Místo bývalého lihovaru na Smíchově by měly vyrůst tři domovní bloky o výšce až 12 nadzemních podlaží se 499 byty a podzemními garážemi. Stavba by mohla začít příští rok a skončit v roce 2024. ČTK to zjistila z databáze EIA. Součástí plánu je zachování komínu a rekonstrukce památkově chráněné bývalé varny. Ředitel developmentu projektu Zlatý lihovar Miroslav Markant ČTK sdělil, že náklady se odhadují na 1,8 miliardy korun.

Podle dokumentace pro EIA plánuje investor vedle stovek bytů v parteru umístit obchodní prostory, plán počítá i se stavbou mateřské školy a 642 podzemních parkovacích stání. Nádražní a Strakonickou ulici by měly propojit uliční třída a silnice. U zachovaného komínu vyroste nižší objekt s kavárnou či restaurací. Nejvyšší budovu chce investor umístit do jižní části areálu.

Stavba na místě lihovaru se připravuje zhruba 20 let, v minulosti plány vyvolaly mezi obyvateli Prahy 5 debatu. Investor předložil městské části postupně několik verzí, na té nynější se podle Markanta začalo pracovat v roce 2015 a je definitivní podobou, která byla projednána i se zástupci Prahy 5. “V uplynulých letech byl projekt detailně projednáván s různými dotčenými orgány. Stávající podoba projektu zahrnuje připomínky a doporučení z projednávání. Tento návrh bude předložen v žádosti o vydání územního rozhodnutí,” uvedl Markant. Nutná změna územního plánu podle něj byla provedena v roce 2003.

V médiích se v minulosti objevily zprávy, že projekt koupila od firmy Goldfin Investments Limited developerská společnost Trigema. Podle Markanta se nicméně prodej neuskutečnil. “Společnost Zlatý lihovar je stoprocentně vlastněna firmou Goldfin Investments Limited a se společností Trigema byly dohodnuty základy budoucí spolupráce,” uvedl.

Nejstarší stavby v areálu jsou z roku 1836, roku 1880 v nich byla zřízena továrna na líh a potaš. V roce 1907 byl lihovar přestavěn, z té doby pochází dnešní podoba ústředního objektu areálu – rafinérie lihu. V roce 1957 byla část tehdy již nefunkční potašovny přestavěna na octárnu. Výroba lihu a octa skončila v roce 2001, od té doby je lihovar bez využití. V roce 2013 se část lihovaru zřítila.

ČTK

Kancelářská budova Main Point Pankrác v „byznysové“ lokalitě na Pankrácké pláni v Praze 4 mění majitele: skupina Mint Investments právě dokončila její akvizici pro jihokorejskou investiční společnost Hana Financial Investment. Objem transakce přesahuje 3 mld. korun.

Nízkoenergetická budova Main Point Pankrác, jejímž developerem byla společnost PSJ Invest, stojí v sousedství mrakodrapů; disponuje 26 500 m² administrativních ploch a obchodních ploch v 10 nadzemních podlažích. Mezi její nájemce patří mimo jiné McKinsey & Company, Unipetrol, Dimension Data či ARVAL CZ.

Akvizici okomentoval Sebastien Dejanovski z Mint Investments: „Jihokorejští investoři jsou v posledních měsících na českém trhu velmi aktivní, o čemž svědčí například to, že jsme pro jiného investora z Korejské republiky zajistili letos v lednu akvizici pražské kancelářské budovy Florenc Office Center.“

SF/pb

Česká metropole – jak vyplývá z analýzy společnosti CE-Traffic, kterou zveřejnil pražský magistrát – potřebuje byty pro 1,55 milionu obyvatel, kteří ve městě reálně žijí. Je to zhruba o 250 000 lidí více, než kolik uvádí ČSÚ. V Praze se podle analýzy, která vychází z anonymizovaných dat mobilních operátorů, dlouhodobě zdržuje kolem 1,55 milionu osob, které lze považovat za rezidenty. Z tohoto počtu je kolem 200 000 těch, kteří sice v Praze bydlí, ale v monitorovaných dnech se zdržovali mimo Prahu, například na služební cestě. Jak dále uvádí studie, podobně 200 000 až 250 000 lidí v Praze přebývá, i když zde nemají trvalé bydliště. Data byla sledována v únoru, říjnu a prosinci 2018 a ve všech těchto měsících byla situace podobná.

Z citované analýzy dále vyplývá, že každý všední den do Prahy přijíždí 300 000 až 400 000 lidí, kteří ji večer opět opouštějí. Jde o skupinu, která dojíždí do Prahy například za prací, studiem, na jednání nebo k lékaři. “Pokud k těmto osobám připočteme turisty, z dat vyplývá, že v přesný okamžik ve všední den se na území Prahy pohybuje zhruba 1,75 milionu lidí,” uvádí studie. Podle Ondřeje Špačka ze společnosti CE-Traffic je počet lidí, kteří se denně přes hranice Prahy pohybují, extrémní.

Výsledkem stavu, kdy nezanedbatelná část obyvatel v Praze pouze pracuje, ale bydlí za hranicemi hlavního města, je zvýšená výstavba a podpora bydlení v sousedních regionech. “Propad výstavby v Praze je suplován regionálním trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, zejména nárůst neekologického způsobu dopravy,” uvedl architekt Lukáš Kohl.

ČTK

Za největší současný problém města 57 % Pražanů považuje nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení. Pro více než třetinu je podle průzkumu agentury Ipsos pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost, školství, zdravotnictví a sociální služby.

Prioritou pro Prahu ve výstavbě dopravní infrastruktury je podle ankety především dokončení velkého i městského okruhu – podle 56 % Pražanů. Pak následují metro D (22 % ) a oprava stávajících mostů a výstavba nových (10 %).

ČTK

V České republice bylo v loňském roce postaveno 1 621 nebytových budov, což ve srovnání s rokem 2017 představuje růst o 50,7 %. Vzrostla také hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy, a to o 43,3 %, když celková podlahová plocha se zvýšila o 49,5 %. „Téměř polovinu ze všech postavených nebytových budov v loňském roce tvořily hotely a obdobné stavby. Naopak nejméně se dokončilo budov pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Přesto byly investiční náklady v této kategorii nejvyšší ze všech,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 257, nejméně naopak v Libereckém kraji (51). Nejdražší a prostorově největší stavby byly v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 287,1 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 5,6 tis. m² a obestavěný prostor 27,6  tis. m³. Nejlevnější stavby se dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 2,9 mil. Kč. Nejmenší budovy se dokončovaly na Vysočině, průměrná podlahová plocha zde byla 215 m² a obestavěný prostor 1 128 m³.

SF/pb

Budoucí plány rozvoje brownfieldu Interlovu už potřetí v polovině června přímo v této lokalitě prezentoval Radim Passer, zakladatel a CEO společnosti Passerinvest Group. Podrobnosti k současnému záměru návštěvníkům vysvětlil architekt projektu Martin Krupauer z A8000, informace o dopravním řešení doplnil dopravní inženýr Václav Malina. Na akci vystoupili také starosta Prahy 11 Jiří Dohnal a místostarosta Martin Sedeke.

„Veřejná diskuse nad naším záměrem na obnovení brownfieldu nedaleko metra Roztyly je pro nás jako investora a developera důležitá. Důležité je naslouchat potřebám a žádostem starousedlíků, ale zároveň musíme myslet v širším měřítku na mladou generaci, která městské části přináší ekonomický zisk a rozvoj. Takováto setkání jsou ideálním prostředkem pro sdílení názorů, zkušeností, ale i sběr podnětů ze strany veřejnosti. “ uvádl k setkání Radim Passer.

První etapou projektu bylo vyčištění části kraje Krčského lesa, kde vznikla volnočasová louka s lavičkami a hřištěm. Letos byla rekultivována další část lokality – vznikne tak workoutové hřiště a začaly se zde pořádat například pravidelné lekce jógy.

SF/pb

Developerská společnost Realactiva začala stavět v Lipně nad Vltavou projekt Molo Lipno Resort. Investice je přes 1,7 miliardy korun. Vznikne 79 apartmánových bytů s cenami od 85 000 Kč za metr čtvereční plochy, pětihvězdičkový hotel s více než 100 pokoji a kongresovým sálem pro 300 lidí i promenáda s obchodním bulvárem. Zastavěná plocha bude 24 000 metrů čtverečních, kolaudace bytů v první polovině roku 2021, celý komplex bude hotový do roku 2022. Starosta Lipna Zdeněk Zídek (Lipno) řekl, že investor staví ze dvou třetin na vlastních pozemcích a z třetiny na obecních. Projekt financuje fond investorů Dynamika, který je členem skupiny Investika.

Byty vznikají i jinde kolem lipenského jezera. Starostové tak chtějí jako trvalé obyvatele přilákat mladé rodiny s dětmi. Obec Lipno nad Vltavou letos dokončí bytový dům s 12 byty, pozemky nabízejí Loučovice, Frymburk nebo Černá v Pošumaví.

ČTK

Věcný záměr stavebního zákona, jehož hlavním cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, projedná dnes vláda. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.

Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by také vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Důležitou součástí je podle MMR také digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací, přes technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

Harmonogram počítá s tím, že paragrafové znění nového stavebního zákona by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021. Podle některých odborníků není takový plán reálný.

Kromě nového stavebního zákona připravuje MMR novelu zákona stávajícího, která zavádí takzvanou fikci souhlasu. Pro povolení stavby je dnes nutné závazné stanovisko desítek institucí a nová úprava by měla zabránit tomu, aby se povolování stavby zarazilo na liknavém přístupu některé z nich. Podle návrhu by po uplynutí třicetidenní lhůty (ve složitějších případech 60 dní) povolení nevydával úředník, ale kladné stanovisko by vygeneroval automaticky počítač.

ČTK

Při digitalizaci ve stavebnictví by měl převzít iniciativu stát, vytvořit určité standardy a následně je vyzkoušet na pilotních projektech. Myslí si to tři čtvrtiny zástupců projektových firem v Česku. Pouze desetina firem by si chtěla tyto standardy vytvořit sama. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti CEEC Research, jenž v něm oslovila stovku projektových firem.

V souvislosti s digitalizací stavebnictví se mluví hlavně o metodě BIM (Building Information Modelling). Odborníci ji nejčastěji označují „informační model stavby“. Do stavebního procesu od jejího návrhu přes výstavbu až po správu zavádí digitální technologie. Ty by měly snížit počet chyb, urychlit stavbu a přinést finanční úspory. Tato metoda má být od roku 2022 povinná u všech veřejných stavebních zakázek nad 150 mil. Kč a projektových prací nad 6 mil. Kč.

Podle propočtů ministerstva průmyslu a obchodu by úspora při používání BIM mohla dosáhnout až pětiny nákladů, tedy několik desítek miliard korun ročně. BIM pracuje s 3D modelem, který umožňuje mimo jiné lepší plánování a přehlednější analýzy pro výběr variant. Měl by pomoci také vytvoření přesnější zadávací dokumentace a předvedení plánů staveb veřejnosti prostřednictvím digitální vizualizace.

ČTK

Developerská firma CTP, specializovaná na logistické nemovitosti, získala od tří bank úvěr 1,9 mld. eur (asi 48,7 mld. Kč). Z toho 1,6 miliardy eur využije na refinancování stávajících úvěrů na dokončené průmyslové parky, zbylé peníze pak investuje do rozvoje společnosti.

CTP chce z úvěru financovat celé své české průmyslové portfolio, které zahrnuje 200 budov o celkové rozloze 2,7 mil. metrů čtverečních. “Dohoda umožňuje CTP významně zefektivnit správu a zpracování úvěrů, také nám poskytne lepší úvěrové podmínky, bezpečné financování našeho průmyslového portfolia v průběhu střednědobého období a zároveň nám významně pomůže při dosažení dalšího cíle, kterým je dosažení deseti milionů metrů čtverečních,” uvedl generální ředitel CTP Remon Vos. Úvěr firmě poskytly Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank.

SF/pb

Pražský magistrát se nedohodl s americkým ubytovacím portálem Airbnb na dobrovolné úhradě ubytovacích poplatků. Uvedl to server E15.cz. Firma nabídla, že poplatky sama uhradí, ale odmítla uvést údaje klientů nabízejících ubytování. V takovém případě město peníze nemůže přijmout, řekla serveru radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová (STAN).

Přes Airbnb a další podobné ubytovací platformy je podle loňské analýzy městského Institutu plánování a rozvoje pronajímána v nejužším centru Prahy asi pětina bytů. Letos v lednu Marvanová oznámila, že s Airbnb město jedná o tom, že by firma poplatky za ubytování namísto samospráv vybírala sama a poté je odevzdávala. Návrh ale nakonec ztroskotal na neshodách ohledně předávání údajů o poskytovatelích ubytování.

ČTK

Sněmovna odmítla snahu opoziční ODS, která chtěla zavést do správního řádu fikci souhlasu, aby přiměla úřady vydávat rozhodnutí do 30 dnů. Podle odpůrců byl návrh příliš obecný a radikální. Předloha by navíc podle nich znamenala nepřípustnou novelu řady zákonů z různých oblastí správního práva. Zamítnutí návrhu v souladu s vládou podpořili poslanci koalice včetně KSČM a opoziční Piráti.

Navrhovaná novela měla zavést fikci souhlasu pro všechna závazná stanoviska úřadů. Pokud by státní úřady nevydaly rozhodnutí do 30 dnů, mohlo by se postupovat dál, jako kdyby vydaly souhlasné stanovisko. Fikce souhlasu by byla podle kritiků opodstatněná ve stavebním řízení, obecně by ale platit neměla. Vztahovala by se totiž například i na povolování vývozu zbraní nebo na rozhodování ve věcech dětí. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že její úřad fikci souhlasu u závazných stanovisek připravuje a platit by měla od letošního září.

ČTK

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o 7,7 % na 107 100 Kč za metr čtvereční. Tempo jejich růstu tak zpomalilo, a to z 12,6 % na konci února. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů na konci dubna meziročně vzrostl o 19,6 % na 5 775 – jak vyplývá z údajů poradenské společnosti Deloitte.

“Aktuální situace naznačuje možné blížící se změny. Ceny nových bytů v nejbližším období již pravděpodobně výrazně neporostou. Ceny volných bytů pak budou zrcadlit neprodané drahé byty z roku 2018. Avšak vzhledem k cenové politice v posledních dvou měsících se zdá, že i zde developeři možná přistoupí k úpravě cen,” uvedl Petr Hána z Deloitte.

Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů od poloviny roku 2015 zhruba o 90 %. Jako příčiny jejich výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků a také stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.

SF/pb

Společnost Skanska Property rozšiřuje své portfolio – od společnosti HB Reavis koupila kancelářskou budovu Merkuria v ulici Argentinská v Praze 7 a pozemek o rozloze 13 000 m² podél ulice Radlická v Praze 5.

Budova Merkuria bude základem projektu, který zahrnuje jak stávající administrativní budovu, tak projekt nové kancelářské budovy s platným územním rozhodnutím. Do doby, než Skanska pro svůj nový projekt získá platné stavební povolení, budou zde současné kanceláře fungovat jako doposud. Developerská firma v této lokalitě dlouhodobě působí – postavila tady projekt Visionary a připravuje rozsáhlý komplex Port7.

Pozemek o celkové rozloze 13 000 m² se nachází v lokalitě plné zeleně poblíž stanice metra Radlická a podél stejnojmenné ulice. Skanska jej chce v budoucnu využít pro výstavbu kancelářské budovy s odhadovanou pronajímatelnou plochou přibližně 24 000 m². Skanska v Praze 5 již postavila dva projekty: Five (dokončeno v roce 2017) a Riverview (dokončeno v roce 2014).

V současné době má Skanska Property ve svém portfoliu tyto projekty: Praga Studios (Praha 8, právě dokončeno), Parkview (Praha 4, ve výstavbě), Port7 (Praha 7, v přípravě), Key (Praha 4, v přípravě) a dva zmíněné nové projekty na Radlické (Praha 5) a v Argentinské (Praha 7).

SF/pb

Z pohledu objemu investovaného kapitálu v základním jmění českých firem jsou Němci již od roku 2016 největšími zahraničními investory v ČR. Podle výpočtů Bisnode se loni objem německého kapitálu v českých společnostech aktuálně meziročně propadl o 42 % na 166,8 mld. Kč. Celkový objem zahraničního kapitálu v českých firmách ve stejném období přitom klesl o 15 %, tedy o 153 miliard na 895 mld. Kč.

Zahraniční subjekty aktuálně ovládají necelých 36 % (894,94 mld. Kč) z celkového základního kapitálu českých firem (2 510,41 mld. Kč). Objem zahraničního kapitálu je tak na nejnižší úrovni od roku 2011, a to jak v objemu, tak i podílu na podnikatelské základně.

Němečtí vlastníci českých podniků obhájili v žebříčku největších investorů své prvenství, a to i přes to, že se objem německého kapitálu meziročně propadl o více než 120 mld. Kč, což přestavuje více než tři čtvrtiny celkového poklesu zahraničního kapitálu v českých firmách. „Nejedná se však o masivní odliv německého kapitálu. Tento prudký propad zapříčinila společnost Uniper Trend se základním kapitálem 120,9 mld. Kč, původně ve vlastnictví německého subjektu Uniper Holding GmbH, která byla zrušena bez likvidace a přešla na německou společnost Uniper Kraftwerke GmbH,“ vysvětlila analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že nebýt této transakce, celkový odliv zahraničního kapitálu z českých firem by dosáhl jen 32 mld. Kč.

SF/pb

Společnost GfK předpovídá, že růst nominálních tržeb v „kamenných“ obchodech 27 členských států EU (vyjma Velké Británie) bude v roce 2019 činit  2 %. Nejvyšší tempo růstu se očekává v Rumunsku (+7,0 %) a Litvě (+5,9 %), růst se předpovídá i pro Českou republiku (+3,4 %).

Na většinu evropských spotřebitelů působí v současné době dvě protichůdné síly. Na jedné straně je to nejistota kolem Brexitu, obchodní konflikty a slabší vyhlídky růstu na významných exportních trzích, jako je Čína. Na druhé straně však panuje velmi dobrá situace na trhu práce, vyšší růst mezd a mírné ceny ropy.

Českému maloobchodu se podle analýzy společnosti CBRE skutečně daří a Česko je země velmi lákavá pro zahraniční značky. Za posledních pět let k nám přišlo více než 120 nových značek, přičemž za stejnou dobu jich zemi opustily pouhé dvě desítky. V loňském roce k nám přišlo 29 nových značek, což je sice pokles o 26 procent oproti roku 2017, avšak loni se u nás také neotevřelo žádné větší nákupní centrum. Mezi nové hráče patří například značky Valentino, Fresh Corner, My Brand, Christian Louboutin, Lilou nebo Starbucks Reserve.

SF/pb

Český miliardář Radovan Vítek je podle informací webu švýcarské veřejnoprávní televize RTS na 9. července předvolán k lucemburskému soudu, kde napadne rozhodnutí tamějšího orgánu pro finanční dozor. Podle realitní skupiny CPI Property Group, v níž je Vítek většinovým vlastníkem, se ale 9. července žádné soudní stání neočekává, soud pouze určí kalendář pro tento spor.

Podle výroku úřadu Vítek manipuloval s akciemi firmy Orco Property Group (nyní CPI FIM), která se zaměřuje na investice do nemovitostí a nyní mu patří. Pokud u soudu prohraje, bude podle švýcarského webu muset zaplatit miliardy dolarů. “Informace, které pocházejí ze švýcarského serveru RTS, jsou nesprávné a zavádějící. V tomto administrativním sporu se rozhodně nejedná o miliardy ani o náhradě škody. Navíc web RTS míchá lucemburský případ, kde Radovan Vítek zažaloval rozhodnutí lucemburského regulátora z prosince roku 2017, s americkou žalobou proti panu Vítkovi z roku 2019,” sdělil ČTK mluvčí CPI Property Group Jakub Velen.

Vítek se podle RTS spolu se zakladatelem Orco Jeanem-Françoisem Ottem tajně domlouval na převzetí této společnosti takovým způsobem, aby za ni zaplatil méně peněz díky obejití právních předpisů. Zároveň mohly tyto praktiky poškodit ostatní akcionáře, tvrdí RTS. Podle předsedy lucemburského správního soudu Marca Sünnena padne rozsudek nejdříve letos na podzim.

Společnost Orco vznikla v roce 1991 a je investorem, developerem a správcem nemovitostí v oblasti realit ve střední Evropě. Podniká hlavně v Praze a v Berlíně. Podle loňského žebříčku časopisu Forbes čtvrtý nejbohatší Čech převzal Orco prostřednictvím své firmy CPI Property Group v roce 2016. Letos v dubnu změnila Orco Property Group název na CPI FIM. CPI patří k největším realitním investorům v České republice, kde je také jedním z předních majitelů maloobchodních ploch. Společnost má sídlo v Lucembursku a její akcie jsou obchodované na frankfurtské burze.

ČTK

Klub Za starou Prahu kritizuje architektonický návrh Evy Jiřičné na zástavbu parcely po bývalé telekomunikační budově v Olšanské ulici v Praze 3. Návrh Jiřičné zvítězil v interní soutěži developera Central Group, klub reaguje na vizualizace zveřejněné v médiích. Podle něj nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale spíše o líbivý koncept efektně designových výškových staveb – jak sdělila předsedkyně klubu Kateřina Bečková. Klub proto vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily a o jeho problematičnosti Central Group informovaly dříve, než budou zahájeny přípravné práce.

Parcela je nyní zastavěna mohutnou budovou s devadesátimetrovou věží z let 1969 až 1979 od kolektivu architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého, Zdeňka Pokorného a dalších, kteří jsou také autory Bruselského pavilonu na Letné. Nachází se na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace, které má chránit rezervaci před zásahy, které by oslabily její urbanistickou kompozici, měřítko a siluetu.

Central Group vybral Jiřičné návrh ze stovky přihlášených, projekt počítá s byty, veřejným prostorem se zelení, komerčními plochami nebo mateřskou školou. Návrh představuje bílé prosklené kruhové věže a počítá s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí, jakými je třeba vytápění pomocí tepelných čerpadel. Počítá také se zelenými střechami nebo recyklací dešťové vody pro zalévání.

ČTK

V 1. čtvrtletí roku 2019 ekonomiku podporovala domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a vládních institucí. Dařilo se službám, výkon průmyslu rostl méně výrazně. Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí dosáhl podle údajů ČSÚ 2,6 %. Růst domácích výdajů na spotřebu posílil na 2,9 %. „Domácnosti nadále využívaly silný růst výdělků k dalšímu utrácení. Jejich výdaje rostly navzdory oslabující důvěře v ekonomiku, kterou zachycovaly konjunkturální průzkumy,“ říká Marek Rojíček, předseda ČSÚ. V menší míře k růstu podle něj přispěla investiční aktivita.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně vzrostla o 2,6 %, zejména pod vlivem odvětví služeb posílených domácí poptávkou. Vynikaly hlavně informační a komunikační činnosti, kde HPH posílila o 4,8 %, a také peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak dynamika zpracovatelského průmyslu oslabila na 2,5 %. Pokračoval růst ve stavebnictví, kde se potkalo posílení aktivity v pozemním i inženýrském stavitelství.

Počet pracovníků v české ekonomice se v 1. čtvrtletí zvýšil o 1,4 %. Nárůst podpořil zejména sektor služeb tažený i silnou poptávkou v oblasti IT. Kromě prodlužování věku odchodu do důchodu se na zaměstnanosti projevil i příliv pracovníků ze zahraničí.

SF/pb

Vláda A. Babiše chce zdvojnásobit poplatek za vklad do katastru nemovitostí. Zatímco nyní se platí 1000 Kč, nově to má být 2000 Kč. Návrh vláda vložila do sazbového daňového balíčku, který předložila Sněmovně a který mimo jiné zvyšuje spotřební daň z alkoholu a cigaret. Vláda návrh na zvýšení poplatku obhajuje inflací nebo vyššími administrativními náklady. Podle ministerstva zemědělství vyšší náklady souvisí s ochranou majitelů nemovitostí před podvodnými převody. Zatím není jisté, kdy se Sněmovna k projednání balíčku dostane.

“V případě správních poplatků za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí došlo jak k nemalému nárůstu inflace od jejich posledního zvyšování před více než sedmi lety, tak k navýšení nákladů spojených s řízením o vkladu, a to mj. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která nabyla účinnosti 1. ledna 2014,” uvádí vláda v důvodové zprávě.

Od roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, je o změnách v katastru informován výrazně větší počet lidí, sdělil dnes v tiskovém prohlášení mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. “Český úřad zeměměřický a katastrální od té doby rozesílá upozornění všem dotčeným osobám ke každému návrhu k provedení změn v zápisu do katastru nemovitostí před jeho vlastním provedením. Toto opatření významně chrání majitele nemovitostí před podvodnými převody nemovitostí, které se v minulosti stávaly,” uvedl.

“Mně to přijde neuvěřitelné,” řekl ČTK poslanec ODS Vojtěch Munzar. Vláda podle něho už neví, kde by vytáhla další peníze od lidí. Vládní argument považuje za ne úplně férový v situaci, kdy vláda vybírá “nekřesťanské peníze” na dani z nabytí nemovitých věcí a odmítá návrhy na zrušení této daně. “Přijde mi to jako nesmyslný návrh. Jde to proti vizi uživatelsky přívětivého státu. Ve chvíli, kdy se katastr digitalizuje, by měly náklady klesat, tak proč by se měl zvyšovat poplatek,” míní poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. “V současnosti jsou v ČR prakticky nejnižší poplatky za vklad do katastru v celé Evropě,” uvedl předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře.

ČTK