, kam by chtělo umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Vedle toho se v areálu dělají menší úpravy a rekonstruuje se například restaurace Pražan, kde se má obnovit minipivovar.

ČTK

Nejvyšší dřevěná budova na světě vyrůstá v současné době v Norsku. Po dokončení bude mít 84,5 metru, a překoná tak dosavadního dřevěného rekordmana, kterým je dům zvaný Strom (Treet), jenž se nachází rovněž na norském území. Informovala o tom agentura AFP.

Nejvyšší dřevostavba světa vzniká asi 100 kilometrů severně od norské metropole Osla a nese název Mjös podle rozlehlého jezera Mjösa, na jehož břehu stojí. Osmnáctipatrová budova má po svém otevření, které je plánováno na březen příštího roku, zahrnovat kromě bytů také krytý bazén, hotel, kanceláře či restauraci.

Podnikatel Arthur Buchardt, který za projektem stojí, uvedl, že ho inspirovala pařížská dohoda o ochraně klimatu. Výstavba dřevěných staveb je obecně považována za ekologičtější, protože tyto stavby zanechávají v porovnání s tradiční zděnou výstavbou menší stopu v podobě emisí oxidu uhličitého. Buchardt rovněž zdůraznil, že podobné dřevěné budovy nemohou snadno podlehnout požáru, jak se část veřejnosti obává. Zajišťuje to podle něj mohutnost trámů i ohnivzdorný nátěr.

ČTK

Ekologické hnutí Děti Země těsně před středeční půlnocí stáhlo svůj rozklad proti stavebnímu povolení na osmikilometrový úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem. Naplnilo tak dohodu, kterou 29. srpna uzavřelo s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD). ČTK o tom dnes informoval předseda Dětí Země Miroslav Patrik. ŘSD již dříve oznámilo, že stavba by měla začít 2. října.

Podle dohody s ŘSD měly Děti Země rozklad stáhnout do týdne od podepsání dohody. Učinily tak dvě minuty před koncem lhůty. Patrik očekává, že ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) rychle rozhodne o zastavení rozkladového řízení a stavební povolení bude potvrzeno jako pravomocné, takže zahájení stavby 2. října již nebude nic stát v cestě.

Součástí kompromisní dohody mezi hnutím a ŘSD je například to, že při výstavbě bude technickými opatřeními zajištěna ochrana dřevin a porostů zeleně v nejbližším okolí stavby, které nejsou určené ke kácení. Za účasti ekologického dozoru, ke kterému byla vybrána firma NaturaServis, by měli být také ochráněni obojživelníci a plazi. “Ti budou chráněni před vstupem na staveniště dočasnými bariérami, které budou osazeny odchytovými nádobami,” píše se v dohodě. ŘSD bude také pravidelně měřit hlučnost na staveništi. Do dvou let od zahájení výstavby ŘSD také vypracuje projekt náhradní výsadby dřevin.

Stažení rozkladu Děti Země označily za mimořádnou událost, neboť standardně by vyčkaly na výsledek rozkladového řízení, které trvá několik měsíců. “Jelikož ŘSD ČR v dohodě uznalo, že naše konkrétní návrhy v rozkladu na upřesnění podmínek pro výstavbu dálnice byly oprávněné, reálné a uskutečnitelné a týkají se ochrany přírody a krajiny a veřejného zdraví, tak jsme přistoupili na stažení rozkladu,” uvedl Patrik.

ČTK

Pražský magistrát vypíše zakázku na výstavbu záchytného parkoviště P+R na Černém Mostě severně od Chlumecké ulice. V tendru bude hledat firmu, která ho vybuduje. Maximální cena zakázky má být 335 milionů korun. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Parkoviště má být vícepatrové s kapacitou 880 vozidel. Výstavba je plánována na rok 2019. Na Černém Mostě jde už o několikáté parkoviště.

Parkovací dům bude stát na ploše, na které se nyní nachází plošné parkoviště P+R. Stavba má pomoci snížit počet aut, která vjíždějí do Prahy, a snížit tak množství emisí, exhalací a hluku. Na stavbu parkoviště P+R bylo už loni v září vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby.

Problémem metropole je dlouhodobě nedostatek záchytných P+R parkovišť, primárně určených pro mimopražské řidiče. Parkoviště jsou na více než desítce míst především v blízkosti nádraží a stanic metra. Jejich kapacita je 3000 míst. Praha loni v říjnu otevřela P+R na Kotlářce, v Písnici a u Švehlovy ulice s celkovou kapacitou 530 míst. Parkoviště původně sloužila jako odtahová. Jsou bezobslužná a zdarma. Oproti jiným P+R, která jsou u stanic metra či vlaku, jsou tato tři u zastávek tramvají a autobusů hromadné dopravy.

ČTK

Pražští zastupitelé dnes změnili v některých částech územní plán. Odlišně se bude rozhodovat mimo jiné o dodatečné změně výšky plánované budovy, stavbě podzemních parkovišť nebo poměru zeleně a zastavěné plochy na pozemku. Podle územního plánu se řídí výstavba v Praze. Město nyní chystá nový Metropolitní plán, který by měl od 1. ledna 2023 nahradit ten současný.

V praxi výše zmíněné znamená například to, že pokud by investor chtěl dodatečně navýšit počet pater domu o jedno podlaží, nemusel by už žádat město o změnu územního plánu. Stačil by mu souhlas stavebního úřadu. Bude muset ale splnit řadu podmínek. Další novinkou bude, že pokud budou mít tzv. inženýrské sítě v cestě park, bude je možné bez změny územního plánu zahloubit a povrch vrátit do původního stavu. Tuto změnu vyvolal fakt, že ve městě existují území, kam nebylo možné bez změny územního plánu kabely dovést. Naopak plán zakáže umístit pod parky podzemní garáže, dosud to bylo pod některými z nich možné.

Plán nyní rozhoduje o tom, jak má být budova využita, avšak bez ohledu na to, zda má stát na hlavní třídě, nebo ve slepé ulici. To se zruší. Nově tak úředníci při rozhodování nepoužijí jako podklad územní plán, ale podívají se do tzv. územně analytických podkladů. V nich je popsán charakter okolí a oni rozhodnou, zda je vhodné, aby v domě bylo například víc obchodů, nebo bytů.

Změněn bude také požadovaný poměr zeleně a zastavěné plochy. Dosud byl 75 procent ku 25 procentům. Nově to bude půl na půl. Důvodem bylo podle zástupců Institutu plánování a rozvoje (IPR) to, že se s požadovanými poměry po schválení stavby manipulovalo. Zároveň původně požadovaný poměr nejsou schopni dodržet investoři v případě staveb v blokové zástavbě. Aktualizován bude i seznam toho, co jsou veřejně prospěšné stavby.

ČTK

Pražský magistrát bude vyjednávat o nákupu Nákladového nádraží Žižkov ve variantě, která počítá se získáním pozemků na jižní straně objektu. Cenu za 62.200 metrů čtverečních určil znalecký posudek na 662 milionů korun. Magistrát zvažoval i menší variantu o 46.800 metrech čtverečních za téměř 581 milionů, kterou nicméně vyhodnotil jako méně výhodnou. Vyplývá to z materiálu, který v úterý 4. září schválili radní. Nákup nemovitosti rada města schválila loni v létě. O nákupu jedná Praha mimo jiné se společným podnikem Sekyra Group a Českých drah, který chce část nádraží využít na byty a nebytové prostory.

V budoucnu by měl v objektu nádraží sídlit například Národní filmový archiv, který by se měl finančně podílet na budoucí revitalizaci objektu. Budovu nádraží vlastní České dráhy, které zároveň s developerskou firmou Sekyra Group v minulosti vytvořily společný podnik Žižkov Station Development. Na budovu nádraží má předkupní právo. Podle schváleného materiálu společnost podmiňuje svoji spolupráci tím, že se v budoucnu zapojí do rekonstrukce budovy a vybuduje tam bytové a nebytové prostory.

ČTK

Nový dálniční most v italském Janově, který nahradí viadukt, jenž se částečně před třemi týdny zřítil, už nebude stavět společnost Autostrade per l’Italia. Firma, která spravuje italskou dálniční síť ale zaplatí veškeré náklady, oznámil dnes italský ministr dopravy Danilo Toninelli.

Ministr řekl, že vláda je jednotná v tom, že rekonstrukce nemůže být svěřena někomu, kdo ručil za to, že původní Morandiho most je v dobrém stavu. “Bylo by to bláznovství a neúctivé vůči obětem,” řekl podle agentury AFP Toninelli. Neštěstí nepřežilo 43 lidí.

Zodpovědnost za pád mostu je předmětem vyšetřování. Italská vláda ale obviňuje provozovatele komunikace, že nedostatečně investoval do údržby. Kabinet plánuje zadat novou stavbu společnosti Fincatieri, kterou má pod kontrolou stát.

Výkonná rada společnosti Autostrade per l’Italia už vyčlenila 500 milionů eur (12,9 miliardy Kč) určených na stavbu, odškodnění pozůstalých a lidí, kteří kvůli zřícení konstrukce přišli o střechu nad hlavou. Torzo nynější stavby by se mělo začít bourat už během září. Nový most by mohl být vybudován do roka.

ČTK

Projektanti v Česku letos očekávají ve svém oboru meziroční růst o 7,7 procenta, optimističtější jsou společnosti zaměřené na inženýrské stavby. V příštím roce projektanti počítají s poklesem tempa růstu na 4,9 procenta. Zakázky mají v průměru na deset měsíců dopředu. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky dnes prezentovala na konferenci projektových firem.

“Již od začátku roku to vypadá, že letošní rok by mohl být po delší době rekordním, co se týká objemu tržeb. Pro firmu a její zaměstnance je to na jednu stranu pochopitelně příznivé, dostatečné finanční zázemí umožní dát zaměstnancům adekvátní platové ohodnocení. Na druhou stranu je nutno ještě více hlídat a také udržovat kvalitu projektových prací,” uvedl výrobní ředitel Sudop Praha Ivan Pomykáček.

Projektové společnosti zaměřené na inženýrské stavby, tedy hlavně dopravní infrastrukturu, očekávají letos růst sektoru o 8,6 procenta. Firmy zaměřené na pozemní stavitelství počítají s růstem o sedm procent.

Spolu s růstem objemu projektových prací podle ředitelů oslovených firem porostou také tržby. Letos v průměru o 6,8 procenta, v příštím roce o 5,2 procenta. Nárůst ziskovosti zakázek očekává 45 procent firem, pokles předpokládá sedm procent.

Projektové společnosti pracují dlouhodobě na hranici svých možností, aktuálně jsou jejich kapacity vytíženy v průměru na 96 procent. Tři čtvrtiny z nich postrádají samotné projektanty, pětině chybí vedoucí projektů. Meziročně letos zvýšilo svým pracovníkům mzdy 82 procent projektových firem, v průměru o necelou desetinu.

ČTK

Brněnští zastupitelé dnes schválili takzvanou akcionářskou zápůjčku 350 milionů korun pro Veletrhy Brno, které jsou ve vlastnictví města. V letech 2019 a 2020 s chystají stavět nový pavilon D a modernizovat pavilon C za půl miliardy korun. Zbylou část peněz si výstavní společnost zajistí z vlastních zdrojů.

Nový pavilon je podle mluvčího Veletrhů Jiřího Smetany potřeba kvůli nedostatku krytých výstavních ploch pro pořádání největších veletržních akcí, jimiž jsou Mezinárodní strojírenských veletrh a veletrh zemědělské techniky Techagro. Společnost kvůli tomu tratí desítky milionů korun. Zároveň bude multifunkční a bude v něm možné pořádat kulturní či společenské akce, kterým bude moct přihlížet 2500 až 5000 lidí.

Pavilon bude mít označení D a bude navazovat na současný a památkově chráněný pavilon C, který se má proměnit na zázemí pro návštěvníky akcí právě v pavilonu D.

Vedení města zápůjčku odůvodňuje tím, že je výhodná pro obě strany. Město na finančním trhu nenajde lepší zhodnocení peněz a naopak Veletrhy se dostanou levně k penězům. Navržený úrok je 1,8 procenta, avšak doporučení je, aby se vzhledem k měnící se situaci na finančním trhu úroková míra fixovala až při přípravě smlouvy. Veletrhy by měly splácet v letech 2020 až 2024.

Veletrhy jsou v dobré finanční kondici, loni vytvořily zisk 60 milionů korun, letos by to mělo být přes 100 milionů korun. Dosud splácejí úvěr, který si vzaly na stavbu nového a již řadu let funkčního pavilonu, poslední splátku mají zaplatit v roce 2022.

ČTK

Generální finanční ředitelství (GFŘ) a hlavní město uzavřely memorandum o výměně informací ohledně lidí, kteří krátkodobě pronajímají byty přes službu Airbnb a další internetové platformy. Finanční správě se podle zjištění Hospodářských novin podařilo získat informace o ubytovatelích, na základě kterých hodlá kontrolovat, zda platí daně. Praha je využije k výběru ubytovacích poplatků, kterým poskytovatelé krátkodobých pronájmů podléhají stejně jako hotely či penziony. “Předpokládáme, že nám ředitelství informace předá v září nebo v říjnu. Poskytovatele ubytování následně vyzveme k přihlášení se k místnímu a lázeňskému poplatku, tím s nimi začne řízení,” sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Finanční správa nesdělila, kde k informacím o nabízených bytech přišla.

Praha zároveň tlačí na novelu zákona, která by zahrnovala například omezení doby, po kterou by bylo možné byt ročně krátkodobě pronajímat. Podle politiků je potřeba podobné služby regulovat, protože podporují spekulace s byty, ruší komunitní život a lákají do centra města hlavně turisty, kteří jsou v Praze jenom kvůli pití alkoholu a zábavě. Návrh novely je nyní v připomínkovacím řízení, dá se tak očekávat jeho projednání po letních parlamentních prázdninách.

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb podle společnosti loni meziročně vzrostl o 52 % na 1,02 milionu. Tradičně nejsilnější je Praha, v mimopražských regionech se nicméně zájem zvýšil o 108 %. Hosté se ubytovali u zhruba 11 000 hostitelů.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009, společnost vznikla v srpnu 2008. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu další podobné služby jako například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Stavební společnost PSJ sídlící v Jihlavě je v insolvenčním řízení. O jeho zahájení rozhodl Krajský soud v Brně na návrh věřitel z Ukrajiny, který tvrdí, že mu PSJ od března dluží 200 000 korun a že má i další věřitele. Vyplývá to z údajů zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Ve vyjádření pro ČTK společnost PSJ uvedla, že taková pohledávka neexistuje. Případné věřitele PSJ soud vyzval, aby podali přihlášku pohledávky.

Firma PSJ vznikla v roce 1990 a se svým holdingovým uskupením firem se postupně zařadila k největším stavebním skupinám ve střední Evropě. Nedávno prodala svou firmu Alpine Bau CZ zaměřenou na stavby v dopravní infrastruktuře společnosti PORR. Celkové konsolidované výnosy skupiny PSJ Holding za rok 2017 byly podle středeční tiskové zprávy 7,1 mld. Kč.

ČTK

Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku i ve 2. čtvrtletí rostly, tempo zdražování se ale zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil slovenský statistický úřad.

Tempo meziročního růstu cen zpomalilo na 7 % z 11,7 % v prvním čtvrtletí. Více zdražily starší nemovitosti než novostavby. Bydlení na Slovensku podle tamního statistického úřadu zdražuje nepřetržitě od začátku roku 2014 a oproti roku 2010 jsou ceny vyšší o čtvrtinu.

Z údajů centrální banky (NBS) vyplývá, že průměrná cena metru čtverečního v bytech a domech na Slovensku dosáhla ve 2. čtvrtletí 1 431 eur (36 850 Kč). Byla tak nejvyšší od konce roku 2008. Ke zdražení bydlení na Slovensku došlo v době nízkých úrokových sazeb a růstu poskytnutých úvěrů bankami. NBS od léta zavedla další zpřísnění pravidel poskytování půjček, jehož cílem je zamezit výraznému zadlužení lidí v porovnání s jejich příjmy.

ČTK

Podíl pěti největších developerů na pražském bytovém trhu v prvním pololetí meziročně vzrostl o 3,8 procentního bodu na 44,5 %. Stejně jako v prvním čtvrtletí největší podíl měl Central Group, po němž následovaly FINEP a Skanska Reality.

Postavení v nejlepší desítce v porovnání s koncem března udržely také firmy YIT Stavo, Vivus, AFI a Horizon. Nově v ní jsou Crestyl, Pražská správa nemovitostí a Avestus. Pozici naopak ztratily Rezidence Veselská, Exafin a Metrostav Development.

V prvním pololetí developeři v hlavním městě prodali 2 750 nových bytů s vydaným územním rozhodnutím, meziročně o 3,5 % méně. Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o pětinu na 4 350. V polovině roku 2015 jich bylo 7000.

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci letošního prvního pololetí meziročně vzrostla o 24 % na 94 000 Kč za metr čtvereční. Zlom v cenovém vývoji nastal v polovině roku 2015. Od té doby vzrostly prodejní ceny nových bytů v Praze téměř o 70 %. Podle odhadu developerů také letos počet nových prodaných bytů v Praze klesne, prodejní ceny se dostanou k hodnotě 100 000 Kč za metr čtvereční. Nabídka by se postupně měla rozšiřovat na 5 000 bytů na konci roku.

Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší.

 

 

Praha: prodej bytových novostaveb

(podle jednotlivých prodejců, konec 1. pololetí 2018)

Pořadí Společnost Počet Podíl na trhu (pct) 1. Central Group 467 17,0 2. FINEP 298 10,8 3. Skanska Reality 187 6,8 4. Crestyl 136 5,0 5. YIT Stavo 135 4,9 6. Vivus 133 4,8 7. AFI 94 3,4 8. Pražská správa nemovitostí 83 3,0 9. Avestus 72 2,6 10. Horizon 72 2,6

Pramen: statistiky sdružení Central Group, Skanska Reality, Trigema. Za prodaný byt se podle nich považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50 000 Kč.

SF/pb

Včera byly podepsány smlouvy o postoupení veškerých podílů ALPINE Bau CZ a.s. na společnost PORR. Společnost bude v rámci koncernu začleněna jako celek pod českou dceřinou společnost PORR. Kupní cena se pohybuje okolo 12 mil. eur a je odvislá od různých korekcí, které mohou vyplynout z rozvahy k datu nabytí platnosti převodu.

ALPINE Bau CZ je od roku 2014 členem skupiny PSJ a stavební činnost zahájila v České republice v roce 1992. Tradiční podnik dosáhl v roce 2017 produkčního výkonu zhruba 100 mil. eur a aktuálně zaměstnává 450 zaměstnanců.

ČTK

Obchodní centrum Letňany, které pod novým vlastníkem modernizuje své prostory, otevře ve čtvrtek novou zónu s restauracemi a rychlým občerstvením a v říjnu pak nové obchody. Investice do rekonstrukce centra dosáhla téměř půl miliardy korun.

Celý projekt je veden společností CBRE Global Investors. Společnost je zodpovědná za obchodní stránku a novou skladbu obchodů a restaurací v centru.

Obchodní centrum Letňany patří k největším v Praze. Zákazníkům nabízí téměř 200 obchodů na ploše přes 110 000 m2. Největší zastoupení tu mají obchody s módou, doplňky a šperky. V roce 2016 prodal obchodní řetězec Tesco obchodní centrum německé společnosti Union Institutional Investment GmbH.

Jak vyplývá to z údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield, rekonstrukcí dosud prošlo v Česku 19 velkých obchodních center z celkem 98. Z celkové plochy 2,3 milionu metrů čtverečních činí podíl těch zmodernizovaných 32 %. Asi dvě třetiny obchodních center (62) v ČR jsou starší deseti let – z těchto bylo zrekonstruováno 17, včetně Centra Černý Most, Centra Chodov, Olympie Brno či centra Futurum Ostrava.

ČTK

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) by měl ke stávajícím aktivitám přidat například oblast udržitelného rozvoje měst nebo cestovního ruchu. Měl by se také přejmenovat na Státní fond pro podporu investic (SFPI). Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj, pod které SFRB spadá.  “Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo do připomínkového řízení návrh, kterým by se rozšířily kompetence a název SFRB. Novela zákona znamená rozšíření zaměření fondu i na regionální rozvoj, územní plánování, cestovní ruch a stavební řád. Rozšíření aktivit fondu by mělo mít příznivé efekty v regionech, ať už jde o regeneraci brownfieldů nebo podporu občanské vybavenosti v regionech,” uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Nově rozšířený fond by měl mít podle návrhu přístup do základních státních registrů. Žadatelům o podporu by tak měla ubýt administrativní práce. Přesnější a důsledná evidence žadatelů má zabránit tomu, aby zájemce čerpal státní podporu na stejnou činnost opakovaně. Zlepšit by se také měla také možnost fondu vymáhat dluhy. Například v případě, že dlužník změní jméno.

Státní fond rozvoje bydlení doposud shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Celkové výdaje fondu SFRB letos mírně vzrostly na 2,17 mld. Kč. Příjmy naopak klesly o 2,5 % na 893 mil. Kč.

ČTK

Společný podnik dopravního podniku (DPP) a Penty na výkup pozemků a rozvoj okolí stanic linky metra D nevznikne – projekt včera odmítla pražská rada. Proti hlasovali zástupci Trojkoalice, kteří jej dlouhodobě kritizují, ale i část radních za ANO a ČSSD. Cílem plánu mělo být rychle vykoupit pozemky pro stavbu, což mělo být umožněno tím, že většinu 51 % v podniku by vlastnila Penta. Nebylo by tak nutné se řídit pravidly pro veřejné subjekty.

Podle mluvčího Penty Iva Mravinace zvítězily předsudky a předvolební boj nad možností maximálně urychlit výstavbu. “Metro D mohlo jezdit do sedmi let a výrazně by se ušetřily veřejné finance.“

ČTK

Nedávno schválená novela zákona o vyvlastnění může urychlit vyvlastňování pozemků pro metro D, i tak by však trvalo roky získat všechny potřebné parcely. Vyplývá to z právní analýzy, kterou pro pražský dopravní podnik (DPP) zpracovala advokátní kancelář HSP & Partners. Město a DPP plánují pro výkup pozemků založit společný podnik se společností Penta, což analýza považuje za vhodnější řešení. Rada města ale společný podnik zatím neschválila s tím, že si DPP nechá udělat analýzu dopadu novely na rychlost vyvlastnění pozemků.

Součástí novely je seznam staveb, u nichž má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Jejich součástí je i metro D. Mezitímní rozhodnutí znamená, že stavba by mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady. Podle analýzy se dá předpokládat pozitivní vliv novely na rychlost vyvlastnění, který se však s ohledem na to, že se nový proces zatím nevyzkoušel, nedá garantovat. I tak získání rozhodnutí, kterých by bylo třeba 595, podle analýzy zabere i s přípravami a při započtení všech lhůt nejméně dva roky, spíše však výrazně více. Autoři analýzy tak společný podnik, který by šel cestou výkupů a nemusel by se držet cen určených znaleckými posudky, považují za lepší řešení.

Cílem společného podniku má být co nejrychleji vykoupit pozemky pro stavbu metra. Společnost Penta má mít v podniku většinový podíl 51 %, takže nebude nutné se při výkupu pozemků řídit pravidly, která musí dodržovat veřejné subjekty. Společný podnik má zároveň těžit z finančního zhodnocení pozemků přilehlých k novým stanicím, a pokrýt tak část nákladů na výstavbu. Plán se netýká stavby samotného metra, pouze stanic.

ČTK

Bývalé sídlo Investiční a poštovní banky v centru Prahy na Senovážném náměstí koupila rakouská developerská skupina UBM. Památku známou rovněž jako Cukrovarnický palác podle deníku E15 přestaví na pětihvězdičkový hotel.

Hotel bude mít asi 175 pokojů a stane se pravděpodobně součástí některého z velkých hotelových řetězců, uvedla dnes firma UBM v tiskové zprávě. O provozovateli hotelu ale zatím společnost stále jedná.

Luxusní hotel chtěla z objektu udělat už skupina J&T, když v roce 2006 nemovitost koupila od Československé obchodní banky. Plány však zhatila finanční krize. V hotelovém projektu hodlala pokračovat také ruská společnost UralNěftěGazStroj, která památku koupila od J&T v roce 2014. Projekt na přestavbu budovy na hotel má platné stavební povolení. Akvizice tak podle Polákové zapadá do dlouhodobé strategie UBM se zaměřením na hotelnictví. UBM je 145 let stará společnost, jejíž akcie se obchodují na hlavním trhu vídeňské burzy. Letos firma rozšířila své portfolio o hotely v Düsseldorfu, Hamburku, Haagu a Katovicích, a má tak ve svých hotelech v nabídce již přes 3200 lůžek hlavně v Německu, Rakousku a Polsku.

Palác byl postaven mezi roky 1912 a 1916 podle návrhu architektů Josefa Zascheho a Theodora Fischera. Plastiky na průčelí vytvořil německý sochař Franz Metzner. Po vpádu armád zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 v budově provizorně přebývali poslanci Národního shromáždění.

ČTK