Developerská skupina HB Reavis prodá několik projektů v Praze včetně souboru Transgas na Vinohradské třídě, k jehož demolici má už pravomocné povolení. Tuto informaci potvrdil serveru E15 mluvčí firmy Jakub Verner. Skupina slovenského miliardáře Ivana Chrenka chce podle něj výrazně omezit své působení v Praze. Demolice Transgasu by se měla uskutečnit podle plánu, takže nový majitel by mohl získat už jen volný pozemek.

Kromě Transgasu se HB Reavis zbavuje ještě například staré kancelářské budovy Mercuria v Holešovicích, kde se dosud také počítalo s budoucí demolicí, píše E15. Firma k prodeji nabídne rovněž kancelářský projekt v Radlicích poblíž centrály ČSOB.

K prodejům společnost přistoupila v souladu s novou strategií, která spočívá v budování větších lokalit. Kde není možné vytvořit větší kancelářský celek, tam nemovitosti prodá. V portfoliu si naopak podrží projekt v Brně, obchodní centrum Aupark Hradec Králové nebo síť sdílených kanceláří HubHub, které má v Praze.

ČTK

Čeští vysokoškoláci v oboru stavebnictví chtějí po ukončení studií nejčastěji nastoupit do firmy Strabag, jak ukázal výzkum společnosti GfK. Studie TOP Zaměstnavatelé 2019 se zúčastnilo celkem 11 577 studentů českých vysokých škol. Celkovým vítězem napříč obory se stala Škoda Auto.

Stavební firma Strabag patří do skupiny stejnojmenného rakouského koncernu a v Česku působí od roku 1991. Podle poslední veřejné účetní závěrky přesahují její tržby v ČR 10 mld. korun. Jedná se již o její páté vítězství v anketě o TOP Zaměstnavatele v oboru stavebnictví v řadě. Na druhém místě skončila Eurovia CS, bronzová pozice patří Metrostavu.

Kategorii Poradenství & Audit & Daně opanovala společnost KPMG, za ní se umístili Deloitte a EY. Mezi bankami vyhrála Komerční banka, která porazila Českou spořitelnu a ČSOB. „Většina vítězů oborových kategorií obhájila loňská prvenství. Jasně tak vidíme, že se na trhu profilují zaměstnavatelé, kteří dokázali vybudovat silnou značku nejen pro zákazníky, ale i pro své budoucí zaměstnance. Tři čtvrtiny studentů očekávají, že si po získání vysokoškolského diplomu vydělají mezi 22 500 až 37 500 Kč hrubého měsíčně,“ řekl k výsledkům Jakub Hořický, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé.

Studie TOP Zaměstnavatelé 2019

Obor Pořadí Stavebnictví Poradenství & Audit & Daně Bankovnictví & Investice 1. Strabag KPMG Komerční banka 2. Eurovia CS Deloitte Česká spořitelna 3. Metrostav EY ČSOB 4. Hochtief McKinsey & Company Raiffeisenbank 5. Skanska PwC Air Bank

Zdroj: GfK

SF/tk

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Počítá s tím návrh nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Ten také předpokládá, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu.  V návrhu zákona MMR uvádí, že po jeho přijetí jsou kvůli zkrácenému povolování očekávány přínosy 6,88 mld. Kč ročně.

Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností. Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odeslalo MMR na konci ledna věcný záměr zákona do připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva a úřady mají na připomínky čas do konce února. “Věcný záměr by měl být poté odeslán v březnu na vládu. Následné paragrafové znění v prosinci dostane Sněmovna. S platností nového zákona počítáme již od ledna 2021,” sdělila K. Dostálová.

Poslední stavební zákon nabyl účinnost roku 2007. Od té doby byl více než dvacetkrát novelizován. Podle údajů Světové banky je Česko v délce povolování staveb na 156. místě ze 190 porovnávaných zemí.

ČTK

Penta Real Estate chystá na části pozemků po bývalém nákladovém nádraží v Praze na Žižkově rezidenční projekt minimálně s 500 byty za dvě miliardy korun. V polovině února developer vypíše mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž na koncepční návrh celého území.

Bytový projekt Penta chystá s Českými drahami a společností SUDOP v konsorciu pod názvem Railreal. Zahájení výstavby očekává v roce 2021. Na celém území nákladového nádraží je zatím stavební uzávěra. Její zrušení se předpokládá se změnou územního plánu, která se pro rozsáhlé území bývalého žižkovského nádraží připravuje.

Zadání architektonické soutěže vychází jak z aktuálního územního plánu, tak studie IPRu. Soutěž bude dvoukolová, pět nejlepších návrhů z prvního kola dostane pro další rozpracování finanční motivaci 10 000 eur. Ta by měla zaručit i zájem zahraničních studií. Desetičlennou porotu bude tvořit pět zástupců vlastníka, druhou polovinu pak nezávislí architekti a zástupci města.

ČTK

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) připravuje kompletní rekonstrukci Masarykova nádraží v Praze za 2,4 mld. Kč. Modernizace by měla začít v roce 2022. Nádraží by se mělo stát pražským dopravním uzlem s napojením na letiště, přestavba předpokládá rozšíření stávajícího počtu kolejí ze sedmi na devět a vybudování nového vestibulu ve formě zastřešení propojující prostor ulic Na Florenci, Hybernská a Opletalova.

Masarykovo nádraží z roku 1845 je nejstarším velkým nádražím v hlavním městě. Vedle opravy samotného nádraží čeká v nejbližších letech zásadní proměna jeho okolí. Investiční společnost Penta Real Estate, která odkoupila pozemky od SŽDC v roce 2016, tu plánuje postavit administrativní čtvrť a rovněž park podle projektu studia zesnulé britské architektky Zahy Hadidové.

ČTK

Vedení Prahy bude jednat se starosty, kteří nesouhlasí s plánovanou trasou Pražského okruhu na severu města. Schůzka se uskuteční v následujících týdnech. Stavbu části okruhu od Ruzyně přes Suchdol a Březiněves do Běchovic provází dlouholeté protesty městských částí. Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina. V uplynulých měsících se objevil návrh posunout trasu okruhu víc do Středočeského kraje. V případě, že by se tak stalo, by ale muselo být změněno 41 územních plánů v Praze a středočeských obcích. Nová varianta by také zabrala dvakrát více cenné půdy, trasa by byla delší a posunul by se začátek výstavby. “Fakta, která jsme již prověřili, ukazují, že reálná je pouze varianta v platné územně plánovací dokumentaci,” uvedl minulý týden Scheinherr.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a celá severní část. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit.

ČTK

Kabinet A. Babiše včera projednal návrh novely zákona o hospodaření energií, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu. Dokument mimo jiné přináší povinnost, že průkaz energetické náročnosti mají mít na dobře viditelném místě nově všechny větší budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Česko tak napravuje výtku, kvůli které ji Evropská komise (EK) v lednu poslala k unijnímu soudu. Legislativní úprava by podle návrhu ministerstva především měla uvést do souladu evropskou a národní legislativu o energetické účinnosti. Mimo jiné má také zpřesnit povinnost zpracování takzvaného energetického auditu nebo činnost energetických specialistů. K některým dalším úpravám, které návrh přináší, mají výtky ekologové. Kritizují hlavně změnu ustanovení, která v současnosti stanoví povinnost plnit minimální energetické účinnosti při každé změně stavby výrobny elektřiny nebo tepla. Nově má být povinnost plnit tento standard pouze při modernizaci, která bude mít dopad na instalovaný výkon, upozornily tento týden ve společné tiskové zprávě Hnutí Duha a Greenpeace ČR.

Od roku 2009 je energetický průkaz povinný pro všechny nově stavěné budovy a pro rekonstrukce větších budov. Povinnost byla následně rozšířena na všechny rodinné, bytové i administrativní domy při větších renovacích, prodejích či pronájmech. Od začátku roku 2016 musí být průkazy předány i při pronájmech bytů a kanceláří. Podle dřívějšího vyjádření Státní energetické inspekce jde celkově o trh s ročním obratem asi 220 mil. Kč.

ČTK

Během letošního roku se definitivně rozhodne o výstavbě paralelní vzletové dráhy a rozšíření terminálu 2 na pražském Letišti Václava Havla. V příštích měsících chce letiště zahájit územní řízení a vykoupit zbývající pozemky. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Letiště je nyní již na hraně své maximální kapacity, v příštích letech proto plánuje investice za přibližně 27 mld. Kč. Po nich by se kapacita měla do roku 2026 zvýšit o čtyři miliony na 21 milionů cestujících za rok.

Letiště loni odbavilo rekordních 16,8 mil. cestujících, meziročně o 9 % více. V letošním roce se předpokládá další růst o zhruba tři až pět procent. Šéf letiště upozornil, že již nyní letiště musí odmítat část spojů. “U nás funguje provoz ve vlnách, ve špičkách už musíme některé letecké společnosti odmítat. Musíme proto stavět,” řekl.

O záměru stavby nové letové dráhy i rozšíření terminálu 2 rozhodne během letošního roku ministerstvo financí, které zastupuje jediného akcionáře letiště, tedy stát.

ČTK

Penny Market, který je co do počtu prodejen s 380 prodejnami v ČR největším obchodním řetězcem v tuzemsku, investuje do čtyř let miliardu korun do úplné přestavby svých prodejen v Česku. Rekonstruované provozovny nebudou mít dlouhé uličky, nýbrž budou uspořádány do podoby farmářského tržiště s jednotlivými oddělenými „ostrůvky“ s konkrétním sortimentem. Firma už představila osm nově upravených prodejen v Plzni. Nový koncept, který zavádí firma v Česku, by měl být vzorem pro Německo, kde připravují první testovací obchod u Kolína nad Rýnem.

V roce 2017 řetězec zvýšil tržby o 6 % na 33,9 mld. Kč a zisk stoupl o 11 % na 542 mil. Kč. Z hlediska výše tržeb je největším tuzemským obchodním řetězcem Kaufland. Mezi další patří Tesco, Lidl, Globus, či Makro. Diskonty Penny Market patří do nadnárodní obchodní skupiny REWE Group.

ČTK

Investice do komerčních nemovitostí v Česku loni meziročně klesly o 30 % na 2,62 mld. eur (67,3 mld. Kč). Letos by podle studie poradenské společnosti Colliers měly zůstat zhruba na stejné úrovni.

V regionu střední a východní Evropy loni realitní investice vzrostly o šest procent na 13,8 mld. eur. Z šesti porovnávaných zemí připadala více než polovina objemu investic na Polsko, Česku patřila zhruba pětina. “Polsko jednoznačně dominuje. Maďarsko investoři považují za relativně bezpečné. Slovensko, Rumunsko a Bulharsko jsou spíše okrajové trhy. Vypadá to, že realitní investice v regionu jsou na vrcholu. Meziročně rostou od roku 2012, v posledních letech se však růst zpomaluje,” uvedl vedoucí výzkumu pro Česku v Colliers Ondřej Vlk. V porovnání s rokem 2012 byly loni realitní investice v oblasti zhruba 3,5krát vyšší.

Z jednotlivých sektorů patřily v regionu mezi investory k nejoblíbenějším kanceláře, kam směřovaly dvě pětiny všech investic. Následovaly maloobchodní prostory s třetinou objemu, dále průmyslové haly a sklady, na které připadala pětina. Hotelům patřila necelá tři procenta. “Velkou budoucnost mají investice do průmyslových a logistických nemovitostí. Tento sektor nabízí zajímavá výnosová procenta. Na druhou stranu jich v současné době není moc na prodej,” doplnil Vlk.

ČTK

V pražských kancelářích loni vzrostlo nejvyšší dosahované nájemné meziročně v průměru o 2,5 % na 246 eur (6 300 Kč) za metr čtvereční a rok. Ze šesti srovnávaných měst v středoevropském regionu bylo však nájemné téměř o polovinu nižší než v Mnichově či Berlíně. Podle studie KPMG byl meziroční růst nájmů loni v Praze a Mnichově nejnižší, naopak nejvíce vzrostlo nájemné ve Varšavě, o 4,3 %.

Kancelářské nájmy ve střední Evropě

(prime rate, v Kč za m2 a rok)

Město/Rok 2015 2016 2017 2018 Mnichov 10.603 10.756 11.064 11.345 Berlín 7222 8605 9834 10.142 Vídeň 7913 7913 7913 7913 Varšava 7068 7376 7068 7376 Praha 5993 5993 6146 6300 Bukurešť 5532 5532 5532 5685

Poznámka: přepočteno v kurzu 25,61 CZK/EUR

Zdroj: Knight Frank

ČTK

Společnost Linkcity Czech Republic, člen mezinárodní developerské skupiny Bouygues, zažila loni v mnoha ohledech zlomový rok. V březnu 2018 firma, která se do té doby soustředila převážně na rezidenční development, uvedla na trh novou značku LINK Logistic Industry. Ve spolupráci s novým finančním partnerem, skupinou Cromwell Property Group, již v říjnu dokončila a téměř z 90 % obsadila logistický areál LiNK Hradec Králové s 8 376 m² pronajímatelných ploch. Projekty, na kterých Linkcity aktuálně pracuje, představují více než 200 000 m² logistických ploch. Přibližně 30 000 m² přitom hodlá realizovat v letošním roce.

„Rok 2018 byl pro nás obdobím změn, kdy jsme se soustředili na spuštění našich logistických projektů a přípravu nových rezidenčních nemovitostí: revitalizaci areálu bývalého státního podniku Tesla Pardubice a další fázi projektu Chrudimpark, jejíž dokončení plánujeme v listopadu letošního roku. Kromě toho připravujeme také jeden rezidenční projekt v Praze a jeden v Pardubicích, jejichž výstavbu s ohledem na povolovací procesy zahájíme pravděpodobně v roce 2020,“ říká Zdeněk Kašpar, obchodní ředitel firmy Linkcity Czech Republic.

SF/pb

V loňském roce se v Praze prodalo 5 000 nových bytů – o 500, respektive  o 9 %  méně než v roce předchozím. A to přesto, že nabídka nového bydlení v Praze v loňském roce vzrostla na 5 400 bytových jednotek. Z aktuální analýzy společností Trigema, Skanska Reality a Central Group také vyplývá, že průměrná cena za nový pražský byt loni přesáhla psychologickou hranici 100 tisíc korun za m². Nejvíce bytů se prodalo v Praze 5 (23%), dále v Praze 9 (20%) a Praze 10 (17%).

Na pražském bytovém trhu se i letos bude projevovat řada negativních faktorů: dlouhé povolovací procesy, nedostatek stavebních kapacit, vysoké ceny v kombinaci s „hypotečními“ restrikcemi ČNB (v posledním čtvrtletí 2018 prodej mezičtvrtletně klesl o 17 %) a v neposlední řadě také vzestup úrokových sazeb.

„Už třetí rok po sobě počet prodaných bytů v hlavním městě klesá. Doufáme, že se letos již situace stabilizuje, protože poptávka po novém bydlení zůstává stále velká. Praha bude pro zájemce o nemovitosti určitě atraktivní i v budoucnosti,“ říká ke stavu pražského bytového trhu Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

SF/pb

Společnost Skanska koupila od Academic Business Incubators (AIP) zbývající 60% obchodní podíl ve společnosti Business Link, největší síti coworkingových center v Polsku, která loni expandovala do ČR. Díky této akvizici, kterou ovládá už ze 100 %, získala Skanska možnost přizpůsobit nabídku svých kancelářských prostor také firmám, které coworking využívají.

Předmětem akvizice je celkem pět coworkingových center, která se nacházejí ve Varšavě a v budovách postavených společností Skanska v Poznani, Krakově, Wroclawi a v Praze (budova Visionary).

„Jsme přesvědčeni, že coworkingová centra budou mít stále důležitější roli na trhu s nemovitostmi. Hlavní výhodou coworkingu je možnost setkávat se s odborníky, kteří vás mohou inspirovat, příležitost získávat kontakty a také zpětnou vazbu. Business Link už spojil více než 2 600 podnikatelů a celková plocha všech jeho center je více než 35 000 m². Nabízí také prostor pro různé akce a workshopy,“ říká Alexandra Tomášková, ředitelka Skanska Property Czech Republic.

SF/pb

Téměř všechny české firmy bez ohledu na svou velikost či převažující ekonomickou činnost mají přístup k internetu a většina má i své webové stránky. V lednu 2018 nebyly on-line jen dva podniky ze sta a vlastní stránky nemělo 17 % podniků s deseti a více zaměstnanci.

Webové stránky slouží firmám k prezentaci či budování jejich dobrého jména. Firemní weby nabízejí zákazníkům ale také celou řadu sofistikovanějších funkcionalit jako např. možnost on-line objednávky či rezervace, sledování stavu vyřizování zakázky či přizpůsobení nabízeného zboží či služeb na míru. „Potěšující je, že v nabídce některých pokročilých webových funkcí jsou české podniky vysoce nad evropským průměrem. Například u poskytování možnosti on-line objednávek či rezervací na webu jsou firmy v ČR za rok 2018 v rámci EU na šestém místě,“ uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček. Naopak za unijními poměry pokulháváme v kvalitě připojení – vysokorychlostní internet (přenos nad 100Mb/s) má u nás jen 13 % podniků, průměr EU je 18 % a třeba v Dánsku či Švédsku je takových podniků kolem 45 %. Podobné je to také v oblasti využívání sociálních sítí – vlastní profil na nich má u nás 34 % firem, zatímco v Unii je to v průměru 45 % a v některých zemích se tento ukazatel blíží 70 %.

Zjevně se u nás prosazuje i digitalizace. V podnikatelském sektoru se projevuje také například využíváním služeb placeného cloud computingu, tedy nakupováním služeb, programů či úložného prostoru, které jsou  dostupné z libovolného místa prostřednictvím internetu. „Využívání placených cloudových služeb podniky rok od roku narůstá. Nejnovější data potvrzují, že je využívá již více než čtvrtina firem v ČR a téměř polovina velkých,“ vysvětluje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

SF/pb

V Brně se za loňský rok prodalo o 31 % méně nových bytů než v roce 2017. Růst cen u větších bytů se sice prakticky zastavil, jednopokojové byty ale v posledním čtvrtletí minulého roku zdražovaly dál, a to až o 22 %. K analýze společnosti Trikaya, která ceny bydlení v Brně dlouhodobě sleduje, její obchodní ředitel František Šudřich uvedl: „Pokles prodejů je způsoben jednak růstem cen nových bytů, ale zároveň i vzrůstajícími cenami stavebních prací, které se do jejich výstavby promítají. Za byt o velikosti 61,5 čtverečních metrů zájemci od října do prosince zaplatili v průměru 4,17 milionu korun.“

Právě kvůli růstu cen nastala v Brně netypická situace, že třetinu volných bytů na trhu s novostavbami tvoří třípokojové byty. “Dostupné rodinné domy za Brnem konkurují větším bytům ve městě. To je důvod, proč se větší byty neprodávají tolik jako dříve a zůstávají v nabídce. Uvnitř samotného Brna se staví jen velmi málo, byty tak zdražují a lidé se stěhují za město,” vysvětluje výkonný ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. Současně odhaduje, že situace na trhu s bydlením se promítne i do úrovně nájemného: „V Brně je aktuální průměrný nájem 254 Kč za metr čtvereční podlahové plochy bytu. Ještě loni touto dobou to bylo 230 korun, což odpovídá meziročnímu nárůstu cen o 10 %.“

ČTK

Výběr stavebních firem je malý, uvádějí developeři. I to je podle nich jedním z důvodů, proč ceny bytů rostou. Lépe jsou na tom developerské společnosti, kteří vlastní stavební firmu. I ty se ovšem většinou potýkají s tlakem na cenu kvůli nedostatku stavebních kapacit u subdodavatelů nebo kvůli zpřísněným normám.

“Trend souvisí s rostoucí poptávkou po stavebních firmách. Sehnat kvalitního a seriózního dodavatele je mnohem složitější a dražší, než tomu bylo například po krizi. Tehdy byl velký nedostatek zakázek a stavební firmy krachovaly,” uvedl ředitel společnosti Star Group Tal Grozner. “Pro některé kvalifikovanější pozice nebo práce jen obtížně sháníme spolupracovníky. Tlak na trhu stavebních profesí a firem je nyní velký. Na druhou stranu náš koncern má i svou stavební část. Díky tomu si velký objem stavební výroby dokážeme zajistit vlastními silami,” sdělil předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce se počet stavebních firem, které působí jako generální dodavatelé stavby bytů, příliš nezměnil. Výrazně však stouply ceny. “Jde hlavně o firmy dodávající řemeslníky, například na okna, podlahy nebo topení. Těchto firem je opravdu velký nedostatek. Jsou zcela závislé na zahraničních zaměstnancích. Bez nich by české stavebnictví už dávno zkolabovalo,” uvedl. Také obchodní ředitelka YIT Stavo Dana Bartoňová uvedla, že firma vnímá pokles zájmu stavebních firem o nové zakázky.

ČTK

Kabinet Andreje Babiše zrušil Radu vlády pro stavebnictví ČR a zřídil místo toho Radu vlády pro veřejné investování. Ta by měla koordinovat velké investiční akce a zastoupeny by v ní měly být jednotlivá ministerstva podílející se na investicích. Materiál, který už vláda schválila, počítá výhledově i se zřízením ministerstva pro veřejné investice.

„Rada pro veřejné investování je koncipována jako společný meziresortní poradní orgán vlády. Bude poskytovat vládě podporu při přípravě a projednávání koncepčních, strategických i legislativních dokumentů týkajících se investičních projektů,” uvádí materiál. Předsedou rady je navržen premiér. Organizační záležitosti spojené s činností rady zajistí ministerstvo pro místní rozvoj.

Materiál do budoucna také počítá se vznikem ministerstva pro veřejné investice. “Český model veřejného investování by se měl zabývat projekty, jejichž hodnota přesahuje 50 milionů korun, přičemž projekty s hodnotou mezi 50 až 300 miliony korun by měly být posuzovány v rámci zjednodušeného procesu. Veškeré projekty s hodnotou nad 300 milionů korun by pak měly procházet komplexním vyhodnocovacím procesem. Za tímto účelem je proto nezbytné zřídit Radu vlády pro veřejné investování a orgán (Státní expertízu), který bude plnit funkci podpůrnou a koordinační, jímž by mělo být v českém prostředí v budoucnu nově vzniklé ministerstvo pro veřejné investice,” uvádí předkládací zpráva.

ČTK

Dvě státní instituce připravují nákladné rekonstrukce bývalých vojenských objektů v centru Prahy. Jde o nevyužívané kasárny a komplex Invalidovny, obojí v Karlíně. NPÚ převzal objekt Invalidovny loni v květnu od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V objektu chce ústav zřídit informační centrum a kavárnu, další prostory by měly sloužit kancelářím NPÚ, odborům ministerstva kultury, vzdělávacím aktivitám i zdejšímu komunitnímu životu.

Další bývalým objektem, který by se měl dočkat obnovy, jsou kasárny u Negrelliho viaduktu v Karlíně. “Mapujeme situaci, zda a jak s objektem naložíme. Nad konkrétními plány týkající se rekonstrukce a jejího případného financování se teprve uskuteční jednání,” uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. V areálu kasáren nyní funguje společensko-kulturní centrum, které má smlouvu do roku 2020 a rádo by ji prodloužilo. I o tom se podle Řepky teprve bude jednat. Na rekonstrukci objektu z 19. století by byla zapotřebí investice v řádu miliard, které zatím ministerstvo nemá zajištěno. Budovu dříve vlastnilo ministerstvo obrany, které se jej neúspěšně pokoušelo prodat v dražbě. Resort spravedlnosti budovu převzal v roce 2016.

V metropoli se nachází také řada bývalých vojenských bunkrů, které vesměs slouží jako kryty civilní obrany. Těch je v Praze 741 a v případě potřeby se tam může ukrýt celkem 492 000 lidí. Některé kryty bývají přístupné veřejnosti, například kryt na Folimance v Praze 2, který patří k největším v metropoli a byl vybudován na přelomu 50. a 60. let minulého století.

ČTK

Provozovatel nákupních parků Fidurock Nemovitosti vydává dluhopisy za 300 mil. Kč. Roční výnos je 5,6 %, doba splatnosti dluhopisu je pět let. Peníze z emise chce společnost použít na expanzi v Česku a na Slovensku. Nominální hodnota jednoho dluhopisu je 10 000 korun. Manažerem a administrátorem emise je J&T Banka, jejímž klientům budou dluhopisy nabídnuty exkluzivně.

“V následujících pěti letech chceme významně posílit svou pozici v oblasti provozovatelů nákupních parků v Česku a na Slovensku. Nákupní parky byly historicky spíše stranou zájmu investorů. I proto tento segment nabízel a stále nabízí relativně atraktivnější výnosy než jiné typy nemovitostí,” uvedl člen představenstva Fidurock Nemovitosti David Hauerland. Aktuální výnosy z nákupních parků v Česku jsou podle něj téměř o polovinu vyšší než u klasických obchodních center.

Nákupní parky jsou na rozdíl od obchodních center obvykle jednopodlažními nákupními středisky na okraji měst, která na jednom místě nabízejí prodejny potravin, drogerie, módy, elektrických spotřebičů a chovatelských nebo sportovních potřeb a lékárnu. V současnosti je trendem rozšiřování jejich nabídky o restaurace, kavárny nebo dětská hřiště.

Společnost Fidurock Nemovitosti byla založena v roce 2015, sídlo má v Praze. Je součástí česko-nizozemské společnosti Fidurock. Její portfolio má v současnosti hodnotu zhruba dvě miliardy korun. Patří jí například Severka v Liberci, nákupní parky v Táboře a slovenské Senici nebo obchodní dům Saratov v Bratislavě. Do pěti let chce firma své portfolio rozšířit na více než pět miliard korun.

ČTK